Stáhnout - Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů Praha, ops

Transkript

EKONOMICKÁ DIPLOMACIE Z POHLEDU
MEZINÁRODNÍ, POLITICKÉ
A PODNIKATELSKÉ SFÉRY
Sborník materiálů z konference pořádané Vysokou školou
mezinárodních a veřejných vztahů Praha ve spolupráci s Poslaneckou
sněmovnou Parlamentu České republiky a ústavem Aplikovaného
výzkumu ekonomické diplomacie konané dne 27. dubna 2016
1
Ekonomická diplomacie z pohledu mezinárodní, politické a podnikatelské sféry
Program
Datum konání: středa 27. dubna 2016
Místo konání: Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, místnost č.205
Sněmovní 1, Praha 1 – Malá Strana
9:00 –10:00
Registrace
10:00 – 10:05
Zahájení
(moderuje František Pertl, prorektor Vysoké školy mezinárodních a veřejných
vztahů Praha)
10:05 – 10:10
Jaroslav Klaška – poslanec KDU-ČSL
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR
10:10 – 10:30
Martin Tlapa – náměstek ministra
Ministerstvo zahraničních věcí ČR
10:30 – 10:50
Vladimír Bärtl – náměstek ministra
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
10:50 – 11:10
Miloš Večeřa – ředitel divize
Trade Finance, Cash Management and Factoring, Raiffeisenbank
11:10 – 11:30
Martin Lukáš – zástupce generální ředitelky Svazu průmyslu a dopravy ČR
11:30 – 11:50
David Havlíček – ředitel pro strategii
Exportní a pojišťovací společnost, a.s.
11:50 – 12:15
Kávová přestávka
12:15 – 12:35
Hana Havlová – odborná asistentka
Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů Praha
12:35 – 12:55
Vladimír Rösel – Asset&Wealth Management,
UniCredit Bank – CZ
12:55 – 13:15
Zástupce Tatra Trucks, a.s.
Tatra Trucks, a.s.
13:15 – 13:35
Matej Szunyog – student
Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů Praha
13.35 – 13:55
André Dravecký – výkonný ředitel
ShipVio
13.55 – 14:15
Miroslav Fess – jednatel
Proteco, a.s
Diskuse – ZÁVĚR - OBČERSTVENÍ
Partnerem akce je
2
Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů Praha pokračuje v budování tradice
organizovat každoročně ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem
průmyslu a obchodu celostátní konferenci zaměřenou na ekonomickou diplomacii.
Škola se začala problematikou ekonomické diplomacie systematicky zabývat pod vedením
své tehdejší rektorky doc. Ing. Judity Štouračové, CSc. již v prvním desetiletí tohoto milénia
Vycházela přitom z toho, že se jedná o specifickou oblast diplomacie, zaměřenou jednak na
vytváření podmínek pro naplňování ekonomických zájmů státu v zahraničí, jednak na
vytváření podmínek pro podporu obchodních a investičních aktivit národních podnikatelů
rovněž zahraničí.
Letošní 2. ročník těchto konferencí pod názvem „Ekonomická diplomacie z pohledu
mezinárodní, politické a podnikatelské sféry“ se konal 27. dubna 2016 v prostorách
Poslanecké sněmovna Parlamentu ČR. Zúčastnilo se jej na 130 účastníků z podnikatelské,
státní i akademické sféry.
Účastníky oslovili odborně příslušní náměstci obou výše uvedených ministerstev – Ing.
Martin Tlapa, MBA (ministerstvo zahraničních věci) a Ing. Vladimír Bärtl (ministerstvo
průmyslu a obchodu), dále zástupci bankovních institucí a podniků, ale také představitelé
akademické obce a studenti.
Letošní konference úspěšně navázala na předchozí konferenci, setkala se s příznivými ohlasy
odborné veřejnosti a s jejím obecně přijímaným názorem, že je třeba v této tradici pokračovat.
3
1
Ekonomická diplomacie v roce 2016
Ministerstvo zahraničních věcí ČR
Martin Tlapa
Náměstek ministra zahraničních věcí
Konference
„Ekonomická diplomacie z pohledu mezinárodní, politické a podnikatelské sféry“
27. dubna 2016, Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR
2
Konkurenceschopnost ČR 20062015 dle GCI
0
10
31
2015
20
30
31
33
33
31
36
38
40
SE
NL
37
39
FI
DE
46
CZ
PT
IT
50
SK
60
PL
HU
70
80
2006-2007
2007-2008
2008-2009
2009-2010
2010-2011
2011-2012
2012-2013
2013-2014
2014-2015
2015-2016
WEF, 2006-2015
4
3
Posedlost konkurenceschopností?
„Mluvit o konkurenceschopnosti na úrovni národních ekonomik je
nesmysl. A posedlost konkurenceschopností je špatná i nebezpečná
zároveň.“ Paul Krugman
2015
Nebezpečí spojená s podporou konkurenceschopnosti na národní úrovni:
• mohou vést k obchodním válkám a protekcionismu
• mohou podporovat v zásadě špatnou vládní politiku (a bránit strukturálním
změnám v ekonomice, které jsou ve skutečnosti výrazem pružnosti a
adaptability ekonomiky)
• mohou podporovat plýtvání a neefektivní výdaje státu
4
Konkurenceschopnost aneb co
umíme dát světu
Konkurenceschopnost není cílem ale prostředkem pro zachování a
zvyšování životní úrovně a atraktivnosti země.
Vzdělání
Inovace
Zvyšování
konkurence
-schopnosti
Zvyšování produktivity
a přidané hodnoty
Kreativita
5
5
Proč právě podpora exportu
Snaha o aktivní přístup státu v oblasti podpory exportu, investic a inovací
Ziskovost exportérů
Přístup k světovým trhům
• V průměru roste zisk rychleji u exportérů
• Vzniká více pracovních míst
• Zaměstnanci vydělávají více
• Možnosti financování obchodu
• Nárůst přístup u k internetu i v rozvojovém světě
• Uzavírání obchodních dohod snižuje rizika
Poptávka
• ČR má relativně malý spotřební trh
• K expanzi je nutné hledat příležitosti v zahraničí
Konkurenční výhoda
Zmírnění rizik
• Včasná identifikace trendů v měnícím se světe
• Umět přizpůsobovat svoji nabídku poptávce
• Zákaznický servis a kvalita služeb – přidaná hodnota
• Efektivní alokace prostředků
• Diverzifikace exportu – teritoriální, oborová
• Nižší náchylnost na výkyvy domácí
ekonomiky
6
Světový obchod
Již neplatí, že světový obchod roste rychleji než hospodářský růst. Podle Mezinárodního měnového fondu
zaznamenala světová ekonomika v roce 2015 růst ve výši 3 %, světový obchod rostl tempem 2,5 %.
Zajímavá fakta
• Zpomalení v rozvíjejících se ekonomikách:
• V Brazílii a Rusku se kvůli recesi snížil růst HDP oproti minulému roku o 4 %
• V Číně má růst HDP též klesající trend - v roce 2015 dosáhla čínská ekonomika
růstu 6,9 % HDP
• Zvětšující se růst HDP byl zaznamenán pouze v Indii, a to ve výši 7 %
• Propad cen surovin:
• Ceny ropy oproti 6/2014 propadly na polovinu, v letech 2016 a 2017 se očekává
pouze mírný růst - nadměrná nabídka a zároveň umírněná poptávka na trhu
(globální poptávka se v roce 2015 snížila oproti 2014 o 18 %)
• Výhled na 2016 a 2017
• V rozvinutých zemích se očekává růst HDP ve výši 2,1 %
• V rozvíjejících ekonomikách se očekává růst HDP ve výši 4,3 %, resp. 4,7 % v 2016
a 2017
• Na očekávaném oživení v následujících dvou letech se bude podílet postupné
zlepšování růstu právě Brazílie, Ruska a zemí Středního východu
• Růst v Číně se bude nadále zpomalovat, v 2016 na 6,3 % v 2017 na 3,0 %
6
7
Export ČR v roce 2015
Česká republika vyvezla v loňském roce zboží za 3,9 bilionů korun (nárůst o 7,2 % oproti roku 2014)
Zajímavá fakta
• Denní vývoz činil v průměru 10,6 mld. Kč (9,9mld. v roce 2014)
• Obchod s EU v roce 2015 vzrostl o 8,6% a dosáhl 83,3 % podílu na exportu ČR
• O více než 10 % se zvýšil náš vývoz na Slovensko, do Velké Británie, Maďarska,
Rumunska, a vůbec nejvíce (o více než 44 %), do Irska.
• Celkový vývoz ČR vzrostl v roce 2015 o 260 mld. Kč, což odpovídá růstu vývozu do
zemí EU.
• Do rozvojových zemí (bez Brazílie) vzrostl export o téměř 18 mld. Kč, do USA o téměř 11
mld. Kč, či o 3,5 mld. Kč do Izraele.
Ceny ropy
Kurz Kč
Poptávka v EU
Poptávka v severní
Americe
Zahraniční obchod ČR v roce
2015
8
25 hlavních zemí v zahraničním obchodě ČR
1-12/2014
mil. Kč
SRN
Slovensko
Polsko
Čína
Francie
Itálie
Rakousko
V. Británie
Ruská federace
Nizozemsko
Maďarsko
USA
Belgie
Španělsko
Švýcarsko
Rumunsko
Švédsko
Korea
Japonsko
Turecko
Dánsko
Ukrajina
Ázerbájdžán
Irsko
Norsko
%
1 995 972
473 508
465 470
405 559
286 169
264 393
256 250
252 165
242 512
206 726
175 367
158 635
145 006
141 018
87 517
81 163
81 172
77 054
74 097
72 507
61 602
44 530
41 382
31 122
30 655
29,2
6,9
6,8
5,9
4,2
3,9
3,8
3,7
3,6
3,0
2,6
2,3
2,1
2,1
1,3
1,2
1,2
1,1
1,1
1,1
0,9
0,7
0,6
0,5
0,4
7
Úspěchy v
rozvojových
zemích
1-12/2015
mil. Kč
2 159 891
525 527
499 413
510 459
303 269
286 005
262 870
279 262
183 708
198 678
194 727
173 321
147 516
162 399
95 693
90 220
87 412
95 651
77 428
77 646
58 509
35 493
29 625
44 902
25 522
%
29,4
7,2
6,8
7,0
4,1
3,9
