1 Zápis ze semináře

Zápis ze semináře:
REMITENCE ZASÍLANÉ Z ČESKÉ REPUBLIKY A JEJICH ROZVOJOVÝ DOPAD
Úterý 24. února 2009
9:00 – 14:15, místnost 116
Ministerstvo financí ČR, Letenská 15, Praha 1
9:00 – 9:15 Úvod:
• Moderuje: Robert Stojanov
• Přivítaní na konferenci
• Představení struktury semináře
• Přivítaní zahraničních hostů: Donald Terry ze Spojených Států (Světová banka),
Guillaume Cruse z Francie (Agence Francaise de Développement), Blanka Tollarová
z Prahy (MKC), Leila Rispens-Noel (Oxfam Novib), Ghenadie Cretu (IOM
Moldavsko)
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Eva Anderová (Ministerstvo financí ČR)
Česká republika jako první z bývalých transformujících se států se začala remitencemi
důkladněji zabývat, uspořádala mezinárodní konference. Na oblasti remitencí
spolupracuje se Světovou bankou.
V květnu minulého roku zde byla první mise Světové banky: věnovala se studiu
otázek remitenci, ty jsou spojené s nárůstem imigrace. Remitence typu flow-out se
odhadují na 55 miliard.
V naší zemi je 400 000 migrantů, odhadovaný počet remitencí může být tedy jen
špičkou ledovce.
Problematika remitencí sehrává důležitější roli, pozornost jí byla věnována na
významných konferencích věnovaných financováni rozvoje např. v Akkře. Remitence
budou sloužit rovněž jako podpora infrastruktury a mikrofinancí, jsou kapitálovým
zdrojem.
Negativní faktory: ty které mohou ohrožovat potenciál remitencí v zemích příjemců,
ten je projevem nedostatků místního trhu.
Světová banka vypracovala hodnotící zprávu o trhu remitencí a navrhla kroky vedoucí
ke zlepšení.
Realizace projektů v následujících letech: průzkum remitencí formou dotazníku,
vytvoření národní databáze cen remitencí pro monitorování finančních nákladů
příjemců a odesílatelů.
Tereza Rejšková (MKC): Seminář je součástí projektu Českého fóra pro rozvojovou
spolupráci FoRS s názvem Efektivnost rozvojové spolupráce organizací občanské
společnosti.
Seminář cenný zejména v tom, že je platformou pro setkání mnoha institucí, které mají
k problematice co říct z různých úhlů pohledu: státní správy, finančních institucích,
mezinárodních institucích, bank, rozvojových agentur, českých neziskových
organizacích, zástupců komunit migrantů v ČR, zástupců akademické sféry atd.
Jedním z cílů semináře je právě rozvoj spolupráce mezi těmito institucemi.
Poděkování donorům (EK, MZV) a spolupracovníkům (MF, IOM).
1
I.
Blok I – REMITENCE A JEJICH ROZVOJOVÝ DOPAD
9:15 – 9:30
• Donald Terry: Jak zefektivnit systém remitencí v donorských státech a zvýšit
jejich rozvojový dopad v chudých zemí
• Před deseti lety, kdy jsem se remitencemi začal zabývat, se o remitencích vědělo velmi
málo. Česká republika byla v té době zemí, která remitence především přijímala. Dnes
je její úloha opačná, ze země proudí více remitencí, než do ní přichází, a toto číslo je
významné i v celosvětovém měřítku.
• Proč o remitencích víme tak málo? Makroekonomové se příliš nezabývají toky peněz
na mikroúrovni (např. 200, 300 euro měsíčně), soukromý sektor se o ně nezajímá,
protože se domnívá, že remitence jsou jen okrajová složka finančního trhu (v tomto se
můžou výrazně mýlit).
• Přestože každý souhlasí s tím, že volný pohyb obchodu a zboží je dobrá věc, ne už
všichni si myslí to samé o volném pohybu lidí, a to především v době finanční krize
(jak je znát z reakcí v Evropě a USA).
• Žijeme v době globální rozpačitosti ohledně mezinárodní migrace.
• V posledních deseti letech se výzkum remitencí posunul dopředu.
• Co ale dnes víme o remitencích? Když se podíváme na publikaci Světové banky Fact
Book o remitencích, zjistíme, že je v ní všechno špatně, jsou v ní zahrnuta jen oficiální
čísla.
• Ve světě je dnes kolem 200 milionů mezinárodních migrantů, vysoké procento z nich
posílá domů pravidelně remitence (řekněme 150 milionů). Dejme tomu, že průměrně
posílají okolo 300 dolarů, průměrný počet recipientů na jednoho migranta jsou čtyři.
Z toho vychází, že 150 milionů lidí podporuje 600 milionů lidí.
• Více než každý desátý člověk na zemi je nějakým způsobem napojen na remitence. Do
rozvojových zemí proudí více než 300 miliard dolarů.
• Rozsah remitencí je tedy ohromný a i proto je potřeba se remitencemi zabývat.
• Remitence představují velmi efektivní program boje proti chudobě.
• Co se týče infrastruktury spojené s remitencemi, komerční banky se remitencemi
zatím téměř nezabývaly, proto Western Union a další organizace poskytující převody
peněz se úspěšně chopily příležitosti poskytovat bezpečné, výhodné a efektivní služby
v oblasti převodu peněz.
• Cena za převody se postupně snížila o dvě třetiny, díky větší konkurenci,
informovanosti a lepšímu využití techniky.
• Převody peněz jsou pro chudé lidi velmi drahé, protože ti často nedisponují
technickými možnostmi, kterými běžně disponujeme my (např. kreditní karty). Je
drahé být chudý.
• Česká republika je výjimečná tím, že ač je především zemí posílající, zajímá se
intenzivně o remitence a o jejich rozvojový potenciál v zemi původu migrantů.
• Soukromé finanční toky nepatří ve světovém měřítku k významným rozvojovým
programům, protože se jejich potenciál nevyužívá v plné výši z toho důvodu, že
nejsou zapojeny do finančního systému.
• Česká republika má v oblasti remitencí významnou roli, protože je doposud jediným
státem v Evropě, který si nechal vypracovat Světovou bankou posudek a doporučení
pro další kroky.
2
•
•
Je důležité provést výzkum, který se ovšem nebude týkat jen množství zasílaných
peněz, ale také toho, kdo peníze posílá a kdo je dostává, a jakým způsobem jsou
peníze posílány. Tak budeme moci Českou republiku na konci tohoto roku zařadit do
databáze Světové banky.
Bylo by vhodné napomáhat tomu, aby remitenční toky se staly součástí finančního
systému, který může dále optimalizovat jejich využití pro hospodářský rozvoj.
9:30 – 10:00
• Guillaume Cruse: Remitence a rozvojový dopad; přístup AFD
• Francouzská rozvojová agentura se věnuje tématu migrace a remitencí již třicet let. Je
to jakási francouzská Světová banka.
• Za posledních deset let se znalost problematiky remitencí výrazně posunula, zejména
co se týče jejich rozvojového dopadu.
