áme tu už podzim, říjen, dohasíná babí léto a

áme tu už podzim, říjen, dohasíná babí léto a

OBSAH / ÚVODNÍK /2
OBSAH:
Úvodník
2
Krajánkova podzimní příroda 3
Výročí a významné dny
4
Pranostikář
5
Pohádka
6-7
Křížovky
8
Hádanky
9
Kam s dětmi v Madridu 10-11
Omalovánka
12-13
Krajánkova knihovna
14-15
Malý kuchařík
16
Víte, čím se zvířátka živí? 17
Krajánkův lexikon
18-19
Říkanky
20
Zpívánky
21
Krajánkovo tvoření
22-23
Česká škola Madrid
24
Redakce časopisu Krajánek:
Barbora Aydın
Eva Sevinçli
Hana Moualla
Ivana Kaçmaz
Jitka Lores Zákoucká
Ludmila Özdemirci
Kateřina Balunová
Marie Švédová
Monika Tutucu
Radka Çelik
Soňa Klimešová
Milí Krajánci,
jak jste prožili první měsíc školy? Asi
se vám do školy moc nechtělo, především kvůli rannímu vstávání, že
ano? Na druhé straně jste se znovu,
po téměř třech měsících, mohli setkat se svými kamarády a spolužáky.
To je naopak moc fajn, nemyslíte?
A co vy, prvňáčci, jak vám se ve škole líbí? Nová škola, noví učitelé
a spousta nových věcí, které se za
celý školní rok naučíte. To bude paráda! Kdybychom mohli, hned bychom se do první třídy vrátili. Moc
se nám tam líbilo.
Ale abychom nepsali v Krajánkově
úvodníku jen o škole. Co na vás
v Krajánkově říjnovém čísle čeká?
Kromě obvyklých rubrik jako pranostikář, tvoření, písnička nebo
omalovánky, jsme pro vás připravili
rozhovor s paní spisovatelkou Petrou Braunovou Najdete jej v Krajánkově knihovně. A dále si můžete
zajít na houby podle Krajánkova
návrhu na výlet. Ptáte se kam? Tak
to už se dozvíte, až si otevřete říjnové vydání našeho časopisu. Přejeme
vám hezké čtení.
Krajánkova redakce.
Titulní stranu připravila: Magdaléna Sevinç
Jazyková korekce: Lucie Yakut, Barbora
Aydın
Grafická úprava: Radka Çelik, Ivana Kaçmaz,
Soňa Klimešová
Odpovědná redaktorka: Radka Çelik
Kontakt:
[email protected]
[email protected]
[email protected]
zdroj:
P
odzim se nám začíná vkrádat do
každodenního života, nejlépe to poznáme
podle toho, že se dny začnou postupně zkracovat
a noci zase prodlužovat. Jasným důkazem, že
podzim se již pomalu ujímá vlády od konce srpna
poznáte podle toho, že začínají červenat jeřabiny.
Podzim oficiálně začíná 23. září. Každé
roční období je krásné a má své
charakteristické znaky. Na podzim se
začínají měnit barvy stromů, příroda se
odívá do barev jako jsou zlatavě hnědá,
oranžová a červená, žlutavá či zelenavá,
listí postupně opadává ze stromů,
zvířátkům se mění srst z lehčí letní srsti
na zimní těžší a také nám, lidem, mohou
začít více vypadávat vlasy.
Obyvatelé České republiky jsou známí
svým koníčkem, který je pro někoho
doslova vášní, mluvíme o sbírání hub.
V Evropě jsme jedni z mála národů, který
se sběru hub věnují s gustem sobě
vlastním a s neutuchajícím elánem po
celou houbovou sezónu. Smaženice z
hub je jedním z nejlepších klasických
českých jídel, které jsou nám odměnou
za dlouhé procházky lesem v gumácích,
s košíkem v ruce a s neúnavným zrakem
bedlivě pátrajícím po chutných úlovcích.
A nejen smaženice! Pochutnáme si na
obalovaných houbových řízcích či na
zdroj: houba
řízcích z bedly, které nejlépe chutnají jen
tak, osmažené na pánvi s trochou kmínu.
Mezi nejoblíbenější jedlé houby patří hřib
kozák, hřib masák, bedla, liška či hřib
pravý. Během sbírání hub si můžeme
dobře pochutnat i na lesních plodech
v podobě ostružin či lesních malin nebo
borůvek.
