Suplement časopisu 2/2011

Časopis Společnosti krizové připravenosti zdravotnictví ČLS JEP
Krizová připravenost zdravotnictví, ročník 1., číslo 2. (suplement)
REÁLNÁ OCHRANNÁ ÚČINNOST RESPIRÁTORŮ
Ing. Jiří Slabotinský, CSc, MUDr. Stanislav Brádka, PhD
Státní ústav jaderné chemické a biologické ochrany, v.v.i., Kamenná , 262 31 Milín 71
[email protected]; [email protected]
Abstrakt
Úvod: Byla měřena skutečná ochranná účinnost respirátorů doporučovaných k ochraně respiračních cest osob
proti bakteriálním a virovým aerosolům (například H1N1). Respirátory byly testovány na osobách ženského a
mužského pohlaví s kulatými a podlouhlými tvary obličejů. Ochranná účinnost respirátorů je vyjádřena
celkovým experimentálním ochranným faktorem F v podmínkách dynamické zátěže osob.
Metody: Ochranný faktor F každého respirátoru byl stanoven jako poměr průniku aerosolových částic
z vnějšího prostředí modelující nosiče bakteriální a virové kontaminace do prostoru respirátorů před vstupem do
dýchacích orgánů. Koncentrace aerosolových částic ve vnějším prostředí a jejich průniková koncentrace do
respirátorů byla měřena počítačem aerosolových částic PortaCount® za podmínek předepsaného režimu dýchání,
pohybů hlavy a obličeje testovacích osob.
Výsledky: Experimentálně zjištěné ochranné faktory F byly v rozmezí od velmi nízkých hodnot 11 až po 165.
Testování respirátorů prokázalo, že jejich ochranná účinnost je zásadně závislá na utěsnění k obličeji. Účinnost
této těsnící linie respirátorů závisí jak na jejich konstrukci, tak na tvarech obličejů osob, u mužských nositelů
rovněž na stupni oholení, dále na pohybech hlavou a mimice tváře. V případě maximálního utěsnění linie
respirátoru na tváři (pomocí silikonového tmelu) byl naměřen ochranný faktor F až 200 oproti neutěsněné linii
s velmi nízkým ochranným faktorem F 30.
Závěry/přínosy: Výsledky měření spolehlivosti respirátorů různých kvalit proti záchytu částic prokázaly, že
více než na kvalitě filtračního materiálu ze kterého je respirátor zhotoven například FFP3 s 1% průniku aerosolu,
závisí celková ochranná účinnost respirátoru v jeho těsnosti na obličeji. Výběr respirátorů pro improvizovanou
ochranu zdravotnického personálu a pacientů je nezbytné posuzovat na základě konstrukce těsnící linie a jejího
účinného přizpůsobení různým tvarům obličeje. Skutečný ochranný faktor respirátorů při praktickém nošení by
měl dosahovat nejméně hodnoty 100 (stokrát snížení vnější koncentrace) a více. Metodika dynamického
testování se zařízením PortaCount® představuje velmi rychlé hodnocení kvality respirátorů a masek při
posuzování jejich kvality během výběrových řízení a zejména při ověřování ochranného faktoru pro konkrétní
osoby při praktickém použití. Zavedení praktických testů nemocničního personálu s ochrannými prostředky
dýchacích cest by mělo být standardním postupem zaměstnavatele při zabezpečování účinné ochrany osob proti
nebezpečným látkám bakteriologického, chemického nebo radiačního charakteru.
Klíčová slova: respirátor, zdravotnická rouška, ochranný faktor, FFP3, H1N1, PortaCount®
Abstract
REAL PROTECTIVE EFFICIENCY OF RESPIRATORS
Introduction: The actual protective efficiency of the respirators recommended for the protection against
bacterial and viral aerosols (e.g. H1N1) was measured. The respirators were tested on females and males with
both round and protracted faces. Protective efficiency of respirators is expressed by the total experimental
protection factor F under the conditions of dynamic load of persons.
Methods: Protection factor F of each respirator was determined as the ratio of aerosol particles penetration from
the external environment modeling the carriers of bacterial and viral contamination to the respirators before their
entrance to respiratory organs. Concentration of aerosol particles in the external environment and their
breakthrough concentration to respirators were measured by the aerosol particles computer PortaCount® under
the conditions of the specified respiration mode, movements of heads and faces of the tested persons.