3,6
3,8
2,5
2,7
2,7
2,4
2,0
2,2
1,3
1,2
1,2
1,3
1,1
1,1
0,8
0,5
0,4
0,6
0,3
index
15/14
108,2
111,0
107,3
125,9
106,0
108,2
102,6
110,7
75,8
96,1
111,0
109,3
101,7
115,2
109,3
111,2
107,7
124,1
104,5
107,1
95,0
79,7
71,6
144,3
83,3
9
Podíl exportu na HDP
Česká republika je exportně orientovanou zemí
250
200
150
2014
2
014
2
2015
015
100
Průměr EU
50
%
0
1
0
Otevřenost zahraničnímu obchodu – obchod jako podíl HDP
Lze nalézt korelaci mezi otevřeností k zahraničnímu obchodu a velikostí HDP
ČR
2014
8
2015
Trendy v ekonomické diplomacii
12
Aktuální trendy ekonomické diplomacie ukazují, že čím dál tím větší roli v podpoře exportních
aktivit státu hrají ministerstva zahraničních věcí.
Dánsko
Centralizace ED pod
MZV (Trade Council)
Placené služby
Trade Council –
zástupci ostatních
rezortů i
podnikatelské sféry
Finsko
Nizozemí
Velká Británie
Irsko
Integrace aktivit na
podporu exportu –
Team Finland
9 prioritních sektorů
Nezávislá agentura
UKTI
Ekonomičtí diplomaté
– MZV
Ekonomičtí diplomaté
pouze v zemích s
identifikovanými
příležitostmi
Zemědělští a vědečtí
atašé
Koordinovaná
ministerstvy zahraničí
a obchodu
Komerční diplomaté –
společnost Enterprise
Ireland
Spolupráce na bázi
projektů
9
13
Výsledky studie Asociace pro mezinárodní otázky.
Trend
Belgie
Exkluzivní pravomoc MZV nad ekon.
diplomaty
X
MPO spravuje agenturu pro komerční
diplomacii
Spojení agentury na podporu investic
a vývozu
X
Zapojení podnikatelské sféry do
kontroly fungování ekon. Diplomacie X
Dánsko Finsko Francie Irsko
Nizozemí Británie Švédsko
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
Outsourcing služeb
Placené služby
Kvantitativní a/nebo kvalitativní
kritéria hodnocení poskytovaných
služeb
X
X
X
X
Výrazný sektorový přístupu
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
14
Společné znaky
• Kompetence se většinou dělí mezi Ministerstvo zahraničních věcí a další
ekonomické ministerstvo a jeho zvláštní agentury.
• Sílícím prvkem je i snaha přizvat do rozhodování o ekonomické diplomacii
zástupce podnikatelské sféry.
• Lze vysledovat i trend k posílení koordinace zastupitelských úřadů s
pobočkami agentur v jednotlivých hostujících státech.
• V některých zemích také ekonomické sekce nebo agentury na podporu vývozu
za své služby účtují poplatky (z důvodů vytvoření udržitelného financování pro
tyto agentury velké množství požadavků).
• V ekonomické diplomacii se řada zemí soustředí na konkrétní sektory, ve
kterých jejich společnosti mohou nabídnout přidanou hodnotu.
10
15
Trendy v ekonomické diplomacii a
Ministerstvo zahraničních věcí
Kompetence v oblasti ED
Koordinace zahraniční sítě
• Spolupráce mezi MZV a MPaO
• Spolupráce s agenturami (CT, CI, ČRA…)
• Jednotné zahraniční sítě
• Klientské centrum pro export
Sektorový přístup
Spolupráce s podnikatelskou
sférou
• Vyhledávání příležitostí - MOP
• Ekonomické zpravodajství
• Podnikatelské mise
• Kulaté stoly
Ekonomické diplomacie v roce 2016
11
1
7
Změny v oblasti ekonomické diplomacie – naše vize a ambice
Změny v oblasti ekonomické diplomacie od roku 2013
Ekonomická agenda vhodně doplňuje bezpečnostní, rozvojovou a politickou dimenzi ministerstev
zahraničí po celém světě.
2013/2014
2014/2015
2014
2015/2016
2015
Ministerstvo
zahraničních
věcí
Ministerstvo
zahraničních
příležitostí
Ministerstvo
využitých
zahraničních
příležitostí
1
8
Změny v oblasti ekonomické diplomacie
Přehled změn v oblasti ekonomické diplomacie od roku 2013
2013/2014
2014/2015
2015/2016
1.
Dvojkolejnost a kompetenční spory
Jednotná zahraniční síť českých
zastoupení a společná nabídka služeb
Standardní kvalita služeb v celé
zahraniční síti
2.
Nesrozumitelnost systému pro
firmy - nejasnosti kam se mají
obracet
Klientské centrum pro export - jednotné
kontaktní místo pro podnikatele a
rozdělení kompetencí (B2B, B2G, G2G)
Aktivnější komunikace s firemním
sektorem – zpětná vazba a společné
projekty
3.
Prioritní země
Perspektivní obory pro jednotlivé země
Země určené dle příležitostí
v perspektivních oborech
4.
Nesystémová finanční podpora
projektům ekonomické diplomacie
v zahraničí
Ucelená metodika pro projekty na
podporu ekonomické diplomacie a
transparentní procesování pomocí
aplikace
Efektivní zacílení projektů směrem
k využití příležitostí v zahraničí a
navýšení prostředků
5.
Podnikatelské mise jako „zážitková
turistika“
Koordinační mechanismus cest ústavních
činitelů s podnikateli a aktivními vstupy
podniků
Systém výstupů z cest a kontrola
plnění úkolů a navazující malé
oborové mise
6.
Duplicitní fungování Diplomatické
akademie MZV a Exportní
akademie CzechTrade
Společný program vzdělávání pracovníků
MZV, MPO a CzechTrade pověřených
ekonomickou agendou
Zvyšující se základna kompetentních
ekonomických diplomatů
7.
Absence systému hodnocení
způsobující nedostatky v řízení
Nastavení modelu obchodně-ekonomické
činnosti
Hodnocení aktivit zastupitelských
úřadů
12
Rozvoj a zvyšování kvality
služeb pro exportéry
19
Zvyšujeme kvalitu poskytovaných služeb
Jednotný katalog služeb státu v zahraničí
• společná nabídka služeb kanceláří CzechTrade a zastupitelských úřadů a společné plánování
systém srozumitelný pro exportéry - vymezení kompetencí a odstranění duplicit mezi ZÚ MZV a ZK
CT (B2B/B2G/G2G)
Klientské centrum pro export
• 4 dny v týdnu k dispozici pracovníci MZV, 1x měsíčně konzultace náměstků MZV a MPO
• Téměř 700 poskytnutých služeb od 1.10.2014 a počet případů narůstá
• velmi dobré hodnocení oslovených firem – hodnoceno „A“
Rok 2016
• V loňském roce jsme se soustředily sjednocení nabídky služeb státu pro exportéry / Společný Katalogu
služeb/ a vytvoření jednotné vstupní brány do systému státní podpory exportu /vznik Klientského centra
pro export/
• Letos se soustředíme na rozvoj a zlepšení kvality poskytovaných služeb – koukáme na kvalitu výstupů a z
každé služby je zpětná vazba od firem
Nově otevřené úřady v
zahraničí
20
Nově otevřené úřady pověřené výkonem ekonomické agendy
‫ݱ‬
13
Nairobi, Keňa
‫ݱ‬
Dakar, Senegal
‫ݱ‬
Bogota, Kolumbie
‫ݱ‬
Rangún, Myanmar
‫ݱ‬
Erbil, Irák
‫ݱ‬
Chengdu, Čína
Zemědělští a vědecko-techničtí
diplomaté
21
Spojujeme síly s MPO, MZe, Úřadem vlády a dalšími partnery
V návaznosti na Memorandum o spolupráci s MZe byla podepsána prováděcí dohoda o vysílání zemědělských
diplomatů na vybrané zastupitelské úřady (v Číně, Saúdské Arábii a Srbsku, v Rusku, případně na Ukrajině) pro
posílení ekonomické diplomacie. Uzavřeli jsme dohodu s Úřadem vlády o možnosti vyslání diplomata do Izraele s
primárním cílem posílení spolupráce v oblasti vědy, výzkumu a inovací.
‫ݱ‬
ZÚ Bělehrad, Srbsko
‫ݱ‬
ZÚ Rijád, Saudská Arábie
‫ݱ‬
ZÚ Peking, Čína
‫ݱ‬
ZÚ Moskva, Rusko
‫ݱ‬
‫ݱ‬
ZÚ Kyjev, Ukrajina
(zvažováno)
ZÚ Tel Aviv, Izrael
Posílení sítě ekonomických
diplomatů v roce 2016
22
Posilujeme úřady a kanceláře CzechTrade o diplomaty s ekonomickou agendou
V roce 2016 je plánováno posílení jednotné zahraniční sítě o dalších 14 míst . Bude posíleno celkem 12
zastupitelských úřadů a otevřou se dvě nové kanceláře CzechTrade.
‫ݱ‬
‫ݱ‬
‫ݱ‬
‫ݱ‬
‫ݱ‬
‫ݱ‬
‫ݱ‬
‫ݱ‬
‫ݱ‬
ZK Lagos, Nigérie
ZÚ Pretoria, JAR
ZÚ Accra, Ghana
GK Toronto, Kanada
ZÚ Dillí, Indie
‫ݱ‬
ZÚ Kuala Lumpur, Malajsie
ZÚ Manila, Filipíny
‫ݱ‬
ZÚ Ammán, Jordánsko
ČEKK Taipei, Taiwan
‫ݱ‬
ZÚ Tokio, Japonsko
‫ݱ‬
GK Chicago a ZK Seattle,
USA
GK Hong Kong, Čína
Berlín, Německo
14
Hledání příležitostí na zahraničních
trzích
23
Mapa globálních oborových příležitostí
• V loňském roce jsme připravili Mapu globálních oborových příležitostí, která
mimo jiné popisuje příležitosti v různých sektorech a kterou i letos aktualizujeme
(Nejbližší aktualizovaná verze je připravována na konec června 2016). Letos bude
také doplněna o možnosti spolupráce v oblasti rozvojové pomoci.
Novinky a ekonomické zprávy
• Na základě poptávky firem po informacích ze světa jsme nedávno přistoupili k
zásadnímu zefektivnění ekonomického zpravodajství, které zasílají naše
zastupitelské úřady v zahraničí
• Mezi zprávy patří ekonomické novinky z teritoria, oborové novinky, které mají
přímou vazbu na naši Mapu globálních oborových příležitostí pro jednotlivé země,
dále informace o „success stories“ našich podniků v zahraničí a o realizovaných
prezentačních akcích a projektech na podporu ekonomické diplomacie, které naše