• Podpora remitencí je důležitým rozvojovým nástrojem. My pracujeme především s
africkými státy, ale totéž platí pro Vietnam, Laos, Kambodžu atd.
• Je důležité si uvědomit, že remitence jsou soukromé finanční toky a že migranti si se
svými těžce vydělanými penězi mohou naložit podle vlastního uvážení.
• Prvním a základním krokem vpřed v této oblasti je mluvit s migranty a jejich
organizacemi a porozumět jejich potřebám.
• Druhým krokem je jednat se všemi kompetentními veřejnými institucemi (například
ministerstva financí, ministerstva zahraničních věcí, bankovní systémy).
• Remitence jsou dlouhodobá záležitost a mají v sobě obrovský potenciál pro rozvojové
země, neboť mohou být použity na investice.
• Co můžeme udělat: můžeme se pokusit zjistit opravdová a nezkreslená fakta (včetně
neformálních zdrojů), identifikovat vhodné nástroje regulace, přijít s efektivními
finančními mechanismy.
• Remitence nejsou mikrofinance, nýbrž mesofinance.
• Zkoumali jsme způsob využití remitencí k investicím ve čtyřech státech: Senegal,
Maroko, Mali a Komory. Ale snažíme se zahájit spolupráci i s dalšími státy.
• Zjistili jsme, že většina remitencí je využívána k přímé spotřebě.
• Remitence se také využívají v zemědělství a stavebnictví.
• Máme projekt webového portálu, kde lze porovnat výši poplatků za převody peněz u
jednotlivých bank a finančních společností, distribuci jejich poboček, rychlost
převodu. Tento portál je vhodný jak pro klienty, tak pro poskytovatele služeb.
• Je potřeba zlepšit vztah migrantů k bankovnímu systému.
• Jaký způsob posílání peněz je nejvhodnější do míst, kde nejsou ani banky, ani
elektřina?
• My jakožto rozvojová banka podporujeme zavedení bankovního systému jako
takového v zemi původu, zejména zavedení bankovních poboček na venkově.
• Doporučujeme spolupráci s mikrofinančními institucemi, které mohou být velmi
dobrým kanálem pro remitence.
• Ale podporovat rozvoj technologií převodu, jeho rychlosti a bezpečnosti v
rozvojových zemích je složité a vyžaduje velkou opatrnost a úsilí.
• Je důležité být otevřenější a pozornější vůči migrantům ve Francii, Španělsku, Itálii.
Bohužel totiž nejsou většinou moc dobře přijímáni.
• Pokud je stát vůči migrantům otevřenější, budou s nimi lépe vycházet i banky.
• Nejdůležitější je právě spolupráce institucí s migranty, jedině tak můžeme dospět k
dobrému řešení.
3
•
•
AFD spolupracuje s partnery, jak mezinárodními (např. Africká rozvojová banka), tak
soukromými.
Celé úsilí a spolupráce je velice časově náročné, z politických sfér je sice tlak na
rychlé řešení, ale například s Marokem nám to trvalo šest let, než jsme vše vyjednali.
10:00 – 10:45 Diskuze
• Eva Anderová (Ministerstvo financí): Jak vidíte remitence v kontextu oficiální
rozvojové pomoci, jaký mají dopad v tomto ohledu? Vidíte nějaký prostor pro banky,
aby přišly s programy pro posílání peněz, které budou šité na míru migrantům,
zejména v kontextu finanční krize?
• Donald Terry (Světová banka): Jak bylo řečeno, remitence jsou soukromé peníze a
na nás je, abychom pomohli migrantům, kteří si své peníze vydělávají tvrdou prací,
získat více možností, jak je vhodně využít. Pak se zvýší jejich rozvojový potenciál.
Problémem zůstává, že tyto toky nejsou součástí finančního systému, ten totiž o
remitence zatím neprojevil příliš zájem (zde nemluvím o Western Union apod.).
• The Bank of America se původně jmenovala Bank of Italy, protože vznikla jako
poskytovatel služeb italským imigrantům kolem San Francisca, to se týkalo
samozřejmě i remitencí.
• V ČR polovina zasilatelů remitencí jsou ženy.
• V 50. až 70. letech emigranti ze Španělska posílali peníze domů, kde je ukládali na
spořící účty. Banky i migranti získali zkušenosti, služby se vylepšily. Dříve byly
poplatky 20 %, dnes se ze Španělska posílají remitence do Peru s nulovými poplatky.
Tomu říkám vývoj.
• Guillaume Cruse (AFD): Remitence nikdy nemohou nahradit oficiální rozvojovou
pomoc, je potřeba být velmi obezřetný, porovnáváme-li tyto dva aspekty.
• Donald Terry (Světová banka): V některých afrických státech političtí představitelé
nechtějí zveřejňovat, kolik peněz do země proudí skrz remitence, neboť se obávají, že
by se na základě toho mohla zredukovat oficiální rozvojová pomoc. Pletou tyto dvě
věci dohromady, ODA je určena veřejným a nikoli soukromým účelům.
• Michal Kadlec (Česká spořitelna): Má tato aktivita nějaký zastřešující prvek? Bude
někdo udávat globální tón ve smyslu, jak nejlépe zacházet s remitencemi? Máte
nějakou představu, který kanál převodu peněz by měl být podporován globálními
autoritami? Máte představu, jak by měl vypadat systém posílání peněz?
• Víme, že Evropská unie dnes může určovat pravidla, z českého pohledu bych si
v podstatě představoval, že by to mělo mít nějakého „drivera“, který tu aktivitu bude
zastřešovat, že přijde například Ministerstvo financí s nějakým návrhem a bude ho
diskutovat se soukromými partnery.
• Eva Anderová (Ministerstvo financí): Jsme iniciátorem, možná driverem, ale nejsme
jediní, kteří by se na tom měli podílet. Dáváme dohromady různé instituce, např. IOM,
finanční trh, Česká pošta, Western Union, komerční banky atd.
• Chceme být těmi, kteří osloví ostatní země, minimálně v kontextu střední Evropy, ale
jsme na začátku.
• Guillaume Cruse (AFD): Chceme propracovat systém partnerství veřejného a
soukromého sektoru. Ve Francii se tímto tématem zabývá několik různých
ministerstev, nejen ministerstvo financí, ale také soukromé a státní bankovní systémy.
Je třeba se vyhnout zpolitizované diskuzi, potřebujeme čas na to vyzkoumat a zavést
technicky nejvhodnější způsoby posílání. Potřebujeme naslouchat nejen migrantům,
ale vnímat celý systém a jeho fungování.
4
•
•
•
II.
Wadim Strielkowski (FSV UK): Otázka pro Donalda Terryho: Do jaké míry je
zájem o remitence posledních let určován snahou potírat mezinárodní terorismus?
Odkud mohou výzkumníci získat financování na výzkum remitencí, od institucí
veřejné správy, od výzkumných organizací? Je zájem o remitence podporován spíše
akademickou nebo politickou sférou?
