docPriorita 04/2016 - Státní fond životního prostředí
download 
Stížnost Transkript
Priorita 04/2016 - Státní fond životního prostředí
Priorita Informační zpravodaj Operačního programu Životní prostředí ČÍSLO 4 I DUBEN 2016 I zdarma I www.opzp.cz POSÍLIT BIODIVERZITU! Agentura ochrany přírody a krajiny ČR přijímá žádosti o dotace ve čtyřech nových výzvách Operačního programu Životní prostředí. Jedna z nich se soustřeďuje i na ochranu a péči o vzácné druhy zvířat i rostlin. STR. 8 JAKO KNÍŽE ROHAN SEMINÁŘE OPŽP ROBOTICKÁ AUTA Park zámku Sychrov posloužil jako vzor pro zámecký park v Průhonicích u Prahy a park zámku Konopiště u Benešova. V současné době je revitalizován, a to i díky Operačnímu programu Životní prostředí. STR. 12 Půldenní a celodenní semináře pořádané SFŽP ČR přibližují Operační program Životní prostředí a jeho aktuální výzvy k podávání žádostí o podporu. Priorita byla na jednom z nich. STR. 16 Pokrok nezastavíš, říká se. Platí to i pro automobilový průmysl, který v poslední době více než motory řeší například výkonnost elektrických baterií nebo takzvané inteligentní elektronické systémy řízení. STR. 38 ČÍSLO 4 / DUBEN 2016 www.opzp.cz 1 AKTUALITY Vážení čtenáři, důležitou zprávou Operačního programu Životní prostředí je, že byl ukončen příjem žádostí o podporu v 19. výzvě, zaměřené na energetické úspory veřejných budov. Pracovníci Státního fondu životního prostředí ČR v tuto chvíli již vyhodnocují došlé projekty a jména úspěšných žadatelů oznámí do několika málo týdnů. Ještě důležitější zprávou je pak to, že byly vyhlášeny čtyři nové výzvy na projekty zaměřené na ochranu a péči o přírodu a krajinu, tedy prioritní osu 4 OPŽP. Žádosti o podporu v tomto případě přijímají a hodnotí pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, jakkoliv proplácení dotací zůstává i v případě prioritní osy 4 v kompetenci Státního fondu životního prostředí ČR. Další z článků v Prioritě, který stojí za pozornost, je text o seminářích OPŽP, jež pravidelně pořádá Státní fond životního prostředí ČR. Není to běžný článek v tom smyslu, že by nabízel obvyklou dávku zábavy, oprávněného rozhořčení nebo by snad hladil po duši, je to ale článek, který žadatele a příjemce dotací upozorní na to, jak úspěšně odeslat žádost o podporu v novém monitorovacím systému MS 2014+, jak bez chyb zadat a zrealizovat výběrové řízení a na jaké typy projektů je možné získat dotaci z OPŽP. A to je možná lepší než dejme tomu článek v tom smyslu, že žijeme v době, kdy zítra znamená již včera. No, a poslední text v aktuální Prioritě, který stojí na tomto místě za zmínku, je reportáž ze státního zámku Sychrov. Popisuje revitalizaci aleje zámeckého parku. Vladimíra Králová z Národního památkového ústavu v něm mimo jiné říká: „Problém vypisování dotačních výzev spočívá v tom, že po rozdělení dotací se projekty stejného druhu realizují ve stejnou dobu. Narážíme pak na nedostatek pracovních skupin i rostlinného materiálu. Je velký rozdíl, když zakázku vysoutěží firma, která se zabývá především rekultivacemi na skládkách a haldách. Chybí tam pak určitý smysl pro detail a na výsledku je to hodně znát.“ Co dodat? Snad si jen položit otázku, zda se spíše než o problém nejedná o příležitost. DANIEL TÁCHA šéfredaktor 2 ČTYŘI NOVÉ VÝZVY Z OPŽP NABÍZEJÍ DOTACE NA PÉČI O PŘÍRODU A JEJÍ OCHRANU Nově je možné zažádat o podporu na projekty zaměřené na péči a obnovu přírodně cenných stanovišť nebo likvidaci invazních druhů rostlin a živočichů, zadržování vody v krajině a zlepšování druhové skladby lesa, realizaci sídelní zeleně v lidských sídlech či projekty zaměřené na předmět ochrany zvláště chráněných území a území soustavy Natura 2000. Posílení biodiverzity Cílem 28. výzvy je posílení biodiverzity. Alokace výzvy činí 130 milionů korun. Podpořeny budou projekty zaměřené na péči o vzácné druhy ve volné krajině i v urbanizovaném prostředí a jejich biotopy včetně obnovy a tvorby těchto biotopů. Dotaci je ale možné získat i na péči o cenná stanoviště a jejich obnovu a tvorbu. Týká se to například rašelinišť, písčin a stepních biotopů. „Dotace lze ale čerpat i na takzvanou interpretaci hodnot přírodních památek a přírodních rezervací v podobě jednoduchých zařízení instalovaných v terénu. To jsou naučné tabule, naučné stezky včetně jejich zpřístupnění například prostřednictvím povalových chodníků,“ uvedl Pelc. Tato výzva cílí i na projekty prevence šíření a omezování výskytu invazních druhů včetně jejich sledování a hodnocení rizik s nimi spojených. Podporu mohou získat i žadatelé s projekty zaměřenými na předcházení, minimalizaci a nápravu škod způsobených zvláště chráněnými druhy živočichů na zemědělských a lesnických kulturách, hospodářských zvířatech, stavbách nebo vodních dílech. Oprávněnými žadateli jsou v této výzvě např. vlastníci a nájemci pozemků, orgány státní správy a organizace podílející se na ochraně přírody a krajiny, a to na území celé České republiky mimo území Prahy. (Více na str. 29) Zadržování vody a zlepšení přirozených funkcí krajiny Foto: Květoslava Kapková, SFŽP ČR A gentura ochrany přírody a krajiny České republiky na konci března vyhlásila tři nové výzvy z Operačního programu Životní prostředí zaměřené na prioritní osu 4 – ochrana a péče o přírodu a krajinu, jíž je administrátorem. Vyhlášení další výzvy následovalo zkraje dubna. Více než 800 milionů korun tak poplyne do ochrany přírody a krajiny. Jedná se o druhou vlnu výzev z OPŽP administrovanou Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR. Žádosti o podporu v nově vyhlášené 27., 28. a 30. výzvě mohou podávat všichni žadatelé s výjimkou nepodnikajících fyzických osob do konce května, ve 29. výzvě pak až do konce června. „Doufám, že žadatelé mají v zásobě dostatek dobrých nápadů, aby se evropské peníze skutečně využily tak, aby pomohly naší přírodě a krajině. Zkušenosti z minulého programového období ukazují, že to jde,“ uvedl ředitel AOPK ČR František Pelc. Zvláště chráněná území Ve 27. výzvě, která je zaměřena na zajištění příznivého stavu předmětu ochrany v národně významných chráněných územích, Zajímavé projekty, které v minulých letech pomohly naší přírodě, shrnuje sborník z konference Vybrané problémy ochrany přírody a krajiny a možnosti nápravy s využitím evropských a národních dotačních programů. Najdete jej na stránkách www.ochranaprirody.cz. si příjemci podpory mezi sebou rozdělí 125,6 milionu korun. Podávat žádosti mohou do konce letošního května. Dotaci je možné získat například na péči o bezlesí, lesní společenstva, vodní útvary a mokřadní biotopy, likvidaci invazních a expanzivních druhů, opatření k usměrňování návštěvníků z důvodu eliminace negativního dopadu na předmět ochrany způsobovaného návštěvníky aj. Výzva je určena zejména vlastníkům a nájemcům pozemků, orgánům státní správy a organizacím podílejícím se na ochraně přírody a krajiny; nezpůsobilými žadateli jsou pouze kraje a nepodnikající fyzické osoby. Podmínkou je realizace projektu na zvláště chráněném území. To jsou území národních parků, chráněných krajinných oblastí, národní přírodní rezervace a národní přírodní parky a lokality soustavy Natura 2000. Další z nově vyhlášených výzev je 29. výzva (specifický cíl 4.3 – posílit přirozené funkce krajiny), jejíž alokace ve výši necelých 288 milionů korun odpovídá významu, který je v poslední době přikládán přirozené schopnosti krajiny zadržovat vodu. Ostatně 230 milionů korun z celkové alokace je určeno právě na podporu zadržování vody v krajině, zbytek ve výši 57,5 milionu korun pak na další opatření. Peníze budou směřovat do vzniku a obnovy malých vodních nádrží, tůní či mokřadů, na revitalizace a realizace přírodě blízkých koryt vodních toků nebo obnovu korytotvorných procesů, ale též na realizaci travních pásů, průlehů, zakládání a obnovu mezí a remízů, vytváření krajinné mozaiky, zlepšení druhové a prostorové skladby lesních porostů nebo na zakládání a obnovu územních systémů ekologické stability. Právě tato opatření zvyšují přirozené retenční funkce krajiny a jejich realizace má významný vliv na zadržení vody v krajině. Avšak nejenom přímo na zadržování vody v krajině je zaměřena 29. výzva OPŽP. Mezi další podporované aktivity patří i projekty zprůchodnění migračních bariér pro vodní i suchozemské živočichy a opatření k omezování úmrtnosti živočichů spojené s rozvojem technické infrastruktury. Dotaci tak lze získat na výstavbu nových rybích přechodů, zvýšení účinnosti stávajících rybích přechodů, odstranění migračních překážek na vodních tocích či obnovu konektivity vodního toku s nivními biotopy nebo na opatření na zprůchodnění migračních ČÍSLO 4 / DUBEN 2016 bariér na dopravní infrastruktuře pro vybrané druhy živočichů (obojživelníci, chráněné druhy plazů, vydra, bobr, sysel, netopýři), a to zejména na významných tahových cestách nebo místech, kde dochází k úhynu kriticky a silně ohrožených druhů. Další podporovanou aktivitou jsou například liniové výsadby a ošetření dřevin podél cest a silnic či obnova historické cestní sítě a její doprovodné vegetace. Ve 29. výzvě není možné podpořit zpracování plánů územních systémů ekologické stability (ÚSES). Způsobilými žadateli nejsou nepodnikající fyzické osoby. Obnova zeleně v sídlech Až 272 milionů korun z OPŽP poputuje na obnovu zeleně v lidských sídlech, a nejen zeleně, ale i doprovodných vodních prvků. Ve 30. výzvě (specifický cíl 4.4 – zlepšit kvalitu prostředí v sídlech) mají šanci uspět žadatelé s projekty na zakládání a obnovu funkčně propojených ploch a prvků sídelní zeleně, jako jsou třeba parky, zahrady, sady, uliční stromořadí, aleje, lesoparky nebo remízky. Dotaci lze získat na liniové, skupinové i solitérní výsadby, doprovodné zatravněné plochy včetně druhově bohatých trávníků. Podporovány jsou i revitalizační zásahy u stávajících ploch, to je třeba ošetření stromů nebo doplnění stávající výsadby. „Revitalizované plochy musí být v zastavěném území obce nad 500 obyvatel, vymezené jako zeleň ve veřejném prostranství nebo jako plochy zeleně nebo vymezené v rámci systému sídelní zeleně nebo jako plochy, jejichž podmínky zajišťují ochranu před zastavěním a umožňují využití jako zeleň,“ upřesnil Pelc. Součástí opatření na realizaci ploch a prvků zeleně může být obnova a zakládání doprovodných vodních prvků a ploch přírodě blízkého charakteru. Způsobilým výdajem tak může být vytvoření vodních a mokřadních biotopů – tůní, jezírek, mokřadů, drobných retenčních nádrží na srážkovou vodu a jiných terénních sníženin. Výše podpory Podle zástupců Agentury ochrany přírody a krajiny nelze opětovně financovat projekty, které již byly podpořeny v rámci OPŽP 2007–2013 a u kterých se žadatel zavázal v době udržitelnosti k plnění cílů podpory. Maximální výše podpory je v případě 27. výzvy, cílené na zajištění péče o území národního významu, i 28. výzvy, zaměřené na zvýšení biodiverzity, 85 procent, v případě 29. výzvy se míra podpory odvíjí od typu realizovaného opatření (50procentní podpora pro malé vodní nádrže až 100procentní podpora pro realizaci biocenter a biokoridorů územních systémů ekologické stability), u 30. výzvy činí maximální možná podpora 60 procent. „Plánované záměry doporučujeme konzultovat na regionálních pracovištích Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Kontakty jsou zveřejněny na stránkách www.dotace.nature.cz. Pro své dotazy mohou žadatelé též využít e-mailovou schránku [email protected],“ upřesnil ředitel agentury František Pelc. OPŽP 2007–2013: Prodloužení termínu vyúčtování zálohových faktur Státní fond životního prostředí ČR umožnil příjemcům podpory v OPŽP 2007–2013 podávat mimořádné žádosti o platbu i na počátku II. čtvrtletí letošního roku. Současně prodloužil termín pro předložení vyúčtování zálohových faktur. P říjemci podpory v OPŽP 2007–2013 tak mohou podávat mimořádné žádosti o platbu i na počátku letošního II. čtvrtletí. Žádosti mohou obsahovat pouze faktury plně uhrazené dodavatelům do 31. prosince 2015; faktury uhrazené po tomto termínu jsou plně nezpůsobilé. Ve věci doložení podkladů pro případnou úpravu Rozhodnutí o poskytnutí dotace, popřípadě i pro uzavření dodatku smlouvy o poskytnutí podpory a dokládání faktur a dalších podkladů nezbytných pro podání žádosti o platbu, musí být příjemci v kontaktu s příslušnými projektovými manažery. Po vydání případné úpravy Rozhodnutí o poskytnutí dotace, popřípadě nabytí účinnosti dodatku a schválení způsobilých výdajů faktur projektovým manažerem, je příjemce povinen neprodleně vygenerovat žádost v IS Bene-fill a v písemné formě ji doručit nebo prostřednictvím datové schránky zaslat finančnímu manažerovi projektu. Dále dochází k prodloužení termínu pro předložení vyúčtování zálohových faktur. Vyúčtování zálohových faktur musí být fondu doloženo do 365 dní od data splatnosti poskytnutí podpory dle žádosti o platbu, na jejímž základě došlo k proplacení zálohové faktury, nejpozději však do 31. května 2016, přičemž plnění ze strany zhotovitele musí být v souladu se schváleným harmonogramem projektu. V odůvodněných případech je možné se souhlasem řídicího orgánu lhůtu prodloužit. Podmínkou způsobilosti výdajů je úhrada faktury zhotoviteli do 31. prosince 2015. 3 ZPRÁVY MŽP HORSKÁ KVILDA ZNOVU SLOUŽÍ ČR rozšířila území Natura 2000 V druhé polovině března vyšla ve Sbírce zákonů novela národního seznamu evropsky významných lokalit. J Foto: archiv Správy NP Šumava Správa Národního parku Šumava otevřela nové středisko environmentální výchovy v obci Horská Kvilda. K tomuto účelu zrekonstruovala budovu, která odnepaměti sloužila jako vzdělávací zařízení pro děti. I nyní v ní budou vzdělávány děti, a to třeba i podle příručky Pojďme na to od lesa. B udova s číslem popisným dvě v šumavské obci Horská Kvilda sloužila v minulosti jako škola, pak ji vlastnil Národní institut dětí a mládeže a před dvěma roky ji získala Správa Národního parku Šumava. Ta ji zrekonstruovala a v dubnu ji začala využívat jako takzvané středisko environmentální výchovy. Takových středisek je v České republice zhruba sto. „Díky nově otevřenému středisku v Horské Kvildě rozšiřujeme počet šumavských středisek na čtyři, přičemž ve dvou z nich je možné se již i ubytovat. Horská Kvilda přitom nabízí kapacitu, která umožňuje využití střediska více než jednou třídou. Celkem je tu 48 lůžek a 2 učebny,“ uvedla vedoucí šumavských středisek environmentální výchovy Martina Kučerová. Středisko na Horské Kvildě je určeno pro vzdělávání skupin dětí od prvního stupně základních škol přes střední školy až po vzdělávání vysokoškoláků. Vybaveno je přitom i pro odborné vzdělávací programy s tematikou ochrany přírody. Rekonstrukce budovy Podle ředitele Správy Národního parku Šumava Pavla Hubeného bylo před dvěma roky „těch nápadů, jak budovu využít, skutečně hodně“. „Já jsem ale rád, že jsme realizovali přestavbu budovy na středisko environmentální výchovy s ubytováním. Jednak jsme na západě Šumavy žádné takové zařízení neměli, a s takovou kapacitou už vůbec, jednak je vzdělávání v oboru ochrany přírody, řekl bych, naší povinností,“ řekl Hubený. Budova střediska musela před svým zprovozněním projít rozsáhlou rekonstrukcí. Dostala zbrusu novou střechu i s fotovoltaickými panely, nová okna, zateplení obvodo- 4 vého pláště a nový nábytek. Náklady na rekonstrukci se vyšplhaly na 5 milionů korun. „V letošním roce pak ještě počítáme s investicí necelého půl milionu korun na dovybavení některými pomůckami, jako jsou sněžnice, mikroskopy, ale i výukové modely rostlin nebo ptáků. Ještě jsou v plánu venkovní úpravy v okolí budovy. Díky zateplení a vytápění pomocí tepelného čerpadla však očekáváme, že provozní náklady budovy budou nízké,“ upřesnila Martina Kučerová. Srdeční záležitost Nově otevřené středisko environmentální výchovy ocenil i ministr životního prostředí Richard Brabec, který budovu střediska dokonce označil za svoji srdeční záležitost. „Z ní jsem i já sám začal poznávat krásy Šumavy, a když se Správa Národního parku Šumava rozhodla pro takovéto využití, jenom jsem to přivítal. Historicky totiž tato budova dětem patřila už od dob, kdy tu fungovala základní škola, a komu jinému by měla opět patřit než právě dětem,“ řekl Brabec. Faktem je, že nově otevřené středisko okamžitě našlo své uplatnění. Již v tuto chvíli je plně obsazeno až do letošního září. Děti se navíc mohou těšit nejenom na nově zrekonstruovanou budovu uprostřed nedotčené přírody, ale i na Správou parku nově vydanou učebnici Pojďme na to od lesa, podle níž je nastaven i program ekologické výchovy a lesní pedagogiky ve středisku. „Jedná se o učebnici, kterou jsme v roce 2003 převzali od kolegů z Německa, nyní jsme ji aktualizovali, doplnili o nové kapitoly i novou grafiku a znovu vydali v počtu 500 kusů. Náklady na vydání přitom ze 75 procent pokryla dotace ze Státního fondu životního prostředí ČR,“ uzavřela Martina Kučerová. ejím zveřejněním bylo vytvořeno pět desítek nových evropsky významných lokalit, které jsou spolu s ptačími oblastmi součástí soustavy chráněných území Natura 2000. V České republice je tak celkem 1 111 evropsky významných lokalit o rozloze 10 procent území České republiky. Doplnění a aktualizace seznamu evropsky významných lokalit je povinností každého členského státu Evropské unie, který má na svém území přírodní stanoviště či druhy v takové kvalitě, jež odpovídá potřebám zachovat tato stanoviště a druhy pro budoucí generace na celoevropské úrovni. Například Slovinsko a Chorvatsko mají až 30 procent evropsky významných lokalit, celoevropský průměr je 14 procent. V České republice bylo aktuálně vyhlášeno 50 nových lokalit. Významnou změnou je i zvýšení ochrany pro vybraná stanoviště a druhy v 70 stávajících lokalitách. Mezi doplňovanými předměty ochrany lze jmenovat například největší evropskou vážku páskovce velkého. Jedná se o druh z Karpat a západního Balkánu, jehož výskyt byl nedávno potvrzen i v lokalitě Chřiby v Jihomoravském kraji. Na seznam přibyla například i lokalita Dobřany, nově vyhlášená kvůli žábě kuňce žlutobřiché. Na seznam se dostal i areál Národního hřebčína Kladruby nad Labem, v jehož alejích a stromových porostech žijí silně ohrožené druhy brouků, třeba páchník hnědý či lesák rumělkový. Doplnění lokalit zásadně zvýší i ochranu pro stanoviště vod s porosty vegetace řas z rodu parožnatek (Chara). Jedná se převážně o stojaté nebo mírně tekoucí vody s dobrou průhledností, které reprezentují například tůně, studánky, hlubší tišiny toků, mrtvá ramena, zatopené lomy a pískovny nebo některé rybníky, kde je dosud vysoká kvalita vody. Tato stanoviště se vyskytují roztroušeně téměř na celém území České republiky, v soustavě Natura 2000 byly ale doposud chráněny pouze v šesti krajích. Nyní bylo nově vyhlášeno dalších devět lokalit. Zastoupení evropsky významných lokalit v deseti krajích již dostatečně odpovídá výskytu stanoviště a potřebě jeho ochrany. NOVELA ZÁKONA EIA Z ROKU 2015 ZACHRÁNILA MILIARDY KORUN Novele zákona EIA, kterou v roce 2015 prosadila nová koaliční vláda, zachránila České republice podle zástupců Ministerstva životního prostředí až 100 miliard korun na různé stavební projekty. Jen na velké projekty financované z Operačního programu Doprava tak díky tomu může ČR již nyní čerpat takřka 25 miliard korun. Z atím poslední projekt, který dostal