Zemědělství a lesnictví

CZ.1.07/1.1.13/11.0002
Zemědělství
Práce,
význam orby v minulých stoletích a dnes str. 6
která osladí život str. 10
3/2009 ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNICTVÍ
ství
l
ě
d
ě
zemesnictví
a l
ww
w.
pr
oje
ktv
yk
op
.cz
T E N TO P R O J E K T J E S P O LU F I N A N CO VÁ N E V R O P S K Ý M S O C I Á L N Í M F O N D E M
A S TÁT N Í M R O Z P O Č T E M Č E S K É R E P U B L I K Y
Víceoperační
stroj Harvestor str. 18
Seznamte se s projektem
VÝKOP
Na trhu práce už delší čas chybí řemeslníci a techničtí
pracovníci. A právě na tuto situaci reaguje Asistenční
centrum, a.s. projektem VÝKOP.
Zaměstnavatelé často nejsou schopni zaplnit volná pracovní místa kvalifikovanými pracovníky, což
do značné míry negativně ovlivňuje jejich konkurenceschopnost a potenciál dalšího rozvoje.
Když chceme tento problém vyřešit, je nutné, aby
ze škol technických oborů vycházeli perfektně připravení studenti. Zaměstnavatelé by je díky tomu mohli
ihned po škole zařadit do pracovního kolektivu.
Realizační tým Asistenčního centra a.s. chce zejména podpořit snahu o posílení spolupráce mezi
středními školami a firmami působícími v regionu
Ústeckého kraje. V rámci projektu vytvoříme jednotný systém, díky němuž se do praktické výuky žáků
zapojí přímo zaměstnavatel. Studenti tak získají zkušenosti od odborných pracovníků.
Realizovaný projekt byl podpořen v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, konkrétně v oblasti podpory 1.1 - Zvyšování
kvality ve vzdělávání.
Období realizace projektu: 1. 9. 2008 – 31. 8.
2010.
PARTNEŘI PROJEKTU
Střední škola elektrotechniky a spojů, p.o.,
Ústí nad Labem - Stříbrníky,
www.sseas.cz
Střední škola energetická a stavební,
Chomutov, Na Průhoně 4800, p.o.
www.ssescv.cz
Střední škola EDUCHEM, a.s., Meziboří,
www.educhem.cz
Střední škola stavební, p.o., Teplice,
www.ssstavebni.tce.cz
Střední průmyslová škola technická, p.o.
Varnsdorf, Karoliny Světlé 2703,
www.sstvdf.cz
CÍLOVÉ SKUPINY PROJEKTU
»»
»»
žáci škol a školských zařízení - žáci středních
škol v Ústeckém kraji,
pracovníci škol a školských zařízení - pedagogové středních škol v Ústeckém kraji.
Obsah
2
Seznamte se s projektem VÝKOP
3
Zemědělství hýbe společností
4
5
6
České zemědělství - tradice, vývoj,
realita
Podnikat je možné i z koňského sedla
Zemědělství - význam orby v minulých stoletích a dnes
8
Rozhovor s odborníkem
ZÁKLADNÍ CÍLE PROJEKTU
10
Práce, která osladí život
Celé nastavení projektu vychází z průzkumu, který
ukazuje, že je nutné vytvořit spolupráci mezi středními školami a podniky. Jedním z hlavních cílů projektu je posílení praktické složky výuky na středních
školách. Zaměříme se především na podporu získávání praktických zkušeností žáků, a to přímo u jednotlivých zaměstnavatelů. Současně budeme monitorovat
a analyzovat aktuální i budoucí potřeby zaměstnavatelů v Ústeckém kraji, aby mladí studovali takové
obory, v nichž získají zaměstnání. Pomocí těchto aktivit chceme dosáhnout takového cíle, aby čerství absolventi škol získali co nejdříve plnohodnotnou práci
v oboru. Bohužel v současné době jde mnoho mladých lidí ihned po škole na úřad práce.
11
Svět tichých bláznů
12
Vinohrady na výsypkách - Středověká
okrasa hornického Mostu
14
Lesnictví
16
Lesem napříč časem
17
Jiné dřevo, jiné použití
18
Víceoperační stroj Harvestor
20
Otázky a odpovědi
Zároveň chceme pozitivně motivovat zaměstnavatele, aby se zapojili do systému praxí a celé výuky
na středních školách.
HLAVNÍ AKTIVITY PROJEKTU
Autor:
»»
Kontaktování škol a zaměstnavatelů
kolektiv autorů
»»
Realizace odborných praxí
»»
Technologické profily zaměstnavatelů
»»
Vzdělávání odborníků z praxe
»»
Konference a workshopy
Vydává:
Asistenční centrum, a. s.
Sportovní 3302
434 01 MOST
Tel.: +420 476 105 840
http://www.asistencnicentrum.cz
[email protected]
e-mail projektu: [email protected]
Grafické zpracování, tisk:
Raprint s. r. o. Čepirohy 56, Most
Tel.: +420 777 029 730
www.raprint.cz
Náklad: 150 ks
2
ZEMĚDĚLSTVÍ
hýbe společností
Je paradoxní, že odvětví, které
stojí za prudkým rozvojem společnosti, má špatnou pověst. Zemědělství zajišťuje základní potravu pro lidstvo a řadu dalších
produktů. Jde ruku v ruce s jeho
vývojem. Teprve ve chvíli, kdy
si lidé dokázali zajistit dostatečné množství jídla, začal prudce
stoupat jejich počet na Zemi. Zemědělské plochy upravené pro pěstování plodin se mnohonásobně zvětšily,
a tím se začalo měnit i životní prostředí.
Zběsilé tempo se nezastavuje ani teď. Je úkolem dalších generací, aby
dokázaly šetrně využívat dary přírody. Pokud se všichni nenaučíme respektovat přírodu a nepřestaneme ji ničit, hrozí nám záhuba v důsledku vlastní
nerozvážnosti a sobeckosti.
České zemědělství se musí kromě otázky ekologie vyrovnat i s generačním problémem. Pověst těžké práce za málo peněz neláká do zemědělských
učilišť příliš nových zájemců. Většina z nich je ze zemědělských rodin. Jsou
to děti, které znají odmala práci v hospodářství, mají vřelý vztah k přírodě.
Málokdo z ostatních ví, že už i v zemědělské výrobě figurují počítače, podniky mají špičkově vybavené provozy. V živočišné výrobě najdeme moderní
technologie, které šetří fyzickou práce. Mechanizační prostředky mají automatické ovládání, klimatizaci, jsou bezprašné. I v zemědělství jsou potřeba
odborníci, tak jako v jiných odvětvích. Je nutné však změnit myšlení lidí.
Proto už na zemědělských školách získávají studenti kvalitní praxi přímo v zemědělských organizacích a společnostech. Zajímavostí jsou i tzv.
Školní závody. Jde o podniky vybavené nejmodernější technikou, které se
věnují přípravě studentů. Jmenuje je ministerstvo zemědělství, které klade
řadu podmínek, jež musí závod splnit. Firma dostává za každého žáka a odpracovanou hodinu peníze. Spokojenost je na obou stranách, studenti získávají zkušenosti na správném místě, podniky si vychovávají potencionální
zaměstnance daného oboru. O tom, kam absolventi po vzdělání nastoupí, si
však studenti samozřejmě rozhodují sami.
Abych nezapomněl na již zmíněnou ekologii. Hlavně lidé věnující se
tomuto odvětví ví, jak je důležité ekologické myšlení. Proto se žáci této tematice věnují už v prvních ročnících. Aby na vlastní oči viděli, co lidstvo
způsobuje a jak je možné přírodě pomoci, jsou součástí výuky i nejrůznější
exkurze. Od návštěvy skládky odpadů po jejich třídírny, tepelné elektrárny
či doly po rekultivace. Třešničkou na dortu jsou mezinárodní ekologické
projekty, jichž se studenti účastní.
