STÁHNOUT Tabul...node

www.doktorka-se-srdcem.blog.cz/
AKTUÁLNÍ TABULKA S OBSAHEM JÓDU
Aktualizace tabulky: 14. 7. 2016
POZOR, tabulku často aktualizuji, ale Google nějak
nestíhá. Proto tam bude nově i datum. Já se totiž z
Google dostala do STARÉHO souboru pdf, který jsem
už dávno odstranila. Pokud jste pdf soubor
tabulky stáhli PŘÍMO z Googlu, vraťte se prosím na
Čtení nejen o medicíně
moje
stránky
www.obsah-jodu-vpotravinach.webnode.cz/tabulka/ a ZKONTROLUJTE DATUM aktualizace.
Protože jsem člověk velmi důsledný a pečlivý, pokusila jsem se pro vás jednu takovou aktuálnější
tabulku s obsahem jódu v potravinách vytvořit. Snažila jsem se hodnoty ověřit z více zdrojů. Protože
tohle je ale pole neorané (a palčivou otázkou je PROČ), ne vždy se to podařilo.
Že se rapidně zvýšil obsah jódu v mnoha živočišných produktech, na to můžete vzít jed (které
potraviny to jsou, prozradí ŠEDIVÁ POLÍČKA TABULKY S HVĚZDIČKOU*). Šedivá pole bez hvězdičky označují
přítomnost jodované soli v jinak "bezúhonné" potravině. TAKTO JSOU OZNAČENY NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ZDROJE
PŘIROZENÉHO JÓDU. Hodnoty jsou vždy na 100 g čerstvé hmoty potraviny (nejedná se tedy o sušinu).
Tučně vytištěné a kurzívou psané číslo označuje hodnotu, kterou (obvykle na podkladě porovnání
různých hodnot) považuji za správnější.
Důležitá poznámka k mléčným výrobkům: Hodnoty u mléka v ČR velice kolísají a mohou být tedy jak
nižší, tak i významně vyšší! Na toto téma ještě vyjde samostatný článek. Veškeré moje odhady jsou
velmi střízlivé a skutečná čísla mohou dosahovat mnohem vyšších hodnot! Jeden háček by tu ale byl:
nevím, z jakého roku pocházejí údaje z německé databáze, a tudíž není zaručeno, že všechna data
pocházejí z doby před plošnou jodací (vypadá to, že např. data u tvrdých sýrů by mohla být aktuální).
Poznámka k plodinám: je otázka, zda v pěstovaných plodinách zůstal nízký obsah jódu. Obsah jódu v
rostlinách se totiž mění podle jeho dostupnosti v půdě. A je nasnadě, že pokud se pole hnojí
močůvkou a hnojem ze zvířat krmených minerálními krmivy obsahujícími jód, tak jód z půdy přejde
do určité míry i do výpěstků.
#
Již 100 000 µg jódu v jedné dávce, kterou můžeme spořádat v podobě řas, může zablokovat funkci
štítné žlázy. Proto je nejlepší namočit řasu kombu (i jiné řasy) na 3-4 hodiny do studené vody a pak
minimálně 5x propláchnout. Tím snížíme obsah jodu o 95%.
##
U řasy hijiki zjistil Úřad pro potraviny ve Velké Británii FSA v roce 2004 zjištěna přítomnost
anorganického arzenu, zatímco u řas typu arame, kombu, nori a wakame se arzen nenacházel.
Reklamní tvrzení, že řasy mají schopnost odvádět z těla těžké kovy a ve znečištěném prostředí
nerostou, tedy vždy neobstojí. Viz http://www.bezpecnostpotravin.cz/vysoky-obsah-arzenu-vmorske-rase-hijiki.aspx#sthash.nB1tStAA.dpuf
U časté konzumace mořských ryb je zas třeba dávat pozor na těžké kovy: opakovaně byly popsány
otravy kadmiem nebo rtutí (z mořských ryb: žralok a mečoun, ale i makrela a losos; ze sladkovodních
ryb jsou velké sladkovodní dravé ryby: štika, candát či bolen, ale i tuňák). Z tohoto důvodu je dobré
mořské ryby ve stravě střídat.
VINCENTKA obsahuje přírodní jod ve formě jodidu (688 µg/100 ml) což je příliš mnoho, její další
nevýhodou je příliš vysoký obsah sodíku (250mg/100 ml). Ani HANÁCKÁ KYSELKA není z hlediska obsahu
jódu a částečně i fluoridů ideální k dlouhodobějšímu pití (ve 100 ml je: vápník: 27,5 mg, hořčík 6,8
mg; jod 28 μg, sodík 25,1 mg).
POTRAVINA
MNOŽSTVÍ
JÓDU V
ŽIVOČIŠNÝCH
PROD. V ČR
MNOŽSTVÍ JÓDU V
NĚM.
KOEFI
POTRAVINĚ
DB
CIENT
NAVÝ
ŠENÍ
µg/100 g
µg/100
g
µg/100 g
mořská řasa KOMBU /
#
KELP sušená
mořská řasa ARAME
#
sušená
mořská řasa HIJIKI
sušená # ##
mořská řasa WAKAME
sušená
mořská řasa DULSE
sušená
100 000-500 000
Biothemen.de
20
30 000-50 000
Biothemen.de
20
10 000-20 000
Biothemen.de
20
8 000-15 000
Biothemen.de
whfoods.com
mořská řasa NORI
sušená
x jodovaná sůl
RYBÍ OLEJ/TUK Z JATER
20
;
21
5 000-8 000
Biothemen.de
2000-3400
V 1 lžičce je 5 g oleje,
tj. 43 μg jódu, ve 2
pak 86 μg
680 (1988) Kit.online 1
??
ve 2-3 g je celá DDD
20
VINCENTKA
SYROVÁTKA SUŠENÁ*
860
z jater treskovitých ryb,
žraloka nebo platýse
688
v 10 ml je 69 µg přírod.
jódu ve formě jodidu
vzhledem k nárůstu ca.