od Evropské komise zelenou, je silniční okruh kolem Prahy v úseku Lahovice–Vestec za necelé 4 miliardy korun. „A dobrou zprávou je, že schvalování dalších projektů, kterých se dotýká proces posuzování vlivu na životní prostředí, ze strany Evropské komise pokračuje,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec. Řešení problému Přijetím novely EIA vyřešila Česká republika dlouholetý problém. Komise s Českou republikou zahájila takzvané infringementové řízení pro porušení povinnosti ve věci neplnění souladu se směrnicí již v roce 2006. A podle Richarda Brabce nebyla žádná z předchozích vlád schopna uvést českou legislativu do souladu s požadavky unijního práva. „To v roce 2014, téměř okamžitě po nástupu nové vlády, vyústilo ve varování Evropské komise, Stěžejní pak bylo loňské schválení novely zákona EIA, která uvedla české právo do souladu s evropskou legislativou. To podle Brabce zachránilo nejenom dotace na stavební projekty v Operačním programu Doprava 2007–2013, ale umožnilo i výjimky na posuzování projektů, které mají absolvovaný proces EIA právě před poslední novelizací zákona, konkrétně podle zákona č. 100/2001 Sb., formou takzvanéže pokud nebude legislativa ČR neprodleně uvedena ho ověření. „Desítky projektů jsou tak dnes ověřodo souladu s právem EU, zastaví ČR veškeré dotace vány ve zrychleném režimu a zcela standardně běží na stavební projekty. V akutním ohrožení bylo okamžitě dál,“ upřesnil ministr životního prostředí více než 100 miliard korun, které bychom z programo- Richard Brabec. vého období 2007 až 2013 nedokázali vyčerpat. Citelné by to bylo právě v oblasti dopravy,“ uvedl Brabec. Smutný unikát Ministerstvo životního prostředí spolu V ČR ale i nadále existuje až sto silničních s rezortními kolegy z Ministerstva dopravy a železničních projektů, které mají stanovisa Ministerstva pro místní rozvoj loni v létě ko EIA vydáno ještě podle zákona z roku vytvořili speciální pracovní skupinu, jež ově- 1992, aniž by projekt získal stavební pořovala všech 23 téměř zrealizovaných doprav- volení, nebo dokonce územní rozhodnutí. ních staveb, které požadovala Česká repub- V tomto je Česká republika v rámci celé lika financovat z unijních zdrojů. Evropská Evropské unie podle Brabce bohužel smutkomise od Ministerstva životního prostře- ným unikátem. „Jakkoli tyto projekty nebyly ani po dí následně obdržela závěry vyhodnocení 20 letech zahájeny, snažíme se i v těchto případech ke všem těmto projektům, přičemž předmě- na ministerské i úřednické úrovni na půdě Evropské tem vyhodnocení byly změny projektů, kte- komise domluvit na tom, zda vůbec, a především ré na dnes již (z velké části) zrealizovaných za jakých podmínek by byla Komise ochotna umožnit stavbách vyvstaly. Na základě vyhodnocení zrychlené ověřování u menší části těchto velmi starých projektů začala Komise projekty proplácet. stanovisek EIA,“ uzavřel Richard Brabec. PLZEŇ UŽ VÝJIMKU HYGIENY NEPOTŘEBUJE Město Plzeň ukončilo jednu z největších investic ve své historii: za více než jednu miliardu korun zrekonstruovalo a zmodernizovalo svou úpravnu vody. Zkušební provoz ukázal, že zmodernizovaná úpravna zbavuje vodu pesticidů tak, že jejich hodnoty jsou prakticky nulové. Město už tak nepotřebuje výjimku hygieny. N a rekonstrukci a modernizaci zařízení čerpala Plzeň dotaci z Operačního programu Životní prostředí ve výši 660 milionů korun. Podle technického náměstka primátora a předsedy představenstva Vodárny Plzeň Pavla Šindeláře byl impulsem pro rekonstrukci úpravny vody výskyt stále účinnějších a nevyzpytatelnějších pesticidů i léčiv ve vodě odebírané z řeky Úhlavy a určené pro úpravu na pitnou vodu. Bez pesticidů Vodárna Plzeň sleduje ve svých měřeních více než 70 pesticidních látek. Výjimka, kterou vydala Krajská hygienická stanice Plzeňského kraje, se vztahovala na pět pesticidních látek (acetochlor, chlorotoluron, metazachlor, terbuthylazine) a jejich ČÍSLO 4 / DUBEN 2016 zeňské úpravně již používána, nicméně její rozsah nestačil pro veškerou upravovanou vodu. „Pro její plnohodnotné začlenění bylo nutné omezit filtrační plochu pískových rychlofiltrů, přebudovat ozonační nádrže na čerpací jímky a proces zkompletovat dalším přečerpáváním vody. Dalším významným opatřením bylo vylepšení procesu ozonizace,“ vysvětlil Jan Kretek. Zaveden byl nový způsob mísení ozonu s vodou, jako zdroj pro výrobu ozonu součet. Toho se při zkušebním provozu na- nyní slouží technický kyslík. měřilo na vstupech surové vody průměrně Modernizace zefektivnila také kalové 0,526 µg/l, přičemž na výstupu byl obsah hospodářství, kdy se část technologické všech těchto látek pod mezí detekce analy- vody vrací zpět do procesu bez negativnítické techniky, tedy prakticky nulový. ho vlivu na kvalitu. Technickou specialitou „Pitná voda je médium, se kterým se člověk ve svém je osazení UV záření, které umožňuje využivotě setkává nejčastěji, a proto jsou z tohoto pohledu žít na dezinfekci vody i fyzikální princip. na její kvalitu kladeny ty nejvyšší požadavky. Moder- Veškeré úpravy byly prováděny za stálého nizací úpravny vody jsou tyto požadavky jednoznačně provozu výroby pitné vody. splněny,“ uvedl ředitel Krajské hygienické stanice Plzeňského kraje Přemysl Tomašuk. Nádrž s jesetery Hlídat kvalitu vody ale pomáhá nejen sloOzon a voda žitá technologie, jako živý indikátor slouží Součástí modernizace úpravny bylo i dvě nádrže s rybami. Voda na výstupu jde mimo jiné doplnění technologického pro- i do nádrže s velmi citlivými jesetery. V přícesu o filtraci přes granulované aktivní padě jakékoliv jejich abnormální reakce je uhlí. Podle provozního ředitele Vodárny možné reagovat v následných technologicPlzeň Jana Kretka byla tato filtrace na pl- kých stupních úpravy vody. 5 ZPRÁVY MŽP HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV UKÁZAL PROJEKTY PODPOŘENÉ Z OPŽP Uklízel i ministr TŘINEC SE STÁVÁ DALŠÍM „CHYTRÝM“ MĚSTEM Kdo neuklízí, není Čech, dalo by se říci o akci Ukliďme svět, ukliďme Česko, která se uskutečnila v sobotu 16. dubna po celé České republice. Po jihočeském Písku přistoupil k dohodě o rozvoji konceptu Smart City i moravskoslezský Třinec. Takzvaně „chytrý“ chce být ale celý moravskoslezský region. C ílem této každoroční akce je společně a dobrovolně uklidit nelegálně vzniklé černé skládky a nepořádek. Letos se uskutečnilo 1 570 místních úklidů černých skládek a pohozeného odpadu a zapojilo se okolo 65 000 dobrovolníků. ČR se tak podařilo zbavit 1 600 tun odpadu. Akce se poprvé konala pod názvem Ukliďme Česko na jaře 2014. I přes nepřízeň počasí se do ní zapojilo na 6 tisíc dobrovolníků, kteří společnými silami uklidili téměř 350 tun odpadu. Hned následující Foto: archiv ČHMÚ Z ástupci Ministerstva životního prostředí, Ministerstva průmyslu a obchodu, Moravskoslezského kraje, Ostravy a Třince podepsali dohodu o přistoupení Třince ke Společné deklaraci o spolupráci na přípravě konceptu chytrého města (Smart City) a chytrého regionu (Smart Region). Cílem těchto projektů je zlepšení celkové kvality života a životního prostředí jak v regionech ČR, tak v Evropě a podpora udržitelného rozvoje, obojí s pomocí konceptu chytrého města/regionu. Třinec hodlá naplňovat rysy chytrého města zejména v oblasti dopravy, tedy v podpoře využití vozidel s elektropohonem ve veřejné hromadné dopravě, včetně budování potřebné dobíjecí infrastruktury. Soustředit se hodlá i na vybudování a využití inteligentních systémů řízení dopravy, vzdělávání a osvětu v oblasti udržitelné dopravy. Důraz chce klást na cyklomobilitu i budování zelených ploch ve městě. Nejde však jen o Třinec, ke konceptu se přihlásil o Moravskoslezský kraj, který mnoho šetrných aktivit realizuje již dnes, ať už jde o snižování množství prachových částic v ovzduší díky kotlíkovým dotacím, rozšíření flotily služebních aut na alterna- Dohoda s MŽP: Třinecké železárny splnily své sliby V druhé polovině března se konal Den otevřených dveří Českého hydrometeorologického ústavu. V jeho ústředí v pražských Komořanech přitom byla k vidění přehlídka projektů, na které ústav v minulosti získal dotaci z Operačního programu Životní prostředí. D en otevřených dveří se uskutečnil u příležitosti Světového dne vody (22. března) a Světového meteorologického dne (23. března). Jen na centrálním pracovišti ústavu v Praze-Komořanech navštívilo akci přibližně pět stovek lidí. Prohlídkový okruh měl sedm zastavení. ČHMÚ informoval i o svém čerpání z Operačního programu Životní prostředí. Superpočítač NEC SX-9 Lepší a přesnější varování před povodněmi i předpověď počasí umožňuje superpočítač, který byl pořízen v rámci projektu 3 MP – Modernizace systému měření,, modelování a předpovědi povodňové služby ČR. Podpora z OPŽP činila takřka 113 milionů korun. Projektu umožnila obnovu výpočetního systému pro předpovědní model ALADIN, reorganizaci a centralizaci výpočtu nové Kvalita ovzduší generace hydrologického systému pro předV oblasti monitoringu a ochrany čistoty pověď průtoků ve vodních tocích, obnoveny ovzduší ústav realizoval projekt za 239 mi- byly srážkoměry na profesionálních srážkolionů korun. Ten byl zaměřen na obnovu měrných stanicích a byly pořízeny přístroje infrastruktury systému sledování a hodno- sloužící ke stanovení rychlosti a směru větru. cení kvality ovzduší na celém území ČR. ZáHlavní součástí projektu však byl vysoce kladem této obnovy byla rekonstrukce a vý- výkonný vektorový superpočítač NEC SX-9. měna přístrojů stávající monitorovací sítě kvality ovzduší tak, aby splňovala požadav- Radary srážkových jevů ky národní i evropské legislativy a umožňo- Dalším z prezentovaných projektů byl i upvala plnění všech nezbytných úkolů. Dále grade měřicích systémů pro předpovědní byla nově zřízena laboratoř pro identifikaci a výstražnou povodňovou službu za 50 miliozdrojů znečištění a revitalizována činnost nů korun. Předmětem podpory byla obnova observatoře Tušimice, zaměřené na proble- srážkoměrných radarů sítě CZRAD a automatiku průmyslového znečištění. matizace srážkoměrných stanic ČHMÚ včetZ 16milionové dotace pořídil ústav pří- ně zapojení do povodňového informačního stroje pro terénní měření průtoků, provedl systému POVIS. Radary poskytují třírozměrautomatizace vodoměrných stanic, zmoder- nou informaci o srážkových jevech v atmosfénizoval povodňový informační systém a vy- ře ve vysokém prostorovém i časovém rozlišetvořil mobilní aplikace pro přístup k vybra- ní. Data ze dvou českých radarů sítě CZRAD ným informacím předpovědní povodňové (radar Brdy v Čechách a radar Skalky na Moslužby ČHMÚ. ravě) pokrývají celou ČR a její blízké okolí. 6 Foto: archiv MŽP rok přišlo Česko uklízet již 31 tisíc dobrovolníků. A i letos byla účast rekordní. Bohulibý podnik podporuje i Ministerstvo životního prostředí, ministr Richard Brabec nad ním převzal záštitu se slovy, že černé skládky byly a jsou celorepublikovým problémem, proto se na ně úřad zaměřil i v návrhu nového odpadového zákona. Akci Ukliďme svět, ukliďme Česko akci podpořil i svou osobní účastí. Stranou nezůstal stát ani Operační program Životní prostředí, který akci podpořil dotací na nákup 4 tisíc párů pracovních rukavic za 179 tisíc korun. Český svaz ochránců přírody zaštiťoval v České republice již od roku 1993 kampaň „Ukliďme svět!“. Letos se akce Ukliďme svět poprvé spojila s akcí Ukliďme Česko. Organizátoři Ukliďme svět, ukliďme Česko i přesto upozorňují, že není v moci podobných akcí vyřešit komplikovaný problém černých skládek na území republiky. „Pro to, abychom se černých skládek zbavili nadobro, je třeba legislativních změn, která jsou již naštěstí součástí návrhu nového odpadového zákona,” řekl Miroslav Kubásek ze Spolku Ekosmák. tivní pohony, energeticky úsporná opatření v budovách, které jsou ve vlastnictví kraje, nebo zavedení elektronického nákupního systému pro korporaci 226 krajských příspěvkových organizací. Město Ostrava je již členem Paktu starostů a primátorů, který sdružuje evropská města s aktivitami směřujícími k omezení emisí CO2 do ovzduší. Koncept chytrého města a chytrého regionu má tedy přispět zejména ke zlepšení kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji. Ten stále patří mezi oblasti s nejvíce znečištěným ovzduším v ČR a Evropě a jeho obyvatele tak dlouhodobě trápí zhoršená kvalita života. Na území kraje jsou plošně překračovány imisní limity pro jemné prachové částice PM10 a PM2,5 a karcinogenní benzo[a]pyren, jejichž významným zdrojem je vedle emisí z lokálních topenišť i silniční doprava. Foto: archiv SFŽP ČR Nová zeleň pro město i ozdravné pobyty pro děti. To jsou jen dva ze šestnácti závazků Dobrovolné dohody mezi Třineckými železárnami a Ministerstvem životního prostředí. Za rok 2015 byly splněny všechny. D o ochrany životního prostředí putovaly loni desítky milionů korun nad rámec všech dalších aktivit hutní firmy, stovky milionů korun pak šly na dokončení nových technologií odprášení provozů. „V Moravskoslezském kraji máme s významnými průmyslovými podniky uzavřeny tři dobrovolné dohody, které iniciují realizaci proekologických opatření nad rámec platné legislativy. Dohody motivují ke snížení emisí, k opatřením na snížení prašnosti a také k zabezpečení ozdravných pobytů dětí z nejvíce postižených oblastí. Dohody vnímáme jako snahu všech stran přispět nějakým dobrovolným zá- ČÍSLO 4 / DUBEN 2016 vazkem k boji se špatnou kvalitou ovzduší v tomto kraji. V případě dohody se Třineckými železárnami se to daří velmi úspěšně,“ uvedla náměstkyně ministra životního prostředí Berenika Peštová. Podle ní Třinecké železárny závazky dobrovolné dohody uzavřené v roce 2014 plní. Na ozdravné desetidenní pobyty firma loni vypravila 247 žáků prvního stupně základních škol z Třince a jeho okolí do slovenských Tater, uhradila jim náklady na dopravu, ubytování, stravu i environmentální program včetně výletů a exkurzí, což vyšlo na 1,5 milionu korun. Další 1,2 milionu korun investovala do pravidelného čištění cest uvnitř i vně areálu, což se zejména v loňském suchém letním období projevilo sníženou prašností v okolí hutě. Od loňského roku rostou v okolí železáren nové stromy a keře za téměř 1,1 milionu korun. Další čtyři miliony stála firmu údržba zeleně stávající. Díky aktivitám vyplývajícím z dohody přibylo v místní zeleni budek pro sýkorky, během úklidu koryta řeky byla vysbírána téměř tuna odpadků. Zlepšení kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji prospělo i zavedení nových odprašovacích technologií, přičemž dohoda počítá se snížením prašnosti na koncentrace prachu 15 miligramů na krychlový metr. Nyní firma hledá zdroj hluku, který byl v posledních měsících nově zaregistrován obyvateli města. Provádí rozsáhlá měření a po potvrzení zdroje bude hledat řešení, jak hlučnost snížit. Ministerstvo životního prostředí na druhé straně pomohlo podniku při administraci projektů v rámci výzev Operačního programu Životní prostředí včetně jejich notifikace v Evropské komisi. „V Moravskoslezském kraji máme s významnými průmyslovými podniky uzavřeny tři dobrovolné dohody, které iniciují realizaci proekologických opatření nad rámec platné legislativy. Dohody motivují ke snížení emisí, opatřením na snížení prašnosti a také k zabezpečení ozdravných pobytů dětí z nejvíce postižených oblastí. Pomohly nastavit i velmi účinnou komunikaci mezi podniky a Ministerstvem životního prostředí, která vedla k realizaci řady projektů z OPŽP. Díky nim došlo mimo jiné k výsadbě zeleně a snižování prašnosti v areálech podniků i mimo ně. Dohody vnímáme jako snahu všech stran přispět nějakým dobrovolným závazkem v boji se špatnou kvalitou ovzduší v MSK. V případě té se Třineckými železárnami se to daří velmi úspěšně,“ říká náměstkyně ministra životního prostředí B. Peštová. 7 ZAOSTŘENO Foto: Lukáš Pařízek 2 1. ČÍČOV (součást EVL Hořenec-Číčov) – využití pastvy k podpoře vzácných a ohrožených druhů. Spásáním rostlinné hmoty a rozrušováním drnu dochází k tvorbě ploch atraktivních pro specializované druhy rostlin a živočichů. Nenechme se mýlit – i zprvu pro oko nevzhledná lokalita po pastvě bude příští rok kypět životem. Foto archiv AOPK ČR. foto Foto: Petr Slavík 1 Foto: archiv AOPK ČR Samostatný odbor OPŽP, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR V současné době se v krajině hospodaří buď intenzivně, nebo vůbec. Naopak extenzivně obhospodařované plochy v krajině chybějí. Přitom na nich žije mnoho vzácných druhů rostlin a živočichů. Posílit biodiverzitu má 28. výzva OPŽP. Příjemci dotací si rozdělí 130 milionů korun. 8 J eště v nedávné minulosti byla pestrá mozaika biotopů v krajině udržována z velké části lidskou činností. Díky různým přístupům k hospodaření nabízela krajina rozmanitou škálu míst druhové diverzity. Byly to polní meze, remízky, široké kraje silnic, ovocné sady, louky nebo pastviny. Tyto lokality byly domovem mnoha dnes již vzácných a ohrožených druhů rostlin i živočichů. Vlivem zintenzivnění hospodaření docházelo a stále dochází k zániku mnoha těchto míst. Důsledkem je úbytek rostlinné a živočišné rozmanitosti. Vůbec nejhorší situace panovala v polovině minulého století, kdy česká krajina vinou takzvané kolektivizace zemědělství zažila scelování pozemků a rozorávání mezí. její biologické rozmanitosti. Velmi důležitou úlohu v tom hraje i Operační program Životní prostředí, konkrétně jeho prioritní osa 4 – ochrana a péče o přírodu a krajinu a specifický cíl 4.2 – posílit biodiverzitu. Jeho náplní je podpora druhové rozmanitosti prostřednictvím komplexního přístupu k obnově a tvorbě specifických stanovišť, například stepí, luk, písčin. Specifický cíl je ale zaměřen i na vytváření a zlepšování podmínek pro výskyt vzácných druhů rostlin a živočichů, například obojživelníků vázaných na mokřadní biotopy, kterých v krajině také stále ubývá, včetně druhů vázaných na kulturní krajinu, jež vyžadují pravidelnou péči. V tomto případě je řeč o kosení či pastvě. Posílit biodiverzitu Na co půjdou dotace S důsledky násilné kolektivizace zemědělství minulým režimem se vypořádáváme dodnes. Jakkoliv se mnozí zemědělci vrátili k přirozenému nakládání se zemědělskou půdou, mnoho ploch zůstává zanedbaných nebo změnilo své využití. Na druhé straně společnost vyvíjí úsilí o obnovu, tvorbu a udržení biotopů za účelem ochrany přírody a zvýšení 3. OKÁČ SKALNÍ 4. OBLÍK A OKOLÍ – odstranění dřevin za účelem obnovy otevřených ploch. I nezpevněné cesty a obnažená půda mohou být vhodným stanovištěm pro živočichy (např. pro svižníka). 