Je důležité si uvědomit, že: „Přírodu jsme nezdědili od našich předků, ale
máme ji vypůjčenou od našich dětí.“
PaedDr. Ladislav Grössl
ředitel školy
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Podbořany, p. o.
zemědělství a lesnictví
3
ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ
tradice, vývoj, realita
Zemědělská půda je nenahraditelným přírodním bohatstvím nejen naší země, ale všech ostatních. Nejdůležitější funkcí zemědělství bylo odnepaměti zajištění
obživy. Díky práci zemědělců máme co jíst, čím krmit zvířata. I v zemi, která se po dlouhé období socialismu soustředila na budování těžkého průmyslu,
zabírá zemědělská půda společně s lesnictvím a vodohospodářstvím největší plochu. V číslech jde o 54%
celkové rozlohy České republiky, což je více než čtyři
miliony hektarů.
že jejich příjmy v letošním roce budou o 20 miliard
nižší. Paradoxem je, že českých potravin na našem
trhu ubývá a dovezených přibývá (cca 40 %).
Krize českého zemědělství je varováním i pro lidi
z venkova, kteří s ním nejsou přímo spjatí. Ekonomický úpadek venkova povede k jeho zpustnutí, vylidnění a přesunu mas do velkoměst, s rizikem, že zůstanou
nezaměstnanou populací. Politici si musí uvědomit,
že podpora zemědělství je vlastně i podporou venkova. Jeho obyvatelé se na rozdíl od lidí žijících ve městě
PODNIKAT
je možné i z koňského sedla
Na největším sportovním areálu v severních Čechách,
ve stájích v Židovicích, hospodaří Ondřej Pospíšil.
Historie statku a selského rodu Pospíšilových spadá
až do roku 1925, kdy prapradědeček Ondry Pospíšila F. Bergmann koupil místní statek od Lobkowitzů.
Práci na statku zhatila socialistická kolektivizace venkova, rodina se na své panství vrátila až po roce 1989.
A bylo co opravovat. Jak se žije rodině Pospíšilových
dnes, vypráví majitel Ondřej.
Již zmíněná doba socialismu
udělala v tomto odvětví pěknou
paseku. Následky neodborných
zásahů pociťujeme právě teď. Velká
pole nerozdělená remízky, polními
cestami a pruhy lesů nestíhají pobrat velké přílivy vody při záplavových deštích.
Zemědělství se stejně jako jiných odvětví dotkla
celosvětová finanční krize. Ta srazila ceny za produkty na úroveň 70. až 80 let. Odborníci předpokládají,
4
Ani jednou. To nejde. Je to práce jako každá jiná,
jenom o hodně svobodnější. Naopak člověka potěší,
když vidí, jak statek po dvaceti letech rozkvetl.
A naopak. Vzpomeňte si na chvíli, kdy jste si
uvědomil, že jste si splnil sen.
Vyrůstal jsem v Praze a původně jsem o takovémto životě nikdy nepřemýšlel. Hlavně jsem splnil asi
to, co by ode mne očekával můj děda,
táta a máma. Nikdy to ale nebyl sen,
prostě to přinesl život a takto jsem se
rozhodl.
Staráte se o mnoho zvířat a věnujete se i řadě lidí. Zbývá vám
čas ještě na nějaké jiné koníčky?
Rozhodně ano. Hokej, ryby, potápění a práce s koňmi, protože ta je
stále koníčkem.
Bijící do očí je i počet lidí, kteří
dnes v zemědělství pracují. Z 531
tisíc pracovníků v roce 1989 zůstalo v zemědělských podnicích v roce
2002 asi 156 tisíc lidí. Do náročné
práce se neženou mladí lidé, logicky tak zemědělci viditelně stárnou.
Přibylo jim i práce, což se však neodrazilo na jejich platovém ohodnocení.
Pozitivní vlaštovkou pro budoucnost jsou nové technologie a moderní stroje, které namáhavou práci usnadňují. Čeští zemědělci přesto příliš neslaví. Na tyto novinky a vychytávky jim
nezbývají peníze. Kromě toho, že se neustále musí potýkat s nepřízní počasí – jednou je sucho, jindy úrodu ničí povodně, příště zase škůdci a plísně – nepodporuje česká vláda zemědělce tak jako jiná odvětví.
Porovnáme-li výše dotací z Evropské unie a státního
rozpočtu, český zemědělec dosáhne na 55% z dotací
rakouského sedláka, v případě německého zemědělce
je to 65%.
byste nejraději praštili?
Ví vaše rodina vůbec, co je to slovo dovolená?
Jistěže ano, podnikání je kouzelné v tom, že má člověk svoji svobodu.
Dovolenou máme vlastně pořád, 365
dní v roce si děláme, co chceme a jak
se rozhodneme.
Ondřej Pospíšil
vyznačují vztahem k půdě, zvířatům a hlavně k tradicím. Jsou to oni, kdo pěstují sousedské vztahy a respektují majetek. Díky konzervativnějšímu smýšlení
na venkově jen výjimečně najdete ve vesnicích extremistické myšlenky.
Z této stručně nastíněné situace se dá lehce odvodit, proč mladá generace nejeví potřebný zájem o práci v zemědělství spojeným se životem na venkově.
Nabízí se otázka, co se děje s českým zemědělstvím?
Proč v řetězcích potravinových obchodů nacházíme
stále více produktů dovážených a méně vlastních?
Proč je v současné krizi a nezaměstnanosti produkce
potravin podřadnější než výroba automobilů dotovaná šrotovným?
Stáj Židovice byl původně statek. Bylo těžké se
rozhodnout, jestli změníte orientaci na koně
nebo zůstanete u tradičního hospodaření s kravami a dalšími zvířaty?
Ne nebylo. Tradiční hospodaření nejde dělat
v historickém statku. Znamenalo by to buď statek
zbořit a na jeho místě postavit nové, moderní stáje
a budovy. Nebo zachovat a přizpůsobit provoz starým
prostorám. Rozhodli jsme se pro tu druhou variantu.
Po socialistickém režimu rodina restituovala
budovy a pozemky ve zbídačeném stavu.
Kolikrát vás napadlo, že to nemá cenu a se vším
Jak se díváte jako člověk pracující v zemědělství na neustálé protesty ostatních zemědělců, například kvůli výkupním cenám mléka?
Nechápu je. Je to podnikání jako každé jiné. Také
beru dotace. Je to příjemné, umožní mi to investovat.
Moje podnikání na nich ale nestojí.
Jaký by měl člověk být, abyste mu doporučil jít
na zemědělskou školu a spojit svůj příští život
s tímto oborem?
Hlavně by měl mít svůj rozum a svůj cíl. Každá
farma je jiná a každý musí najít svůj styl a svůj způsob, jak se uživit. Škola dá jen základní znalosti, to
hlavní přinese každodenní řešení různých situací.
zemědělství a lesnictví
5
ZEMĚDĚLSTVÍ
význam orby v minulých stoletích a dnes
Orba je základním agrotechnickým opatřením při klasickém zpracování půdy, které ovlivňuje její úrodnost.
Dobře provedená orba musí skývu prokypřit, rozdrobit, promísit a zaklopit. Prokypřením půdy se zvyšuje
schopnost zadržovat srážkovou vodu a zvyšuje se i obsah
vzduchu v půdě. Kvalitní rozdrobení skývy zase vytváří
vhodnou strukturu ornice a připravuje ji pro další zpracování. Při obracení dochází k zaklopení organických
zbytků předcházející plodiny, plevelů, statkových a průmyslových hnojiv. Správně provedená orba pole rovná,
upravuje podmínky pro růst a vývoj plodin a reguluje
změny bioenergetických pochodů v půdě.
Orbou ovlivňujeme v půdě především:
- vzdušný a vodní režim
- rozvoj půdních mikroorganismů
- rozvoj chorob a škůdců
- mineralizaci a humifikaci
- fyzikální vlastnosti půdy.
K orbě jsou určeny pluhy různé konstrukce. Jde
především o radličné pluhy se čtyřmi základními typy
odhrnovaček (válcovou, šroubovitou, polo šroubovitou a kulturní), dále o pluhy talířové a speciální, např.
rotační, radličkové. Jejich úkolem je skývu správně
odříznout, rozdrobit, promísit a zaklopit. Tyto úkony
jsou ovlivňovány vlastnostmi půdy (zrnitostí, vlhkostí
apod.), konstrukcí pluhu a zvolenou rychlostí orby.
koňmi nebo párem volů, a to na konci 19. století a počátkem 20. století.
po ukončení studia na školách tyto složité mechanismy
umět programovat, opravovat a ovládat.