4,3x odhaduji 514,3 μg?
120
syrovátku jsem v
tabulce umístila podle
odhadu: 514,3 μg
maca/maka prášek:
ve 3 g (max. denní
dávka): jen 15 μg J!
Časté znečištění
těžkými kovy!
Spirulina v prášku
+
AGAR-AGAR (E406)
V SUCHÉM STAVU
SMETANA SUŠENÁ*
x mořská sůl
??
461
smetanu jsem v
tabulce umístila dle
odhadu: 342,9 μg
80
vzhledem k nárůstu ca.
4,3x odhaduji 342,9 μg?
330
??
mléko jsem v tabulce
umístila dle odhadu:
321,4 μg
10-200 Arbeitskreis
140-500
Potravinárstvo
TRESKA ALJAŠSKÁ
(POLAK) SYROVÁ
(ALASKA-SEELACHS/
POLLACK)
500
Je třeba číst etikety:
Syrovátka Amálka má
jenom 50 µg jódu
Obs. i Zn, Fe, K, Ca a
skoro všechny vitamíny.
368
CÍPAL SYROVÝ
(MEERÄSCHE)
MLÉKO NÍZKOTUČNÉ
SUŠ.*
xkrát
pouhý 1 g překračuje
DDD 6,7 - 33krát!
1 g překračuje DDD
4-5krát
1 g překračuje DDD 23krát. Pozor arzén!
1g už může být za
hranicí DDD
v 1-2 g je DDD
20
60 000-80 000
Biothemen.de
POZNÁMKA
(zkratka DDD je denní
doporučená dávka)
2
Jodmangel
75
15
260
vzhledem k nárůstu ca.
4,3x odhaduji 321,4 μg?
POTRAVINA
MNOŽSTVÍ
JÓDU V
ŽIVOČIŠNÝCH
PROD. V ČR
MNOŽSTVÍ JÓDU V
NĚM.
KOEFI
POTRAVINĚ
DB
CIENT
NAVÝ
ŠENÍ
µg/100 g
µg/100
g
µg/100 g
MLÉKO PLNOTUČNÉ
SUŠENÉ*
??
mléko jsem v tabulce
umístila dle odhadu:
257,1 μg
SALÁM JAGDWURST Z
NĚMECKA OBSAHUJÍCÍ
TKÁŇ ŠTÍTNÉ ŽLÁZY
243 Claudia Arnold 4
TRESKA JEDNOSKVRNNÁ SYROVÁ
(SCHELLFISCH)
vzhledem k nárůstu ca.
4,3x odhaduji 257,1 μg?
257
ve štítné žláze se jód
koncentruje!
243
DIVOKÝ
34
Z FAREM
200 3 SZÚ 5
čerstvé jen 18 μg
5,9
??
žloutek jsem v
tabulce umístila dle
odhadu: 191,7 μg
treska jednoskvrnná (Schellfisch)
mražená tepelně
upravená - filety
23
??
vejce jsem v tabulce
umístila dle odhadu:
175 μg
vzhledem k nárůstu ca.
8,3x odhaduji 191,7 μg?
35
170
treska tmavá
(Köhler/Seelachs)
mražená tepelně
upravená - filety
156
149 Claudia Arnold 4
TUŇÁK V OLEJI
KONZERVA
vzhledem k nárůstu ca.
5x odhaduji 175 μg?
42
1,7
53 µg
2,7
72 Sandoz.at 12
treska obecná
mražená tepelně
upravená - filety
(Kabeljau/Dorsch)
krab/garnát mražený
mušle slávka
mražená
mrkev sušená
divoký losos není
přikrmován jódem!
Výrobek označen W
190
TRESKA OBECNÁ SYROVÁ
(KABELJAU/DORSCH)
makrela uzená
++
194
ŽAMPIONY SUŠENÉ
TEPELNĚ UPRAVENÉ
VEJCE SUŠENÉ V
PRÁŠKU*
60
236
200
TRESKA TMAVÁ SYROVÁ
- FILETY
(KÖHLER/SEELACHS)
žloutek sušený*
xkrát
250 Quellonline 3
žampiony sušené
LOSOS CHLAZENÝ/
MRAŽENÝ *
POZNÁMKA
(zkratka DDD je denní
doporučená dávka)
145 SZÚ 5
133
130
130
125
navýšení při použití
jodované soli? (viz
tuňák syrový)
navýšení u SZÚ vzniká
zřejmě započtením jod.
dusitan. soli (viz syrová)
POTRAVINA
MNOŽSTVÍ
JÓDU V
ŽIVOČIŠNÝCH
PROD. V ČR
MNOŽSTVÍ JÓDU V
NĚM.
