STÁHNOUT Tabul...node
Transkript
STÁHNOUT Tabul...node
www.doktorka-se-srdcem.blog.cz/ AKTUÁLNÍ TABULKA S OBSAHEM JÓDU Aktualizace tabulky: 14. 7. 2016 POZOR, tabulku často aktualizuji, ale Google nějak nestíhá. Proto tam bude nově i datum. Já se totiž z Google dostala do STARÉHO souboru pdf, který jsem už dávno odstranila. Pokud jste pdf soubor tabulky stáhli PŘÍMO z Googlu, vraťte se prosím na Čtení nejen o medicíně moje stránky www.obsah-jodu-vpotravinach.webnode.cz/tabulka/ a ZKONTROLUJTE DATUM aktualizace. Protože jsem člověk velmi důsledný a pečlivý, pokusila jsem se pro vás jednu takovou aktuálnější tabulku s obsahem jódu v potravinách vytvořit. Snažila jsem se hodnoty ověřit z více zdrojů. Protože tohle je ale pole neorané (a palčivou otázkou je PROČ), ne vždy se to podařilo. Že se rapidně zvýšil obsah jódu v mnoha živočišných produktech, na to můžete vzít jed (které potraviny to jsou, prozradí ŠEDIVÁ POLÍČKA TABULKY S HVĚZDIČKOU*). Šedivá pole bez hvězdičky označují přítomnost jodované soli v jinak "bezúhonné" potravině. TAKTO JSOU OZNAČENY NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ZDROJE PŘIROZENÉHO JÓDU. Hodnoty jsou vždy na 100 g čerstvé hmoty potraviny (nejedná se tedy o sušinu). Tučně vytištěné a kurzívou psané číslo označuje hodnotu, kterou (obvykle na podkladě porovnání různých hodnot) považuji za správnější. Důležitá poznámka k mléčným výrobkům: Hodnoty u mléka v ČR velice kolísají a mohou být tedy jak nižší, tak i významně vyšší! Na toto téma ještě vyjde samostatný článek. Veškeré moje odhady jsou velmi střízlivé a skutečná čísla mohou dosahovat mnohem vyšších hodnot! Jeden háček by tu ale byl: nevím, z jakého roku pocházejí údaje z německé databáze, a tudíž není zaručeno, že všechna data pocházejí z doby před plošnou jodací (vypadá to, že např. data u tvrdých sýrů by mohla být aktuální). Poznámka k plodinám: je otázka, zda v pěstovaných plodinách zůstal nízký obsah jódu. Obsah jódu v rostlinách se totiž mění podle jeho dostupnosti v půdě. A je nasnadě, že pokud se pole hnojí močůvkou a hnojem ze zvířat krmených minerálními krmivy obsahujícími jód, tak jód z půdy přejde do určité míry i do výpěstků. # Již 100 000 µg jódu v jedné dávce, kterou můžeme spořádat v podobě řas, může zablokovat funkci štítné žlázy. Proto je nejlepší namočit řasu kombu (i jiné řasy) na 3-4 hodiny do studené vody a pak minimálně 5x propláchnout. Tím snížíme obsah jodu o 95%. ## U řasy hijiki zjistil Úřad pro potraviny ve Velké Británii FSA v roce 2004 zjištěna přítomnost anorganického arzenu, zatímco u řas typu arame, kombu, nori a wakame se arzen nenacházel. Reklamní tvrzení, že řasy mají schopnost odvádět z těla těžké kovy a ve znečištěném prostředí nerostou, tedy vždy neobstojí. Viz http://www.bezpecnostpotravin.cz/vysoky-obsah-arzenu-vmorske-rase-hijiki.aspx#sthash.nB1tStAA.dpuf U časté konzumace mořských ryb je zas třeba dávat pozor na těžké kovy: opakovaně byly popsány otravy kadmiem nebo rtutí (z mořských ryb: žralok a mečoun, ale i makrela a losos; ze sladkovodních ryb jsou velké sladkovodní dravé ryby: štika, candát či bolen, ale i tuňák). Z tohoto důvodu je dobré mořské ryby ve stravě střídat. VINCENTKA obsahuje přírodní jod ve formě jodidu (688 µg/100 ml) což je příliš mnoho, její další nevýhodou je příliš vysoký obsah sodíku (250mg/100 ml). Ani HANÁCKÁ KYSELKA není z hlediska obsahu jódu a částečně i fluoridů ideální k dlouhodobějšímu pití (ve 100 ml je: vápník: 27,5 mg, hořčík 6,8 mg; jod 28 μg, sodík 25,1 mg). POTRAVINA MNOŽSTVÍ JÓDU V ŽIVOČIŠNÝCH PROD. V