Results: Experimentally detected protection factors F ranged from very low values 11 up to 165. The testing of
respirators proved that their protective efficiency depends fundamentally on their face fit. The efficiency of the
respirator sealing rims depends both on their design and the face shapes and the level of shave in case of male
wearers, and also on head and facial movements. In case of maximal sealing of the respirator rim on the face (by
means of silicon sealant), protection factor F 200 was measured as compared to unsealed rim with a very low
protection factor F 30.
Conclusions/benefits: The measurement results of the reliability of various-quality respirators shown that the
total protective efficiency of respirator depends more on its face fit than on the quality of respirator filtration
1
Časopis Společnosti krizové připravenosti zdravotnictví ČLS JEP
Krizová připravenost zdravotnictví, ročník 1., číslo 2. (suplement)
material, e.g. FFP3 with 1% of aerosol breakthrough. The selection of respirators for an improvised protection of
medical personnel and patients should be assessed on the basis of the sealing rim design and its effective fitting
to various face shapes. The actual protection factor of respirators in their practical application should reach at
least the value of 100 (hundred times lowered external contamination) and more. The method of dynamic testing
with PortaCount® represents a very quick quality evaluation of respirators and masks when their quality is to be
assessed during tenders and, in particular, when the protection factor is to be assessed for concrete persons
during the respirator practical application. The introduction of practical tests of hospital personnel with
respiratory protective equipment should be the employer’s standard procedure when securing the efficient
protection of persons against hazardous agents of bacteriological, chemical or radiation character.
Key words: respirator, surgical mask, protection factor, FFP3, H1N1, PortaCount®
1. ÚVOD
Pod pojmem respirátor (v jednodušším případě
rouška), rozumíme takové filtrační zařízení, které
zakrývá pouze nos a ústa, tedy dýchací orgány, před
vstupem škodlivin z vnějšího prostředí. Mohou to
být jak nebezpečné plynné látky, pachy, tak
aerosoly. Používání respirátorů je běžné jak
v průmyslu, zemědělství tak také ve zdravotnictví.
Tady mají chránit především před bakteriální a
virovou infekcí, která se přenáší kapalným
aerosolem (kapénky) při kašli nemocného. Použití
je obdobné, jako chirurgické roušky, které jsou
však jednodušší a mají jednorázový charakter.
O respirátory a roušky začal být zvýšený zájem
v souvislosti s hrozbou chřipkové pandemie,
zejména ptačí (H5N1) a mexické, známější jako
prasečí (H1N1). Výrobci nabízejí řadu typů
respirátorů, určených k ochraně proti vniknutí
bakterií a virů, zachycovaných na prachových nebo
kapalných částicích, obecně nazývaných virové
částice. Ty jsou nejmenšími známými částicemi
bioaerosolů, jejichž velikost se pohybuje v rozmezí
20 – 300 nm.
Jak u roušek tak u respirátorů jsou samozřejmě
výrobci či distributory uváděny návody k použití a
je vždy upozorněno na to, že uvedený ochranný
prostředek musí dokonale těsnit na obličeji. To je
také kouzelná formulace, která tak odlišuje uváděné
ochranné hodnoty materiálu roušky či respirátoru a
jejich reálnou ochranu při použití. Ochrannou
účinnost samotného materiálu lze reprodukovatelně
změřit, nehledě na to, že materiál je takto cíleně
vyvíjen. Jenže aplikace na různé typy obličejů a
v různých situacích, už tak jednoduchá není.
Rozhodli jsme se proto prověřit mnohé
doporučované respirátory na různých typech
obličejů, seznámit s výsledky a porovnat je s jinými
odkazy.
1.1.
Ochranný faktor
Mírou ochranné účinnosti prostředků ochrany
dýchacích orgánů je ochranný faktor. Ochranný
faktor F (mezinárodně Fit Factor ) [1] je definován
jako poměr koncentrací škodliviny vně ochranného
2
prostředku C0 ke koncentraci pod ochranným
prostředkem, vstupující do dýchacích orgánů C1
F=
C0
C1
(1)
Z rovnice (1) je zřejmé, že čím vyšší bude hodnota
F tím bezpečnější je ochranný prostředek. Je však
také důležité čeho koncentraci budeme měřit.
