České aerolinie as Výroční zpráva 1999

Transkript

České aerolinie a. s. Výroční zpráva 1999
České aerolinie a. s. Výroční zpráva 1999
Obsah
Vybrané ekonomické a přepravní ukazatele
Akcionáři
Slovo předsedy představenstva
Slovo prezidenta ČSA
Představenstvo a dozorčí rada
Organizační schéma
Výsledky přepravy
Ekonomické výsledky
Letadlový park
Obchodně marketingová strategie
Letový řád
Spolupráce s leteckými společnostmi
Marketingové programy
Distribuce produktu a prodej
Pozemní služby a služby na palubách letadel ČSA
Strategie pro další období
Široká paleta aktivit
Chartery
Cargo
Aktivity na domovském letišti v Praze
Technická údržba
Další nepřepravní činnosti
Personalistika a výcvik
Informační technologie
Ekologie
Dceřiné společnosti
Zpráva auditora
Účetní uzávěrka s přílohou, účetní výkazy
6
8
11
12
16
19
20
23
26
28
28
28
31
31
34
34
37
37
37
38
38
40
41
43
45
47
49
50
Č e s k é
a e r o l i n i e
a .
s .
Výroční zpráva 1999
České aerolinie a.s. (ČSA a.s.)
K Letišti, 160 08 Praha 6
Letiště Ruzyně
Česká republika
IČO 457 95 908
V dalším textu je pro název firmy používána zkratka ČSA
Vybrané ekonomické a přepravní ukazatele
Finanční výsledky
České účetní standardy
v milionech Kč
Obrat
Provozní hospodářský výsledek
Hospodářský výsledek
• před zdaněním
• po zdanění
Vlastní jmění
Základní jmění
1999
13 594
- 42
1998
11 983
485
1997
10 857
36
1996
9 463
- 245
1995
8 544
-396
1994
7 290
-795
31
37
1 827
2 736
408
414
1 790
2 736
92
89
1 376
2 736
-196
-207
1 287
2 736
272
266
1 494
2 736
-659
-676
1 228
2736
1999
394
33
1998
362
44
2,8
2,8
126
99
17,1
17,1
123
99
Mezinárodní účetní standardy
v milionech USD
Obrat
• před zdaněním
• po zdanění
Vlastní jmění
Základní jmění
6
Výroční zpráva ’99
Přeprava
Využité tunokilometry
(mil.)
Nabízené tunokilometry
(mil.)
Počet přepravených cestujících
(tis.)
Přepravené cargo
(tis. tun)
Celkový load factor
váhový
%
sedačkový
%
1999
311,6
550,7
2 064,1
13,0
1998
288,3
507,7
1 801,8
11,9
1997
285,4
501,2
1 733,7
10,4
1996
268,7
479,1
1 612,1
10,0
1995
264,4
461,3
1 488,3
10,6
1994
224,8
409,8
1 239,7
9,0
56,6
65,8
56,8
66,3
56,9
66,8
56,1
66,0
57,3
66,6
54,9
63,9
1999
3 876
1998
3 795
1997
3 912
1996
3 976
1995
3 916
1994
3924
80,39
75,96
72,95
67,59
67,53
57,29
2,89
2,60
2,31
1,97
1,88
1,64
Zaměstnanci a produktivita
Počet zaměstnanců
Využité tunokilometry na zaměstnance
v tisících
Produktivita v provozních výnosech
na pracovníka v milionech Kč
České aerolinie a.s.
7
Akcionáři
Fond národního majetku ČR
FNM ČR (akcie pro Nadační fond)
Konsolidační banka, s.p.ú.
Česká pojišťovna a.s.
Hlavní města Praha
Hlavní město Bratislava
Město Košice
Fond národního majetku SR
8
ČSA nabídly svým zákazníkům v roce 1999 pravidelné
spojení do 38 zemí a 54 měst celého světa
9
Na konci roku 1999 létalo
v barvách ČSA celkem 27 letadel
10
Slovo předsedy představenstva
Nové představenstvo ČSA bylo zvoleno v červnu 1999 ve
velice složité situaci. V důsledku vnějších vlivů se hospodaření
společnosti nevyvíjelo pozitivně a prognóza hospodářského
výsledku ČSA byla velmi pesimistická.
Představenstvo zároveň plně podpořilo koncepci, podle které
by začlenění ČSA do jedné z aliancí mělo předcházet privatizaci
s tím, že pozdější privatizace nesmí výsledky výběru aliančního
partnera ohrozit.
Společně s vedením ČSA byly proto hledány možnosti úspor
a rezerv, které by snížily hrozící ztrátu. Aktivní přístup zaměstnanců a managementu umožnil výrazné zlepšení a dosažení
kladného hospodářského výsledku na konci roku.
Dík za dosažení pozitivního hospodářského výsledku v náročném
roce 1999 patří především zaměstnancům a managementu
společnosti. Pevně věřím, že strategické úkoly, které byly pro
ČSA stanoveny, budou splněny a přispějí k dalšímu rozvoji
největšího leteckého dopravce České republiky.
Významným krokem ve směru budoucí strategie ČSA bylo
vypracování a přijetí koncepce rozvoje letadlového parku.
Koncepce předpokládá výraznou expanzi ČSA při zachování
maximální flexibility pro možnost reakce na vývoj nabídky
a poptávky. Zároveň je zdůrazněna nutnost intenzifikace
dalšího rozvoje.
Dalším strategickým rozhodnutím bylo schválení harmonogramu
pro začlenění ČSA do jedné z globálních aliancí leteckých
dopravců. Počátek letního letového řádu 2001 byl stanoven
jako preferované cílové datum pro plné začlenění do aliance.
Ing. Josef Petřík
předseda představenstva
11
Rok 1999 byl pro ČSA velice náročným rokem. Přes velmi
nepříznivé vnější vlivy bylo dosaženo zisku 36,7 milionu
Kč podle českých účetních standardů (CAS), podle
mezinárodních účetních standardů (IAS) 2,799 milionu USD.
ke snížení nákladů a posílení výnosů z nepřepravních činností
umožnil dosažení celoročního kladného hospodářského výsledku.
V situaci, kdy celosvětově došlo k podstatnému poklesu rentability letecké dopravy a kdy se dostala do ztráty i řada renomovaných společností, je dosažení zisku ČSA, byť oproti plánu
podstatně nižšímu, bezesporu úspěchem.
Náročný rok 1999
Letecká doprava
ČSA vstupovaly do roku 1999 s jednoznačnou strategií expanze,
kdy podstatně zvýšená nabídka letadlové kapacity měla přinést
odpovídající nárůst počtu cestujících, zvýšení podílu na trhu
a udržení pozitivního vývoje hospodářského výsledku. Rok 1999
byl však poznamenán řadou vnějších vlivů, které nepříznivě působily na leteckou přepravu a měly dopad i na hospodaření ČSA.
Pokračování krize v Rusku, doznívání asijské krize a zejména
válka v Kosovu způsobily pokles poptávky po letecké přepravě,
který se projevil především v období letního letového řádu. Navíc
závratný nárůst ceny ropy znamenal od měsíce dubna eskalaci
ceny leteckých pohonných hmot. Koncem roku dosáhla tato
cena nejvyšší hodnoty od války v Perském zálivu, což negativně
ovlivnilo hospodářský výsledek ČSA o více než 200 milionů Kč.
Vliv války v Kosovu byl tak výrazný, že po slibných výsledcích
prvního čtvrtletí nastal ve 2. a 3. čtvrtletí prudký pokles dynamiky
růstu ČSA a byla předpokládána vysoká celoroční ztráta stovek
milionů Kč. Po odeznění důsledků války však ve 4. čtvrtletí
nastal velmi pozitivní vývoj, který potvrdil původní předpoklady,
prokázal opodstatněnost expanzivní politiky a spolu s opatřeními
12
Doplnění flotily o 2 letadla Boeing 737 a 2 ATR42 umožnilo
rozšíření sítě ČSA o 2 nové body (Dublin a Göteborg), zpětné
převzetí linek operovaných Air Ostrava (Berlín, Hannover) i zahuštění stávající sítě. Nárůst nabízené kapacity o 9 % vedl ke
zvýšení přepravních výnosů o více než 13 %. Poprvé v historii
ČSA tak byla překročena hranice 10 miliard korun a přepravní
výnosy dosáhly výše 10,68 miliardy korun. Dalšího rekordu
bylo dosaženo v počtu přepravených cestujících, který teprve
podruhé v historii společnosti přesáhl 2 miliony a při nárůstu
o 14,6 % překonal počtem 2 064 tisíc platících cestujících
výsledek z roku 1979.
Vzhledem k nadprůměrnému růstu nabízené kapacity a zmíněným
vnějším vlivům došlo k mírnému poklesu využití sedačkové
kapacity v pravidelné přepravě ze 65,1 % na 64,7 %. Porovnání
s průměrem společností AEA, který činí 70,9 %, ukazuje na
další rezervy ČSA. Podstatné zvýšení využití nabízené kapacity
v posledních měsících roku, kdy dynamika růstu výrazně přesáhla průměr AEA, je důvodem k optimismu pro další vývoj.
Ing. Miroslav Kůla, prezident ČSA a místopředseda představenstva
13
Nepřepravní činnosti
Po očištění jednorázových vlivů, které měly dopad na výnosy
roku 1998, lze s uspokojením konstatovat, že i nepřepravní
činnosti se vyvíjely velmi dynamicky a dosáhly růstu 11,5 %,
v absolutní hodnotě 1,534 miliardy korun.
ČSA se stávají stále uznávanějším poskytovatelem služeb
údržby letadel pro externí subjekty. Získání mezinárodně uznávaného Oprávnění pro údržbu podle předpisu JAR-145 od
leteckého úřadu SRN umožnilo získání dalších zákazníků. Je
nutné uvést především společnost Deutsche Lufthansa a uzavření pětileté smlouvy s Hapag Lloyd Flug. V důsledku toho
stouply výnosy z externí údržby o 16,1 %.
Zvýšená aktivita a využití situace po zrušení prodeje duty free
uvnitř Evropské unie přinesly nárůst prodeje zboží duty free
a zvýšení výnosů o 20 %.
Přes složitou situaci v handlingu letadel a cestujících na letišti
v Praze, kdy v průběhu roku odešly společnosti TVS a Air
Ostrava, došlo ve výnosech k mírnému nárůstu o 1,9 %.
10 let vývoje
Politické změny v roce 1989 výrazně ovlivnily i vývoj ČSA.
Došlo k zásadní změně obchodní orientace, od základu se
změnil i nabízený produkt ČSA. Nastal proces výměny letadlového parku, bylo nutné výrazně zvýšit úroveň služeb a zlepšit
14
image společnosti v tuzemsku i v zahraničí. První 4 roky tohoto
vývoje však přinesly podstatné zhoršení hospodářského výsledku. Restrukturalizační program přijatý v roce 1994 a jeho plnění
znamenaly postupné zlepšování jak finančních, tak i kvalitativních ukazatelů.
Rok 1999, který byl posledním rokem 1. desetiletí nejnovější
historie ČSA, potvrdil nastoupený trend. Byla završena přestavba flotily uzavřením smlouvy na prodej zbývajících letadel
TU-154M. Poslední 2 letadla ruské výroby odletěla začátkem
roku 2000. ČSA budou tudíž nadále nabízet pouze letadla
západní provenience.
Již třetím rokem je vykazován hospodářský zisk a stoupá pozitivní hodnocení služeb ze strany cestujících i partnerských leteckých společností. Potvrzením dobrého image společnosti
bylo zahájení code-sharové spolupráce se společností
Deutsche Lufthansa na všech linkách mezi Prahou a Německem
od letního letového řádu a pokračující zájem nejvýznamnějších
světových aliancí leteckých dopravců o začlenění ČSA.
Budoucnost
ČSA působí na trhu, který se vyznačuje stoupající konkurencí
ze strany velkých světových dopravců sdružených do globálních aliancí. Začíná působit tlak ze strany tzv. low cost dopravců, kteří začínají operovat i do Prahy, a charterových společností, včetně tuzemských, které kromě konkurence v oblasti
charterů začínají obsluhovat relace dosud operované výhradně
pravidelnými linkami.
Druhým rysem trhu jsou jeho relativně omezené možnosti. V roce
1999 prošlo Letištěm Praha necelých 5 milionů cestujících,
což je při srovnání s městy v západní Evropě, která odpovídají
svým významem Praze, stále velmi málo. Je proto předpoklad,
že letecká doprava do a z Prahy poroste nadprůměrným tempem ve srovnání s ostatními částmi Evropy. Tento vývoj by měl
být podpořen především začleněním České republiky do
Evropské unie.
Cílem ČSA je udržení a posílení podílu na trhu letecké přepravy
do a z České republiky, což znamená podílet se významným
způsobem i na nárůstu přepravy. Zároveň musí být strategií
ČSA zvýšení podílu cestujících využívajících Prahu jako přestupní bod.
Ke splnění tohoto cíle je nezbytností několik předpokladů.
V první řadě je nutno udržet, případně zvýšit konkurenceschopnost ČSA v oblasti nákladů. Při celosvětovém snižování yieldu
a intenzivní cenové válce může na trhu uspět pouze společnost,
která má pod kontrolou všechny kategorie svých nákladů.
Maximální efektivita vynakládaných nákladů musí být proto
i prioritou pro ČSA.
Dalším předpokladem je vytvoření produktu, který je pro zákazníka akceptovatelný a který vytváří předpoklad dalšího rozvoje.
Bude proto věnována pozornost rozvoji letadlového parku pro
pravidelnou i charterovou přepravu, rozšíření a optimalizaci sítě
linek, atraktivní cenové nabídce, kvalitě služeb. V oblasti kvality
služeb budou kladeny stále vyšší nároky na zaměstnance ČSA.
Významným krokem pro zajištění budoucnosti ČSA je rozhodnutí
o začlenění do jedné z globálních aliancí leteckých dopravců.
Členství umožní plný přístup k trhu a zlepší možnosti rozvoje
sítě ČSA.