3 JAK NA DOTACE NA SPECIÁLNÍ PÉČI O VZÁCNÉ DRUHY A CENNÁ STANOVIŠTĚ KATEŘINA KUJANOVÁ, JIŘÍ NYKLÍČEK 2. PŘÁSTEVNÍK KOSTIVALOVÝ Dotace v rámci 28. výzvy jsou určeny na opatření, u nichž dojde k takzvanému obnovnímu managementu lokality, nikoliv managementu udržovacímu, u kterého nedochází k výrazným změnám a počet vzácných druhů zůstává v lokalitě i po zásahu prakticky stejný. Jeho příkladem je každoroční sečení louky. Určujícím znakem obnovního managementu je naopak definice cí- 4 lového stavu, tedy stavu, kdy realizací dotovaného opatření jednoznačně dojde ke zlepšení stavu lokality, ať už ve prospěch biotopu, zvýšení početnosti konkrétního druhu vázaného na dané místo, nebo ustálení stavu populace. Ukažme si to příkladu: V lokalitě, na které se ojediněle vyskytují jedinci vzácného druhu orchideje a která byla léta neobhospodařovaná, zarostlá náletem a na které je přítomno velké množství stařiny, lze využít dotace k vyřezání náletu, kosení či pastvě. Výsledkem bude nejen vizuální změna, ale především oživení území a možnost nabídnout vzácným druhům rozšířit se a zvýšit svůj početní stav. Opatření přitom může být rozloženo do více let, bude-li to zamýšlený cíl projektu vyžadovat. Toto vše musí být ale vždy adekvátně popsáno a zdůvodněno v projektové dokumentaci, biologické posouzení musí obsahovat posouzení vlivu opatření a dosažení stanoveného cíle. Je třeba dodat, že přítomnost mnoha druhů bývá vzájemně provázána, opatření, které bude realizováno na podporu vzácného živočicha nebo rostliny, tak často vede ke zvýšení početnosti dalších druhů, nejen druhu, na který jsme cílili. Ochrana druhů a živočichů Prvotním účelem podpory je zlepšit podmínky pro přežití vzácných druhů, zejména druhů zvláště chráněných dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, které jsou dále vyjmenovány ve vyhlášce č. 395/1992 Sb. v platném znění, a to ve třech kategoriích dle míry ohrožení. Je to například sysel obecný – kriticky ohrožený druh (KO), sova pálená – silně ohrožený druh (SO), bledule jarní – ohrožený druh (O) a druhy uvedené v červených seznamech ČR v kategoriích s nejohroženějšími druhy, to je naČÍSLO 4 / DUBEN 2016 Foto: archiv AOPK ČR příklad sokol stěhovavý – kriticky ohrožený (CR), rys ostrovid – ohrožený (EN), leknín bílý – kriticky ohrožený (C1) nebo střevíčník pantoflíček – silně ohrožený (C2). Dotace budou směřovat především na obnovu a tvorbu biotopů výše uvedených vzácných druhů a živočichů, tedy na obnovu živého i neživého prostředí, které tyto druhy potřebují ke svému přežití. Důležité je říci, že projekt nemusí být zaměřen na konkrétní druh. V rámci specifického cíle 4.2 je možné podpořit i cílenou obnovu vzácných a ohrožených stanovišť a biotopů. To je například kontinentální vysokobylinná vegetace v kategorii kriticky ohrožené (CR), úzkolisté suché trávníky v kategorii zranitelné (VU) nebo poháňkové pastviny v kategorii téměř ohrožené (NT). Nejohroženějšími biotopy jsou nejčastěji ty, které vznikají při počátečním stadiu primární a sekundární sukcese, a dále ty, které jsou tvořeny konkurenčně slabými druhy, případně jsou vázány na specifické stanovištní podmínky. Většina ohrožených druhů rostlin a živočichů přitom žije v biotopech raných sukcesních stadií, což většinou značí otevřené plochy bez většího zastoupení dřevin – třeba travobylinná společenstva nebo stepi. Zmíněný typ lokalit a biotopů se v našich zemích vyvíjel a udržoval ruku v ruce s extenzivní zemědělskou činností, zejména pastvou. Na konci 20. století se v České republice výrazně snížily stavy hospodářských zvířat a pastva jako tradiční způsob hospodaření bohužel téměř zanikla. Cenná travní společenstva a stepní plochy tak již více než dvě desítky let zarůstají šípkem, hlohem, svídou či Primární a sekundární sukcese jasanem, případně bojují s šířícími se nepůvodSukcese je ekologický termín označující vý- ními druhy dřevin (například borovicí černou), voj a změny ve složení společenstev v ekosys- které byly na tyto lokality uměle dosazovány. tému a představy o něm. V případě primární V těchto podmínkách tak mohou jen velmi obsukcese jde o vývoj společenstva na novém tížně existovat druhy, které jsou jednak konkuúzemí, jedná se tedy o jeho vznik. Sekundár- renčně méně zdatné, jednak jsou specializování sukcese se zaobírá vývojem v již existují- ny pouze na specifické stanovištní podmínky. cích společenstvech, například při zarůstání Pro jejich další existenci je klíčové tyto plochy na uměle vzniklých a neudržovaných lukách. uchovat, popřípadě rozšiřovat na větší území. V současné krajině se buď hospodaří velmi intenzivně, nebo se od hospodaření upouští. Extenzivně obhospodařované plochy v krajině naopak chybějí. Přitom právě na nich žije mnoho vzácných druhů rostlin a živočichů, které na těchto plochách po staletí nacházely vhodná stanoviště. 9 ZAOSTŘENO 5 Foto: archiv AOPK ČR užívali k pastvě, s jejíž pomocí byly lokality stepí udržovány a rozšiřovány. Na těchto nezarostlých plochách pak mohou i dnes přežívat různé druhy teplomilných a suchomilných živočichů a rostlin. Pastvou a kosením udržovaná nízká výška vegetace je vhodná třeba pro sysla obecného a plochy rozvolněné vegetace jsou útočištěm pro různé druhy bezobratlých. Pastvou dochází kromě likvidace rostlinné hmoty také k rozrušování půdního povrchu, drnu, tedy k potlačení konkurenčně silných a široce rozFoto: archiv AOPK ČR šířených druhů. Strhávání drnu je nezbytné i pro rozmnožování okáče skalního. A nejen Pro udržení těchto biologicky cenných to. Vhodnou péčí o tyto plochy dochází k rozotevřených ploch je dále nezbytná součin- šiřování také ostatních ohrožených a vzácných nost člověka prostřednictvím obnovy sta- druhů rostlin, na které jsou často vázány různé rých zemědělských postupů, zejména zno- druhy bezobratlých, například motýlů, jako je vuzavedením pastvy ovcí a koz či kosením třeba přástevník kostivalový, zmiňovaný okáč lučních porostů, jinak směřuje vývoj plochy skalní či modrásek ligrusový. ke stadiu, které je v našich podmínkách kliDůležité je zajistit správnou intenzitu maxem, tedy k postupnému zarůstání nálety pastvy, tedy zvolit tak velké stádo, aby nekeřů a stromů a ke vzniku lesního společen- došlo k přepásání, či dokonce k nechtěné stva. Vedle pastvy a kosení je na místech, likvidaci lokality. Nízká intenzita pastvy kde dochází k rozsáhlému zarůstání dřevi- způsobí také to, že ne všechna vegetace bude nami, nezbytné odstranění náletových dře- spasena, takže rostliny mohou dokončit fázi vin či invazních druhů. vysemenění a taková místa mohou zároveň sloužit jako úkryt pro různé živočišné druhy. V Českém středohoří Pro zajímavost uveďme, že například jen Typickým příkladem opatření na ochranu na vrchu Oblík bylo registrováno neuvěřitelvzácných stanovišť je ochrana stepí v loun- ných více než 1 500 druhů hmyzu a přibližně ské části chráněné krajinné oblasti České 300 druhů pavoukovců. středohoří. Lounská část Českého středohoří je z přírodovědného hlediska jednou Jak na kosení z nejvýznamnějších oblastí naší země. Stepi Další z možností udržování otevřených se zde obvykle nacházejí na jižních svazích ploch je ruční nebo mechanizované kosení. vulkanických kopců, kde je půda velmi měl- Oproti pastvě se jedná o časově méně náročká a kamenitá a klima extrémně suché a hor- nou činnost a také výsledný účinek tohoto ké. Proto nejsou vhodné k pěstování plodin opatření je jiný než u pastvy.. Nedochází či zalesňování a lidé je po mnoho staletí vy- k přínosnému rozrušování drnu a vzniků 8 10 6 Foto: archiv AOPK ČR 9 Foto: Jiří Kmet 5. a 6. OPTIMÁLNÍ PODMÍNKY pro obojživelníky zajistí systém několika tůní různé velikosti, odlišného sklonu břehů a různé hloubky. 7. OBOJŽIVELNÍCI POTŘEBUJÍ k životu jak vodní prostředí, tak dosti rozsáhlé navazující okolí s propojenou sítí biotopů. 8. a 9. ROZSÁHLÁ VŘESOVIŠTĚ jako vhodný typ stanoviště pro modráska obecného. 10. SKOKAN KRÁTKONOHÝ nedopasků, jako je tomu při pastvě. Nedopasky či ponechání části vegetace se může vhodně simulovat takzvanou mozaikovitou sečí, kdy se na lokalitě ponechávají různě velké spojité či izolované nekosené plochy. V součtu mohou tvořit například 30 procent celkové rozlohy plochy. Ty slouží jednak pro dokončení růstu a vysemenění rostlin, ale také jako úkryt, hnízdiště nebo zdroj potravy pro živočichy, jak bylo uvedeno výše. Pokud musí být lokalita z nějakých důvodů sečena celoplošně, je důležité dodržovat takový mechanismus provádění sečení, kdy se postupuje od středu ke krajům nebo se postupuje z jedné strany na druhou. Zcela nevhodnou variantou je postup sečení od krajů ke středu, kdy živočichové nemají čas ani prostor k úniku. Udržení či zlepšení stávající druhové diverzity se nejlépe zajistí kombinací pastvy a kosení. Takový postup se jeví v některých případech pro předmětné lokality jako optimální řešení. Vždy je však důležité území předem důkladně prostudovat a zjistit, jaký typ managementu, případně kombinace managementů, je pro dané místo vhodný. Podstatné je ke každému území zvolit individuální přístup, ze kterého vzejde žádoucí typ opatření. Pokud se plocha nachází v pokročilém stadiu sukcese, je pro obnovu nebo rozšíření otevřených ploch v první řadě třeba odstranit dřeviny, tedy pokácet nežádoucí náletové stromy a keře. Až poté může nastoupit vhodný typ kosení či pastvy. Tento typ opatření se uplatňuje hlavně na plochách, na kterých se přestalo hospodařit a které začaly rychle zarůstat a ztrácet svoji diverzitu. Dalším speciálním způsobem, jak udržet otevřené plochy a zajistit vhodná místa ČÍSLO 4 / DUBEN 2016 7 10 Foto: Zdeněk Mačát pro existenci ohrožených druhů, je např. strhávání drnu. Takto odstraníme nejen konkurenčně silný vegetační porost, ale zároveň dojde k odstranění humusové vrstvy a obnažení minerální vrstvy, čímž se lokalita stane přijatelnější pro žádané druhy. Tento druh managementu je možné využít například pro obnovu porostů vřesu obecného, neboť semena této rostliny vzejdou jen na holé půdě. Vřesoviště jsou vhodným stanovištěm a důležitým nektaronosným porostem pro různé druhy bezobratlých, například motýly modrásky rodu Plebejus. Při regeneraci nebo obnově vřesovišť je možné využít několik způsobů managementu podle toho, jakého výsledku je třeba dosáhnout a v jakém stáří se daný porost nachází. Pastva a kosení jsou vhodné pro omlazení porostů, kdežto strhávání drnu se dobře uplatní u porostů, který postupně odumírá. Podobné postupy lze použít při snaze o udržení ploch písčin a vegetace a živočichů na ně vázaných. Při ochraně druhů otevřených ploch je důležité ochránit samotné plochy před degradací zarůstáním. Foto: archiv AOPK ČR Tůně a mokřady Další z dotací podporovaných opatření obnovního management lokality je obnova tůní a mokřadů na podporu populací zvláště chráněných druhů obojživelníků. Také obojživelníci vyžadují mozaikovité prostředí proměnlivé v čase, tedy například střídání etap vzniku nových ploch a jejich následného vývoje. Obojživelníci potřebují k životu mokřadní biotopy, ale v případě dospělých jedinců i navazující biotopy vhodné k lovu, úkrytům, popřípadě k přezimování na souši. Tyto specializované nároky na kontrastní typy prostředí jsou jedním z důvodů, proč je většina našich obojživelníků zařazena mezi zvláště chráněné druhy: například skokan ostronosý, čolek karpatský, ropucha krátkonohá – kriticky ohrožené druhy; blatnice skvrnitá, čolek horský, mlok skvrnitý – silně ohrožené druhy. Počet druhů a velikost populací jsou negativně ovlivňovány četnými bariérami bránícími přirozené migraci (silnice, vodní nádrže s kolmými břehy, které fungují jako pasti, rozsáhlá pole nebo husté lesní monokultury), intenzivním rybářským hospodařením na malých vodních nádržích nebo změnami vodního režimu v krajině (redukce mokřadů, odvodňování lesů a luk, které vede k vysychání tůní, zkrácení délky vodních toků apod.). V minulosti byly tůně a mokřady běžným biotopem, kde se také často hospodařilo (pastva, kosení). Během 20. století byla však většina z nich zničena, nejen v důsledku náhradních rekultivací, a nyní je třeba je znovu vytvářet kvůli obnově stability vodního režimu v krajině. Nově vytvořené tůně a mokřady jsou jedním z nejvýznamnějších způsobů ochrany obojživelníků. 11 REPORTÁŽ AKTUALITY NÁČRTY PARKU pocházejí Foto: archiv zámku Sychrov 1 z roku 1852 od Josefa Pruvota, od roku 1855 ale park po celých čtyřicet let pěstoval zahradní ředitel Vojtěch Mašek. Ten navázal na klasicistní základ a pokračoval soudobou formou, kterou naplnil sbírkou dřevin, knížete podporoval ve sběratelství a spolu založili arboretum, oddělené od parku řadou pěti skleníků. Sychrovský park byl osázen také četnými exoty z ciziny. Je jedním z našich dendrologicky nejzajímavějších parků a byl předlohou pro vznik zmíněných významných arboret. Nástupcem Kamila Rohana se stal jeho synovec Alain Rohan, který se o údržbu parku nestaral. Velkou sbírku rostlin ve sklenících, čítající 1119 druhů a odrůd skleníkových rostlin, a malé alpinum nechal v roce 1894 odstranit. Roku 1895 musel zahradní ředitel Vojtěch Mašek ze Sychrova odejít. PROJEKT V ČÍSLECH Celkové náklady 2 Foto: archiv SFŽP ČR 3 1 142 959 Kč Celkové uznatelné náklady Foto: archiv SFŽP ČR 1 137 704 Kč MÍT PARK JAKO KNÍŽE ROHAN Když Karel Rohan, potomek slavného francouzského rodu spřízněného s francouzskými králi, začal budovat rozsáhlý park na Sychrově, netušil, že ten se jednou stane vzorem pro slavnější parky v Průhonicích nebo na Konopišti. A netušil ani to, že na jeho obnovu přispěje Operační program Životní prostředí. Z ámek Sychrov se nachází u stejnojmenné obce v Libereckém kraji šestnáct kilometrů jižně od Liberce a šest kilometrů severozápadně od Turnova. Současný zámek byl vybudován na místě původní gotické tvrze, zničené za třicetileté války. V letech 1690–1693 si na jejím místě tehdejší majitelé Sychrova Lamottové z Frintroppu postavili dvoupatrový barokní zámek. Když zchátralý a po zásahu bleskem poškozený zámek koupila v roce 1820 původem francouzská knížecí rodina Rohanů, byl starý barokní zámek Sychrov neobyvatelný a jeho přestavba na hlavní sídlo byla nevyhnutelná. Kníže Karel z Rohanu jej proto nechal ve 20. letech 19. století rozšířit ve stylu pozdního klasicismu. Další přestavbu uskutečnil kníže Kamil z Rohanu, který jej nechal v letech 1847 až 1862 přestavět ve stylu romantické gotiky, jak jej již známe z pohádek Zlatovláska, Nesmrtelná teta a Nejkrásnější hádanka. Novogotickou podobu tehdy dostaly i všechny zámecké interiéry. 12 ce na Prahu. Do čtyř řad byla alej vysázena proto, aby stínila šlechtě, jedoucí v kočárech uprostřed, i pěším, kráčejícím po stranách. Podle původního záměru Rohanů měla alej vést až ke kostelu v nedalekých Jenišovicích, kde chtěli vybudovat rodinnou hrobku, ve které plánovali být pohřbeni. Z plánů ale nakonec sešlo, protože pozemky patřily jinému rodu – des Fours z Hrubého Rohozce, a tak alej nebyla vlastně nikdy dokončena a Rohanové jsou nakonec pohřbeni v kryptě kostela v nedalekém Loukově. „Takový soubor Park zámeckých pánů vzácných dubů se nenalézá nikde jinde v republice,“ Dnes je stavba typickým příkladem šlechtic- upozorňuje Kadlec. Po 160 letech, kdy se kého sídla druhé poloviny 19. století. Kromě alej jen průběžně ošetřovala, už bylo nezbytzámecké budovy s původním mobiliářem né, aby došlo k její zásadní obnově. Ta se popatří k areálu i rozsáhlý park, který vybudo- dařila díky dotaci z Operačního programu val první ze sychrovských Rohanů, v jehož Životní prostředí. díle pak stejně jako v případě přestavby zámku pokračoval jeho potomek Kamil. Unikátní alej Zámecký park byl obohacen i novými stav- „V roce 2009 jsme podali žádost o podporu na Státní bami, jako jsou vyhlídka korunního prince fond životního prostředí, jejímž záměrem byla obnova Rudolfa nebo slavnostní brána zvaná Artu- obou částí Rohanovy aleje,“ vzpomíná Vladimíra rův hrad v podobě romantické zříceniny. Králová z Národního památkového ústavu, „Architekti v Průhonicích a na Konopišti si pak která měla projekt na starosti. brali za vzor právě zdejší park,“ objasňuje netušeV první, dubové části aleje došlo sice né propojení Miloš Kadlec, ředitel Národ- k pokácení 25 stromů, ale 35 nových – ního památkového ústavu, územní správy na stejné místo, po odstranění pařezu a výna Sychrově, v jehož správě je osmnáct hra- měně půdy – jich bylo vysazeno a 37 původdů a zámků včetně Sychrova. ních ošetřeno. Společně s výsadbou nových Park se skládá ze tří částí. Jednou z nich je stromů byla provedena také pěstební opatRohanova alej, unikátní příjezdová cesta le- ření na sousedních porostech a byly odstramovaná alejí pyramidálních dubů. Za zadní něny nálety z hranice aleje, aby alej byla co branou parku přechází dubové stromořadí nejméně zastiňována. s 88 vzrostlými duby do čtyřřadé lipové aleV druhé, lipové části se pokácely pouze je, která vede až k bývalé staré silnici z Liber- 4 stromy, 18 jich bylo vysazeno a dalších 183 ošetřeno. Dubová alej z pyramidálních dubů je skutečně unikátní. Je příkladem otevřené aleje, v níž je uplatňován princip, kdy je profil cesty širší než vyvinuté koruny stromů a zároveň je vysázena úzkými, pyramidálními formami stromů. Tím je umožněn hluboký prostorový pohled směřovaný alejí k reprezentativní budově. Na východním konci aleje stojí boží muka k úctě Panny Marie. „Alej je vysázena ze specifických sloupovitých kultivarů Quercus robur ,Fastigiata‘ a ,Pyramidalis‘, které vypadají jako topoly a které tady na zámku vyšlechtil právě zahradní ředitel Vojtěch Mašek, tehdy majitel dnes už zrušeného zahradnictví v nedalekém Turnově. Ten specifický tvar byl přáním architekta knížete Rohana, který chtěl docílit toho, aby zde koruny stromů vytvořily jakousi gotickou klenbu, která by korespondovala s novogotickým stylem zámeckého průčelí,“ popisuje Vladimíra Králová architektonický záměr cesty, po které kníže Rohan přijížděl do svého sídla. Dnešní vchod do zámku byl totiž původně hospodářským dvorem se stájemi a k zámku se přijíždělo od Jenišovic právě Rohanskou alejí. Celková výše podpory 967 048 Kč chován nástup do aleje. Provedli jsme stabilizační řez, aby z něj na nikoho nic nespadlo, a časem se uvidí, co s ním bude dál,“ dodává. Stejně pečlivě se přistupovalo i k ostatním stromům aleje. Cílem nebylo nesmyslně kácet, každý jednotlivý strom posuzovali odborníci. Velký důraz se kladl na bezpečnost návštěvníků parku, nejen kvůli vzpomínce na vzácný buk dubolistý, který tu před lety vyvrátil uragán Kyril. Vladimíra Králová je toho názoru, že parku by prospělo, kdyby se více prokácel. Už proto, že duby v aleji jsou poměrně světlomilné a v zastíněných částech aleje se jim tak dobře nedaří. „Rozsáhlejší kácení ale není vzhledem k životnímu prostředí možné,“ konstatuje Králová. Obnova nebyla jednoduchá Obtížně se sháněly i vhodné sazenice k dosadbě v aleji. Dříve se tu stromy množily v zásobní zahradě, ale ty sazenice, které v ní byly, byly vysazeny velmi hustě u sebe, byly do sebe zapletené a pro obnovu už nebyly použitelné. Vyhovující sazenice se nakonec sehnaly až v Holandsku. „Je velká škoda, že nemáme k dispozici potřebný genetický materiál, který Zachráněné stromy bychom si mohli předpěstovat a vracet do parku coby „Když se alej zakládala, bylo samozřejmě důleži- původní,“ říká Vladimíra Králová. té, aby byla stejnodruhová, stejnověká, aby prosJakkoliv byla obnova aleje naprojektovátě vytvářela jeden ucelený prvek. To je dnes těžké na již v roce 2009, k realizaci se kvůli perudržet,“ říká Vladimíra Králová a ukazuje sonálním změnám v Národním památkona první strom aleje, napadený dřevokaz- vém ústavu přistoupilo až o pět let později, nou houbou ohňovcem. „Je vidět, že postupně v roce 2014. „Na zdravotním stavu stromů je to odumírá, dostávají se do něho brouci a trouchniví. pochopitelně znát, už tu zase máme suché větve,“ konNechali jsme ho tady, aby byl nějakým způsobem za- statuje Vladimíra Králová. ČÍSLO 4 / DUBEN 2016 4 Foto: archiv SFŽP ČR 1. DOBOVÉ FOTO lipové čtyřřadé Rohanovy aleje. Snímek byl pořízen v první polovině 20. století. 2. DUBOVÁ ČÁST ROHANKY na jaře těsně před olistěním. 