Zobraz PDF

Stratégie a koncepcie
Ladislav MUSIL*
Evropa a její zásobování
zkapalněným zemním plynem
S
naha o zabezpečení dodávek zemního
plynu v požadované výši nutí jednotlivé země hledat stále nové dopravní cesty.
Mezi novými regiony, ve kterých lze zemní
plyn nakoupit, a cílovou zemí však často leží velká překážka – moře. Výstavba a provoz
podmořských vedení získává stále silnějšího
konkurenta – zkapalněný zemní plyn (LNG)
dopravovaný tankery. Snižující se náklady
jak na stavbu tankerů, tak na jejich provoz
neustále snižují vzdálenost, na níž je doprava
v tankerech ekonomicky výhodnější.
Země produkující LNG
V roce 2004 byl produkován LNG v celkem
12 zemích (tab. 1), ve kterých bylo v provozu celkem 19 terminálů. Celková produkce
se zvýšila oproti roku 2003 o 6,2 %. Pro zásobování Evropy je významné, že v průběhu
roku 2005 se rozšířil počet zemí exportujících LNG o Egypt. Další zemí, která v roce
2006 začne dodávat LNG z naleziště Snohvitu s kapacitou 5,66 mil. m3 ročne, se stane
Norsko. Hlavními odběrateli budou Španělsko, Francie a USA. Od roku 2007 bude producentem taky Rusko, které bude LNG dodávat z naleziště Sachalin II, které má předpokládanou ročnou kapacitu cca 27 mil. m3
LNG, zejména pro zásobování Japonska.
V tab. 2 je zachycen nákup LNG v roce
2004. Podíl LNG na spotřebě zemního plynu v evropských zemích v roce 2004 je v
tab. 3. Pro zásobování Evropy jsou nejdůležitější tyto země:
Tab. 1 Dodávky LNG v roce 2004
Země
Zahájení
dodávek
Indonésie
1977
Malajsie
1983
Alžírsko
1964
Katar
1996
1999
Trinidad
Nigérie
1999
Austrálie
1989
1972
Brunei
Oman
2000
Spojené arabské emiráty
1977
USA
1969
Libye
1971
Celkem
* ekvivalent zemného plynu v plynnom stave
Dodávky v roce 2004
mil. m3 LNG
mld. m3 *
Změna oproti
roku 2003
33,47
27,67
25,74
24,04
13,99
12,57
12,18
9,49
9,03
7,36
1,67
0,62
177,83
20,08
16,60
15,44
14,42
8,39
7,54
7,31
5,69
5,42
4,42
1,00
0,37
106,68
-5,0 %
+18,9 %
-6,1 %
+26,9 %
+17,9 %
+9,6 %
+15,9 %
-1,8 %
+2,1 %
+1,6 %
-9,2 %
-12,0 %
+6,2 %
Počet terminálů
2
3
4
2
1
1
1
1
1
1
1
1
19
Zdroj: BP
Tab. 2 Nákup LNG v roce 2004
Nákup v roce 2004
Změna oproti
Počet
roku 2003
terminálů
mil. m3 LNG
mld. m3
Japonsko
1969
76,91
46,14
-3,3 %
24
1986
29,87
17,92
+17,7 %
3
Jižní Korea
USA
1971
18,46
11,07
+28,9 %
4
Španělsko
1970
17,50
10,50
+19,1 %
4
1990
9,12
5,47
+24,8 %
1
Taiwan
1972
7,62
4,57
-15,7 %
2
Francie
Itálie
1979
5,89
3,53
-11,1 %
1
1994
4,28
2,57
-6,2 %
1
Turecko
Belgie
1987
2,86
1,72
-15,1 %
1
Indie
2004
2,63
1,58
1
2003
1,30
0,78
+130,0 %
1
Portugalsko *
2000
0,68
0,41
-7,7 %
1
Portoriko
Řecko
1999
0,54
0,32
-5,0 %
1
Dominikánská republika
2003
0,17
0,10
-40,0 %
1
Celkem
177,83
106,68
+6,2 %
46
* Portugalsko získávalo LNG již před rokem 2003 přes španělský terminál Huelva (dodávky z Nigérie).