Závěrem
Rád bych poděkoval všem zaměstnancům za práci, díky které
bylo možno překonat všechna úskalí roku 1999 a navázat na
úspěšné výsledky let minulých. Zároveň pevně věřím, že budou
i nadále podporovat vedení společnosti při realizaci strategických
cílů rozvoje.
Ing. Miroslav Kůla
prezident ČSA
15
od 1. 1. 1999 do 25. 6. 1999
Představenstvo ČSA
Dozorčí rada ČSA
Ing. Antonín Jakubše, CSc.
Ing. Vladimír Naxera
prezident
předseda Dozorčí rady
viceprezident pro provoz
Jiří Navrátil
Ing. Igor Valtr
ředitel odboru ekonomiky a financí
Ministerstvo dopravy a spojů ČR
generální ředitel
ČP Direct
PhDr. Ing. Jiří Weigl, CSc.
Ing. Vladimír Ozimý
poradce generálního ředitele
Investiční a poštovní banka, a.s.
rezignoval na funkci 31. 1. 1999
vedoucí oddělení dopravy a spojů
Ministerstvo financí ČR
Ing. Jiří Pos
Ing. Ivan Foltýn
generální ředitel a předseda představenstva
První Investiční spol., a.s.
ředitel zahraničního obchodního zastoupení
Ing. Zlata Gröningerová
Ing. Libor Löfler
předseda bankovní rady a generální ředitel
rezignoval na funkci 5. 2. 1999
vrchní ředitelka obchodního úseku
rezignovala na funkci 2. 2. 1999
Ing. Daniela Kovalčíková
JUDr. Augustin Sachr
zástupce šéfa právní sekce
Ing. František Slabý
viceprezident pro finance a plánování
JUDr. Vlastimil Uzel
poradce generálního ředitele
pro mezinárodní vztahy
Česká pojišťovna a.s.
16
ředitelka legislativního
a právního odboru
od 25. 6. 1999 do 31. 12. 1999
Představenstvo ČSA
Dozorčí rada ČSA
Ing. Josef Petřík
vedoucí oddělení výkonu akcionářských práv
u nestrategických společností
předseda Dozorčí rady
JUDr. Daniela Kovalčíková
Ing. Miroslav Kůla
místopředseda představenstva
a prezident
místopředsedkyně Dozorčí rady a vrchní ředitelka
legislativního úseku
Ing. Ivan Foltýn
Ing. Jiří Kaňák
předseda výboru pro hospodářskou politiku
Zastupitelstvo hlavního města Prahy
generální ředitel a předseda představenstva
První Investiční spol., a.s.
Ing. Ivana Frauenterková
Ing. Vladimír Kulhánek
ředitel odboru
Ministerstvo financí ČR
vedoucí obchodního oddělení
Konsolidační banka Praha, s.p.ú
.
Ing. Pavel Trenda
Ing. Jiří Navrátil
ředitel odboru ekonomiky a financí
vedoucí oddělení správy majetkových účastí
Konsolidační banka Praha, s.p.ú.
Ing. Jiří Pos
Ing. Jiří Procházka
občanský zaměstnanec
Ministerstvo obrany ČR
ředitel obchodního zahraničního zastoupení
JUDr. Augustin Sachr
pověřen řízením právní sekce
Ing. Vladimír Sokolík
náměstek ministra
17
Vedení společnosti
Dole uprostřed:
Ing. Miroslav Kůla
prezident společnosti
Zleva:
Ing. Naděžda Navrátilová
hlavní účetní
Ing. Jiří Veigert
výkonný ředitel pro správu dceřiných
společností a organizace
Ing. Josef Petřík
Ing. Antonín Karásek
generální inspektor
Tomáš Müller
viceprezident pro letový provoz
JUDr. Martina Smíšková
právní věci - ředitelka z pověření
Mgr. Bohumír Bartušek
výkonný ředitel pro informační
technologie
Ing. Boris Perušič
generální sekretář
Ing. Tomáš Heczko
viceprezident pro techniku
JUDr. Václav Král
viceprezident pro marketing a prodej
Ing. Jan Kubata
viceprezident pro personalistiku
a správu
18
Organizační schéma
Prezident
Generální
sekretariát
Sekretariát PR
Právní věci
Úsek hlavního
účetního
Sekretariát HÚ
Vnitřní audit
Účetnictví
Kontrola přepravních
tržeb
Generální
inspektorát
Sekretariát GI
Kontrola jakosti
Security
Centrální reklamace
a stížnosti
Kontrola pasů a víz
Úsek informačních
technologií
Sekretariát VŘ-IT
Ekonomika
a investice ÚIT
Rozvoj informačních
systémů
Airline systémy
Rozvoj počítačové
sítě
Provoz počítačové
sítě a PC
Spoje
Úsek dceřiných
společností
a organizace
Sekretariát VŘ-DO
Správa dceřiných
společností
Organizace a.s.
Úsek financí
a plánování
Kancelář VP-FP
Plánování
Financování
Daně
Dlouhodobé
financování
Strategické plánování
a analýzy
Úsek marketingu
Kancelář VP-MG
Ekonomika ÚMG
Vnější vztahy
Smlouvy a mezinárodní
organizace
Tvorba sítě a linek
Rezervační
a distribuční systémy
Marketingové
programy
Standardy služeb
a předpisy
Inflight Services
Úsek prodeje
Kancelář VP-PJ
Ekonomika ÚPJ
Cenová politika
Revenue
Management
Cargo
Chartery
Oblast Evropa-V
Oblast Evropa-Z
Oblast
Mimoevropské tratě
Obchod ČR
Personální
a správní úsek
Kancelář VP-PS
Ekonomika PSÚ
Personální práce
Sociální rozvoj
a služby
Mzdová politika
Mzdová účtárna
Výcvikové středisko
Investice a správa
objektů
Technický úsek
Kancelář VP-TE
Ekonomika
a rozvoj TÚ
Zabezpečování jakosti
a technická kontrola
Technika letadel
Řízení technického
provozu
Zásobování
Údržba letadel
Údržba letadlových
celků a pozemní
techniky
Letový úsek
Kancelář VP-LP
Ekonomika
a správa LÚ
Výkonní letci
Palubní průvodčí
Inspektorát
bezpečnosti letového
provozu
Zabezpečování
jakosti LÚ
Letově provozní
inženýrství
Zpracování letových
informací
Výcvik posádek
letadel
Provozní úsek
Kancelář VP-PZ
Ekonomika
a správa PZÚ
Centrální dispečink
Řízení provozu
a handlingové smlouvy
Odbavování
cestujících
Ramp Handling
Services
Catering
Duty Free
19
Výsledky přepravy
ČSA v roce 1999 nabídly pravidelné letecké spojení
do 38 zemí a 54 měst v Evropě, Asii, Severní Americe,
na Středním a Dálném východě a v Africe. Po dlouhé
době byla překročena hranice 2 milionů přepravených
cestujících, přesněji 2 064 099, což představuje
meziroční nárůst 14,6 %.
Na pravidelných linkách bylo přepraveno 1 852 598 cestujících,
což znamená meziroční nárůst 15,3 %. Nejvíce cestujících
v členění podle destinací bylo přepraveno na linkách do Londýna,
Amsterdamu, Moskvy, Frankfurtu, New Yorku a Paříže. Vnitrostátní přeprava nebyla vlastními letadly realizována.
Největší objem přepravy zajišťuje ČSA na pravidelných evropských linkách, jejichž podíl na celku přepravených cestujících
v pravidelné přepravě dosáhl 82,8 % oproti roku 1998, kdy byl
podíl 81,7 %. Podíl linek do a z Severní Ameriky činí 6,7 %,
Blízký, Střední a Dálný východ pak 10,5 %. Charterová přeprava
zaznamenala meziročně mírné zlepšení o 8,1 %. ČSA přepravilo
letecky celkem 13 004 tun zboží a pošty, meziroční nárůst tak
činí 9,5 %.
20
Přepravní výkon v nabízených osobokilometrech meziročně
stoupl o 9 %. Využití sedačkové kapacity ve srovnání s předchozím rokem pokleslo z 66,3 % na 65,8 %. V tomto ukazateli
se negativně promítl pokles poptávky po letecké přepravě
v Evropě spojený s dopadem války na Balkáně. Po ukončení
válečného konfliktu došlo k výraznému zlepšení, které se projevilo
nejen v naturálních, ale i ve finančních ukazatelích, a to zejména
v závěru roku.
V ukazateli denního využití letadel došlo k mírnému zlepšení,
v průměru jsou letadla využívána 7,27 hod. denně. Nejvíce hodin
ve vzduchu byla denně letadla A310-300, a to 12,5 hodiny,
nejméně TU-154M, pouze 2,8 hodiny. Letadla B737 jsou
využívána podle verze mezi 7,7 - 8,8 hodinami, ATR mezi
5,2 - 7,3 hodinami.
Počet cestujících přepravených na linkách ČSA v letech 1995 - 1999
2 500 000
2 064 099
2 000 000
1 801 826
1 733 659
1 612 126
1 500 000
1 488 317
1 000 000
500 00
0
1995
1996
1997
1998
1999
21
Letadla Českých aerolinií nalétala
v roce 1999 celkem 62 633,33 čistých
letových hodin
22
Ekonomické výsledky v roce 1999
Hospodaření Českých aerolinií v roce 1999 bylo ziskové.
ČSA sice nedosáhly tak výrazného výsledku, jako tomu bylo
v roce 1998, ale přesto lze dosažení zisku ve výši 37 mil.
Kč hodnotit pozitivně, neboť jej bylo dosaženo výbornými
výsledky zejména v posezonním období a v samotném
závěru roku.
Obecně známé vlivy, jako byla válka v Kosovu a dramatický
nárůst cen za letecké pohonné hmoty, výrazně ovlivnily jak
oblast výnosovou, tak i oblast nákladovou a jsou příčinou faktu,
že se nepodařilo naplnit v ukazateli hospodářský výsledek
plán společnosti.
Poprvé v roce 1999 jsou výsledky ČSA podle mezinárodních
standardů - IAS (které ČSA publikují již od samého počátku
existence akciové společnosti) prezentovány výhradně v USD
bez přepočtu do Kč (výsledek získaný prostým přepočtem těchto
údajů v USD do Kč není správný). Předpokladem takovéto prezentace je skutečnost, že ČSA jsou schopny hradit leasingové
závazky do zahraničí ze svých dolarových příjmů a cílem bylo
i odstranit do značné míry zkreslující vliv tzv. nerealizovaných
kurzových ztrát v Kč vyplývajících z finančních leasingů. S cílem
umožnit srovnání s minulým obdobím byly do USD přepočteny
výsledky za rok 1998.
Vývoj v oblasti cen za letecké pohonné hmoty byl příčinou
opětovného nárůstu bodu zvratu ve využití sedačkové kapacity
letadel (tj. taková hodnota využití sedačkové kapacity, kdy je již
dosažen zisk), což při stagnaci využití kapacity znamenalo, že
hlavní činnost společnosti - letecká přeprava - zůstala ve ztrátě.
Nicméně ostatní činnosti, které společnost vykonává a které
přímo souvisejí s leteckou přepravou (jako je odbavení letadel,
catering, údržba, atd.), vykázaly pozitivní výsledek.
Na zhoršení výsledku přepravy se podílel také rychlejší růst
jednicových nákladů před výnosy, což je do značné míry rovněž
dáno růstem cen za letecké pohonné hmoty.
Produktivita práce měřená v hodnotových i naturálních ukazatelích vzrostla. Přitom v oblasti produktivity práce byl rok 1999
oproti minulým letům odlišný, protože došlo k nárůstu počtu
zaměstnanců (vyplynul z nárůstu objemu přepravy a s ní spojených činností, které nebylo možné pokrýt stávajícími pracovníky).
23
Vývoj celkového a provozního hospodářského
výsledku podle českých účetních standardů v mil. Kč
600
Vývoj celkového a provozního hospodářského
výsledku podle IAS v mil. USD
50
44,4
485
414
400
266
89
36
0
40
37
- 42
32,87
30
20
17,1
-200
- 207
- 245
10
- 396
2,8
0
-400
1995
celkový výsledek
1996
1997
1998
1999
1998
provozní výsledek
celkový výsledek
Vývoj bodu zvratu v procentech
71
provozní výsledek
Vývoj jednicových výnosů a nákladů v Kč
35
70,7
70
1999
70,0
30,02
30
69
27,38
66,8
68,9
68
32,89
33,66
27,67
25
67
66,6
66
66,3
66,0
66,1
65,8
20
65
64,5
64
15
1995
1996
využití sedačkové kapacity
24
1997
1998
bod zvratu v % využití sedaček
1999
16,46
1995
16,68
1996
17,64
1997
přepravní výnosy na jednici Kč/využité tkm
18,20
1998
19,50
1999
přepravní náklady na jednici Kč/využité tkm
Vývoj produktivity práce z provozních výnosů
4 500
4 000
3 916
3 976
3 912
3 795
3 876
3 500
3 000
2 880
2 600
2 500
2 310
2 000
1 880
1 970
1 500
1995
1996
produktivita/tis. Kč na pracovníka
1997
1998
1999
počet pracovníků
25
Letadlový park ČSA
Rok 1999 zahájily ČSA s flotilou tvořenou celkem
25 letadly typů A310-300, B737-400/500, ATR72,
ATR42-400 a TU-154M. Během roku přibylo v letovém
parku ČSA po jednom letadle typu B737-500 (02/99)
a B737-400 (03/99), a dále dvě letadla typu
ATR42-320 (06/99, 08/99).
Na konci roku začalo postupné plánované vyřazování letadel
TU-154M z provozu (první odprodáno 10/99, další ve 12/99),
které bylo definitivně ukončeno v lednu 2000. Na konci roku
1999 tak provozovaly ČSA letadlový park tvořený 27 letadly
5 základních typů a 7 verzí.
Vybavení letadel ČSA, nasazovaných na pravidelné linky, odpovídalo evropskému standardu.
Na dálkových letadlech A310-300 mají cestující k dispozici
systém pro zábavu, tvořený dvanáctikanálovým audiosystémem
a videosystémem k promítání filmů. Informace o poloze letadla
během letu zprostředkovává cestujícím systém Airshow.