KOEFI
POTRAVINĚ
DB
CIENT
NAVÝ
ŠENÍ
µg/100 g
µg/100
g
µg/100 g
rybí prsty smažené
mořská štika syrová filety
nepravý (!) kaviár
křemenáč sušený
OVČÍ SÝR *
klouzek obecný
sušený
ŽLOUTEK SYROVÝ*
125 Claudia Arnold
114 Sandoz.at
r. 2012-2014:
100 SZÚ 5
4
xkrát
124
120
12
(50% tuku)
297,05 (41,9-552,2)
Röttger, A.S. et al. (2008)
118
115
25
103
12
26
r. 2007-2008:
4,56
čerstvý jen 10 μg
? aktuální ?
čerstvý jen 10 μg
7,511,7
(!)
nárůst hodnot je ve
srovnání s DB
8,33násobný
118 Dušová a
kol. (2011)
garnát grilovaný
(gambas)
mořská štika
mražená tepelně
upravená - filety
sleď syrový
Max. r. 2007: 215 μg !
11
94
93
92 SZÚ 5 (?)
28-50
ryzec pravý sušený
SALÁM TRVANLIVÝ
(SALAMI)*
??
výzkum; kit-online)
navýšení v tomto
případě překvapuje
čerstvý jen 10 μg
4080
(?)
vliv hnojiva s jodem?
1
čerstvý jen 10 μg
čerstvý jen 10 μg
72
68
??
??
mozzarella z
kravského mléka*
??
SÝR CAMEMBERT 30%*
??
ČOKOLÁDOVÉ VAJÍČKO*
1
75
75
kondenzované
mléko*
KINDER SURPRISE
1,83,3
90
1-2
80 Jod für zwei8
40 (Claudia Arnold) 4
až 80 (měřen jodid; dánský
KIWI
hřib pravý sušený
kozák březový
sušený
petržel list sušený
humr čerstvý tepelně
upravený
SÝR PARMEZÁN*
POZNÁMKA
(zkratka DDD je denní
doporučená dávka)
67 Sandoz.at 12
? AT má nižší obsah J
v mléce oproti CZ!
mléko jsem v tabulce
umístila dle minim.
odhadu: 64,3 μg
mozarellu jsem v
tabulce umístila dle
odhadu: 64,3 μg
63
Sandoz.at
62
Sandoz.at
12
40
parmezán z ital. mléka
by měl mít méně jódu&
15-30
vzhledem k nárůstu ca.
4,3x odhaduji
64,3-128,6 μg?
vzhledem k nárůstu ca.
4,3x odhaduji 64,3 μg; v
DB je 150 µg, což
považuji za chybu
aktuální? AT má ale
nižší obsah J v mléce
oproti CZ!
15
20
12
-
POTRAVINA
MNOŽSTVÍ
JÓDU V
ŽIVOČIŠNÝCH
PROD. V ČR
MNOŽSTVÍ JÓDU V
NĚM.
KOEFI
POTRAVINĚ
DB
CIENT
NAVÝ
ŠENÍ
µg/100 g
µg/100
g
µg/100 g
šproty uzené
xkrát
60,9
17
TŘEŠNĚ/VIŠNĚ
60
ústřice syrové
tvaroh tvrdý *
r. 2000-2003:
KT.CZ
1 (?!)
58
57,06 (od 39
60
Hejtmánková a
kol.(2005)
sleď mates syrovýfilety
šiitake houby sušené
smetana kysaná*
??
smetanu jsem v
tabulce umístila dle
odhadu: 51,4 μg
smetanu jsem v
tabulce umístila dle
odhadu: 51,4 μg
??
56
12
vzhledem k nárůstu ca.
4,3x odhaduji 51,4 μg
12
vzhledem k nárůstu ca.
4,3x odhaduji 51,4 μg
51,3 ± 16
Chem. Listy
2015
VEJCE SLEPIČÍ*
23
56
smetana na šlehání
10%*
VEPŘOVÁ ŠTÍTNÁ
ŽLÁZA*
pravděpodobně bez
započtení jod. soli
vliv hnojiva s jodem?
CZ hodnota snad zhruba
znova odpovídá
současnosti? (viz graf 24
poklesu J v mléce)
-
do 89,1)
POZNÁMKA
(zkratka DDD je denní
doporučená dávka)
18
50 Naše
v německém salámu
Jagdwurst!
13
10
5
nárůst hodnot je ve
srovnání s DB 5násobný
50 KT.CZ 17
0,6
50
49
83(?)
vliv hnojiva s jodem?
49 SZÚ 6
39,3-58,4
48
4
9,814,6
(!)
velké kolísání, stejné
jako u kravského mléka
vejce
52 Eier.de(2005)
11
29-73
Velíšek
MALINY
14
TUŇÁK SYROVÝ
zelenina do polévky
sušená
(„Suppengrün“) +
makrela syrová
MLÉKO KOZÍ ČERSTVÉ
SYROVÉ*
Rozenská
16
(2013)
mrkev sušená vařená
MASNÉ VÝROBKY S
DUSITAN. SOLÍ A
JÓDEM*
KINDER MLÉČNÝ ŘEZ*
tvaroh měkký*
44
42 SZÚ 6
max. 40 firma
Rügenwalder Mühle (stav
4/2011)
??
r. 2000-2003:
40,3 (od 33,8
do 44,3)
Hejtmánková a
kol.(2005)
8,4-32
Velíšek
14
23
7
41 Sandoz.at 12
21 Sandoz.at 12
V AT byl vždy nižší
obsah jodu v mléce
ve srovnání s CZ!
Dvojité jodování uzenin:
jod.krmivy a jod.solí
-
8-10
2,6-4
CZ hodnota snad zhruba
znova odpovídá
současnosti? (viz graf 24
poklesu J v mléce).