Protože se jedná o měření aerosolových částic, pak
tedy bude záviset na jejich velikosti. Protože
velikost částic může být od 1 nm do 1000 a výš, je
třeba zvolit rozsah, který odpovídá výše uvedenému
bioaerosolu.
2. MATERIÁLY A METODY
2.1.
Testované respirátory
Pro měření ochranného faktoru F byly použity
respirátory-filtrační polomasky bez výdechového
ventilu a s výdechovým ventilem, ilustrativně
znázorněných na obrázcích 1 a 2. Přehled
respirátorů je uveden v tabulce 1.
Tabulka 1. Seznam testovaných respirátorů
Označení
ARCTIC AIR
CN P1 V
CN P1
CN P2 V
ARCTIC AIR
CN P2 HF
Typ/Třída
FF/P1
FF/P1 D
FF/P1 D
FF/P2 D
FF/P2
FF/P2 PN
CN P2
FF/P2 PN
CN P2 CV
CN 78
CN P3
FF/P2
FF/P3 (S)
FF/P3 RD
Poznámka výrobce
nízká filtr. účinnost
nízká filtr. účinnost
nízká filtr. účinnost
střední filtr. účinnost
střední filtr. účinnost
střední filtr. účinnost
a proti parám HF
střední filtr. účinnost
-vrstva s aktivním
uhlím
střední filtr. účinnost
vysoká filtr. účinnost
vysoká filtr. účinnost
-ochrana proti H5N1;
H1N1
Časopis Společnosti krizové připravenosti zdravotnictví ČLS JEP
Krizová připravenost zdravotnictví, ročník 1., číslo 2. (suplement)
s koncentrací částic za respirátorem, jak je tomu
v rovnici 1.
Obrázek 1. Respirátor bez výdechového ventilu.
(© SÚJCHBO)
Obrázek 3. PortaCount® PRO+ 8038 firmy TSI na
měření ochranného faktoru dýchacích ochranných
prostředků
Principem měření PortaCount®
je využití
kondenzace
propylalkoholu
na prachových
částicích v okolním prostředí, které jsou
detekovány a počítány průchodem laserového
paprsku na fotodetektoru (obr. 4).
Obrázek 2. Respirátor s výdechovým ventilem.
(© SÚJCHBO)
Klasifikace respirátorů
Filtrační respirátory proti částicím pevných a
kapalných aerosolů jsou typově značeny zkratkou
FFP – Filtering Facepiece against Particles. Reálný
ochranný faktor při jejich použití osobami je určen
filtrační
(sorpční)
účinností
konstrukčního
materiálu a následně zejména stupněm utěsnění
polomasky na obličeji nositele. Ochranná účinnost
filtračního materiálu je stanovena normou [1] ve
třech třídách, kdy celkový průnik aerosolů (chloridu
sodného nebo parafinového oleje) pro třídu P1
nesmí přesáhnout 22%, pro třídu P2 8% a pro třídu
P3 2%. Pokud má být dosaženo ochranného faktoru
F> 50, je nezbytné použít respirátor s filtračním
materiálem třídy P3.
2.2.
Měřící zařízení
Pro měření byl použit přístroj PortaCount® PRO+
8038 firmy TSI (obr.3). Jedná se o přístroj určený
k testování respirátorů a ochranných masek, který
při měření využívá prachových částic nacházejících
se v okolním ovzduší, takže nevyžaduje speciálně
vytvářené prostředí. Samotné měření je založené na
porovnávání běžné venkovní koncentrace částic
Obrázek 4. Schéma PortaCount® měření
Přístroj PortaCount® automaticky přepíná mezi
odběrem vzorku z okolí a za respirátorem a
vyhodnocuje koncentraci a odpovídající ochranný
3
Časopis Společnosti krizové připravenosti zdravotnictví ČLS JEP
Krizová připravenost zdravotnictví, ročník 1., číslo 2. (suplement)
faktor. Protože samotný postup měření představuje
několik stupňů činností, při nichž je spolehlivost
respirátoru prověřována, vyhodnocuje přístroj tzv.
