Cyatostomóza u koní

Cyatostomóza u koní
Štěpán Bodeček
Malí strongylidé zahrnují početnou skupinu střevních helmintů, ke kterým zařazujeme 51
druhů podčeledi
Cyathostominae
a dalších 11 druhů podčeledí
Strongylinae
a
Gyalocephalinae. Morfologická identifikace jednotlivých druhů malých strongylidů je
nesnadná, a proto se vžilo označení pro malé strongylidy podle názvu podčeledi, tj.
cyatostomy, a pro onemocnění, které způsobují pak název cyatostomóza. Rozšíření malých
strongylidů je celosvětové a u jednotlivých koní jsou pravidlem smíšené infekce několika
druhy malých strongylidů.
Vývojový cyklus
Vývojový cyklus malých strongylidů je přímý (bez mezihostitele). Dospělci produkují
vajíčka, která odcházejí z hostitele trusem. Z vajíček se za 48 hodin líhnou larvy, které se
dvakrát svlékají v infekční stadium L3. Požitím larev na pastvině dochází k infekci nových
hostitelů. Rizikovou skupinu představují zejména ročci na pastvě, zdrojem nákazy jsou
dospělí koně vylučující vajíčka v trusu. Larvy se na pastvině kumulují v letních měsících, L3
jsou resistentní na vyschnutí, vajíčka jsou schopna přežít zimu.
Velikost dospělců malých strongylidů se pohybuje od 0,5 cm do 2 cm a parazitují v tlustém
střevě, přičemž jednotlivé druhy preferují jednotlivé úseky tlustého střeva. Vývoj malých
strongylidů je ve srovnání s velkými strongylidy kratší a probíhá pouze v tlustém střevě. Pro
koně jsou infekční larvy L3, které se vyvinou z vajíček vylučovaných trusem ve vnějším
prostředí. Po pozření L3 larev probíhá další vývoj malých stronyglidů v mukóze a submukóze
tlustého střeva, kde se larvy L3 po 6 až 12 dnech svlékají na larvy L4 a následně prodělávají
další vývoj ve sliznici tlustého střeva po dobu jednoho až dvou měsíců. Toto období se
nazývá histotropní fáze. Po ní se larvy L4 vracejí do lumen tlustého střeva, kde dospívají a po
kopulaci samičky začnou vylučovat vajíčka. Doba od pozření infekčních larev L3 po
vylučování vajíček trvá u jednotlivých druhů od 6 do 12 týdnů a dospělci mohou přežívat v
tlustém střevě až 2,5 roku.
Významnou vlastností larev malých strongylidů je schopnost pozastavení vývoje v průběhu
histotropní fáze, tzv. hypobióza. Larvy L3 mohou perzistovat ve sliznici tlustého střeva až po
dobu tří let a teprve potom pokračují ve vývoji. Fenomén hypobiózy není doposud objasněn.
Přepokládá se, že je podmíněn řadou faktorů, mezi které patří infekční dávka, virulence
jednotlivých druhů malých strongylidů, sezónní vlivy, imunitní odpověď hostitele a také
9
aplikace anthelmintika. Likvidace dospělců ve střevním lumen po rutinním odčervení je
pravděpodobně stimulem, který podnítí uvolnění encystovaných larev. Následné synchronní
pokračování vývoje hypobiotických larev je považováno za nejzávažnější příčinu vzniku
klinické cyatostomózy.
Dospělci malých stronygylidů způsobují epiteliální patologické změny v místech přichycení
na sliznici tlustého střeva. Působením enzymů ústního ústrojí dochází k obnažení krevních
kapilár v submukóze a uvolňování krve, kterou se dospělci malých stronygylidů živí.
Závažnější patologické změny způsobují larvy během histotropní fáze. V submukóze vznikají
početné uzlíky o velikosti 0,5 až 5 mm, které jsou obklopeny buňkami zánětlivého infiltrátu
kolem jednotlivých larev. Sliznice v okolí uzlíků je atrofická až nekrotická. V případě
synchronního vývoje hypobiotických larev a následné migrace larev L4 do lumen tlustého
střeva dochází k velmi závažným patologickým změnám, které jsou způsobeny jednak
larvami a také masivním uvolněním mediátorů z buněk zánětlivého infiltrátu. Sliznice
tlustého střeva je v těchto případech výrazně překrvená a edematózní s četnými krváceninami.