ZÚ realizují v zahraničí, často v úzké spolupráci se zahraničními kancelářemi
agentury CzechTrade
24
Projekty na podporu
ekonomické diplomacie
Cíleně zaměřené akce na podporu českých exportérů
Projekty na podporu ekonomické diplomacie jsou nedílnou součástí aktivit ministerstva, jež každoročně nabízí
prostřednictvím zastupitelských úřadů v zahraničí možnost vytvoření nových kontaktů, předvedení výrobků a služeb i
získání nových zakázek několika desítkám až stovkám českých firem.
Navýšení prostředků
• v roce 2014 realizováno celkem 51 projektů s podporou ministerstva za 4,5 mil.
• pro rok 2015 bylo schváleno celkem 87 projektů s podporou 9 mil. Kč.
• pro rok 2016 bylo schváleno celkem 161 projektů s předpokládaným rozpočtem 16 mil. Kč.
Nová metodika a aplikace PROPED
• od roku 2014 funguje ucelená metodika - transparentní procesování projektů pomocí aplikace
• došlo k vylepšení v systému procesování projektů
Efektivnější zacílení projektů
• více pozornosti věnovat možné nabídce českých řešení v zemích, kde jsme identifikovali příležitosti
• efektivnější zacílení projektů pro využití příležitostí v zahraničí (v návaznosti na MOP)
Společné plánování projektů s partnery
• společné plánování projektů s CzechTrade, MPO, Českými centry, CzechInvest, CzechTourism a
dalšími rezorty
• kvalitnější komunikace s firemním sektorem, společné plánování podnikatelských misí
15
25
Akce pro podnikatele
Exportní semináře, podnikatelská fóra a další pořádaná na MZV
• MZV zorganizovala v ČR v roce 2015 celkem 25 větších klientských akcí (exportní semináře,
podnikatelská fóra, setkání s velvyslanci, konference v regionech, apod.), kterých se účastnilo
téměř 2 tis. podnikatelských subjektů
• Na seminářích zaměřených teritoriálně vystupují zástupci MZV ČR, například ekonomičtí
diplomaté, kteří posluchače těchto akcí seznámí s aktuálními obchodními příležitostmi v dané
zemi a jsou schopni nabídnout jednotlivým firmám asistenční služby v tomto teritoriu
• Na konference pořádané jako reakce na aktuální politické dění v dané zemi, mající dopad na
bilaterální obchodní a ekonomické vztahy s ČR, zve MZV odborníky rovněž z dalších rezortů.
Jako vystupující jsou zváni na tyto akce rovněž zástupci EGAP a dalších organizací podporujících
export (HK ČR, SPaD, oborové asociace, atp.)
Sektorové mise vedené NM SED v roce 2016
•
•
•
•
Írán, duben 2016, důlní technika a energetika
Kuba, květen 2016, zdravotnictví
Severní Karolína (USA), květen 2016, automotive a strojírenství
Chile, září 2016, energetika
2
6
Děkuji za pozornost a přeji mnoho úspěchů!
„Komentovat zázraky je poněkud riskantní – vždycky hrozí, že
hromaděním slov budeme víno proměňovat ve vodu.“
- Pavel Kosorin
16
Ekonomická diplomacie z pohledu
mezinárodní
politické a
Podpora exportu z pohledu MPO
Ing. Vladimír Bärtl
náměstek ministra
1
Pojetí a význam ekonomické diplomacie
- Ekonomická diplomacie jako soubor aktivit
- Úloha státu
- Ekonomická diplomacie dnes
náměstek ministra
2
17
Podpora exportu – stěžejní činnosti MPO
MPO jako policymaker
-
Exportní strategie ČR 2012-2020
provádění obchodní politiky
bilaterální vztahy EU
služby na vnitřním trhu
nově „Pas pro poskytovatele služeb“
exportní pojištění a financování
podpora určená pro malé a střední firmy – CzechTrade
české oficiální účasti
podnikatelské mise a delegace
incomingové mise a sourcing days
businessinfo.cz
#pojištění
#financování
#asistenční služby
#informační servis
#teritoriální
specializace
#mise
#incoming
#sourcing
#výstavy
#veletrhy
#obchodní politika
#bilaterál
#vnitřní trh
#businessinfo
náměstek ministra
3
Podpora exportu – stěžejní činnosti MPO
Výsledky činností MPO
Exportní pojištění a exportní financování – EGAP & ČEB
Podpora českých firem v rámci zahraničních výstav a veletrhů MPO
CzechTrade – služby v roce 2015
CzechTrade – zahraniční výstavy a veletrhy SVV
Bilaterální spolupráce
Portál BusinessInfo.cz
náměstek ministra
#pojištění
#financování
#asistenční služby
#informační servis
#teritoriální
specializace
#mise
#incoming
#sourcing
#výstavy
#veletrhy
#obchodní politika
#bilaterál
#vnitřní trh
#businessinfo
4
18
Market Access Database
Poskytuje informace
ke konkrétnímu výrobku
pro konkrétní trh
ZDARMA
ON-LINE
http://madb.europa.eu
náměstek ministra
5
Market Access Database
Klíčové informace pro rychlý průzkum trhu
Celní sazby pro cenovou kalkulaci
Dovozní formality pro přehled o potřebných dokumentech
Hlavní překážky zařazené dle zemí a sektorů
Sanitární a fytosanitární předpisy
Statistiky pro odhad velikosti trhu a míry konkurence
Ověření informací lokálních obchodních partnerů
náměstek ministra
6
19
Transatlantické obchodní a investiční
partnerství (TTIP)
-
Tradiční část vzájemného obchodu - až 25% celkového obchodu EUUSA.
-
#200,000 firem
Téměř 200,000 společností, které zaměstnávají až 5 milionů občanů
#5 mil. zaměstnanců
EU.
#priorita EU
-
Průmysl obecně je prioritou EU: „European Industrial
-
Komoditní struktura českého vývozu a dovozu z USA
#stroje a zařízení
celkem 850 mil. USD
Renaissance“. #strojírenství=1/4
obchodu
#Evropa=36% podíl
na světovém trhu
#přidaná hodnota
#tvorba pracovních
míst
náměstek ministra
7
TTIP
Více info: www.businessinfo.cz/ttip, [email protected]
náměstek ministra
8
20
TTIP - národní dopadová studie
Nezávislá studie z pera týmu Asociace pro mezinárodní otázky.
Zpracovány čtyři možné scénáře:
- eliminace cel o 90%
- kompletní eliminace cel
- kompletní eliminace cel + pokles nákladů o 5% (NTM)
- kompletní eliminace cel + pokles nákladů o 20% (NTM)
Rizika – s neúplnou liberalizací dopady klesají.
Dokud není vyjednáno vše, není vyjednáno nic.
náměstek ministra
#200,000 firem
#5 mil. zaměstnanců
#priorita EU
#stroje a zařízení
celkem 850 mil. USD
#strojírenství=1/4
obchodu
#Evropa=36% podíl
na světovém trhu
#přidaná hodnota
#tvorba pracovních
míst
9
Projekty ekonomické migrace
Cílem projektů je zjednodušit příchod vysoce kvalifikovaných pracovníků ze
zahraničí na naše území
Spolupráce: MPO, MV, MZV a MPSV
Projekty
Fast Track – pro etablované společnosti (v ČR podnikají 2+ roky)
Welcome Package (spolupr. s CI) – pro zahr. investory, kteří v ČR nově
založili org. složku či společnost pro přenos know-how
Projekt tzv. zácviků (spolupr. s SP) – pro výrobní spol., jež potřebují na
omezenou dobu do ČR své pracovníky ze zahraničí na zácvik
Zvláštní postupy pro vysoce kvalifikované zaměstnance z Ukrajiny – pro
firmy jež dlouhodobě nemohou obsadit vysoce kvalifikovanou pozici
občanem ČR; smyslem je snížené časové náročnosti
náměstek ministra
10
21
Průmysl 4.0
Národní iniciativu Průmysl 4.0 jsme představili v září
loňského roku jako náš příspěvek do již probíhající diskuze o
nástupu nejvýznamnějších technologických a strukturálních
změn, které zasahují nejen průmysl, ale i většinu ostatních
rezortů, vědu a výzkum, etiku a společenský řád
Pro Českou republiku jako zemi se silnou průmyslovou
tradicí je vývoj směrem k Průmyslu 4.0 rozhodující, chce-li
zůstat v globální konkurenci atraktivní výrobní a inovační
lokalitou
MPO v tomto směru vynakládá mnoho aktivit, mezi jinými
Rok průmyslu a technického vzdělávání 2015; odpovídající
transformace našeho školství má nicméně v gesci MŠMT
náměstek ministra
11
Děkuji za pozornost
[email protected]
náměstek ministra
12
22
„Ekonomická diplomacie z pohledu mezin., politické a podnikatelské sféry“
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
Praha 27.4.2016
Fungování ekon. diplomacie
z pohledu tuzemské banky
(3 příklady cílových teritorií exportu)
Miloš Večeřa
Head of Trade Finance, Cash Management & Factoring, RB CZ Praha
Obsah
Z pohledu RB CZ jsou zajímavá tato 3 teritoria:
1.
Rusko
2.
Kuba
3.
Írán
2
23
Ruská federace
Raiffeisen Bank International v Rusku:
V roce 1996 založena Raiffeisenbank Rusko ZAO („RBRU“).
Pořadí RBRU v rámci ruských bank (k 1.1.2015):
o z hlediska aktiv…..... 13. místo.
o z hlediska kapitálu….12. místo.
RBRU k 31.12.2015 měla 184 poboček v 50 regionech a více než 3 mil. klientů.
Základní ukazatele činnosti RBRU k 31.12.2015:
o aktiva ……………..
10,9 mld. EUR
o základní kapitál …..
551,1 mil. EUR
o zisk po zdanění .....
310,9 mil. EUR
RBRU stojí na 1. místě v ziskovosti v rámci skupiny RBI (15 dceřiných bank).
3
RBCZ a Rusko