Donald Terry (Světová banka): Zájem o remitence není poháněn ani problematikou
praní peněz, ani financováním terorismu, je hnán tím, že jsme si čím dál více vědomi
toho, jak obrovské toky remitence představují. Já nevěřím na spojení mezi terorismem
a remitencemi.
Více zdrojů financování a větší zájem patří těm výzkumníkům, kteří se na remitence
dívají jako na potenciální nástroj rozvoje.
Blok II – VÝZKUM ZASÍLÁNÍ REMITENCÍ
10:45 – 11:00
• Donald Terry: Doporučení Světové banky pro výzkum remitencí v ČR
• V roce 2004 na summitu G8 se poprvé začalo vážně hovořit o problematice remitencí.
Světová banka a další instituce se tím začaly zabývat.
• V roce 2007 Světová banka formulovala základní principy: transparentní převody
remitencí, dostupné informace, ochrana spotřebitele, ombudsman.
• Existuje série principů, které je třeba uplatňovat v rámci platebních systémů, aby tyto
byly co nejefektivnější: jedná se především o lepší a lépe cílenou regulaci, o
transparentnost. Ti, co peníze posílají, i ti, co je přijímají, jsou obeznámeni s výší a
strukturou poplatků, objasnění právního a regulačního prostředí atd. To všechno vede
k vyšší konkurenci a tím pádem ke snížení poplatků.
• Jak si vede Česká republika ve srovnání s ostatními státy? Je rozhodně nad průměrem,
ale to ještě nestačí.
• Pošty mají na trhu remitencí obrovskou příležitost, musíme doufat, že si to vláda a
pošty uvědomí. Pošty jsou praktické zejména ve venkovských oblastech, kde nejsou
žádné banky.
• Momentálně ve spojitosti s hospodářskou krizí se remitence stávají komplikovanějším
tématem. Za rok může být z ČR posíláno výrazně méně remitencí, než je tomu dnes.
• Ve světě existují velké nerovnováhy: první je rozvojová nerovnováha ve smyslu
ekonomických příležitostí. Druhá nerovnováha je demografická, ve vyspělých státech
není dostatek pracovníků, kteří by zajistili těmto oblastem, jako je USA, Západní
Evropa nebo ČR, hospodářský růst.
11:00 – 11:30
• Blanka Tollarová (MKC): Praktiky posílání remitencí z ČR – zpráva z výzkumné
sondy
• Výzkumná sonda, kterou jsme provedly s Terezou Rejškovou, je jakási pilotní fáze
k většímu výzkumu. Téma prezentace: mapování terénu a různých dimenzí posílání
remitencí z ČR.
• Největší důraz byl kladen na otázky, jakým způsobem jsou peníze posílány, jaké jsou
náklady na posílání remitencí a kdo tyto náklady nese, společenské aspekty přijímání a
posílání remitencí (kdo komu a na co jsou upotřebené) a možnosti informování
migrantů o alternativách posílání peněz.
5
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Využili jsme dotazník Světové banky a obohatily ho o další zkušenosti, které máme
z výzkumu.
Bylo těžké získat informace týkající se přímo peněz. Respondenti byli ochotni mluvit
o těchto citlivých tématech jen mimo oficiální rozhovor.
Oslovili jsme tři kategorie potenciálních respondentů: 1. lidé z českých nevládních
organizací zabývajících se pomocí migrantům, 2. zástupci organizací a sdružení
imigrantů, 3. migranti, kteří osobně posílají peníze do země původu.
Zaměření na migranty z Ukrajiny, Ruska, Mongolska, Moldavska, Vietnamu,
Běloruska a Číny.
Respondenti z asijských států nebyli tak sdílní jako respondenti z bývalého
Sovětského svazu.
Remitence se posílají jak z ČR tak do ČR, proud je obousměrný.
Peníze posílané do ČR: rodinná podpora migrantům, kteří ztratili práci, byli okradení
nebo se ocitli v jiné tíživé situaci. Směrem do ČR se také posílá zboží, dokumenty a
dárky.
Způsob posílání peněz: oficiální (banky, pošty), neoficiální (posílání osobně, přes
známé, přes řidiče autobusu), smíšený – kombinace oficiálního a neoficiálního (skrz
prostředníka a instituci).
Operátoři mezinárodních převodů peněz (tzv. MTO – Money Transfer Operators): liší
se od bank tím, že se migrant nemusí legitimovat a převod probíhá bez smlouvy.
Převod je jednodušší.
Western Union je v ČR nejdůležitější MTO (jistý, pohodlný a dostupný) a
spolupracuje s Českou poštou. Nevýhodou je výběr možný jen v domácí měně.
ChequePoint: dříve jen směnárny. Dnes vytváří pobočky v kancelářích různých firem
(v kancelářích sdružení migrantů nebo u jednotlivců - agentů), výhodou je, že jsou
v zemích původu vázány na směnárny a banky. Je tedy možné si vybrat měnu.
PDW: specializována na rusky mluvící země, bývalá arménská společnost Anelik,
jistá, dostupná a rychlá.
MoneyGram a Unistream: nemají ceníky a procenta na internetu.
Některé banky nemají jasné ceníky, migranti navíc často mají špatné zkušenosti
s bankovními úředníky ohledně zajištění převodů do měn, které nejsou běžné.
Často v mnoha zemích původu nemají banky příliš velkou důvěru nebo mají velké
nedostatky (obavy nějakého krachu), proto jsou preferovány směnárny.
Další způsob posílání peněz je poštou. To je ale velmi drahé a málo využívané.
Hlavní způsoby převádění peněz jsou způsoby neformální: převážení peněz
v hotovosti, posílání přes autobus nebo přes známé a příbuzné. Hlavním důvodem je
snížení poplatku.
Neformální způsoby posílání nejsou jen doménou blízkých zemí, ale fungují i do zemí
vzdálenějších.
Jednání migrantů je často ovlivněno jistou tradicí, čili tím, co si známí a příbuzní mezi
sebou řeknou a na čem se shodnou, že je nejvýhodnější. Často zaměstnancům také
poradí klient nebo zprostředkovatel práce.
Problémy s posíláním peněz: u neformálního posílání může být problémem mafie,
jinak také zásahy státní moci (např. kontroly v Bělorusku).
Zkoumaly jsme také, jakou roli mají neziskové organizace v informování o
alternativách posílání peněz. Zjistily jsme, že jejich role je problematická, protože pro
migranty často organizace jako takové nejsou srozumitelné, navíc poskytování
bezplatných služeb je pro některé migranty nepochopitelné.
6
11:30 – 12:00 Diskuze:
• Marie Říhová (IOM Praha): Tento seminář je také zaměřený rozvojově v rámci
FoRSu. Podařilo se získat nějaké indikátory toho, jak jsou remitence posílané do zemí
původu rozvojově využívané? To znamená, jaké procento by ti lidé asi posílali za
účelem spotřeby nebo jestli nějaké procento by mohlo připadat na vzdělávání atd.?