Klinické příznaky
Cyatostomóza se projevuje mnoha klinickými příznaky, které nemusí být specifické pro
parazitární infekci. Je s ní spojováno několik klinických syndromů:
A/ Larvální cyatostomóza je způsobena synchronním uvolněním hypobiotických larev ze
sliznice. Postihuje převážně mladé koně. Je pro ni typický sezónní výskyt v zimním období v
oblastech mírného podnebného pásu a výskyt v letních měsících v oblastech subtropických.
Za závažný rizikový faktor je považována aplikace anthelmintika, po které dochází k
eliminaci dospělců ze střeva a reaktivaci hypobiotických larev. Tato forma cyatostomózy se
projevuje jako akutní průjmové onemocnění přecházející do chronicity. Je provázeno
febriliemi, apatií, ztrátou tělesné hmotnosti, intermitentními kolikami a vznikem podkožních
edémů na spodině břicha a končetinách. Těžké případy mohou vyústit v dehydrataci,
acidobazický rozvrat a endotoxémii s následným úhynem.
Trus koní s larvální cyatostomózou obsahuje velké množství larev. Larvy lze někdy uvolnit
šetrným seškrábnutím z rektální sliznice při rektálním vyšetření. U některých případů,
zejména těch, které byly nedávno ošetřeny antiparazitiky, mohou být larvy obtížně
identifikovatelné.
B/ Rekurentní průjem se vyskytuje i u starších koní během celého roku, nejčastěji v zimních
a jarních měsících. V trusu koní se nachází malý počet larev.
10
C/ Rychlé hubnutí provázené tvorbou podkožních edémů. U této formy se nevyskytuje
průjem, nebo nastupuje opožděně za několik dnů až týdnů. V trusu se vyskytují larvy
v hojném počtu. Typickým příznakem je hypoalbuminémie, která zodpovídá za vznik otoků
na ventrálních partiích těla a na hlavě.
D/ Sezónní „malátnost“ se vyskytuje od konce podzimu do prvních jarních měsíců.
Hlavními projevy jsou apatie, inapetence, proměnlivá konzistence trusu. Stav se upraví po
aplikaci larvicidní dávky anthelmintika.
E/ Nespecifické koliky. Význam malých strongylidů v etiologii rekurentních kolik
pravděpodobně stoupá. Bylo prokázáno, že v chovech kde se nevyskytují malí strongylidé, je
nižší procento výskytu kolik.
F/ Cékokolická nebo cékocékalní invaginace. Na základě současného výskytu cékokolické
nebo cékocekální invaginace a larvální cyatostomózy u několika koní se usuzuje o příčinné
souvislosti mezi těmito patologickými stavy.
Jako následek cyatostomózy se mohou vyskytnout i nestrangulační nekrózy stěny tlustého
střeva nebo cékální tympanie.
Diagnostika
Stanovení diagnózy cyatostomózy nemusí být snadné, je zapotřebí postupovat pečlivě a
nenechat se zmást často zavádějící symptomatologií.
Anamnéza: Význam má období, ve kterém se onemocnění vyskytlo (od konce podzimu do
začátku jara), antiparazitární program (četnost aplikací, používaný preparát, výsledky
parazitologického vyšetření trusu), působení stresových vlivů (veterinární zákroky, fyzická
zátěž, transport, odstav, současně probíhající onemocnění). Nástupu klinických příznaků často
předchází rutinní antiparazitární ošetření.
Klinické příznaky jsou popsány výše. Nejdůležitější je průjem spojený s hubnutím a otoky a
dále intermitentní kolikové příznaky.
Hematologické vyšetření. Typické změny jsou leukocytóza (neutrofilie), občas se vyskytuje
anemie a eozinofilie. S rozvojem endotoxémie bývá zjišťována toxická granulace neutrofilů.
Biochemické vyšetření krevního séra: hypoalbuminémie při níž nemusí být výrazně snížen
(zpravidla však bývá) celkový plazmatický protein, neboť je zvýšena hladina gamaglobulinů.
Výrazná může být hypokalémie (i nižší než 2 mmol/l), hyponatrémie, hypochlorémie. Častým
nálezem je elevace aktivity ALP (alkalické fosfatázy).