Vzhledem k nárůstu ca.
4,3x oproti DB byl můj
odhad 34,3-42,9 μg.
POTRAVINA
MNOŽSTVÍ
JÓDU V
ŽIVOČIŠNÝCH
PROD. V ČR
MNOŽSTVÍ JÓDU V
NĚM.
KOEFI
POTRAVINĚ
DB
CIENT
NAVÝ
ŠENÍ
µg/100 g
µg/100
g
µg/100 g
MÁSLO*
40 KT.CZ
17
33 Sandoz.at 12
SÝR EMENTÁL 45%*
??
SÝR ROQUEFORT NEBO
GORGONZOLA*
šunka vařená*
??
r. 2012-2014 :
SÝR EIDAM/EDAMER
r. 2000-2003:
45%* (v CZ
Želetavské plátky)
do 48,8)
40
39,1 (od 28,4
Hejtmánková a
23
40 Jod für zwei8
2
29 µg Sandoz.at 12
30-35
CZ hodnota snad zhruba
znova odpovídá
současnosti? (viz graf 24
poklesu J v mléce).
AT má nižší obsah
jodu v mléce, než CZ!
tuňák mražený
tepelně upravený
losos divoký uzený
38
SOJOVÉ KOSTKY v
36
++
37
suchém stavu
SÝR GOUDA NEBO
ESROM*
??
SALÁT POLNÍČEK
MLÉČNÁ ČOKOLÁDA*
29 µg Sandoz.at 12
??
33 Velíšek
s jod. solí bude
hodnota daleko vyšší!
35
?? aktuální hodnoty??
35
pozor: hlávkový salát
obsahuje jen 3 µg!
vzhledem k nárůstu ca.
4,3x odhaduji min. 21.4
μg, což je nižší, než
udává Velíšek
nárůst je ve srovnání s
DB 4,28571násobný;
v r. 2010 obsahovalo
mléko v ČR průměrně
49 µg/100 ml (!) Křížová
5
14
V AT je nižší obsah J
v mléce
MLÉKO KRAVSKÉ
ČERSTVÉ (SYROVÉ)*
r. 2012-2014:
7
30 Křížová a
kol. (2015)
podle koeficientu
navýšení u mléka byl
odhad jen ca. 17,1 μg?
? AT má nižší obsah
jodu v mléce ve
srovnání s CZ!
?? aktuální hodnoty??
40
28-32 SZÚ 5
kol. (2005)
4
xkrát
10
POZNÁMKA
(zkratka DDD je denní
doporučená dávka)
4,3
24
(2015)
KEFÍR*
MLÉKO OVČÍ ČERSTVÉ
(SYROVÉ)*
??
3,9-57,7
7
až
5,8
kolísání stejné, jako u
kravského mléka
10
31
30
25
28
28
3,5
hodnota ve 100 ml
15
35 Claudia Arnold 4
VÍNO - NÁPOJ
??
??
30 Sandoz.at 12
27 Sandoz.at 12
vzhledem k nárůstu ca.
4,3x odhaduji 30 μg
10
Rozenská
(2011)
lišky sušené
hovězí srdce syrové*
Feta ovčí sýr 50%*
HANÁCKÁ KYSELKA
pažitka sušená
Nutella
kefír jsem v tabulce
umístila dle odhadu:
30 μg
24
??
ve 100 ml
POTRAVINA
MNOŽSTVÍ
JÓDU V
ŽIVOČIŠNÝCH
PROD. V ČR
MNOŽSTVÍ JÓDU V
NĚM.
KOEFI
POTRAVINĚ
DB
CIENT
NAVÝ
ŠENÍ
µg/100 g
µg/100
g
µg/100 g
sardinky v oleji
okapané
27 SZÚ
6
25
Sandoz.at
12
POZNÁMKA
(zkratka DDD je denní
doporučená dávka)
xkrát
25
2000-2003:
32 (zn. Jadran)
jogurt smetanový*
r. 2000-2003:
7
plnotučný?:
26,6 (od 17,7
CZ hodnota snad zhruba
znova odpovídá
současnosti? (viz graf 24
poklesu J v mléce).
Vzhledem k nárůstu ca.
4,3x byl odhad 30 μg,
což zhruba souhlasí.
do 33,3)
Hejtmánková a
kol. (2005)
23
r. 2012-2014:
nízkotučný
13-20 SZÚ 5
Hodnoty SZÚ u mléka
jsou o něco nižší, proto
musí být nižší i hodnoty
mléč. výrobků.
rozdíl hodnot způsoben
chybou?
2,2-26
Velíšek
žraločí maso
14
5,06 ± 0,47
26
Chem. Listy
2015
sojové párky
konzerva
pravý (!) kaviár
pečivo (pšeničné
housky)
losos divoký tepelně
upravený
arašídová mouka
odtučněná
paprikové lusky
sušené
sojová pasta
chléb žitný
18
(?)
26
25
bez
jod.
soli: 2
24
s jod. solí:
r. 2012-2014:
19-30 SZÚ 5
23
22
22
bez
jod.
soli: 3
20-22
s jod.solí:
r. 2012-2014:
17-26 SZÚ 5
cibule sušená
podmáslí *
sojový salám
konzerva
SÝR TAVENÝ*
(v CZ sýr Maratonec)
??
podmáslí jsem v
tabulce umístila dle
odhadu: 21 μg
5
1 krajíc chleba má
hmotnost 50-80 g a
obsahuje ca. 14 μg jódu
vzhledem k nárůstu ca.