ČR MNOŽSTVÍ JÓDU V NĚM. KOEFI POTRAVINĚ DB CIENT NAVÝ ŠENÍ µg/100 g µg/100 g µg/100 g mořská řasa KOMBU / # KELP sušená mořská řasa ARAME # sušená mořská řasa HIJIKI sušená # ## mořská řasa WAKAME sušená mořská řasa DULSE sušená 100 000-500 000 Biothemen.de 20 30 000-50 000 Biothemen.de 20 10 000-20 000 Biothemen.de 20 8 000-15 000 Biothemen.de whfoods.com mořská řasa NORI sušená x jodovaná sůl RYBÍ OLEJ/TUK Z JATER 20 ; 21 5 000-8 000 Biothemen.de 2000-3400 V 1 lžičce je 5 g oleje, tj. 43 μg jódu, ve 2 pak 86 μg 680 (1988) Kit.online 1 ?? ve 2-3 g je celá DDD 20 VINCENTKA SYROVÁTKA SUŠENÁ* 860 z jater treskovitých ryb, žraloka nebo platýse 688 v 10 ml je 69 µg přírod. jódu ve formě jodidu vzhledem k nárůstu ca. 4,3x odhaduji 514,3 μg? 120 syrovátku jsem v tabulce umístila podle odhadu: 514,3 μg maca/maka prášek: ve 3 g (max. denní dávka): jen 15 μg J! Časté znečištění těžkými kovy! Spirulina v prášku + AGAR-AGAR (E406) V SUCHÉM STAVU SMETANA SUŠENÁ* x mořská sůl ?? 461 smetanu jsem v tabulce umístila dle odhadu: 342,9 μg 80 vzhledem k nárůstu ca. 4,3x odhaduji 342,9 μg? 330 ?? mléko jsem v tabulce umístila dle odhadu: 321,4 μg 10-200 Arbeitskreis 140-500 Potravinárstvo TRESKA ALJAŠSKÁ (POLAK) SYROVÁ (ALASKA-SEELACHS/ POLLACK) 500 Je třeba číst etikety: Syrovátka Amálka má jenom 50 µg jódu Obs. i Zn, Fe, K, Ca a skoro všechny vitamíny. 368 CÍPAL SYROVÝ (MEERÄSCHE) MLÉKO NÍZKOTUČNÉ SUŠ.* xkrát pouhý 1 g překračuje DDD 6,7 - 33krát! 1 g překračuje DDD 4-5krát 1 g překračuje DDD 23krát. Pozor arzén! 1g už může být za hranicí DDD v 1-2 g je DDD 20 60 000-80 000 Biothemen.de POZNÁMKA (zkratka DDD je denní doporučená dávka) 2 Jodmangel 75 15 260 vzhledem k nárůstu ca. 4,3x odhaduji 321,4 μg? POTRAVINA MNOŽSTVÍ JÓDU V ŽIVOČIŠNÝCH PROD. V ČR MNOŽSTVÍ JÓDU V NĚM. KOEFI POTRAVINĚ DB CIENT NAVÝ ŠENÍ µg/100 g µg/100 g µg/100 g MLÉKO PLNOTUČNÉ SUŠENÉ* ?? mléko jsem v tabulce umístila dle odhadu: 257,1 μg SALÁM JAGDWURST Z NĚMECKA OBSAHUJÍCÍ TKÁŇ ŠTÍTNÉ ŽLÁZY 243 Claudia Arnold 4 TRESKA JEDNOSKVRNNÁ SYROVÁ (SCHELLFISCH) vzhledem k nárůstu ca. 4,3x odhaduji 257,1 μg? 257 ve štítné žláze se jód koncentruje! 243 DIVOKÝ 34 Z FAREM 200 3 SZÚ 5 čerstvé jen 18 μg 5,9 ?? žloutek jsem v tabulce umístila dle odhadu: 191,7 μg treska jednoskvrnná (Schellfisch) mražená tepelně upravená - filety 23 ?? vejce jsem v tabulce umístila dle odhadu: 175 μg vzhledem k nárůstu ca. 8,3x odhaduji 191,7 μg? 35 170 treska tmavá (Köhler/Seelachs) mražená tepelně upravená - filety 156 149 Claudia Arnold 4 TUŇÁK V OLEJI KONZERVA vzhledem k nárůstu ca. 5x odhaduji 175 μg? 42 1,7 53 µg 2,7 72 Sandoz.at 12 treska obecná mražená tepelně upravená - filety (Kabeljau/Dorsch) krab/garnát mražený mušle slávka mražená mrkev sušená divoký losos není přikrmován jódem! Výrobek označen W 190 TRESKA OBECNÁ SYROVÁ (KABELJAU/DORSCH) makrela uzená ++ 194 ŽAMPIONY SUŠENÉ TEPELNĚ UPRAVENÉ VEJCE SUŠENÉ V PRÁŠKU* 60 236 200 TRESKA TMAVÁ SYROVÁ - FILETY (KÖHLER/SEELACHS) žloutek sušený* xkrát 250 Quellonline 3 žampiony sušené LOSOS CHLAZENÝ/ MRAŽENÝ * POZNÁMKA (zkratka DDD je denní doporučená dávka) 145 SZÚ 5 133 130 130 125 navýšení při použití jodované soli? (viz tuňák syrový) navýšení u SZÚ vzniká zřejmě započtením jod. dusitan. soli (viz syrová) POTRAVINA MNOŽSTVÍ JÓDU V ŽIVOČIŠNÝCH PROD. V ČR MNOŽSTVÍ JÓDU V NĚM. KOEFI POTRAVINĚ DB CIENT NAVÝ ŠENÍ µg/100 g µg/100 g µg/100 g rybí prsty smažené mořská štika syrová filety nepravý (!) kaviár křemenáč sušený OVČÍ SÝR * klouzek obecný sušený ŽLOUTEK SYROVÝ* 125 Claudia Arnold 114 Sandoz.at r. 2012-2014: 100 SZÚ 5 4 xkrát 124 120 12 (50% tuku) 297,05 (41,9-552,2) Röttger, A.S. et al. (2008) 118 115 25 103 12 26 r. 2007-2008: 4,56 čerstvý jen 10 μg ? aktuální ? čerstvý jen 10 μg 7,511,7 (!) nárůst hodnot je ve srovnání s DB 8,33násobný 118 Dušová a kol. (2011) garnát grilovaný (gambas) mořská štika mražená tepelně upravená - filety sleď syrový Max. r. 2007: 215 μg ! 