Stanovení acidobazické rovnováhy. Během průjmů se ztrácí z organismu kromě vody také
ionty (K, Na), což vede k rozvoji metabolické acidózy.
11
Koprologické vyšetření: Velmi cenný je makroskopický nález červených larev s délkou do
jednoho centimetru v trusu (např. při rektálním vyšetření). Mikroskopicky lze určit, že se
jedná o L4 nebo L5 stádium larev malých strongylidů. Bohužel negativní nález larev není
důkazem, že se o cyatostomózu nejedná, protože některé formy tohoto onemocnění nejsou
spojeny s vylučováním larev v trusu. Nález vajíček v trusu je častý (u dospělých koní) a nemá
velký význam. U akutní larvální cyatostomózy jsou ve střevě přítomny jen larvy.
Histologické vyšetření rektálního bioptátu je metoda, která může pomoci stanovit diagnózu.
Někdy mohou být ve vzorku zachyceny typické změny - edém, infiltrace eozinofily nebo
dokonce histotropní fáze larvy. Ve sporných případech může být pro odběr bioptátu využita
probatorní laparotomie.
Cyatostomózu musíme odlišit od řady jiných onemocnění projevujících se chronickým
průjmem. Za chronický se považuje průjem, který trvá déle než měsíc a může trvat měsíce až
roky. U dospělých koní bývá spojen s onemocněním céka nebo kolonu (onemocnění tenkých
střev se průjmem projeví jen u hříbat). Příčiny a mechanismus průjmu často nejsou známy a
diagnóza tak může být stanovena až na základě pitevního nálezu. Někdy se může střídat
období průjmu s obdobím relativně normálního trusu. U exsudativních enteropatií s masivní
ztrátou bílkovin může vznikat periferní podkožní edém.
Chronický průjem vzniká mj. i při následujících nosologických jednotkách: impakce nebo
dysfunkce céka, zapískování střevního obsahu, chronické zánětlivé onemocnění střev (CIBD),
strongylóza, střevní neoplazie, abdominální absces nebo neoplazie, peritonitida, jaterní
onemocnění.
Terapie
Léčba cyatostomózy se dá rozdělit na antiparazitární (kauzální) a podpůrnou (antiflogistickou
a protiprůjmovou).
Antiparazitika
K léčbě larvální cyatostomózy je důležitá volba anthelmintika a dávky, které mají larvicidní
efekt. Z anthelmintik dostupných na našem trhu vykazují nejlepší larvicidní účinek
fenbendazol a moxidektin. Fenbendazol sice patří mezi benzimidazolová anthelmintika, na
která byla také v našich podmínkách prokázána rezistence, nicméně jeho účinnost při
opakované aplikaci larvicidních dávek je, podle literárních údajů i našich zkušeností,
dostatečná. Doporučována je dávka 7,5 - 10mg/kg jednou denně po dobu 5 dní p. o. Kúra
může být opakována 3 v 10-denních intervalech (1. - 5. den, 16. - 20. den a 31. - 35. den).
12
Moxidektin v dávce 0,4 mg/kg už při jednorázové aplikaci likviduje většinu encystovaných
larev, proto je považován za vhodné terapeutikum.
Určitý larvicidní efekt má rovněž ivermektin v dávce 0.2 mg/kg p. o., ale jeho účinnost při
jednorázové aplikaci není dostačující. Lze jej však použít v kombinaci s fenbendazolem, kdy
aplikace ivermektinu následuje vždy po pětidenní kúře, tj. 6., 21. a 36. den.
Kortikosteroidy
Jejich terapeutický efekt není zcela objasněn. Patrně spočívá nejen v protizánětlivém účinku,
ale taky může mít význam jejich imunosupresivní vliv. Ten patrně omezí rozvoj zánětlivé
reakce okolo encystovaných larev, čímž se zmenší jejich ochranná bariéra a jsou přístupnější
účinku antiparazitik. Existuje i hypotéza, že navozená imunosuprese urychlí vývoj larev a ty
se stanou citlivější k antiparazitikům. Z kortikosteroidů se používají:
dexametazon – 0,1 mg/kg, i.v./i.m, zejména v počáteční fázi léčby
prednisolon - 1mg/kg, do odeznění průjmu
Infúzní terapie
Cílem je upravit hydratační, acidobazickou a elektrolytovou rovnováhu, případně korigovat
hypoalbuminémii. Volba hydratačních roztoků závisí na výsledku laboratorních analýz.