okamžitý fit faktor Fn (rov. 2), který odpovídá
jednotlivým úkonům (viz níže). Z jednotlivých Fn
stanovuje celkový fit faktor Fc (rov. 3), kterým se
stanovuje obecná kvalitu respirátoru:
Fn =
CB + C A ,
2 ⋅ CR
(2)
kde
CB
je koncentrace částic v okolí před odběrem
vzorku z respirátoru
CA
je koncentrace částic v okolí po odběru
vzorku z respirátoru
je koncentrace částic ve vzorku respirátoru
CR
Obrázek 5. Test respirátoru na ženském oválném
obličeji. (© SÚJCHBO)
Údaje CA a CB eliminují rozdíly koncentrací v okolí
během jednotlivého měřeného úkonu.
Fc =
kde
n
n
1
1
1
1
+
+ ... +
+
F1 F2
Fn −1 Fn
(3)
je počet testovacích cyklů
3. MĚŘENÍ
3.1.
Podmínky měření
Měření ochranných faktorů byla provedena
v režimu N95 odpovídajícímu ochraně proti
bioaerosolům, což znamená, že byly zahrnuty do
výpočtu pouze částice v rozsahu velikosti 40-300
nm. Celé spektrum měření velikostí částic 15 nm –
1000 nm bylo pro kontrolu provedeno v jednom
případě (viz. poznámka v tabulce 2). Měření
ochranného faktoru bylo provedeno na osobách
ženského a mužského pohlaví s oválným a kulatým
tvarem obličeje (obr. 5-7) včetně vlivu mužského
vousu na těsnost respirátorů.
Obrázek 6. Test respirátoru na ženském kulatém
obličeji. (© SÚJCHBO)
Pro porovnání vlivu vnikání aerosolu netěsností
kolem těsnící linie na obličeji, bylo u mužské tváře
přistoupeno k dotěsnění respirátoru na obličeji
silikonovým tmelem (viz. poznámka v tabulce 2).
Obrázek 7. Test respirátoru na mužském kulatém
obličeji s vousem. (© SÚJCHBO)
4
Časopis Společnosti krizové připravenosti zdravotnictví ČLS JEP
Krizová připravenost zdravotnictví, ročník 1., číslo 2. (suplement)
3.1.1
Testovací úkony osob s respirátorem
Osoby s nasazeným respirátorem během testování
provádějí úkony simulující dynamickou činnost
osob (obr.8). Následující úkony jsou prováděny
v jednotlivých cyklech na výzvu:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
Normální dýchání bez pohybu
Hluboké dýchání bez pohybu
Otáčení hlavy ze strany na stranu (doleva,
doprava) s normálním dýcháním
Kývání hlavou nahoru a dolů s normálním
dýcháním
Mluvení, např. čtení předloženého textu
Grimasy (pohyb tváří např. při usmívání,
špulení pusy) – v tomto případě se neměří,
pouze se zjišťuje následným měřením, jak
se těsnost upraví
Předklony a narovnání
Normální dýchání bez pohybu
v tabulce 2 pro tváře ženského pohlaví a v tabulce 3
pro tvář mužského pohlaví.
Tabulka 3. Celkový ochranný faktor Fc respirátorů
na ženském obličeji. Měřeno v spektru 40-300 nm.
Respirátor
ARCTIC AIR- FFP 1
CN P1 V- FFP 1D
CN P1 – FFP 1D
CN P2 V – FFP 2D
ARCTIC AIR – FFP2
CN P 2 – FFP 2 PN
CN P2 CV – FFP2
CN P3 – FFP3 RD
CN 78 – FFP3(S)
CN P3 V – FFP3 RD
Ochranný faktor Fc
Tvar ženského obličeje
Kulatý
Oválný
62
30
165
197
32
23
200
200
55
29
94
104
85
20
91
-
Tabulka 3. Celkový ochranný faktor Fc respirátorů
na mužském obličeji. Měřeno v spektru 40-300 nm.