Vraťme se na počátek tohoto článku, kde se pojednávalo o důležitosti a kvalitě orby. V roce 1952 vznikla
Světová organizace oráčů s názvem World Ploughing
Organisation (WPO), jejímiž členy je i naše země. Každá členská země má možnost účastnit se mistrovství
světa v orbě. Na tuto soutěž se kvalifikuje vždy vítěz
národního mistrovství. Klání je rozděleno do kategorií
na klasické pluhy a otočné pluhy.
NÁZVOSLOVÍ, DLE KTERÝCH JE
HODNOCENA CELÁ ORBA:
Ruchadlo bratranců Veverkových
S vynálezem parního stroje a spalovacího motoru
dochází k dalšímu a rychlejšímu rozvoji zemědělství
a tím i k vyšší produktivitě práce. Zemědělci tak zvládají
hospodařit na větších plochách v kratším čase. Pomáhá
jim parní lokomobil. Stroj zemědělci postavili na jeden
okraj pole, na druhý postavili pluh na tažném laně. Stroj
začal lano navíjet a pluh tak oral pole bez námahy lidí.
Na tuto orbu se již používaly pluhy s více radlicemi.
Dále využívali samochodné motorové pluhy.
SM – 500 na svoji dobu velmi pokročilá a nadčasová konstrukce kombajnu
Po roce 1989 se do naší republiky začínají dovážet
starší stroje zahraničních výrobců. V 90. letech minulého století vstupují na náš trh renomovaní výrobci zemědělských strojů a naši zemědělci mají možnost nakupovat a využívat tyto stroje. Světovými výrobci zemědělské
techniky jsou například společnosti NEW HOLLAND,
CASE, JONH DEER, FEND, MASEY FERGUSON,
CLAAS ale i výrobci strojů na zpracování půdy LEMKEN, KUHN, PÖTTINGER, KVERNELAND,
HORSCH a další.
Orba – klíčová agrotechnická operace v klasické
technologii základního zpracování půdy. Výrazně ovlivňuje život v půdě, reguluje vzdušný, tepelný a vodní režim.
Skýva – část pruhu ornice, většinou obdélníkového
tvaru, která je odříznuta, odsunuta a obrácena orebním
ústrojím. Přitom dojde k jejímu porušení (rozdrobení).
Skýva musí být úplně odříznuta a obrácena tak, aby jednotlivé skývy k sobě těsně přiléhaly a nedocházelo k jejich zpětnému převrácení.
Brázda – vyoraná část orničního horizontu, která
vniká odříznutím a obrácením skývy orebním ústrojím.
Hřebenitost – vyjadřuje zvětšení plochy povrchu
pozemku před a po orbě. Při orbě pro ozimy se vyžaduje
povrch méně hřebenitý než při orbě jařiny.
Hloubka orby – kolmá vzdálenost mezi nezoraným povrchem půdy a dnem brázdy.
Sklad – místo, kde se setkávají skývy postavené
proti sobě.
HISTORII TVOŘILI ČEŠTÍ BRATRANCI
Ukázka lokomobily
Roku 1827 dokončili ve vesnici Rybitví u Pardubic rolník František Veverka a jeho bratranec, kovář Václav Veverka, asi tříleté pokusy s no­vou konstrukcí pluhu. Místní obyvatelé ji nazvali ruchadlo. Ruchadlo usnadňovalo
orbu, jednu z časově i fyzicky nejnamáhavějších země­
dělských prací, a proto velmi rychle vešlo ve všeobecnou
známost nejen v okolí, ale i v jiných končinách Čech,
Moravy a zemích tehdejšího Rakouska – Uherska. Další rozšíření doznalo i v zemích mimo tuto monarchii.
Nový vynález byl dítkem doby a prostředí, v němž
vznikl. Jeho zrod podnítily potřeby tehdejšího rozvoje
zemědělství. Nikdo ještě v této době netušil, k jakému
budoucímu rozvoji se zemědělství vydá za pár století.
Na jednotlivých hospodářstvích byly první pluhy tažené
S vývojem a výrobou spalovacích motorů dochází
k výrobě prvních traktorů.
6
Motorové pluhy pomalu nahrazují v hospodářstvích
koně. Zemědělci zavádí další novou mechanizaci do zemědělství. Hlavním důvodem je rychlejší obdělávání
pozemků, orba, setí, sklizeň ale i doprava materiálů.
V minulém století bylo naše zemědělství závislé na strojích tuzemské výroby. Nebo na strojích, které vyrobila
jiná země socialistického východního bloku. Ta je pak
v rámci RVHP dodala ostatním „bratrům”.
Traktor SVOBODA
Malotraktor HOLDER
Traktor NEW HOLLAND v agregaci s otočným pluhem LEMKEN – OPAL ze SOŠ a SOU Podbořany, p. o.
Díky těmto prodejcům a dovozcům zemědělské techniky se naše zemědělství mílovými kroky modernizuje.
Kvůli tomu soukromí zemědělci i společnosti požadují
kvalifikované připravené studenty a učně. Nováčci musí
prokázat, že umí s moderní technikou zacházet. Znalost
ovládání systému satelitní navigace GPS při výměrách
polí je nutností a pro dnešní zemědělce samozřejmostí.
Počítače jsou i v traktorech a dalších strojích používaných na poli. Využíváním satelitní navigace na polích
se dnes zemědělci snaží šetřit náklady na spotřebu paliv,
ale především hnojivech a postřikách. Proto dnes musí
i ve školství držet krok s vývojem techniky a vychovávat nejen techniky ale i opraváře a farmáře, kteří musejí
Počáteční rozor – (rozorávka, naorávka, rozpich)
dvojbrázdí vytvořené v celé délce budoucího skladu dvěma protisměrnými jízdami, při kterých odkládáme skývu od středu vně. Způsobů provedení rozoru je několik,
ale princip uvedený v předešlé větě je společný.
Rozor – místo, kde končí orba do rozoru a skývy
jsou postaveny do tvaru písmena V.
Celkové hodnocení orby se skládá ze součtu osmi
hodnotících bodů. Od něho se odvíjí celkové hodnocení
a pořadí v soutěži.
Naše škola se v letošním roce zúčastnila Národního
mistrovství v orbě již potřinácté. Snahou je především
naučit žáky tomuto zemědělskému odvětví a umu, ale
i naučit je postavit se na této soutěži mistrům a dokázat,
že i žák je dobrým soupeřem pro odborníky z tohoto
oboru.
Autor: Petr Hájek
zemědělství a lesnictví
7
ROZHOVOR
S ODBORNÍKEM
Ing. Jaroslava Hovorková
Žákům základních škol
představujeme vybrané řemeslné a technické profese
z různých oblastí činností.
Tedy i zemědělství. Můžete
v krátkosti popsat důležitost této oblasti z pohledu
člověka z praxe?
Zemědělství je činnost,
jejímž cílem je produkce potravin a krmiv nebo jiných
produktů prostřednictvím cíleného pěstování rostlin a chovu zvířat. Rysem zemědělské
výroby je vázanost na půdu.
Zemědělství má i důležitou
funkci v péči o krajinu. V oblasti rostlinné výroby je důležité pěstování obilovin, olejnin,
okopanin, zeleniny, ovoce, píce. Živočišná výroba zajišťuje dodávky masa, vajec, medu, vosku, vlny apod.
Velké možnosti skýtá i využití zbytků zemědělské výroby při výrobě bioplynu, případně spalování biomasy. V současné době je využívána půda i pro ekologické zemědělství, kdy udržování a zlepšování úrodnosti
se provádí organickým hnojením, zeleným hnojením,
pestrými osevními postupy a šetrným zpracováním
půdy.
Dnes se hodně mluví o úpadku zemědělství.