3. NOVĚ VYSÁZENÉ stromy před zámeckou oranžérií. 4. KLENBA Z KORUN pyramidálních dubů koresponduje s novogotickým průčelím zámku. 13 REPORTÁŽ AKTUALITY 5. FONTÁNA PŘED ORANŽÉRIÍ, pohled jednou ze tří hlavních cest parku směrem k zámku. 6. SE SYCHROVSKÝM ZÁMKEM je spojen i hudební skladatel Antonín Dvořák, který zámek a přilehlou obec sedmkrát navštívil. Říká se, že mu doslova učaroval. Dojížděl sem za svým dlouholetým přítelem, sychrovským správcem Aloisem Goebelem. Krása zámeckého parku, kde se prý často procházel, jej inspirovala k řadě skladeb, například k houslovému koncertu A moll, opus 53. Skladateli je na zámku věnována pamětní síň. 5 Foto: archiv SFŽP ČR V poměrně havarijním stavu je i přes realizaci projektu lipová část aleje o 236 stromech směrem k Jenišovicím, z nichž už je ve špatném stavu každý desátý. „Některé zásahy z projektu se přesunuly na jiné stromy, protože jsme počítali s další etapou obnovy. Nemá také význam vysazovat mladé stromy pod ty už vzrostlé. Jsou tam zastíněné, čekají, až ty velké padnou, aby mohly vyrazit za světlem, a hlavně už to potom není alej, která by měla být stejnověká,“ domnívá se Vladimíra Králová. Ošetřování aleje je poměrně náročné hned z několika důvodů. Projekt má desetiletou udržitelnost, ale následná péče o alej už není předmětem dotace, o celý park se starají pouze tři zahradníci, a co víc, celý park je vysazen na píscích. V rohu parku stojí vodárenská věž, která kdysi poháněla vodu z údolí Mohelky, jež byla kanály rozváděna po celém parku, který tak zavlažovala. Bez ní by tehdy park nebylo možné vytvořit, namísto exotických dřevin by se v suché půdě udržely nejspíš jen nějaké náletové druhy. Dnes už vodárenská věž vodu z údolí Mohelky nepohání. „Je to problém, protože obzvláště po výsadbě je potřeba neustále zalévat, a přestože se snažíme, už nám dva duby odešly. Budeme je dosazovat, už z vlastního rozpočtu,“ zamýšlí se Králová. „Je tu dokonce proláklina, ve které nejspíš býval mokřad, svého času i rybník, ale ani tady se voda nakonec neudržela,“ vysvětluje dále. Další dotace státní silnici a na jaře 1822 tam po obou stranách vysázet dvojitou alej z topolů. Jeho nástupce Kamil Rohan na podzim roku 1851 nařídil sychrovskému lesnímu Franzi Vordrenovi, aby starou a již hodně poškozenou alej vykácel a vysázel novou. Podle tohoto příkazu bylo na jaře a na podzim 1852 po vykácení starých stromů na jejich místě znovu vysázeno 246 lip kolem středního tahu aleje a 246 topolů na jejích vnějších stranách,“ říká Miloš Kadlec. I Karlův nástupce Kamil Rohan, jenž byl vášnivým botanikem a sběratelem a jenž se soustředil na úpravy zámeckého parku a tvorbu bohatých dendrologických a botanických sbírek, vytvořil záměrné krajinné úpravy v celém širokém okolí Sychrova a přilehlých vesnicích. Krajina byla v jeho časech protkána alejemi, leCit pro krajinu mujícími cesty rohanského panství, na vý„Park je živý organismus, a pokud chceme zachovat jeho znamných místech a uzlových bodech původní kompozici, musí se na tom neustále pracovat. nalezneme drobné dominanty v podobě Zajímavé bude, až ti velikáni jednou padnou,“ nadná- stylizovaných rozcestníků a plastik. Se ší zamyšleně Králová. Na to nejspíš nemyslel zřetelem k hlavní dominantě krajiny, jíž ani kníže Rohan, zakladatel aleje. Alej nechal je vzdálená zřícenina hradu Trosky a skalnaprojektovat a vysadit, ale sám se jejího pří- ní útvar Drábských světniček, byly komliš velkého vzrůstu nedočkal. Je inspirující, že ponovány krajinné prostory a průhledy, dříve bylo při práci s krajinou běžné myslet včetně výsadeb masivních bosketů i jedna příští generace. Určitě měl ale představu, notlivých dřevin v lučních partiích krajiny jak bude alej vypadat, až dospěje. směřující k řece Jizeře. Vodní plochy byly „Kníže Karel Rohan podle pamětní knihy přiká- opatřeny umělými ostrovy a břehovými zal udělat hlavní příjezdovou cestu směrem na vý- porosty, celý krajinný obraz byl umělecky chod od zámku přes sychrovský dvorec až k liberecké ztvárňován a vyvážen. Celkový ráz krajiny byl pak podtržen i stylizací hospodářských budov, které se v krajině pohledově uplatňovaly. Národní památkový ústav obdržel v loňském roce také dotaci na celkovou obnovu parku. „Vysazuje se, kácí, ošetřují se stromy, zakládají se keřové skupiny, vyměňují se stromy, které se neuchytily nebo nemají dostatečnou kvalitu, dodělávají se trávníky, obnovovala se hlavní parková osa směrem k oranžérii, protože byla zarostlá,“ vypočítává Vladimíra Králová. I to představuje velké množství stromů, které budou potřebovat hojnou zálivku. „Pak nám ještě zbývá doladit terény. Na podzim jsme to nestihli, chystáme se na to teď na jaře,“ tvrdí Králová. Ze zahraničních fondů byla obnovena také oranžérie a postupně se opravují i menší parkové prvky, jako jsou fontány. Parku by prospělo, kdyby se více prokácel. Už proto, že duby v aleji jsou poměrně světlomilné a v zastíněných částech aleje se jim tak dobře nedaří. Rozsáhlejší kácení ale není vzhledem k životnímu prostředí možné. 14 6 Dva v jednom Dotaci na obnovu aleje zkombinovali žadatelé ze dvou výzev: z výzvy na regeneraci urbanizované krajiny pro část z pyramidálních dubů a z výzvy na obnovu krajinných struktur, která stojí ve volné krajině za branami parku. „V rámci většího kolektivu Foto: archiv SFŽP ČR jsme zpracovali projekt a na základě dendrologického průzkumu každého stromu se volila varianta, jakým způsobem bude přistoupeno k jeho obnově,“ popisuje Králová. Celou situaci poměrně zjednodušila skutečnost, že jediným druhem ochrany, pod který Sychrov spadá, je ochrana národní kulturní památky. V takovém případě své stanovisko k projektu vyjadřovali pouze specialisté na památky zahradního umění z pražského generálního ředitelství ve spolupráci s krajem, který k projektu na základě jejich posudku vydal závazné stanovisko. A liberecká pobočka Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, s níž má Národní památkový ústav velmi dobrou spolupráci, podle jejích slov právě tuto skutečnost respektovala. „Respektovali, že jsme v historickém parku, takže po nás nechtěli, abychom tu vytvářeli divočinu, neboť už původním záměrem bylo, aby bylo vidět, že park je dílem lidské ruky,“ říká. O zpracování žádosti požádali externí firmu, následnou administraci projektu si zajišťují sami. Se smyslem pro detail „S realizační firmou jsme byli spokojeni, neboť to byla firma, pro kterou byla obnova alejí referenční zakázkou, takže projekt zrealizovali za dobrou cenu a odvedli kvalitní práci,“ hodnotí Vladimíra Králová. Upozorňuje ale i na problém spojený s výzvami z OPŽP a přerozdělováním dotací. „Problém vypisování dotačních výzev spočívá v tom, že po rozdělení dotací se pak projekty stejného druhu realizují ve stejnou dobu. Narážíme pak na nedostatek pracovních skupin i rostlinného materiálu. Je to velký rozdíl, když se vám potom stane, že zakázku vysoutěží firma, která se zabývá především rekultivacemi na skládkách a haldách. Tam pak chybí určitý smysl pro detail a na výsledku je to hodně znát,“ říká Králová. ČÍSLO 4 / DUBEN 2016 Sychrovský park je otevřen celoročně, a tak se můžeme těšit jeho krásami v každé roční době. Obzvlášť podmanivý je na podzim, kdy vynikne jeho bohatá květena, popínavé listy září červeně a žlutě a harmonie barev je skutečnou pastvou pro oči. Husí noha Základním principem parku, vystavěného podle polohy slunce na obloze k ranním procházkám, je po vzoru francouzských zahrad „Patte d´Oie“ neboli husí noha – tříosý systém s jednotlivými průhledy sledovaný výsadbou. Hlavní pozorovací bod vychází ze zámecké terasy. Centrální osa parku je ukončena zdobným portikem vzdálené oranžérie, za Rohanových časů hostící nejrůznější kulturní a hédonistické dýchánky, a je celkově koncipována jako široce rozvolněný luční průhled lemovaný množstvím okrasných dřevin s boskety povětšinou místních dřevin, které prostor ohraničují. Parkové cesty tu navazují na příčné boční průhledy a jsou vedeny v terénních prohlubních, aby svými liniemi nerušily hladinu lučních ploch. Z těch vyčnívají jen osově položené bazény s fontánami. Další osa parku se odvíjí od prostoru nalevo od centrální louky, i když v současné sobě se vzhledem k mohutnosti převislých a stříhanolistých buků pohledově téměř neuplatňuje. Je ukončena romantickou stavbou Arturova hradu. Je to umělá zřícenina, která je koncipována jako brána do krajiny a optický přechod k dálkovým pohledům přes údolí do Mohelky. Pod Arturovým hradem nechybí ani romantická podzemní chodba, kdysi využívaná jako jedna z parkových atrakcí, jako tajuplný průchod na nečekaně se otvírající vyhlídkové prostranství vysoko nad řekou. ECHO Dalších 56 projektů na zlepšení ovzduší Státní fond životního prostředí ČR ukončil hodnocení projektů z 8. výzvy OPŽP. Šanci získat dotaci má celkem 56 projektů s požadavkem dotace EU za 2,7 miliardy korun. Cílem výzvy bylo snížit množství emisí z průmyslu a zemědělství, a přispět tak ke zlepšení kvality ovzduší. Státní fond obdržel 240 řádně zaregistrovaných žádostí o podporu. Zájem žadatelů tak více než dvojnásobně překonal vymezenou alokaci 2,5 miliardy korun. Příjemci podpory, jejichž projekty byly doporučeny k podpoře, mohou finalizovat svá zadávací řízení již nyní, aby mohli ihned po definitivním schválení projektů zahájit jejich realizaci. Finanční podpora poputuje konkrétně na náhradu, rekonstrukci nebo pořízení dodatečných zařízení na spalovacích a ostatních stacionárních zdrojích znečišťování za účelem snížení emisí tuhých látek, oxidů síry, oxidů dusíku, amoniaku a těkavých organických látek. Většina finančních prostředků tak poputuje zejména průmyslovým podnikům. Pařížská klimatická dohoda Ministr životního prostředí Richard Brabec podepsal za ČR 22. dubna v New Yorku takzvanou Pařížskou klimatickou dohodu. Mezi klíčovými státy, které ohlásily podpis dohody, jsou USA, Čína, Velká Británie, Německo nebo například Polsko. Aby byla smlouva celosvětově platná, musí ji ratifikovat alespoň 55 států Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu odpovědných za alespoň 55 procent celkových globálních emisí skleníkových plynů. Dohoda by měla začít platit od roku 2020. V ČR začne příprava na ratifikaci již letos. Dohodu musí schválit Parlament ČR a podepsat ji musí prezidenta republiky. Dům přírody V Českém ráji v Dolánkách u Turnova byl na začátku dubna otevřen v pořadí již osmý Dům přírody v ČR. Na jeho vzniku se podílela Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a město Turnov. Investorem a provozovatelem domu je obecně prospěšná společnost Ekocentrum Oldřichov v Hájích. Celkové náklady na výstavbu domu činily 34 842 667 korun, více než 29 milionů bylo uhrazeno z dotace OPŽP, necelé 2 miliony korun poskytl Státní fond životního prostředí ČR. V sousedství Domu přírody Českého ráje stojí národní kulturní památka Dlaskův statek s národopisnou expozicí Muzea Českého ráje. 15 Speciál: Semináře OPŽP CO ZAZNĚLO A ZAZNÍVÁ NA SEMINÁŘÍCH OPŽP Foto: archiv SFŽP ČR Semináře Operačního programu Životní prostředí se těší velkému zájmu žadatelů. Konají se po celé České republice a vždy jsou obsazeny během několika málo dnů. Žadatelům o podporu nabízejí praktické a užitečné informace. Přednášejí na nich zástupci Státního fondu životního prostředí ČR i Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. S emináře OPŽP bývají buď půldenní, nebo celodenní. Účastníci jsou na nich seznámeni s podmínkami aktuálních výzev programu i s chystanými výzvami, předkládány jsou jim i příklady z praxe a mohou se ptát na to, co je zajímá. Část programu celodenních seminářů, konaných obvykle v Praze, se věnuje i ekonomické části administrace projektů a změnám vyplývajícím z novely zákona o veřejných zakázkách. Celodenní seminář, kterého se účastnila Priorita, se konal v polovině března v pražském hotelu Barceló a zahájila ho Monika Špačková z Odboru krajských pracovišť Morava Státního fondu životního prostředí ČR. Shrnula výsledky formálních kontrol u více než jednoho tisíce žádostí o podporu přijatých ve 14 výzvách nového OPŽP. Z jejích slov vyplynulo, že někdejší administrační systém Bene-Fill, který 16 v minulosti příjemce dotací zhusta kritizovali, byl ve srovnání s novým monitorovacím systémem MS2014+ malým zázrakem. „Zkontrolovali jsme zhruba 1200 žádostí, takže jsme s to definovat hlavní chyby, kterých se žadatelé dopouštějí, a problémy, s nimiž se potýkají. Vyšlo nám z toho, že žadatelé prozatím stále bojují se samotným odesláním žádosti. Smůlu mají ti, kteří ji odesílají na poslední chvíli, ale nezvládnou to. Žádost přitom nelze podat dodatečně a vymlouvat se na nedostatky nového informačního systému nelze,“ uvedla Špačková. Žadatelé o podporu se dle jejích slov nemají nenechat zmást vysokým počtem již vyhlášených výzev nového Operačního programu Životní prostředí. Důvodem je, že nový monitorovací systém neumožňuje přijímat žádosti v rámci jedné výzvy ve více prioritních osách programu. „To, že v minulém programu bylo vyhlášeno celkem kolem 60 výzev a my máme již v prvním roce nového operačního programu 40 vyhlášených výzev, neznamená, že jsme v počtu vyhlášených výzev za půlkou programu, ale že kvůli novému monitorovacímu systému musíme pro každou oblast podpory vyhlásit samostatnou výzvu,“ upřesnila. Vyplnění žádosti Ve svém vystoupení se věnovala hlavně tomu, jak konkrétně pracovat s novým monitorovacím systémem. Upozornila například na to, že do popisu projektu není třeba psát „slohová cvičení“, ale postačí se vyjádřit stručně a věcně a nezapomínat na povinné náležitosti žádosti. „V záložce popis projektu u projektů staveb, případně technologií pevně spojených s pozemky, je v rámci systému MS2014+ vždy nutné do anotace projektu vyplnit i parcelní čísla, případně čísla popisná budov,“ řekla Špačková. Podle ní žadatelé o dotaci často nevědí, co přesně je třeba v žádosti vyplnit. Povinná jsou všechna žlutě označená pole, v případě jejich nevyplnění podobně jako v případě nevyplnění ostatních povinných údajů jim nový systém neumožní žádost odeslat. Nově je povinné žádost elektronicky podepsat statutárním zástupcem nebo zplnomocněncem ještě před jejím odesláním. Plné moci musí obsahovat ověřené podpisy zmocněnce a zmocnitele. Povinné je i vkládání všech povinných dokumentů a příloh do monitorovacího systému. V případě příloh velkého formátu nebo velkého objemu dat je možné je dodatečně podat i písemně nebo na elektronickém nosiči na místně příslušné krajské pracoviště fondu, v případě žádostí administrovaných Agenturou ochrany přírody a krajiny na jejím místně příslušném regionálním pracoviště. Fyzické podání povinných dokumentů je však vždy jen dodatečné a nepovinné, povinností naopak zůstává vložit je do monitorovacího systému. „Všechny dokumenty předkládané v elektronické podobě musí být elektronicky podepsány statutárním zástupcem žadatele nebo osobou, která daný dokument zpracovala nebo vydala, což platí v případě příloh žádosti zpracovaných v originální podobě v elektronické formě jinou osobou než žadatelem,“ upozornila Špačková. Při vkládání příloh do systému je třeba každou přílohu připojit, uložit a ověřit, tedy podepsat elektronickým podpisem žadatele. To značí každou přílohu opatřit takzvanou pečetí. Nezbytnou funkcí při podávání žádosti je funkce „kontrola“, která žadatele při práci na jeho žádosti upozorňuje na to, co v ní je nesprávné, co je třeba doplnit. Po vyplnění celé žádosti je třeba žádost finalizovat, elektronicky podepsat a odeslat. V případě úspěšného odeslání žádosti se v systému vygeneruje registrační číslo projektu, pod kterým je žádost celou dobu administrována. „Žadatele bych ráda upozornila na to, aby nezapomínali na vyplnění záložky veřejné zakázky, i kdyby ji prozatím jen plánovali. Důležitá je i záložka veřejné podpory, pokud je relevantní, a záložka CBA. Při vyplňování žádosti je možné se obrátit na pracovníky krajských pracovišť, kteří dělají maximum pro to, aby byli nápomocni pro včasné odeslání žádosti žadatelem,“ uvedla Špačková a upozornila ještě na to, že v novém monitorovacím systému pracovníci fondu nevidí do složky neodeslaných žádostí, takže pro ně může být těžké rychle a správně poradit žadateli po telefonu. Mnohdy podle ní pomůže, když žadatel zašle hlášení o chybě e-mailem. pracovníci fondu v rámci kontroly řeší jejich případné nedostatky. Jeho prostřednictvím posílají žadateli takzvanou depeši, v níž ho žádají, aby chybu odstranil. K odstranění každého nedostatku může být žadatel vyzván pouze jednou,“ upřesnila Špačková. Depeše je zasílána vždy na hlavní kontaktní osobu; pokud není hlavní kontaktní osoba zaregistrována v monitorovacím systému, je depeše zaslána pouze na objekt. Rozsah depeše je omezen monitorovacím systémem na 2000 znaků, což vždy nestačí, takže se může stát, že žadatel kvůli jedné chybě obdrží třeba i pět depeší. Proto je třeba žádosti v systému sledovat a nespoléhat se na to, že depeše přijde i do e-mailu, i když má žadatel systém takto nastaven. Může se totiž i stát, že depeše z nějakého důvodu do e-mailu nepřijde… „Pokud na depeši žadatel nezareaguje do 6 pracovních dnů, což je pevně daná lhůta, jeho žádost je automaticky zamítnuta z důvodu nesplnění podmínky formální kontroly,“ zdůraznila Špačková. Avšak ani příjmem depeše a odstraněním chyby nástrahy nového monitorovacího systému při zpracování žádosti nekončí. Po doplnění žádosti je třeba žádost znovu finalizovat, elektronicky podepsat a v systému odeslat. „Na to žadatelé někdy zapomínají. Žádost je ale vždy doplněna až tehdy, pokud je i v systému znovu odeslána,“ uvedla. Práce s dokumenty Další část výkladu byla věnována práci s povinnými přílohami při zpracování žádosti. Pokud jsou dokumenty stále platné, mohou být starší dvou let. To se týká hlavně projektových dokumentací, které jsou obvykle aktuální do doby, než se začne s realizací projektu. Netýká se to však všech ostatních povinných dokumentů, které by v době podání žádosti neměly být starší dvou let. Výjimku tvoří pouze ty dokumenty, v nichž je jejich platnost přímo uvedena. Nejčastějším nedostatkem u příloh k žádosti o podporu podle ní ale i tak zůstává nedoložení všech příloh. „Dokumenty dále nejsou v požadovaných formátech PDF, v případě rozpočtů a požadovaných dokumentů v XLS. Není doložena takzvaná kalkulačka, tedy propočet vylučovacího kritéria, v tisících korun. U veřejné podpory nebývá doloženo prohlášení dle přílohy č. 4 příručky Pravidla pro žadatele a příjemce podpory z OPŽP 2014–2020. Projektová dokumentace není podepsána a orazítkována zpracovatelem, dokumenty nejsou podepsány jejich zpracovateli, případně žadatelem, což se týká rozpočtů, a existuje nesoulad předložených rozpočtů a údajů ve formuláři žádosti,“ vyjmenovala Špačková, která své vyFormální kontrola stoupení uzavřela výčtem kroků po formál„Když se žadatel úspěšně prokliká celým systémem MS ní kontrole žádosti, mezi něž patří kontrola 2014+ a podaří se mu žádost odeslat, prochází žá- přijatelnosti a věcné hodnocení, prověření dost formální kontrolou ze strany pracovníků fondu,“ bonity žadatele a zajištění jeho zdrojů a výpokračovala v tématu výsledků formálních běr projektů doporučených k financování. kontrol Monika Špačková, která přitom V případě, že je žádost o podporu z nějaodpověděla i na dotaz účastníka semináře, kého důvodu zamítnuta, mají žadatelé možzda není u náročnějších projektů vždy lepší nost odvolat se do 14 dnů prostřednictvím dokumentaci předložit i v písemné podobě. monitorovacího systému nebo k tomu urče„Ano, je, ale i přesto zůstává stěžejním elektronický ného formuláře na stránkách Operačního monitorovací systém. Ostatně i jeho prostřednictvím programu Životní prostředí. ČÍSLO 4 / DUBEN 2016 Foto: archiv SFŽP ČR COST-BENEFIT ANALYSIS Veronika D vořáková z Oddělení projektové podpory Státního fondu životního prostředí ČR vysvětlila, co je to takzvaná CBA analýza neboli analýza nákladů a přínosů. Povinnost zpracovat ji má v modulu CBA MS2014+ většina žadatelů při předkládání žádosti o podporu. „CBA je stručně řečeno nástroj, který slouží k hodnocení investičních rozhodnutí s cílem posouzení jejich finanční výkonnosti, udržitelnosti a socioekonomického přínosu. Kompletní CBA je určena primárně pro takzvané velké projekty, ale dnes tuto povinnost mají dle vydaného pokynu Ministerstva pro místní rozvoj takřka všichni žadatelé o podporu i na individuální projekty menšího finančního rozsahu,“ vysvětlila D vořáková. Finanční část CBA analýzy je vyžadována u všech projektů vytvářejících příjmy dle článku 61 obecného nařízení EU č. 1303/2013, dále pak u všech ostatních projektů od minimálního finančního objemu celkových způsobilých výdajů ve výši 5 milionů korun. Zpracování finanční i ekonomické části CBA je ale vyžadováno i u všech projektů od minimálního finančního objemu celkových způsobilých výdajů projektu ve výši 100 milionů korun. „Při vyplňování CBA analýzy žadatelům doporučujeme důkladně se seznámit s uživatelskou příručkou pro zpracování CBA. Informace o povinnosti a zpracování jsou také obsaženy v Pravidlech pro žadatele a příjemce z OPŽP 2014–2020. Tato příručka je volně k dispozici na webu OPŽP v sekci dokumenty – seznam obecně závazných dokumentů,“ uvedla D vořáková. Důležité jsou podle ní zejména přílohy této příručky, stěžejní je pak příloha číslo tři, která obsahuje podrobný a názorný postup, jak CBA analýzu vyplnit krok po kroku. „V případě konkrétních dotazů k modulu CBA pro OPŽP je možné kontaktovat pracovníky fondu na e-mailové adrese [email protected],“ uzavřela D vořáková. 