Zvířátka se pomalu začnou připravovat na
podzimní
a
zimní režim
v
přírodě. Medvědi,
veverky a třeba
i jezevci se
připravují na zimní
spánek. Před
spánkem se musí všichni pořádně najíst,
aby potom jejich tělo v zimním spánku
z této energie čerpalo. Proto si zvířátka již
od jara dělají zásoby, aby pak byla
vybavena na zimní období, kdy potravy
není dost a obtížně se hledá.
Čápi před zimou odlétají do Afriky, čeká
je dlouhá a náročná cesta, kterou
zvládnou jen fyzicky zdatní jedinci.
Děti i dospělé čeká krásná tradice
spočívající ve výrobě
a pouštění
papírových
draků na
podzimních
pláních.
3/ KRAJÁNKOVA PODZIMNÍ PŘÍRODA
Krajánkova podz mní příroda
VÝROČÍ A VÝZNAMNÉ DNY / 4
Den vzniku samostatného československého státu 28. 10. 1918
Před téměř sto lety byla mapa Evropy jiná. Spousta států neexistovala nebo
měla jiné hranice. Podobně to bylo i s Českou republikou. Po událostech
z 1. světové války chtěli Češi a Slováci žít v jednom státě, který nakonec
společnými silami vytvořili. Den vzniku Československa je statním svátkem.
5. října
7. října
1938
1847
se narodil
se narodil
Václav
Emil
HAVEL
HOLUB
———–——–—Byl světově
uznávaným
českým politikem, spisovatelem,
dramaturgem a hlavním představitelem
Charty 77, ve které usiloval o dodržování
lidských práv. Díky svým názorům byl
pronásledován, vězněn a označen za
„dizidenta“. Po Sametové revoluci v roce
1989 byl zvolen československým
prezidentem, později prezidentem České
republiky.
který odmítá oficiálně
hlásané politické názory a odlišně o nich
smýšlí.
Dizident: je člověk,
1. 10. SVĚTOVÝ DEN CYKLISTIKY
Jezdíte rádi na kole? Věděli jste, že jízdní
kolo a s ním i všichni cyklisté na světě
slaví 1. října svůj svátek? Lidé jezdí na
kole do práce, rekreačně nebo závodně.
Ať už je motivace jakákoliv, je to dobrý
způsob, jak dělat něco dobrého pro
přírodu a pro naše stále více a více línější
těla.
——————
Český lékař,
zoolog a botanik, který rozšířil znalosti
o africkém kontinentu. Během svých
třech výprav procestoval sever a jih
Afriky. Popsal nové druhy rostlin a
živočichů, poznal nové africké kmeny.
V Náprstkově muzeu v Praze jsou
k vidění některé Holubovy objevy.
21. října
1833
se narodil
Alfred Bernhard
NOBEL
——————
Byl švédský chemik, známý především
jako vynálezce dynamitu. V roce 1895
založil fond, ze kterého se každoročně
oceňují Nobelovou cenou osobnosti
v oblasti literatury, fyziologie nebo
medicíny, fyziky, chemie a boje za mír.
Česká rebublika se může pochlubit dvěma
držiteli tohoto ocenění. Vědec
Jaroslav Heyrovský jej
získal v roce 1959 za chemii
a spisovatel Jaroslav Seifert
za literaturu v roce 1984.
LÍCNÍ STRANA (AVERZ) NOBELOVY CENY.
zdroj: cyklista1, cyklista2
M
áme tu už podzim, říjen, dohasíná babí léto a příroda se obléká do teplých podzimních barev. V zahradách začíná poletovat padající barevné
listí, zvířátka shánějí poslední zásoby na zimu a také noční obloha slibuje
podzimní představení. Jaké? To se dozvíte po přečtení říjnového pranostikáře.
Český název měsíce října
pochází od jelení řuje
(říje). Ta souvisí se slovem řváti.
zdroj:
zdroj
Říjnové Orionidy
zdroj:
Na říjnové obloze nebudou k vidění
jen padající hvězdy. 8.října se můžeme těšit na úplné zatmění Měsíce
a 23. října dojde k částečnému zatmění Slunce. Bohužel ale ani jako
v dubnu, nebudou viditelná z území
České republiky. Zatmění Slunce si
budou moci vychutnat krajánci žijící
na území Severní Ameriky.
zdroj
Pranostiky na říjen






Víte, co jsou to Orionidy? To je veliké
množství meteoritů, které se pohybují
v meziplanetárním prostoru. Zanechává
je za sebou Halleyova kometa, ze které
se uvolňují. Země budetímto meteorickým pásem procházet kolem 16. a 26.