Země
2/2006 • Slovgas
Zahájení
dodávek
Alžírsko – je třetím největším světovým
producentem a nejvýznamnějším dodavatelem LNG do Evropy. Má kapacitu 31,15
mil. m3 LNG ročně. Další rozhodnutí o případném rozšíření kapacity se nepředpokládá
před rokem 2008. Průměrné spalné teplo dodávaného plynu je 40,61 MJ/m3.
Egypt – je nejmladším producentem, který
dodává LNG do Evropy. První zkapalňovací
terminál má kapacitu 6,9 mil. m3 LNG a byl
uveden do provozu v roce 2004. V roce 2005
byl uveden do provozu druhý terminál s kapacitou 4,95 mil. m3 LNG. Průměrné spalné
teplo dodávaného plynu je 40,52 MJ/m3.
Katar – celková kapacita dvou zkapalňovacích terminálů je 20,58 mil. m3 LNG, což
ho řadí na čtvrté místo ve světě. V roce 2015
by měla kapacita dosáhnout hranice 82 mil.
m3 LNG ročně. Průměrné spalné teplo dodávaného plynu je 41,58 MJ/m3.
Libye – je druhým státem, který zahájil
produkci LNG (1971). Projektovaná kapacita je 3,71 mil. m3 LNG za rok. V důsledku embarga USA na dodávky zařízení není
možné provozovat terminál na plný výkon
(max. 0,82 mil. m3 LNG). Průměrné spalné teplo dodávaného plynu je 44,33 MJ/m3
(vyšší spalné teplo je důsledkem embarga,
které znemožnilo zakoupit a instalovat zařízení na odstraňování vyšších uhlovodíků odpovídajícího výkonu).
Malajsie – po otevření dalšího terminálu
v roce 2003 se zařadila na druhé místo mezi producenty LNG. Roční projektovaná kapacita je 31,4 mil. m3 LNG. Průměrné spalné
teplo dodávaného plynu je 41,73 MJ/m3.
Nigérie – provozuje zkapalňovací závod s
kapacitou 13,11 mil. m3 LNG od roku 1999.
Další dvě tratě s kapacitou 5,66 mil. m3 LNG
jsou před dokončením a šestá trať s kapacitou 5,52 mil. m3 LNG by měla být dokončena do konce roku 2007. Průměrné spalné teplo dodávaného plynu je 42,65 MJ/m3.
Oman – zahájil produkci LNG v roce
2000. Roční kapacita dvou tratí je 10,08 mil.
m3 LNG. V roce 2006 by měla být uvedena
do provozu třetí trať s kapacitou 4,56 mil.
m3 LNG. Průměrné spalné teplo dodávaného plynu je 42,03 MJ/m3.
Trinidad a Tobago – kapacita zkapalňovací stanice je 13,65 mil. m3 LNG ročně. V roce 2003 byla odsouhlasena výstavba čtvrté jednotky s projektovaným výkonem 7,16
mil. m3 LNG ročně. Průměrné spalné teplo
dodávaného plynu je 40,31 MJ/m3.
27
Stratégie a koncepcie
Tab. 4 Evropské terminály LNG ve výstavbě
Tab. 3 Podíl LNG na spotřebě zemního
plynu v Európe – rok 2004
stát
Spotřeba ZP
Podíl LNG
mld. m3
%
Belgie
17,4
9,9
Francie
48,1
9,5
Řecko
2,6
12,3
Portugalsko
3,9
20,0
Španělsko
29,5
35,6
Itálie
78,4
4,5
Turecko
21,0
Terminál
Původ LNG
Výkon
Mugardos (Španělsko) Alžírsko
Alžírsko, Libye, Egypt
Sagunto
Valencia (Španělsko)
II. etapa
Egypt, Trinidad
Dragon
Milfordhaven (VB)
II. etapa
Qatar
South Hook Milfordhaven (VB)
II. etapa
Fos Cavaou Fos Cavaou (Francie) Egypt
Edison
Rivigo (Itálie)
Egypt
Brindisi
Brindisi (Itálie)
II. etapa
El Ferrol
12,2
Zdroj: Eurogas
Terminály v Evropě
směřují do něho tankery z Alžírska, Nigérie, Egypta a Omanu. Uskladňovací kapacita je 360-tis. m3 LNG a projektovaný výkon
10 mld. m3/rok.