17 Speciál: Semináře OPŽP PRIORITNÍ OSA 1 Vedoucí Oddělení odboru ochrany vod Státního fondu životního prostředí ČR Daniela Floriánková účastníky semináře seznámila s aktuálně vyhlášenými výzvami v prioritní ose 1 – zlepšování kvality vody a snižování rizika povodní. „Další aktuální výzvy zaměřené na veřejný sektor se přitom chystají. Zhruba 500 milionů korun bude uvolněno na projekty určené na odstraňování příčin nadměrného zatížení povrchových vod živinami v aktivitě 1.1.3. Příjem žádostí by měl být zahájen v červenci letošního roku,“ uvedla Floriánková. Dále se chystá výzva zaměřená na aktivity 1.1.1, 1.1.2 (výstavba kanalizace, výstavba, modernizace a intenzifikace čistíren odpadních vod) v hodnotě přesahující 2,5 miliardy korun a výzva zaměřená na aktivity 1.2.1 a 1.2.2 (výstavba a modernizace úpraven vody, výstavba a dostavba přivaděčů a rozvodných sítí) s celkovou alokací ve výši 740 milionů korun. V obou případech je předpokládaný příjem žádostí stanoven na letošní říjen. Floriánková zodpověděla i častý dotaz, zda je možné z nového Operačního programu Životní prostředí čerpat dotace na rekonstrukce kanalizačních a vodovodních sítí. „Není to možné. Dotace je možné čerpat pouze na vybudování nových sítí. Přitom je lze čerpat i na připojení odběratelů k nim, i když v tomto případě je třeba také říci, že jejich provoz pak upravují podmínky operačního programu,“ vysvětlila. Další dotaz zněl, zda může obec, která má jednotnou dosluhující kanalizaci napojenou na čistírnu odpadních vod, zažádat o dotaci na oddílnou kanalizaci. „V tomto případě o dotaci žádat nelze. Žádat o dotaci lze pouze v případě, že dosluhující kanalizace není připojena na čistírnu odpadních vod, to znamená, že se jedná o kanalizaci zakončenou volnými výusťmi. Pak by mohlo být řešením dosluhující kanalizaci přebudovat na dešťovou kanalizaci a kanalizaci splaškovou vybudovat zcela nově,“ odpověděla. Pak se věnovala popsání specifických cílů 1.1 a 1.2 u prioritní osy 1. Upřesnila i to, které konkrétní projekty spadají do aktivit 1.1.1. Je to výstavba kanalizace za předpokladu existence vyhovující čistírny odpadních vod v aglomeraci, výstavba kanalizace za předpokladu související výstavby, modernizace a intenzifikace čistírny odpadních vod včetně decentralizovaných řešení likvidace odpadních vod. „Domovní čistírny odpadních vod nejsou a nebudou dotacemi podporovány,“ upřesnila. Mezi podporované projekty u aktivity 1.1.2 patří výstavba, modernizace a intenzifikace čistíren odpadních vod, která není omezena velikostí zdroje znečištění, tedy počtem obyvatel obce. K podmínkám a uznání způsobilých nákladů náleží pokles vypouštěného znečištění nebo zvýšení účinnosti čištění odpadních vod 18 a vybudování pouze oddílné kanalizace určené výhradně pro veřejnou potřebu. „K podmínkám přijatelnosti u všech vyjmenovaných aktivit je nutný soulad se státní politikou plánování v oblasti vod, tedy vyjádření podniků povodí ve standardizovaném vzoru, soulad s platnou vodohospodářskou politikou daného kraje, není vyžadováno stanovisko krajského úřadu,“ řekla Floriánková. Aktivita 1.1.3 se vztahuje na projekty, jako je odstraňování příčin nadměrného zatížení povrchových vod živinami. Dotace se v tomto případě vztahuje zejména na vodárenské nádrže, nádrže koupacích vod a na přítoky do těchto nádrží, ale i na záchytné nádrže na jednotné kanalizaci, sedimentační nádrže na přítocích do nádrží, opatření v nádržích a technologie na odstraňování fosforu u stávajících čistíren odpadních vod plnících limity platného povolení k vypouštění odpadních vod. „Mezi podporované aktivity 1.2.1 patří výstavba a modernizace úpraven vody a zvyšování kvality zdrojů pitné vody včetně výstavby a modernizace systémů, jako jsou technická opatření pro ochranu zdrojů pitné vody v jejich bezprostřední blízkosti, sloužících veřejné potřebě. V případě podporovaných aktivit 1.2.2 to je výstavba a dostavba přivaděčů a rozvodných sítí pitné vody včetně souvisejících objektů sloužících veřejné potřebě,“ pokračovala Floriánková. I v tomto případě platí, že žadatelův projekt musí být v souladu s plánem rozvoje vodovodů a kanalizací příslušného kraje. Realizací projektu musí dojít k napojení dalších obyvatel na kvalitní pitnou vodu za předpokladu existence nebo současného vybudování vyhovujícího systému likvidace odpadních vod a ke zlepšení kvality dodávané pitné vody do vodovodní sítě nebo ke zvýšení množství dodávané pitné vody. U úpraven pitné vody je třeba prokázat, že zlepšení nevyhovující kvality surové vody, která je příčinou nedosahování požadované kvality pitné vody, nelze dosáhnout zlepšením kvality zdroje, například jeho ochranou. U specifických cílů prioritní osy 1.1 a 1.2 platí, že rekonstrukce kanalizační a vodovodní sítě není způsobilý výdaj a způsobilý výdaj není ani rozpočtová rezerva projektu. „Podporovány jsou zejména projekty oddílné splaškové kanalizace pro veřejnou potřebu ve smyslu zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích,“ uvedla Floriánková, která zopakovala, že náklady na realizaci připojení jednotlivých nemovitostí na kanalizaci a vodovod lze taktéž zahr- nout do způsobilých výdajů, a zdůraznila, že i na tyto části infrastruktury se vztahují všechny podmínky poskytnutí dotace. Specifický cíl 1.3 a 1.4 Na prioritní osu 1 bylo zaměřeno i vystoupení ředitelky Odboru ochrany přírody Státního fondu životního prostředí ČR Květoslavy Kapkové, která rozebrala zbývající specifické cíle prioritní osy 1, tedy specifický cíl 1.3 – zajistit povodňovou ochranu intravilánu a specifický cíl 1.4 – podpořit preventivní protipovodňová opatření. Aktivita 1.3.1 míří na projekty na zprůtočnění nebo zvýšení retenčního potenciálu koryt vodních toků a přilehlých niv, zlepšení přirozených rozlivů, aktivita 1.3.2 je zaměřena na hospodaření se srážkovými vodami v intravilánu a jejich další využití namísto jejich urychleného odvádění kanalizací do toků a aktivita 1.3.3 podporuje obnovení, výstavbu a rekonstrukce, případně modernizace vodních děl sloužící povodňové ochraně. K specifickým kritériím pro aktivitu 1.3.1 je nutný soulad se státní politikou plánování v oblasti vod a se směrnicemi Evropského parlamentu a Rady. Návrh revitalizované kynety koryta musí zajišťovat v rozsahu území využitelného pro revitalizaci zlepšení současného ekologického stavu vod, tedy migrační prostupnost a potřebný transport splavenin. „Projekt musí dále zachovávat, případně zvyšovat průtočnou kapacitu stanovenou pro danou obec či město a nezvyšovat povodňové nebezpečí. Obsahuje posouzení transformačního účinku protipovodňového opatření a nezhoršuje povodňové riziko dále po toku a je v souladu s aktuální platnou metodikou Ministerstva životního prostředí, která stanoví postup při navrhování přírodě blízkých protipovodňových opatření, zveřejněnou na www.povis.cz,“ upřesnila Kapková. I u aktivity 1.3.2 musí být projekt v souladu se státní politikou plánování v oblasti vod a se směrnicemi Evropského parlamentu a Rady. V případě podzemních prostor a nádrží musí projekt obsahovat předčištění na vtoku do objektu a bezpečnostní přeliv. V případě vsaku musí být jeho součástí hydrogeologické posouzení, přičemž není přípustný hluboký vsak z budovaných zařízení. „Projekty hospodaření se srážkovými vodami musejí být realizovány na území se stávající zástavbou a z převážné části se zástavbou nekomerčního, tedy nepodni- Část semináře byla věnována i provozování vodohospodářské infrastruktury. Vedoucí Oddělení provozování vodohospodářské infrastruktury Státního fondu životního prostředí ČR Daniela Pulicarová uvedla, že detailní informace v této věci stanovují Pravidla pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 2014–2020, především příloha číslo 7 – metodika rozvádějící podmínky přílohy č. 6 Programového dokumentu OPŽP 2014–2020. Dále byli účastníci seznámeni s konkrétními požadavky v oblasti provozování vodohospodářské infrastruktury, zejména byl vysvětlen požadavek, dle kterého musí být žadatelem o podporu vždy hlavní vlastník stávající vodohospodářské infrastruktury na území relevantní obce, pokud je způsobilým příjemcem podpory z OPŽP. katelského charakteru. Projekt musí vždy obsahovat posouzení transformačního účinku protipovodňového opatření a snižovat povodňové riziko v zastavěném území,“ vyjmenovala Kapková. U aktivity 1.3.3 – obnovení, výstavba a rekonstrukce, případně modernizace vodních děl sloužící povodňové ochraně jsou podle ní podporovány projekty výstavby ochranných nádrží, tedy suchých nádrží, retenčních nádrží a poldrů, a pak projekty na vybudování nebo rekonstrukce bezpečnostních přelivů vodních nádrží. Ochranné nádrže Ochrannou nádrží se podle Kapkové rozumí vodní nádrž (suchá nádrž) určená k ochraně před účinky povodní, ve které je celkový objem nádrže téměř shodný se součtem ovladatelného a neovladatelného ochranného prostoru, plní retenční funkci a snižuje povodňový průtok ve vodním toku a může mít v poměru k celkovému objemu zanedbatelné stálé nadržení, které plní krajinotvornou či ekologickou funkci. Dále pak může jít o vodní nádrž (retenční nádrž) určenou k ochraně před účinky povodní, která plní retenční funkci a snižuje povodňový průtok ve vodním toku a ve které je objem prostoru stálého nadržení menší než 20 procent celkového objemu nádrže; hladina stálého nadržení přitom plní funkci zajišťující zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti hráze vodní nádrže. Do kategorie ochranných nádrží patří i poldry, což jsou uměle vytvořené prostory přiléhající k vodnímu toku, které při povodních zadržuji vodu, plní retenční funkci, a snižují tak povodňový průtok ve vodním toku. Po průchodu povodňové vlny se ochranný prostor vyprázdní a záplavová oblast se obvykle zemědělsky nebo lesnicky dál využívá. Podporované aktivity Kapková se věnovala i podporované aktivitě 1.4.1 – analýza odtokových poměrů včetně návrhů možných protipovodňových opatření. V jejím případě je podporováno zpracování podkladů pro stanovení záplavových území a map povodňového ohrožení a podkladů pro vymezení území ohroženého zvláštní povodní. „Dotaci lze získat i na zpracování podkladových analýz na státní a regionální úrovni pro 2. období plánování dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES, o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik, a studie odtokových poměrů včetně návrhů možných protipovodňových opatření v oblastech s potenciálním povodňovým rizikem jako podklad pro následnou realizaci vybraných protipovodňových opatření včetně přírodě blízkých protipovodňových opatření,“ upřesnila Kapková a zmínila i aktivity 1.4.2 a 1.4.3 – budování a rozšíření (1.4.2 – i zkvalitnění) varovných, hlásných, předpovědních a výstražných systémů na celostátní a lokální úrovni a digitální povodňové plány. „Zde jsou podporovány projekty zaměřené na budování a modernizace systému předpovědní povodňové služby včetně budování a modernizace měřicích stanic a budování a rozšíření varovných a výstražných systémů v rámci ČÍSLO 4 / DUBEN 2016 Foto: archiv SFŽP ČR hlásné povodňové služby na státní, regionální a místní úrovni, dále pak tvorba digitálních povodňových plánů včetně naplňování sdílených databází povodňového informačního systému,“ řekla. Určitou výjimku tvoří v prioritní ose 1 aktivita 1.3.4, která cílí na podporu projektů na stabilizování a sanaci svahových nestabilit ohrožujících zdraví, majetek a bezpečnost, které jsou evidovány a kategorizovány v Registru svahových nestabilit. Zkušenosti z výzev Součástí vystoupení Květoslavy Kapkové byly i zkušenosti pracovníků fondu s již realizovanými výzvami v novém Operačním programu Životní prostředí. Zmínila výzvu 3, která byla určena zejména pro projekty na hospodaření se srážkovými vodami v intravilánu a jejich další využití. „Častým problémem bylo, že žadatelé předkládali projekty zaměřené na hospodaření se srážkovou vodou z budoucích rozvojových ploch, které jsou nepřijatelné. Odvedení dešťové vody z těchto ploch je povinností investora. Dále neřešili srážkovou vodu z intravilánu obce, ale z extravilánu, tedy poldrů, které nebyly součástí výzvy,“ začala Kapková. Hovořila i o zkušenostech ze 4. výzvy, která byla zaměřena na projekty hlásných protipovodňových systémů. Za nejčastější chybu žadatelů označila formální neúplnost žádostí. Opakujícím se nedostatkem je nepředložení všech dokladů týkajících se příloh žádosti, například písemného prohlášení vlastníka o vlastnictví objektu dotčeného instalací hlásných protipovodňových zařízení. „To jsou například vlastníci sloupů veřejného osvětlení, nízkého napětí, mostů nebo budov. V těchto prohlášeních musejí také vyjádřit souhlas s instalací zařízení na své objekty a souhlas s umožněním provádění následné péče a údržby realizovaného opatření po dobu nejméně pěti let od ukončení realizace akce,“ vysvětlila Kapková. Uvedené doklady přitom musejí být předloženy pro všechna osazovaná zařízení uvedená v projektu a položkovém rozpočtu. U výstražných a varovných systémů se jedná zejména o řídicí pracoviště, hlásiče s repro- duktory, sirény, převaděče, záznamová a přehrávací zařízení, informační tabule, srážkoměry, hladinová čidla, vodočetné latě a další. Dalším problémem podle Kapkové je, když projektová dokumentace neobsahuje jednoznačný a detailní popis pořizovaných zařízení a jednoznačný a detailní popis funkcí jednotlivých systémů a zařízení. „Například nelze napsat, že bude pořízen počítač, ale je nutné uvést minimální parametry pořizovaného počítače: výkon, paměť, parametry monitoru, popis požadovaného příslušenství počítače a tak dále. Nelze napsat, že bude pořízen srážkoměr, ale je nutné uvést, zda to bude srážkoměr například o velikosti záchytné plochy 200 cm2, nebo 500 cm2, zda bude vyhřívaný, či nevyhřívaný,“ upřesnila. Projektová dokumentace žadatelů podle ní také velmi často neobsahuje přesné vyčíslení množství pořizovaných zařízení a zákres jejich umístění do mapy například uliční sítě s vyznačením objektů, jako jsou sloupy veřejného osvětlení, mosty a budovy, na které se budou zařízení osazovat. Mapou se přitom podle ní rozumí mapa, která poskytuje přehled o celkové situaci v místě realizace, nikoliv například několik dílů mapy dle počtu osazovaných zařízení. „Dále se setkáváme i s tím, že projektová dokumentace obsahuje velké množství chyb a překlepů. Rozpočet v žádosti není v souladu s rozpočty v projektech nebo s kumulativním rozpočtem. V rozpočtu v žádosti jsou špatně nastaveny způsobilé výdaje týkající se publicity. Například maximální způsobilé výdaje na trvalou pamětní desku jsou 5 000 korun bez nebo i s DPH, a nikoliv 6 050 Kč s DPH. Nebo – což je také častý problém – projektová dokumentace neobsahuje jednoznačný popis ohrožení obce povodněmi,“ uvedla Kapková, která zdůraznila, že maximální možná výše podpory u dotací pro vodohospodářské projekty může činit až 85 procent celkových způsobilých výdajů projektu. „Příjmy projektů jsou vždy odečteny takzvanou metodou flat rate, tedy jednorázovým snížením způsobilých výdajů paušální sazbou 25 procent, takže výše podpory činí 63,75 procenta. Ekonomickou výhodnost projektu však lze navýšit i sjednáním zvýhodněné půjčky od Státního fondu životního prostředí ČR s fixní RPSN ve výši 1 procenta po dobu deseti let,“ upřesnila. 