Ochranný faktor Fc
Tvar mužského obličeje
Kulatý
Oválný
ARCTIC AIR- FFP 1
11 vous
CN P1 V- FFP 1D
31
CN P1 – FFP 1D
10 vous
CN P2 V – FFP 2D
ARCTIC AIR – FFP2
10 vous
CN P 2HF – FFP 2 PN
47 vous
40 vous
CN P 2 – FFP 2 PN
CN P2 CV – FFP2
CN P3 – FFP3 RD
45/128*
CN 78 – FFP3(S)
CN P3 V – FFP3 RD
31 vous
CN P3 V – FFP3 RD
200 tmeleno
* Měřeno v celém spektru částic 15 nm – 1000 nm
Respirátor
Obrázek 8. Měření ochranného faktoru.
(© SÚJCHBO)
Každý testovací cyklus úkonu trvá 85 s, s výjimkou
úkonu 6, který trvá pouze 15 s. Cílem je prověření
funkčnosti respirátoru v dynamických podmínkách
při různých činnostech, které mohou narušit těsnící
linii respirátoru přiléhající ke tváři. Stejný úkon 1a
8 slouží k porovnání hodnot na začátku a na konci
testu. Minimálně požadovanou hodnotu ochranného
faktoru F lze v přístroji přednastavit. Pokud při
některém úkonu není dosaženo této hodnoty,
přístroj další akce ukončí a zkouška je
nevyhovující.
Nutno
ji
opakovat
s nižší
přednastavenou hodnotou. Pro každý cyklus úkonu
je změřen dílčí ochranný faktor F včetně
závěrečného celkový ochranný faktor Fc po
ukončení všech úkonů.
4. VÝSLEDKY
4.1.
Výsledky měření
Výsledky měření ochranných faktorů respirátorů na
osobách v dynamických podmínkách jsou uvedeny
5. DISKUZE
5.1.
Podmínky ovlivňující celkový
ochranný faktor
Pokud se týká experimentů týkajících se
spolehlivosti používání roušek a respirátorů ve
výběrovém režimu N95, existuje jich celá řada [49]. Vycházíme-li si např. odkazu [4], kde byly
dělány experimenty pronikání se sušenými viry
MS2 a porovnávány s použitím odpovídajícího
aerosolu NaCl, pak si nemůžeme nepovšimnout
jedné zásadní záležitosti: výsledky odpovídají
jednomu typu obličeje (umělý manekýn), který je
navíc po obvodu utěsněn. To znamená, že se testuje
samotný materiál a nikoliv celý komplex, tedy
bariérová vlastnost materiálu respirátoru a jeho
utěsnění na obličeji. Tak dospěli také k tomu, že
5
Časopis Společnosti krizové připravenosti zdravotnictví ČLS JEP
Krizová připravenost zdravotnictví, ročník 1., číslo 2. (suplement)
Názorněji je to vidět na grafu 2. Tady u daného
typu respirátoru a kulatého (plného) obličeje bylo
dosaženo největší těsnosti při hlubokém dýchání,
což svědčí o větší přiléhavosti k obličeji.
Respirátor ARTIC AIR
160
140
120
100
F
80
60
40
20
ní
ní
há
ně
ýc
kl á
íd
ed
áln
m
o lů
lu v
en
př
an
rm
no
ah
or
s tr
a
yn
an
av
Hl
hla
va
ze
st r
ud
an
u
án
ch
ké
bo
hl u
rm
áln
íd
dý
ýc
há
ní
í
í
0
no
jsou značné rozdíly v neprospěch chirurgických
roušek oproti respirátorům. Na tuto skutečnost
proto také upozorňují, pokud by chtěl někdo
z těchto výsledků vycházet. Konečně i v odkaze [9]
je poukázáno na to, že rozhodující je dokonalé
utěsnění na obličeji, které nelze jednoznačně
změřit, jak je tomu v případě ochranné masky.
To ostatně potvrzují námi získané výsledky,
vycházející ze stabilizované koncentrace částic
v okolí (graf 1). Z nich je na první pohled zřejmé,
že míra snížení koncentrace aerosolu pod
respirátorem závisí především na stupni utěsnění na
obličeji. Jednoznačně je to ukázáno u respirátoru
CN P3 V – FFP3 RD, kdy před utěsněním byla na
stejném obličeji naměřena celková hodnot fit
faktoru Fc = 30 a po utěsnění tmelem 200. Jak je
také vidět, v takovém případě není podstatných
rozdílů mezi respirátory s nižší (FFP1) a vyšší
(FFP3) filtrační účinností. U mužů je také zřejmý
vliv vousu a také činnost, kterou osoba vykonává.