11 94 93 92 SZÚ 5 (?) 28-50 ryzec pravý sušený SALÁM TRVANLIVÝ (SALAMI)* ?? výzkum; kit-online) navýšení v tomto případě překvapuje čerstvý jen 10 μg 4080 (?) vliv hnojiva s jodem? 1 čerstvý jen 10 μg čerstvý jen 10 μg 72 68 ?? ?? mozzarella z kravského mléka* ?? SÝR CAMEMBERT 30%* ?? ČOKOLÁDOVÉ VAJÍČKO* 1 75 75 kondenzované mléko* KINDER SURPRISE 1,83,3 90 1-2 80 Jod für zwei8 40 (Claudia Arnold) 4 až 80 (měřen jodid; dánský KIWI hřib pravý sušený kozák březový sušený petržel list sušený humr čerstvý tepelně upravený SÝR PARMEZÁN* POZNÁMKA (zkratka DDD je denní doporučená dávka) 67 Sandoz.at 12 ? AT má nižší obsah J v mléce oproti CZ! mléko jsem v tabulce umístila dle minim. odhadu: 64,3 μg mozarellu jsem v tabulce umístila dle odhadu: 64,3 μg 63 Sandoz.at 62 Sandoz.at 12 40 parmezán z ital. mléka by měl mít méně jódu& 15-30 vzhledem k nárůstu ca. 4,3x odhaduji 64,3-128,6 μg? vzhledem k nárůstu ca. 4,3x odhaduji 64,3 μg; v DB je 150 µg, což považuji za chybu aktuální? AT má ale nižší obsah J v mléce oproti CZ! 15 20 12 - POTRAVINA MNOŽSTVÍ JÓDU V ŽIVOČIŠNÝCH PROD. V ČR MNOŽSTVÍ JÓDU V NĚM. KOEFI POTRAVINĚ DB CIENT NAVÝ ŠENÍ µg/100 g µg/100 g µg/100 g šproty uzené xkrát 60,9 17 TŘEŠNĚ/VIŠNĚ 60 ústřice syrové tvaroh tvrdý * r. 2000-2003: KT.CZ 1 (?!) 58 57,06 (od 39 60 Hejtmánková a kol.(2005) sleď mates syrovýfilety šiitake houby sušené smetana kysaná* ?? smetanu jsem v tabulce umístila dle odhadu: 51,4 μg smetanu jsem v tabulce umístila dle odhadu: 51,4 μg ?? 56 12 vzhledem k nárůstu ca. 4,3x odhaduji 51,4 μg 12 vzhledem k nárůstu ca. 4,3x odhaduji 51,4 μg 51,3 ± 16 Chem. Listy 2015 VEJCE SLEPIČÍ* 23 56 smetana na šlehání 10%* VEPŘOVÁ ŠTÍTNÁ ŽLÁZA* pravděpodobně bez započtení jod. soli vliv hnojiva s jodem? CZ hodnota snad zhruba znova odpovídá současnosti? (viz graf 24 poklesu J v mléce) - do 89,1) POZNÁMKA (zkratka DDD je denní doporučená dávka) 18 50 Naše v německém salámu Jagdwurst! 13 10 5 nárůst hodnot je ve srovnání s DB 5násobný 50 KT.CZ 17 0,6 50 49 83(?) vliv hnojiva s jodem? 49 SZÚ 6 39,3-58,4 48 4 9,814,6 (!) velké kolísání, stejné jako u kravského mléka vejce 52 Eier.de(2005) 11 29-73 Velíšek MALINY 14 TUŇÁK SYROVÝ zelenina do polévky sušená („Suppengrün“) + makrela syrová MLÉKO KOZÍ ČERSTVÉ SYROVÉ* Rozenská 16 (2013) mrkev sušená vařená MASNÉ VÝROBKY S DUSITAN. SOLÍ A JÓDEM* KINDER MLÉČNÝ ŘEZ* tvaroh měkký* 44 42 SZÚ 6 max. 40 firma Rügenwalder Mühle (stav 4/2011) ?? r. 2000-2003: 40,3 (od 33,8 do 44,3) Hejtmánková a kol.(2005) 8,4-32 Velíšek 14 23 7 41 Sandoz.at 12 21 Sandoz.at 12 V AT byl vždy nižší obsah jodu v mléce ve srovnání s CZ! Dvojité jodování uzenin: jod.krmivy a jod.solí - 8-10 2,6-4 CZ hodnota snad zhruba znova odpovídá současnosti? (viz graf 24 poklesu J v mléce). Vzhledem k nárůstu ca. 4,3x oproti DB byl můj odhad 34,3-42,9 μg. POTRAVINA MNOŽSTVÍ JÓDU V ŽIVOČIŠNÝCH PROD. V ČR MNOŽSTVÍ JÓDU V NĚM. KOEFI POTRAVINĚ DB CIENT NAVÝ ŠENÍ µg/100 g µg/100 g µg/100 g MÁSLO* 40 KT.CZ 17 33 Sandoz.at 12 SÝR EMENTÁL 45%* ?? SÝR ROQUEFORT NEBO GORGONZOLA* šunka vařená* ?? r. 2012-2014 : SÝR EIDAM/EDAMER r. 2000-2003: 45%* (v CZ Želetavské plátky) do 48,8) 40 39,1 (od 28,4 Hejtmánková a 23 40 Jod für zwei8 2 29 µg Sandoz.at 12 30-35 CZ hodnota snad zhruba znova odpovídá současnosti? (viz graf 24 poklesu J v mléce). AT má nižší obsah jodu v mléce, než CZ! tuňák mražený tepelně upravený losos divoký uzený 38 SOJOVÉ KOSTKY v 36 ++ 37 suchém stavu SÝR GOUDA NEBO ESROM* ?? SALÁT POLNÍČEK MLÉČNÁ ČOKOLÁDA* 29 µg Sandoz.at 12 ?? 