Mnohé pozitivní zkušenosti (např. financování elektrárny "Kurgan" či dodávek české
technologie pro podnik NPO Saturn).

Zájem o rozvoj budoucí spolupráce s ruským trhem stále máme.

Výhody Rudské federace („RF“) jako exportního trhu:

o
tradice vztahů a propojení ekonomik z minulosti.
o
jazyková blízkost a rozšířená znalost ruštiny.
o
státní podpora vývozu prostřednictvím EGAP.
Faktory ovlivňující stávající obchodní výměnu:
o
sankce EU – omezení českého vývozu do RF (minus 26% v r. 2014 jen v regionu Ural).
o
protiopatření Ruska - vyhlášení "Programu náhrady importu" (do roku 2020 si vyžádá
náklady 2,5 bilionů rublů, zdroje pro realizaci programu řeší vláda RF).
o
nízká ceny ropy (Brent kolísá mezi 35 – 40 USD / barel).
o
devalvace místní měny – rublu.
Důsledky působení v/u faktorů:
o
zpožďování plateb a restrukturalizace poskytnutých úvěrů.
o
momentální snížení poptávky po exportním financování.
4
24
RBCZ a Rusko
Možné způsoby řešení:
o zakládání společných podniků a dceřiných společností v RF a prodej jejich produkce
konečným uživatelům v rublech (příklad Kovosvit MAS a.s.).
o financování projektů se zapojením ruských bank jako dlužníků.
o financování na přímé riziko ruských korporátních klientů jen v omezené míře (příjmy
ve valutě, velké společnosti kotované na mezinárodních burzách apod.).

Podnikatelská mise do Jekatěrinburgu na výstavu INNOPRO:
o červenec 2015, vedena ministrem průmyslu a obchodu ČR p. Janem
Mládkem a prezidentem SPD ČR p. Jaroslavem Hanákem
o Účast 35 podnikatelů, exportérů a bank z ČR.
o Poděkování ekon. radovi GK ČR v Jekatěrinburgu p. ing. Laštůvkovi.

Závěr: RF historicky patří k tradičním partnerům ČR, české výrobky zná a důvěřuje
jim („německá kvalita za českou cenu“).
5
Kuba

Rozloha: 109 886 km²
Počet obyvatel: 11, 38 mil. (2014)
HDP na 1 obyvatele: 6 051,22 USD (2011).

Problémy centrálně plánovaného
hospodářství: dvojí měna, neefektivní
zemědělství, velmi nízké platy, přídělový
systém.

Hlavní položky vývozu Kuby: nikl, kobalt,
chemické produkty, cukr, ryby a mořské plody,
citrusy, rum, tabák, mramor a kožedělné
výrobky.

Nabídka RBCZ: prostřednictvím tzv. „Refresh
programu“ lze financovat vývoz zboží z ČR
formou odkupu pohledávek bez regresu z
neodvolatelného dokumentárního akreditivu,
vystaveného kubánskou bankou (např. BICSA).
6
25
ČR a Kuba v r. 2015

2 podnikatelské mise (vedeny náměstky MZV p. M. Tlamou a MPO p. Vl.
Baertlem).

RB CZ se účastnila mise do Havany v listopadu 2015 (za SPD p. J. Hanák, za
EGAP p. M. Dlouhý)

15 podnikatelů z ČR a 2 kom. banky.

Návštěva veletrhu FIHAV a jednání s BICSA a PZO Alimport.

Veletrhu FIHAV se účastnilo dalších cca 20 firem z ČR.