října.
A proč název Orionidy? Protože vyletují
z prostoru souhvězdí Orion. Přímo od
hvězdy Ksí Orioni. Dívejte se na noční
oblohu a třeba uvidíte padat hvězdu.
Nezapomeňte si u toho něco přát...
Den svaté Terezičky nebývá bez vlažičky. (3.10.)
Svatý František zahání lidi do chýšek. (4.10.)
Svatý Havel stojí za to, jaké bude příští léto. (16.10.)
Jak den svaté Voršily začíná, tak se i zima končívá (21.-22.10)
Mlhy v říjnu, sněhy v zimě.
Teplý říjen, studený listopad.
5/ VOLNOČASOVKY
Pranostikář
POHÁDKA /6
Sedmero krkavců
J
ednou ráno pekla matka v kuchyni chléb
pro svých sedm synů. Slíbila každému za
odměnu bochánek voňavého chleba, když
budou hodní. Chlapci si hráli, ale po chvíli
začali běhat jako šídla a matku zlobit. Ta se
po nich rozkřikla: „Kéž
byste se proměnili
v krkavce!“ Jen to
dořekla, synové se
proměnili v sedm
černých krkavců,
smutně pohlédli na
matku a než se vzpamatovala, vyletěli oknem ven.
Když se otec vracel domů, matka mu
v slzách pověděla, co se ráno přihodilo.
Oba byli převelice smutní, ale měli se rádi
a otec matce nikdy nic nevyčítal.
Po čase se jim narodila dceruška. To jejich
smutek zmírnilo a moc se z ní těšili. Holčička dostala jméno Bohdanka. Byla velice
líbezná, rodičům dělala samou radost a
rostla do krásy. Jednou našla v kuchyni
v truhlici sedm chlapeckých košil. Zeptala
se matky, komu patří, ta zesmutněla
a Bohdance neodpověděla. Ptala se i otce,
ale ten se rozplakal a dívce také
nic neřekl. Bohdanka se už dále
nevyptávala. Musela na to ale
neustále myslet. Napadlo ji, že
sedm košil mohlo patřit sedmi
chlapcům. Měla snad bratry? Co
se s nimi stalo? Kam zmizeli?
Nakonec se celé tajemství dozvěděla od staré děvečky Doroty.
Všechno jí vypověděla. I to, jak
chlapci vypadali, co rádi jedli a jak
moc zlobili. Bohdanka si byla jiszdroj: krkavec1, krkavec2,, krkavec3,, krkavec4,, len
tá, že by je měla
moc ráda. Vyptávala se, kam
zmizeli, a jak by
je mohla vysvobodit, ale v tom
ji už Dorota pomoci nemohla.
Bohdanka se
rozhodla. Došla
za rodiči a řekla
zdroj:
jim, že by jim ráda pomohla od jejich stesku. Bohdanka jim vypověděla, že po tři
noci měla sen, kdy k její posteli přilétl
černý krkavec. Říkal jí, že je jeden
z jejích zakletých bratrů a ať nemešká a
vydá se na cestu je vysvobodit. Když ji
rodiče pustí, přivede jim bratry zpátky. Ti
však nechtěli ztratit i jedinou dceru. Ale
Bohdanka byla velice odvážná a ničeho se
nebála. Nakonec rodiče svolili. Matka
jí dala do ruky svůj prsten, podle kterého
ji bratři určitě poznají.
Dlouho chodila po světě, ale o bratrech se
nic nedozvěděla. Až jednou přišla do skalního města a našla jeskyni, kde bylo sedm
postelí, okolo stolu sedm židlí
a prostřeno pro sedm lidí. Ani
oheň ještě nevyhasl. Byla si jistá,
že své bratry najde právě tady.
Pro každého z nich připravila jiné
jídlo, pod první talíř dala prsten
od matky a schovala se.
Když se bratři vrátili, našli svá
oblíbená jídla a prsten. Kdo je tu
připravil? Musel to být někdo od
nich z domů . Tu Bohdanku našli
schovanou za postelí. Hned jim
tomka. I zlá sestra z toho měla radost. Ale
úplně jinou, než Bohdanka s manželem.
Vymyslela krutý plán, jak se děťátka zbavit. Král však musel několik dní před narozením potomka odjet. Za tři dny poté se
Bohdance narodil synáček. Zlá sestra,
která pánovi slíbila, že na všechno dohlédne, ho však vyměnila za kočku. Bohdanka se velice polekala. Promluvit však
nemohla. Sestra hned králi poslala dopis,
co se stalo, a že je Bohdanka jistě divá
žena. S takovými je třeba se rozloučit.