Jak to vidíte Vy? Má zemědělství jako takové
u nás budoucnost?
Nedá se říci, že by zatím docházelo k úpadku, ale
současná politika, zvláště cenová, znevýhodňuje naše
zemědělce proti zbytku Evropy. Není možné, aby zemědělský producent prodával za nižší ceny, než vyrobí. Je nutné změnit a nastavit pravidla tak, aby se zemědělci „uživili“. Stát by měl garantovat minimální
výkupní ceny, neboť prvovýrobce nemá možnost komodity skladovat a prodávat „za dobrých podmínek“.
České zemědělství mělo vždy dobrou tradici, má dostatek odborníků a bylo by škoda, kdyby dopadlo tak,
8
jako v oblasti cukrovarnictví.
Nesmí se zapomenout na fakt,
že jedním z důležitých faktorů
činnosti zemědělství je neustálá péče o krajinu.
Jaké profese jsou v zemědělství nejvíce zastoupeny?
Opravář
zemědělských
strojů, Farmář, Mechanizátor,
Agronom, Traktorista.
Je pravda, že v zemědělství pracují především lidé
s nízkým vzděláním? Osobně si myslím, že jsou takové profese, kde je potřebná
skutečná odbornost a nemusí se jednat přitom o vedoucí pozice.
Ano, v dělnických profesích a sezónních pracích
stačí minimální vzdělání. V současné době však s nástupem nové generace zemědělských strojů je nutné
přesvědčit rodiče, že už se nejedná jen o špinavou práci. Na obsluhu této techniky je samozřejmě potřeba
vzdělanějších odborníků.
Je problém, že dnes na učiliště skutečně chodí
žáci, kteří jsou prospěchově spíše pod průměrem,
protože ti „trochu“ lepší jdou na střední školy, které už skoro ani nedělají přijímací řízení. Potřebujeme
dostat do podvědomí fakt, že i pracovníkům v zemědělství to musí aspoň trochu pálit, pokud nechtějí být
pomocnou silou.
Jaká je cesta ke skutečně kvalifikovanému zemědělci?
mu dále umožní získávat teoretické i praktické znalosti a přehled o současných trendech zemědělské výroby. Nesmírně důležité je orientovat se ve stávajících
domácích i evropských předpisech a normách. Zde
by se měly angažovat i zemědělské společnosti, a to již
v náborech na základních školách. Přicházet v červnu
do 3. ročníku učebního oboru je trochu pozdě.
Můžete poukázat na úspěch v této oblasti,
na který jste obzvlášť pyšná?
Vždy potěší, když žáka vykonávajícího odborný
výcvik v zemědělské firmě po ukončení studia organizace zaměstná. Velkým úspěchem pro naši školu
v zemědělských oborech byly účasti a umístění našich
žáků v celostátních odborných soutěžích:
Soutěž v orbě – 2. místo v roce 2003, Soutěž opravářů – 2. místo v roce 2006, Jízda zručnosti traktorem – 7. místo v roce 2007.
Co je na zemědělství nejtěžší?
Počasí a nestálé ceny komodit.
Co je na zemědělství nejkrásnější?
Spojení s přírodou.
Měnila byste za jiný obor?
Zemědělství není povolání, ale poslání.
Co byste vzkázala žákům, kteří se právě rozhodují o svém budoucím povolání?
I v zemědělství jsou dnes technologie a technika
řízená joystickem, PC a softwarem.
Budoucí odborník v zemědělství většinou vyrůstá
v zemědělské rodině, od malička získává představu
o práci a prakticky se dostává do styku se zemědělskou technikou a technologiemi. Své znalosti a praktické zkušenosti si prohloubí na střední škole, která
zemědělství a lesnictví
9
PRÁCE,
která osladí život
Včelaření v České republice lze nazvat srdcovou záležitostí. Kouzlu této práce podlehli lidé nejrůznějších
profesí, od inženýrů přes lékaře, umělce až po zemědělce.
V dřívějších dobách se včelám věnovali vznešení
pánové a úctyhodní duchovní. Tehdy se včelařilo pro
obživu, kdežto dnes se lidé o včely starají převážně
ze zájmu, pro med a až na druhém místě pro peníze,
které prodejem včelích produktů získávají.
V České republice je kolem 48 tisíc včelařů, kteří
obhospodařují okolo 472 tisíc včelstev, což v průměru
činí okolo deseti včelstev na jednoho včelaře. I přesto
jsou však v naší zemi oblasti, kde o včelu skoro ani
nezavadíte.
Přitom je život včel plný zajímavostí. Každé malé
dítě ví, co nám včelky dávají. Je to med. Jenže to není
10
nejdůležitější. Jsou součástí přírodního koloběhu.
Kdyby včely neopilovaly květiny a stromy, brzy by
všechno zelené odumřelo. Což by způsobilo nezadržitelný kolaps přírody. Proto je důležité, aby se lidé
o včelky starali.
Ne nadarmo se říká, být pilný jako včelička. Včelstvo dokáže v případě potřeby shromažďovat nektar
a pyl ze zdrojů z okruhu
většího než 5 km. I včely
mají v roce pár dnů, kdy
jsou opravdu k nezastavení.
Za jeden takový den donese včelstvo ve snůšce i více
než 5 kg nektaru nebo
medo-vice. Za takovou
námahu si včelky zaslouží
sladkou odměnu. Během
roku samy spotřebují zhruba 30 kg medu, v zimě je
ale včelaři občas dokrmují
i cukrem. Záleží na tom,
jak je zima tuhá.
Včelaři se totiž o svoje včelstvo starají po celý
rok. Nástrah je plno – přes
škůdce, roztoče a počasí
po vandaly. Včelaři proto mají své kalendárium,
které jim připomíná, co
v jakém období musí udělat. Časově nejnáročnější je
Medobraní. K této činnosti
je zapotřebí pomocníků, a tak často nezbývá, než aby
se zapojila rodina.
Z dobrého výsledku jejich práce pak nemají radost
pouze oni, ale všichni milovníci medu. A je jedno,
jestli si med mažete na chleba, na tělo při medové
masáži, nebo do vlasů jako tužidlo. Využití je totiž
nesmírně široké. Věděli jste, že med má i antiseptické
účinky?
SVĚT
tichých bláznů
O rybářích, takzvaných tichých bláznech, je nejvíce
slyšet před vánočními svátky. Výlov rybníků je společenskou událostí, vděčnou podívanou a tradičním
cílem rodinných výletů.
Rybáři, alespoň ti profesionální, ale starostí o podvodní svět žijí po celý rok. Kapr na stole totiž ještě
nedávno nebyl jen vánočním pokrmem. V českých
zemích bývaly sladkovodní ryby nedílnou součástí
jídelníčku. Stačilo ale pár
desetiletí, kdy lidé znečistili vody a ryby už nebyly tak
chutné, a čeští šéfkuchaři
se teď musí hodně otáčet,
aby navrátili slávu sladkovodním rybám. A vyvrátili
například jednu z nejhorších pověr, totiž, že kapr
zapáchá rybinou.
Rybáři v chovných revírech sledují tření ryb, jejich
zdraví, vývoj, počet úlovků
a čistotu vody. Ti rekreační jsou odkázáni na období, kdy mohou ryby lovit.
Někteří loví jen pro zábavu
a své úlovky bez výjimky
vracejí do rybníků či řek.
Ještě větší zajímavostí jsou
pak sportovci, kteří soutěží v rybolovné technice.
K vodě se totiž vůbec nedostanou. Mají sice pruty, ale v jednotlivých disciplínách soupeří na sportovním hřišti a ne nadarmo
někteří tento sport přezdívají jako desetiboj s prutem.
V Česku je rybářství nedílnou součástí zemědělství. Milovníci rybaření mohou rybářství dokonce
studovat, a to ve Vodňanech. Střední škola má svůj
rybářský rajón, v kterém se během praxí naučí studenti všechno potřebné. Vzdělání si mohou ještě prohloubit na vyšší odborné škole.
Stejně jako jiná zemědělská odvětví bojuje i rybářství s následky špatného zacházení s přírodou.
