Jméno Mgr. Eva Kryštofová Datum 17.10.2012 Ročník II. Vzdělávací
Transkript
Jméno Mgr. Eva Kryštofová Datum 17.10.2012 Ročník II. Vzdělávací
Jméno Mgr. Eva Kryštofová Datum 17.10.2012 Ročník II. Vzdělávací oblast JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vzdělávací obor LITERÁRNÍ VÝCHOVA Tematický okruh LITERÁRNÍ VÝCHOVA Téma – klíčová slova POUŢITÍ VHODNÝCH SLOV DO TEXTU, ZÁŢITKOVÉ ČTENÍ VE DVOJICI, ORIENTACE V TABULCE Anotace Ţák vybírá z nabídky vhodná slova do pohádky. Otesánek V chalupě na (začátku,konci) vesnice u lesa ţili muţ a ţena. Byli chudí, ale přece si stále přáli (děťátko,štěňátko, robátko.) Jednoho (dne, večera, rána) kopal muţ v lese pařezy. Najednou vykopal pařízek, který vypadal jako malé (děťátko,štěňátko, robátko.) Ţena zavinula děťátko do (peřinky halenky), houpala ho na rukou a ( zívala,zpívala) mu…Najednou se dítě dalo se do křiku: „Mámo, já mám hlad!“ Ţena (naloţila, poloţila) dítě do postele a běţela ( pařit,vařit) kaši. Otesánek ji všecku snědl a znovu křičel: „Mámo, já mám hlad!“ Šla do vesnice a přinesla chleba. Doma jej dala na (kůl,stůl )a šla ven pro vodu na polévku. Otesánek se(zamotal,vymotal) z peřiny, v mţiku chléb snědl a křičel... Matka chtěla nadrobit chleba do polévky, ale ten byl pryč. V koutě stál Otesánek a kulil na ni oči. „Tebe taky sním!“ Otevřel pusu a naráz (dámu, mámu) spolkl. Za chvíli přišel domů táta.: „Táto, já mám ( ţízeň,hlad)!“ „Kde je máma, Otesánku?“, zeptal se. „Snědl jsem ji a tebe taky sním.“ V chalupě uţ nebylo nic k(pětku, snědku), a tak se šel do vsi. Potkal děvče, jak (vezlo, lezlo) z pole trakař plný jetele. „Tys toho musel sníst, ţe máš tak veliké břicho!“ (divilo, šidilo) se děvče. „Snědl jsem nejdřív kaši, pak hrnek mléka, pecen chleba, mámu, tátu - a tebe taky ještě sním!“ Otevřel pusu a děvče i s trakařem zmizelo v jeho břiše. Pak potkal sedláka, který vezl z louky (hejno, seno, linoleum). Sedlák zastavil (lodě, koně) a napřáhl ( tyč,rýč,bič). „Nemůţeš uhnout? Ţe tě přetáhnu(rýčem, tyčí, bičem)!“ křičel. Ale Otesánek si povídá: „Snědl jsem nejdřív kaši, pak hrnek mléka , pecen chleba, mámu, tátu, děvče s trakařem... ...a tebe taky sním!“A Otesánek šel(vál, dál). Potkal pasáčka (vepřů, pepřů). Dostal na ně chuť a spolykal je všechny i s pasáčkem. Vtom spatřil( lovce,ovčáka) se stádem( koní,ovcí). „Uţ jsem toho tolik snědl, ale vás ještě spořádám.“ A naházel do sebe ( koně, ovce) a ovčáka i se psem ( Koţíškem,Voříškem.) Kolébal se vesnicí, aţ narazil na (babičku mamičku, lodičku), jak okopávala zelí.Otesánek začal polykat zelné (lávky, hlávky) jednu za druhou. Babička se bránila, ţe uţ Otesánek snědl dost, ale ten se ( začervenal,zamračil,zadračil) a povídá: „Snědl jsem nejdřív kaši, pak hrnek mléka, pecen chleba, mámu, tátu, děvče s trakařem, sedláka se senem, pasáka s prasaty, ovčáka s jehňaty - a tebe taky ještě sním!“ A chtěl ji spolknout.Ale ( tetička,babička, mamička) byla čiperná. Rozpárala Otesánkovi břicho ( sekyrou, motykou), ten se svalil na zem a z něj vyskočil Voříšek, za ním ovčák a ovce. Za nimi vyběhlo stádo ( káčat, prasat) s pasáčkem, pak koně s vozem plným sena a sedlákem. Vyjelo i děvče s trakařem a nakonec ( vyšili,vyšli, ušili) máma s tátou. Ţili pak spokojeně aţ do( narození, smrti), ale po dítěti uţ nikdy nezatouţili.