4,3x odhaduji min. 21 μg
21
r. 2000-2003:
20,4 (od 13,3
35
CZ hodnota snad zhruba
znova odpovídá
současnosti? (viz graf 24
poklesu J v mléce).
do 28,2)
Hejtmánková a
23
sýr balkánský*
v 1 housce vážící 43 g je
zhruba 9,8 μg jodu.
100 g jsou ca. 2,5 housky
kol. (2005)
r. 2000-2003:
20,2 (od 17,3
do 27,1)
Hejtmánková a
kol. (2005)
23
-
CZ hodnota snad zhruba
znova odpovídá
současnosti? (viz graf 24
poklesu J v mléce).
POTRAVINA
MNOŽSTVÍ
JÓDU V
ŽIVOČIŠNÝCH
PROD. V ČR
MNOŽSTVÍ JÓDU V
NĚM.
KOEFI
POTRAVINĚ
DB
CIENT
NAVÝ
ŠENÍ
µg/100 g
µg/100
g
µg/100 g
sýr Romadur/
Limburger*
syrečky
(Stangenkäse)*
sýr typu Cottage*
chobotnice mražené
fazole Lima v
suchém stavu
cizrna v suchém stavu
x kamenná sůl /
jedlá sůl bez jódu
káva instantní prášek
v suchém stavu
žampiony čerstvé
tepelně upravené
pstruh syrový*
xkrát
??
20
? aktuální hodnoty?
??
20
20
20
? aktuální hodnoty?
20
20
20
18
r. 2000-2003:
47,9 (od 40,8
do 53,1)
Hejtmánková
(2005)
vepřová játra
syrová*
23
10 KT.CZ 17
pstruha jsem v
tabulce umístila dle
odhadu: 16 μg
duhový
?
10
p. ŘÍČNÍ
3
3
3,3x
r. 2000-2003:
15,8 (od 10,7
do 18,2)
Hejtmánková
(2005)
chobotnice mražené
tepelně upravené
mrkev čerstvá
tepelně upravená
zelenina do polévky
sušená vařená
(Suppengrün) +
brokolice syrová
petržel list čerstvý
brokolice tepelně
upravená
hrách v suchém stavu
slunečnicová
semínka čerstvá
hovězí játra*
23
Před r. 2005 byl obsah
jodu v krmivech
>60 mg/kg oproti 20 mg
dnes - odhaduji tedy ca.
16 μg
Baňoch 25 udává, že do
vepřového masa J příliš
nepřechází. Vnitřnosti
jsou výjimkou? Výzkum
Hejtmánkové je z éry
vyšších dávek J v krmivu.
15
15
1 mrkev váží 75-100 g
15
strumigen @
15
15
14
strumigen @
14
14
2000-2003:
11,4 (od 5 do
13
Výzkum Hejtmánkové je
z éry vyšších dávek J v
krmivu. Hodnota v DB je
pravděp. z novější doby.
18,2)
Hejtmánková
(2005)
arašídy syrové
kuřecí žaludky*
POZNÁMKA
(zkratka DDD je denní
doporučená dávka)
12,3 ± 1,6
Chem. Listy
2015
18
13
5
2,46
POTRAVINA
MNOŽSTVÍ
JÓDU V
ŽIVOČIŠNÝCH
PROD. V ČR
MNOŽSTVÍ JÓDU V
NĚM.
KOEFI
POTRAVINĚ
DB
CIENT
NAVÝ
ŠENÍ
µg/100 g
µg/100
g
µg/100 g
špenát mražený
tepelně upravený
kapusta kadeřávek
čerstvý
dýňová semínka
kopr sušený
mošt jablečný
jablka sušená-křížaly
krůtí játra*
xkrát
12
12
12
5-19
11
11
v prášku až 19 μg!
10,55 ± 0,7
Chem. Listy
2015
vepřové ledviny*
-
18
10,3 ± 1,1
4
2,6x
Chem. Listy
2015
18
r. 2000-2003:
13,8 (od 8,2
Hejtmánková
(2005)
r. 2000-2003:
30,2 (od 23
do 35,8)
Hejtmánková
(2005)
kešu ořechy
lněné semínko
mák
mango sušené
vepřové srdce*
1
filety
23
r. 2000-2003:
13,2 (od 9,9
do 16,9)
Hejtmánková
(2005)
vepřové sádlo*
??
fazole Černé oko v
suchém stavu
cizrna v suchém stavu
kapusta kadeřávek
tepelně upravená
sezam pražený
hovězí maso*
svalovina
8,6 ± 1,2
9
9
9
steak:
0,1
18
5,67 ± 1,67
Kursa (2007)
můj odhad pro CZ je
3xvyšší oproti DB, tj.
ca. 9 μg
(položku jsem v
tabulce umístila právě
podle tohoto
odhadu)
10
10
10
10
3
?
Výzkum Hejtmánkové je
z éry vyšších dávek J v
krmivu. Baňoch 25 udává,
že do vepřového masa J
příliš nepřechází.
Vnitřnosti jsou zřejmě
výjimkou?
9
9
Chem. Listy
2015
kapra jsem v tabulce
umístila dle odhadu:
10 μg
Baňoch 25 udává, že do
vepřového masa J příliš
nepřechází. Vnitřnosti
jsou zřejmě výjimkou?