Znečištění vod z období socialistického průmyslového rozmachu budou odstraňovat ještě další generace.
Už i ty současné sice slaví úspěchy a mohou pozorovat návrat živočichů do českých potoků, řek a přehrad, vyhráno ale nemají. Stále musí bojovat proti
pokroku, který mění tradiční životní prostředí ryb.
Vodohospodáři sice upravují vysoké jezy tak, aby například úhoři, kteří po celý svůj život cestují od moře
k pramenům řek, svoji cestu zvládli. Překážek i tak
přibývá. Jedněmi z nich jsou i vodní elektrárny. Ty
sice mají ulehčit znečištění přírody, rybám ale příliš
nesvědčí. Člověk bude muset hledat ještě další nové
cesty, jak přírodě pomoci.
zemědělství a lesnictví
11
VINOHRADY
NA VÝSYPKÁCH
Středověká okrasa hornického Mostu
Mostecké vinařství Ivana Váni má dvě světová prvenství. Pěstuje vína na důlních výsypkách a dokáže vyrábět unikátní košer ledové víno.
cinuje mě, jak je naši předkové ve třináctém století
s primitivní technikou vylámali ve strmé skále,“ sklání se před jejich prací osmašedesátiletý Váňa.
Most / Panelové město havířů opředl vinicemi.
Vrátil mu tím slávu středověku, kdy mostecký „nápoj
bohů“ znala téměř celá Evropa. „Je to náhrada za zničené památky ve starém Mostě, který musel ustoupit
těžbě hnědého uhlí,“ říká zakladatel vinic na šachetních výsypkách Ivan Váňa. Z vinohradů se mu podařilo udělat novou dominantu.
Před pěti lety vysadil pod Hněvínem prezident
Václav Klaus s chotí Livií sazenice Ryzlinku rýnského
na obnovené Nebeské vinici u černé borovice. Vinice
získala jméno první dámy.
OBNOVENÁ TRADICE
Mostecké vinařství Váňa obnovil po více než sedmi
stech letech. S nápadem přišel už v roce 1967 jako zaměstnanec státního statku v nedalekých Chrámcích.
„Ředitel statku chtěl mít pod stolem soudek vína pro
návštěvy,“ vzpomíná bývalý ovocnář. Protože Váňa
nechtěl dovážet víno z Moravy, vysadil dvouhektarový vinohrad. První vinice nazval podle svých dcer,
Anna, Lucie a Kateřina.
Plocha vinohradů rychle rostla a v roce 1972 už
dosáhla jedenačtyřiceti hektarů. Za pět let se vinařství rozšířilo i na teplé svahy vrchu Špičák v Rudolicích. Rok na to se réva stala rekultivační plodinou,
vznikla vinice Barbora na výsypce lomu Hrabák
v Čepirozích. Město Most tak obklopil prstenec vinic, které vytvořily jeho nové okolí.
Dva roky po revoluci si Váňa s rodinou pronajal
vinařství, své celoživotní dílo, a postupně je privatizuje. Díky restitucím se teď stará o bezmála třiasedmdesát hektarů vinic. Vznikla společnost České vinařství
Chrámce, kde má Váňa základnu. V současnosti je
největším výrobcem vín z vlastních hroznů v Čechách. Už v roce 1995 měly vinice nejbohatší sklizeň
v republice.
Mostecká vína získávají ocenění na domácích
i mezinárodních výstavách. „Rok od roku je každý
náš úspěch cennější. Konkurence neustále přibývá,“
přiznává Váňova dcera Kateřina Kafková, vedoucí vinařství v Chrámcích.
V roce 2003 začal Váňa zakládat vinice na svahu
Hněvína, kde jsou zachovalé čedičové terasy. „Fas-
12
VÍNO PRO ARCIBISKUPA
Vinařství Chrámce má půl hektaru plochy pronajaté
od pravoslavné církve v Mostě. „Arcibiskup českých
zemí Kryštof je milovníkem vín. Zvláště červená
z Mostu mu zachutnala,“ usmívá se Váňa. V květnu 2005 posvětil arcibiskup v kapli Svatého Ducha
v Mostě vína určená pro obce církve v Čechách
a na Slovensku. Vína určená k archivaci skladují
v Chrámcích v historickém sklepě při stálé teplotě.
„Na počátku roku 2001 jsme založili nový archiv vín
ve sklepích přesunutého děkanského kostela v Mostě.
Chceme špičková vína uchovat i pro příští generaci.
Tam zrají ty nejlepší partie od ročníku 1999,“ dodal
Váňa.
letech půjde na dobročinné účely. Jeho prodejem získal sto tisíc korun, jimiž přispěl na konto mostecké
nemocnice, které scházel přístroj k ultrazvukovému
vyšetření nedonošených dětí.
SESUV PŮDY
Vinici na výsypce v Čepirozích zničil před šesti lety
sesuv půdy. Vinařům se ji podařilo znovu postavit.
„Rekultivované plochy nikdy neopustím,“ prohlásil
navzdory havárii Váňa. Nová réva tam plodí už čtvrtý rok.
Letos v květnu se na Váňově vinici na Špičáku
ženil František Moše, jediný výrobce košer vína v rodině. Tradiční židovský obřad se konal na rudolické
vinici. Moše si bral za ženu učitelku pražské židovské
školy Terezu Gafnu Foltýnovou. Nebyl první z rodiny, kdo měl svatbu „mezi hrozny“, loni v létě se tam
vdávala nejstarší Váňova vnučka Tereza.
SOUD S ČÍŇANY
České vinařství Chrámce začalo před dvěma lety prodávat víno do Číny. Měl to být největší zahraniční
obchod v jeho historii. Loď tam přepravila sedmdesát tisíc lahví, hlavně červeného vína za dva miliony
korun. Na krabicích byla etiketa s nápisem: Velká
vína z malé země. Čínský restauratér Yaoguang Wu si
pochvaloval, že mostecké víno je stejně kvalitní jako
moravské, ale je za lepší cenu. Sliboval, že když bude
mít úspěch, uzavře s Váňou kontrakt na padesát tisíc
až sto tisíc lahví ročně. „Číňané mě hodně zklamali.
Už přes rok nám nezaplatili. Dluží nám kolem půl
druhého milionu korun. Dáme je k soudu. Už to
připravujeme. A to jsem jim dával láhev našeho vína
za čtyřicet korun. Oni ji tam prodávali za sedm stovek,“ posteskl si mostecký vinař.
Zdroj: http://www.sedmicka.cz/chomutov-jirkov-litvinov-most/clanek?id=55542
Autor: Vladimír Vacula
KOŠER OD ŽIDŮ
České vina,řství Chrámce je od roku 1994 hlavním
výrobcem košer vín v České republice. Vyrábějí je ortodoxní Židé tak, aby splňovala požadavky jejich náboženství. Procesu od zpracování hroznů až po zátkování lahví se mohou zúčastnit jenom oni. Je to
přísný rituální obřad. „Mám štěstí, nejstarší syn je
Žid po matce,“ říká Váňa o Františkovi Moše. V rodu
Váňových koluje krev českých Němců, Čechů i Židů.
Ivan Váňa nevyznává žádné náboženství. Košer výroba je oddělená od ostatních vín. S přívlastkem ledové
víno, výběr z hroznů, pozdní sběr, kabinet se dělají
z nejzralejších a nejlepších hroznů. Košer ledové víno
je světovou raritou.
Předloni dala Nebeská vinice první košer víno.
Váňa tvrdí, že ho izraelští rabíni upozornili, že první
tři roky patří plody vinohradu božímu ptactvu. Mosteckému vinaři ale bylo líto nechat úrodu špačkům.
Domluvil s rabíny, že víno stočené v prvních třech
zemědělství a lesnictví
13
LESNICTVÍ
„Lesy předcházely lidstvo, pouště je následují.“ François René de Chateaubriand
Úvodní citát z pera francouzského diplomata
a spisovatele François René de Chateaubrianda naznačuje, že již na přelomu 18. a 19. století se lidé k lesům
nechovali zrovna vzorově. Samozřejmě, že význam
citátu je daleko spíše přenesený, nicméně někde tento
příměr původ mít musí. Proč má les od nepaměti pro
člověka takový význam? A proč se k němu v poslední
době člověk chová jako rozmazlené dítě?