19 Speciál: Semináře OPŽP PRIORITNÍ OSA 2 Foto: archiv SFŽP ČR Vedoucí Odboru ochrany ovzduší a obnovitelných zdrojů energie Státního fondu životního prostředí ČR představila možnosti pro žadatele o podporu v prioritní ose 2, která je zaměřena na zlepšování kvality ovzduší. Své vystoupení zaměřila na specifický cíl 2.1 – snížit emise z lokálního vytápění domácností, specifický cíl 2.2 – snížit emise stacionárních zdrojů a specifický cíl 2.3 – zlepšit systém sledování, hodnocení a předpovídání vývoje kvality ovzduší a souvisejících meteorologických aspektů, tedy specifické cíle, ve kterých byly již vyhlášeny výzvy Operačního programu Životní prostředí. Kotlíkové dotace U kotlíkových dotací (specifický cíl 2.1.) uvedla, že byla úspěšně uzavřena výzva č. 16 s termínem podání žádostí do 30. září 2015 pro kraje. Jednotlivé fyzické osoby předkládají na základě vyhlášené výzvy žádosti na příslušném krajském úřadě. Předmětem podpory je výměna zdrojů na pevná paliva s ručním přikládáním v rodinných domech. Podporována je výměna kotlů na pevná paliva za tepelné čerpadlo, kotel na pevná paliva, plynový kondenzační kotel, dále pak instalace solárně-termických soustav pro přitápění nebo přípravu teplé vody (o tento druh podpory nelze žádat samostatně, podobně jako na takzvaná mikroenergetická opatření). „V případě této výzvy je ze strany fyzických osob evidován velký zájem o dotaci na podporovaná opatření, na což ukazuje i to, že většina krajů má v současné době téměř splněn počet kotlů dle počtu podaných žádostí daných v rozhodnutí o poskytnutí dotace pro tuto výzvu,“ uvedla Hlavatá. Věnovala se i 8. výzvě operačního programu, zaměřené na snížení emisí ze stacionárních zdrojů. V jejím případě byly předkládány žádosti zaměřené na náhradu, rekonstrukci nebo pořízení dodatečných zařízení na spalovacích stacionárních zdrojích, ale i ostatních stacionárních zdrojích znečišťování za účelem snížení emisí. O dotaci bylo přitom možné zažádat i na náhradu, rekonstrukci nebo pořízení dodatečných zařízení na stacionárních zdrojích emitujících těkavé organické látky či pořízení technologií ke snižování emisí čpavku z chovů hospodářských zvířat. „K podporovaným patřily také projekty na omezování prašnosti z plošných zdrojů a projekty zaměřené na rozšiřování a rekonstrukce soustav centralizovaného zásobování tepelnou energií, včetně realizace nových soustav,“ dodala Hlavatá. Byla diskutována obecná kritéria přijatelnosti. Upozornila, že v této výzvě nebyly podporovány projekty, které jejich specifikace vylučuje z možnosti získat dotaci z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost nebo z prioritní osy 5 OPŽP například z důvodu nepřijatelného typu subjektu. „Na SFŽP ČR bylo dokončeno hodnocení předložených žádostí 8. výzvy, celková výše vyhodnocených projektů překračuje celkovou alokaci danou výzvou, v současnosti se čeká na rozhodnutí výběrové komise, jež určí, které žádosti budou doporučeny k přidělení dotace,“ uvedla Hlavatá. Aktuální 17. výzva Zmínila i 17. výzvu, zaměřenou na specifický cíl 2.3 OPŽP, v níž budou přijímány žádosti na výstavbu a obnovu systémů sledování kvality ovzduší a souvisejících meteorologických aspektů v celorepublikovém či regionálním měřítku, pořízení a aktualizace systémů určených pro hodnocení kvality ovzduší a posouzení dopadů opatření ke zlepšení kvality ovzduší, podporu obnovy a rozvoje systémů pro archivaci a zpracování údajů o znečišťování ovzduší, realizaci infrastruktury pro identifikaci zdrojů znečišťování a realizaci integrovaných systémů a budování společné infrastruktury pro sledování kvality ovzduší a souvisejících meteorologických aspektů. Tato výzva je nesoutěžní, to znamená, že pokud podaná žádost splní obecná kritéria přijatelnosti, bude podpořena, což platí až do vyčerpání alokace. Výše alokace ve výzvě je 200 milionů korun. Hlavatá uvedla, že v 17. výzvě dosud nebyla kapacita alokace naplněna, stále se v ní nabízejí příležitosti pro podání žádostí. Žádosti lze podávat do 14. října letošního roku. V 17. výzvě Operačního programu Životní prostředí zbývají stále volné finanční prostředky pro žadatele o dotace. Výzva je zaměřena na výstavbu a obnovu systému sledování kvality ovzduší. Žádosti lze přitom podávat až do 14. října letošního roku. 20 PRIORITNÍ OSA 3 Foto: archiv SFŽP ČR Na semináři vystoupil i ředitel Odboru odpadového hospodářství Státního fondu životního prostředí ČR Tomáš Prokop. Nejdříve obecně popsal přínosy prioritní osy 3 – odpady a materiálové toky, ekologické zátěže. Pak u této prioritní osy vyjmenoval jednotlivé podporované aktivity. Aktivita 3.1.1 je zaměřena na projekty, které předcházejí vzniku komunálních odpadů, aktivita 3.1.2 na projekty, které předcházejí vzniku průmyslových odpadů například prostřednictvím technologií snižujících měrné množství odpadů vznikající ve výrobě. Aktivita 3.2.1 se soustředí na výstavbu a modernizaci zařízení pro sběr, třídění a úpravu odpadů, to jsou systémy pro sběr, svoz a separaci odpadů a bioodpadů, jako jsou nadzemní a podzemní kontejnery včetně související infrastruktury, překládací stanice, sběrné dvory a sklady komunálního odpadu. Aktivita 3.2.2 cílí na výstavbu a modernizaci zařízení pro materiálové využití odpadů. „Pak tu máme aktivitu 3.2.3, což je výstavba a modernizace zařízení na energetické využití odpadů a související infrastruktury. Ta je v současné době zatím zaměřena na bioplynové stanice a případně na výrobu paliva z odpadů. Do budoucna po projednání s EK mohou být podporována i další velká zařízení na energetické využívání odpadů, takzvaná ZEVA. Do budoucna se uvažuje i o projektech instalace kotlů na spalování odpadů v teplárnách,“ uvedl Prokop. K podporovaným aktivitám v prioritní ose 3 dále patří aktivita 3.2.4, která míří na projekty výstavby a modernizace zařízení pro nakládání s nebezpečnými odpady včetně zdravotnických odpadů (netýká se to jejich skladování), dále aktivita 3.3.1 – rekultivace technicky nedostatečně zabezpečených starých skládek, aktivita 3.4.1. – inventarizace kontaminovaných a potenciálně kontaminovaných míst, kategorizace priorit kontaminovaných míst podle závažnosti, aktivita 3.4.2 – realizace průzkumných prací (včetně doprůzkumů), analýzy rizik a aktivita 3.4.3 – sanace vážně kontaminovaných lokalit. Prokop upozornil na důležité přílohy k žádostem o dotaci v rámci této osy. Jimi je projektová dokumentace v úrovni pro stavební povolení, územní rozhodnutí, popřípadě jiný doklad nahrazující územní rozhodnutí, stanovisko místně přísluš- PRIORITNÍ OSA 4 ného krajského úřadu, analýza potenciálu produkce odpadů v zájmové oblasti. „V oblasti sanace starých ekologických zátěží jsou v žádostech nejdůležitější stanovisko odboru environmentálních rizik a ekologických škod Ministerstva životního prostředí, analýza rizika dle metodického pokynu MŽP č. 12/2005 a doklady prokazující, že žadatel ekologickou zátěž nezpůsobil a že původce zátěže ani jeho právní nástupce neexistuje, případně není znám,“ řekl Prokop. Upozornil i na to, co žadatelé o podporu a příjemci dotací často podceňují. Zmínil například, že je vždy dobré udržovat kontakt s projektem, což značí orientovat se v realizaci projektu, a to i v případě, že příjemce dotace má kvalitního konzultanta. Je nutné orientovat se v novém monitorovacím systému MS2014+ a znát základní podmínky přijatelnosti projektů, kritéria jejich hodnocení a sledovat konkrétní výzvy. „I u dobrých projektů bývá rizikem jakákoliv změna stavby v průběhu akce, tu je potřeba provést vždy po konzultaci s projektovým manažerem fondu. Dále je třeba sledovat legislativu související s veřejnými zakázkami, protože její porušení může znamenat korekci dotace,“ uvedl. Nutné je i znát podmínky Rozhodnutí o poskytnutí dotace, dodržovat všechny stanovené časové lhůty a závazné ukazatele. Lucie Landová z Oddělení procesního a monitoringu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR nastínila výsledky již uzavřených výzev v prioritní ose 4 – ochrana a péče o přírodu a krajinu. K nejčastějším chybám, kterých se žadatelé o podporu dopouštějí, patří nedoložení povinných příloh, třeba rozhodnutí o povolení kácení dřevin či výjimky ze zákona č. 114/1992 Sb. pro zásah do biotopu zvláště chráněného druhu nebo chybějící doložka právní moci u dokumentů vydaných ve správním řízení. Častou chybou je i nedostatečné biologické posouzení, jež musí kromě popisu lokality obsahovat i zhodnocení biologických a ekologických hodnot lokality, zejména popis druhů zaznamenaných v lokalitě v minulosti a při terénním šetření. Environmentální rizika Způsobilé výdaje Na slova Tomáše Prokopa navázal vedoucí Oddělení I Odboru ochrany ovzduší a obnovitelných zdrojů energie Karel Kovářík, který se věnoval výhradně specifickému cíli 3.5 prioritní osy 3 – snížit environmentální rizika a rozvíjet systémy jejich řízení. Právě na tento specifický cíl je zaměřena 18. výzva OPŽP, která byla vyhlášena loni a je otevřena do poloviny letošního října. Jedná se o průběžnou (nesoutěžní – nebodovací) výzvu pro veřejné subjekty. Vztahuje se na individuální projekty, kde minimální výše způsobilých realizačních výdajů činí 100 tisíc Kč bez DPH. Alokace výzvy je 60 milionů Kč. Podpora veřejnoprávním subjektům bude poskytována formou dotace s maximální hranicí do 85 % celkových způsobilých výdajů projektu. Pro určení typu subjektu využije příjemce přílohu č. 6 Pravidel pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP pro období 2014–2020. Mezi podporované aktivity patří například náhrada nebo rekonstrukce zařízení (stacionární technické nebo technologické jednotky, ve které je nebezpečná chemická látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována) s cílem zvýšení bezpečnosti provozu, snížení míry rizika nad rámec standardů a norem společenství. Jedná se například o rekonstrukce chladicího zařízení spočívající ve změně chladiva, snížení množství kapalného čpavku a modernizaci rozvodů. ČÍSLO 4 / DUBEN 2016 Foto: archiv SFŽP ČR „Ke způsobilým výdajům v prioritní ose 4 lze obecně říci, že sem patří veškeré činnosti prováděné v přímé souvislosti s projektem, jsou-li nezbytné k naplnění cílů projektu a samotného programu, respektive prioritní osy,“ pokračovala Landová. Tyto činnosti tvoří přímé realizační výdaje a zahrnují stavební práce včetně dokumentace skutečného provedení, zemědělské a lesnické služby, například výsadby, kosení či pastvu, dále následnou dvou až tříletou péči o stromy, vyvolané náklady, osobní náklady pro práce realizované svépomocí, což platí pro specifické cíle 4.1, 4.2 a omezeně též 4.3, a dále podklady a studie tvořící součást projektové přípravy a v určitých případech také osvětové a informační kampaně. Landová představila i výzvy, které byly v prioritní ose 4 již vyhlášeny (více na str. 2 a 3) s tím, že další výzvy agentura plánuje na letošní říjen a výzvy budou zaměřeny na specifické cíle 4.3 a 4.4. Specifický cíl 4.3 se skládá z pěti podporovaných aktivit. Aktivita 4.3.1 je určena pro projekty na zprůchodnění migračních bariér pro živočichy a opatření k omezování úmrtnosti živočichů spojené s rozvojem technické infrastruktury. „V tomto případě lze dotaci získat na zprůchodnění migračních bariér pro vybrané druhy suchozemských živočichů, obojživelníky, chráněné druhy plazů, vydry, bobry, sysly nebo netopýry na jejich významných tahových cestách. Podporována je i stavba nových či zvýšení účinnosti stávajících rybích přechodů, speciálních rybích přechodů či opatření, odstranění migračních překážek na vodních tocích, opatření k usměrnění ryb a na vodu vázaných obratlovců podporující jejich poproudovou migraci či obnova konektivity vodního toku s nivními biotopy,“ uvedla. Podporovaná aktivita 4.3.2 je zaměřena na vytváření, regeneraci či posílení funkčnosti krajinných prvků a struktur. To je realizace prvků územních systémů ekologické stability (ÚSES) – založení či obnova biocenter a biokoridorů ÚSES, liniové a skupinové výsadby dřevin, založení nebo obnova krajinného prvku či vytváření a obnova vodních prvků v krajině s ekostabilizační funkcí, jako jsou tůně, mokřady, malé vodní nádrže nesloužící k chovu ryb. Aktivita 4.3.3 míří na projekty revitalizace a podpory samovolné renaturace vodních toků a niv. Sem patří projekty vytváření a obnovy přírodě blízkých koryt vodních toků včetně odstranění dřívějších nevhodných úprav a zakládání nových břehových porostů, nebo projekty podpůrných opatření na vodním toku nebo vytváření a obnovy tůní, mokřadů či říčních ramen v nivě vodního toku. Podpůrnými opatřeními je míněno zajištění dostatečně širokého pásu nivy pro přirozený vývoj vodního koryta vytváření a obnova prvků posilujících druhovou biodiverzitu vodních a na vodu vázaných organismů, terénní úpravy koryta (dna) a břehů včetně pomístních zásahů umožňujících proces renaturace vodního toku a nivy. Aktivita 4.3.4 prioritní osy 4 se váže na zlepšování druhové, věkové a prostorové struktury lesů. „Jedná se o projekty dosadby a podsadby dřevin přirozené druhové skladby a jejich ochrany, rekonstrukce porostů s vnášením dřevin přirozené druhové skladby, včetně vnosu stanovištně vhodných keřů do porostních plášťů, a výsadby dřevin přirozené druhové skladby nad minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostů včetně zajištění ochrany,“ vyjmenovala Landová. Přírodě blízká opatření Zmínila i aktivitu 4.3.5 – realizace přírodě blízkých opatření vyplývajících z komplexních studií cílených na zpomalení povrchového odtoku vody, protierozní ochranu a adaptaci na změnu klimatu. Podporována jsou opatření zamezující vodní erozi. To jsou opatření proti plošnému a soustředěnému povrchovému odtoku, stabilizace drah soustředěného povrchového odtoku například prostřednictvím hrázek, teras nebo svodných příkopů. Podporována jsou ale i opatření zamezující větrné erozi – obnova či zakládání větrolamů. Landová podrobně vysvětlila i možnosti podpory u specifického cíle 4.4 – zlepšit kvalitu prostředí v sídlech, kam patří revitalizace funkčních ploch a prvků sídelní zeleně, zakládání a obnova sídelní zeleně, posílení biodiverzity a ekosystémových funkcí i realizace doprovodných vodních prvků a pěšin s propustným či polopropustným povrchem. 21 Speciál: Semináře OPŽP BONITA ŽADATELE A FINANCOVÁNÍ PROJEKTŮ PRIORITNÍ OSA 5 Foto: archiv SFŽP ČR Vedoucí oddělení II Odboru ochrany ovzduší a obnovitelných zdrojů energie Jiří Eschner se věnoval prioritní ose 5, tedy projektům zaměřeným na energetické úspory. Ve svém vystoupení se zaměřil na aktuální výzvy v OPŽP s ohledem na specifický cíl 5.1 – snížit energetickou náročnost veřejných budov a zvýšit využití obnovitelných zdrojů energie a specifický cíl 5.2 – dosáhnout vysokého energetického standardu nových veřejných budov. Veřejné budovy U specifického cíle 5.1 byl přitom v polovině dubna ukončen příjem žádostí do 19. výzvy. Její alokace činila 3 miliardy korun. „V případě specifického cíle 5.1 jsou podporovány projekty zaměřené na celkové nebo dílčí energeticky úsporné renovace veřejných budov. To je zateplení, výměna otvorových výplní, nucené větrání s rekuperací odpadního tepla, systémy využívající odpadní teplo, zdroje tepla pro vytápění nebo přípravu teplé užitkové vody s výkonem nižším než 5 MW, solárně-termické kolektory pro přitápění nebo pouze přípravu teplé vody,“ uvedl Jiří Eschner. Do specifického cíle patří ale i samostatná opatření výměny zdroje tepla s výkonem nižším než 5 MW využívajícího fosilní paliva nebo elektrickou energii pro vytápění nebo přípravu teplé vody. V tomto případě se jedná o projekty směřující k zavedení účinných zdrojů využívajících biomasu, tepelných čerpadel, kondenzačních kotlů na zemní plyn, zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla využívajících obnovitelné zdroje nebo zemní plyn, solárně-termické kolektory, systémy nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla. „Forma a výše podpory v rámci SC 5.1 je poskytována formou dotace nebo prostřednictvím finančního nástroje, popřípadě jejich kombinací z prostředků Operačního programu Životní prostředí. Podpora poskytovaná formou dotace bude mít maximální hranici do 40 procent celkových způsobilých nákladů projektu, přičemž se neodečítá úspora provozních nákladů,“ řekl Eschner. 22 Možné je i získání bonifikace ve výši 5 procent pro žadatele, kteří zajistí rekonstrukci technologického vybavení způsobilého pro podporu, energetický management a další úsporná opatření metodou EPC. „A využít lze samozřejmě i finanční nástroje v podobě zvýhodněných úvěrů od Státního fondu životního prostředí ČR,“ dodal. Energetický management Upozornil i na to, že součástí kritérií přijatelnosti u zpracovaného energetického posudku jakožto povinné přílohy žádosti musí být jednoznačně definována regulace otopné soustavy a povinné je i zavedení energetického managementu. Zároveň musí být v posudku obsaženo posouzení, zda je u příslušných budov v kombinaci s poskytnutím podpory možná aplikace projektu EPC (energetické služby se zárukou), jenž by regulování otopné soustavy a zavedení energetického managementu umožňoval. Energetické služby se zárukou (z angl. Energy Performance Contracting) lze charakterizovat jako zaručení předpokládaného snížení spotřeby energie, které se projeví v úsporách provozních nákladů, použitých na splácení původní investice. „Pokud je jedním z opatření projektu zlepšení tepelně-technických vlastností obvodových konstrukcí budovy sloužící pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, musí být v rámci projektu navržen systém větrání v souladu s vyhláškou č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění pozdějších předpisů. Souladu je dosaženo pouze realizací jednoho ze systémů větrání definovaného v ČSN EN 15665/Z1,“ upřesnil. Za způsobilé výdaje jsou obecně považovány stavební práce, dodávky a služby bezprostředně související s předmětem podpory do výše limitů definovaných v příručce pro žadatele a příjemce podpory. Dotaci lze čerpat ale i na náklady na zkoušky nebo testy související s uváděním majetku do stavu způsobilého k užívání a k prokázání splnění technických parametrů, ovšem pouze v období do uvedení do trvalého provozu. Minimální způsobilé realizační výdaje na projekt jsou přitom stanoveny na 100 tisíc korun bez DPH. V další části svého vystoupení se Jiří Eschner věnoval specifickému cíli 5.2 – dosáhnout vysokého energetického standardu nových veřejných budov, tedy dotacím na vícenáklady na dosažení pasivního energetického standardu v případě výstavby nových budov. „Právě na tento cíl je nyní otevřena 20. výzva OPŽP, u níž je konec podávání žádostí stanoven na 14. října letošního roku. V jejím rámci bude mezi příjemce podpory přerozděleno 200 milionů korun,“ zdůraznil Eschner. V případě tohoto specifického cíle je podpora poskytována formou dotace na vícenáklady ve výši 2500 Kč/m2 energeticky vztažné plochy objektu, maximálně však do výše 40 procent celkových způsobilých výdajů projektu. Bonifikaci přitom určuje úroveň znečištění ovzduší v území, v němž je projekt realizován. „Je-li projekt realizován v obci s více než 1000 obyvateli, kde byl dle map klouzavých pětiletých průměrů 2007–2011 sestavených ČHMU překročen více než jeden imisní limit, bude bonifikován desetiprocentním nárůstem maximální částky reflektující vícenáklady na dosažení pasivního energetického standardu,“ upřesnil. Naopak je-li projekt realizován v obci s právě 1000 obyvateli a méně, kde byl dle map klouzavých pětiletých průměrů 2007– 2011 sestavených ČHMU překročen více než jeden imisní limit, bude projekt bonifikován pětiprocentním nárůstem maximální částky reflektující vícenáklady na dosažení pasivního energetického standardu. Přílohy k žádosti Získání dotace se přitom nevztahuje na výstavbu budov na území Prahy a na projekty, u nichž nebude zaveden a prováděn energetický management. Důležitými přílohami k žádosti o podporu jsou projektová dokumentace v úrovni pro stavební povolení, případně vyšší stupeň projektové dokumentace včetně položkového rozpočtu, kumulativní rozpočet projektu, energetický posudek, energetický štítek obálky budovy (EŠOB) dle normy ČSN 730540-2 (2011), stanovisko příslušného orgánu památkové péče, odborný posudek zpracovaný v souladu s „Metodikou posuzování staveb z hlediska výskytu zvláště chráněných druhů živočichů“ odborně způsobilou osobou posuzující výskyt ZCHD živočichů na zateplovaném (rekonstruovaném) objektu a průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) zpracovaný dle prováděcí vyhlášky č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budovy. Prostřednictvím PENB musí být prokázáno splnění požadavku na energetickou náročnost budovy v úrovni pasivního standardu. Na semináři Operačního programu Životní prostředí zazněly i informace o správném výpočtu bonity a financování podpořených projektů. Tématu se věnovala Kateřina Fraňková ze Samostatného oddělení metodiky Státního fondu životního prostředí ČR. F raňková upozornila na to, že maximální možná dotace