Výsledky mise:
o úspěšné dokončení „refresh programu“ EGAP.
o řada obchodních jednání na veletrhu i během mise.
o v přípravě je nový program financování českého exportu na Kubu.
7
RBCZ a Kuba

Dosud financujeme dodávky potravinových produktů se splatnosti do 1 roku s
pojištěním EGAP typ „Bf“.

Od roku 2012 RBCZ profinancovala kontrakty za téměř 17 mil. EUR, dalších
12 mil. EUR je připraveno k odkupu. „Refresh program“ bude tímto vyrovnán a v
létě 2016 ukončen.

Čeští exportéři mají dále zájem o financování a pojištění těchto položek:
komponenty a náhradní díly pro elektrárny, obráběcí stroje, metalurgické výrobky
bezešvých i svařovaných trubek, řídící systémy, elektro a hutní materiály, nové
motocykly a jejich náhradní díly, elektroinstalační materiál.

RBCZ do budoucna:
o chceme dále podporovat české exportéry a poskytovat jim financování s
pojištěním EGAP.
o nyní připravujeme společně s EGAP nový pojistný limit pro banku BICSA,
který umožní financovat kromě potravin i jiné dodávky (splatnost do 1 roku).
8
26
Írán

Název: Íránská islámská republika (od
1979)
Dříve: Persie (od 550 př. n. l.)
Prezident: Hassan Rouhani (od 2013).
Hlava státu: náboženský vůdce
Ali Hoseini - Chamenejí (od 1989).
Rozloha: 1 648 000 km2
Obyvatelstvo: 78,3 mil.
Náboženství: islám 99%, křesťanství 1%.
Jazyk: perština (angličtina ve velkých
městech).
Měna: íránský riál (IRR),
1 USD = 37 000 IRR (prosinec 2016).
Hl. město: Teherán (13 mil. obyvatel).
Další velká města: Mašhad (3,1 mil.),
Esfahán (1,6 mil.), Tabríz (1,5 mil.).
9
Atraktivita Íránu

HDP podle parity nákup. síly (2014): USD 1,36 bilionu (v porovnání se světem: 19)
HDP na 1 obyv. (odhad 2014): USD 17.400 (v porovnání se světem: 96)
Prokázané zásoby surové ropy (2015): 157 mld. b (v porovnání se světem: 4)
Zásoby zemního plynu (2014): 33,8 bilionu m3 (v porovnání se světem: 2)
Externí dluh (2014): USD 6,9 mld. (tj. cca 0,5% HDP) – velmi nízký !
Finanční zahraniční aktiva (2016): USD +100 miliard (v Číně, Indii, Japonsku,
Jižní Koreji, Turecku, S.A.E., Ománu…)

3x podnikatelské mise z ČR během 2015 / 2016:
o ministr L. Zaorálek (srpen 2015) – Teherán a Esfahan.
o ministr J. Mládek (leden 2016) – Teherán a Tabríz.
o nám. MZV M. Tlapa (duben 2016) – Teherán a Tabas.
Velké poděkování velvyslanci p. Štěpánkovi a ekon. radovi v Teheránu p.
Kalinovi !! Také paní L. Týčové z HK ČR !
10
27
Režim sankcí EU po Dni realizace
Uvolněné sankce
Přetrvávající sankce
• Sankce USA jsou nadále v platnosti.
• Vyjmutí 300 fyzických a právnických osob
ze sankčního seznamu.
• Podle EU i nyní některé banky zůstávají
sankcionované (včetně SWIFT restrikcí,
např. Bank Saderat, Bank Sepah).
• Zrušení zákazu používat SWIFT.
• Zrušení embarga na výrobky:
• Speciální schvalovací postupy pro zboží
dvojího užití:
- dodávky pro jadernou energetiku.
- software pro průmyslové procesy.
- ropa a ropné produkty, plyn, petrochem.
výrobky,
- vybavení pro ropný, plynárenský a
petrochemický průmysl, námořní lodě a
námořní plavbu,
• Embargo na určité výrobky:
- vojenské položky.
- řídící systémy balistických raket.
- předměty s možností represivního použití.
- zlato / drahé kovy; bankovky a mince.
Rychlý mechanismus znovu-uplatnění („snap-back“)
Znovu-zavedení sankčního režimu v případě porušení JCPOA !
(kontrakty uzavřené před tímto zpětným zavedením sankcí zůstanou v platnosti)
11
Obch. strategie RBI Skupiny pro Írán
S podmínkou dodržení předpisů EU a po schválení obchodu útvarem Compliance v RBI
Vídeň bude nyní možné:
• Obnovení obchodních vztahů s existujícími íránskými zákazníky.
• Získávání nových íránských zákazníků.
• Nesankciované obchody a platby.
DŮLEŽITÉ:
• Každá transakce musí být schválena předem útvarem Compliance v centrále skupiny RBI !
• Povoleny jsou pouze obchody bez „US-nexus“ (tj. bez amerického prvku): nepoužívat
americký dolar, žádné americké osoby/subjekty/banky nesmí být účastníky transakce !
Mezi-bankovní limity: max. doba splatnosti 1 rok
(max. „ECA-tenor“ : splatnost exportního úvěru shodná s délkou pojištění EGAP-u).
Principy schvalování nových obchodů: „případ od případu“
(a to včetně kontroly sankčních seznamů EU i OFAC).
Bankovní produkty: produkty z oblasti Trade Finance (akreditivy, bankovní záruky, ECA-kryté
exportní financování), mezin. platební styk.
12
28
RBI Skupina vs. íránské banky

Před zavedením sankcí byla RBI vnímána jako tradiční partner všemi hlavními
bankami v Íránu. RBI měla reprezentační kancelář v Teheránu.
Září 2015 – rakouská obchodní mise (Peter Lennkh za RBI Vídeň).
Září 2015 – 1. česká obchodní mise (Iveta Walderová) – setkání s Bank Saderat a
Bank Pasargat.
Leden 2016 – 2. česká obchodní mise (Miloš Večeřa) – setkání s Bank Melli, Bank
Tejarat, Bank Saderat a Saman Bank.
Místní koordinátor RBI v Íránu - pan Farshid Asgari.
Budoucí přímí partneři RBI Skupiny: hlavní íránské banky vlastněné íránským
státem, např. Bank Tejarat, Bank Keshavarzi, Bank Refah. Později Bank Melli.
Hlavní nesankciované íránské banky byly formálně připojeny ke SWIFT 14.2.2016.
Výměna SWIFT klíčů je ale možná pouze po splnění požadavků útvaru
Compliance (KYC/AML).
DŮLEŽITÉ: íránské banky nám musí poskytnout úplnou KYC (Know Your
Customer) / AML (Anti Money Laundering) dokumentaci, které nám teprve následně
umožní obnovit platební styk s nimi.
13
Právní prostředí v Íránu

Íránská justice je nevýkonná a pro zahr. subjekty obecně nevhodná – nelze čekat
efektivní ochranu práv exportéra.

Zdlouhavá a nejasná možnost výkonu zahraničního soudního rozhodnutí nebo
rozhodčího nálezu.

Íránská arbitráž (Arbitration Center of Iran Chamber „ACIC“, Tehran Regional Arbitration
Centre „TRAC“) trpí nedostatkem zkušených rozhodců.

Co lze poradit:
Důležité je kvalitní zajištění, případně pojištění.
Místní podniky jsou zvyklé na 100% platby předem (v důsledku sankcí), čeká se
však, že dodávky zboží budou brzy financovány úvěrem nebo jištěny bankovní
zárukou.

Místní zvyklosti: L/C mívají dlouhou splatnost ( až 24 měsíců) a bývají nepotvrzené.