Stabilita vnější koncentrace
Graf 3. Struktura ochranných faktorů F při různých
úkonech v ochranné masce typ CM-4 ve dvou
oddělených částech: 1 – v polomasce (u dýchacích
orgánů); 2 – u zorníku (v oblasti očí, odkud přichází
vdechovaný vzduch)
3
(odběr je 5,83 cm /s)
P o č e t č á s ti c v
o d b ě ru
10000
8000
I tak však hodnoty těsnosti oproti celoobličejové
masce, vybavené polomaskou (graf 3), jsou řádově
6000
4000
2000
vyšší. Tady sehrává významnou roli těsnící linie
(zorník) a výdechový ventil (polomaska).
0
0
50
100
150
200
250
300
350
400
450
Čas v s
Graf 1. Záznam stability okolní koncentrace částic
použité k testování.
CM4 vel. 5
80000
Obecně u obou typů prostředků sehrává roli typ
obličeje a tzv. utěsnění na obličeji. Proto se také
významně odlišují výsledky u jednotlivých osob.
V případě respirátorů je to o to výraznější, že jejich
ochranný faktor je obecně nízký a míra
netěsnosti zde sehrává větší roli než kvalita
použitého materiálu. Potvrzuje to i praktická
zkušenost z nemocnice uvedená v odkaze [7].
70000
60000
F
50000
polomaska
40000
zorník
30000
20000
10000
0
normální hluboké hlava ze hlava
dýchání dýchání strany na nahoru
stranu
dolů
mluvení ohýbání v normální
pase dýchání
Graf 2. Ukázka rozdílů v netěsnostech u respirátoru
při jednotlivých úkonech
6
Pokud se týká měření ochranného faktoru celého
spektra částic, ukazuje se, že hodnota Fc může být
vyšší. To však souvisí s tím, že filtr je schopen
zachytávat účinněji větší částice, než byl vymezený
rozsah podle N95. Pokud bychom porovnávali
údaje výrobců s odkazem na ČSN EN 149 (viz tab.
1) s hodnotou F, pak platí, že
Fc =
100
FFP
(4)
Odtud tedy musí FFP1 splňovat podmínku Fc = 4,5;
FFP2 podmínku Fc = 12,5 a FFP3 podmínku Fc =
50. Výrobci testovaných respirátorů všechny
Časopis Společnosti krizové připravenosti zdravotnictví ČLS JEP
Krizová připravenost zdravotnictví, ročník 1., číslo 2. (suplement)
uváděné údaje splňují za předpokladu, že je
respirátor správně nasazený, a to i tehdy, když si
takový prostředek nasadí i neoholený člověk. Je
pak, ve světle poznatků [4] s infekčními
onemocněními, otázkou, zda taková kritéria jsou
pro uvedená užití dostačující.
5.2.
Doporučení Ministerstva
zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR vydalo pokyny [3]
pro užívání roušek a respirátorů jako předběžná
doporučení pro používání obličejových roušek a
respirátorů používaných v domácnostech, na
veřejnosti a na pracovištích a osobami
s potvrzeným, pravděpodobným nebo s podezřením
na onemocnění H1N1 k zabránění jejímu šíření.
V podstatě odtud vyplývá, že chránit se mají
především ty osoby, které jsou infikovány a mohou
šířit virové onemocnění dále. K tomu je určena
především zdravotnická rouška.