Výzkum Hejtmánkové je
z éry vyšších dávek J v
krmivu.
Před r. 2005 byl obsah J
v krmivech >60 mg/kg
oproti 20 mg dnes odhaduji tedy ca. 10 μg?
do 26)
kapr syrový *
POZNÁMKA
(zkratka DDD je denní
doporučená dávka)
19
strumigen @
Výzkum Hejtmánkové je
z éry vyšších dávek J v
krmivu.
r. 2000-2003:
plec: 11,2
(od 6,5 do 17);
kýta: 11,2
(od 6,9 do 16)
Hejtmánková
(2005)
23
mleté
hovězí
maso: 10
KT.CZ
POTRAVINA
mleté:
0,3
17
MNOŽSTVÍ
JÓDU V
ŽIVOČIŠNÝCH
PROD. V ČR
MNOŽSTVÍ JÓDU V
NĚM.
KOEFI
POTRAVINĚ
DB
CIENT
NAVÝ
ŠENÍ
µg/100 g
µg/100
g
µg/100 g
ředkvičky
čaj zelený/černý/
maté v suchém stavu
pivo tmavé
kuřecí játra*
33,3x
(!)
POZNÁMKA
(zkratka DDD je denní
doporučená dávka)
xkrát
8
8
2000-2003:
14,4 (od 6,2
do 26,5)
Hejtmánková
(2005)
položku jsem v
tabulce umístila
podle odhadu: 7,2 μg
8
2
světlé jen 0,7 μg!
od roku 2005 byl snížen
obsah J v krmivech na
polovinu, proto
odhaduji 7,2 μg.
23
arrowroot kořenový
7
škrob z maranty třtinové
ředkev bílá
ječmen - šrot
chřest čerstvý
mungo v suchém
stavu
žitné klíčky
vaječný bílek syrový
7
7
7
7
27,35 (6,6-48,1)
Röttger, (2008)
majonéza*
krupičná/rýžová kaše
meruňky sušené
paprika sladká koření
zelí čerstvé vařené
kapusta čerstvá
štika syrová- filety*
candát syrovýfilety*
hrášek
husa chlazená s kůží
tepelně upravená *
brambory loupané
tepelně upravené
ovesné vločky
vepřové maso*
7
6
jód se koncentruje
především ve žloutku
26
??
6?
6
6
5
5
5
4
??
4
4,7 Velíšek 14
??
4
4
určitě vyšší - vejce!
strumigen @
strumigen @
vzhledem k jodaci krmiv
předpokládám navýšení!
vzhledem jodaci krmiv
zřejmě vyšší hodnoty
vzhledem k jodaci krmiv
může být hodnota vyšší
4
3,4 ± 1,3
Chem. Listy
2015
18
4
1
3,4x
Baňoch 25 udává, že do
vepřového masa J příliš
nepřechází. Nárůst tu
ale každopádně je.
svalovina:
2,56 ± 1,55
19
Herzig (2005)
r. 2000-2003:
kýta: 13
(od 10,5 do
17,1);
plec: 10,6
(od 8 do 15,3)
Hejtmánková
(2005)
POTRAVINA
23
MNOŽSTVÍ
JÓDU V
ŽIVOČIŠNÝCH
PROD. V ČR
µg/100 g
kukuřice cukrová v
konzervě
fazolky zelené
čerstvé/mražené
kuřecí maso*
MNOŽSTVÍ JÓDU V
NĚM.
KOEFI
POTRAVINĚ
DB
CIENT
NAVÝ
ŠENÍ
µg/100 g
µg/100
g
POZNÁMKA
(zkratka DDD je denní
doporučená dávka)
xkrát
3
3
2,9 ± 1,3
Chem. Listy
2015
18
kuřecí prsa:
1,89 ± 0,67
kuře s 2,9
kůží
tepel.
uprav.:
1
kuřecí
stehno:
3,72 ± 1,93
Herzig (2007)
kuřecí srdce*
19
2,54 ± 0,21
10
Chem. Listy
2015
18
r. 2000-2003:
19,1 (od 16,3
do 24,5)
Hejtmánková
(2005)
cizrna v konzervě
cibule
cibule lahůdková
česnek
cuketa
pomeranč/ šťáva
čerstvě vymačkaná
banány
ananasový kompot
paprika (zelenina)
králičí maso domácí
chov
23
2
2
2
2
2
2
1,92 ±
1,303
Měření 2007
krůtí maso s kůží
tepelně upravené*
??
2
2
1-2
0,6-1
1 banán váží ca. 200 g
1
vzhledem k jodaci krmiv
zřejmě vyšší koncentr.
červená má jen 1 μg
19
POTRAVINA
MNOŽSTVÍ
JÓDU V
ŽIVOČIŠNÝCH
PROD. V ČR
MNOŽSTVÍ JÓDU V
NĚM.
KOEFI
POTRAVINĚ
DB
CIENT
NAVÝ
ŠENÍ
µg/100 g
µg/100
g
µg/100 g
kachna chlazená s
kůží, tepelně
upravená*
fazole Ledvina
zelí kyselé
rajčata
kedluben
pšeničná mouka
pór
jahody
meloun vodní
ananas čerstvý
broskev/broskvový
kompot
meruňky čerstvé/
meruňkový kompot
mandarinkový
kompot
rybíz červený/černý
mandarinky nebo
rýže parboiled vařená
těstoviny vaječné
čočka v suchém stavu
fazole bílé v suchém
stavu
květák čerstvý
??