Bankovní služby jako potvrzování akreditivů, bankovní záruky a další trade finance
produkty by brzy měly začít poskytovat hlavní evropské banky (včetně Raiffeisenbank).
Zdroj: HAVEL HOLÁSEK PARTNERS
14
29
Írán – podnikatel. mise leden 2016
15
Írán – podnikat. mise leden 2016
16
30
Írán – podnikat. mise duben 2016
17
Děkuji za pozornost !
ing. Miloš Večeřa
ředitel divize
Trade Finance, Cash Management & Factoring
Raiffeisenbank, a.s.
tel.: +420 234 401 110
mob: +420 734 692 329
[email protected]
18
31
SVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY
EKONOMICKÁ DIPLOMACIE ČR Z POHLEDU
PODNIKATELŮ, STŘEDA, 27. DUBNA 2016
WWW.SPCR.CZ
Svaz průmyslu a dopravy ČR
Svaz je nejvýznamnějším seskupením svazů a členských firem
zastupujících průmysl v ČR. Je respektovaný, nezávislý a
společensky zodpovědný sociální partner a obhajuje zájmy
zaměstnavatelů a podnikatelů v České republice i v zahraničí.
Prosazuje podmínky pro rozvoj moderního konkurenceschopného
hospodářství
•
•
•
přes 11.000 členských subjektů
29 odvětvových a profesních asociací a svazů
133 přímých členů
12/6/16
32
2
Hlavní oblasti zájmu SP ČR v oblasti ekonomické diplomacie
• Podpora prosazování zájmů členských firem na třetích trzích (prostřednictvím
zahraničních cest ústavních činitelů s podnikatelským doprovodem, rozšiřování
zahraniční sítě ekonomických diplomatů a zastoupení CzechTrade)
• Exportní financování a pojištění podporující konkurenceschopnost českých
exportérů (zřízena Platforma exportérů)
• Účast českých firem na státem podporovaných zahraničních veletrzích a
výstavách
• Prioritu podpory ekonomických zájmů v oficiální zahraniční politice České
republiky
• Zahraniční rozvojová spolupráce
Největší exportní a investiční potenciál vidíme v zemích bývalého SSSR, v oblasti
Dálného Východu, Latinské Ameriky a Afriky
12/6/16
3
Podpora exportu
• Podnikatelské mise doprovázející ústavní činitele do zahraničí
• Institucionální a finanční podpora státu exportérů se lepší. Na MZV funguje Odbor
ekonomické diplomacie. Zlepšila se koordinace MPO a MZV, CzechTrade a CzechInvest
se lépe synchronizují se zastupitelskými úřady
• Činnost Platformy exportérů
• Podařilo se prosadit otevření nebo znovuotevření zastupitelských úřadů a navýšení
počtu ekonomických diplomatů
• Podařilo se prosadit personální posílení kanceláře CzechTrade v Šanghaji a otevření
nových kanceláří v Bangalore, Nigérii, Peru, Singapuru a Teheránu
• Podpořili jsme vyslání nových zemědělských a vědecko-technických diplomatů od ledna
2016
• Svaz se podílí na hodnocení zastupitelských úřadů CŘ v zahraničí z hlediska podpory
exportérů
• Projekty ekonomické diplomacie
12/6/16
33
4
Podpora exportu
• Směrovat proexportní aktivity zejména do zemí mimo EU – přítomnost českého
zastoupení v zahraničí je pro naše exportéry zásadní
• Podporujeme rozdílný přístup státu k podpoře exportérů na mimoevropských
trzích. Největší zájem českých exportérů je stále převážně o mimoevropské
destinace: Rusko, Čína, Brazílie, Indie, Vietnam, Kazachstán, Turecko a
Saudská Arábie. V Evropě je zájem zejména o Německo a Polsko.
• Rusko – dopady EU sankcí by neměly přesahovat nejnutnější rámec
• Chybí nám pružnější schvalování projektů podporovaných veletrhů
12/6/16
DĚKUJI ZA VAŠI POZORNOST A TĚŠÍM SE
NA SPOLUPRÁCI
LUKÁŠ MARTIN, M.A.
ŘEDITEL SEKCE MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
[email protected]
SVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY
ČESKÉ REPUBLIKY
FREYOVA 948/11, 190 00 PRAHA 9
34
5
Rozvojové projekty EGAP
konference Ekonomická diplomacie (27. dubna 2016)
Ing. David Havlíček, Ph.D.
ředitel pro strategická rozhodnutí a Solvency II
Obsah
• Aktuální čísla EGAP
• Rozvojové projekty
o Export výsledků výzkumu a vývoje
o Efektivnost podpory exportu
o Bonus-malus systém
o Snížení kapitálového požadavku
35
Aktuální čísla EGAP
• Od vzniku EGAP podpořeno:
export v hodnotě 769 mld. Kč
(k 25. dubnu 2016)
(= 17 % HDP v roce 2015)
Podpořený export (mld. Kč)
80
70
60
50
40
30
20
10
0
72,1
67,2
61,8
63,4
53
50
43
47,2
40,5
33,835,1
29,9
26,1
22,2
20,6
18,7
17
16,3
14,116,4
3,2 3,8 3,8
1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 2011 2013 2015
36
Miliardy
Objem exportu mimo EU (Kč)
700,00
600,00
500,00
400,00
300,00
200,00
100,00
-
13,6%
15,0%
10,2%
10,2%
8,5%
10,0%
5,2%
2,3%
5,9%
4,2%
2,0%
2,0%
0,0%
-0,5%
-0,9%
5,0%
-5,0%
2010
2011
Bez pomoci EGAP
2012
2013
EGAP mimo EU
2014
Podíl
Růst HDP
Export výsledků VaV
• V ČR chybí tlak na komercionalizaci státem
podpořeného VaV
• Spolupráce s TA ČR = podpora přes exportní
financování
• Pilotní testování v roce 2015
• Každý rok 6-8 projektů
37
2015
• Proces
o Výběr (TA ČR a pracovní skupina)
o Oslovení (TA ČR a EGAP)
o Seminář se Svazem průmyslu
• Konkrétní pomoc
o
o
o
Hledání partnera v ČR (podnikatelské svazy)
Hledání zahraničního odběratele (CzechTrade, MZV)
Financování (banky + EGAP)
• Úspěšný případ: společnost Lešikar
o Rodinná firma z jižních Čech
o Výrobce snímačů do tachografů
o Úvěr 15 mil. Kč
o Dnes objednávky v řádu 250 mil. Kč ročně
38
Efektivnost podpory exportu (EPE)
• Globální cíle EGAP dnes definovány spíše obecně
(včetně legislativy)
• => interní metodika hodnocení dopadů obchodních
případů na ekonomiku
• Poměřuje přínosy do ekonomiky vs. přejímaná rizika
• Pilotní testování 2015
• Přínosy pro ekonomiku
o Pracovní místa
o Dopad do národního důchodu (a veřejných
rozpočtů)
o Diverzifikace exportu
o Referenční zakázka
o Podpora vyšší přidané hodnoty
39
• Přejímaná rizika