• Blanka Tollarová (MKC): Jako asi na všechno musím odpovědět, že mnoho záleží
na tom, jaká skladba rodiny migrantů je tady a jaká skladba rodiny zůstala v zemi
původu. Samozřejmě, pokud jsou děti v zemi původu, tak hodně peněz jde na jejich
vzdělání. Ve všech zkoumaných zemích je vysoké školství placené, někde se to týká i
středních škol. To samozřejmě znamená, že pokud jsou děti ve věku školní docházky,
tak jdou peníze na jejich vzdělání. Zároveň pro respondenty, kteří mají v zemi původu
staré rodiče, je velmi podstatné jim platit léčbu, a to ať pobyt v nemocnici, léky, nebo
domácí ošetřovatelku.
• Signifikantní je také stavba prázdných domů. V tom vlastně není žádný rozvojový
potenciál. Vlastně se investují peníze do něčeho, co nebude nikdy využito. Často si
lidi stavějí domy v zemi původu, do kterých se chtějí nastěhovat po návratu, ale patrně
se už nikdy nevrátí a ty domy jsou pak prázdné, protože jsou často neprodejné. To je
tedy spíš takový anti-rozvojový prvek. Jinak se zdá, že ty peníze jsou opravdu určené
na každodenní spotřebu, v podstatě jedině vzdělání se zdá jako nějaká dlouhodobější
investice.
• Donald Terry (Světová banka): Je velice důležité rozlišovat mezi tím, co se
považuje za spotřebu a co za kvalitnější investici. Ti stejní makroekonomové, kteří
před deseti lety nevěděli o těchto finančních tocích nic, se teď na ně dívají a říkají:
„To jde jen na spotřebu.“ Ale opatřit si zdroje na zajištění základních věci nezbytných
k životu není hřích. Navíc makroekonomové se mýlí ohledně celkové sumy, která jde
na věci jiné než spotřeba. Po celém světě platí, že v těch nejchudších zemích, které
jsou recipienty remitencí, jde typicky asi 85 procent remitencí na spotřebu a 15
procent na ostatní položky. Někdy se do spotřeby zahrnuje i náklady na vzdělání,
peníze na vzdělání jsou přitom bezpochyby dobře vynaložené.
• Ale v zemích, které nepatří k těm nejchudším, jde něco mezi 25 až 35 procenty z
remitencí na věci jiné než spotřebu. Někdy nazývám ty prázdné domy “pomníky
remitencím” – jsou výsledkem situace, kdy lidé mají peníze, které neutratí za
bezprostřední spotřebu, ale které nemají šanci využít jinak, zejména proto, že nejsou
součástí finančního systému, neinvestují peníze a nemají přístup k úvěrům.
• Celosvětově se dá říct, že na spotřebu jde průměrně 75 procent remitencí a 25 procent
jde na další věci.
• 25 procent všech remitencí je dost významná částka. Je třeba poskytnout lidem více
možností, jak s těmito penězi naložit. Zlepšení vztahu migrantů a bank je úkol na
mnoho let, ale vyplatí se do něj investovat energii.
• Guillaume Cruse (AFD): Já souhlasím. S využitím převodů přes Western Union a
podobné organizace musíme být opatrní. Důležité je, že Western Union je drahá, ale
rychlá a spolehlivá. Když jsme se ptali migrantů na Western Union, zjistili jsme, že
výše poplatků pro ně není ani tak důležitá, že hlavní je rychlost. Nejdůležitější je se
držet toho, co chtějí sami migranti, a ne vytvořit hezký systém, který neodpovídá
jejich potřebám. Já oceňuji vaše dosavadní úsilí a vaše prezentace, ale nejdůležitější
otázka je, jestli jste se ptali samotných migrantů, co si o tom myslí oni?
• Blanka Tollarová (MKC): Ptaly jsme se migrantů, co by si přáli, co by se dalo
zlepšit a mnoho z nich řeklo, že mají „vychytané“ svoje způsoby: v jaké směnárně
mění peníze na dolary, přes koho je pošlou atd. Samozřejmě snížení poplatku by
7
přivítali, ale vlastně spoustu lidí má pocit, že takhle je to v pořádku. Nesetkali jsme se
s tím, že by někdo měl pocit, že služby nejsou vůbec dostupné apod.
IV. Blok III – PRAKTIKY ZASÍLÁNÍ REMITENCÍ, SPOLUPRÁCE S MIGRANTY A
ROLE NEZISKOVÉHO SEKTORU
12:30 – 13:00
• Leila Rispens – Noel (Oxfam Novib) – Role neziskového sektoru ve zvyšování
rozvojového potenciálu remitencí
• Pro příbuzné migranta, kteří zpravidla nemají zdravotní nebo sociální pojištění,
je migrant jejich pojištěním. Když mluvíme o remitencích, je třeba si
uvědomit, že mluvíme především o lidech, o lidech, kteří opustili své domovy,
aby si zajistili lepší život a aby pomohli svým rodinám pokrýt základní
potřeby. Spotřeba nebývá pouze náhodné utrácení, ale opatření nezbytností.
• Oxfam Novib je nizozemská rozvojová agentura, jejíž hlavní cíl je boj s
chudobou. Vychází z toho, že každý má právo na naplnění základních potřeb
jako například zdraví a vzdělání, právo na život a bezpečí, právo na účast ve
společenském a politickém dění, právo na vlastní identitu.
• Organizace je podporovaná především nizozemskou vládou a podporuje
organizace, které mají projekty v rozvojových zemích. Nizozemsko je velmi
multikulturní zemí, migranti posílají peníze jak svým rodinám, tak je využívají
na projekty ve svých zemích původu. Proto jsou v oblasti rozvoje partnery.
• Z fondu pro holandské neziskové organizace, který čítá 8 milionů euro, je 30
procent určeno organizacím migrantů. Tato kvóta je nezbytná, protože
v minulosti byly projekty organizací migrantů neúspěšné při žádání o granty.
Oxfam vzdělává migranty v oblasti managementu a podporuje je
v organizování diskusí, seminářů apod. Oxfam Novib podporuje migranty, aby
měli prostor vyjádřit své postoje, potřeby a požadavky a mohli za ně bojovat.
• Každý rok se vysílají pěti- až desetičlenné skupiny do migračně rozvojových
organizací v zahraničí. V roce 2005 jsme se zavázali, že do roku 2010 bude
vytvořena síť migrantských organizací na národní, regionální a mezinárodní
úrovni. Tyto sítě budou pomáhat ovlivňovat politická rozhodnutí v oblasti
migrace a rozvoje. Oxfam se snaží, aby organizace migrantů byly více vidět a
jejich rozhodnutím byla v oblasti migrace a rozvoje dávána větší váha.
• Oxfam Novib se doposud zabýval vytvářením aliancí různých organizací
(zakládání platforem, jako například Diaspora Forum for Development, které
sdružuje 45 organizací migrantů, Multicultural Women Peacemakers Forum
ad.); ovlivňováním politik (např. konference v Londýně v roce 2004, po níž
následovaly odborné pracovní schůzky o mikrofinančních institucích);
podporování rozsahu a rozpočtu různých projektů. Když se podaří projekty
migrantů rozšířit a finančně dále podpořit, výrazně se zvýší jejich dopad.