Na krátkých a středních tratích je standardem možnost operativní změny konfigurace třídy Business a ekonomické třídy,
umocněná na letadlech B737-400/500 využitím konvertibilních
sedaček, které zvyšují komfort pro cestující třídy Business
a současně umožňují operativní změny konfigurace v závislosti
na počtu cestujících.
26
Letadla TU-154M, používaná pouze pro charterové lety, ve flotile
dožívala a připravovala se jejich náhrada letadly B737-400.
Velká pozornost byla věnována technickému stavu letadel
a plnění všech předpisových požadavků. Letadla byla průběžně
upravována tak, aby v předepsaných termínech byla schopna
plnit nové požadavky mezinárodních předpisů, a tím byla zajištěna
i maximální bezpečnost letového provozu (namátkou - modifikace
umožňující instalaci protisrážkového systému ACAS II, dělení
kanálů VHF stanic po 8,33 kHz, modifikace systému tlumení
bočních kmitů na B737, příprava letadel na provoz s využitím
snížených vertikálních rozestupů, instalace systému sekundárního jištění uzavřené polohy obraceče tahu na B737 atd.).
Letadlový park na konci roku 1999:
Typ
A310
B737
B737
ATR72
ATR42
ATR42
TU-154M
Verze
300
400
500
202
400
320
-
Počet pax
207
144
108
63
41
41
148
Počet letadel
2
5
10
4
2
2
2
Letadla typu ATR72 nalétala v roce
1999 celkem 3 639 457 kilometrů
27
V souladu s přijatou obchodní strategií byly v roce 1999
naplňovány rozvojové cíle v oblasti sítě linek, rozšiřování
bilaterální spolupráce s partnery a zkvalitňování produktu.
Zároveň byla přijata závažná rozhodnutí k rozvoji letadlového
parku a začlenění ČSA do globální aliance leteckých
společností. Byly hledány možnosti úspor jako významného
prostředku zachování konkurenceschopnosti společnosti.
Letový řád
Dodávka dvojice letadel B737 spolu s rozšířením letadlového
parku o dvojici letadel ATR-42 znamenala výrazný nárůst kapacity
a umožnila v roce 1999 zahuštění provozu i další pokračování
rozvoje sítě linek ČSA.
Hlavní pozornost byla věnována linkám do západní Evropy, kde
byla zvýšena nabízená kapacita o 19,1 %, a dále byla využita
zvýšená poptávka na Blízký a Střední východ, kde se nabídka
zvýšila o 16,9 %.
Po ukončení provozu společnosti Tatra Air a zastavení letů Air
Ostrava do Košic byl posílen provoz na Slovensko, a tak bylo
zajištěno postavení ČSA v tomto regionu, kdy ČSA zůstaly jediným dopravcem spojujícím Prahu s Bratislavou a Košicemi.
28
V průběhu roku byly otevřeny linky do dalších dvou nových
bodů: 28. března 1999 byl zahájen provoz na lince z Prahy do
irského hlavního města Dublinu a 1. dubna pak provoz do švédského Göteborgu. Zejména linka do Dublinu byla již v prvním
roce provozu velmi úspěšná, ČSA se zde podařilo objevit zcela
nový trh a dočasně si zajistit exkluzivní postavení v přepravě do
střední a východní Evropy.
V březnu byl, vzhledem k neuspokojivým celoročním výsledkům,
dočasně přerušen provoz do Kuvajtu a v souvislosti s válečným
konfliktem v Kosovu bylo přerušeno rovněž nalétávání
Bělehradu. Od letního letového řádu bylo zároveň ukončeno
přímé letecké spojení Prahy a Abú Dhabi v zájmu koncentrace
ČSA v oblasti Perského zálivu především na Dubaj jako obchodní středisko celé oblasti s největší perspektivou.
V souvislosti s obavami z dalšího vývoje společnosti Air
Ostrava byl v červnu obnoven provoz vlastními letadly ČSA
do Hannoveru, v říjnu pak do Berlína. Kromě toho byl rozšířen
počet letů z Prahy do Paříže, Frankfurtu, Amsterdamu, Tel
Avivu, Kyjeva, Osla, Boloně a Madridu.
Spolupráce s leteckými společnostmi
Spolupráce mezi ČSA a partnerskými leteckými společnostmi
představovala i v roce 1999 důležitý obchodní nástroj při
realizaci produktu ČSA. Tato spolupráce má za cíl rozšíření
nabídky ČSA cestující veřejnosti formou výhodnějšího letového
řádu, vyššího počtu frekvencí či většího počtu destinací
ČSA. Spolupráce s partnerskými společnostmi umožňuje
v neposlední řadě poskytovat ještě kvalitnější letištní a palubní
služby. Zároveň vede taková spolupráce k posílení pozice ČSA
na trhu letecké dopravy, k lepšímu využití sedačkové kapacity
na linkách ČSA, a tudíž ke zlepšení finančních výsledků jednotlivých linek ČSA.
V roce 1999 došlo k významnému rozšíření code-sharové spolupráce mezi ČSA a společností Lufthansa, která byla zahájena
na lince Praha - Mnichov a zpět již v srpnu 1997, na všechny
lety provozované oběma společnostmi mezi ČR a SRN. Díky
této spolupráci nabízejí ČSA i společnost Lufthansa pod svými
kódy a čísly letů denně spojení mezi Prahou a osmi destinacemi v SRN (Mnichov, Stuttgart, Düsseldorf, Frankfurt, Hamburk,
Hannover, Kolín nad Rýnem, Berlín). Uvedená spolupráce dává
oběma dopravcům možnost zkvalitnit svůj produkt prezentovaný
na trhu jednak flexibilnějším letovým řádem na lokálním úseku,
kdy spojení mezi Prahou a Frankfurtem bylo zajišťováno až
6x denně, mezi Prahou a Mnichovem až 4x denně, mezi Prahou
a Düsselforfem 3x denně, mezi Prahou a Hannoverem/Stuttgartem
2x denně, mezi Prahou a ostatními body 1x denně, jednak širšími
možnostmi tranzitních spojení za Prahu, Frankfurt, respektive
Mnichov.
Od června 1999 byla zahájena spolupráce mezi ČSA a dalšími
dvěma společnostmi: Olympic Airways a Air Baltic. Code-sharová
spolupráce se společností Olympic Airways na linkách ČSA
Praha - Atény a zpět umožnila provozovat je jako společné
linky ČSA a společnosti Olympic Airways s kódy i čísly obou
společností. Zahájením této spolupráce byla linka Praha Atény a zpět nově zařazena i do rezervačních a distribučních
systémů společnosti Olympic Airways, byla uzavřena navíc
prodejní dohoda mezi oběma společnostmi, která umožní nabídnout cestujícím konkurenceschopné ceny z ČR do rozsáhlé sítě
společnosti Olympic Airways po celém Řecku i do dalších zemí.
Od srpna 1999 se objevil kód OK na pravidelných letech společnosti Air Malta mezi Maltou a Prahou. Od tohoto data byly
tudíž lety této společnosti provozovány jako společné s ČSA.
Tato spolupráce znamenala další rozšíření sítě pravidelných
linek ČSA o linku Malta - Praha a zpět, což představovalo
zkvalitnění nabídky pro cestující veřejnost jednak pro lokální trh
mezi ČR a Maltou, jednak pro tranzitní cestující z linek a na linky
ČSA za Prahu.
Od zimního období 1999/2000 byla zahájena code-sharová
spolupráce mezi ČSA a společností Croatia Airlines na lince
Praha - Záhřeb a zpět. Spolupráce je založena na vzájemném
poskytování bloků sedaček mezi partnery. Tato spolupráce bude
v roce 2000 dále rozšířena i na linky ČSA Praha - Split a zpět.
Už tradičně pokračovala spolupráce ČSA s americkou leteckou
společností Continental Airlines, na základě které mohly ČSA
nabídnout cestujícím vedle přímých linek ČSA do New Yorku
spojení do dalších 24 měst na území USA. K dalšímu rozšíření
této spolupráce došlo formou zahájení code-sharového provozu
na vybraných letech ČSA z Prahy do destinací Bratislava,
Košice a Bukurešť.
Nadále pokračovala úspěšná code-sharová spolupráce se
společností KLM na lince Praha - Amsterdam a zpět, přičemž
došlo ke zvýšení počtu letů.
29
České aerolinie nabízejí ve špičce
sezony až denní přímé spojení
mezi letištěm Praha-Ruzyně
a letištěm New York-Newark
30
Díky pokračující spolupráci s evropskými dopravci ČSA nabízely v průběhu roku 1999 kvalitní produkt na linkách mezi Prahou
a důležitými evropskými destinacemi. Jedná se o spolupráci se
společnostmi Alitalia na linkách Praha - Řím/Milán/Boloňa
a zpět, Air France na linkách Praha - Paříž/Nice a zpět,
Swissair na linkách Praha - Curych/Ženeva a zpět, Austrian
Airlines na lince do/z Vídně, LOT na lince Praha - Varšava
a zpět, MALÉV do/z Budapešti a dalšími.
Marketingové programy
Zvýšený zájem byl projeven opět o Frequent Flyer Programme
OK Plus. Do programu se přihlásilo v roce 1999 celkem
14 328 nových členů. K 31. 12. 1999 měl program OK Plus
celkem 53 151 členů.
Program byl stále atraktivnější nejen díky rozšiřování sítě ČSA
a navazování vztahů s leteckými společnostmi, ale i získávání
dalších partnerů. Novým partnerem programu v neletecké oblasti
se stala hotelová síť Corinthia Hotels International a v oblasti
letecké společnost Lufthansa. Spolupráce v oblasti FFP mezi
ČSA a Lufthansou je vymezena sítí Praha - Německo a zpět.
V průběhu roku byly vytvořeny předpoklady pro vlastní incentivní
programy zaměřené na velké zákazníky ČSA - agentury a firmy.
Na základě toho byly uzavřeny první smlouvy na nejdůležitějších trzích.
Propagační aktivity byly rozděleny do dvou základních směrů:
• Imageová kampaň, jejímž cílem bylo pokračovat v podpoře
pozitivního image ČSA započaté v roce 1998. Použitá média: televize, tisk.
• Produktové kampaně zaměřené na propagaci nových destinací
v síti ČSA (Göteborg, Dublin) a aktuálních cenových nabídek
(Evropa, USA a Vánoční nabídka). Použitá média: tisk, rádio.
Distribuce produktu a prodej
Vzhledem k tomu, že ČSA nabízejí a prodávají svůj produkt nejen
na území České republiky, ale také na mnoha zahraničních trzích,
které jsou velmi rozličné, používají k distribuci svých služeb
několik různých způsobů. Jsou to jednak vlastní obchodní zastoupení, dále cestovní agentury, GSA (General Sales Agents)
a síť cestovních agentur po celém světě napojených na GDS,
s jejichž hlavními představiteli má ČSA uzavřeny dlouhodobé
smlouvy o distribuci produktu (Amadeus, Sabre, Galileo,
Worldspan aj.). V celé síti ČSA pracuje 56 obchodních zastoupení na pěti kontinentech. Kromě sedmi kanceláří na území
České republiky (tři v Praze, dále potom v Ostravě, Zlíně, Brně
a v Karlových Varech) jich působí 23 v teritoriu západní Evropy,
13 v oblasti východní Evropy a 11 také v mimoevropských
zemích. Většina zastoupení přitom funguje on-line ve městech
nalétávaných letadly ČSA. Jedinou jednoznačně off-line kanceláří
v České republice zůstává Zlín. Dvě off-line kanceláře se nacházejí mimo Evropu (Chicago a Sydney). ČSA nově otevřely
v roce 1999 obchodní zastoupení v Dublinu.
Pokračovalo posilování významu IATA agenturních prodejů prostřednictvím zúčtovacích systémů Billing and Settlement Plan
(BSP) a Cargo Accounting Settlement System (CASS), stejně
31
Destinace ČSA
Dálkové destinace
Bangkok, Montreal,
New York, Toronto
Severní Amerika
Lety ČSA na bázi
„code-sharové“ spolupráce
s leteckou společností
Continental Airlines
Atlanta, Boston, Buffalo,
Cleveland, Columbus,
Denver, Detroit, Houston,
Chicago, Indianapolis,
Kansas City, Los Angeles,
Miami, Minneapolis, New
Orleans, Orlando, Phoenix,
Pittsburgh, Rochester, San
Francisco, Seattle, St. Louis,
Tampa, Washington
32
Evropa
Praha
Amsterdam, Atény,
Barcelona, Bělehrad,
Berlín, Boloňa, Bratislava,
Brno, Brusel, Budapešť,
Bukurešť, Curych, Dublin,
Düsseldorf, Frankfurt,
Göteborg, Hamburk,
Hannover, Helsinky, Karlovy
Vary, Kodaň, Kyjev, Košice,
Londýn, Madrid, Malta,
Manchester, Miláno,
Mnichov, Moskva, Nice,
Oslo, Ostrava, Paříž,
Petrohrad, Riga, Řím,
Sofie, Split, Stockholm,
Stuttgart, Tatry, Vídeň,
Varšava, Záhřeb, Ženeva
Střední východ
a severní Afrika
Abú Dhabi, Al Ain, Aleppo,
Bahrajn, Bejrút, Damašek,
Dubaj, Istanbul, Káhira,
Lárnaka, Tel Aviv
33
jako Airlines Reporting Corporation (ARC) systému v USA.
Výsledkem bylo rychlejší zúčtování mezi ČSA a jednotlivými
agenturami, širší distribuce produktu ČSA agenturám s oprávněním IATA a omezení finančních rizik a úniků. V roce 1999
byly ČSA členy 27 systémů BSP a 1 ARC.
Na palubách letadel byla v servisu pro třídu Business věnována
pozornost především oblasti nabízených nápojů. Byly zavedeny
nové druhy sklenic na podávání nápojů a rozšířena nabídka alkoholických nápojů. Na dálkových linkách jsou nabízena kvalitní
česká i francouzská vína a výběr různých druhů čaje.