z Operačního programu Životní prostředí může dosáhnout maximálně 85 procent ze způsobilých výdajů, přičemž konkrétní procento podpory je stanoveno v závislosti na konkrétních prioritních osách a specifických cílech. Dále účastníky semináře odkázala k důkladnému prostudování příručky Pravidla pro žadatele a příjemce podpory z Operačního programu Životní prostředí 2014–2020, která je ke stažení na stránkách programu. Bonity a financování projektů se týká kapitola C.2.3, C.6 a přílohy č. 1.6, 2.6, 2.7 a 5. Co patří k žádosti Podle Fraňkové patří k ekonomickým podkladům k žádosti o poskytnutí podpory čestné prohlášení ohledně zajištění vlastních zdrojů, které předkládají všichni žadatelé. Dále je to propočet vylučovacího ekonomického kritéria. Pro tento propočet využívají žadatelé kalkulačku na stránkách programu. Kalkulačka spočítá bonitu žadatele a jeho schopnost zrealizovat projekt, tedy to, zda je schopen vynaložit na realizaci projektu potřebné vlastní zdroje. Propočet vylučovacího ekonomického kritéria jsou povinni předkládat obce, města, kraje, svazky obcí, měst a krajů, podnikatelské subjekty a státní podniky. „Propočet vylučovacího ekonomického kritéria předkládají jen ti žadatelé, pro které je propočet relevantní (viz příloha číslo 5 Pravidel pro žadatele a příjemce podpory z OPŽP 2014–2020), a to pouze v případě, že nenaplňují vylučovací kritérium. V opačném případě nejsou vůbec oprávněni podat žádost,“ uvedla Fraňková. K žádosti je ale třeba doložit i další ekonomické podklady, což upřesňuje příloha č. 1.6 Pravidel pro žadatele a příjemce podpory z Operačního programu Životní prostředí 2014–2020. Ekonomické podklady přitom předkládají jen ti žadatelé, kteří žádají o dotaci vyšší než 100 milionů korun nebo o půjčku od Státního fondu životního prostředí. „V těchto podkladech je nutno uvést komentář k zajištění vlastních zdrojů plus relevantní doklady, jako je například rozpočet, rozpočtový výhled, stanovisko banky k poskytnutí úvěru, příslib spolufinancování od třetího subjektu a podobně. Součástí podkladů jsou informace o zůstatku nesplacených úvěrů a plánované výši úvěrů, ekonomické doklady dle typu žadatele, to je například rozvaha nebo výsledovka, v případě žádosti o půjčku pak předběžný návrh zajištění půjčky,“ sdělila Fraňková, která dále vyjmenovala, které podklady jsou ze strany fondu po žadateli vyžadovány před vydáním rozhodnutí o poskytnutí Jak na faktury Ve svém příspěvku se Kateřina Fraňková věnovala i formálním náležitostem faktur při realizaci projektu. Na faktuře musí být uvedeno číslo a název projektu. Všechny doklady včetně faktur musejí být přitom fondu odeslány elektronicky, příjemce tedy musí mít zřízen elektronický podpis. „Současně požadujeme, aby před elektronickým odesláním byly faktury i bankovní výpisy podepsány statutárním zástupcem nebo pověřenou osobou a v případě právnických osob i orazítkovány,“ vysvětlila. Faktury lze proplácet v režimu ex post, kombinovaných nebo ex ante plateb. Ex post platba znamená proplacení žádosti o platbu na základě plně uhrazených faktur. Státní fond životního prostředí umožňuje i proplácení žádostí o platbu prostřednictvím takzvaných kombinovaných plateb, to znamená proplácení žádostí o platbu na základě plně neuhrazených či jen částečně uhrazených faktur. Tyto faktury je nutné uhradit dodavatelům do deseti pracovních dnů ode dne proplacení dotace na účet příjemce. Kombinované platby nelze využít pouze ve specifických případech uvedených Kalkulačka na stránkách OPŽP žadateli o podporu spočítá jeho bonitu i schopnost zrealizovat projekt, tedy to, zda je schopen vynaložit na jeho realizaci potřebné vlastní zdroje. dotace. „Je to smlouva o zřízení a vedení bankovního účtu nebo potvrzení banky o vedení účtu, na který bude zasílána podpora. Dále je to zajištění vlastních zdrojů, například výpis z účtu, rozpočet obce, uzavřená smlouva o poskytnutí úvěru, návratné či nenávratné dotace a podobně. Potřeba je i prohlášení o typu žadatele – veřejnoprávní, nebo soukromoprávní subjekt, dále pak potvrzení nezávislého auditora, popřípadě banky příjemce, že žadatel není podnikem v obtížích, a v případě žádosti o půjčku ze SFŽP ČR i doklady k zajištění této půjčky. To určuje příloha 2.7 Pravidel pro žadatele a příjemce podpory z Operačního programu Životní prostředí 2014–2020,“ upřesnila. v kap. C.6.2 Pravidel pro žadatele a příjemce podpory z Operačního programu Životní prostředí 2014–2020. Ex ante platby jsou realizovány po vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace na základě žádosti o platbu, avšak bez předložení fakturace, jsou však umožněny pouze ve specifickém cíli 2.1. „Příjemce podpory hradí faktury vždy na bankovní účet dodavatele uvedený ve smlouvě o dílo a vždy bezhotovostně, tj. prokazuje úhradu bankovním výpisem. Výjimkou jsou pouze ty projekty, u nichž je umožněn jiný než dodavatelský způsob realizace projektu,“ uzavřela Fraňková. NEJENOM SEMINÁŘE ZAMĚŘENÉ NA OPŽP pořádá Státní fond životního prostředí ČR, mnoho seminářů se koná taktéž k programu Nová zelená úsporám. Jenom tento rok se již uskutečnilo několik desítek seminářů v krajích k možnosti získat dotaci na projekty zaměřené na úspory energií, zateplení nebo změny způsobu vytápění v rodinných nebo bytových domech. Specializované semináře jsou pořádány i k možnostem podpory Národního programu Životní prostředí. ČÍSLO 4 / DUBEN 2016 23 Speciál: Semináře OPŽP JAK NA VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Jeden z informačních bloků semináře byl věnován zadávání a realizaci veřejných zakázek u projektů podpořených z Operačního programu Životní prostředí. Podklady k němu připravili Barbora Maříková, Magdaléna Navrátilová, Ondřej Smílek a Matěj Šíp z Odboru právního Státního fondu životního prostředí České republiky. Na semináři vystoupila Magdaléna Navrátilová a Ondřej Smílek. V úvodu svého vystoupení zástupci Odboru právního Státního fondu životního prostředí ČR zmínili chystané změny zákona o zadávání veřejných zakázek. Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo jeho novou podobu, o které nyní jedná poslanecká sněmovna. Starý zákon o veřejných zakázkách měl být přitom nahrazen novým nejpozději již k letošnímu 17. dubnu, což se ale ukázalo jako nereálné. Následně se věnovali prováděcím předpisům zákona, například nařízení vlády o stanovení finančních limitů, vyhlášce o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách (vyhlášky č. 133/2012 Sb.), náležitosti profilu zadavatele i dalším tématům. „Jakkoli nový zákon stanoví nové či modifikované podmínky u zadávacích řízení, veřejné zakázky realizované u projektů OPŽP, jež nepodléhají zákonnému režimu, budou i nadále podléhat podmínkám uvedeným v dokumentu s názvem Zadávání veřejných zakázek v OPŽP 2014–2020, který je nedílnou součástí Pravidel pro žadatele a příjemce podpory z Operačního programu Životní prostředí 2014–2020,“ uvedl Ondřej Smílek. Dokument Zadávaní veřejných zakázek v OPŽP 2014–2020 přitom rozlišuje mezi dvěma typy veřejných zakázek podle výše předpokládané hodnoty. První jsou veřejné zakázky vyšší hodnoty (VZVH: dodávky/ služby – nejméně 2 000 000 Kč bez DPH / stavební práce – nejméně 6 000 000 Kč bez DPH), druhé pak veřejné zakázky malé hodnoty (VZMH: dodávky/služby – nedosáhne 2 000 000 Kč bez DPH / stavební práce – nedosáhne 6 000 000 Kč bez DPH). Výjimky tedy – u veřejných zakázek zadávaných bez výběrového řízení (tedy tzv. přímým zadáním) – přichází do úvahy pouze v těchto případech: 1) VZMH < 400 000 Kč bez DPH nebo < 500 000 Kč bez DPH u zadavatele, který není veřejným/sektorovým zadavatelem, a zároveň dotace není vyšší než 50 procent. 2) VZMH/VZVH, které splňují podmínky dle § 18 odst. 1 až 4 a § 19 ZVZ (utajované informace, vojenský materiál a výjimky pro sektorové zadavatele). V těchto případech využije zadavatel přímé objednávky a je povinen dodržet zásady postupu zadavatele. Zadávání veřejných zakázek v OPŽP 2014– 2020 nově rozlišuje výběrová řízení a zadávací řízení. Výběrové řízení označuje proces zadávání veřejné zakázky mimo režim zákona 24 o veřejných zakázkách, zatímco zažitý pojem zadávací řízení označuje postup zadavatele při zadávání veřejné zakázky podle zákona o veřejných zakázkách. Druhy výběrových řízení a zásady postupu zadavatele Při realizaci veřejné zakázky u projektu dotovaného z OPŽP je potřeba dodržovat několik zásad. Jedině tak má příjemce podpory jistotu, že mu kvůli chybám při realizace veřejné zakázky nebude krácena či odejmuta podpora. „Je to transparentnost, rovné zacházení, zákaz diskriminace, které jsou uvedeny v § 6 zákona o veřejných zakázkách, a dále hospodárnost, ta značí zajištění stanovených úkolů s co nejnižším vynaložením prostředků při zachování odpovídající kvality, efektivnost, tedy co nejvyšší míra rozsahu, kvality a přínosu stanovených úkolů ve srovnání s objemem vynaložených prostředků, a účelnost, takové použití veřejných prostředků, které zajistí optimální míru dosažení cílů při plnění stanovených úkolů,“ vysvětlil Smílek. Další zásadou je zákaz omezovat účast zahraničním dodavatelům, jestliže je jejich sídlo a místo podnikání v Evropské unii. V případě zakázek malé hodnoty v uzavřené výzvě platí povinnost písemné výzvy k podání nabídky minimálně třem způsobilým zájemcům. Veřejný zadavatel musí dále uveřejnit výzvu ve stejný den na svém profilu nebo na úřední desce. Dále je nutno požadovat prokázání splnění profesních kvalifikačních předpokladů na dodavatele. Požadavek prokázání profesních kvalifikačních předpokladů je jedním ze způsobů, jak ověřit, že uchazeč je k splnění předmětu veřejné zakázky kvalifikovaným. „Vždy je však třeba se vyvarovat opakovanému vyzývání týchž zájemců a je třeba pamatovat na doložení odeslání písemné výzvy,“ upřesnil Smílek. U otevřené výzvy je výběrové řízení zahájeno uveřejněním oznámení výběrového řízení na profilu zadavatele nebo odesláním for- muláře „Oznámení o zakázce“ k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek. „Rozhodná je ta skutečnost, která nastala dříve. U otevřené i uzavřené výzvy musí uveřejnění trvat po celou dobu lhůty pro podání nabídek,“ dodal Smílek. Za užitečný nástroj při zadávání veřejných zakázek označili zástupci Odboru právního elektronické tržiště, které je dalším druhem výběrového řízení. Jedná se o specifický elektronický nástroj s webovým rozhraním, jehož prostřednictvím se zadávají veřejné zakázky na vybrané komodity. To se řídí pravidly systému používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při pořizování a obměně určených komodit. Čtvrtým a posledním druhem výběrového řízení je postup obdobný jednacímu řízení bez uveřejnění, jehož podmínky použití jsou shodné s úpravou § 23 odst. 1 písm. a), odst. 2, 4 až 6 a 8 zákona o veřejných zakázkách, přičemž zadavatel následně postupuje analogicky dle ustanovení § 34 zákona o veřejných zakázkách. Důležitou podmínkou je odůvodnění výběru tohoto druhu výběrového řízení, které bude v tomto případě SFŽP ČR od zadavatele vyžadovat. Vícepráce a víceslužby Zmíněna byla i otázka víceprací a víceslužeb při realizaci zakázky. Podmínky pro jejich zadání zhotoviteli nebo poskytovateli realizujícímu veřejnou zakázku, z níž potřeba víceprací/víceslužeb vzešla, opět určují Pravidla pro žadatele a příjemce podpory z OPŽP 2014–2020. Podle Smílka jsou definovány následovně: „Jejich potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat, jsou nezbytné pro provedení původní veřejné zakázky a nemohou být technicky nebo ekonomicky oddělené od původní veřejné zakázky, protože oddělení by způsobilo závažnou újmu zadavateli. Realizace víceprací/ víceslužeb je možná pouze v případě, že dodatečné práce V případě zakázek malé hodnoty v uzavřené výzvě platí povinnost písemné výzvy k podání nabídky minimálně třem způsobilým zájemcům. Veřejný zadavatel musí dále uveřejnit výzvu ve stejný den na svém profilu nebo na úřední desce. Veřejné zakázky vyšší hodnoty Veřejné zakázky malé hodnoty Dodávky a služby za nejméně 2 000 000 Kč bez DPH Dodávky a služby za méně než 2 000 000 Kč bez DPH Stavební práce za nejméně 6 000 000 Kč bez DPH Stavební práce v hodnotě nižší než 6 000 000 Kč bez DPH nebo služby jsou zcela nezbytné pro dokončení původní veřejné zakázky.“ Důležité je podle něj také vědět, že celkový rozsah nesmí překročit 30 procent původní ceny veřejné zakázky. Zvláštní postupy při výběru dodavatele Z prezentace zástupců Odboru právního Státního fondu životního prostředí ČR vyplynulo, že jedním ze způsobů výběru dodavatele je takzvané jednání o nabídkách. Rozhodne-li se zadavatel pro uplatnění tohoto způsobu výběru nejvhodnější nabídky, je povinen splnit některé podmínky. Především je již v uveřejněné zadávací dokumentaci/výzvě k podání nabídek povinen stanovit vedle zadávacích podmínek i způsob a zásady jednání s uchazeči a případně i podmínky postupu uchazečů do dalších kol jednání. Chronologicky je možné popsat způsob „jednání o nabídkách“ s uchazeči takto: otevírání obálek posouzení a hodnocení nabídek (vyloučení uchazečů, kteří neprokázali kvalifikaci) předběžný výsledek hodnocení výzva uchazečů k jednání jednání protokol z jednání / protokol o konečném výsledku hodnocení. „Jednání může mít více fází, již v zadávacích podmínkách je však nutno upravit způsob výběru uchazečů pro další fáze jednání, rozhodne-li se zadavatel postupně omezovat počet uchazečů. Důležité je i uvést, že je možné jednat o všech podmínkách plnění, zejména o těch, které jsou předmětem hodnocení, přičemž zadavatel nesmí měnit zadávací podmínky,“ uvedla Magdaléna Navrátilová. Opomíjenou možností, která značně urychluje výběrové řízení, je možnost provést hodnocení nabídek před jejich posouzením. V takovém případě zadavatel po otevírání obálek vyhodnotí nabídky na základě hodnoticího kritéria a následně posuzuje z hlediska splnění zadávacích podmínek už pouze nabídku, která se v hodnocení umístila na prvním místě. Během posuzování kvalifikace a splnění zadávacích podmínek může zadavatel požadovat doplnění nebo objasnění nabídek, avšak nesmí dojít ke změně nabídkové ceny nebo údaje, které jsou předmětem hodnocení nebo nabízeného plnění. „Měl by si také stanovit možnost uveřejnění oznámení o výběru nebo vyloučení soutěžícího uvedením výhrady v zadávacích podmínkách, dále má možnost zrušit výběrové řízení s uvedením výhrady v zadávacích podmínkách a dále za podmínek obdobných dle § 84 zákona o veřejných zakázkách,“ vysvětlila Navrátilová. ČÍSLO 4 / DUBEN 2016 U veřejných zakázek podpořených z OPŽP dále platí, že v zadávací dokumentaci musí být uvedeno, že projekt je spolufinancován z unijních zdrojů – vlajka, celý název, odkaz na fond EU, z něhož je dotace čerpána, a odkaz na OPŽP. Při stanovení základního hodnoticího kritéria ekonomická výhodnost nabídky je třeba stanovit jako jedno z dílčích hodnoticích kritérií nabídkovou cenu s váhou tohoto dílčího kritéria dle těchto limitů: 1) služby: váha minimálně 40 %, 2) dodávky: váha minimálně 60 %, 3) stavební práce: váha minimálně 80 %. Ke společným ustanovením, která se vztahují jak k veřejným zakázkám, jež jsou zadávány v režimu zákona, tak k veřejným zakázkám, které nepodléhají zákonné úpravě, dále patří, že subdodavatel prokazující část kvalifikace se musí podílet na plnění veřejné zakázky v rozsahu, v jakém prokázal kvalifikaci. Výměna subdodavatele je možná pouze v případě, že nový subdodavatel prokáže kvalifikaci ve stejném rozsahu jako ten původní, a dále, že veřejná zakázka na stavební práce obsahuje v zadávacích podmínkách alespoň obchodní podmínky dle 7. části Zadávání veřejných zakázek v OPŽP 2014–2020. Sektorový zadavatel musí v užším řízení vyzvat k podání nabídky všechny zájemce, kteří podali žádost o účast a prokážou kvalifikaci. Při použití elektronické aukce musí mít zadavatel souhlas Státního fondu životního prostředí ČR. Dokumentaci k zadávacímu řízení musí zadavatelé uchovávat nejméně po dobu deseti let od finančního ukončení projektu, zároveň však alespoň do konce roku 2026. Zadavatel je odpovědný za dodržení veškerých pravidel pro výběr dodavatele, stanovených zákonem o veřejných zakázkách anebo v závazném dokumentu Zadávání veřejných zakázek v OPŽP 2014–2020. Ani skutečnost, že SFŽP ČR neshledal při kontrole výběru dodavatele závady, zadavatele této odpovědnosti nezbavuje. Při podezření na porušení pravidel pro výběr dodavatele kdykoliv v průběhu výběrového/zadávacího řízení či realizace akce je fond oprávněn vyzvat zadavatele k nápravě, případně podat podnět na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Nejčastější pochybení „K nejčastějším chybám příjemců podpory patří nesprávné stanovení druhu veřejné zakázky a její předpokládané hodnoty, nesprávné dělení veřejné zakázky, nedostatečné nebo diskriminační vymezení předmětu veřejné zakázky, například nezákonná značková specifikace, stanovení nevhodných nebo diskriminačních kvalifikačních předpokladů a konečně nezákonná nebo netransparentní hodnoticí kritéria,“ vysvětlila Navrátilová. Výběrová/zadávací řízení se přitom v zásadě dělí dle předmětu na dodávky, což jsou koupě, koupě na splátky, leasing, nájem, a dále stavební práce a služby. Předpokládaná hodnota zakázky se stanovuje dle zkušeností z předešlých let a průzkumem trhu. V případě správného dělení zakázek platí, že nelze rozdělit zakázky tak, aby došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity, je třeba sečíst obdobné spolu související plnění pořizované v průběhu účetního období, a pokud mezi jednotlivými plněními prokazatelně existuje věcná, časová a místní souvislost, jedná se o jednu veřejnou zakázku. Stejně tak se jedná o jednu veřejnou zakázku, jestliže předměty plnění tvoří jeden funkční celek. Platí, že v hodnoticích kritériích nesmějí být zohledněny obchodní nebo platební podmínky, jako jsou například sankce, splatnost faktur a podobně. Při realizaci výběrových/zadávacích řízení příjemci podpory nejčastěji chybují při vyřazení nabídek z důvodu nesplnění formálních požadavků, což může být například nesvázaná nabídka, nedodržují zásadu rovného zacházení, což v tomto ohledu značí správné rozhodnutí, zda vyzvat, nebo nevyzvat k doplnění a vysvětlení nabídky vždy všechny uchazeče, nebo jen některé. „Dále nejsou dodržovány lhůty nebo jsou nesprávně počítány a pak neodeslání a neuveřejnění ve stanovené lhůtě rozhodnutí o vyloučení uchazeče, oznámení o výběru nejvhodnější nabídky, oznámení o uzavření smlouvy. A také podstatné změny ve smlouvách,“ uvedla Navrátilová. Provést změnu smlouvy lze podle ní jenom za předpokladu, že se jedná o nepodstatnou změnu. Změna je přitom podstatná vždy, když rozšiřuje předmět veřejné zakázky o služby, dodávky nebo stavební práce, které původně nebyly předpokládány (výjimkou jsou tzv. vícepráce/víceslužby za splnění podmínek, viz výše). Podstatnou změnou smlouvy se dále rozumí taková změna smlouvy, která ovlivňuje výběr nejvhodnější nabídky, mění ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch uchazeče nebo by za použití v původním zadávacím řízení umožnila v zadávacím/ výběrovém řízení účast i jiným uchazečům než těm, kteří byli původně připuštěni. 