Fos-sur-Mer (Francie) je v provozu od roku 1971. Projektovaná kapacita je 4,5 mld.
m3/rok. Uskladňovací kapacita je 150-tis. m3
LNG. Další rozšiřování kapacity je omezeno skutečností, že tento terminál je schopen
odbavit tankery s objemem dopravovaného LNG do 75 000 m3. Terminál zpracovává
LNG z Alžírska.
Revithoussa (Řecko) byl uveden do provozu v roce 2000 a zpracovává LNG z Alžírska. Jeho projektovaná kapacita je 2 mld.
m3/rok. Kapacita zásobníků je 130-tis. m3
LNG. Výhled do roku 2010: kapacita by měla být zvýšena na 4,5 mld. m3/rok při zachování stejného objemu zásobníků.
La Spezia (Itálie) je druhým nejstarším
evropským terminálem (1971) a má podobný nedostatek jako terminál ve Fos-surMer – maximální velikost tankerů je pouze 70 000 m3 LNG. Do terminálu směřují tankery z Alžírska a španělského terminálu Huelva. Uskladňovací kapacita zásobní-
V Evropě bylo v roce 2004 v provozu 11 terminálů pro import LNG. Největší počet je ve
Španělsku, kde jsou v provozu 4 terminály
a další 2 terminály by měly být uvedeny do
provozu ve druhé polovině tohoto desetiletí.
Zajímavá situace je v Turecku, kde byl dokončen terminál nedaleko Izmiru (kapacita
280-tis. m3 LNG). Nebyl ale uveden do provozu a dnes je zakonzervován.
V roce 2005 byl uveden do provozu terminál v Isle of Grain a LNG začala odebírat i
Velká Británie.
Charakteristika terminálů
Zeebrugge (Belgie) byl uveden do provozu v roce 1987 s projektovanou kapacitou
4,5 mld. m3/rok. Má celkem tři zásobníky s
celkovou kapacitou 261-tis. m3 LNG. Plyn je
dodáván z Alžírska. Výhled do roku 2010 –
uskladňovací kapacita by měla být zvýšena
o 160-tis. m3 LNG a výkon zvýšen na 9 mld.
m3/rok. Zároveň dojde k rozšíření počtu dodavatelských zemí o Katar.
Montoir (Francie) slouží od roku 1982 a
Obr.
28
Země
3,6
6,6
11,4
6
9
10,5
21
8,25
8
8
16
Objem
zásobníků (m3)
300 000
600 000
504 000
775 000
330 000
250 000
640 000
Uvedení
do provozu
2006
2006
záměr
2007
záměr
2008
2010
2007
2007
2008
2010
ků je 100-tis. m3 LNG, výkon terminálu je
3,9 mld. m3/rok.
Huelva (Španělsko) byl uveden do provozu
v roce 1988. Zásobníky pojmou 160- tis. m3
LNG a terminál je schopen dodávat do sítě
4 mld. m3/rok.
Do terminálu (podobně jako do všech
španělských terminálů) je dodáván LNG zejména z Alžírska, Nigérie, Libye, Kataru a
nově z Egypta. Výhled do roku 2010: zvýšení skladovací kapacity o 300-tis. m3 LNG a
výkonu na 11,8 mld. m3/rok.
Cartagena (Španělsko) – byl uveden do
provozu rok po terminálu Huelva. Uskladňovací kapacita je 160-tis. m3 LNG a výkon
5,2 mld. m3/rok. Výhled do roku 2010: kapacita zásobníků by měla být zvýšena o dalších 277-tis. m3 LNG a výkon na 10,5 mld.
m3/rok.