o Riziko dlužníka
o Požadavky na kapitál
o Pasivní zajištění případu
o Objem finanční nákladů
o Rizika koncentrace
o Historická zkušenost s teritoriem
• Výsledkem EPE <0; 10>
40
• Výsledky za rok 2015
o podpořeno 8 100 pracovních míst (při zohlednění
multiplikačních efektů 23.700 pracovních míst)
o dopad do národního důchodu byl +41,6 mld. Kč
(tedy přibližně 1 % HDP)
o dopad do veřejných rozpočtů byl +16 mld. Kč
(se zohledněním multiplikačních efektů)
41
Bonus-malus systém
• Reakce na vývoj plného škodního poměru EGAP
• EGAP má povinnost být dlouhodobě udržitelný
(bez státních dotací)
• Převzetí best-practice z komerčního trhu = bonusmalus
Bonus-malus systém
• Aplikace u odběratelsko-dodavatelského úvěru
(pojištěnými jsou banky)
• Hodnocení společné 10leté historie EGAP a banky
• Bonus = snížení spoluúčasti u nových případů
• Malus = zvýšení spoluúčasti u nových případů
42
Bonus-malus systém
• Vyhodnocení 2x ročně
• Bere do úvahy nejenom vyplacená pojistná plnění
ale i nahlášené škody, časově rozlišuje přijaté
pojistné
• Banky mají benchmark samy vůči sobě + určení horní
hranice
• Spuštěno od 1. ledna 2016
Bonus-malus systém
Horní hranice škodního poměru
400%
350%
300%
250%
200%
150%
100%
2015
2016
2017
2018
2019
43
2020
2021
Snížení kapitálového požadavku
• Regulace Solvency II = požadavek na zvýšení kapitálu
EGAP o několik mld. Kč do roku 2020 (vlivem
rizikového profilu portfolia EGAP)
• Snaha o minimalizaci dopadu do státního rozpočtu =
dodatečná opatření na snížení kapitálového
požadavku (úspora přibližně polovina požadavku)
Snížení kapitálového požadavku
• Chystaná opatření:
o Prodej majetkového podílu v ČEB
o Emise podřízeného dluhu
o Využití portfoliového zajištění
o Konverze dluhopisů CZK do EUR
44
Děkuji za pozornost
David Havlíček
[email protected]
777 949 607
45
SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA:
PROMĚNY CELNÍ UNIE EU a TURECKA.
S přihlédnutím k České republice.
Konference
Ekonomická diplomacie z pohledu mezinárodní, politické a
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, 27.4.2016
12.6.2016
1
OBSAH
Celní unie EU-Turecko: základní
charakteristika
Co přinesla Celní unie ?
Turecko – EU – Česká republika
Soumrak nebo restart Celní unie ?
Světová banka doporučuje: zachovejte Celní
unii, ale v novém kabátě !
Závěr
12.6.2016
46
2
CELNÍ UNIE EU – TURECKO:
CHARAKTERISTIKA
12.6.2016
3
STRUČNÁ CHRONOLOGIE
1963: Ankarská dohoda o přidružení TR k EHS
1.1.1996 vstup „CELNÍ UNIE EU – TURECKO“ v
platnost (beneficientem EU 15 + TR)
1999: TR a její status kandidátské země EU
1.1.2004: rozšíření- ČR členem EU a komunit. trhu nikoliv ale „Celní unie EU – Turecko“
2005: zahájení příst. rozhovorů EU –TR
29.5.2005: Dodatkový protokol k Ankarské dohodě
(beneficientem CELNÍ UNIE i nové země /EU 24*)
2005: Česká republika začíná plně využívat v rámci
SOP EU výhody bezcelního obchodu s Tureckem !
*) 10. nový člen/Kypr/ z Celní unie vyloučen!
12.6.2016
47
4
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA
Historicky 1. smluvní ekonomický integrační
projekt společenství EU se třetí zemí (1995)
První mezistátní obchodní dohoda Turecka
Tureckému exportu se otevírá trh EU 15
Pro EU 15 – přístup na nenasycený turecký trh
(export a investice)
TR se bez členství v EU stává v některých
oblastech součástí komunitárního trhu
(výhody i závazky SOP)
Tehdejší chápání CU: jako předstupeň členství v EU
(jako přechodný instrument)
48
12.6.2016
5
12.6.2016
6
ROZSAH CU
I. Volný pohyb zboží – ANO
Kromě: primární agrární produkce, uhlí a oceli
II.Volný pohyb služeb – NE; III.Volný pohyb osob – NE; IV.Volný
pohyb kapitálu – NE
Ad I: Výrazné výhody pro obě strany !!!!
Eliminace všech cel, kvantitativních restrikcí a dávek (zboží ve
volné cirkulaci v EU !
Bez prokazování Rules of Origin aj.
Jednotný celní tarif vůči 3. zemím (TR je zavázáno přijmout
celní sazebník/tarif EU)
Ad II: Asymetrická nerovnováha - nevýhoda
pro TR !
Ač není členem EU, nemůže samo navazovat bez souhlasu
EU obchodní jednání (o FTA….) s žádným státem !!!!!
49
12.6.2016
7
12.6.2016
8
CO PŘINESLA CELNÍ UNIE
EU - TURECKO ?
Turecko – EU – Česká republika
12.6.2016
9
TURECKO
Hospodářství se transformovalo, integrovalo do
globální ekonomiky
Strukturální změny hospodářství
Růst zahraničního obchodu (prakticky z nuly)
Obrat: 1985 - 19,3 mld. USD; 2014 - 400,- mld.USD
Otevřenost ekonomiky: 1970 – 11%; 2014 – 59%*
Podíl ZO na HDP: kolem 50%
Posun země do kategorie „emerging markets“
EU a TURECKO
Prudký nárůst obchodní výměny EU – Turecko
Přímé zahraniční investice v TR především z EU
* The German Marshall Fund of the United States
12.6.2016
50
10
EU = největší zahr. investor (kolem 3/4 hodnoty PZI)
EU = největší obchodní partner Turecka (v importu i
exportu)
Turecko = 6. největší obchodní partner EU (import 7. místo, export – 5. místo)
Vzájemný obrat 2015: 140 mld. €
Sekundární vlivy ekon. vztahů s EU na Turecko
(zejména PZI z EU)
… zvýšení exportní konkurenceschopnosti
… propojenost s EU (intra-industry trade)
… podíl „EU“ firem na růstu TR exportu na třetí trhy
(Blízký Východ, Afrika, Stř. Asie atd.)
12.6.2016
11
12.6.2016
12
Vývoj obchodu EU s Tureckem
1957 - 2011
51
ČESKÁ REPUBLIKA
Perspektivní partnerství – počínaje napojením ČR na Celní
unii EU – Turecko (v r. 2005)
Obrat 2005 – 2015: vzrostl více než 5x (z 15 mld. CZK na téměř 80
mld. CZK)
Export 2005 – 2015: vzrostl téměř 4x (z 12,5 mld. CZK na 47,10
mld.* CZK)
Významná dynamika českého exportu (při pozitivním saldu):