Bohdanku pomlouvala, kde jen mohla.
Rozhodla, že ji hned upálí na hranici. Ta
už ale došívala poslední košili. Ale i tu
jí sebrala. Bohdanka zvolala: „Bratři, já
jsem svůj úkol splnila, ale kde jste vy?“ Tu
otevřeným oknem do pokoje vlétlo sedm
krkavců. Jak jim Bohdanka házela hotové
košile, proměňovali se v jinochy a chlapce. Jen tomu nejmladšímu zůstalo na
rameni sedm pírek.
To bylo posledních
sedm nedošitých
stehů, které nenechala zlá sestra Bohdance došít. Bratři
paní předali i synáčka, kterého jí sestra
vyměnila. Když král
přijel, vše mu vypověděli a on jim věřil.
Na hranici nakonec
skončila zlá sestra.
Bohdanka
s bratry, mužem
a synkem se vydali na cestu domů. Jak
krásné to bylo shledání a veliká radost,
když rodiče viděli všechny své děti. Od té
doby se všem dobře vedlo a byli šťastni.
7/ POHÁDKA
řekla, že je jejich sestra, a vyřídila pozdravy od rodičů. Všichni se velice radovali
z takového shledání. Bohdanka chtěla
vědět, jak může bratry vysvobodit. Pověděli jí, že sama musí zasít len, sklidit ho,
připravit, sepříst, předivo pak sama utkat,
plátno vybílit a z něho pak ušít každému
bratrovi košili. Nesmí u toho ale ani slovo
promluvit, ať se s ní děje cokoliv. Dívce se
úkol nezdál obtížný, všechny ty práce již
uměla.
Ráno Bohdance dali pytlík se semínky
a odvedli ji do údolí, kde měla vykonat
svůj úkol. Přebývala ve vykotlané vrbě
a dařilo se jí dobře. Když už len spřádala,
z ničeho nic se u jejího políčka objevil mladý pán na koni. Chtěl se s ní dát do řeči,
ale ona jen zavrtěla hlavou na znamení,
že je němá. Moc se pánovi líbila a chtěl si
ji odvézt s sebou na zámek. I Bohdance se
pán zalíbil. Bála se
s ním odjet, ale vzpomněla si na bratrova
slova, že musí trpělivě
snášet vše, co se s ní
bude dít.
Na zámku bydlela
také pánova zlá sestra, která nikoho neměla ráda. Jen sama
sebe. Bohdanka však
byla spokojená a stále
pilně předla. Pán se jí
vyptával, ale ani slovo
nepromluvila. Myslela na své bratry
a jejich záchranu.
Zanedlouho se začala chystat svatba. Zlé
sestře se to však vůbec nelíbilo. Neměla
hodnou Bohdanku ráda, ale přetvařovala
se a byla na ni jako med. Když bylo po
svatbě a Bohdanka dopředla, nechala si
postavit do komnaty stav a na něm tkala
plátno. Spěchala, aby byla s prací brzy
hotova. I zjistili na zámku radostnou událost, že pán s paní očekávají narození po-
VOLNOČASOVKY /8
A znáte tenhle?
Maminka: „Jak se Ti líbil první den ve škole?“
Dcera: „Co, první? To tam budu muset jít znovu?“
zdroj
Nejdříve doplňte do políček u jednotlivých zvířátek jejich jména a čísly označená
políčka vepište do tajenky. Dozvíte se název oblíbeného podzimního nápoje,
který se vyrábí z popadaného ovoce a věřte mi, pít ho čerstvý je vážně dobrota.
TAJENKA
1
2
3
4
10
5
3
6
7
6
8
12
9
10
4
11
12
8
7
1
5
2
9
11
Neustále to mění
tvar, ale přesto je
to stále kulaté. Co
to je?
Všechny barvy
duhy mají jejich
tuhy.
měsíc
pastelky
Každé ráno
vesele
tahá spáče z postele.
Za tu službu, nevděčníci, hned ho klepnou
po palici.
Patří ti to, ale tvoji
přátelé to používají víc
než ty.
tvé jméno
budík
A znáte tenhle?
Tatínek přivede domů chlapečka ze školky a říká mamince:
„Malej celou cestu brečel. Není mu něco?”
