Konstantin a Metoděj

Eva Vítková
Fr.Halase 405
Kunštát 679 72
Gymnázium Boskovice
Palackého nám. 1
Boskovice 680 11
Konstantin a Metoděj
Jazykový přínos – písmo
Seminární práce do předmětu Společensko – vědního semináře
Gymnázium Boskovice 2012
Prohlašuji, že jsem tuto seminární práci vypracovala samostatně, pouze s použitím
uvedených zdrojů.
V Kunštátě dne 19.3.2012
Podpis: ………………………..
Obsah
1. Úvod............................................................................................................................................... 4
2. Byzantská misie ............................................................................................................................ 5
2.1. Osudy byzantské misie ......................................................................................................... 5
3. Původ písma ................................................................................................................................. 7
3.1. Rozšíření písma ...................................................................................................................... 7
4. Cyrilice ............................................................................................................................................ 8
5. Literární odkaz Velké Moravy .................................................................................................... 9
6. Závěr ............................................................................................................................................. 10
7. Použitá literatura ......................................................................................................................... 11
8. Přílohy........................................................................................................................................... 12
1. Úvod
Písmo můžeme právem považovat za jeden z největších a nejdůležitějších vynálezů
v našich dějinách. Dokázalo svrhnout nejednu vládu a mnohokrát změnit běh historie.
Psané slovo vdechuje nesmrtelnost myšlenkám, láskám, vášním i faktům. Lidé jej
používají k vyjádření svých pocitů a ke komunikaci.
Důležitou roli písmo také sehrálo v rozvoji tří největších monoteistických
náboženství v dějinách – judaismu, křesťanství a islámu. V této seminární práci se budu
zabývat hlavně vlivem písma na rozvoj křesťanství na Velké Moravě.
Písmo lze charakterizovat jako hromadné označení pro nejrůznější grafické znaky,
které slouží k zaznamenávání slov.
4
2. Byzantská misie
Roku 863 přišli z Byzance na Velkou Moravu bratři Konstantin a Metoděj, které na
žádost knížete Rastislava vyslal císař Michael III. Kníže Rastislav vyznával víru
křesťanskou a z celého srdce si přál, aby se šířila po celé jeho zemi.
Dříve než bratři odešli na Moravu, sestavil Konstantin písmo, které vyhovovalo
jazykům slovanským, a přeložil nejdůležitější svaté texty, aby mohli srozumitelnou řečí
mluvit k lidu. Když Konstantin dokončil překlad Písma a i s jeho bratrem se rozloučili s
domovem, vydali se na dalekou cestu. Šli krajinou, kterou procházela poselství
Rastislavova. Roku 863 se bratři ze Soluně objevili na půdě velkomoravské a do
bohoslužby zavedli slovanský jazyk.
Základem jazyka bylo nářečí, kterým mluvilo slovanské obyvatelstvo v okolí
Soluně. Konstantin pro něj vytvořil z řecké minuskule (tj. malých písmen) a některých
orientálních písem samostatnou abecedu. Tento jazyk se stal prvním spisovným jazykem
Slovanů. Dnes ho nazýváme jazykem staroslověnským a pro písmo, kterým Konstantin a
jeho žáci na Velké Moravě psali, používáme název hlaholice.
2.1. Osudy byzantské misie
Rastislava nevedlo k žádosti s níž se obrátil na Michaela III., jen přání, aby se
jeho lid učil křesťanské víře ve svém jazyce, ale také politické důvody. Franští duchovní na
Moravě, sloužící mši latinsky, pokládali slovanskou liturgii za kacířství a byzantští
misionáři odmítali podřízenost biskupovi, pod jehož pravomoc spadalo latinské
duchovenstvo.
5
Konstantin odešel s bratrem a učedníky do Říma a dosáhl toho, že roku 868
papež Hadrián II. schválil slovanské liturgické knihy, dal vysvětit Metoděje s učedníky na
kněze a povolil pro moravsko – panonskou diecézi výsadu slovanské řeči v bohoslužbě.
Za Metodějovi nepřítomnosti se zmocnil vlády Rastislavův synovec Svatopluk.
Následující léta vyplnil intenzivní činností organizační a literární. Rozvinula
se také překladatelská a původní činnost velkomoravské literární školy. Jádro tvořili mladí
Slované, které přivedli Konstantin a Metoděj jako své pomocníky. Na počátku 10. století
zanikla velká Morava pod náporem Maďarů.
6
3. Původ písma
Hlaholice je nejstarší, dnes již neužívané slovanské písmo. Jeho jméno pochází ze
staroslověnského slovesa glagolati – hovořit. Písmo tvořilo základ kultury a vzdělanosti
Velké Moravy, později se rozšířilo do jiných slovanských zemí, kde se nejdéle udrželo v
Chorvatsku. Během 10. století Slované přešli k latince nebo cyrilici.
Hlaholice měla původně 41 znaků, některé pro hlásky, které se vyskytovali jen ve
slovech přejatých z řečtiny. Z nich 24 grafému je pravděpodobně odvozeno od
středověkých kurzivních minuskulních znaků řeckého písma. Původ ostatních znaků není
znám. Dnes již zastaralá teorie říká, že hlaholice má základ v domácím runovém písmu.