33 Velíšek s jod. solí bude hodnota daleko vyšší! 35 ?? aktuální hodnoty?? 35 pozor: hlávkový salát obsahuje jen 3 µg! vzhledem k nárůstu ca. 4,3x odhaduji min. 21.4 μg, což je nižší, než udává Velíšek nárůst je ve srovnání s DB 4,28571násobný; v r. 2010 obsahovalo mléko v ČR průměrně 49 µg/100 ml (!) Křížová 5 14 V AT je nižší obsah J v mléce MLÉKO KRAVSKÉ ČERSTVÉ (SYROVÉ)* r. 2012-2014: 7 30 Křížová a kol. (2015) podle koeficientu navýšení u mléka byl odhad jen ca. 17,1 μg? ? AT má nižší obsah jodu v mléce ve srovnání s CZ! ?? aktuální hodnoty?? 40 28-32 SZÚ 5 kol. (2005) 4 xkrát 10 POZNÁMKA (zkratka DDD je denní doporučená dávka) 4,3 24 (2015) KEFÍR* MLÉKO OVČÍ ČERSTVÉ (SYROVÉ)* ?? 3,9-57,7 7 až 5,8 kolísání stejné, jako u kravského mléka 10 31 30 25 28 28 3,5 hodnota ve 100 ml 15 35 Claudia Arnold 4 VÍNO - NÁPOJ ?? ?? 30 Sandoz.at 12 27 Sandoz.at 12 vzhledem k nárůstu ca. 4,3x odhaduji 30 μg 10 Rozenská (2011) lišky sušené hovězí srdce syrové* Feta ovčí sýr 50%* HANÁCKÁ KYSELKA pažitka sušená Nutella kefír jsem v tabulce umístila dle odhadu: 30 μg 24 ?? ve 100 ml POTRAVINA MNOŽSTVÍ JÓDU V ŽIVOČIŠNÝCH PROD. V ČR MNOŽSTVÍ JÓDU V NĚM. KOEFI POTRAVINĚ DB CIENT NAVÝ ŠENÍ µg/100 g µg/100 g µg/100 g sardinky v oleji okapané 27 SZÚ 6 25 Sandoz.at 12 POZNÁMKA (zkratka DDD je denní doporučená dávka) xkrát 25 2000-2003: 32 (zn. Jadran) jogurt smetanový* r. 2000-2003: 7 plnotučný?: 26,6 (od 17,7 CZ hodnota snad zhruba znova odpovídá současnosti? (viz graf 24 poklesu J v mléce). Vzhledem k nárůstu ca. 4,3x byl odhad 30 μg, což zhruba souhlasí. do 33,3) Hejtmánková a kol. (2005) 23 r. 2012-2014: nízkotučný 13-20 SZÚ 5 Hodnoty SZÚ u mléka jsou o něco nižší, proto musí být nižší i hodnoty mléč. výrobků. rozdíl hodnot způsoben chybou? 2,2-26 Velíšek žraločí maso 14 5,06 ± 0,47 26 Chem. Listy 2015 sojové párky konzerva pravý (!) kaviár pečivo (pšeničné housky) losos divoký tepelně upravený arašídová mouka odtučněná paprikové lusky sušené sojová pasta chléb žitný 18 (?) 26 25 bez jod. soli: 2 24 s jod. solí: r. 2012-2014: 19-30 SZÚ 5 23 22 22 bez jod. soli: 3 20-22 s jod.solí: r. 2012-2014: 17-26 SZÚ 5 cibule sušená podmáslí * sojový salám konzerva SÝR TAVENÝ* (v CZ sýr Maratonec) ?? podmáslí jsem v tabulce umístila dle odhadu: 21 μg 5 1 krajíc chleba má hmotnost 50-80 g a obsahuje ca. 14 μg jódu vzhledem k nárůstu ca. 4,3x odhaduji min. 21 μg 21 r. 2000-2003: 20,4 (od 13,3 35 CZ hodnota snad zhruba znova odpovídá současnosti? (viz graf 24 poklesu J v mléce). do 28,2) Hejtmánková a 23 sýr balkánský* v 1 housce vážící 43 g je zhruba 9,8 μg jodu. 100 g jsou ca. 2,5 housky kol. (2005) r. 2000-2003: 20,2 (od 17,3 do 27,1) Hejtmánková a kol. (2005) 23 - CZ hodnota snad zhruba znova odpovídá současnosti? (viz graf 24 poklesu J v mléce). POTRAVINA MNOŽSTVÍ JÓDU V ŽIVOČIŠNÝCH PROD. V ČR MNOŽSTVÍ JÓDU V NĚM. KOEFI POTRAVINĚ DB CIENT NAVÝ ŠENÍ µg/100 g µg/100 g µg/100 g sýr Romadur/ Limburger* syrečky (Stangenkäse)* sýr typu Cottage* chobotnice mražené fazole Lima v suchém stavu cizrna v suchém stavu x kamenná sůl / jedlá sůl bez jódu káva instantní prášek v suchém stavu žampiony čerstvé tepelně upravené pstruh syrový* xkrát ?? 20 ? aktuální hodnoty? ?? 