Pozemní služby a služby
na palubách letadel ČSA
V rámci dětského programu byly vybrány speciální sestavy jídel
pro děti a balíček s dětskou výživou a dalšími potřebami pro ty
nejmenší. Občerstvení pro malé cestující je podáváno v barevném papírovém kufříčku, který si děti mohou odnést s sebou
jako suvenýr z paluby.
Již druhý rok pokračoval průzkum kvality poskytovaných pozemních a palubních služeb pomocí soustavy dotazníků, ve kterých
poskytují uživatelé přepravních služeb reference o ČSA. Každý
z dotazníků plní svou funkci tak, aby byl pohled na kvalitu služeb
co nejširší, a objektivity je dosahováno skladbou respondentů.
Cestující byli osloveni na všech letech ČSA vždy jednou za letní
či zimní sezonu. Pracovníci společnosti vyplňovali dotazníky
v průběhu služebních cest. Jejich pohled je hlubší díky profesním znalostem.
Průzkum za rok 1999 ukázal v meziročním srovnání pozitivní
posun u většiny poskytovaných služeb jak na zemi, tak na palubách našich letadel. Za dobu existence jednotného systému
průzkumu a vyhodnocování stupně dosaženého trendu došlo
k podstatnému zlepšení úrovně prodejních a rezervačních
služeb, zvýšení profesionality odbavovacího procesu a chování
palubního personálu se v hodnocení dostalo na první místo.
Velké zlepšení zaznamenal vzhled, vybavení a čistota kabiny.
Cestující kladně hodnotí bezpečnost provozu a dobrou pověst
ČSA. Jejich volba letecké společnosti je ovlivňována hlavně
letovým řádem a cenami letenek.
34
Pro zabavení dětí na palubě během letu jsou dětem rozdávány
dárkové balíčky s drobnými hračkami pro různé věkové kategorie
a dětské pasy Junior, do kterých kapitán letadla potvrzuje dětem body za uskutečněný let s ČSA. Podle počtu nasbíraných
bodů jsou pak děti odměňovány různými cenami. Soutěž má
dobrý ohlas a pokračuje i v roce 2000.
Strategie pro další období
Kosovská krize a další vnější vlivy, které výrazným způsobem
ovlivnily výsledky ČSA především v letním období, předznamenaly i rozhodnutí o rozvoji letadlového parku v roce 2000. Po
výrazném nárůstu kapacity v roce 1999 bylo rozhodnuto konsolidovat síť a nárůst nabízené kapacity v pravidelné přepravě
generovat pouze lepším využitím stávajícího letadlového parku.
V střednědobém horizontu však byla schválena koncepce
výrazného nárůstu letadlové kapacity, která umožní ČSA podílet
se na předpokládaném nadprůměrném nárůstu trhu a která
Služeb odbavování cestujících ČSA na letišti v Praze-Ruzyni
využilo celkem 3 634 782 spokojených cestujících
35
udrží, případně zvýší, podíl ČSA na trhu. Schválená koncepce
letadlového parku však zároveň zajišťuje maximální flexibilitu při
reakci na vývoj poptávky.
V nepravidelné přepravě bylo přijato závažné rozhodnutí o vyřazení letadel TU-154M a o pořízení 2 kusů B737-400 v charterové
konfiguraci 162 míst. Tím je zajištěno, že ČSA budou nabízet
i v této oblasti produkt srovnatelný s konkurencí. Byly vytvořeny
předpoklady k tomu, aby v budoucnu nedocházelo ke snižování
podílu ČSA na trhu.
Na základě vývoje trhu letecké přepravy a profilování globálních
aliancí leteckých dopravců byl potvrzen záměr začlenění ČSA
do jedné z aliancí v roce 2001 a schválen harmonogram pro
výběr aliančních partnerů a pro nezbytné přípravné práce tohoto
začlenění. Jako základní cíle pro členství v alianci bylo stanoveno
zachování vlastní identity, rozvoj ČSA a Prahy jako hubu a ekonomická efektivnost.
36
Omezenost trhu letecké přepravy do a z Prahy a stoupající
konkurence jak ze strany velkých dopravců začleněných do
globálních aliancí, tak i ze strany nově vznikajících „low cost“
dopravců a charterových dopravců, kteří pronikají na linky tradičně operované pravidelnými dopravci, přinášejí nezbytnost
zvýšené flexibility ČSA. Produkt ČSA musí být proto diverzifikován a zaměřen na všechny segmenty trhu. Maximální kontrola
nákladů je podmínkou toho, aby ČSA byly schopny cenově
konkurovat a oslovit klientelu, která by jinak volila „low cost“
dopravce, charter nebo jiný druh dopravy. Nabídnutí Prahy jako
přestupního bodu umožní zvýšení rentability jednotlivých linek,
zahušťování provozu i rozšiřování sítě.
Kromě pravidelné přepravy cestujících rozvíjejí ČSA
další aktivity.
Chartery
V roce 1999 realizovaly ČSA charterové lety, kterými byli přepravováni jednak návštěvníci ČR ze všech evropských zemí,
jednak čeští cestující do destinací ve Středozemí za účelem
turistických pobytů a pobytů na zotavenou. Nedílnou součástí
tohoto druhu přepravy byly v uplynulém roce i realizace velkého
množství jednorázových přeprav pro české i zahraniční firmy.
Na těchto letech nabídly nejen zvýšenou úroveň poskytovaných
služeb na palubě, ale i rozšířily nabízený rozsah předletových
služeb těmto cestujícím. Zároveň došlo k rozšíření nabídky
provozu charterových letů na všech letadlech flotily s výjimkou
A310-300, což vedlo k upevnění obchodních vztahů s tuzemskými i zahraničními partnery a k uzavření obchodní spolupráce
na období po r. 1999.
ČSA Chartery realizovaly svůj provoz, kromě letadel určených
pro pravidelnou přepravu, na letadlech TU-154M, která byla
pro charterové lety vyhrazena. Flotila letadel TU-154M ukončila
svou službu u ČSA v závěru r. 1999 s tím, že bylo vedením
firmy rozhodnuto nahradit tato letadla zřízením nové výhradně
charterové flotily letadel B737-400 v charterové konfiguraci.
ČSA Cargo
ČSA Cargo zaznamenalo v roce 1999 snad nejdynamičtější
vývoj za celou dobu své existence.
Vytvoření nové organizační struktury, změny v personálním
obsazení, nová obchodní i marketingová koncepce, to vše naši
zákazníci již velmi brzy pocítí v podobě příjemných změn ve své
každodenní práci.
Snahou vedení ČSA Cargo je výrazně orientovat své úsilí na
zajištění co nejvyššího standardu služeb a vytvoření příjemného
prostředí pro všechny klienty. Velký důraz je kladen na trvalé
budování kladného povědomí o značce ČSA Cargo a vytvoření
vlastní podnikové identity.
Zaměstnanci ČSA Cargo si uvědomují, že ochota, kvalifikovanost
a profesionální přístup jsou a musí být každodenní součástí jejich práce. Již nyní mohli zákazníci zaregistrovat lepší podmínky
v některých prostorách cargo terminálu na pražském ruzyňském letišti, další příjemná překvapení se připravují. Důležitým
aspektem je nepřetržitý kontakt s našimi pravidelnými zákazníky,
které bezprostředně informujeme o všech novinkách, které by
mohly znamenat přínos pro jejich práci.
Průzkum spokojenosti, který byl proveden na podzim loňského
roku, demonstroval obecně vysokou spokojenost zákazníků
s úrovní poskytovaných služeb. Permanentně se pracuje na
zlepšení v oblastech, kde byla úroveň servisu hodnocena jako
méně uspokojivá.
Vyplácet se začínají vysoké investice vložené v minulých letech
do vybavení a bezpečnosti našeho terminálu. S cílem dále
zpřesnit a zrychlit manipulaci se zásilkami ČSA Cargo přistoupilo k vybavování zásilek strojově čitelnými čárovými kódy,
zatím v exportním směru. Rychle postupuje implementace zaříČeské aerolinie a.s.
37
zení snímajících čárové kódy také v importním terminále, díky
čemuž bude možné již brzy dále snížit chybovost při odbavování
zásilek. ČSA Cargo začalo v roce 1999 provádět i nadstandardní služby v oblasti odbavování leteckých zásilek zbožovým
agenturám, soukromým zákazníkům a leteckým společnostem.
Připravují se i zcela nové produkty, které hodláme nabídnout ve
velmi krátké době.
Aktivity na domovském letišti v Praze
ČSA se výrazně podílí na počtu odbavených cestujících na
letišti v Praze-Ruzyni. V roce 1999 bylo odbaveno na letišti
v Praze-Ruzyni celkem 4 822 626 cestujících, tj. nárůst o 4,18 %
oproti roku 1998. Z toho bylo celkem odbaveno Českými aeroliniemi 75,37 % cestujících (ČSA a handlované společnosti
ČSA). V číselném vyjádření to znamená, že odbavovacích
služeb ČSA v Praze využilo celkem 3 634 782 cestujících.
Zvýšený zájem zákazníků se projevuje i ve využití služeb Airline
Business Clubu, provozovaného ČSA.
Z pohledu kvality přepravy je význačným kladem, že podle
hodnocení Evropské asociace leteckých dopravců (AEA) ČSA
zaujímají třetí nejlepší místo v oblasti zpoždění.
v členských zemích JAA (tj. zemích Evropské unie) ve stejném
rozsahu, jaký povolovalo dosavadní Oprávnění CAA CZ 001
vydané ÚCL ČR na letadlech registrovaných v ČR, s výjimkou
údržby ruských letadel.
ČSA se dařilo dále rozvíjet údržbu letadel jiných provozovatelů,
kdy bylo dosaženo největšího objemu práce i výnosů z těchto
aktivit od roku 1990.
• Byla podepsána například pětiletá smlouva s německou charterovou leteckou společností Hapag Lloyd Flug na provádění
střední údržby (tzv. „C checků“ a modifikací) letadel Boeing
737-400 a -800 i letadel Airbus A310, s garantovaným objemem minimálně 8 rozsáhlých prohlídek v každé zimní sezoně.
• ČSA mimo to v roce 1999 provedly prohlídky typu C na
letadle Airbus A310 a dvou letadlech Boeing 737-500 společnosti Deutsche Lufthansa a na letadle Boeing 737-500
společnosti Estonian Air.
• Úspěšně pokračovala i spolupráce s domácí společností
Fischer Air, které ČSA poskytují komplexní podporu a údržbu
jejích letadel Boeing 737-300.
• Mezi významné zákazníky ČSA patřila i firma Plastika Isol, pro
kterou ČSA provedly rozsáhlou modifikaci letadla IL-62M, při
které byl nainstalován a certifikován zdvojený navigační
systém americké firmy Universal.
Technická údržba
Bezesporu jedním z největších úspěchů ČSA v technické
oblasti za několik posledních let bylo získání mezinárodně
uznávaného Oprávnění pro údržbu podle předpisu JAR-145
od leteckého dohlédacího úřadu SRN. Oprávnění LBA.0511
umožňuje ČSA provádět údržbu na letadlech registrovaných
38
Tyto rostoucí aktivity, spolu s přijatým rozhodnutím o provádění
těžké údržby letadel Boeing 737 u ČSA, umožnily (poprvé od
roku 1990) vznik nových pracovních příležitostí v údržbě v počtu
přibližně 50 míst. I přes tento nárůst dále rostla produktivita
práce Technického úseku ČSA.
Jedním z úspěchů ČSA v roce 1999 bylo získání mezinárodně
uznávaného Oprávnění pro údržbu podle předpisu JAR-145
39
Mezi úspěchy lze také zařadit uzavření smluv na prodej letadel
TU-154M ČSA, z nichž dvě letadla byla předána novým majitelům do konce roku 1999, zbývající dvě na začátku roku letošního.
Na rozdíl od ostatních středoevropských provozovatelů se tak
ČSA podařilo i přes určitou nevýhodu danou specifickým
systémem údržby podle stavu (který pro nového majitele znamenal
před zahájením provozu provedení nákladné generální opravy)
prodat veškerá svá letadla ruské výroby, což mj. dokumentuje
i vysokou kvalitu údržby po celou dobu jejich provozu u ČSA.
ČSA si i v roce 1999 udržely přední pozici mezi provozovateli
sdruženými v AEA z hlediska minimálních zpoždění odletů způsobených technickými závadami.
Výčet těchto úspěchů i vyhodnocení zkušeností z údržby letadel
jiných provozovatelů potvrzuje, že ČSA mají kvalitu údržby
letadel na úrovni špičkových západoevropských provozovatelů.
Dále však usilují o zvyšování produktivity práce a snižování nákladů při udržení špičkové kvality.
Další nepřepravní činnosti
Vedle hlavní činnosti, kterou je přeprava cestujících a zboží, tvoří
nemalou část aktivit společnosti také nepřepravní činnosti:
V prvním čtvrtletí 1999 byla provedena celková rekonstrukce
výroby jídel v objektu Catering. Bylo instalováno nové moderní
vybavení, byly rozšířeny chladicí a mrazicí prostory.
40
Došlo k podstatnému zvýšení úrovně hygieny, která plně odpovídá hygienickým požadavkům EU.
V roce 1999 Catering vyrobil 2 788 000 jídel.
V průběhu roku 1999 byly poskytovány pravidelné služby pro
15 společností včetně ČSA. V závěru roku se pak klientela
rozrostla o další 4 společnosti.
Od 1. 12. 1999 Catering zajišťuje služby téměř pro všechny
charterové lety včetně letů VIP, státně důležitých letů a soukromých letadel.
Progresivní trend v prodeji zboží Duty Free pokračoval i v roce
1999. Určitá stagnace v 1. pololetí a v prodeji na palubách
i mírný pokles tržeb z prodejny Duty Free ČSA na letišti byly
kompenzovány mimořádným růstem tržeb ve 2. pololetí.
Celkový nárůst tržeb DFR oproti roku 1998 představuje 20 %.
Tyto pozitivní výsledky jsou odrazem marketingových akcí organizovaných na podporu prodeje a také zrušení prodeje Duty
Free v zemích EU.
Prodejna Duty Free ČSA na letišti v Karlových Varech dosáhla
v prvním roce své činnosti lepších výsledků, než se před jejím
otevřením předpokládalo.