Později bylo vytvořeno řečtině podobnější písmo, cyrilice.
3.1. Rozšíření písma
Na Moravě se hlaholice používala v letech 863–886 pro oficiální státní a
bohoslužebné účely. V roce 886 byli kněží slovanského obřadu vyhnáni nitranským
biskupem Wichingem a hlaholice se na Moravě přestala užívat. Několika z vyhnaných
kněží se ujal bulharský chán Boris I. A pověřil je výukou bulharských kněží. Založil
akademie v Ohridu a Preslavy.
Z bulharských škol se hlaholice rozšiřovala do dalších zemí na Balkánu.
Dostala se i do Chorvatska a Dalmácie, kde vznikla hranatá varianta písma vedle staršího
oblého. Ve čtrnáctém století se na čas chorvatská podoba hlaholice vrátila do Čech, kam
byli roku 1347 českým králem Karlem Lucemburským v rámci jeho snahy o
znovuzavedení slovanské liturgie povoláni chorvatští mniši.
7
4. Cyrilice
Druhý život staroslověnského písemnictví začíná v Bulharsku. Když car Symeon
prohlásil slovanský jazyk za oficiální jazyk bulharské církve i bulharského státu.
Podstatně
jednodušší
písmo
cyrilice
se
původně
používalo
pro
zápis
staroslověnštiny a pro zápis církevní slovanštiny, která na staroslověnštinu navázala.
Písmo bylo vytvořeno z velkých písmen řecké abecedy. Autorem by měl být Metodějův
žák Kliment, ale důkazy k tomu nám chybí.
Abecedy některých národů, které vznikly vývojem cyrilice se označují za azbuku.
8
5. Literární odkaz Velké Moravy
Už v Byzanci Konstantin přeložil základní text, který potřeboval k působení na
Velké Moravě. Byl to evangeliář, tj. úryvky z evangelií uspořádané podle církevního
kalendáře k předčítání o sobotních a nedělních mších.
Postupně vznikaly i překlady ostatních knih Nového zákona, žaltáře a ostatních
knih Starého zákona. Nakonec byl vytvořen úplný překlad bible.
Významná díla
Proglas – nejstarší česká památka, kterou pravděpodobně složil sám Konstantin,
Jedná se o jedinou dochovanou slovanskou báseň a významnou veršovanou
předmluvu k staroslověnskému překladu Bible. Autor se obrací k Slovanům a zdůrazňuje
význam vzdělanosti. Jako symbol mu slouží kniha. Právo člověka naslouchat bohoslužbě
konané v jeho mateřštině.
,,Nahé jsou všechny národy bez knih a nemohu zápolit beze zbraně s protivníkem naších
duší, uchystané za kořist věčných muk.´´
Zákon sudnyj ljudem – první staroslověnsky psaný právní spis. Obsahuje
prvky občanského a trestního práva. Je rozdělen do 32 článků.
Moravsko – panonské legendy – říká se jim také Životy svatých Konstantina a
Metoděje. Je zde vylíčen jejich život, nejedná se o reálné líčení, ale spíše vylíčení jejich
zázraků, mučednické smrti a obhajoba jejich svatořečení. Panonské legendy se jím říkalo,
protože oblasti dnešního Maďarska a Jižní Moravy říkali Římané Panonie. Účelem těchto
legend je obrana slovanské bohoslužby, proti útokům latinských kněží.
Nomokánon – sborník světských pravidel a církevních zákonů.
9
6. Závěr
Závěrem této
seminární
práce
bych opět
chtěla
zdůraznit
obrovský
a
nenahraditelný přínos písma pro lidskou společnost. Psané texty daly ohromné možnosti
nejen géniům a vědcům, ale i lidem, kteří chtěli sdělit své myšlenky, pocity, zážitky, přání
a uchovat je pro další generace.
Díky psanému slovu můžeme obdivovat mnohé literární památky. O některých z
nich jsem se zmínila v této seminární práci. V dnešní době je písmo zdokonalováno
technikou. Jsou používány počítače, které slouží k rychlejší komunikaci mezi lidmi.
Ale já si osobně myslím, že není nad to si otevřít a přečíst zajímavou knihu. A jsem
přesvědčena o tom, že písmo bude mít v životě vždy své důležité místo.
10
7. Použitá literatura
Literatura
Zdeňka Tichá ( 1984 ) : Cesta starší české literatury. Panorama, Praha
Jan Lehár, Alexandr Stich, Jaroslava Janáčková, Jiří Holý ( 1998 ) : Česká literatura od
počátku k dnešku. Lidové noviny, Praha
Vladislav Vančura ( 1982 ) : Obrazy z dějin národa českého. Tiskařské závody, Praha
Internetový zdroj
http://ld.johanesville.net/historie/02-z-historie-pisma , 20.3. 2012
http://www.inext.cz/texty/book/p152.html , 22. 3. 2012
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/64/Hlaholice-nazev.gif , 26. 3.
2012
11
8. Přílohy
Příloha 1 – Ukázka Cyrilice
Příloha 2 – Ukázka Hlaholice
12
Příloha 1
13
Příloha 2
14