20 20 20 ? aktuální hodnoty? 20 20 20 18 r. 2000-2003: 47,9 (od 40,8 do 53,1) Hejtmánková (2005) vepřová játra syrová* 23 10 KT.CZ 17 pstruha jsem v tabulce umístila dle odhadu: 16 μg duhový ? 10 p. ŘÍČNÍ 3 3 3,3x r. 2000-2003: 15,8 (od 10,7 do 18,2) Hejtmánková (2005) chobotnice mražené tepelně upravené mrkev čerstvá tepelně upravená zelenina do polévky sušená vařená (Suppengrün) + brokolice syrová petržel list čerstvý brokolice tepelně upravená hrách v suchém stavu slunečnicová semínka čerstvá hovězí játra* 23 Před r. 2005 byl obsah jodu v krmivech >60 mg/kg oproti 20 mg dnes - odhaduji tedy ca. 16 μg Baňoch 25 udává, že do vepřového masa J příliš nepřechází. Vnitřnosti jsou výjimkou? Výzkum Hejtmánkové je z éry vyšších dávek J v krmivu. 15 15 1 mrkev váží 75-100 g 15 strumigen @ 15 15 14 strumigen @ 14 14 2000-2003: 11,4 (od 5 do 13 Výzkum Hejtmánkové je z éry vyšších dávek J v krmivu. Hodnota v DB je pravděp. z novější doby. 18,2) Hejtmánková (2005) arašídy syrové kuřecí žaludky* POZNÁMKA (zkratka DDD je denní doporučená dávka) 12,3 ± 1,6 Chem. Listy 2015 18 13 5 2,46 POTRAVINA MNOŽSTVÍ JÓDU V ŽIVOČIŠNÝCH PROD. V ČR MNOŽSTVÍ JÓDU V NĚM. KOEFI POTRAVINĚ DB CIENT NAVÝ ŠENÍ µg/100 g µg/100 g µg/100 g špenát mražený tepelně upravený kapusta kadeřávek čerstvý dýňová semínka kopr sušený mošt jablečný jablka sušená-křížaly krůtí játra* xkrát 12 12 12 5-19 11 11 v prášku až 19 μg! 10,55 ± 0,7 Chem. Listy 2015 vepřové ledviny* - 18 10,3 ± 1,1 4 2,6x Chem. Listy 2015 18 r. 2000-2003: 13,8 (od 8,2 Hejtmánková (2005) r. 2000-2003: 30,2 (od 23 do 35,8) Hejtmánková (2005) kešu ořechy lněné semínko mák mango sušené vepřové srdce* 1 filety 23 r. 2000-2003: 13,2 (od 9,9 do 16,9) Hejtmánková (2005) vepřové sádlo* ?? fazole Černé oko v suchém stavu cizrna v suchém stavu kapusta kadeřávek tepelně upravená sezam pražený hovězí maso* svalovina 8,6 ± 1,2 9 9 9 steak: 0,1 18 5,67 ± 1,67 Kursa (2007) můj odhad pro CZ je 3xvyšší oproti DB, tj. ca. 9 μg (položku jsem v tabulce umístila právě podle tohoto odhadu) 10 10 10 10 3 ? Výzkum Hejtmánkové je z éry vyšších dávek J v krmivu. Baňoch 25 udává, že do vepřového masa J příliš nepřechází. Vnitřnosti jsou zřejmě výjimkou? 9 9 Chem. Listy 2015 kapra jsem v tabulce umístila dle odhadu: 10 μg Baňoch 25 udává, že do vepřového masa J příliš nepřechází. Vnitřnosti jsou zřejmě výjimkou? Výzkum Hejtmánkové je z éry vyšších dávek J v krmivu. Před r. 2005 byl obsah J v krmivech >60 mg/kg oproti 20 mg dnes odhaduji tedy ca. 10 μg? do 26) kapr syrový * POZNÁMKA (zkratka DDD je denní doporučená dávka) 19 strumigen @ Výzkum Hejtmánkové je z éry vyšších dávek J v krmivu. r. 2000-2003: plec: 11,2 (od 6,5 do 17); kýta: 11,2 (od 6,9 do 16) Hejtmánková (2005) 23 mleté hovězí maso: 10 KT.CZ POTRAVINA mleté: 0,3 17 MNOŽSTVÍ JÓDU V ŽIVOČIŠNÝCH PROD. V ČR MNOŽSTVÍ JÓDU V NĚM. KOEFI POTRAVINĚ DB CIENT NAVÝ ŠENÍ µg/100 g µg/100 g µg/100 g ředkvičky čaj zelený/černý/ maté v suchém stavu pivo tmavé kuřecí játra* 33,3x (!) POZNÁMKA (zkratka DDD je denní doporučená dávka) xkrát 8 8 2000-2003: 14,4 (od 6,2 do 26,5) Hejtmánková (2005) položku jsem v tabulce umístila podle odhadu: 7,2 μg 8 2 světlé jen 0,7 μg! od roku 2005 byl snížen obsah J v krmivech na polovinu, proto odhaduji 7,2 μg. 23 arrowroot kořenový 7 škrob z maranty třtinové ředkev bílá ječmen - šrot chřest čerstvý mungo v suchém stavu žitné klíčky vaječný bílek syrový 7 7 7 7 27,35 (6,6-48,1) Röttger, (2008) majonéza* krupičná/rýžová kaše meruňky sušené paprika sladká koření zelí čerstvé vařené kapusta čerstvá štika syrová- filety* candát syrovýfilety* hrášek husa chlazená s kůží tepelně upravená * brambory loupané tepelně upravené ovesné vločky vepřové maso* 7 6 jód se koncentruje především ve žloutku 26 ?? 