Barcelona (Španělsko) – je nejstarším
španělským, ale i evropským terminálem
(1969). Zásobníky pojmou 240 000 m3 LNG
a odpařovače jsou schopné dodat do sítě 10,5
mld. m3/rok. Výhled do roku 2010: zvýšení
kapacity zásobníků o 300-tis. m3 LNG a výkonu na 14,5 mld. m3/rok.
Bilbao (Španělsko) – je naopak nejmladším španělským zásobníkem (2003). Kapacita zásobníků je 300-tis. m3 a projektovaný
výkon 4,1 mld. m3/rok.
Sines (Portugalsko) – byl uveden do provozu v roce 2003. Kapacita zásobníků je
300-tis. m3 LNG a projektovaný maximální
výkon 4,1 mld. m3/rok. Terminál je cílovou
stanicí pro dodávky LNG z Alžírska, Nigérie a Kataru. Výhled do roku 2010 - kapacita
by měla být rozšířena o další zásobník o objemu 140-tis. m3 a výkon by měl být zvýšen
na 8,5 mld. m3/rok.
Eregli (Turecko) – byl uveden do provozu
v roce 1984 a slouží k dodávkám zemního
plynu do oblasti Istanbulu. Objem zásobníků
dosahuje 255-tis. m3 a projektovaný výkon je
5,2 mld. m3/rok.
Isle of Grain (Velká Británie) je nejmladším evropským zásobníkem – do provozu
byl uveden v roce 2005. Je to první evropský
zásobník, který je schopen přijímat tankery o
velikosti nad 200-tis. m3 LNG. Kapacita zásobníků je 770-tis. m3 LNG a výkon 4,5 mld.
m3/rok. Do terminálu je dodáván LNG z Al-
Slovgas • 2/2006
Stratégie a koncepcie
né nebo projektované terminály ale již předpokládají provoz s tankery o objemu přesahujícím 200-tis. m3 LNG (ve výrobě jsou tankery s kapacitou 250-tis. m3).
žírska. Výhled do roku 2010 – kapacita zásobníků by měla být rozšířen o dalších 240-tis. m3 a výkon by měl být zvýšen na 14,5
mld. m3/rok.
Do konce roku 2010 by měl být počet terminálů v Evropě zvýšen o dalších sedm.
Bližší údaje o těchto terminálech jsou uvedené v tab. 4 .
Současná kapacita evropských terminálů
LNG dosahuje téměř 62,5 mld. m3/rok. Připravovaná rozšíření kapacit stávajících zásobníků zvýší maximální výkon terminálů do
roku 2010 o dalších 38,5 mld. m3/rok. Projektovaná kapacita nových terminálů je téměř 69,5 mld. m3/rok. V roce 2010 by tedy
evropské terminály LNG měly být schopné
zajistit dodávku přibližně 170 mld. m3/rok
zemního plynu.
Pouze 8 loděnic na světě je schopné stavět
LNG tankery, z toho jsou 3 japonské, 3 korejské a dvě evropské. Očekává se, že tankery na LNG budou schopné vyrábět další země, konkrétně Indie, Čína a Polsko.
Tankery LNG
Náklady na provoz tankerů
Flotila LNG tankerů se neustále rozrůstá.
Očekává se, že v roce 2006 bude kapacita
provozovaných tankerů 25,1 mil. m3 (což odpovídá 10,3 mld. m3 zemního plynu v plynném stavu) a ve srovnání s rokem 2003 –
tab. 5 se zvýší o 44 % (17,4 milionů m3).
Na konci roku 2003 bylo v provozu celkem
152 tankerů, z nichž největší měl kapacitu 153 500 m3. Současným standardem jsou
tankery o kapacitě 163-tis. m3 LNG, které
může přijímat většina terminálů. Nově stavě-
Náklady na výrobu tankeru o objemu 138-tis.
m3 se pohybují v rozmezí 150 až 160 milionů
dolarů. Tato cena je více než dvojnásobná ve
srovnání s tankerem na přepravu ropy o stejném objemu.