Personalistika a výcvik
Personálním rozvojem a vzděláváním zaměstnanců se
ČSA zabývají velmi intenzivně. Díky této činnosti se daří
zvyšovat profesionalitu zaměstnanců při současném
nárůstu produktivity práce.
V roce 1999 bylo v ČSA zaměstnáno v průměru 3876 zaměstnanců řady profesí. Nově bylo přijato 510 zaměstnanců, z toho
375 pozemních zaměstnanců, 36 výkonných letců a 99 palubních průvodčích. Počet nově přijatých pracovníků do funkcí
výkonných letců a palubních průvodčích se ve srovnání s rokem
1998 zvýšil.
Pracovní poměr ukončilo 321 zaměstnanců, z toho 297 pozemních zaměstnanců, 6 výkonných letců a 18 palubních průvodčích.
V porovnání s rokem 1998 se fluktuace výrazně snížila. Získávání a přijímání zaměstnanců bylo zajišťováno podle potřeb
společnosti, přičemž zájem o práci v ČSA se trvale zvyšuje.
Řada míst je obsazována formou výběrových řízení.
V oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebyly vůči
ČSA a.s. uplatněny žádné sankce související s porušením
předpisů. Společnost požádala o udělení titulu „Bezpečný
podnik“.
Výcvik zaměstnanců ČSA probíhal v souladu s Programem
personální strategie společnosti a se schválenými výcvikovými
programy s cílem zajišťovat a rozvíjet vysokou profesionalitu
zaměstnanců společnosti.
Obsahová stránka výcviku byla zaměřena především na zajištění
bezpečnosti provozu a zvýšení kvality služeb poskytovaných
zákazníkům ČSA.
Řada výcvikových aktivit přímo souvisela s rozsáhlými projekty
např. v oblastech zavádění systému jakosti a ekologie.
Výcvikové středisko ČSA v roce 1999 rozšířilo své akreditace
(CSA Centre for IATA/UFTAA Training) a od listopadu minulého
roku nabízí jako „CSA Centre for IATA/FIATA Training“ studium
v oblasti letecké přepravy zboží. Určité typy výcviku a kurzů byly
zajišťovány pro externí zákazníky ČSA.
Produktivita práce se v meziročním srovnání zvýšila (podrobný
rozbor uvádí kapitola ekonomické výsledky).
V roce 1999 byly uzavřeny čtyři kolektivní smlouvy s odborovými
organizacemi působícími v ČSA s cílem zajištění trvalé prosperity společnosti při zlepšování mzdových, pracovních a sociálních
podmínek zaměstnanců. Průměrná mzda zaměstnanců ČSA za
rok 1999 činila 22 094,- Kč.
41
České aerolinie rozšířily v roce
1999 svůj tým o 189 zaměstnanců
42
Převážná část kapacity úseku informačních technologií
byla v roce 1999 věnována problematice přechodu
informačních technologií a systémů na rok 2000.
České aerolinie se zabývaly touto problematikou již
od května 1997.
Projekt Y2K měl v ČSA vysokou prioritu a zahrnoval ověření
všech počítačových systémů a jejich přípravu na rok 2000, ale
také zabezpečení dodávek a služeb od externích dodavatelů,
na nichž byly ČSA v souvislosti s Y2K závislé. Cílem společnosti bylo zajistit při přechodu na nové tisíciletí jak bezpečný
a nepřerušený provoz, tak i včasné a přesné poskytování
služeb našim zákazníkům.
Z hlediska vnitřní připravenosti ČSA byla u všech systémů informačních technologií provedena inventarizace a v případě
nutnosti i jejich renovace a aktualizace. ČSA úspěšně dokončily
testování a implementaci u všech kritických systémů. Od provozovatelů pronajatých systémů využívaných v ČSA v oblasti
rezervací, prodeje, odbavení a provádění letů jsme obdrželi
dopisy potvrzující, že jednotlivé systémy vyhovují Y2K.
Následně ČSA provedly interní ověřovací testy s kladným
výsledkem. Všechny hardwarové a softwarové komponenty
a počítačové sítě ČSA podrobily testování a ověřování v souladu s doporučeními dodavatelů. Také navržené nutné úpravy PC
(upgrade či výměna) byly ověřeny a dokončeny. Značný důraz
byl také kladen na ověření způsobilosti letadlového parku ČSA
pro podmínky Y2K. U všech používaných typů letadel ČSA
byla prověřena jejich funkčnost z hlediska přechodu na rok
2000 ve spolupráci s dodavateli (Airbus, Boeing a ATR).
V průběhu vlastního přechodu nedošlo k výpadku služeb
poskytovaných ČSA. Všechny kritické systémy informačních
technologií fungovaly v průběhu přechodu a po něm spolehlivě.
Rovněž tak u provozovatelů pronajatých systémů využívaných
v ČSA pro prodej, odbavení a provádění letů nedošlo v kritickém
období ani po něm k jejich výpadku. Hardwarové a softwarové
komponenty, počítačové sítě a PC fungovaly spolehlivě po předchozích úpravách provedených v ČSA v souladu s doporučením
dodavatelů. U všech používaných letadel byla ověřena funkčnost
provozu jejich systémů při a po přechodu na nový letopočet.
Spolehlivě proběhla také činnost vytvořeného kontrolního a řídicího centra ČSA pro rok 2000 a jeho komunikace s koordinačními centry IATA, ICAO a napojenými leteckými společnostmi,
a to jak v období přechodu na nový letopočet, tak i 29. února
2000 a dny následující. Náhradní postupy pro případné mimořádné situace v souvislosti s přechodem na rok 2000, které
ČSA zpracovalo a ověřilo, nebyly použity.
Přípravné práce a souhrn opatření, které byly provedeny v Českých aeroliniích v uplynulých dvou letech k zajištění přechodu
informačních technologií a systémů na rok 2000, zajistily v období
změny a po přechodu na nový letopočet a rovněž 29. února
2000 a ve dnech následujících bezpečný a nepřerušený provoz
ČSA podle platného letového řádu včetně včasného a nepřerušeného poskytování služeb zákazníkům společnosti.
43
Kromě prověření veškerého programového vybavení v rámci
přechodu na rok 2000 bylo další zaměření v oblasti tvorby
a implementace programového vybavení směrováno zejména na:
• tvorbu nového SW vyhovujícího pro provoz po roce 2000
a uvedení projektu Materiálně technického zásobování
(Rotující LC, Skladové hospodářství) do provozu
• dokončení vývoje a implementaci projektu ADAM (Aircraft
Data Maintenance)
• zúčtování přepravních tržeb v oblasti neosobní přepravy
• plánování posádek (Crew Management) - ruční plánování
posádek nahrazeno automatizovaným (optimalizace k tomuto
projektu bude dokončena v roce 2000)
• e-business - prodej letenek s využitím Internetu
(implementace v průběhu roku 2000)
44
Mezi další významné úkoly, které byly v úseku IT v roce 1999
řešeny, lze jmenovat:
• zprovoznění Web serveru ČSA s novým designem ve
spolupráci s Úsekem marketingu
• zprovoznění bezdrátové rádiové sítě ATM pro přenos hlasu
a dat mezi Novým letištěm, Masarykovými kolejemi
a Gestinem
• uvedení aplikace BOLD do provozu - přístup do databáze
výkresů firmy Boeing přes Internet pro účely údržby letadel
Boeing
V září 1999 předala Agentura pro ochranu softwaru (AOS)
ČSA „SW deklaraci čistoty“. Toto ocenění, které ČSA získaly
jako třináctá organizace v ČR, znamená vyvrcholení dlouhodobé
spolupráce s AOS v oblasti využívání výhradně legálního softwaru.
Ekologie
ČSA jsou si vědomy skutečnosti, že letecký provoz a činnosti
s ním související mají negativní dopady na životní prostředí,
a proto věnují této oblasti stále větší pozornost.
ČSA věnovaly v roce 1999 zvýšenou pozornost oblasti vzdělávání
středního a nižšího managementu v této oblasti. Byly realizovány
tři běhy školení zaměřeného na problematiku právní ochrany životního prostředí. Absolventi byli seznámeni se základními environmentálními problémy společnosti a možnostmi jejich řešení.
V rámci spolupráce ČSA s vysokými školami byly v rámci projektu „Náklady na životní prostředí v podmínkách ČSA a.s.“
ověřeny možnosti uplatnění environmentálního účetnictví v rámci řízení orientovaného na životní prostředí jako nového směru
v řízení ČSA.
V ČSA byla v rámci přípravy a realizace rekonstrukce řady
pracovišť zaměřených na rozšíření a zkvalitnění úrovně údržby
a oprav letadlové techniky zaměřena pozornost na dopady
těchto rekonstrukcí na životní prostředí. Byla realizována nebo
zahájena rekonstrukce pracovišť v hangáru F, hangáru B a tzv.
Motorárně. Vliv všech rekonstruovaných pracovišť na životní
prostředí byl minimalizován zejména ve vztahu k produkci
odpadních vod a uvolňování znečišťujících látek do ovzduší.
V průběhu prvního pololetí roku 1999 byla kontrolována úroveň
znečištění horninového prostředí poslední známé rizikové lokality na pozemcích ČSA, podezřelých z havarijní kontaminace
horninového prostředí. Lokalita konkretizovaná na místo odstra-
něného odlučovače ropných látek u umývárny pozemních
dopravních prostředků u jižní stěny hangáru „C“ byla na základě kontrolních odběrů vzorků z podloží předčisticího zařízení
prohlášena za nezávadnou. Je možné konstatovat, že reliktní
zátěže horninového prostředí na pozemcích společnosti byly
do konce roku 1999 odstraněny nebo se jejich nebezpečnost
pro kvalitu pozemních vod nepotvrdila. Do roku 2000 vstoupily
ČSA v problematice tzv. starých ekologických zátěží bez známých závazků.
Za rok 1999 nebyl v provozech ČSA a.s. zaznamenán žádný
případ ekologické havárie. Úniky látek nebezpečných vodám se
vyskytují zejména při tankování letadel. Bylo evidováno 10 úniků paliva JET 1, při nichž do životního prostředí (na zpevněnou
plochu stojánek) uniklo cca 880 l paliva. Úniky byly lokalizovány
a odstraněny pracovníky ČSA a.s. nebo za pomoci zásahové
jednotky ZPSL/ČSL. Ke třem únikům JET 1 z evidovaných 10
došlo při obsluze letadel smluvních společností a při těchto
událostech uniklo do životního prostředí 670 l paliva.
V roce 1999 provozovaly ČSA a.s. na pravidelných linkách
pouze letadla, která splňují hlukové emise pro jejich zařazení
do III. třídy (nejméně hlučná) mezinárodního předpisu ICAO.
V rámci sledování hlukových událostí na letišti Praha bylo
u letadel ČSA a.s. evidováno celkem 414 hlukových událostí
(překročení hlukových limitů). Hlukovou událost způsobila letadla ČSA a.s. při 1,475 % pohybů (start, přistání). V žádném
případě nedošlo při letech ČSA a.s. v roce 1999 k vypuštění
paliva z letadla za letu. Letadla spotřebovala v hodnoceném
období 168 759 t paliva a specifická spotřeba paliva byla
0,53 kg/100 PKT, respektive 0,35 kg/100 SKO.
45
Ekologie
Odmrazování letadel bylo v roce 1999 prováděno pouze na
zabezpečené stojánce zřízené pro tento účel ČSL, s.p. V rámci
ošetření vlastních letadel a při odmrazování letadel smluvních
partnerů bylo v hodnoceném roce spotřebováno celkem
116,878 m3 odmrazovacích kapalin.
Pro sledování vlivů společnosti na životní prostředí byly v roce
1999 využity poměrové ukazatele hodnotící spotřebu energie,
přírodních zdrojů a produkci odpadů a látek znečišťujících
ovzduší na 1 zaměstnance společnosti (3 876 zaměstnanců).
Vypočtené hodnoty jsou uvedeny v tabulce.
V roce 1999 byla provedena inventarizace zařízení k předčištění odpadních vod před jejich vstupem do kanalizace. Všechna
zařízení byla provozována podle provozních řádů.
V průběhu roku 1999 byla uvedena do souladu s požadavky
obecně platných předpisů provozní evidence středních stacio-
nárních zdrojů znečišťování ovzduší. Velké stacionární zdroje
znečišťování ovzduší ČSA a.s. neprovozuje.
Do provozu byl v hodnoceném roce plně uveden systém vlastního svozu komunálního odpadu s technologií jeho lineárního
stlačování. V rámci zavedení tohoto systému byla zdokonalena
evidence odpadů a v současnosti je možné sledovat produkci
odpadů v každém místě vzniku. Jako zajímavý údaj bylo v rámci
zdokonalené evidence odpadů zjištěno, že při jednom úklidu
letadla po ukončení letu je z jeho paluby odstraněno, mimo
odpadu odstraňovaného prostřednictvím cateringu a mimo
kapalného odpadu, cca 7 kg pevného odpadu.
Hlavním úkolem v rámci péče o životní prostředí pro rok 2000
je provedení inventarizace všech zdrojů znečišťování ovzduší
v objektech ČSA a.s. (dosud jsou evidovány pouze střední
zdroje znečišťování) a ověření možnosti snížení spotřeby pitné
vody k mytí letadel.
Poměrové ukazatele vypovídající o vlivu ČSA a.s. na životní prostředí
Ukazatel
spotřeba el. energie
spotřeba vody
spotřeba plynu
vyprodukovaný komunální odpad
vyprodukovaný nebezpečný odpad
vyprodukovaný ostatní odpad
vyprodukované odpady celkem
emise do ovzduší ze stacionárních zdrojů
jednotka
kWh/zaměstnance
l/zaměstnance
m3/zaměstnance
kg/zaměstnance
kg/zaměstnance
kg/zaměstnance
kg/zaměstnance
kg/zaměstnance
Pro výpočet byly využity informace získané v souladu s postupy vedení evidence odpadů a jednotlivých stacionárních zdrojů
znečišťování ovzduší stanovené v příslušných obecně závazných předpisech.