„Ne, jenom se ti snažil říct, že není náš Franta.”
zdroj:
Jazykolamář
………………………...
Oře, oře Jan,
přiletělo k němu hejno vran.
První praví dobře oře.
Druhá praví nedobře oře.
Třetí praví dobře oře.
Čtvrtá praví nedobře oře.
Pátá praví dobře oře.
Šestá praví nedobře oře
Sedmá praví dobře oře.
Osmá praví nedobře oře
Devátá praví dobře oře Jan.
zdroj:
9/ VOLNOČASOVKY
Hádankář
KAM S DĚTMI V MADRIDU /10
Pokud jste letošní prázdniny alespoň z části strávili v České republice, jistě vám neuniklo, že se houbaři vraceli ze svých výprav s plnými košíky hub. A jak je to ve Španělsku? Kam se vypravit tady u nás
na houby?
JDEME NA HOUBY
Houbařská sezóna začíná ve Španělsku o něco později než v České republice. Je to podmíněno podnebím.
Ideální pro sběr hub je podzim, kdy
se ochladí a začnou první poprázdninové deště. Sbírat houby se může
až do prvních mrazíků.
zdroj:
V blízkosti Madridu je několik dobrých míst, kam vyrazit na houby, jako
například Alameda del Valle (v Národním parku Guadarrama), údolí
Pinares Llanos (mezi vesnicemi Peguerinos, San Rafael a Puerto de los
Leones) nebo Cercedilla.
A co si vzít s sebou? Samozřejmě velmi dobrou
obuv, protože se asi hodně nachodíte, a košík. Pozor, nikdy igelitovou
tašku! V ní se houby zapaří a jsou již
nejedlé. Rodičům připomeňte nožík na čištění hub.
A když už se vypravíte do lesa, nezapomeňte, že se zde nesmí
křičet a vyhazovat odpadky.
Při procházce lesem často
vidím rozkopané houby. Tak
tohle také nedělejte! Nemáme právo je ničit, ba právě
naopak. O les a vše, co v něm žije a
roste, je třeba pečovat a chránit.
zdroj:
zdroj:
V některých zónách je nutné povolení ke sběru. Proto nejdříve zavolejte
do blízké vesnice a ověřte si to.
Jak jistě víte, existují houby jedlé,
nejedlé a jedovaté. Jedlé zajímají
každého houbaře, nejedlé bývají hořké, nedobré. Nic se vám po jejich
snědení ale nestane.
zdroj:
Proto v případě, kdy si nebudete jisti
druhem nalezené houby, můžete se
obrátit na Mykologickou společnost
(Sociedad micológica de Madrid),
která vám poradí. Také hodně houbařů využívá houbařské slovníky, kde
bývají velmi dobře popsány veškeré
druhy hub.
Nejvíce sbíranými houbami v okolí
Madridu jsou ryzec (níscalo), hřib
smrkový, známý v gastronomii jako
boletus a žampión (champiñón).
zdroj:
Sbírání hub je skvělá aktivita pro celou
rodinu. Je to bezvadný výlet do přírody, při kterém se všichni krásně unavíte na čerstvém vzduchu a alespoň na
chvilku si odpočinete od každodenního shonu.
zdroj:
Nic si z toho nedělejte, pokud žádnou
houbu nenajdete! Asi to už vysbírali
před vámi. Bohužel, i to se může stát.
Důležité je, že si výpravu za houbami
všichni krásně užijete.
11/ KAM S DĚTMI V MADRIDU
Doma můžete houby použít k přípravě
pokrmů (například smaženice) nebo
sušit nakrájené na tenké plátky. Ze
sušených hub se připravuje houbová
omáčka nebo vánoční houbový kuba,
tradiční české jídlo z hub a krup.
Jedovaté houby bývají krásné na
pohled. Jestliže se sní omylem, je
nutná okamžitá první pomoc.
OMALOVÁNKA /12
13/ OMALOVÁNKA
KRAJÁNKOVA KNIHOVNA /14
Mikrorozhovor s...
Petrou Braunovou
Petra Braunová je úspěšná autorka knih, jak pro děti a mládež (např. Tramvaj plná strašidel, Rošťák Oliver, atd.), tak pro dospělé. Také je to velmi zajímavá žena. V současnosti se
věnuje nejen autorskému psaní, besedám v knihovnách a školách, ale také opravě jednoho tajemného objektu. Proč souhlasila s tímto rozhovorem? No přeci aby nám udělala na
začátku nového školního roku radost... Báječně se hodí, že také otevírá naši rubriku v
novém pojetí.