1 Velíšek
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
vzhledem k jodaci krmiv
bude koncentr. zřejmě
vyšší
strumigen @
strumigen @
1
1
??
0,5 µg
Velíšek
pšeničné klíčky
angrešt čerstvý
melasa
xkrát
1
14
POZNÁMKA
(zkratka DDD je denní
doporučená dávka)
0,8 Jod für zwei 8
1
0,8
0,8
0,6
vzhledem k 5násob.
růstu u vajec mohou
osahovat 3-4 μg?
0,7
0,6
nezaměnit s fazolí lima!
0,1
strumigen @
14
0,3
0,1
0
některé značky mohou
obsahovat jód 22
&
Sýry vyrobené v Itálii by měly mít nižší obsah jódu. V Itálii se totiž nejoduje tak masivně, jako v ČR
(ale nejsem si jistá, zda to platí, někde jsem četla, že se to také zhoršilo).
+
Pozn.: zelenina do polévky „Suppengrün“: mrkev, celer, petržel, pór
++
Pozn.: Označení W (wild) najdete u lososů pocházejících z moře (a ne z farem), mají proto mnohem
nižší obsah jódu, než losos z farmy (divoký losos má i jinou barvu, je červenější).
@
Vliv strumigenů v podobě košťálové zeleniny se pravděpodobně přeceňuje.
V ČR je obsah jódu v půdě nízký, proto i v pitné vodě dosahuje koncentrace jodu nejčastěji rozmezí
5-10 μg/l, zatímco v horských oblastech ČR klesá pod 2 μg/l (TRÁVNÍČEK et al., 2010). V Německu je
to od 1,1 μg/l ve vnitrozemí do 8 μg/l v blízkosti moře. (Anke, 2004). Pro srovnání: mořská voda
obsahuje 60 μg/l (Velíšek 1999: Chemie potravin 2; Claudia Arnold, Freiburg 2009).
DODATEK:
Zahušťovadla (pozor, hodnoty v sušině; Claudia Arnold, Freiburg 2009 4):
Alginát 28 mg/100 g
Carrageen 20-30 mg/100 g
Agar-Agar 160 mg/100 g
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Něm. DB: Údaje z německé databanky http://www.naehrwertrechner.de pochází z Bundeszentrale
für Gesundheit und Verbraucherschutz (Bundeslebensmittelschlüssel) a z části jsou podle
zprostředkovaných dat pouze propočítávány. Jak je vidno, pocházejí tyto údaje z doby před plošnou a
nadměrnou jodací krmiv a potravin. Tato čísla jsou dobrá pro SROVNÁNÍ, JAK BY TO ZHRUBA S HODNOTOU
JÓDU V DANÉ POTRAVINĚ MĚLO VYPADAT a podobné hodnoty dosahují i bio-výrobky od farmářů, kteří se
přílišné jodace krmiv vzdají (nejsou to bohužel všichni). Z toho plyne, že bio vůbec nemusí být, co se
týče jódu, lepší!
Kit.online (Souci, Fachman, Kraut Datenbank, 2000): Zde nebyl měřen celkový obsah jódu, nýbrž jen
obsah jodidu. Kromě jodidu však může být přítomen i jodičnan (ten je například i v soli) a také jód ve
formě organických sloučenin.
Seriózní vyhodnocení výsledků, co doopravdy přinesla jodace potravin, není bez monitorování
obsahu jódu v potravinách dost dobře možné!
Zdroje:
1
Kit.online- zdrojem je Souci, Fachmann, Kraut Datenbank (2000): http://www.kit-online.org/acc/KITInfo_Jodid_Lebensmittel.pdf
2
Potravinárstvo: Pravidla správné výrobní a hygienické praxe pro výrobce jedlé soli a solných
výrobků:
http://www.potravinarstvo.com/journal1/index.php/potravinarstvo/article/viewFile/297/pdf
3
Quellonline: http://www.quellonline.de/jod-ist-nicht-gleich-jod/
4
Claudia Arnold, Freiburg 2009: http://jodforum.de/Claudia-Arnold-Freiburg-2009.pdf
5
SZÚ: vyd. 2014:
http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/edice/Nove/jak_zajistit_dostatek_jodu.pdf
pozn.: údaj SZÚ u celých vajec je evidentně podhodnocen, pravděpodobně byly započteny i domácí
chovy (bez použití nadměrné jodace krmiv), což pak celkovou průměrnou hodnotu jódu velmi sníží!
6
SZÚ: vyd. 2002: https://is.muni.cz/el/1411/podzim2013/BVVP0533c/jod.pdf
7
dopis z firmy Rügenwalder Mühle:
https://derhonigmannsagt.wordpress.com/2011/04/07/aufklarung-nr-3-jod/
8
Jod für zwei: http://www.jod-fuer-zwei.de/seiten/startseite.html
9
Naše vejce: Doc.Ing. Kamila Míková, CSc., Ústav chemie a analýzy potravin (2010):
http://www.nasevejce.cz/o-vejci/vejce-jako-potravina
10
Změna názoru na vejce: http://www.eufic.org/article/cs/artid/Zmena-nazoru-na-vejce-prospotrebitele-jsou-vyzivna-a-bezpecna/
11
Dušová a kol. (2011): Obsah mikroprvků v konzumních vejcích v České republice (Sborník IX.