VÝZNAM LESA
Stromy. Jehličnaté, listnaté. Lesní zvěř. Houby. To je
asi první definice lesa, kterou se člověk naučí v mateřské školce. Někomu to vydrží po zbytek života.
Tak jednoduché to ve skutečnosti není.
Les je porost dřevin, v němž je vyvinuto
stromové patro. Jde o velmi složitý lesní
ekosystém, tvořený složkou rostlinnou,
živočišnou a abiotickým prostředím (bystřejší čtenáře může napadnout, že tato
definice je de facto jen jinými slovy vyjádřená definice z mateřské školy). Obecně se
za les považuje porost, v němž stromy dosahují výšky alespoň 5 m a zápoje korun
(vzájemné překrývání a stínění povrchu)
alespoň 25 %.
||
Zdrojem dřeva - zejména v rozvojových zemích
je úloha lesa často redukována na tuto, jedinou
ekonomicky vyčíslitelnou funkci.
||
Stabilizátorem klimatu - les představuje ekosystém s největší konstantou drsnosti, tj. klade největší odpor proti větrům. V lese se vytváří specifické mikroklima, které snižuje teplotní extrémy
a udržuje stabilně vlhčí ovzduší.
||
Plícemi planety Země - lesy jsou nejvýznamnějším zdrojem kyslíku na Zemi, spolu s planktonními řasami oceánů. Les zachycuje prachové
částice a podílí se na odstraňování některých
škodlivých látek ze vzduchu.
Navzdory všem uvedeným významům je chování člověka k lesům tristní. Po celé planetě dochází
k výraznému snižování lesních ploch, ať už z důvodu
Čím vším může les být?
||
14
Cenným krajinným prvkem s vysokou biodiverzitou (biologickou rozmanitostí).
||
Místem pro rekreaci - je prokázáno, že les působí
blahodárně na lidskou psychiku.
||
Protierozní zábranou - výsadba lesních pásů snižuje odnos půdy zejména ve svažitých terénech
na naprosté minimum.
||
Protipovodňovou ochranou - extrémní povodně, které známe ze současnosti, začaly vznikat
až v souvislosti se středověkým odlesňováním
pohraničních pohoří.
potřeby nových pastvin pro zvířata, zemědělské půdy
nebo rozšiřování městské či průmyslové zástavby. Ale
taková je už přirozenost člověka. Když je schopen ničit své plíce kouřem z cigaret, nemá velké zábrany,
aby ničil plíce i planetě, po které chodí. Naštěstí jsou
i lidé, kteří význam lesa chápou a svou prací o něj pečují a zušlechťují ho.
OCHRANA LESA
Péče o les a hospodaření v něm je úkolem les-nictví.
V průběhu doby se lesnictví vyvíjelo a měnil se důraz
na jednotlivé složky lesa a jeho produkty, podle toho,
jaké byly a jsou požadavky majitele nebo společnosti.
Dnešní lesnictví se stará o les s ohledem na všechny
jeho významy. Hlavním cílem lesnictví je zajištění trvale udržitelného hospodaření v lese.
Jak je na tom ochrana lesa u nás? V Česku se lesní hospodaření řídí lesním zákonem. Jeho základním
principem je pokud možno nesnižovat procentuální
podíl lesů v zemi. Každý les je chráněn podle zákona
o ochraně přírody a krajiny jako významný krajinný
prvek. V praxi to znamená, že zásah do lesního porostu musí být konzultován též s příslušným orgánem
ochrany přírody, především jestli nedochází k narušení krajinného rázu.
„Les žije lépe bez člověka, ale lidstvo žije hůř
bez lesa“.
Tento fakt bychom si měli všichni uvědomit.
A obor lesnictví je tu od toho, aby nám jej připomínal.
Autor: Bc. Jan Jindra
Přirozených lesů je v Česku už bohužel málo,
v drtivé většině došlo v minulosti alespoň k částečným zásahům do struktury či druhového složení
porostů. Ve většině případů byla zcela pozměněna
druhová skladba, takže nyní v Česku převládají lesy
smrkové (63 % lesů), popř. v písčitých oblastech borové (19 % lesů). Nejhojnější dřevinou by přitom měl
být v Česku buk (cca 40 % plochy). Cennější porosty
s alespoň částečně přirozeným druhovým složením
a rozrůzněnější věkovou strukturou jsou často chráněny jako maloplošná chráněná území. Nejcennější
porosty, které jsou ponechány zcela bez zásahu a jsou
v nich pouze sledovány přirozené procesy, jsou chráněny jako národní přírodní rezervace. Tyto porosty
jsou často označovány jako pralesy, i když jde vesměs
o lesy, v nichž v minulosti k zásahům člověka docházelo. Nejednalo se ovšem o zásahy velkého rozsahu
a důsledek těchto zásahů nebývá již po desítkách a někdy více než stovce let přirozeného vývoje patrný.
Hlavní ohrožení pro lesní porosty v České republice představují kyselé deště a kyselá půda. I přesto, že
omezení produkce oxidu siřičitého se pozitivně projevilo na zdravotním stavu lesů, půda je nadále kyselá.
I dnes tak na některých místech jehličí žloutne a jeho
životnost je výrazně zkrácena. Dalšímu umírání lesů
se však podařilo zabránit a nově vysázené porosty
většinou dobře přežívají. Pokud nejsou napadeny lesními škůdci (především hmyz a některé dřevokazné
houby).
Pozitivem může být fakt, že v Česku nelze lesy
považovat za ohrožené kácením, neboť dochází spíše
k zvyšování jejich podílu vlivem útlumu zemědělské
výroby (koncem 18. století byl podíl lesů v Česku
jen 23 %, nyní dosahuje 34 % a předpokládá se, že
do roku 2020 stoupne na 35-36 %).
Citátem jsme začali, citátem i skončíme.
zemědělství a lesnictví
15
LESEM
napříč časem
Les je krásný a užitečný objekt. Jeho odvěké bytí nás
provází celým naším životem. Po narození na lidi čekala dřevěná kolébka, po smrti dřevěná rakev.
Les neposkytuje jen všestranně použitelné a obnovitelné dřevo, ale je výrobcem a dodavatelem životodárného kyslíku. Ve své biomase poutají významné
množství oxidu uhličitého, a je to jeden z důvodů,
proč výsadba nových lesů je považována za jeden ze
způsobů eliminace zvyšování koncentrace tohoto plynu v atmosféře. Les se také dokáže postavit síle větru,
je dokonce tím, kdo mu klade největší odpor. Česká
republika se nachází v oblasti formace smíšených –
opadavých lesů mírného pásma. Hlavními dřevinami
jsou četné druhy dubu a buku. Ostatní dřeviny jsou
zpravidla jen přimíšené.
Do vývoje absolutní většiny lesů již v historii nějakým způsobem člověk zasáhl. Na počátku věků byl
ale jeho součástí. Využíval les jako ostatní zvířata.
Lovil zvěř, sbíral rostlinou potravu. Do konce tohoto
věku byl les čistě přírodním výtvorem.
Už 2500 let př. n. l. začal člověk využívat les jako
svou kořist. Využíval ho, ale nijak o něj nepečoval.
Člověk začal vyhledávat nejvhodnější místa pro osídlování, kde zakládal pole a les těmto polím musel
ustoupit. Proto nastalo kácení, pálení stromů a keřů
tzv. žďáření. Zemědělskou půdu člověk získával obtížně, byla a je stále vzácná, proto domestikovaná
zvířata (převážně býložravce a všežravce) pásl prvotní
zemědělec v okolních lesích.
Les ovšem trpí okusem zvěří a sešlapováním. Touto pastvou dobytka poškozené lesy řídnou. V první
řadě z nich mizí citlivé dřeviny jako například jedle,
javor, jasan a jilmy. Naopak zůstává smrk, borovice,
bříza. Lesníci už dávno v historii požadovali zákaz
pastvy v lesích, ale definitivní zákaz byl v Čechách
přijat až po druhé světové válce.