V produkci tankerů došlo k výraznému poklesu ceny – v roce 1995 se náklady na stavbu tankeru uvedené kapacity pohybovaly kolem 280 mil. dolarů. Snížení ceny se projevilo v nákladech na přepravu LNG. Plynárenské společnosti zpravidla tankery nevlastní,
Tab. 5 Tankery v provozu na konci
roku 2003 podle velikosti
Velikost tankeru
do 50 000
m3
LNG
Počet
16
od 50 000 do 120 000 m3 LNG
15
nad 120 000 m3 LNG
121
ale pronajímají si je. Náklady na jeden den
pronájmu se na začátku tohoto roku pohybovaly kolem částky 25-tis. dolarů za jeden
den. Odpar se pohybuje kolem 0,15 % kapacity tankeru. Odpařený plyn je zpravidla využíván pro pohon tankeru. Tab. 6 uvádí dobu plavby tankeru do terminálu v Barceloně
a zpět.
Tab. 6 Doba plavby tankeru do
terminálu v Barceloně a zpět
Terminál
Point Fortin
Bonny
Arzew
Ras Laffan
Bintulu
Dampler
Země
Trinidad
Nigérie
Alžír
Katar
Malajsie
Austrálie
Doba trvání plavby
17 dní
17 dní
2 dny
21 dní
29 dní
34 dní
Při současném trendu v produkci tankerů,
kdy např. koncem roku 2004 již byly v provozu tankery s objemem přes 200 000 m3
LNG, lze při dlouhodobých smlouvách na
využívání těchto tankerů očekávat další snižování provozních nákladů. To se pozitivně
odrazí v efektivitě tohoto způsobu přepravy
zemního plynu přes moře.
* Ing. Ladislav Musil, CSc.,
Český plynárenský svaz
Infoservis
Rozširovanie paroplynových elektrární
Na španielskom energetickom trhu pokračuje prudký nárast záujmu o elektrárne spaľujúce plyn. Podľa sieťového operátora REE došlo v minulom roku k
zvýšeniu výrobnej kapacity o 5 255 MW, čo je nárast
o 7,7 %. Z toho 75 % predstavuje 8 nových paroplynových zariadení: troch v Kartagene, dvoch v Aceca, po jednom v Amorebieta, Arcose a Palos de la
Frontera.
V roku 2002 sa paroplynové elektrárne podieľali
na celkovej výrobe elektrickej energie 2,7 %. Teraz je
to takmer 10-krát viac (22,6 %). V roku 2003 zvýšilo
9 nových paroplynových elektrární s celkovou kapacitou 5 060 MW dopyt po plyne v rámci sektoru výroby elektriny o viac ako 90 %. V súčasnosti Španielsko v dôsledku zvyšujúceho sa počtu paroplynových
elektrární spotrebuje 101 340 GWh zemného plynu,
v porovnaní s 27 389 GWh v roku 2002.
Plyn z Alžírska, hlavného zdroja dodávok, bude v roku 2009, po spustení prevádzky plynovodu
Medgaz, predstavovať 8 mld. m3/ročne. Prudký nárast paroplynových elektrární v súčasnosti umožňuje skvapalnený zemný plyn – LNG. Paroplynové elektrárne pribúdajú v blízkosti LNG terminálov v Kartage, Barcelone a Huelve a nové projekty sa pripravujú
v oblastiach okolo Bilbaa a Sagunta.
Bez ohľadu na to, či sa plyn dopravuje plynovodom
alebo tankermi, jeho narastajúca spotreba ovplyvňuje španielsky energetický sektor a medzinárodný trh
s ropou. Od roku 2002 si španielski výrobcovia elektrickej energie zabezpečujú dostatok plynu podpisovaním dlhodobých kontraktov v zahraničí.
Tretí najväčší dodávateľ elektriny Union Fenosa
buduje paroplynovú elektráreň súčasne so svojím
prienikom na plynárenský trh, a to cez kontrakty na
dodávky LNG s Egyptom a Ománom.
Ďalším príkladom je spoločnosť Iberdrola, ktorá
2/2006 • Slovgas
pridáva do svojho portfólia paroplynové elektrárne.