46
hodnota ukazatele
605,00
4 629,00
125,80
142,70
4,18
18,38
165,28
2,21
ČSA mají následující dceřiné společnosti:
• ČSA Airtours a.s.
• Slovak Air Services s.r.o.
• AMADEUS Marketing CSA s.r.o.
• CSA Services s.r.o.
• ČSA Support s.r.o.
• Slovenská konzultačná firma s.r.o.
ČSA Airtours a.s. (ATO) existuje od 1. 1. 1995 a ČSA vlastní
100 % jejích akcií. Cestovní kancelář rozvíjí své aktivity v oblasti
cestovního ruchu se zaměřením na podporu produktu ČSA
a pro klientelu ČSA. V roce 1999 zvýšila společnost svoji aktivitu a přes nepříznivý vývoj v oblasti cestovního ruchu dosáhla
pozitivního obratu v hospodaření. Prokázalo se, že nástroje
uplatněné hlavně v oblasti personálního vedení přispěly k dosažení zisku společnosti. Rozvoj byl zaznamenán jak v oblasti
aktivního, tak pasivního cestovního ruchu. Cestovní kancelář
se orientuje na spolupráci s podnikovou i mimopodnikovou
kulturní sférou, kde nabízí zabezpečování výjezdů pracovníků
nebo příjezdů hostů, včetně organizování kongresových akcí.
Slovak Air Services s.r.o. (S.A.S.) sídlí na letišti M. R.
Štefánika v Bratislavě. Společnost vznikla 1. 7. 1994 a je 100%
vlastněna ČSA. Přes různé snahy o její diskriminaci společnost
zachovala své aktivity v SR. Její hlavní činností je v současné
době poskytování odbavovacích služeb pro letadla, cestující
a zboží na linkách ČSA včetně prodeje letenek na letišti M. R.
Štefánika. V reakci na negativní vývoj v hospodaření společnosti,
který probíhal v prvním pololetí roku 1999, došlo k personálním
změnám iniciovaným vlastníkem. Realizace těchto změn se
obratem projevila ve zvýšených aktivitách společnosti. Závěrem
roku tak došlo k pozitivnímu růstu hospodářského výsledku.
Amadeus Marketing CSA s.r.o. (NMC) je dceřiná společnost ČSA, která byla založena 1. července 1993. Je vlastněna
z 65 % ČSA. Hlavní činnost společnosti Amadeus Marketing
ČSA s.r.o. se týká poskytování globálního distribučního systému AMADEUS pro prodej a rezervaci letenek, ubytování, pronájem osobních vozů a dalších služeb na území ČR a SR.
Společnost dosáhla vysoce pozitivních výsledků. V roce 1999
nedošlo k očekávanému nástupu konkurenčního systému
GALILEO v ČR; naopak, celkový počet připojených cestovních
agentur se zvýšil na 374 připojených terminálů. V roce 1999
došlo k migraci z platformy OS2 na Windows, byl zajištěn bezproblémový přechod na rok 2000 a došlo k přestěhování do
prostorů GESTIN, kde je vhodnější a kvalitnější zázemí pro
školení klientů NMC.
CSA Services s.r.o. (CSS) byla založena ČSA jako jediným
zakladatelem 29. října 1996. České aerolinie také vlastní 100 %
jejích akcií. Vznikla pro potřeby rozvoje podnikatelských aktivit
mateřské společnosti hlavně v oblasti poskytování cateringu
a pro realizaci projektu „poskytování komplexních cateringových
služeb ve vlakových jednotkách ČD Pendolino“ (vítězství ve veČeské aerolinie a.s.
47
řejné obchodní soutěži na uvedenou službu, a to ve spolupráci
s cateringem ČSA). Tento záměr ČD nebyl dosud realizován
vzhledem k tomu, že nebyly dodrženy termíny výroby již zmíněných vlakových jednotek. Během roku 1999 se managementu
nepodařilo udržet aktivity z roku 1998. Proto byly za pomoci
mateřské společnosti rozpracovány náhradní projekty, například
projekt spolupráce s ČD (projekt Strela - poskytování cateringových služeb na vlakové destinaci PRG - BTS - PRG), jehož
výsledkem bylo podání nabídky ČD. I přes veškerou snahu se
nepodařilo projekt realizovat vzhledem k nezájmu ČD. Proto bylo
rozhodnuto minimalizovat veškeré náklady na provoz společnosti,
uvolnit jediného zaměstnance a společnost „deaktivovat“. V této podobě bude společnost ponechána pro případné využití
budoucích aktivit.
ČSA Support s.r.o. (SUP) byla založena ČSA a.s. jako
jediným zakladatelem zápisem do obchodního rejstříku 15. 6.
1998. Vznikla pro potřeby zabezpečení úklidu kancelářských
Rok 1999
Podíl ČSA, a.s.
Vlastní jmění
ČSA Airtours a.s.
100 %
4 739 tis. Kč
Slovak Air Services s.r.o.
100 %
11 486 tis. Sk
Amadeus Marketing CSA s.r.o.
65 %
53 244 tis. Kč
CSA Services s.r.o.
100 %
41 tis. Kč
ČSA Support s.r.o.
100 %
587 tis. Kč
Slovenská konzultačná firma s.r.o
100 %
196 tis. Sk
údaje v tabulce jsou uvedeny před zdaněním
48
ploch na letišti Praha v prostorách ČSA a.s. a úklidu letadel,
pro které ČSA a.s. zabezpečují na pražském letišti své handlingové služby. Společnost plní kritéria zadaná pro své hospodaření,
která byla stanovena mateřskou společností při jejím vzniku.
V roce 1999 se jí dařilo zabezpečovat jak provozní úkoly v potřebné kvalitě, tak dosahovat úspor v konkrétní oblasti materiálových nákladů. Společnost dále rozšiřuje svoje aktivity v oblasti
úklidu při realizaci velkých revizí v technickém úseku ČSA.
Slovenská konzultačná firma s.r.o. (SKF) byla založena
1. dubna 1997 ve Slovenské republice, a to na základě příkazní
smlouvy za účelem řešení transformace Slovak Air Services s.r.o.
Zamýšlená transformace nebyla realizována. V roce 1999 byl
předložen záměr na využití SKF v rámci poskytování služeb
v oblasti cestovního ruchu a školení cestovních agentur v SR.
Tento záměr nebyl naplněn, a to především vzhledem k nepříznivé
situaci v oblasti cestovního ruchu na Slovensku. Proto se předpokládá, že společnost bude zrušena.
Základní jmění
1 000 tis. Kč
200 tis. Sk
585 tis. Kč
100 tis. Kč
100 tis. Kč
200 tis. Sk
Výnosy
61 319 tis. Kč
42 355 tis. Sk
76 062 tis. Kč
1 608 tis. Kč
46 257 tis. Kč
31 tis. Sk
3 108 tis. Kč
2 348 tis. Sk
36 705 tis. Kč
- 300 tis. Kč
470 tis. Kč
- 3 tis. Sk
Zpráva auditora pro akcionáře
společnosti České aerolinie a.s.
Ověřili jsme účetní informace obsažené ve výroční zprávě za
rok 1999 a účetní závěrku společnosti České aerolinie a.s.
k 31. prosinci 1999. Rozsah naší práce byl omezen pouze na
potvrzení toho, že informace obsažené ve výroční zprávě jsou
v souladu s účetní závěrkou.
Podle našeho názoru účetní informace obsažené ve výroční
zprávě odpovídají údajům v účetní závěrce.
Jakožto auditoři společnosti jsme předali vedení společnosti
5. května 2000 výrok auditora týkající se účetní závěrky za rok
1999 ve znění:
Provedli jsme audit přiložené účetní závěrky společnosti České
aerolinie a.s. k 31. prosinci 1999. Za sestavení účetní závěrky
je odpovědno představenstvo společnosti. Naší úlohou je na
základě provedeného auditu vyjádřit názor na tuto účetní závěrku.
Audit jsme provedli v souladu s právními předpisy platnými
v České republice, tj. v souladu se zákonem ČNR č. 524/1992
Sb. o auditorech a Komoře auditorů České republiky, a auditorskými směrnicemi vydanými Komorou auditorů. Tyto směrnice
požadují, aby byl audit naplánován a proveden tak, aby auditor
získal přiměřenou jistotu, že účetní závěrka neobsahuje významné nesprávnosti. Audit zahrnuje výběrovým způsobem
provedené ověření úplnosti a průkaznosti částek a informací
uvedených v účetní závěrce. Audit rovněž zahrnuje posouzení
správnosti a vhodnosti použitých účetních zásad a významných
odhadů učiněných společností a zhodnocení celkové prezentace
účetní závěrky. Jsme přesvědčeni, že provedený audit poskytuje
přiměřený podklad pro vyjádření výroku.
Při ověřování účetní závěrky jsme nezjistili žádné skutečnosti,
které by naznačovaly, že účetní záznamy, na základě kterých
byla účetní závěrka sestavena, nebyly úplné, průkazné a správné
ve všech významných souvislostech.
Podle našeho názoru účetní závěrka ve všech významných
ohledech věrně zobrazuje majetek, závazky, vlastní jmění a finanční situaci společnosti České aerolinie a.s. k 31. prosinci
1999 a výsledek jejího hospodaření za rok 1999 v souladu se
zákonem č. 563/1991 Sb. o účetnictví, platným v České
republice.
V Praze dne 20. června 1999
ERNST & YOUNG AUDIT, s. r. o.
Praha
auditorská licence KA ČR č. 137
Ing. Jan Jindřich
auditor
č. dekretu 1133
49
Účetní závěrka s přílohou, účetní výkazy
Výkaz zisků a ztrát k 31. 12. 1999
v tis. Kč
Tržby za prodej zboží
Náklady vynaložené na prodané zboží
Obchodní marže
Výkony
Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb
Změna stavu vnitropodnikových zásob vlastní výroby
Aktivace
Výkonová spotřeba
Spotřeba materiálu a energie
Služby
Přidaná hodnota
Osobní náklady
Mzdové náklady
Odměny členům orgánu společnosti a družstva
Náklady na sociální zabezpečení
Sociální náklady
Daně a poplatky
Odpisy nehmotného a hmotného investičního majetku
Tržby z prodeje investičního majetku a materiálu
Zůstatková cena prodaného investičního majetku a materiálu
Zúčtování rezerv a časového rozlišení provozních výnosů
Tvorba rezerv a časového rozlišení provozních nákladů
Zúčtování opravných položek do provozních výnosů
Zúčtování opravných položek do provozních nákladů
Ostatní provozní výnosy
Ostatní provozní náklady
50
1999
1998
533 915
255 760
278 155
11 201 575
11 101 719
-5 537
105 393
7 657 760
1 928 177
5 729 583
3 821 970
1 432 621
1 033 525
1 770
268 922
128 404
28 187
286 443
53 095
10 006
203 181
362 096
6 648
73 772
1 595 528
3 528 961
464 620
214 116
250 504
9 867 970
9 833 816
7 525
26 629
6 369 377
1 480 123
4 889 254
3 749 097
1 199 618
860 014
1 920
223 467
114 217
23 965
246 821
64 983
75 116
97 603
394 818
7 381
9 655
1 480 392
2 964 113
Výnosy z finančních investic (součt.)