Jaké barvy, chutě, vůně si vybavíte z doby, kdy jste byla v první třídě?
Miluju vůni pastelek. Odmalička jsem si ráda
vybarvovala. Kreslit neumím, ale vybarvuji bez
přetahování! Měla jsem už v první třídě chuť si
zapisovat svoje zážitky. Střídala jsem u toho
pastelky a zjistila jsem, že mám v duchu barevná písmena. Zůstalo mi to dodnes. Každé písmeno má svou barvu a ta se nemění. Například
P je světle modré.
Co nejraději děláte se svými dětmi?
Se svými dětmi si nejradši povídám. Baví mě
jejich zážitky a historky. Snažím se chovat
tak, že mám jejich důvěru. Občas mi řeknou
i to, co nechtějí. To se pak pochopitelně
začnou vztekat. Je to legrační. Já jim na
oplátku vyprávím, co zažívám já. Největší
štěstí cítím, když se všichni dáme do smíchu.
Děkujeme a Škole Josefa Kožíška přejeme
úspěch!
Více o autorce na:
http://www.petrabraunova.cz/
Čemu se teď intenzivně věnujete?
Intenzivně se věnuji mému projektu Škola Josefa Kožíška. Zakoupila jsem prastarý dům,
který má ve štítě erb z roku 1822. Opravdu to byla škola, kde učil básník Josef Kožíšek,
autor první české čítanky. Snažím se dům opravit a chci tam pořádat akce pro děti. Prostě
ráj. Děti tam budou moct lítat bosé po starých prkenných podlahách, hřát se u kamen, do
kterých budou smět samy přikládat, budou smět lézt na půdu, kde není půdní vestavba,
ale dvě stě let staré trámy, pavučiny a spousta starodávných skříní se starým oblečením,
do kterého se budou moct převlékat a hrát si.
Text: Hana Moualla, Foto: Petra Braunová
Kočička z kávové pěny - Tereza Horváthová (text), Eva Volfová
(ilustrace) - Baobab, 2006, 2. vydání. Originální příběh malé kočičky
zpracovaný velmi zajímavou grafickou formou. Může zaujmout milovníky pouličních koček a netradičních výtvarných forem.
Ilustrované pohádky o zvířatech - Caroline Spatz, Sarah Garson
(ilustrace), Barbora Fišerová (překlad) - nakladatelství Svojtka, 2013.
Text pohádek je zasazen do ilustrací (nikoliv naopak). Lze říci, že jde
o první pohádkovou knihu v češtině, která interpretuje pohádky a bajky
stručně a výstižně.
Uspávanka s plavčíkem a velrybou - Jan Skácel (text) - nakladatelství SURSUM, 2011. Rýmovaný příběh plavčíka s krásnými ilustracemi Pavla Čecha.
Útlá kniha s velkým poučením - proč se nemá ovládat loď jednou rukou.
Jak se zbavit Mstivý Soni - Jiří Holub (text), Juraj Martiška (ilustrace) JaS, 2011. Znáte-li někoho, kdo si zaslouží skončit v anakondě nebo umí
pořádat pštrosí závody... Není určeno velmi malým (nebo útlocitným)
dětem. Lehce ironické, velmi jiné, než ostatní typy současné literatury
pro děti v češtině.
Příběhy pavoučka Alfonse - Veronika Matysová (text), Jitka Římánková
(ilustrace) - Grada, 2014. Pavouček Alfons se vydává v kufru starého účetního na cestu kolem světa. Text mohl být jednodušší, ale téma knihy je
vhodné pro vícejazyčné české děti.
Tip pro rodiče
Práce na dálku - Jason Fried, David H. Hansson - Jan Melvil Publishing,
2014. Jak se bránit vyhoření, jak si říct o honorář odpovídající vašemu regionu a mnoho dalších rad.
Text: Hana Moualla
15/ KRAJÁNKOVA KNIHOVNA
Tipy do vaší knihovny
MALÝ KUCHAŘÍK / 16
Ahoj kuchaříci! Je tu podzim a s ním i jablečná sezóna, proto vám přinášíme recept na zdravé jablkové sušenky. Nasadit čepice, zástěry, vařečky
do rukou a začínáme!