Kábrtovy dietetické dny - Fakulta veterinární hygieny a ekologie, 2011); pozor, výzkum 2007-2008:
https://fvhe.vfu.cz/informace-o-fakulte/adresa/sekce-ustavy/uvzooth/sbornik-ix.-kabrtovydieteticke-dny.pdf
12
Sandoz.at (z jakého roku pochází data?); Jodgehalt in Nahrungsmitteln und Getränken; vyd. 2009
(Prim. Prof. Dr. W. Langsteger; Abteilung für Nuklearmedizin und Endokrinologie, PET Zentrum):
http://www.sandoz.at/cs/groups/public/@sge_at/documents/document/n_prod_263487.pdf
13
Eier.de (2005): http://www.eier.de/Seiten/Ei/ei_nahr.htm
14
Velíšek: Chemie potravin 2 (vyd. 1999; z jakého roku pochází data?)
15
Arbeitskreis Jodmangel: http://jodmangel.de/?s=meersalz
16
Celostátní přehlídky sýrů 2010, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze:
https://vscht.cz/tmt/prehlidky/2010/Sbornik_CPS2010www.pdf
- Rozenská L., Hejtmánková A., Kolihová D. et al. (2011): Selenium and iodine kontent in sheep milk
from farms in central end east Bohemia. Scientia Agriculturae Bohemica, 42, s. 153-158.
- Rozenská L., Hejtmánková A., Kolihová D. et al. (2013): Effects of lactation stage, breed, and lineage
on selenium and iodine contents in goat milk. Czech Journal of Food Science, 31, s. 318-322.
17
KT.CZ: http://www.kaloricketabulky.cz
18
Chemické Listy 109, 223-228 (2015): http://www.chemicke-listy.cz/docs/full/2015_03_223-228.pdf
19
Tichý, L.: Diplomová práce 2008:
http://theses.cz/id/nosxgh/downloadPraceContent_adipIdno_3316
- Měření z r. 2007
- Herzig, I., Travníček, J., Kursa, J., Kroupová, V.: The content of iodine in pork. Veterinarní Medicína,
2005, s. 521-525.
- Herzig, I., Trávníček, J., Kursa, V., Kroupová, J., Řezníček, I.: Content of Iodine in Broiler Meat. Acta
Vet Brno, 2007, 76, s. 137-141.
- Kursa, J., Herzig, I., Trávníček, J., Kroupová, V.: Obsah jódu v potravinách živočišného původu. In:
Sborník z VIII. konference Jodový deficit a jeho prevence v ČR. 6. 3. 2007 JU v Č. Budějovicích.
Zdravotní ústav Ostrava, 2007, 30 s.
20
Biothemen.de: http://www.biothemen.de/Qualitaet/algen/wakame-nori-kombu.html
21
Whoods.com: http://www.whfoods.com/genpage.php?tname=foodspice&dbid=135
22
www.thyca.org/pap-fol/lowiodinediet/
23
Hejtmánková a kol (2005).: Stanovení jodu v biologickém materiálu metodou HPLC s
elektrochemickým detektorem. Chemicke listy, 2005, roč. 99, č. 9, s. 600 - 657. ISSN: 0009-2770.
24
Křížová a kol. 2015: Aktuální obsah jódu v mléce a jeho význam v lidské výživě. Fulltextový sborník
XLI. konference o jakosti potravin a potravinových surovin 2015, s. 225-223 (zejména s. 230, zelený
graf): https://is.mendelu.cz/dok_server/slozka.pl?id=82868;download=154147;z=1
25
Baňoch a kol.: Jod a jeho význam ve výživě lidí a prasat (2010); časopis Veterinářství. ISSN:
0506-8231.
http://www.isvav.cz/resultDetail.do;jsessionid=197B475744995318A5CA41892CF5BE99?rowId=RIV%
2F62157124%3A16170%2F10%3A00002603!RIV11-MSM-16170
26
Röttger, A.S. et al. (2008) Mitteilungsblatt der Fleischforschung Kulmbach 47, Nr. 181
Mléko:
SOJKOVÁ, L. Obsah jódu v bazénových vzorcích mléka. Č. Budějovice, 2015. diplomová práce (Ing.).
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zemědělská fakulta (zejména str. 37-41 a 47 graf č. 6): http://theses.cz/id/ei3id0/DP2015.pdf
VÍTKOVÁ, L. Kravské mléko jako přirozený zdroj jodu v lidské výživě. Č. Bud., 2014. diplomová práce
(Ing.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zemědělská fakulta:
http://theses.cz/id/g1pmhd/DP_-_Bc__Lucie_Vtkov.pdf
JAKEŠOVÁ, J. Obsah jódu v mléce a mléčné syrovátce v průběhu laktace. Č. Budějovice, 2015.
bakalářská práce (Bc.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zemědělská fakulta:
http://www.theses.cz/id/98ytq7/BP_-_Jake_ov.pdf
vejce:
MIKULOVÁ, M. Obsah jodu ve vejcích. Č. Bud., 2007. diplomová práce (Ing.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA
V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zemědělská fakulta:
http://theses.cz/id/32sdwc/downloadPraceContent_adipIdno_2949
Řasy:
http://www.bfr.bund.de/cm/343/gesundheitliche_risiken_durch_zu_hohen_jodgehalt_in_getrockne
ten_algen.pdf
http://www.bfr.bund.de/cm/343/getrockneter_seetang_und_getrocknete_algenblaetter_mit_ueber
hoehten_jodgehalten.pdf
https://www.test.de/jod-in-gemuesealgen-schock-aus-dem-meer-1051651-2051651/