V súčasnosti táto skupina vlastní štyri paroplynové
elektrárne a v ďalších dvoch má podiel. Spoločnosť
získala tiež environmentálne povolenie na vybudovanie 850 MW paroplynovej elektrárne v Castello v severnom Španielsku. To jej umožní uzavrieť na tomto
mieste dve zariadenia využívajúce vykurovaciu naftu
s celkovou kapacitou 1 082 MW.
Jednotka v oblasti dodávok elektriny na španielskom trhu - Endesa sa snaží svoje pomerne staré
výrobné zariadenie modernizovať. Elektrárne spaľujúce uhlie plánuje nahradiť elektrárňami na spaľovanie plynu.
Aj menší hráči na trhu výroby elektriny sa snažia
budovať paroplynové elektrárne: HC Energia plánuje do roku 2007 vybudovať zariadenie na výrobu až
800 MW elektrickej energie a Viesgo premýšľa takisto o 800 MW zariadení v Zaragóze. Navyše sa do
oblasti výroby elektriny posúva aj najväčší dodávateľ
plynu v krajine Gas Natural. Naznačuje to ponuka na
prevzatie Endesy, ale aj budovanie vlastného portfólia na výrobu elektrickej energie. V roku 2004 skupina dosiahla medziročný nárast jej výroby o 43,5 %,
čo predstavuje 5 802 GWh. Takmer celé toto zvýšenie zabezpečila technológiou výroby elektrickej energie v paroplynovom cykle.
Okrem energetických „obrov“ sa do projektov zapájajú aj menší záujemcovia. Na nových hráčov však
čakajú vstupné bariéry, ktoré spočívajú v probléme
dostať sa do prepravného systému, pretože väčšina cezhraničnej kapacity je „uzamknutá“ v dlhodobých kontraktoch.
V pláne na 2009 je druhý interkonektor do Alžírska
a stavajú sa nové LNG terminály. Ústredným bodom
nových investícií sú zásobníky plynu, aj keď niektorých investorov odrádza povinnosť zabezpečiť do
nich prístup tretích strán.
Nový zásobník plynu v Holandsku
Holandský dodávateľ energie Essent otvára nové zásobníky plynu v súlade s plánmi vybudovať tri LNG
terminály v Holandsku. Tri nové skladovacie zariadenia sprevádzkovali v Epe, Nemecku v novembri
2005 a štvrté je pred dokončením. Spoločnosť má
opciu na otvorenie ďalších dvoch zásobníkov na Epe.
Izolačné a sušiace jednotky na plyn sú už na mieste a hovorca spoločnosti predpokladá, že zariadenia
by sa mohli dokončiť a spustiť v prvej štvrtine roku 2007.
Zásobník je momentálne spojený iba s holandskou
sieťou cez 15 km plynovod, ale Essent ho plánuje
predĺžiť ho do nemeckej siete. Zásobník je dielom
spoločného LNG podniku Essentu a ConocoPhillips
v Eemshavene na severe krajiny. Projektovú štúdiu
dokončili a malo by sa začať technické ocenenie. Konečné rozhodnutia sa očakáva v roku 2007 a výstavba by mala trvať tri roky.
Nové aktivity Shellu v Alžírsku
E&P – Royal Dutch Shell a Sonatrach, alžírska národné energetická spoločnosť, podpísali tento mesiac memorandum o porozumení obsahujúce spoločné obchodné aktivity v Alžírsku a vo sveta. Vo vyhlásení Shell sa uvádza, že spolupráca bude zahŕňať
budúce spoločné vývojové trendy v Alžírsku vrátane ťažobných rozvojových projektov, LNG, produktov a marketingu a rozvoj možných aktív pre ťažobný prieskum, rozvoj a oceňovanie projektov. Posledný vývoj len potvrdil návrat Shellu do alžírskeho ťažobného sektoru v minulom roku. V apríli 2005 Sonatrach udelil Shellu dve pobrežné prieskumné povolenia. Obe spoločnosti plánujú spolupracovať aj v oblasti ropných produktov a LNG.
European Gas Markets
29