Výnosy z ostatních finančních investic
Zúčtování rezerv do finančních výnosů
Tvorba rezerv na finanční náklady
Výnosové úroky
Nákladové úroky
Ostatní finanční výnosy
Ostatní finanční náklady
Hospodářský výsledek z finančních operací
Daň z příjmů za běžnou činnost
splatná
odložená
Hospodářský výsledek za běžnou činnost
Mimořádné výnosy
Mimořádné náklady
Mimořádný hospodářský výsledek
Hospodářský výsledek za účetní období
Hospodářský výsledek před zdaněním
1999
1998
-41 664
10 237
10 237
10 126
0
46 763
75 464
454 992
455 693
-9 039
-5 454
0
-5 454
-45 249
81 006
-977
81 983
36 734
31 280
485 350
5 309
5 309
248
26 120
60 468
53 498
227 493
328 389
-114 489
-5 454
0
-5 454
376 315
59 276
22 040
37 236
413 551
408 097
51
Rozvaha k 31. 12. 1999
1999
1999
v tis. Kč
Aktiva
Brutto
Korekce
11 701 696
6 351 858
97 457
77 751
14 921
286
4 499
6 226 866
38 003
682 441
2 222 781
210 895
559 433
2 513 313
27 535
2 014
6 404
19 117
3 418 307
411 570
347 215
7 533
56 822
111 232
111 232
1 991 595
1 827 149
74 232
59 311
14 921
Aktiva celkem
Stálá aktiva
Nehmotný investiční majetek
Software
Jiný nehmotný investiční majetek
Nedokončené nehmotné investice
Poskytnuté zálohy na nehmotný investiční majetek
Hmotný investiční majetek
Pozemky
Budovy, haly a stavby
Samostatné movité věci a soubory movitých věcí
Jiný hmotný investiční majetek
Nedokončené hmotné investice
Poskytnuté zálohy na hmotný investiční majetek
Finanční investice
Podílové cenné papíry a vklady v podnicích s rozhodujícím vlivem
Ostatní investiční cenné papíry a vklady
Jiné finanční investice
Oběžná aktiva
Zásoby
Materiál
Nedokončená výroba a polotovary
Zboží
Dlouhodobé pohledávky
Pohledávky z obchodního styku
52
1 752 917
225 659
1 415 486
111 772
164 446
97 032
97 032
1999
1998
Netto Minulé účetní
období netto
9 710 101
7 898 027
4 524 709
3 566 751
23 225
29 828
18 440
22 990
0
0
286
3 829
4 499
3 009
4 473 949
3 516 048
38 003
38 003
456 782
382 614
807 295
686 260
99 123
22284
559 433
342 697
2 513 313
2 044 190
27 535
20 875
2 014
1 665
6 404
2134
19 117
17 076
3 253 861
2 984 165
314 538
376 569
250 183
316 159
7 533
13 070
56 822
47 340
111 232
69 334
111 232
69 334
Aktiva
Pohledávky ke společníkům a sdružení
Pohledávky v podnicích s rozhodujícím vlivem
Pohledávky v podnicích s podstatným vlivem
Jiné pohledávky
Krátkodobé pohledávky
Pohledávky z obchodního styku
Pohledávky ke společníkům a sdružení
Sociální zabezpečení
Stát - daňové pohledávky
Odložená daňová pohledávka
Pohledávky v podnicích s rozhodujícím vlivem
Pohledávky v podnicích s podstatným vlivem
Jiné pohledávky
Finanční majetek
Peníze
Účty v bankách
Krátkodobý finanční majetek
Ostatní aktiva - přechodné účty aktiv
Časové rozlišení
Náklady příštích období
Příjmy příštích období
Kurzové rozdíly aktivní
Dohadné účty aktivní
1999
1999
Brutto
Korekce
1 618 621
1 216 546
67 414
67 112
366 828
1999
Netto Minulé účetní
období netto
1 551 207
1 149 434
1 059 639
732 918
366 828
290 928
0
35 247
1 276 884
253 906
1 022 978
1 931 531
1 931 531
1 482 774
84 522
364 235
0
1998
0
302
34 945
1 276 884
253 906
1 022 978
35 793
1 478 623
286 798
1 191 825
1 931 531
1 931 531
1 482 774
84 522
364 235
0
1 347 111
1 347 111
1 271 442
56 255
19 414
0
53
Rozvaha k 31. 12. 1999
v tis. Kč
Pasiva
Pasiva celkem
Vlastní jmění
Základní jmění
Základní jmění
Vlastní akcie
Kapitálové fondy
Emisní ážio
Ostatní kapitálové fondy
Oceňovací rozdíly z přecenění majetku
Oceňovací rozdíly z kapitálových účastí
Fondy ze zisku
Zákonný rezervní fond
Nedělitelný fond
Statutární fond a ostatní fondy
Hospodářský výsledek minulých let
Nerozdělený zisk minulých let
Neuhrazená ztráta minulých let
Hospodářský výsledek běžného účetního období
Cizí zdroje
Rezervy
Rezervy zákonné
Rezerva na kurzové ztráty
Ostatní rezervy
Dlouhodobé závazky
Závazky k podnikům s rozhodujícím vlivem
54
1999
1998
9 710 101
1 826 696
2 735 510
2 735 510
7 898 027
1 789 962
2 735 510
2 735 510
0
0
0
27 537
0
27 537
25 144
25 144
4 467
4 467
-970 692
-1 391 103
-970 692
36 734
4 577 944
1 119 301
963 545
0
155 756
472 670
-1 391 103
413 551
3 880 393
970 512
830 963
0
139 549
572 670
Pasiva
Závazky k podnikům s podstatným vlivem
Dlouhodobé přijaté zálohy
Emitované dluhopisy
Dlouhodobé směnky k úhradě
Jiné dlouhodobé závazky
Krátkodobé závazky
Závazky z obchodního styku
Závazky ke společníkům a sdružení
Závazky k zaměstnancům
Závazky ze sociálního zabezpečení
Stát - daňové závazky a dotace
Odložený daňový závazek
Závazky k podnikům s rozhodujícím vlivem
Závazky k podnikům s podstatným vlivem
Jiné závazky
Bankovní úvěry a výpomoci
Bankovní úvěry dlouhodobé
Běžné bankovní úvěry
Krátkodobé finanční výpomoci
Ostatní pasiva - přechodné účty pasiv
Časové rozlišení
Výdaje příštích období
Výnosy příštích období
Kurzové rozdíly pasivní
Dohadné účty pasivní
1999
1998
472 670
1 239 468
1 104 174
0
572 670
994 411
771 202
55 459
40 655
11 930
16 361
49 047
37 923
103 990
21 814
10 889
1 746 505
1 579 425
167 080
10 435
1 342 800
1 090 125
252675
3 305 461
2 553 218
1 174 388
852 619
526 211
752 243
2 227 672
1 682 354
884 031
661 727
136 596
545 318
55
Finanční výsledky podle mezinárodních účetních standardů (IAS)
Výkaz zisků a ztrát k 31. 12. 1999
v tis. USD
1999
1998
Výnosy z přepravy
Ostatní provozní příjmy
Obrat celkem
340 403
53 317
393 720
314 893
47 528
362 421
Provozní náklady
Osobní náklady
Odpisy
Ostatní provozní náklady
254 380
41 932
48 716
15 819
219 608
36 654
43 752
18 058
32 873
414
-22 379
-8 109
44 349
2 512
-21 025
-8 715
Hospodářský výsledek před zdaněním
Daňová povinnost
2 799
0
17 121
0
2 799
17 121
Ostatní příjmy
Úroky placené a finanční poplatky
Kurzové rozdíly
56
Rozvaha k 31. 12. 1999
1999
v tis. USD
1998
Stálá aktiva
Nehmotný investiční majetek
Hmotný investiční majetek
Finanční investice
485 420
927
483 687
806
457 393
1 394
455 289
710
Oběžná aktiva
Zásoby
Pohledávky a ostatní aktiva
Finanční majetek
Krátkodobé závazky
95 953
9 359
51 104
35 490
-137 467
103 099
12 051
41 521
49 527
-128 267
Netto oběžná aktiva minus závazky
Celková aktiva minus běžné závazky
-41 514
443 906
-25 168
432 225
Dlouhodobé závazky
Rezervy
Celkem
-316 210
-1 339
126 357
-307 432
-1 657
123 136
126 357
99 509
26 848
123 136
99 509
23 627
v tis. USD
Vlastní jmění
Základní jmění
Hospodářský výsledek a rezervy
57
Příloha k účetní závěrce ČSA a. s. k 31.12.1999
A. Účetní metody a účetní zásady
1. Nakupované zásoby jsou oceňovány váženým aritmetickým průměrem, zásoby vytvořené ve vlastní režii jsou oceňovány jako
souhrn nákladů na materiál, mzdy, ostatní provozní náklady a režie. Do pořizovacích cen nakupovaných zásob se účtují náklady
na dopravu, clo a balení.
2. Základem pro ocenění HIM a NHIM vytvořeného ve vlastní režii je souhrn nákladů na materiál, mzdy, ostatní provozní náklady
a režie.
3. Majetkové účasti ČSA a.s. jsou oceněny v účetnictví ČSA a.s. v ceně pořízení, konsolidace výsledků dceřiných společností
nebyla prováděna z důvodu nevýznamného podílu na obratu a jmění ČSA a.s.
4. V oblasti odpisů se společnost řídí publikovaným odpisovým plánem, který stanoví rovnoměrné odpisové sazby pro jednotlivé
druhy majetku.
5. Společnost používá pro přepočet zahraničních měn do Kč tzv. kurzy IATA Clearing House s tím, že pro přepočet pohledávek,
závazků a finančních prostředků ke konci roku byl použit kurz ČNB ze dne 31. 12. 1999. Pouze v těch případech, kdy ČNB
nepublikuje kurzy měn, ve kterých má ČSA a.s. vedeny operace v zahraničních měnách, byly použity ke konci roku aktuální
kurzy IATA Clearing House.
B. Doplňující údaje k rozvaze a výkazu zisků a ztrát
1. Rozpis hmotného a nehmotného majetku společnosti v tis. Kč
charakter
pozemky
budovy, haly, stavby
energetická zařízení
pracovní stroje a zařízení
přístroje a zvl. tech. zařízení.
rotující letadlové celky
letadla
58
pořizovací cena
1999
38 003
682 441
59 008
97 481
409 755
520 311
658 002
oprávky
1999
0
225 659
18 673
52 401
328 945
317 619
440 506
pořizovací
cena 1998
38 003
581 864
40 953
87 335
392 126
484 337
781 992
odpisy
1999
0
27 863
4 537
10 405
49 467
61 476
32 477
charakter
dopravní prostředky
jiný majetek
inventář
drobný hmotný inv. majetek
celkem HIM
software
jiný nehm. inv. majetek
celkem NHIM
pořizovací cena
1999
408 901
103 643
69 322
107 253
3 154 120
77 751
14 921
92 672
oprávky
1999
214 922
4 822
42 420
106 950
1 752 917
59 311
14 921
74 232
pořizovací cena
1998
387 289
22 836
66 524
76 071
2 959 330
70 368
12 416
82 784
odpisy
1999
44 282
3 968
4 998
32 532
272 005
11 933
2 505
14 438
2. Nejdůležitější tituly přírůstků a úbytků majetku za rok 1999 v tis. Kč
charakter
budovy, haly, stavby
stroje, přístroje a zařízení
dopravní prostředky včetně letadel a rotujících let. celků
jiný majetek
inventář
drobný hmotný inv. majetek
software
jiný nehmotný majetek
přírůstky
102 030
74 765
282 529
80 807
3 413
32 532
7 428
2 461
úbytky
1 454
28 934
342 943
615
1 350
3. Finanční leasing
3.1. letadla A310-300 včetně zařízení - pořízení v roce 1991 s trváním smlouvy do roku 2 003 a finančním plněním
splátek leasingu do roku 2 001
3.2. letadla typu ATR72 včetně zařízení - pořízení v roce 1992 s trváním smlouvy a finančním plněním do roku 2 002
3.3. letadla typu Boeing 737-500 včetně zařízení - pořízení v roce 1992 s trváním smlouvy a finančním plněním do roku 2 004
59
3.4. letadla typu ATR42 včetně zařízení - pořízení v roce 1996 s trváním smlouvy a finančním plněním do roku 2 006
3.5. letadla typu Boeing 737 - pořízení v roce 1997 s trváním smlouvy a finančním plněním do roku 2 009
Hodnota závazků z titulu finančních leasingů podle dat splatnosti
měna
USD
USD
USD
USD
USD
pořizovací ceny
zaplaceno do 31. 12. 1999
- z toho v roce 1999
zbývá zaplatit do 1 roku
nad 1 rok
částka v tis.
791 094
386 708
63 936
66 961
337 425
4. Operativní pronájem letadel
Popis
Boeing 737/400 WGF
Boeing 737/400 WGG
ATR42 BFG
ATR42 BFH
ostatní
celkem
Doba pronájmu
do roku 2 003
do roku 2 003
do roku 2 004
do roku 2 004
dle potřeby
Výše nájemného
v roce 1999 v tis. Kč
121 300
110 058
23 777
15 190
1 584
271 909
Výše nájemného
v roce 1998 v tis. Kč
117 710
106 610
0
224 320
5. Obchodní pohledávky a závazky v tis. Kč
ve lhůtě splatnosti
po lhůtě splatnosti
• tuzemsko
• zahraničí
60
pohledávky 99
1 143 176
73 370
38 656
34 714
opr. položky 99
67 112
36 482
30 630
pohledávky 98
730 470
90 594
48 964
41 630
opr. položky 98
88 146
48 964
39 182
ve lhůtě splatnosti
• tuzemsko
• zahraničí
závazky 99
1 104 174
265 022
839 152
závazky 98
771 202
228 657
542 545
6. Vzájemné zůstatky ČSA a.s. a dceřiných společností na konci roku 1999 v tis. Kč
dceřiná společnost
Amadeus s.r.o.
S.A.S. s.r.o.
Airtours a.s.
CSA Services
CSA Support s.r.o.
pohledávky ČSA
76,8
1 201,8
0,0
94,1
65,6
závazky ČSA
0,0
0,0
0,0
0,0
3 947,1
Informace o výši majetkové účasti ČSA a.s. v dceřiných společnostech a jejich hospodářské výsledky za rok 1999 jsou uvedeny
v samostatné kapitole výroční zprávy.
7. Zaměstnanci
Průměrný počet zaměstnanců společnosti za rok 1999 činil celkem 3 876, z toho řídících pracovníků 75.
mzdové náklady
odměny členům orgánů společnosti
náklady na sociální zabezpečení
sociální náklady
celkem
osobní náklady celkem
1 033 525 tis. Kč
1 770 tis. Kč
268 922 tis. Kč
128 754 tis. Kč
1 432 971 tis. Kč
z toho na řídící pracovníky
46 389 tis. Kč
12 061 tis. Kč
4 169 tis. Kč
62 619 tis. Kč
61
8. Vlastní jmění
Společnost vede ke konci roku 1999 na neuhrazených ztrátách minulých let ztráty v celkové výši 970 692 tis. Kč.
Valná hromada odsouhlasila použití dosaženého zisku za rok 1999 takto:
a) 5% příděl do rezervního fondu společnosti ve výši 1 837 tis. Kč,
b) použití částky 34 897 tis. Kč na úhrady ztrát minulých let
Celková výše ztrát vedených v účetnictví společnosti bude činit 935 795 tis. Kč, tj. 34,2% podíl ztrát na základním jmění
společnosti.
9. Rezervy vedené v účetnictví společnosti v tis. Kč
9.1. Zákonné rezervy na opravy a udržování
počáteční zůstatek
830 964
tvorba 1999
257 277
čerpání 1999
124 696
konečný zůstatek
963 545
tvorba 1999
94 940
čerpání 1999
7 473
konečný zůstatek
119 504
tvorba 1999
5 733
čerpání 1999
76 993
konečný zůstatek
36 252
9.2. Ostatní rezervy na opravy a udržování
32 037
9.3. Ostatní rezervy
107 512
62
10. Bankovní úvěry
V souvislosti s dodávkami letadel B737 pořízených formou zahraničního finančního leasingu byl ze strany financujících bank
poskytnut úvěr, který ke konci roku 1999 činil 44 230 tis. USD. Dále společnost čerpala ke konci roku 1999 úvěr na pořízení
motoru a letového simulátoru ve výši 4 312 tis. USD.
11. Výnosy z běžné činnosti v tis. Kč
charakter výnosů
tržby za prodej zboží
tržby z realizované přepravy
- zahraniční přeprava
- vnitrostátní přeprava
- nepravidelná přeprava
tržby z prodeje služeb
rok 1999
533 915
10 253 135
9 610 763
5 797
636 575
848 585
rok 1998
464 620
9 109 367
8 497 121
6 111
606 135
724 454
63
Přehled o peněžních tocích společnosti za rok 1999
P.
Z.
A.1.
A.1.1.
A.1.2.
A.1.3.
A.1.4.
A.1.5.
