Collateral Tom Cruise v roli,jež by od něj čekal málokdo, a Jamie

Collateral
Tom Cruise v roli,jež by od něj čekal málokdo, a Jamie Foxx jako taxikář, co ho musí celou noc vozit.
Michael Mann na režisérské stoličce a s kvalitním scénářem Stuarta Beattieho v podpaží. Tohle
nemohlo skončit jinak. Dámy a pánové, Collateral.
O jednašedesátiletém režiséru Michaelu Mannovi se ví především to, že umí skvěle budovat atmosféru
svých filmů a divák si v každém filmu najde něco, na co si s odstupem času ještě rád vzpomene.
Třeba půlhodiny trvající přestřelku v rušných ulicích Los Angeles jakou nám Mann nabídl v Nelítostném
souboji, kde proti sobě postavil Roberta De Nira s Al Pacinem. Hned první záběry jeho nejnovějšího
snímku Collateral nám napovídají, že v tomhle směru se pranic nezměnilo. Nemyslete si ale, že na vás
hned na začátku vyrukuje s nějakým dechvyrážejícím výbuchem nebo něčím tak prvoplánovitým. To
opravdu ne. On jen požádal Toma Cruise o shození deseti kil (jež nabral kvůli natáčení Posledního
samuraje), nechal mu narůst strniště a kštici mu obarvil na sexy platinu. Od první scény, v níž Cruise
uvidíte, jak si to štráduje letištní halou, je vám jasné, že tohle bude stát za to.
Popravdě řečeno, poté co jsem se dozvěděl o tom, že Tom Cruise bude hrát nájemného vraha,
převládala ve mně spíše skepse než nadšení. Co si budeme povídat, Cruise opravdu nevypadá jako
lamželezo a v tenhle typ role, to je spíš práce pro Jasona Stathama (Kurýr). Ale jak jsem ho na plátně
uviděl poprvé v té „collateral image“, nezbylo mi nic jiného, než vyvalit oči a uznale pokývat hlavou.
Nemohl jsem se dočkat až promluví. A když promluvil, nemohl jsem se dočkat až vytáhne zbraň
z pouzdra. První, co mě při pohledu na „nového“ Cruise napadlo, byla věta z britského kultovního
seriálu Červený trpaslík - „To je ale frajer...“
Tenhle šedovlasý boreček, říkající si Vincent, přilétá do Los Angeles vyřídit nějakou zakázku. S sebou
si veze akorát jedno příruční zavazadlo, ve kterém má laptop (shodou okolností stejné barvy jako jeho
vlasy a oblek) s potřebnými informacemi. Na všechno má jen několik hodin, pak opět nasedne na
letadlo a zmizí. Jediné, co ještě potřebuje, aby mohl v klidu udělat svou práci, je ochotný muž
s automobilem. Vincentovým člověkem je Max (Jamie Foxx), taxikář. Zezačátku si ochotný Max myslí,
že Vincent je jen obyčejný upracovaný muž ve středních letech, který po něm akorát chce, aby ho
celou noc vozil z místa na místo, protože se tu „musí setkat s několika lidmi a sebrat pár podpisů“.
Jenže to je proti předpisům, a tak sympatický taxikář váhá. Když mu však Vincent u ucha zašustí šesti
sty v zelených papírcích, je po rozhodování. Ale jak Maxovi hned při prvním „podepisování smlouvy“
přistane na autě mrtvola, okamžitě mu dojde, že tohle budou pekelně vydělané peníze. A to ještě
zdaleka netuší, že se na ně po čase pověsí chlapci z federálního úřadu a Mark Ruffalo coby detektiv
Fanning.
Během Vincentovy cesty za dalším „pánem na holení“ ve mně začal hlodat červ pochybnosti, kdo že je
tu vlastně hlavním hrdinou. V jednom autě spolu sedí dvě naprosto odlišné povahy - chladnokrevný
sociopat Vincent, který si jde tvrdě za svým, a Max, řidič taxíku, který už jezdí dvanáct let, ale pořád
rozhlašuje, že se jedná jen o přechodnou práci. Hlavu má plnou snů, ale nikdy nebyl ochotný udělat
onen pověstný krok do neznáma, zariskovat. Je zajímavé sledovat jejich slovní přestřelky uvnitř
automobilu, kdy Vincentovi stačí akorát zvednout ruku a zezadu poslat třesoucí se pytlíček nervů na
sedadle řidiče do věčných lovišť. A pak jsem si položil ještě otázku: „Na co já to vlastně koukám?“ Je
to thriller nebo drama? Konfrontace dvou různých osobností, sem tam nějaká prostřelená hruď a
hlava. Akční thriller na pozadí existenciálního dramatu nebo naopak. Čím víc jsem byl do filmu vtažen,
pomalinku jsem se přikláněl k první možnosti. Sledovat totiž vývoj ušlápnutého řidiče, jenž se pod
tíhou okolností stává, víceméně proti své vůli, hrdinou, to není náplní akčního thrilleru.