6? 6 6 5 5 5 4 ?? 4 4,7 Velíšek 14 ?? 4 4 určitě vyšší - vejce! strumigen @ strumigen @ vzhledem k jodaci krmiv předpokládám navýšení! vzhledem jodaci krmiv zřejmě vyšší hodnoty vzhledem k jodaci krmiv může být hodnota vyšší 4 3,4 ± 1,3 Chem. Listy 2015 18 4 1 3,4x Baňoch 25 udává, že do vepřového masa J příliš nepřechází. Nárůst tu ale každopádně je. svalovina: 2,56 ± 1,55 19 Herzig (2005) r. 2000-2003: kýta: 13 (od 10,5 do 17,1); plec: 10,6 (od 8 do 15,3) Hejtmánková (2005) POTRAVINA 23 MNOŽSTVÍ JÓDU V ŽIVOČIŠNÝCH PROD. V ČR µg/100 g kukuřice cukrová v konzervě fazolky zelené čerstvé/mražené kuřecí maso* MNOŽSTVÍ JÓDU V NĚM. KOEFI POTRAVINĚ DB CIENT NAVÝ ŠENÍ µg/100 g µg/100 g POZNÁMKA (zkratka DDD je denní doporučená dávka) xkrát 3 3 2,9 ± 1,3 Chem. Listy 2015 18 kuřecí prsa: 1,89 ± 0,67 kuře s 2,9 kůží tepel. uprav.: 1 kuřecí stehno: 3,72 ± 1,93 Herzig (2007) kuřecí srdce* 19 2,54 ± 0,21 10 Chem. Listy 2015 18 r. 2000-2003: 19,1 (od 16,3 do 24,5) Hejtmánková (2005) cizrna v konzervě cibule cibule lahůdková česnek cuketa pomeranč/ šťáva čerstvě vymačkaná banány ananasový kompot paprika (zelenina) králičí maso domácí chov 23 2 2 2 2 2 2 1,92 ± 1,303 Měření 2007 krůtí maso s kůží tepelně upravené* ?? 2 2 1-2 0,6-1 1 banán váží ca. 200 g 1 vzhledem k jodaci krmiv zřejmě vyšší koncentr. červená má jen 1 μg 19 POTRAVINA MNOŽSTVÍ JÓDU V ŽIVOČIŠNÝCH PROD. V ČR MNOŽSTVÍ JÓDU V NĚM. KOEFI POTRAVINĚ DB CIENT NAVÝ ŠENÍ µg/100 g µg/100 g µg/100 g kachna chlazená s kůží, tepelně upravená* fazole Ledvina zelí kyselé rajčata kedluben pšeničná mouka pór jahody meloun vodní ananas čerstvý broskev/broskvový kompot meruňky čerstvé/ meruňkový kompot mandarinkový kompot rybíz červený/černý mandarinky nebo rýže parboiled vařená těstoviny vaječné čočka v suchém stavu fazole bílé v suchém stavu květák čerstvý ?? 1 Velíšek 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 vzhledem k jodaci krmiv bude koncentr. zřejmě vyšší strumigen @ strumigen @ 1 1 ?? 0,5 µg Velíšek pšeničné klíčky angrešt čerstvý melasa xkrát 1 14 POZNÁMKA (zkratka DDD je denní doporučená dávka) 0,8 Jod für zwei 8 1 0,8 0,8 0,6 vzhledem k 5násob. růstu u vajec mohou osahovat 3-4 μg? 0,7 0,6 nezaměnit s fazolí lima! 0,1 strumigen @ 14 0,3 0,1 0 některé značky mohou obsahovat jód 22 & Sýry vyrobené v Itálii by měly mít nižší obsah jódu. V Itálii se totiž nejoduje tak masivně, jako v ČR (ale nejsem si jistá, zda to platí, někde jsem četla, že se to také zhoršilo). + Pozn.: zelenina do polévky „Suppengrün“: mrkev, celer, petržel, pór ++ Pozn.: Označení W (wild) najdete u lososů pocházejících z moře (a ne z farem), mají proto mnohem nižší obsah jódu, než losos z farmy (divoký losos má i jinou barvu, je červenější). @ Vliv strumigenů v podobě košťálové zeleniny se pravděpodobně přeceňuje. V ČR je obsah jódu v půdě nízký, proto i v pitné vodě dosahuje koncentrace jodu nejčastěji rozmezí 5-10 μg/l, zatímco v horských oblastech ČR klesá pod 2 μg/l (TRÁVNÍČEK et al., 2010). V Německu je to od 1,1 μg/l ve vnitrozemí do 8 μg/l v blízkosti moře. (Anke, 2004). Pro srovnání: mořská voda obsahuje 60 μg/l (Velíšek 1999: Chemie potravin 2; Claudia Arnold, Freiburg 2009). DODATEK: Zahušťovadla (pozor, hodnoty v sušině; Claudia Arnold, Freiburg 2009 4): Alginát 28 mg/100 g Carrageen 20-30 mg/100 g Agar-Agar 160 mg/100 g ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Něm. DB: Údaje z německé databanky http://www.naehrwertrechner.de pochází z Bundeszentrale für Gesundheit und Verbraucherschutz (Bundeslebensmittelschlüssel) a z části jsou podle zprostředkovaných dat pouze propočítávány. Jak je vidno, pocházejí tyto údaje z doby před plošnou a nadměrnou jodací krmiv a potravin. Tato čísla jsou dobrá pro SROVNÁNÍ, JAK BY TO ZHRUBA S HODNOTOU JÓDU V DANÉ POTRAVINĚ MĚLO VYPADAT a podobné hodnoty dosahují i bio-výrobky od farmářů, kteří se přílišné jodace krmiv vzdají (nejsou to bohužel všichni). Z toho plyne, že bio vůbec nemusí být, co se týče jódu, lepší! Kit.online (Souci, Fachman, Kraut Datenbank, 2000): Zde nebyl měřen celkový obsah jódu, nýbrž jen obsah jodidu. Kromě jodidu však může být přítomen i jodičnan (ten je například i v soli) a také jód ve formě organických sloučenin. Seriózní vyhodnocení výsledků, co doopravdy přinesla jodace potravin, není bez monitorování obsahu jódu v potravinách dost dobře možné! Zdroje: 1 Kit.online- zdrojem je Souci, Fachmann, Kraut Datenbank (2000): http://www.kit-online.org/acc/KITInfo_Jodid_Lebensmittel.pdf 2 Potravinárstvo: Pravidla správné výrobní a hygienické praxe pro výrobce jedlé soli a solných výrobků: http://www.potravinarstvo.com/journal1/index.php/potravinarstvo/article/viewFile/297/pdf 3 Quellonline: http://www.quellonline.de/jod-ist-nicht-gleich-jod/ 4 Claudia Arnold, Freiburg 2009: http://jodforum.de/Claudia-Arnold-Freiburg-2009.pdf 5 SZÚ: vyd. 2014: http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/edice/Nove/jak_zajistit_dostatek_jodu.pdf pozn.: údaj SZÚ u celých vajec je evidentně podhodnocen, pravděpodobně byly započteny i domácí chovy (bez použití nadměrné jodace krmiv), což pak celkovou průměrnou hodnotu jódu velmi sníží! 6 SZÚ: vyd. 2002: https://is.muni.cz/el/1411/podzim2013/BVVP0533c/jod.pdf 7 dopis z firmy Rügenwalder Mühle: https://derhonigmannsagt.wordpress.com/2011/04/07/aufklarung-nr-3-jod/ 8 Jod für zwei: http://www.jod-fuer-zwei.de/seiten/startseite.html 9 Naše vejce: Doc.Ing. Kamila Míková, CSc., Ústav chemie a analýzy potravin (2010): http://www.nasevejce.cz/o-vejci/vejce-jako-potravina 10 Změna názoru na vejce: http://www.eufic.org/article/cs/artid/Zmena-nazoru-na-vejce-prospotrebitele-jsou-vyzivna-a-bezpecna/ 11 Dušová a kol. (2011): Obsah mikroprvků v konzumních vejcích v České republice (Sborník IX. Kábrtovy dietetické dny - Fakulta veterinární hygieny a ekologie, 2011); pozor, výzkum 2007-2008: https://fvhe.vfu.cz/informace-o-fakulte/adresa/sekce-ustavy/uvzooth/sbornik-ix.-kabrtovydieteticke-dny.pdf 12 Sandoz.at (z jakého roku pochází data?); Jodgehalt in Nahrungsmitteln und Getränken; vyd. 2009 (Prim. Prof. Dr. W. Langsteger; Abteilung für Nuklearmedizin und Endokrinologie, PET Zentrum): http://www.sandoz.at/cs/groups/public/@sge_at/documents/document/n_prod_263487.pdf 13 Eier.de (2005): http://www.eier.de/Seiten/Ei/ei_nahr.htm 14 Velíšek: Chemie potravin 2 (vyd. 1999; z jakého roku pochází data?) 15 Arbeitskreis Jodmangel: http://jodmangel.de/?s=meersalz 16 Celostátní přehlídky sýrů 2010, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze: https://vscht.cz/tmt/prehlidky/2010/Sbornik_CPS2010www.pdf - Rozenská L., Hejtmánková A., Kolihová D. et al. (2011): Selenium and iodine kontent in sheep milk from farms in central end east Bohemia. Scientia Agriculturae Bohemica, 42, s. 153-158. - Rozenská L., Hejtmánková A., Kolihová D. et al. (2013): Effects of lactation stage, breed, and lineage on selenium and iodine contents in goat milk. Czech Journal of Food Science, 31, s. 318-322. 