Jablka s pudinkem
Množství: 8 misek
Suroviny:
1kg jablek
1vanilkový cukr
1 skořicový cukr
4 lžíce cukru
vanilkový pudink
zdroj
Postup:
Jablka nakrájíme na kostky, vložíme do hrnce, podlijeme asi do půlky
vodou, přidáme 4 lžíce cukru, vanillkový a skořicový cukr. Zamícháme
a necháme povařit jablka do měkka a průběžně mícháme. V půl hrnku
vody smícháme pudink a vlijeme do povařených jablek, mícháme a
vaříme ještě asi 2 minuty, než se pudink spojí se směsí a začne tuhnout.
Připravíme si misky, na dno poskládáme pár piškotů, nalijeme na ně jablka
a navrch můžeme opět dát pár piškotů. Necháme vychladit a pak vložíme
do lednice a necháme ztuhnout.
Můžeme dozdobit šlehačkou.
Dobrou chuť!
zdroj: vařečka
zdroj
Co jí třeba taková žížala?
Toto malé zvířátko získává svoji potravu
ze země. V ní hledá například spadlé
listí nebo zbytky uhynulých živočichů.
Vše si pak schovává ve spletitých chodbičkách, které si v zemi buduje. Žížala
má velmi svalnatý žaludek, který potravu
rozmělní, a zbytky pak vylučuje do malých hromádek.
Čím se živí ježek?
Všichni určitě známe obrázky ježka, jak
si odnáší na bodlinách napíchnuté jablíčko do svého domečku. Ve skutečnosti
mu ale rostlinná strava moc nechutná
a upřednostňuje brouky, malé obratlovce
nebo třeba vajíčka křepelek. Obecně
ale není ježek moc vybíravý a spokojí se
s jakoukoliv dostupnou stravou. Nejvíc
mu chutná na podzim, kdy si dělá tukové
zásoby na dlouhou zimu.
Co žere moucha?
Moucha má hodně zvláštní stravovací
návyky. Je schopna ochutnávat potravu
svými chodidly a svou potravu nekouše, ale saje sosákem. Oblíbeným zdrojem potravy jsou pro mouchu pozůstatky odumřelých organismů, takže svoji
potravu vyhledává hlavně mezi odpadky, ve zkaženém jídle nebo výkalech.
Co žere chobotnice?
Chobotnice má tvrdý zobák, podobný,
jako mají papoušci. Tím dokáže rozlousknout tvrdé schránky živočichů,
kterými se živí. Nejradši má korýše,
mlže, plže, olihně nebo sépie, ale nepohrdne ani dobrou rybou.
Čím se živí velryba?
Velryba je jedním z největších živočichů na zemi. Není
proto divu, že to je pořádný hladovec. Pojídá drobné
korýše. Nejzajímavější ale je, jakým způsobem je loví.
Nejprve se ponoří do hloubky a poté zespodu zamíří
směrem k hladině na hejna korýšů. Otevře svou obrovskou
tlamu a snaží se nabrat vodu s co největším množstvím
kořisti . V tlamě se jí procedí přes 80 tun vody a přes tunu
potravy.
zdroj: žížalla,, ježek, moucha, chobotnice, velryba
17/ VÍTE, ČÍM SE ZVÍŘÁTKA ŽIVÍ?
Pořídili jste si během prázdninového výletování nějakého zvláštního
domácího mazlíčka a teď nevíte, co mu dát k večeři? Víte, čím se různá
zvířátka živí?
KRAJÁNKŮV LEXIKON / 18
Milí Krajánci,
abcd
už je tu podzim, léto se s námi rozloučilo, ale tu a tam ještě vykukuje sluníčko a hladí nás posledními teplými paprsky. Krajánek si
pro vás tentokrát připravil slovíčka o podzimu, zvířátkách a vybral
také něco ze svých stránek. Při hře a učení se s kartičkami vám
přejeme příjemnou zábavu!
árbol
hoja
strom
list
bosque
les
cuervo
castaña
kaštan
aves
migratorias
krkavec
paloma
holub
tažní ptáci
llovizna
mrholení
corza
zimní
spánek
srnka
calabaza
manzana
dýně
jablko
ballena
velryba
investigador
vědec
cueva
jeskyně
SRDEČNĚ BLAHOPŘEJEME
lino
len
camisa
košile
bicicleta
jízdní
kolo
19/ KRAJÁNKŮV LEXIKON
hibernación
ŘÍKANKY / 20
Vlaštovka sedí na drátě,
hvízdá si a volá tě.
Říjnové větry chladně vanou
a ona volá: „Na shledanou!“
Fouká vítr, fouká,
potichu si brouká.
Zpívá stromům písničku,
pocuchá jim hlavičku.