A*
A.2.
A.2.1.
A.2.2.
A.2.3.
A **
A.3.
A.4.
A.5.
A.6.
A ***
B.1.
B.2.
B.3.
64
Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na začátku účetního období
Účetní zisk (ztráta ) z běžné činnosti před zdaněním
Úpravy o nepeněžní operace
Odpisy stálých aktiv
Změna stavu opravných položek, rezerv a změna zůstatků přechodných účtů aktiv a pasiv
Zisk (ztráta) z prodeje stálých aktiv
Výnosy z dividend a podílů na zisku
Vyúčtované nákladové a výnosové úroky
Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním, změnami pracovního kapitálu
a mimořádnými položkami
Změna potřeby pracovního kapitálu
Změna stavu pohledávek z provozní činnosti
Změna stavu krátkodobých závazků z provozní činnosti
Změna stavu zásob
Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním a mimořádnými položkami
Výdaje z plateb úroků s výjimkou kapitalizovaných úroků
Přijaté úroky
Zaplacená daň z příjmů za běžnou činnost a za doměrky daně za minulá období
Příjmy a výdaje spojené s mimořádnými účetními případy včetně uhrazené splatné
daně z příjmů z mimořádné činnosti
Čistý peněžní tok z provozní činnosti
Výdaje spojené s pořízením stálých aktiv
Příjmy z prodeje stálých aktiv
Půjčky a úvěry spřízněným osobám
1 478 623
- 39 795
823 445
309 199
538 163
- 42 381
- 10 237
28 701
783 650
- 288 159
- 532 608
239 604
4 845
495 491
- 75 464
46 763
0
95 929
562 719
- 857 178
49 135
B ***
C.1.
C.2.
C.2.1.
C.2.2.
C.2.3.
C.2.4.
C.2.5.
C.2.6.
C.3.
C***
F.
R.
Čistý peněžní tok vztahující se k investiční činnosti
Změna stavu dlouhodobých, popř. krátkodobých závazků
Dopady změn vlastního jmění na peněžní prostředky
Zvýšení peněžních prostředků z titulu zvýšení základního jmění
Vyplacení podílu na vlastním jmění společníkům
Peněžní dary a dotace do vlastního jmění a další vklady akcionářů
Úhrada ztráty společníky
Přímé platby na vrub fondů
Vyplacené dividendy nebo podíly na zisku
Přijaté dividendy a podíly na zisku
Čistý peněžní tok vztahující se k finanční činnosti
Čisté zvýšení, resp. snížení peněžních prostředků
Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na konci období
- 808 043
33 348
10 237
43 585
- 201 739
1 276 884
65
Výsledky letecké přepravy ČSA v roce 1999
Severní
Amerika
Dálný
východ
Blízký a Střední
východ
Západní
Evropa
Východní
Evropa
Pravidelná
mezinárodní
386,0
82,0
908,0
10 745,5
4 654,0
16 775,5
Počet letů
lety
Počet přepravených osob
PAX
124 216
28 434
165 629
1 089 165
445 154
1 852 598
Celkový přepravní výkon
tis. tkm
84 175,4
25 050,3
45 554,2
92 860,3
38 819,2
286 459,4
Výnosy celkem
tis. Kč
1 130 862
317 692
1 028 651
5 627 608
1 738 375
9 843 188
Obchodně přepravní výkony ČSA v letech 1989 -1999
Lety:
Nalétané km:
Prod. hodiny:
Počet přep. cest.:
Využité oskm:
66
1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
celkem
10 998,5
10 012,5
8 927,5
10 211,5
11 570,5
11 262,0
12 929,5
13 505,5
14 489,5
15 205,0
17 718,5
MPŘ
7 439,5
6 607,0
6 183,5
7 994,5
11 387,5
11 147,0
12 781,5
13 505,5
14 478,5
15 204,0
17 718,5
VPŘ
3 559,0
3 405,5
2 744,0
2 217,0
183,0
115,0
148,0
0,0
11,0
1,0
0,0
celkem (000)
29 418,1
27 289,2
25 263,5
29 195,6
27 011,5
26 736,1
30 045,8
31 675,0
33 583,6
34 567,0
38 627,7
MPŘ
25 616,9
23 648,5
22 535,7
26 692,2
26 908,7
26 670,9
29 962,5
31 675,0
33 580,8
34 566,8
38 627,7
VPŘ
3 801,2
3 640,7
2 727,8
2 503,4
102,8
65,2
83,3
0,0
2,8
0,2
0,0
celkem
40 451,7
37 032,8
34 439,9
40 393,9
43 665,6
43 023,3
48 944,1
51 134,0
53 687,5
54 949,0
62 311,0
MPŘ
33 229,6
30 233,3
29 129,9
35 384,4
43 403,4
42 856,8
48 715,9
51 134,0
53 680,1
54 948,0
62 311,0
VPŘ
7 222,1
6 799,5
5 310,0
5 009,5
262,2
166,5
228,2
0,0
7,4
1,0
0,0
celkem (000)
1 490,7
1 285,2
974,5
1 078,2
1 146,1
1 239,7
1 488,3
1 612,1
1 733,7
1 801,8
2 064,1
MPŘ
1 183,8
985,3
775,4
914,3
1 137,0
1 235,4
1 476,0
1 598,9
1 722,1
1 801,8
2 064,1
VPŘ
306,9
299,9
199,1
163,9
9,1
4,3
12,3
13,2
11,6
0,0
0,0
celkem (000 000)
2 626,0
2 346,9
2 103,8
2 423,2
2 106,4
2 245,3
2 640,0
2 725,4
2 897,9
2 910,6
3 149,5
MPŘ
2 485,6
2 208,6
2 016,5
2 346,6
2 103,9
2 244,1
2 636,6
2 721,7
2 894,7
2 910,6
3 149,5
VPŘ
140,4
138,3
87,3
76,6
2,5
1,2
3,4
3,7
3,2
0,0
0,0
1989
Využití sed. kap.:
Využ. tkm:
Tkm zboží, pošty:
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
celkem (%)
72,9
68,6
61,0
61,1
57,4
63,9
66,6
66,0
66,8
66,3
65,8
MPŘ
73,1
68,5
60,7
61,4
57,4
63,9
66,6
66,0
66,8
66,3
65,8
VPŘ
69,9
70,8
68,3
54,8
36,8
30,4
43,9
64,7
67,8
0,0
0,0
celkem (000 000)
263,7
236,2
227,3
246,6
214,7
224,8
264,4
268,7
285,4
288,3
311,6
MPŘ
250,5
223,1
218,9
239,0
214,4
224,7
264,1
268,4
285,1
288,3
311,6
VPŘ
13,2
13,1
8,4
7,6
0,3
0,1
0,3
0,3
0,3
0,0
0,0
celkem (000 000)
23,6
21,2
31,3
28,5
25,1
22,7
26,8
23,5
24,6
26,3
28,2
MPŘ
22,3
19,9
30,5
27,8
25,1
22,7
26,8
23,5
24,6
26,3
28,2
Využ. cel. nab. kap.:
VPŘ
1,3
1,3
0,8
0,7
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
celkem (%)
68,6
64,4
56,8
52,4
49,2
54,9
57,3
56,1
56,9
56,8
56,6
MPŘ
68,9
64,4
56,6
52,4
49,3
54,9
57,3
56,1
56,9
56,8
56,6
VPŘ
62,9
63,6
63,8
53,4
38,0
32,6
44,8
64,7
67,1
0,0
0,0
Poznámka:
MPŘ - mezinárodní přeprava
VPŘ - vnitrostátní přeprava
67
A310-300
B737-400
B737-500
TU-154M
ATR72
ATR42
2
5
10
2
4
4
2
4,79
9,87
3,61
4
2,95
Naturální ukazatele absolutní
Evidenční počet letadel
Průměrný počet letadel
Forma vlastnictví:
• vlastní
3,61
• finanční leasing
2
• operační leasing
Průměrný věk letadla
9,87
4
2
2
0,95
8,88
4,42
4,83
10,85
7,79
3,72
Nalétané kilometry
• pravidelná přeprava
6 868 465
8 810 104
15 060 026
139 474
3 618 643
1 689 190
• celkem
6 868 465
8 862 367
15 350 281
2 210 303
3 639 457
1 691 308
Čisté letové hodiny
• produktivní PL
8 708,13
12 598,60
22 851,47
3 531,07
10 305,53
4 693,46
SK
8 515,92
13 320,70
23 542,68
3 245,58
9 125,48
4 551,19
8 537,36
13 348,48
23 611,12
3 260,97
9 212,18
4 652,16
• produktivní
9 105,76
15 384,33
27 662,22
3 675,60
10 549,98
5 455,88
• celkem
9 132,41
15 415,52
27 741,07
3 695,08
10 645,93
5 565,83
• celkem
Hrubé letové hodiny
Počet startů
Počet cestujících
1 378
7 052
14 934
1 742
7 149
4 439
159 605
541 116
758 660
199 328
206 539
88 174
Využité převedené tkm (000)
112 520,3
73 687,3
81 978,0
23 822,6
10 307,0
3 222,4
Nabízené převedené tkm (000)
186 268,5
124 132,3
169 319,8
33 828,6
19 532,3
6 306,8
Využité oskm (000)
1 065 086,1
759 415,1
851 624,2
264 152,8
107 551,9
34 329,4
Nabízené oskm (000)
1 429 463,1
1 178 847,9
1 450 872,8
324 625,5
206 809,1
67 340,8
42 726
37 121
61 109
18 220
6 197
2 763
Spotřeba LPH v t
68
2,79
Naturální ukazatele - poměrové
Denní využití letadel
B737-500
TU-154M
ATR72
ATR42
11,70
7,63
6,55
2,47
6,31
4,32
• z hrubé doby
12,51
8,82
7,70
2,80
7,29
5,17
• z hrubé doby - sk. m. r.
Průměrná rychlost (km/h)
B737-400
• z čisté doby
12,52
8,63
7,73
2,85
7,04
5,79
4 984
1 257
1 028
1 269
509
381
• z čisté doby
6,20
1,89
1,58
1,87
1,29
1,05
• z hrubé doby
6,63
2,19
1,86
2,12
1,49
1,25
• z čisté doby
805
664
650
678
395
364
• z hrubé doby
752
575
553
598
342
304
16 382
8 315
5 340
10 778
2 832
1 905
2 426
603
347
22
172
78
Průměrná délka úseku (km)
Průměrná délka úseku (hod)
A310-300
Průměrné vytížení letadla (kg)
v tom: zboží, pošta (kg)
tj. v %
14,81
7,25
6,50
0,21
6,09
4,12
27 119
14 007
11 030
15 305
5 367
3 729
% využití celkové nabízené kapacity
60,4
59,4
48,4
70,4
52,8
51,1
% využití celkové nabízené kapacity - sk.m.r.
60,1
60,0
48,8
68,9
49,7
54,8
Průměrný nabízený payload (kg)
Průměrný počet PAX
155
86
55
120
30
20
Průměrný počet nabízených sedadel
208
133
95
147
57
40
% využití sedačkové kapacity
74,5
64,4
58,7
81,4
52,0
51,0
% využití sedačkové kapacity - sk.m.r.
74,6
65,7
58,1
79,3
49,7
51,5
Průměrná doba pojíždění (min)
Spotřeba LPH (kg)
Spotřeba LPH (g) na nab. oskm
26
18
17
15
12
12
• na čistou hodinu
5 005
2 781
2 588
5 587
673
594
• na hrubou hodinu
4 679
2 408
2 203
4 931
582
496
29,9
31,5
42,1
56,1
30,0
41,0
69
Pronájem
Blok. sedač.
CELKEM
Naturální ukazatele absolutní
Evidenční počet letadel
27
Průměrný počet letadel
Forma vlastnictví:
27,22
• vlastní
3,61
• finanční leasing
20,66
• operační leasing
2,95
Průměrný věk letadla
5,77
Nalétané kilometry
• pravidelná přeprava
Čisté letové hodiny
• produktivní PL
• celkem
5 546
SK
Hrubé letové hodiny
Počet startů
38 627 727
62 688,26
9,02
62 310,57
• celkem
11,06
62 633,33
• produktivní
10,23
71 844,00
• celkem
12,97
72 208,81
4
36 698
Počet cestujících
239
Využité převedené tkm (000)
30,6
6 023,6
311 591,8
Nabízené převedené tkm (000)
78,8
11 222,2
550 689,3
110 438
2 064 099
Využité oskm (000)
339,7
66 974,5
3 149 473,7
Nabízené oskm (000)
852,9
124 709,9
4 783 522,0
Spotřeba LPH v t
70
36 185 902
54
168 190
Naturální ukazatele - poměrové
Denní využití letadel
Průměrná rychlost (km/h)
• z hrubé doby
7,27
• z hrubé doby - sk. m. r.
7,17
1 387
1 053
• z čisté doby
2,77
1,71
• z hrubé doby
3,24
1,97
• z čisté doby
501
617
• z hrubé doby
v tom: zboží, pošta (kg)
tj. v %
Průměrný nabízený payload (kg)
428
535
5 517
8 067
5
728
0,09
9,03
14 208
% využití celkové nabízené kapacity
38,8
% využití celkové nabízené kapacity - sk.m.r.
Průměrný počet PAX
14 256
53,7
56,6
56,3
56,8
61
Průměrný počet nabízených sedadel
154
% využití sedačkové kapacity
39,8
% využití sedačkové kapacity - sk.m.r.
Průměrná doba pojíždění (min)
Spotřeba LPH (g) na nab. oskm
CELKEM
6,30
Průměrné vytížení letadla (kg)
Spotřeba LPH (kg)
Blok. sedač.
• z čisté doby
Průměrná délka úseku (km)
Průměrná délka úseku (hod)
Pronájem
82
124
53,7
65,8
56,3
66,3
29
16
• na čistou hodinu
4 882
2 685
• na hrubou hodinu
4 163
2 329
63,3
35,2
71
Text ČSA a.s.
Fotografie Nikola Tačevski
Design Radek Rytina
Produkce ZERO s.r.o.

České aerolinie as Výroční zpráva 1999

Transkript

Podobné dokumenty