17 KT.CZ: http://www.kaloricketabulky.cz 18 Chemické Listy 109, 223-228 (2015): http://www.chemicke-listy.cz/docs/full/2015_03_223-228.pdf 19 Tichý, L.: Diplomová práce 2008: http://theses.cz/id/nosxgh/downloadPraceContent_adipIdno_3316 - Měření z r. 2007 - Herzig, I., Travníček, J., Kursa, J., Kroupová, V.: The content of iodine in pork. Veterinarní Medicína, 2005, s. 521-525. - Herzig, I., Trávníček, J., Kursa, V., Kroupová, J., Řezníček, I.: Content of Iodine in Broiler Meat. Acta Vet Brno, 2007, 76, s. 137-141. - Kursa, J., Herzig, I., Trávníček, J., Kroupová, V.: Obsah jódu v potravinách živočišného původu. In: Sborník z VIII. konference Jodový deficit a jeho prevence v ČR. 6. 3. 2007 JU v Č. Budějovicích. Zdravotní ústav Ostrava, 2007, 30 s. 20 Biothemen.de: http://www.biothemen.de/Qualitaet/algen/wakame-nori-kombu.html 21 Whoods.com: http://www.whfoods.com/genpage.php?tname=foodspice&dbid=135 22 www.thyca.org/pap-fol/lowiodinediet/ 23 Hejtmánková a kol (2005).: Stanovení jodu v biologickém materiálu metodou HPLC s elektrochemickým detektorem. Chemicke listy, 2005, roč. 99, č. 9, s. 600 - 657. ISSN: 0009-2770. 24 Křížová a kol. 2015: Aktuální obsah jódu v mléce a jeho význam v lidské výživě. Fulltextový sborník XLI. konference o jakosti potravin a potravinových surovin 2015, s. 225-223 (zejména s. 230, zelený graf): https://is.mendelu.cz/dok_server/slozka.pl?id=82868;download=154147;z=1 25 Baňoch a kol.: Jod a jeho význam ve výživě lidí a prasat (2010); časopis Veterinářství. ISSN: 0506-8231. http://www.isvav.cz/resultDetail.do;jsessionid=197B475744995318A5CA41892CF5BE99?rowId=RIV% 2F62157124%3A16170%2F10%3A00002603!RIV11-MSM-16170 26 Röttger, A.S. et al. (2008) Mitteilungsblatt der Fleischforschung Kulmbach 47, Nr. 181 Mléko: SOJKOVÁ, L. Obsah jódu v bazénových vzorcích mléka. Č. Budějovice, 2015. diplomová práce (Ing.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zemědělská fakulta (zejména str. 37-41 a 47 graf č. 6): http://theses.cz/id/ei3id0/DP2015.pdf VÍTKOVÁ, L. Kravské mléko jako přirozený zdroj jodu v lidské výživě. Č. Bud., 2014. diplomová práce (Ing.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zemědělská fakulta: http://theses.cz/id/g1pmhd/DP_-_Bc__Lucie_Vtkov.pdf JAKEŠOVÁ, J. Obsah jódu v mléce a mléčné syrovátce v průběhu laktace. Č. Budějovice, 2015. bakalářská práce (Bc.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zemědělská fakulta: http://www.theses.cz/id/98ytq7/BP_-_Jake_ov.pdf vejce: MIKULOVÁ, M. Obsah jodu ve vejcích. Č. Bud., 2007. diplomová práce (Ing.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zemědělská fakulta: http://theses.cz/id/32sdwc/downloadPraceContent_adipIdno_2949 Řasy: http://www.bfr.bund.de/cm/343/gesundheitliche_risiken_durch_zu_hohen_jodgehalt_in_getrockne ten_algen.pdf http://www.bfr.bund.de/cm/343/getrockneter_seetang_und_getrocknete_algenblaetter_mit_ueber hoehten_jodgehalten.pdf https://www.test.de/jod-in-gemuesealgen-schock-aus-dem-meer-1051651-2051651/
Podobné dokumenty
Stáhnout pdf verzi
či záporné zpětné vazby. Proto je nutné hledat v žákově výkonu jak pozitivní, tak i negativní stránky. „Povzbuzovat a podporovat“ – nebýt jen kritičtí bez přidání pozitiv a nikdy se nezaměřovat pou...
VíceVybrané diety a nemoci související s výživou člověka
abychom mohli glukózu využít jako energii. Zbytek je přeměněn na glykogen, jenž se ukládá do svalů a jater, a když je zde ještě větší nadbytek glukózy, tak se bude ukládat jako tuk. [11] [12] U sac...
Více