Dřevo z lesů mizelo i z dalších důvodů. Lidé stavěli přístřešky pro dobytek, vytápěli své domy. Ale
hlavně kvůli rozvoji řemesel. V roce 1372 za panování
Karla IV. jako reakce na netušený rozvoj našeho hos-
16
podářství vznikl první lesní řád pro lesy, zakazující
libovolné kácené dříví sedláky. Až v 16. století se objevují začátky soustavnější péče o lesy. Lidé zevrubně
lesy popisují a vyměřují lesní panství. V době Marie
Terezie už byl stav lesů tak kritický, že úředníci v roce
1754 přichází s vydáním „Císařského královského patentu lesů a dříví v Království Českém“. V roce 1945
začal proces zestátňování lesů až do roku 1958, kdy
byl stát téměř 75% vlastníkem vysoce potencionálního, vyvinutého lesního hospodářství.
JINÉ DŘEVO,
jiné použití
Lesnictví je prvním odvětvím lidského hospodářství.
Prvním materiálem, který lidstvo začalo používat,
bylo dřevo, které v průběhu několika tisíciletí civilizace nabylo takového významu, že jeho důležitost
pro člověka nelze srovnávat s žádným jiným materiálem. Zdánlivé nevyčerpatelné bohatství této suroviny umožňovalo upravovat dřevo k nejrozmanitější
potřebě. Od jednoduchých základních rysů a minimálního pracovního zásahu až po náročnou techno-
Dochází i k umělému obnovování lesů. Nejlevnější pro obnovu lesů byla výsadba smrků, semena
dovážely firmy převážně z Rakouska. Místo krásných
lesů přibývaly přehoustlé porosty, nevhodné pro zdejší podmínky. Zvýšené množství jehličnatého opadu
vedlo k okyselení půdy a vyplavení živin.
Aniž by člověk lesu něco dal nebo obětoval, neomezeně z lesa bral. Přestože bylo zemědělství primitivní, poskytovalo tolik potravy, že umožňovalo růst
lidské populace. Na rozhraní starověku a středověku
byly relativně nedotčené již jen lesy horských masivů.
Sama řemeslná výroba různých předmětů ze dřeva
nepředstavovala pro lesy nějaké vážnější ohrožení.
Skutečnou devastaci a mohutné ovlivnění druhové skladby lesů přinesla výroba užitkových předmětů
z kovů. Starověké i středověké dolování rud a následné zpracování na kovy je příčinou rychlé devastace lesů v okolí dolů. S kolonizací území přicházely
do lesnatých krajin i ostatní druhy průmyslové výroby a ty dovršily devastace lesů. Například výroba
skla vyžadovala velké množství palivového dřeva
a toto řemeslo bylo vážným ohrožením pro lesy jako
takové. V 18. a 19. století zanikly snad všechny dosud
existující přírodní lesy. Až objev uhlí tuto strašlivou
devastaci lesů zmírnil.
Použitá literatura:
Kapitoly z přírody – J. Seget
Lesní dřeviny a jejich porosty – P. Svoboda
Autor: Irena Sklenářová
logii. Zpracovávaly se téměř všechny druhy lesních
a ovocných dřevin. Dřevo bylo a je také vynikající
stavební materiál, který člověka provází od narození
až do hrobu.
Hrubé neopracované dřevo připravovali truhlářům pilaři nebo prknaři. Lidé porážející stromy byli
velice vzácní a byli chováni ve veliké úctě. I porážení
stromů mělo svá pravidla a řídilo se určitými pověrami. Nejlepší čas pro porážení dříví byl považován
prosinec a leden, kdy všechna vlhkost ze dřeva odešla do spodních kořenů. Na jaře a v ostatních měsících bylo dřevo plné mízy a po poražení zemdlívalo.
Po úplňku se poráželo dříví k pálení v rozličných pecích např. pivních, cihelných a vápenných, do pekárny a do kuchyně.
Veliké oblibě se těšilo jasanové dřevo. Z tohoto
dřeva se vyrábělo mnohé nádobí – stolice, koflíky, talíře … Jasanové dřevo nemají v oblibě hadi a dle prastarých mýtů raději do ohně vejdou, nežli pod jeho
stín lehnou. Strom lípy od starodávna se užíval místo
papíru. Z lipového dřeva se převážně vyráběla prkna,
truhly, dveře, lavice atd. Toto dřevo nejvíce uchvátilo
řezbáře, soustružníky a truhláře, jelikož se s ním lehce pracovalo.
Co se do velikosti týče, můžeme
zmínit jedli. Dle posouzení se její dřevo
využívalo téměř na vše a vzhledem k její
životnosti a síly je velice podobná cedrovému dřevu. Již v historii 17. století přinášejí Knihy hospodářské Krištofa Fišera
v traktátu o lesích a drvách, kde se o jedli
zmiňuje: „Strom tento jest po celém těle
krásný, maje vlasy vždy zelené, nohy,
tj. kořeny, má silné a tlustou kůrou jest
ohražený, z nižto však jestliže maličko
vůkol obřežeš, všecken strom schřadne“.
Pro svou sílu a vysoký vzrůst se nejvíce
využívala k vystavení lodí a na trámy.
Kůra jedle byla velmi užitečná sedlákům
pro výrobu košů, střech, prken na podlahy a stropy, k táflování a k neckám. Pro
svou sílu a lehkost se též používala na šindele.
Jako náhradu používali polesní i tesaři smrk.
Volšové dříví se zase používalo k topení a jeho ryšavá kůra byla využívána k barvení kůže. Pravilo se, že
volšové listí blechy usmrtí. Dřevo břízy bylo pro svou
bělost používáno pro ohebnost k výrobě pletení košů
a obručí pro sudy. Její proutky vrchnost užívala k trestání dětí ve školách a byly jejich postrachem.
Zdroje:
Časopis pro lesnickou vědu a praxi, internet,
Řemesla našich předků – Miroslav Janotka.
Autor: Irena Sklenářová
zemědělství a lesnictví
17
VÍCEOPERAČNÍ
stroj Harvestor
Harvestorové technologie těžby dříví představují
v současné době v těžbě a dopravě dříví vrchol moderní technologie a jsou neoddělitelnou součástí trvale
udržitelného hospodaření v lesích.
dostatečný ochranný koberec a vytváří se tak občasné koleje, kde dochází k poškození půdy. Regenerace
půdy v kolejích i od širokých pneumatik je dlouhodobý proces, který může trvat i více jak 15 let.
Pomocí harvestorů jsou stromy šetrným způsobem vytěženy, odvětveny a rozmanipulovány a pomocí vyvážecích souprav je vytěžené dříví vyvezeno
Harvestory rozdělujeme do tří tříd a to podle výkonu, hmotnosti a dosahu výložníku jeřábu. Kabina,
která je ochranou před nebezpečím a je samozřejmostí
pracovního prostředí operátora, je umístěna za ramenem výložníku, kde
zajišťuje optimální výhled.
Všechny potřebné operace
při kácení stromů vykonává hydraulický jeřáb,
který nese těžební hlavici.
Podle konstrukce rozdělujeme jeřáby na - výkyvné,
teleskopické a paralelní.
Těžební hlavice je adaptér
s pracovními nástroji sloužící k uchopení, uříznutí,
odvětvení stromu. Tato
hlavice je schopna rotovat a být sklopena. Podle
druhu podvozku rozlišujeme harvestory na kolové,
pásové a kráčející. Stroje
jsou poháněny naftovými
motory. Dnes již většina
těchto strojů je vybavena počítačem řízeným měřicím
a vyhodnocovacím systémem. V kabině operátora je
umístěn palubní počítač přijímající a zpracovávající
data, ke kterému je připojena klávesnice, obrazovka
i tiskárna.
Zdroj: http://cs.wiki pedia.org/wiki/Harvestor
z lesních porostů. Tyto stroje jsou konstruovány tak,
aby bylo při jejich použití dosaženo minimálního
tlaku na lesní půdu, pojíždějí pouze po transportních linkách a nezajíždějí dovnitř lesních porostů.