5.2.1
Zdravotnická rouška
V této souvislosti je zajímavý odkaz srovnávající
počet onemocnění sester, ošetřujících pacienty na
oddělení onemocnění influenzou (vir H1N1)
nevykázalo žádné rozdíly mezi těmi, které
využívaly zdravotnickou (chirurgickou) roušku
obecně velmi netěsnou a doporučovanými
respirátory [4] [9] . Zatímco v prvém případě
onemocnělo 23,6 % sester tak v druhém (u
respirátorů) to bylo 22,9 %. Experimentálně byly
proto také prověřovány hodnoty F u zdravotnické
roušky (obr. 9). Jak ukázaly výsledky, hodnota
Obrázek 9. Měření ochranného faktoru
zdravotnické roušky. (© SÚJCHBO)
průniku F byla podstatně nižší a pohybovala se
v rozmezí 8-12 (FFP 10-12%). Což je méně než u
respirátorů. Lze se tedy domnívat, že v případě
možné infekce, kdy cesty vstupu nejsou jenom
dýchacími orgány [9], je mnohem podstatnější
zbránit šíření aerosolu od nemocného než
zabezpečovat ochranu dýchacích orgánů od
nebezpečného okolí. To může být také rozdíl
v nebezpečnosti biologického aerosolu
od
chemického. Působnost biologického aerosolu také
silně závisí na vnějších podmínkách a vzdálenosti
od zdroje infekce. Tomu právě brání vložená
překážka, třeba pomocí zdravotnické roušky. Pokud
se týká respirátorů k ochraně před infekcí
z vnějšího prostředí, uvádí také studie [6], že je
nutné před použitím respirátorů ověřit těsnost
nasazení. Jenže prakticky je to bez zařízení
nezávislého na speciální komoře pro přípravu
aerosolu (jako např. u
PortaCountu) obtížně
proveditelné.
6. ZÁVĚR
Výsledky měření spolehlivosti respirátorů různých
kvalit proti záchytu částic ukázalo, že více než na
samotném respirátoru závisí na tom, zda je dobře
utěsněn na obličeji. A to bez ohledu na kritéria
stanovená ČSN EN 149 [1], jimiž se řídí výrobci.
To znamená, že jeho utěsnění v obličejové linii,
v závislosti na různém tvaru a stavu obličeje a na
mimice lícních svalů či pohybu hlavy, je mnohem
důležitější než jenom kvalita materiálu respirátoru a
údaje výrobců. Nejlépe na tom budou kulaté, plné
obličeje, nejhůře pak obličeje úzké s vystouplými
lícními kostmi a pohublé. A samozřejmě u mužů
vousatí. Použití respirátorů by pro riziková
prostředí mělo být velmi zvažováno, zvláště pro
prostředí s možností vzniku bakteriální a virové
nákazy. V daném případě nelze vycházet pouze
z protiprachových kritérií, ale je třeba brát v úvahu i
potenciální koncentraci bakterií a virů v okolí a
jejich infekčnosti.
Za těchto podmínek by hodnota ochranného faktoru
měla být minimálně 100, to znamená FFP
minimálně 1% a níže. To, jak ukázaly
experimentální
výsledky,
mohou
některé
respirátory
splňovat,
avšak
vzhledem
k individuálním charakteristikám obličejů, je
vhodné každé užití předem testovat. K tomu velmi
dobře poslouží zařízení PortaCount®, které
nevyžaduje žádné speciální komory se zdrojem
aerosolu, je pohotové a snadné k obsluze. Obecně
je však třeba mít na paměti, že z pohledu infekčního
je nutno nejdříve zabránit šíření kapének od
nemocného, kde lze očekávat účinek zachycení
největší. Respirátor k vlastní ochraně má význam
mnohem omezenější. Konečně, tak to doporučuje i
MZ ČR .
7. ODKAZY
[1] Ochranné prostředky dýchacích orgánů-Filtrační
polomasky k ochraně proti částicím-Požadavky,
zkoušení, značení. ČSN EN 149:2002.
[2] Guidelines for selection und use of respiratory
protective device. Comitee European de
Normalisation, Brusel 1992. (Česky Zásady pro
7
Časopis Společnosti krizové připravenosti zdravotnictví ČLS JEP
Krizová připravenost zdravotnictví, ročník 1., číslo 2. (suplement)
výběr a použití ochranných prostředků dýchacích
orgánů. VÚBP Praha, INCOP 1994).