Byla jedna babka,
prodávala jabka.
Prodala jich koš
za děravý groš.
Ohníček
Hoř, ohníčku, hoř,
ať neštípe kouř.
Hoř, ohníčku, na poli,
upečeme brambory.
Až upečem, hned je sníme,
do popela dáme jiné.
Hoř, ohníčku, hoř,
ať neštípe kouř!
Létá listí mezi stromy,
poletuje mezi domy.
Stromy spolu závodí,
kdo je nejdál odhodí.
Tenké, tlusté, kulaté,
cesty jsou už zaváté.
zdroj
Měl dědoušek, měl kožíšek
a babička jupku.
Pojď dědoušku na mazurku,
já si s tebou dupnu.
zdroj
zdroj
21/ ZPÍVÁNKY
Měla babka čtyři jabka
KRAJÁNKOVO TVOŘENÍ / 22
Zvířátka z kaštanů
P
odzim s sebou každý rok přináší spoustu skvělých věcí - barevné listí, ovoce
a také kaštany. Kaštany jsou plody stromu, který se jmenuje jírovec maďal
nebo také kaštan koňský. Tento strom roste hlavně v parcích a stromořadích.
Kaštany na podzim dozrávají a padají na zem - stačí tedy dávat na procházce
s rodiči pozor a určitě nějaké kaštany nasbíráme. A pak si z nich můžeme doma
vyrobit veselá zvířátka!
Budeme potřebovat:
kaštany všech velikostí a tvarů
sirky nebo špejle
šídlo nebo tenký křížový šroubovák
Postup:
1. Vybereme si jeden větší a jeden
menší kaštan. Menší kaštan bude tvořit hlavičku a větší kaštan tělo zvířátka.
zdroj
2. Do menšího kaštanu uděláme tři
dírky šídlem - dvě pro uši a jednu na
opačné straně dole, pro krk. Do většího kaštanu uděláme čtyři dírky tam,
kde budou nožičky, další tam, kde bude krk a poslední pro ocásek.
zdroj
kem osm sirek. Tři z nich zlomíme asi v polovině - to budou uši a ocásek. Jednu zkrátíme jen
trošku - to bude krk. A čtyři celé sirky budou
nožičky.
zdroj
4. Nakonec sirky zatlačíme do předem udě-
zdroj
SRDEČNĚ BLAHOPŘEJEME
laných dírek a spojíme k sobě jednotlivé
části zvířátka. Začneme větším kaštanem nejdříve připojíme nožičky, ocásek a krk.
Potom do menšího kaštanu zasuneme sirky
- ouška. Nakonec malý kaštánek (hlavu)
nasadíme na tělo. Je to srnka? Nebo koník?
A teď se můžeme pustit ještě do prasátka,
ježka, žirafy…
Fantazii se meze nekladou!
23/ KRAJÁNKOVO TVOŘENÍ
3. Nalámeme sirky. Budeme potřebovat cel-
Haló, haló, hlásí se
Česká škola Madrid
Ano, už je to tady! Školní rok v České škole Madrid se také rozběhl! První
den vyučování se tentokrát uskutečnil v prostorách jazykové školy English
Connection v Getafe (Madrid).
Po dlouhých letních prázdninách jsme se znovu sešli
k výuce českého jazyka. Ti nejmenší se jej budou učit s Terezou,
Soňou, Šárkou a Alenou prostřednictvím
básniček, písniček a říkadel, školáci budou
pilovat s Markétami a Karin českou gramatiku
a ti nejstarší, dospěláci, se budou učit češtinu
jako nový cizí jazyk s Evou,
Ditou a Katkou.
Ž
Ď
Š
Ť
Č
Ň
Ř
I přesto, že výuka v České škole Madrid může probíhat jen o víkendech, rozhodli
jsme se v letošním školním roce pro velikou změnu: výuka českého jazyka každou sobotu pro dospělé a školní děti. Dospěláci se tak více
a lépe naučí česky. A školáčci budou hodně a pilně studovat český jazyk,
aby později obstáli u přezkušování z češtiny ve své kmenové základní
škole v České republice.
Připadá vám to náročné? Nám také, ale už teď víme,
že vše společně zvládneme. Těšíme se na vás!
Více informací najdete na webových stránkách:
www.ceskaskolamadrid.es
A ještě jedna poznámka. Chcete-li Krajánkovi něco napsat, připomenout či navrhnout, můžete to udělat kdykoli na jeho emailovou adresu: [email protected]. Děkujeme!