Například v Somálsku Oxfam rozšířil projekt poté, co se jeho realizátoři
osvědčili. V Somálsku je to obzvlášť důležité, protože Oxfam má do této země
omezený přístup.
• Práce s migrantskými organizacemi má určitá omezení a úskalí. Organizace
často nemají zdroje a kapacitu se rozšiřovat, setkávají se s překážkami
v podobě požadavků na finanční audit při žádání o granty apod. Navíc 70 %
lidí v těchto organizacích pracuje na dobrovolnické bázi, takže mají jen
omezené kapacity.
8
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Migranti v České republice se příliš neorganizují, zatímco v Holandsku se
organizují až příliš. Volají na ministerstvo zahraničních věcí a žádají o
schůzku. Navíc asi 4 až 6 rozvojových agentur migrantské organizace finančně
podporuje, takže situace v ČR a v Nizozemsku se značně liší.
Jakou roli mají ty rozvojové a neziskové organizace, které nenabízejí
migrantům granty? Kromě problematiky remitencí, mají migranti také
dovednosti a znalosti, kterých můžeme využít. Z perspektivy migrantů, čím
mohou rozvojové agentury přispět na politické úrovni? Inkluzivní partnerství:
potřebujeme více multidisciplinární přístup, abychom maximalizovali
potenciál migrace pro rozvoj.
Rozvojové agentury, neziskové organizace, multilaterální organizace,
soukromý sektor a organizace migrantů musí spolupracovat a zjišťovat, jaká je
jejich konkrétní role při maximalizování pozitivních efektů migrace na rozvoj.
Já se zabývám zejména finanční inkluzí migrantů bez oprávnění k pobytu
(„nelegálních“) a dostupnosti finančních služeb pro všechny migranty. V roce
2003 byly načrtnuty tři oblasti politické intervence: výzkum remitencí za
účelem zkvalitnění dat a databází; snížení poplatků za převody a
optimalizování využití remitencí pro hospodářský rozvoj. S prvními dvěma
oblastmi už se na úrovni vlád a mezinárodních institucí začalo něco dělat, ale
všichni zaostáváme v oblasti třetí.
Zaregistrovali jsme řadu užitečných iniciativ, například v Latinské Americe,
ale v Evropě na tuto výzvu reagujeme velice pomalu. Například v Mexiku
existuje program, v němž za každý dolar, který migrant investuje do rozvoje
své obce, přidá vláda obci také dolar.
V současnosti máme projekt, financovaný z EU programu migrace a rozvoj.
Bude implementován v 10 subsaharských státech a v Evropě, bude usnadňovat
a usměrňovat posílání remitencí a bude podporovat vzdělávání organizací
migrantů v Evropě.
V Africe je 70 % remitencí pod kontrolou dvou kolosů: Money Gram a
Western Union. To vylučuje konkurenci. Je třeba zvýšit konkurenci tím, že
bude fungovat více organizací. Mohly by se zapojit mikrofinanční instituce,
protože ty mají základny v zemědělských oblastech, kde jsou jiné finanční
služby velmi vzácné. Projekt pracuje také s imigranty v deseti evropských
zemích, zprostředkovává kontakty s organizacemi v zemích původu, přichází s
produkty, které umožňují využití remitencí na mikropojištění a mikroinvestice,
podporuje vše, co zajistí migrantům finanční budoucnost.
Očekávané výsledky projektu: s technickou podporou budeme poskytovat
vzdělávání a budeme rozvíjet trh, který je založen na remitencích, zajišťování
finančních služeb a komunikaci mezi přistěhovalci a jejich zeměmi původu.
Na závěr bych chtěla říct, že organizace migrantů musí být angažovány v
oblasti migrace a rozvoje a remitencí. V současné době se především mluví o
migrantech bez migrantů, ale právě oni jsou vlastníky remitencí. Úloha
rozvojových agentur je pomáhat organizacím migrantů se dále rozvíjet.
13:00 – 13:30
• Ghenadie Cretu (IOM Moldavsko) – Praktická zkušenost s remitencemi v
Moldavsku
• Moldavsko je zemí, do níž proudí velké množství remitencí, a právě
z perspektivy takové země zde chci hovořit o problematice migrace a rozvoje.
Moldavsko je tedy tou druhou stranou mince.
9
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Remitence jsou pro naše hospodářství naprosto klíčové, a to nejenom kvůli
jejich rozsahu. Remitence tvoří asi 37 % HDP, což Moldavsko umísťuje na
druhé místo celosvětového žebříčku. Další věc je, že současný model
hospodářského růstu, který je silně závislý na remitencích, podporuje dovoz
spotřebního zboží, což nevytváří pevnou a udržitelnou ekonomickou základnu.
V České republice žije a pracuje asi 10 000 Moldavanů, což sice není vysoké
číslo, nicméně Moldavsko je stále čtvrtý stát mimo EU s nejvyšším
zastoupením migrantů v ČR.
V České republice působí IOM od roku 1997: pomáhá při programech
dobrovolných návratů a reintegrace migrantů v zemi původu, při programech
pracovní migrace a integrace migrantů do české společnosti. Česká republika
se stává hráčem na poli mezinárodních projektů, které podporují migraci
kvalifikovaných pracovníků z Moldavska.
Mise IOM v Moldavsku má za cíl podporovat řízení migrace tak, aby z ní těžili
všichni zúčastnění. IOM jedná s různými partnery s cílem zajistit pro zemi
společenský a hospodářský rozvoj, zvýšit porozumění problematice migrace,
ochraňovat práva, důstojnost a prosperitu migrantů. Hlavními aktivitami jsou
řízení migrace, pracovní migrace a remitence, asistované dobrovolné návraty a
reintegrace navrátivších se migrantů, a také migrace a zdraví.
Inflace v Moldavsku je jedna z nejvyšších v rámci regionu, k čemuž přispívají
právě i remitence (tím se podporuje tzv. holandská nemoc), obchodní bilance
země je záporná.
Remitence za rok 2007 tvořily 1.5 miliardy USD, uvažujeme-li jen formální
kanály. Společně s neformálními kanály jsou to ca 2 miliardy dolarů. Téměř
čtvrtina moldavské pracovní síly (ca 1.3 milionu lidí) žije za hranicemi země,
tedy zhruba 350 000 migrantů.
V posledních letech se Moldavsko těšilo hospodářskému růstu, nyní je otázka,
jak ho ovlivní hospodářská krize.
Moldavsko bylo jedním z nejpostiženějších států po rozpadu Sovětského
svazu. Do roku 1999 ztratilo asi 70 % svého HDP, což společně s poklesem
mezd donutilo obyvatelstvo k masové emigraci v 90. letech. Nyní je situace
stabilizována (počet migrantů do roku 2006 rostl, nyní mírně klesá).
Push faktory a pull faktory: mezi hlavní push faktory lze zařadit potřebu něco
našetřit pro domácnost a nedostatek dobře placených pracovních míst.
Podobné důvody existují například na Ukrajině a v Bělorusku.
Aspekty usnadňující migraci: postupný rozvoj mezistátních sítí a koridorů,
zejména s Itálií, Portugalskem a Moskvou.