Jasně, máte pravdu, jestli se sami sebe ptáte, kolik filmů o zabijácích, kteří někam přicestují, aby
rychle něco vyřešili a hned zase zmizeli, jsme už viděli. Ani Michael Mann se nevyhnul docela
tradičnímu klišé, že nájemný vrah musí odstranit někoho (Jada Pinkett Smith), koho jeho „společník“
(rozuměj Max) zná. Druhou stranou mince je ale fakt, že Mann si při práci s tímto motivem dokázal
poradit tak suverénně, že je vám to úplně jedno. Collateral je silně atmosférická záležitost, v níž se
snad veškeré šablony utopí. Nebo to může být způsobeno kvalitou hereckých výkonů, jenž vám
nedovolí nic jiného, než sledovat to, co se odehrává před vámi, a na žádné spekulace, kde a kdy jste
tohle už viděli, vám prostě a jednoduše nezbude čas.
Tom Cruise hraje Vincenta tlumeně, nesnaží se dělat ramena, ani ze svých úst nevypouští drsné
hlášky „dieslového“ typu. Cruise radši budoucí oběti s kamennou tváří položí otázku z historie jazzu,
načež ji odpraví svým charakteristickým stylem „tří kulek“. To znamená dvě do hrudníku pár milimetrů
od sebe a jedna (ujišťující) do hlavy. Nerad používám velká slova, ale dovolil bych si tvrdit, že za svůj
výkon by si Cruise nominaci na Oscara zasloužil. Ale v tom případě by ho Jamie Foxx jako Max měl
rovnou dostat. Jeden, za vedlejší roli v životopisném filmu Ali, mu unikl, a tak si touto rolí řekl o
dalšího. Způsob, jakým zahrál frustrovaného, vynervovaného taxikáře s hlavou plnou snů, je
nepopsatelný a ocenitelný jen jedním možným způsobem – zlatou soškou plešatého Oscara.
Nový film Michaela Manna má ještě další dvě silné stránky – kameru a hudbu. Za kamerou stála
dvojice Paul Cameron a Dion Beebe a nutno říci, že svou práci zvládli na jedničku. Možná podtrženou.
Jejich jednoduché, dost často až dokumentární záběry krásně zapadají do atmosféry celého snímku.
Žádná potřeba rozmáchlých celků, o nichž by se mělo mluvit ještě za půl roku, nic takového. Prostě
syrovost. A James Newton Howard s Tomem Rothrockem jako autoři hudby brnkají na ty správné
struny. Doslova.
Jak už jsem napsal o několik řádků výše, Collateral je film tak nasáklý atmosférou, že by se z něj snad
dala ždímat. Po celou dobu necelých dvou hodin si drží tempo, netrpí nemocí zvanou hluchá místa a
nenajdete v ní jediný špatný herecký výkon. Zajímavé je, že okamžikem, který do mé paměti udělal
opravdu hluboký otisk, není žádná scéna plná tříštících se tabulek skla či prostřelených tělesných
schránek, ale naprosto statická záležitost, kdy Vincent a Max mlčky koukají na vlky přecházející
uprostřed města silnici před jejich autem. To všechno podkresleno prvními tóny skladby Shadow on
the Sun od Audioslave. Palec nahoru. Pro celý film. Na nic nečekejte a upalujte pro lístky.
P.S. Řeknu vám, je to zvláštní pocit, když si oblíbíte postavu Toma Cruise. Fandit totiž někomu, aby
zabíjel je přinejmenším trochu ujeté. Ale mě je to bylo jedno a vám bude taky. Do nich, Vincente!!
Hodnocení: 100%
Premiéra: 21. října 2004
Originální název: Collateral | Žánr: akční thriller / drama
Hrají: Tom Cruise, Jamie Foxx, Jada Pinkett Smith, Mark Ruffalo, Peter Berg, Bruce McGill a další
Režie: Michael Mann | Scénář: Stuart Beattie | Kamera: Dion Beebe, Paul Cameron | Hudba:
James Newton Howard, Tom Rothrock | Distribuce: Bontonfilm, 119 minut, české titulky, přístupné
od 15 let
Lukáš Franz