SÚJCHBO
Státní ústav jaderné, chemické a
biologické ochrany
[3] http://pandemie.mzcr.cz/Pages/266-doporucenipro-pouzivani-rousek-a-respiratoru-ke-snizenirizika-prenosu-a-h1n1.html
9. KORESPONDENCE A
INFORMACE O AUTORECH
[4] Balazy, A., Toivola, M. at all.: Do N95
respirators provide 95%protection level against
airborne viruses, and how adequate are surgical
masks? Am J Infect Control 2006;34:51-7.
[5] Reponen T, Willeke K, Grinshpun SA,
Nevalainen A.: Biological particlesampling. In:
Baron PA, Willeke K, editors. Aerosol
measurement.principles,
techniques
and
applications. New York: Wiley-Interscience;2001.
p. 751-79.
[6] Coffey CC, Lawrence RB, Campbell DL,
Zhuang Z, Calvert CA, Jensen PA.: Fitting
characteristics of eighteen N95 filtering-facepiece
respirators. J Occup Environ Hyg. 2004;1:262-71.
[7] Loeb M, Dafoe N, Mahony J, John M, Sarabia
A, Glavin V et al.:Surgical Mask vs N95 Respirator
for Preventing Influenza Among Health Care
Workers,
JAMA
2009;
302(17):
(doi:10.1001/jama.2009.1466).
[8] Srinivasan A, Perl T. : Respiratory Protection
Against Influenza, JAMA 2009;
302(17):(doi:10.1001/jama.2009.1494)
[9] Liverman, C.T. at all: Respiratory Protection for
Healtcare Workers in the Worplace Against Novel
H1N1
Influenza
A:
A
Letter
Report.
http://www.nap.edu/catalog/12748.html
[10] Ali, J. at all: Jane´s Chemical-Biological
Defense Guidbook. Jane´s Information Group.
Second Printing 2001, Alexandria USA
8. SEZNAM ZKRATEK A SYMBOLŮ
8.1.
Seznam použitých zkratek
CM-4
ochranná maska
F
ochranný faktor (Fit Factor)
FFP
Filtering Facepiece against Particles
HF
fluorovodík
nm
nanometr (10-9 m)
PortaCount® měřící zařízení na stanovení
ochranného faktoru prostředků na ochranu orgánů
dýchaní proti škodlivinám
8
9.1.
Korespondence
Jiří Slabotinský
SÚJCHBO,v.v.i., Tř. Kpt. Jaroše 5. 602 00 Brno
[email protected] ;517546180
9.2.
Informace o autorech
Ing. Jiří Slabotinský, CSc, je
vědeckým pracovníkem Státního
ústavu jaderné, chemické a
biologické
ochrany,
v.v.i.,
vedoucím pracoviště v Brně.
Absolvoval VŠCHT v Praze a v
letech 1966-1996 pracoval ve
Vojenském výzkumném ústavu.
Absolvoval vědeckou aspiranturu na Vojenské
akademii v Brně v oboru Chemické zbraně a
ochrana proti nim. Podílel se na vývoji a hodnocení
známých protichemických prostředků osob.
Specializuje se především hodnocením permeace
toxických látek ochrannými materiály, ochrannou
účinností a spolehlivostí ochranných prostředků a
jejich užitnými vlastnostmi. V tomto směru se
podílí na vedení doktorandů.
Jako řešitel
výzkumných úkolů prezentuje svoje poznatky ve
výzkumných zprávách, v časopisech
a na
vědeckých konferencích .
MUDr. Stanislav Brádka,
Ph.D. vystudoval Lékařskou
fakultu hygienickou UK v Praze
a a doktoranturu na Technické
univerzitě - VŠB v Ostravě. Od
roku 1986 je ředitelem Státního
ústavu jaderné, chemické a
biologické ochrany, v.v.i., který
vznikl z Ústavu hygieny práce v uranovém
průmyslu. V oboru hygieny práce pracoval nejdříve
jako vedoucí odboru. V oboru hygieny práce a
nemocí z povolání získal atestaci II. stupně a
v současné době také soudním znalcem pro nemoci
z povolání . Hlavním oborem jeho zájmu je
problematika ochrany před CBRNE látkami,
možností jejich zneužití, řešení detekce
a
dekontaminace a krizových situací. Externě
přednáší na Jihočeské univerzitě.
Uznání
Tato práce je součástí výzkumného projektu
bezpečnostního výzkumu MVČR, VG2010214049.