Moldavských migrantů je v ČR ca 10 000, z toho 2 000 má trvalý pobyt.
Většinou do ČR přicházejí muži.
Od roku 2006 Moldavsko opustilo kolem 100 000 lidí, což je dost nešťastné
vzhledem k demografické situaci země.
Existuje trend většího podílu legální migrace, nelegální migrace je méně.
Nelegální migrace snižuje výhody migrace a komplikuje možnost se integrovat
do hostitelské společnosti.
Statistiky remitencí: v roce 2007 remitence dosáhly 1.2 miliard, v roce 2008 2
miliardy, remitence byly vyšší než zisk z exportu o 50 procent.
Shromáždit informace o remitencích není v Moldavsku o nic lehčí než kdekoli
jinde. Moldavská národní banka odhaduje remitence z platební bilance, ale ne
10
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
všechny remitence se posílají skrz banky nebo oficiální operátory, což
znamená, že národní banka nemá všechna data.
Další způsob odhadu remitencí je na základě průzkumů, ale remitence jsou pak
často podhodnoceny, protože lidé nechtějí cizím osobám sdělovat informace o
svých osobních financích.
Mezi tabulkami Světové banky a tabulkami vytvořenými na základě dotazníků
jsou obvykle rozdíly.
Průměr zaslaných remitencí na migranta nominálně v roce 2008 vzrostl, ale
kvůli vysoké inflaci moldavské měny se jejich hodnota snížila.
Co se týče kanálů, kterými jsou remitence zasílány, situace se v posledních 3
až 4 letech výrazně zlepšila. Využití formálních kanálů se zvýšilo až na 60
procent, stále méně lidí používá neformální služby (např. řidiče autobusů,
průvodčí ve vlaku). Stále velká část migrantů však převáží peníze osobně.
Tyto změny jsou důsledkem toho, že si banky začaly uvědomovat výhody
poskytování služeb pro zasílání remitencí a vytvořily různé produkty pro
zasílání remitencí. Ty jsou poměrně levné, poplatky se průměrně pohybují
mezi 3 a 5 procenty, což je podstatně nižší než jinde ve světě, ale závisí to také
na tom, odkud se remitence posílají.
Mnoho lidí je závislých na remitencích, ca. 35 procent populace bydlí
v domácnostech, které přijímají remitence.
Celkově remitence mají velký podíl na složení příjmů, průměr se pohybuje
kolem 18 procent.
Většina remitencí je využívána na spotřebu.
Podíl migrantů, kteří mají bankovní konto je velice nízký (13 procent z
domácností, které přijímají remitence).
Remitence přispívají ke snížení chudoby, také zvyšují produktivitu a možnosti
investovat do podnikání, zlepšují rating dané země a přístup na zahraniční trhy,
uvolňují omezení související s nedostatkem devíz, za posledních pět let
výrazně zvýšily vklady na bankovních účtech.
Remitence dotují spotřebu, většinou přes dovoz zboží.
Mají negativní důsledky v tom, že povzbuzují další migraci a nedostatek
pracovní síly. Navíc se nepodporují investiční příležitosti.
Remitence samotné nemůžou vést k ekonomickému rozvoji a růstu, jejich
dopad závisí na faktorech na makro i mikro úrovni ekonomiky země původu a
země cílové. Remitence nejsou univerzálním řešením problémů rozvojového
světa.
Produktivnější uplatnění remitencí: remitence jsou soukromé peníze, vládní
intervence do nakládání s nimi není vítaná, stát má tedy jen omezené možnosti.
Dalším problémem je neefektivní politika vedoucí k inflaci a nízkým
příjmům, nepříznivé hospodářské klima, omezený přístup k finančním službám
a nízká finanční gramotnost moldavských migrantů. Až řešení všech těchto
problémů by mohlo napomoci hospodářskému rozvoji země.
Hlavní politická opatření by se měla týkat snížení transakčních nákladů,
v čemž už Moldavsko pokročilo, a dále podpory produktivního využití
remitencí a zlepšení mapování remitencí.
Doporučení IOM moldavské vládě: povzbudit používání oficiálních převodů a
zvýšení důvěry vůči bankovním institucím, informovat spotřebitele o
existujících službách, omezit neformální převody, zvýšit konkurenci (což
povede ke snížení poplatků, to vše je v moci mikrofinančních agentur,
11
kreditních bank a spořitelen, pošt), zavést nové možnosti převádění peněz,
(např. převody přes mobilní telefony), podpořit podnikání a investiční plány a
spolupráci mezi vládou a firmami v zemi, umožnit napojení remitencí na
finanční služby nabídkou půjček (např. hypoték) nebo spořících produktů
s atraktivními úrokovými sazbami, zjednodušit úvěrovou politiku, přijmout
efektivní migrační politiku, která bude stimulovat důvěru ve vlast a bude
podporovat partnerství s migranty, propojit remitence s ostatními zdroji, zlepšit
systém dodavatelských servisů remitencí pro chudé skrz nové produkty a
technologie.
13:30 – 14:00 Diskuze
• Robert Stojanov (MZLU): Bude k dispozici zpráva Světové banky, která byla
vytvořena pro Ministerstvo financí?
• Eva Anderová (Ministerstvo financí ČR): Měla by být, po vzájemné dohodě se
Světovou bankou, se kterou musíme doladit odtajnění. Vzhledem k partnerské dohodě
si musíme tento fakt s bankou dohodnout a poté samozřejmě dáme k dispozici
prezentaci účastníkům. Předpokládám, že někteří z přítomných účastníků už ji mají.
Ozveme se určitě hned poté, co to budeme vědět.
• Wadim Strielkowski (FSV UK): Jaký bude mít podle Vás dopad na migraci
z Moldavska světová krize? Když zkoumáte remitence v Moldavsku, berete v úvahu i
právě měnící se situaci během krize? Bude se krize a nárůst počtu migrantů
navracejících se domů odrážet v moldavském národním programu návratů?
• Ghenadie Cretu (IOM Moldavsko): Spolupracujeme nyní se Světovou bankou, která
do Moldavska poslala misi zkoumající dopady krize na stav chudoby v zemi. Určitě
lze očekávat důsledky krize v oblasti migrace – určitě se bude vracet více migrantů
zpět domů, což souvisí s tím, že sektor stavebnictví v Moskvě, kde pracuje asi třetina
migrantů, byl krizí vážně zasažen. Očekáváme proto masivní návrat, s čímž souvisí
také snížení a destabilizace toku remitencí. Objem remitencí se už snižuje, listopad
loňského roku byl prvním měsícem, kdy objem remitencí nenarostl. Vzhledem k tomu,
že Moldavsko zatím nebylo úspěšné v nacházení alternativ remitencím a je na nich
tedy závislé, očekáváme, že krize nadále zvýší míru chudoby. Vláda schválila národní
program návratů. Byl schválen těsně před začátkem krize a krize jen ukázala, jak
dobře byl program načasovaný. Vláda se teď bude muset postarat o vytváření
pracovních míst pro navrátivší se migranty, například v sektoru veřejných prací, nebo
alespoň o rekvalifikační kurzy pro ně. Do konce roku se začnou provádět velké
projekty rozvoje infrastruktury, včetně stavění silnic. Bude tedy možnost část
bývalých migrantů zaměstnat. Pro Moldavsko a jiné země v podobné situaci je toto
problém s vysokou prioritou.