Při jejich správném technologickém použití prakticky nedochází k žádnému poškození stojících stromů
ani ke škodám na lesní půdě a lesním ekosystému.
Následně je možné vytěžené dřevo expedovat přímo
odběrateli, snížit celkově těžební náklady a správnou
volbou místa, podmínek a doby transportu eliminovat i škody na lese a lesní dopravní síti. Šířka linií
u malých harvestorů je 3,5m, u středních a velkých
typů 4m. Při šířce 4m neposkytuje pokácené klestí
18
V roce 2004 se harvestorovou technologií zpracovávalo v ČR 15,4% dříví, ale v roce 2007 již počet narostl a bylo to již 29%. Nasazení těchto strojů ve smíšených porostech snižuje jejich výkonnost a původně
tyto stroje byly původně určeny k těžbě jehličnatých
dřevin.
Autor: Irena Sklenářová
zemědělství a lesnictví
19
OTÁZKY a odpovědi
Proč je v současné době tak těžké sehnat
práci? Budu mít problémy najít práci, až
dodělám školu?
V současné době je velmi těžké sehnat práci
kvůli celosvětové krizi v automobilech - ekonomická krize. A když udělám maturitu, tak nebudu mít problém sehnat práci, protože nejspíš
půjdu dělat ke strejdovi do firmy, anebo k tátovi do práce na statek - dělat opraváře zemědělských strojů.
Praxe ve všech oborech, nejen v těch zemědělských a lesnických, je především o žácích, jejich dovednostech, přístupu
k práci a příležitostech, které dostanou. Oslovili jsme proto
několik studentů ze Střední odborné školy a Středního odborného učiliště Podobřany, p.o. s následujícími otázkami:
||
Pokud je člověk kvalifikovaný a má nějakou praxi, není těžké sehnat práci. Ale je málo
kvalifikovaných lidí s praxí a navíc je teď doba
krize a všude se propouští.
Jaké představy
zaměstnání?
mám
o svém
||
Nejdřív jsem hledal školu bez přijímacích
zkoušek a nemohl žádnou, co by mi vyhovovala, najít. A pak mi kamarádi ze stejného města
řekli o této škole, protože sem taky chodili. Tak
jsem se rozhodl sem jít.
||
budoucím
Vím, že bych nechtěl být na stavbě. Mne by bavily věci, které se týkají umění, historie. Auta mi nic
neříkají, motory už vůbec ne. Raději bych chodil
do školy, než na praxi. Ale určitě posbírám zkušenosti, které se neztratí.
||
||
Protože v současné době vládne ekonomická krize, firmy propouští zaměstnance. I kvůli
nadbytečnosti je dnes těžké sehnat práci. Nemyslím si, že budu mít problémy najít práci,
protože už ji mám skoro zajištěnou. Hlavně
musím udělat maturitu, aby mě tam vzali.
Jakým způsobem jsem si vybíral tuto
školu?
O svém budoucím zaměstnání nemám ani ponětí, poněvadž tento obor nemá začátek ani konec.
Z praxe jsem se zatím moc nepřiučil, až na pár výjimek. Těmi jsou např. řezání, hoblování, práce v kovárně a takové ty maličkosti. Kvůli špatnému přístupu ve školních dílnách k některým pracím si pak
na týdenní praxi připadám jak pátý kolo u vozu. Ale
s vyučováním jsem ve velké míře spokojen. Mistři se
stali mými pracovními idoly, poněvadž jejich přístup
k práci je obdivuhodný. Vědí, s jakou prací se nejlépe
vypořádáme a je s nimi i občas sem tam nějaká ta
švanda. Máme pěkné prostranství i dílny a výbavu
k našim oborům.
||
Hlásil jsem se do Chomutova na hasiče
a tam jsem neobstál při přijímačkách. Pak jsem
chtěl jít na sportovní školu v Kladně - to mi
rodiče rozmluvili a doporučili mi jít do Podbořan. Můj sen je dokončení školy a zkusit jít
k armádě.
||
Šel jsem sem kvůli tomuto oboru a hlavně
jsem věděl, jak to tady chodí, protože mi to
říkali kamarádi z vyššího ročníku. Chtěl jsem
to zkusit a docela to tady je dobrý, až na pár
učitelů.
Jaké představy mám o svém budoucím zaměstnání? Co mě na praxi překvapilo?
Až skončím školu, tak bych chtěl jít do nějakého servisu zemědělské techniky, nebo jít podnikat s otcem v rodinném podniku. Na praxi mě
překvapil rozdílný přístup mistrů k práci.
||
||
Tuto školu jsem si vybíral podle oboru,
a abych měl maturitu - škola se mi líbila. Další
důvod byl, abych nemusel dojíždět a mohl být
na intru.
Na praxi jsem se naučil různé věci, co se týče
opravy aut, motorů traktorů a zemědělských
strojů (na hnojení, vláčení, orání). Na praxi
ve firmě se mi nejvíce líbilo, že jsem poznal, jak
to ve firmě chodí, co se tam vše dělá.
||
||
Ve firmě, kde jsem byl, se mi moc líbilo, protože jsem dělal a opravoval věci, ke kterým nás
ve školní praxi nepustí, a to od rána do odpoledne.
||
Praxe ve škole se mi moc nelíbí, protože nic
neděláme. Radši bych dělal něco užitečného, co
se nám hodí. V podniku se mi líbilo, jelikož jsem
dělal práci ve svém oboru.
||
O svém budoucím zaměstnání si myslím, že z toho oboru to nebude. Byl jsem na praxi a chtěli po mně, abych
opravoval zákazníkům auta. A my tu uklízíme s košťátky. Takže tato praxe nemá budoucnost. Nic jsem se na praxi
nenaučil, kromě mytí oken.
||
O svém budoucím zaměstnání nemám zdání, jelikož si myslím, že tento obor není tak žádaným. A i kdyby byl,
tak nemám šanci, poněvadž nás toho na praxi moc nenaučili.
||
Na praxi jsem se naučil různé věci, co se týče
opravy aut, motorů, traktorů. Jo, na praxi se mi
líbilo. Mohl jsem poznat, jak to chodí ve firmě.
||
Na praxi jsem nebyl příjemně překvapen ničím, protože jsem se na praxi ve škole mnohému nepřiučil. Různé
zametání, mytí oken, sbírání papírků se praxi ani trochu nepodobalo.
||
Moje představa je, že osoba s maturitou z oboru stavebnictví začne pracovat třeba u potravin. Když bude chtít
po škole někde pracovat, tak se ho hned budou ptát na praxi. Kde pracoval a co tam dělal. Samozřejmě po škole je
praxe velmi malá a začne pracovat podle toho, co se mu nejlépe namane. Začne někde pracovat - tam si ho vyškolí
a jestli ho to bude bavit nebo bude mít dost peněz, tak už se ani k oboru, který studoval, nevrátí. A představa
o mém zaměstnání je, že po škole (teda jestli odmaturuji) chci jezdit pro dopravní firmu, abych měl nějaké peníze
do investování do autodílny, kde budu opravovat zemědělské stroje do konce života.
||
20
zemědělství a lesnictví
21
Rozvoj
Společnosti
Chybí Vám
Kvalifikovaní
Pracovníci
Využijte
náš projekt
CZ.1.07/1.1.13/11.0002
www.asistencnicentrum.cz
www.projektvykop.cz
Partneři projektu:
Asistenční centrum, a.s.
Střední škola elektrotechniky a spojů, Ústí nad Labem - Stříbrníky, p.o.
Střední škola energetická a stavební, Chomutov, Na Průhoně 4800, p.o.
Střední škola EDUCHEM, a.s., Meziboří
Střední škola stavební, Teplice, p.o.
Střední průmyslová škola technická, Varnsdorf, Karoliny Světlé 2703, p.o.
T E N TO P R O J E K T J E S P O LU F I N A N CO VÁ N E V R O P S K Ý M S O C I Á L N Í M F O N D E M
A S TÁT N Í M R O Z P O Č T E M Č E S K É R E P U B L I K Y
zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout
Usilujete o