2010/11: + 21%
2011/12: + 38,7%
2012/13: + 30,3%
2013/14: + 3,5%
2014/15: + 5,3%
Investiční aktivity českých firem v Turecku (hlavně energetika)
Prioritní země Exportní strategie ČR 2006 – 2010/11 a 2012 - 20
12.6.2016
13
12.6.2016
14
EXPORT ČR DO TURECKA
(mld. CZK – Český statistický úřad)
1999
2,31
2000
6,22
2005
12,50
2010
19,82
2013
43,23
2015
47,10
52
EXPORT- IMPORT: ČR –Turecko
(na bázi hodnot v CZK)
50
45
40
35
30
Export ČR
Import ČR
25
20
15
10
5
0
2005
2007
2009
2011
2013
2015
12.6.2016
15
Komparace exportu ČR:
Turecko + velké ekonomiky
120
100
80
Čína
Rusko
USA
Turecko
60
40
20
Na bázi
hodnot v CZK
0
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
12.6.2016
53
16
SOUMRAK NEBO RESTART
CELNÍ UNIE EU – TURECKO ?
SVĚTOVÁ BANKA DOPORUČUJE:
Zachovejte Celní unii, ale v novém kabátě !
12.6.2016
17
ZMĚNY KONTEXTU
od podpisu CU v r. 1995 ……..
Posuny v globální ekonomice zač. 21.století
Globalizace, úzká propojenost politicko-ekonomických zájmů,
chabý progres Doha round, regionalismus ….
Změny na straně obou partnerů CU (EU i TR)
Výrazné rozšiřování EU (od EU15 až k EU 29)
Nárůst kompetenčních změn po Lisabonu…
… EU trend: uzavírání a negociace obchodních dohod „nové
generace“ se 3. zeměmi ……(Korea, Indie, Kanada, USA …)
Z chudého Turecka – sebevědomá země s regionálními
ekonomickými a politickými ambicemi; 17. největší světová
ekonomika, 6. největší evropská ekonomika
EU – TR: silná ekonomická provázanost
12.6.2016
54
18
TURECKÁ KRITIKA CU, další vývoj…
Po Lisabonu:
silné turecké požadavky vůči EU po změně asymetrické
smlouvy o CU (nerovnoprávný vztah… …s ohledem na
„nové dohody“ EU se 3. zeměmi
2013:
požadavky nabývají na urgenci / souvislost s jednáním
Brusel – Washington o TTIP !
Poměrně vlažná reakce EU ►Turecko hrozí zrušením CU /
nahrazením jednoduchou FTA !!!!
2013/2014:
Na žádost EU provádí Světová banka evaluaci CU + sada
doporučení pro Brusel (■ zachovat Celní unii; ■ renegociovat ji,
■ rozšířit nad rámec stávajícího rozsahu !)
12.6.2016
19
Jaro 2014:
Oboustranný konsensus EU a Turecka o
potřebě revize CU
vznik společného pracovního orgánu (Joint senior
working level group)
(podzim 2014: formování nové EK a EP)
Jaro 2015:
Dosažena dohoda EK EU a Turecka o
nutnosti renegociaci Celní unie
Interní přípravy obou stran - ROADMAP/záměr
Společné vyhlášení: DG Trade + Min. hospodářství)
12.6.2016
55
20
OKRUHY ZMĚN CU (předpoklady 2015)
MODERNIZACE
xxxxxxroyšíření obchodních vztahů Dispute settlement
ROZŠÍŘENÍ - z průmyslových výrobků na:
Obchod službami (vč. uznávání kvalifikace)
Silniční doprava (kvóty)
Veřejné zakázky / Public Procurement
Další liberalizace obchodu zemědělskými produkty
Další systém preferencí
KONEC 2016 (4. kvartál):
Začátek oficiálních negociačních kol !
12.6.2016
21
12.6.2016
22
ZÁVĚR
56
AKTUÁLNÍ KONTEXT průběhu jednání
“……….However, trade policy is not made in a
vacuum……….”
Projev “EU Trade Priorities in 2016”,
Cecilia Malmström, Commissioner for Trade
Peterson Institute, Washington D.C., 10. March 2016
Geopolitické, vnitropolitické, geoekonomické aspekty
Blízkovýchodní konflikt - pozice a akce Turecka
Kurdská otázka, vztahy Turecka s Ruskem
Demokracie a lidská práva v TR (příklon k evropským hodnotám a
standardům?)
Chabý progres (a vůle) Ankary při plnění podmínek členství v EU
Migrační krize a její řešení (aktuální dohody EU a Turecka)
Domácí tur. hospodářské problémy, poruchy ekonomiky, silné
obchodní ztráty (Rusko/Ukrajina, sousední země, sev. Afrika……aj.)
Silná ekonomická provázanost TR s EU, EU vazba roste, EU zůstává
největším a stabilním ekonomickým partnerem
12.6.2016
23
VYBRANÁ FAKTA
TTIP: bez Turecka - v Turecku*:
ztráta až 20 mld. USD (HDP)
snížení až o 2,5% reálných příjmů na hlavu
FTA namísto Celní unie?
Export TR do EU – pokles až o 7,2%
Export EU do TR – pokles až 4,2%
Výhody CU: jdou daleko nad rámec FTA !
Modernizace CU by přinesla extenzi vzájemných
obchodních vztahů EU – Turecko !
*Estimace: ifo-Institut, Univerzita Mnichov, 2013 a World Bank Report, 2014
12.6.2016
57
24
OTEVŘENÁ VEŘEJNÁ KONZULTACE
k budoucnosti obchodu a ekon. vztahů EU-Turecko:
Vyhlášeno: EK - březen 2016
Uzávěrka: 09.06.2016
Cílové skupiny: všichni aktéři z EU a Turecka (obchodní a
hospodářské svazy, komory, firmy, MSP, think-tanks,
ústavy, akademická sféra, sociální partneři, ministerstva,
vládní agentury….. aj.)
Relevantní smluvní dokumenty CU EU-Turecko,
další podkladové materiály a dotazník EK:
https://ec.europa.eu/eusurvey/runner/EU_Turkey
Výsledek konzultací: slouží Komisi k úpravě
jednání s Tureckem (Inception impact Assessment)
12.6.2016
25
DĚKUJI ZA POZORNOST !
Vysoká škola Mezinárodních a veřejných
vztahů Praha
Ing. Hana Havlová
Katedra mezinárodních vztahů a diplomacie
U Santošky 17, 155 00 Praha 5
Tel: + 420 251 563 158
+ 420 251 562 124 420
+ 420 251 561 557
E-mail: [email protected]
[email protected]
Internet: www.vsmvv.cz
12.6.2016
58
26
ZÁKLADNÍ ZDROJE
Relevantní smluvní dokumenty CU EU-Turecko, další podkladové
materiály EU/DG Trade:
https://ec.europa.eu/eusurvey/runner/EU_Turkey
Report: Evaluation of the EU-Turkey Customs Union. World Bank,
březen 2014
http://www.worldbank.org/content/dam/Worldbank/document/eca/turkey/tr-eu-customsunion-eng.pdf
HAVLOVÁ, Hana. Celní unie EU -Turecko: implikace pro Českou republiku. In:
Co Evropská unie dala a vzala: Den Evropy. VIII. mezinárodní vědecká konference
6.-7. května 2014. Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů Praha.1. vyd.
Praha: Professional Publishing, 2014, s.70-78. ISBN 978-80-7431-142-0.
Roadmap – Inception impact Assessment. Enhancement of EU-Turkey
bilateral trade relations and modernisation of the EU-Turkey Customs
Union. European Commission, srpen 2015. http://ec.europa.eu/smartregulation/roadmaps/docs/2015_trade_035_turkey_en.pdf
EU DG Trade: http://ec.europa.eu/trade/
Ministry of Foreign Affairs, Turkey: www.mfa.gov.tr
12.6.2016
59
27
PŘEDMĚT
EKONOMICKÁ
DIPLOMACIE V ČR
A ZAHRANIČÍ
Vypracoval: Matěj Szunyog
Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů
Praha
VÝUKA EKONOMICKÉ DIPLOMACIE NA VŠMVV
| VŠMVV
jako první vysoká škola v ČR
začala vyučovat předmět Ekonomická
diplomacie
| Ekonomická diplomacie se vyučuje od
akademického roku 2005/2006
| Garantem tohoto programu je Doc. Ing.
Judita Štouračová, CSc.
60
Štouračová stála u zrodu agentury
CzechTrade a byla také její první generální
ředitelkou
| Později vedoucí ZÚ Bělehrad, rektorka, v
současnosti je čestnou rektorkou VŠMVV
| Je autorkou jediných českých monografií a
učebnic pro výuku Ekonomické diplomacie
(Proměny ekonomické diplomacie v ČR a ve
světě (2012) a Ekonomická diplomacie ČR
(2008)
| Doc.
| Ekonomická
diplomacie se na VŠMVV učí
jako jednosemestrální kurz v magisterském
programu
| Je určen pro studenty oboru Mezinárodní a
diplomatická studia
| Vyučována je formou přednášek a seminářů
(2 hodiny přednášek a 1 seminář v týdnu)
| Vyžadována je aktivní účast studentů –
seminární práce nebo prezentace
61
VÝUKA EKONOMICKÉ DIPLOMACIE NA
OSTATNÍCH VŠ V ČR
| VŠE
zavedla Ekonomickou diplomacii jako
vedlejší specializaci v akademickém roce
2014/2015
| V rámci této vedlejší specializace se učí
několik předmětů
| Ekonomická diplomacie v současném světě,
Politické aspekty realizace ekonomické
diplomacie a další
VÝUKA EKONOMICKÉ DIPLOMACIE NA
OSTATNÍCH VŠ V ČR
| Bakalářské
a diplomové práce na téma
ekonomická diplomacie vznikají i jinde,
např. na Škoda Auto vysoká škola v Mladé
Boleslavi, na MUNI Brno aj.
| Ostatní vysoké školy či univerzity
předmět s názvem Ekonomická
diplomacie nevyučují
62
VÝUKA EKONOMICKÉ DIPLOMACIE V ČR NA
OSTATNÍCH VŠ
| Vyučují
se však podobné předměty:
| FSV UK vyučuje předmět s názvem
Mezinárodní ekonomické vztahy
| Předmět se stejným názvem existuje i na
jiných školách, např. MUP
| MZV a CzechTrade pořádají semináře a
školení na téma Ekonomické diplomacie
EKONOMICKÁ DIPLOMACIE NA EVROPSKÝCH
ŠKOLÁCH
School of Economics učí Economic
Diplomacy v rámci magisterského
oboru European Public and Economic Policy
| Vyučujícím je Dr. Stephen Woolcock, autor
nejznámější učebnice o ekonomické
diplomacii (The New Economic Diplomacy)
| Rozsah předmětu je 10 hodin přednášek,
13,5 hodin seminářů a 3 hodiny workshopu
| London
63
EKONOMICKÁ DIPLOMACIE NA EVROPSKÝCH
ŠKOLÁCH
| The
Netherlands Institute of International
Relations (Clingendael) je nizozemský
think thank a diplomatická akademie
| Mají zde např. kurz s názvem: Trade
Promotion and Economic Diplomacy
| V loňském roce byl zaměřen na státy z
Blízkého Východu a Severní Afriky, druhá
část kurzu se odehrávala v Maroku
EKONOMICKÁ DIPLOMACIE NA VYBRANÉ
UNIVERZITĚ V USA
of Georgetown má kurzy na
Ekonomickou diplomacii
| Studenti jsou hodnoceni za aktivitu v
hodinách, případové studie a závěrečnou
seminární práci
| Ekonomickou diplomacii zde vyučuje Steve
Glickman
| Ten působil jako poradce v Národní
bezpečnostní radě, která podléhá
prezidentovi USA
| University
64
ZÁVĚREM
|S
měnící se rolí českých zastupitelských
úřadů v zahraničí je stále důležitější
teoretická průprava a
| Větší propojení teoretických kurzů na VŠ s
reálnou praxí
| Možnost studentských praxí na rezortech
ČR, které se ekonomickou diplomacií
zabývají
| Včetně institucí v zahraničí (zastupitelské
úřady Czechtrade….)
DĚKUJI ZA POZORNOST
65
PROPOJUJEME ODESÍLATELE PŘÍMO S DOPRAVCI
“A startup is a company working to solve
a problem where the solution is not
obvious and success is not guaranteed,”
-Neil Blumenthal, cofounder and coCEO of Warby Parker.
66
Shipvio umožňuje komukoliv
přepravovat jakékoliv zásilky za
nejvýhodnější cenu po celé Evropě
67
68
69
Pomáhá česká ekonomická
diplomacie start-upům?
Začněme doma
70
Začněme doma
•
Zjednodušme byrokracii a podnikání
•
Inspirujme se v Estonsku, ne v Chorvatsku
•
Zlepšeme výuku
71
Start-up diplomacy
72
Shipvio s.r.o.
KAPROVA 42/14
110 00 PRAHA 1
ANDRÉ DRAVECKÝ
[email protected]
WWW.SHIPVIO.COM
73