• Marie Říhová (IOM Praha) - Co se týká návratu migrantů z České republiky do
třetích zemí, ráda bych zmínila několik podstatných skutečností, jak pro neziskový,
tak vládní sektor v České republice. V nedávné době jste mohli v médiích slyšet o
dobrovolném návratu mnoha migrantů, jimž se poskytuje 500 euro. Ráda bych
doplnila informaci o to, že Česká republika financovala v posledních 7 až 9 letech
bilaterální projekty v rozvojových zemích včetně Moldavska, Mongolska, Vietnamu a
Ukrajiny. Tyto projekty pomáhají navrátivším se migrantům s reintegrací. Právě
jednáme s Ghenaie Cretu o tom, jakým způsobem by bylo možné navázat remitence
na tyto bilaterální projekty, například v souvislosti s finanční gramotností a dalšími
aktivitami.
12
•
•
•
•
•
•
Yana Leontiyeva (Sociologický ústav AV ČR): Chtěla bych doplnit diskusi o
několik výsledků výzkumu, který byl organizován v roce 2006 Sociologickým
ústavem AV ČR. Do výzkumu byli zahrnuti cizinci ze třetích zemí, kteří v ČR
pobývají na pracovní povolení. Ze zjištění vyplynulo, že 62 procent dotázáných nějaké
remitence posílá. Hlavním záměrem výzkumu nebyly remitence, nechtěli jsme se tedy
ptát na přesné částky, protože pak bychom musely zjišťovat, jak často se posílají atd.
Jenom jsme se zeptali, nakolik je na posílaných penězích rodina v zemi původu
závislá. Z těch 62 procent, kteří na první dotaz odpověděli kladně, nám třetina sdělila,
že rodina v zemi původu se bez této podpory neobejde. Dalších 27 procent uvedlo, že
rodina na remitencích nezávisí, ale že jí výrazně zvyšují životní úroveň. Zbytek uvedl,
že remitence jsou pro rodinu jen přilepšením. Neměli jsme další dotazy, pomocí
kterých bychom mohli zjistit, na co byly tyto peníze použity, jestli byly investované,
nebo použité na spotřebu, nicméně můžeme z toho výzkumu zjistit některé základní
demografické charakteristiky: například, že častěji posílají domu peníze muži.
Zjistili jsme, že 80 procent občanů Mongolska domů posílá peníze, 70 procent občanů
Moldavska, 68 procent občanů Ukrajiny, ale např. jenom 20 procent občanů ze
Spojených Států. Doporučení pro výzkum remitencí je téma velmi citlivé, protože
subjekty výzkumu jsou velmi těžko dosažitelné a otázka financí a platů posílaných
domů je velmi citlivá.
Robert Stojanov (MZLU): Mluvili jsme o tom, na co se využívají remitence, ale
nikdo tady zatím nehovořil o tom, jaký podíl na využití remitencí tvoří splácení
nákladů na migraci?
Vladislav Silvestru (Velvyslanectví Moldavské republiky): Chtěl bych ještě něco
dodat k prezentaci pana Cretu. Existuje jeden velký problém v ČR a v jiných zemích,
kde se vyskytuje velké množství pracovníků z východní Evropy, a to jsou pracovní
agentury. Problém má dva důležité aspekty, za prvé snižování úrovně remitencí,
protože tyto agentury si od pracovníků berou část platu. Druhý problém se týká
projektu dobrovolných návratů české vlády, protože pracovníci, kteří přijedou do ČR,
velmi často investují velké sumy peněz, nejméně 2000 – 5000 euro na to, aby se sem
dostali. Teď si zkuste zhodnotit, jestli 500 euro nabízených v programu je dost na to,
aby si migrant mohl dovolit vrátit se domů a zaplatit dluhy. Chtěl bych zdůraznit
význam migračních projektů IOM a dalších neziskových organizací, českého
Ministerstva vnitra, Ministerstva sociálních věcí a ambasád, které propagují legální
zaměstnání a jazykové kurzy, které by mohly v tomto případě být užitečné. Kdyby byl
migrant zaměstnán a placen legálně, bylo by to výhodné pro všechny: zaměstnanci by
přijímali větší sumu peněz, stát by dostal peníze z daní a černý trh by se omezil.
Ghenadie Cretu (IOM Moldavsko): Pokusím se reagovat na otázku ohledně nákladů
na migraci a spojit to s tím, co zde řekl zástupce ambasády. Naše statistiky (ptali jsme
se 4000 členů domácností) ukazují, že nejlevnější je migrace do zemí bývalého
Sovětského svazu. Cestovní náklady jsou asi 150 dolarů. Ale náklady na migraci do
Evropské unie vycházejí zhruba na 3000 dolarů. Když už jednou takové peníze
investujete, nejste ochotni se vrátit zpět hned, jak ztratíte práci. Chcete zůstat déle a
shánět práci novou. To vysvětluje to, proč je počet migrantů, kteří se vracejí z EU,
omezený.
Leila Rispens-Noel (Oxfam Novib): Když tu máme zástupce Světové banky a České
republiky, ráda bych se zeptala na následující věc. Celý den mluvíme o tom, že
remitence jsou vyšší než ODA, ale nyní se spekuluje o tom, že se remitence budou
snižovat kvůli krizi. Mnoho vyspělých zemí, včetně těch evropských, dnes hovoří o
podpůrném balíčku a například v Nizozemsku se mluví o tom, že by se neměla tolik
13
•
•
•
•
•
podporovat ODA, když Nizozemsko samo potřebuje peníze. Některé evropské vlády
se mohou rozhodnout snížit ODA s tím, že už rozvojové země podporují skrz
remitence. Ve Francii se například teď mluvilo o možnosti nahradit ODA
remitencemi. Je to pravda? A další věc je, že nikdo neví, jaký bude mít krize dopad na
chudé lidi. Před dvěma týdny jsem byla na Filipínách a ptala jsem se chudých lidí, co
si myslí o ekonomické krizi. A oni říkali: „My máme ekonomickou krizi celý život.“
Pro ně už startovní pozice je dost špatná a může se teď ještě zhoršit. Takže jak ovlivní
současná krize ODA a remitence?