Pokud laboratorní vyšetření není k dispozici, preferují se roztoky s obsahem draslíku
(Ringerův roztok) před fyziologickým roztokem NaCl. Hypoalbuminemii je nutné řešit
aplikací krevní plazmy získané od vhodného dárce. Infúzní terapie musí být nasazena co
nejdříve, neboť zabraňuje rozvinutí dehydratace, metabolické acidózy, hypovolemického šoku
a následné ztráty pacienta.
Protiprůjmová terapie
V zahraniční literatuře je uváděn kodein fosfát, který zpomaluje peristaltiku a snižuje sekreci
do lumen střeva. U nás není tento terapeutický postup vyzkoušen.
Aplikace nesteroidních antiflogistik je vhodná pouze pro potlačení kolikových bolestí. Jejich
podávání je však omezené pro možný rozvoj ulcerací ve sliznici žaludku a velkého kolonu.
Při hrozící sepsi jsou indikována antibiotika.
Preventivní opatření
Preventivní opatření vedoucí k omezení výskytu malých strongylidů zahrnují, kromě
preventivní aplikace antiparazitik a koprologického vyšetření trusu, řadu úkonů. Doporučuje
se pravidelné odklízení trusu z pastvin a výběhů (třikrát týdně), snaha o udržení sucha a
čistoty v místě ustájení, zkrmování krmiva ze suchých luk, napájení nezávadnou vodou. Koně
se mají vyhánět na pastvu až po oschnutí rosy a vysušení vlhkých luk (popř. trávu z vlhkých
13
či kontaminovaných porostů senážovat). Také se doporučuje střídání pastvin s přežvýkavci,
jejich rozdělení na menší celky (oplůtková pastva) a pravidelné stěhování napajedel..
Literatura
1.
Mair T. Larval cyathostomosis. In: Mair T., Divers T., Ducharme N., Ed. Manual of Equine
Gastroenterology; WB Saunders Company 2002:432-436.
2.
Murphy D., Keane M.P., Chandler and Rosalish Goulding. Cyathostome- associated disease in the
horse: Investigation and management of four cases. Eq Vet Edu 1997;9:247-252
3.
Murray M.J. Treatment of Equine Gastrointestinal Parasites. In: Chuit P., Kuffer A., Montavon S. 8th
Congress on Equine Medicine and Surgery. Merial Equine Global Enterprise, Duluth, GA, USA;
2003:P0727.
4.
Monahan C. Anthelmintic Control Strategies for Horses. In: Bowman D.D., Ed. Companion and Exotic
Animal Parasitology; Department of Veterinary Preventive Medicine, College of Veterinary Medicine,
Ohio State University, Columbus, Ohio, USA; 2000: A0309.0500
5.
Wintzer H.J, Kraft W. Choroby tráviaceho systému. In: Wintzer H.J., Ed. Choroby koní, sprievodca
štůdiom a praxou; HH Bratislava 1997:201-203.
6.
Love S.: Parasite-associated gastrointestinal disease. In: Mair T., Divers T., Ducharme N., Ed. Manual
of Equine Gastroenterology; WB Saunders Company 2002:53-60.
7.
Mair TS, Sutton DG, Love S. Caecocaecal and caecocolic intussusceptions associated with larval
cyathostomosis in four young horses. Equine Vet J Suppl 2000;32:77-80.
8.
Kabeš R. Diferenciální diagnostika průjmu. In: Gastroenterologie koní. Sborník referátů z IX.
výročního semináře ČHS Brno;ČHS, 2001, 31-49.
9.
Lyons E.T., Drudge J.H., Sharon C.T.: Larval cyatostomiasis. Veterinary Clinics of North America
2000;16: 501-513.
10.
Love S., McKeand J.B. Cyathostomosis: practical issues of treatment and control. Eq Vet
Ed1997;9:253-256.
11.
Chroust K.: Occurence of anthelmintic resistance in strongylid nematodes of sheep and horses in the
Czech Republic. Vet. Med-Czech 2000;45:233-239.
14