Donald Terry (Světová banka): Všichni se můžeme shodnout na tom, že
ekonomická situace se zhoršuje, a to zahrnuje remitence i ODA. ODA jsou veřejné
peníze, ODA by měla být zaměřena na nejchudší z chudých, zatímco remitence jsou
soukromé. Země by neměly říkat, že není potřeba poskytovat ODA, když už posílají
remitence. Jenže země remitence neposílají, nýbrž jednotlivci, to nemá nic společného
s vládou. Nicméně ODA se bude snižovat, to se zdá nevyhnutelné za současných
podmínek. Budou remitence také klesat? Světová banka odhaduje, že remitence se
v příštích třech letech ustálí, ale neklesnou, protože demografická situace mnoha zemí
zahraniční pracovníky vyžaduje. I za lepších podmínek je jen velmi málo zemí, do
kterých proudí přímé zahraniční investice, a i tyto země dnes zažívají silný
pokles.Takže ve skutečnosti se v následujících dvou až třech letech budeme muset
spoléhat na remitence možná víc než kdy předtím. Proto se musíme snažit usměrňovat
remitence do lokálních rozvojových programů, podobných těm, které nabízí Oxfam
Novib. Takže ODA půjde s kopce, FDI ještě víc, remitence budou stagnovat - to je náš
výhled na další tři roky.
Kdybychom měli volbu, remitence by nebyly preferovanou metodou hospodářského
rozvoje. Nikdo nedává přednost tomu posílat lidi pryč ze země pracovat do zahraničí,
aby mohli posílat domů peníze. Ale vzhledem k ekonomické situaci to jinak nejde.
Prostě není možné říct nějaké moldavské nebo filipínské rodině: „Víte, neměli byste
odjíždět, můžete tím podpořit holandskou nemoc.“ To pro jednotlivé rodiny není
relevantní. Remitence budou posílány i nadále, hlavní úkol je tedy maximalizovat
jejich rozvojový dopad vzhledem k tomu, že další zdroje jako ODA a FDI budou
klesat.
Robert Stojanov (MZLU): Mohl by pan Cruse reagovat na to, co řekla kolegyně,
tedy zda skutečně Francie zruší rozvojovou pomoc a francouzskou rozvojovou
agenturu, protože z Francie odchází velké množství remitencí?
Guillaune Cruse (AFD): Zatím jsme hovořili výhradně o remitenčních tocích ze
Severu na Jih, ale existují mnohem významnější toky z Jihu na Jih, což je důležité nést
v patrnosti při diskusích o remitencích. Například v Africe je mnohem více migrantů
uvnitř kontinentu nežli na Severu. Je důležité mít zeměpisný přehled. Například co se
týče dobrovolných návratů, v rámci Evropy je tento návrat více reálný, nežli ze Severu
na Jih. Ve Francii máme nyní hodně lidí z Itálie a ze Španělska, kteří se vracejí do
svých zemí. To už neplatí pro migranty z Jihu. Bylo pro mne zajímavé dnes slyšet o
vašich programech, protože AFD nic takového neplánuje.
Tereza Rejšková (MKC): Všichni jste mluvili o tom, jak je důležité lépe zmapovat
remitenční toky. Pan Cretu například říkal, že se jim v Moldavsku daří omezovat
neformální způsoby převodu a naopak rozvíjet ty oficiální. Ráda bych se zeptala na to,
jak přesvědčujete migranty, aby používali oficiální kanály? My se totiž setkáváme
s problémy, kdy migranti s námi o svých penězích a remitencích nechtějí mluvit, a to
ani nemluvím o tom, že by se nám mohlo podařit je přesvědčit k tomu něco měnit. Je
to jen konkurence a volný trh, který u vás pomohl tyto problémy vyřešit? Moje další
otázka s tímto souvisí: Mluvili jste o důležitosti transparentnosti a regulace a já bych
14
•
•
•
•
se chtěla zeptat, jestli byste mohli konkrétněji přiblížit, co těmito regulacemi máte na
mysli? Jedná se o regulace poplatků za převody? Děkuji.
Ghenadie Cretu (IOM Moldavsko): Začnu druhou otázkou o regulaci. Další kroky
jsou nezbytné v oblasti zvýšení konkurence. Kvůli moldavskému finančnímu
regulačnímu systému nemohou být mikrofinanční instituce, spořitelny, kreditní banky
a pošty zapojené do placení remitencí v cizí měně. Pokud se změní legislativa, je
možné dosáhnout vstupu dalších hráčů na trh, zvýšení konkurence pak obvykle snižuje
poplatky. To se také týká povolení vytvoření nových technologií. V současnosti si
Moldavská národní banka nedokáže představit převody peněz přes mobilní telefony.
Pokud se tyto regulace uvolní, poplatky mohou dále klesnout a může se zlepšit
dostupnost finančních služeb ve venkovských oblastech.
Pak je první otázka, tedy jak snížit neformálnost posílání peněz. To se nestalo během
dvou let, ale asi během posledních pěti let. Nemuseli jsme nikoho přesvědčovat, je to
skutečně zásluha trhu. Banky propagovaly formální metody převodu. Migranti se
spoléhají na neformální sítě a tak se postupně dozvídají o nových levnějších a
bezpečnějších alternativách. Migranti jsou racionální bytosti, které dělají racionální
rozhodnutí.
Eva Anderová (Ministerstvo financí): Nežli ukončím toto sezení, chtěla bych
reagovat na některá předchozí prohlášení. Zúčastnila jsem se konference o financování
pro rozvoj v Dauhá, kde pan Sarkozy zdůrazňoval, že Evropa v poslední době přispěla
jenom něco přes miliardu dolarů na zvýšení ODA, a to samozřejmě nestačí. Uvedl
také, že Evropa byla největším donorem v rámci ODA. Zdůrazňovala se také potřeba
neutuchajícího úsilí v dosahování rozvojových cílů, protože finanční krize se brzy
stane humanitární krizí. Co se týče financování ODA, mnoho zemí je stále pod
stanovenou úrovní. Povinností České Republiky bylo navýšit každý rok ODA o 0.01
%, což je v této době velice těžko dosažitelné.
Když ekonomika neroste, poskytování ODA je vlastně výhodnější, takže v procentu
nepředpokládám závažný pokles. Co se týče remitencí – když lidé, kteří pracují
v zahraničí, mají možnost získat letenku a 500 euro, aby se vrátili domů, využijí ji.
Ale všechny země mají dnes sklony k protekcionismu. Představte si, co se stane, když
se tito lidé vrátí do zemí s nízkými příjmy? Těmto zemím kvůli nízké míře
zaměstnanosti spíše vyhovovalo to, že jejich pracovníci odcházeli za prací do ciziny.
Když se vrátí větší počet lidí, zhorší se úroveň zaměstnanosti. Musí se tedy brát
v úvahu dvě stránky věci. Chráníme své lidi tím, že se snažíme udržet míru
zaměstnanosti. Ale když se migranti vracejí, jejich země původu se také snaží udržet
míru zaměstnanosti. Takže je zde asi více otázek a problémů, se kterými se musíme
vypořádat, než odpovědí a řešení. Tyto otázky bychom si měli odnést z dnešního
semináře. Dobrá spolupráce mezi námi všemi bude velmi prospěšná. Doufám, že se
všichni v budoucnu znova setkáme a že nějakým způsobem se nám podaří ovlivnit
situaci v našich zemích a dosáhnout něčeho ohledně remitencí. Děkuji.
Texty nejsou autorizované.
Zpracování a překlad: Tereza Rejšková (Multikulturní centrum Praha)
15