25 OTÁZKY AKTUALITY A ODPOVĚDI Pro zájemce o dotace z Operačního programu Životní prostředí je na Call centru SFŽP ČR zřízena bezplatná Zelená linka 800 260 500. Profesionálně vyškolení pracovníci radí žadatelům při řešení možných nejasností ohledně zpracování a podávání žádostí. Na níže uvedené otázky odpovídala vedoucí oddělení Call centra Jana Tlustá. ČISTOTA VODY KVALITA OVZDUŠÍ Je možná v rámci prioritní osy 1 Operačního programu Životní prostředí finanční podpora projektu protipovodňového opatření, když je na vodním toku umístěn pevný jez, který je překážkou? Při opakujících se povodňových stavech dochází k periodickému zaplavování intravilánu obce: objektů k bydlení, objektů občanské vybavenosti i průmyslových budov. V rámci nově navrženého řešení dojde k odstranění stávajícího pevného jezu a jeho nahrazení jezem klapkovým, umístěným níže na vodním toku. Nový jez umožní svým technickým provedením manipulaci s výškou vodní hladiny a možnost operativní reakce v případě zvýšení vodní hladiny při povodňových situacích. Dále dojde ke snížení hladiny vodního toku v obci při povodních. Přínosem projektu bude, že tak bude zajištěna ochrana budov – objektů k bydlení, objektů občanské vybavenosti i průmyslových budov – před periodickými povodňovými stavy. Navrhované technické řešení umožní operativně reagovat na povodňové situace. K dotazu bohužel nemůžeme poskytnout kladnou odpověď. Popsaný projekt nelze v rámci nabídky na dotace pro protipovodňová opatření – tedy ve SC 1.3, zajistit povodňovou ochranu intravilánu – podpořit. Podle popisu dojde v zásadě jen k regulaci hladiny toku a případnému rychlejšímu odvodu vody z řešené oblasti. Předmětem nabídky OPŽP k tématu protipovodňové ochrany v aktuální podobě je však primárně zadržování nadbytečné vody a její využití v krajině (viz rozliv povodní do niv, vytváření povodňových koryt, mokřadů a tůní) či intravilánu (vsakovací a retenční nádrže, vsakovací šachty apod.). Při vyplnění žádosti v ISKP14+, PO 5, SC 5.1.a – zateplení budovy, výměna oken a nucené větrání učeben. Které z indikátorů si mám při vyplňování žádosti o dotaci vybrat? Přímo v textu každé výzvy je uveden kompletní přehled všech souvisejících indikátorů. 26 ZPRACOVÁNÍ ODPADU OCHRANA PŘÍRODY Při vyplňování žádosti v MS2014+ budou pro projekt relevantní a dotčené indikátory systémem přednastaveny. V MS 2014+ je pak vždy nutné vyplnit alespoň jeden předmětný relevantní údaj přímo k vašemu projektovému záměru z této nabídky. Další podrobné informace k projektu a jeho přínosům budou pak uvedeny v podkladech, které dokládáte v rámci podání žádosti. To umožní komplexní posouzení opatření a možnosti poskytnutí podpory na jeho realizaci. Jestliže tedy některý z uváděných indikátorů nesouvisí se záměrem vašeho projektu, pak jej neoznačujte, nevyplňujte. Ráda bych vás požádala o doplňující informace ohledně OPŽP, prioritní osa 5 – energetické úspory, specifický cíl 5.1 – snížit energetickou náročnost veřejných budov a zvýšit využití obnovitelných zdrojů energie. Jakým dokladem máme doložit umístění zdroje, aby žádost mohla být ohodnocena bonusovým body dle dokumentu „Hodnoticí kritéria specifického cíle 5.1“, str. 7, bonus č. 1? Jakým dokladem máme doložit, že pořízený zdroj na biomasu využívá lokálních zdrojů dle dokumentu „Hodnoticí kritéria specifického cíle 5.1“, str. 8, bonus č. 3? Pokud se týká potřebných podkladů, pak platí, že k doložení přesného umístění zdroje slouží souřadnice GPS řešené budovy. K tématu využití lokálních zdrojů doložte fakturaci za předmětné palivo. Bere se podkroví jako nadzemní podlaží z pohledu povinnosti pořizování zoologického posudku pro prioritní osu 5? Jedná se o objekt sportovní klubovny a šaten u fotbalového hřiště, objekt má jedno nadzemní podlaží a podkroví pod sedlovou střechou. Nevíme, zda takový objekt naplňuje parametr „dvě nadzemní podlaží a více“. Pokud je projekt zaměřen na zlepšování tepelně-technických vlastností obvodových kon- ENERGETICKÉ ÚSPORY strukcí budovy a jedná se o budovu se dvěma a více nadzemními podlažími nebo stavbu se zvýšeným podlažím (pět metrů a vyšším), pak je vždy třeba k žádosti o dotace daný zoologický odborný posudek dodat. Přesně je to uvedeno v textu Pravidel pro žadatele a příjemce z OPŽP 2014–2020 (PrŽaP), které najdete na adrese http://www.opzp.cz/obecne-pokyny/dokumenty. Ve vašem případě bude kromě jiného záležet i na výšce řešené budovy. U budovy nad pět metrů tak bude třeba posudek dodat. Jestliže si nebudete zcela jisti, zkuste se s dokumentací k dané stavbě obrátit v konzultačních hodinách osobně na kolegy na krajské pobočce Státního fondu životního prostředí, kteří na základě konkrétních podkladů budou moci závazně věc posoudit, viz https://www. sfzp.cz/sekce/539/krajska-pracoviste. Nestihli jsme si zařídit potřebné podklady pro podání žádosti v rámci SC 5.1 pro 19. výzvu. Bude v tomto roce ještě vyhlášena podobná výzva? Budeme mít po kompletaci podkladů šanci požádat o dotaci? Ano, dle aktualizovaného harmonogramu výzev OPŽP pro rok 2016 (viz dokument Harmonogram výzev na rok 2016 na adrese http://www.opzp.cz/obecne-pokyny/dokumenty) bude ještě v tomto roce otevřena další výzva pro specifický cíl 5.1 – snížit energetickou náročnost veřejných budov a zvýšit využití obnovitelných zdrojů energie. Konkrétně je zde uvedeno datum 1. září 2016. Tato výzva by měla být otevřena až do konce února 2017. Upozorňujeme ale, že jde o předběžný harmonogram, případné změny a posuny termínů nelze vyloučit. 1. Chtěla bych se zeptat, zda je v prioritní ose 5 (snížení energetické náročnosti veřejných budov) způsobilým výdajem náhrada výměníkové stanice v památkově chráněném objektu. Stanice slouží pro přípravu topné vody a zároveň pro přípravu teplé užitkové vody (TUV). Rekonstrukce se bude týkat kompletní parní stanice včetně rozdělovače topných větví a expanzních a pojistných systémů. Přípojka parovodu bude zachována, stejně jako vstup páry do objektu. Vytápění objektu (rozvody, otopné plochy) zůstává stávající o tepelném spádu 80/60 °C. Výměníková stanice (VS) je napojená na městský parovod CZT. Rekonstrukce se týká pouze technologie zařízení dané VS, nikoliv stavební části. Stávající stav: Jako zdroj tepla slouží tři ležaté výměníky pára–voda. Topná voda sekundární větve každého výměníku je přivedena do rozdělovače/sběrače. Stáří výměníkové stanice je cca 20 let. Izolace je v některých částech již nevyhovující, na páře jsou netěsné armatury. Ležaté výměníky budou vyměněny za jeden stojatý. Nově by tak byl instalován jeden stojatý výměník pro vytápění a jeden pro ohřev TV. Ohřev topné vody bude řešen ve výměníku pára–voda. Ekvitermní regulace teploty topné vody bude regulací tlaku páry na vstupu do výměníku pomocí elektroregulačního ventilu. Topná voda z výměníku bude napojena na rozdělovač a sběrač topné vody. Odtud budou napojeny jednotlivé topné větve, které již zůstanou stávající. Ohřev teplé vody bude řešen ve výměníku pára–voda v kombinaci s akumulačním zásobníkem. Pro předehřev studené vody bude na straně kondenzátu zásobník s výměníkem. Do nádoby bude doplněno elektrické topné těleso pro zajištění ohřevu TUV v letním období. Oběh topné vody v jednotlivých topných větvích bude zabezpečen oběhovými čerpadly. Příprava ekvitermně regulované topné větve pro otopná tělesa je směšováním pomocí trojcestného ventilu s elektrickým pohonem. Posuďte prosím, zda je tato výměna způsobilým výdajem. Jestliže chcete popsaný projekt řešit jako samostatnou akci, pak na její realizaci není možné získat podporu. Specifický cíl 5.1 je určen pro komplexní energeticky úsporné renovace veřejných budov či pro samostatné výměny nevyhovujících zdrojů tepla, pokud již budova základní energetický standard splňuje. 2. Ne, nejedná se nám o samostatné řešení, výše popsaná rekonstrukce výměníkové stanice je součástí komplexního projektu na zateplení budovy (výměna oken, dveří). Chápu to tedy dobře, že pokud bude výměna stanice součástí takovéhoto projektu na zateplení, bude možné ji považovat za způsobilý výdaj? Ano, pak se jedná o způsobilý výdaj. Dle definice v „Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014–2020“ se bude jednat o realizaci opatření majících prokazatelně vliv na energetickou náročnost budovy nebo zlepšení kvality vnitřního prostředí. Opatření musí být definováno v přikládaném energetickém posudku, musí generovat energetickou úsporu a investice bude způsobilá do výše limitů pro zateplení, tj. jak zateplení, tak rekonstrukce předávací stanice se musí finančně vejít do limitů stanovených programem na zateplení. ČÍSLO 4 / DUBEN 2016 Foto: archiv SFŽP ČR Chtěla bych vás poprosit o odpověď na dotaz ohledně nepovinného vyplňování formuláře „Oznámení o zakázce“ podle pravidel „Zadávání veřejných zakázek v OPŽP 2014–2020“ (verze 3.0). Při dodržení postupu dle bodu 3.1.3 uvedených pravidel, a to odesláním formuláře „Oznámení o zakázce“ k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, si nejsme jisti, jaké údaje by měly být doplněny do kolonky „VI.4 Odvolací řízení“ vzhledem k tomu, že podle pravidel se jedná o zakázku vyšší hodnoty a zároveň zakázka nespadá pod režim zákona o veřejných zakázkách (z OPŽP bude hrazeno méně než 50 procent nákladů). Na webových stránkách Věstníku veřejných zakázek je v sekci „Nápověda a dokumentace“ uveřejněn dokument s názvem „Postup při uveřejňování zakázek ve Věstníku veřejných zakázek, které nejsou zadávány dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách“ (dostupný na https://www.vestnikverejnychzakazek.cz/cs/Help). V tomto dokumentu je uvedeno, že co se týká oddílu IV.4 formuláře Oznámení o zakázce, není v případě veřejných zakázek, které nejsou zadávány dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, povinností zadavatele tyto údaje vyplňovat. Zadavatel tedy může ponechat tento oddíl nevyplněný. Jak se do systému nahrává certifikační soubor elektronického podpisu a na které záložce, případně koná se tak na základě certifikátu zavedeného v systému Windows? V záložce dokumenty chci autorizovat přílohy a piktogram pečetě hlásí, že je prázdný. Je nutné mít plnou moc mezi mnou jako administrátorem dotace a obcí ověřenu od notáře? Obecně lze sdělit, že pro podepisování souborů a objektů v rámci MS2014+ se za kvalifikovaný certifikát považuje takový, který je vydán akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb dle zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, v platném znění. Doporučit lze informace vycházejí z dokumentů Principy práce s certifikáty v aplikaci MS 2014+ či Předcházení problémů s certifikátem pro podpis v MS 2014+ (http://www.opzp.cz/ obecne-pokyny/dokumenty), přičemž samotný elektronický podpis uložený v počítači není dostačující, musí k tomu být ještě instalován speciální program přímo ze stránek MS2014+: https://mseu.mssf.cz. Zde je pak v sekci „HW a SW požadavky“ potřeba stáhnout si program TescoSW Elevated Trust Tool. Ke druhé části dotazu: Pokud je řešena plná moc v listinné podobě, pak je vyžadován dokument úředně ověřený (nikoliv tedy výhradně notářsky, každopádně musí být ověřeny oba podpisy). Pak je třeba takový dokument naskenovat a v této podobě připojit k formuláři žádosti. Tuto plnou moc již elektronicky nepodepisuje zmocnitel, podpis připojí pouze zmocněnec, který tím stvrdí přijetí pověření. Potřebuji si ujasnit, jak je to s dokládáním přijatelnosti a způsobilosti projektu. Předpokládám, že vše, co je požadováno v kapitole B.6 Pravidel pro žadatele a příjemce podpory z OPŽP 2014–2020, bude zmíněno v projektové dokumentaci. Bude to takto postačovat? Nebo je nutný nějaký specifický výtah v podobě zdůraznění všech bodů přijatelnosti? Je-li již vše součástí dokumentace předložené k žádosti, pak není třeba věc řešit samostatnou přílohou. Pokud má obec zřízen účet u KB, musí si zřídit běžný účet u ČNB pro příjem dotace z EU v rámci OPŽP? Ano, jak je uvedeno v textu Pravidel pro žadatele a příjemce podpory z OPŽP 2014–2020 v kapitole C.6.1.2 Specifika pro jednotlivé typy subjektů při proplácení podpory, platí pro územní samosprávné celky a další subjekty definované v zákoně o rozpočtových pravidlech, že finanční podpora z OPŽP je proplácena zásadně na účet zřízený u ČNB. 27 AKTUÁLNÍ VÝZVY TŘINÁCT AKTUÁLNĚ OTEVŘENÝCH VÝZEV OPŽP PODPOŘÍ PESTROU ŠKÁLU PROJEKTŮ Operační program Životní prostředí v současnosti přijímá žádosti o dotace ve třinácti výzvách. Žadatelé mohou předkládat projekty zaměřené na ochranu přírody a péči o přírodu a krajinu, zlepšování kvality ovzduší nebo energetické úspory, ale i na další typy projektů. Priorita přináší stručný přehled otevřených výzev. Jejich kompletní znění včetně všech podporovaných aktivit naleznete na stránkách programu www.opzp.cz. 28 9. výzva: Významně chráněná území 13. výzva: Revitalizace vodních toků a niv 14. výzva: Podpora rybích přechodů Podání žádosti od: 14. 8. 2015 Podání žádosti do: 31. 12. 2016 Alokace: 750 000 000 Kč Podání žádosti od: 14. 8. 2015 Podání žádosti do: 31. 12. 2016 Alokace: 1 250 000 000 Kč Podání žádosti od: 14. 8. 2015 Podání žádosti do: 31. 12. 2016 Alokace: 500 000 000 Kč Výzva je určena Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR, Správě jeskyní ČR a správám národních parků. Podpořeny budou projekty na implementaci území Natura 2000, plánování a zajišťování péče o národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky a lokality soustavy území Natura 2000 včetně zlepšení stavu návštěvnické infrastruktury. Výzva je zaměřena na posilování přirozených funkcí krajiny. Podmínkou je, aby podpořené projekty zvýšily ekologickou stabilitu krajiny a obnovily přirozený vodní režim v ní. Dotaci mají šanci získat projekty, které vytvoří nebo obnoví přírodě blízká koryta vodních toků, a to včetně navazujících říčních ramen. Základní podmínkou je, že projekty musí vyplývat z plánů povodí. Podávat žádosti o podporu v prvním kole lze do konce letošního roku, konečnou žádost v rámci druhého kola až do konce roku 2017. Oprávněnými žadateli jsou v rámci této výzvy kraje, obce a města, svazky obcí, organizační složky státu, státní podniky a organizace, příspěvkové organizace, veřejnoprávní instituce, vysoké školy a školská zařízení, nestátní neziskové organizace, církve a náboženské společnosti a jejich svazy, obchodní společnosti a družstva, podnikatelské subjekty a osoby samostatně výdělečně činné. Cílem 14. výzvy je zprůchodnění migračních překážek na vodních tocích. Mezi podporovaná opatření patří zejména výstavba nových rybích přechodů, odstranění migračních překážek na vodních tocích nebo obnova konektivity vodního toku s nivními biotopy. Projekty musí vyplývat z Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR. Oprávněnými žadateli jsou v rámci této výzvy kraje, obce a města, svazky obcí, organizační složky státu, státní podniky a organizace, příspěvkové organizace, veřejnoprávní instituce, vysoké školy a školská zařízení, nestátní neziskové organizace, církve a náboženské společnosti a jejich svazy, obchodní společnosti a družstva, podnikatelské subjekty a podnikající fyzické osoby. 17. výzva: Kvalita ovzduší 18. výzva: Environmentální rizika 20. výzva: Energetické úspory Podání žádosti od: 15. 10. 2015 Podání žádosti do: 14. 10. 2016 Alokace: 200 000 000 Kč Podání žádosti od: 15. 10. 2015 Podání žádosti do: 14. 10. 2016 Alokace: 60 000 000 Kč Podání žádosti od: 15. 10. 2015 Podání žádosti do: 14. 10. 2016 Alokace: 200 000 000 Kč Výzva nabízí podporu projektům na zlepšení systému sledování, hodnocení a předpovídání vývoje kvality ovzduší a souvisejících meteorologických aspektů. Oprávněnými žadateli jsou kraje, obce a města, svazky obcí, městské části hl. m. Prahy, organizační složky státu, státní podniky, příspěvkové organizace, veřejné výzkumné instituce, veřejnoprávní instituce, vysoké školy a školská zařízení a nestátní neziskové organizace. Podpořeny budou například projekty na výstavbu a obnovu systémů sledování kvality ovzduší a souvisejících meteorologických aspektů v celorepublikovém či regionálním měřítku nebo projekty realizace infrastruktury pro identifikaci zdrojů znečišťování, správu a zpracování dat a pro vývoj a zdokonalování nástrojů pro modelování atmosféry aj. Na projekty rozvoje technologií a postupů přispívajících ke zvýšení bezpečnosti při nakládání s chemickými látkami je zaměřena 18. výzva. Podpořeny budou projekty vytvoření expertních center REACH a center prevence rizik, prevence závažných chemických havárií, ale i projekty, jež umožní náhradu nebo rekonstrukci stacionárních jednotek, v nichž jsou vyráběny, zpracovávány, skladovány nebo přepravovány chemické látky. Dotaci mohou získat i projekty na vytvoření informačních systémů, znalostních portálů a nástrojů pro tvorbu a aplikaci metodik a postupů v managementu chemických látek a prevenci závažných chemických havárií. Oprávněnými žadateli jsou například kraje, obce a města, svazky obcí, organizační složky státu, státní podniky, státní organizace, příspěvkové organizace, veřejné výzkumné instituce, vysoké školy a školská zařízení, nestátní neziskové organizace, církve, obchodní společnosti a družstva, podnikající fyzické osoby, obecně prospěšné společnosti, nadace, nadační fondy, společenství vlastníků jednotek a zájmová sdružení právnických osob. Cílem výzvy je urychlit zavedení povinnosti výstavby budov s téměř nulovou spotřebou energie. Budovy veřejného sektoru mají jít v této oblasti příkladem. Dotaci je možné získat na vícenáklady na dosažení pasivního energetického standardu v případě výstavby nových budov. V rámci specifického cíle nebude poskytována podpora na výstavbu bytových a rodinných domů. Oprávněnými příjemci podpory jsou kraje, obce a města, svazky obcí, organizační složky státu, příspěvkové organizace, veřejné výzkumné instituce, veřejnoprávní instituce a vysoké školy a školská zařízení. 27. výzva: Národně významná chráněná území Podání žádosti od: 30. 3. 2016 Podání žádosti do: 31. 5. 2016 Alokace: 125 600 000 Kč Výzva je zaměřena na specifický cíl 4.1 – zajistit příznivý stav předmětu ochrany národně významných chráněných území prioritní osy 4 Operačního programu Životní prostředí. Dotaci je možné získat například na péči o bezlesí, lesní společenstva, vodní útvary a mokřadní biotopy, likvidaci invazních a expanzivních druhů, opatření k usměrňování návštěvníků z důvodu eliminace negativního dopadu na předmět ochrany způsobovaného návštěvníky aj. Výzva je určena zejména vlastníkům a nájemcům pozemků, orgánům státní správy a organizacím podílejícím se na ochraně přírody a krajiny, žádat ale mohou všichni žadatelé kromě krajů a nepodnikajících fyzických osob. Podmínkou je realizace projektu na zvláště chráněném území. To jsou území národních parků, chráněných krajinných oblastí, národní přírodní rezervace a národní přírodní parky a lokality soustavy Natura 2000. Výzva je kolová, s jednokolovým modelem hodnocení žádostí. Žádosti přijímá a hodnotí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. ČÍSLO 4 / DUBEN 2016 28. výzva: Posílení biodiverzity Podání žádosti od: 30. 3. 2016 Podání žádosti do: 31. 5. 2016 Alokace: 130 000 000 Kč Podpořeny budou projekty zaměřené na péči o vzácné druhy ve volné krajině i urbanizovaném prostředí a jejich biotopy včetně obnovy a tvorby těchto biotopů. Dotaci je ale možné získat i na péči o cenná stanoviště a jejich obnovu a tvorbu. Týká se to například rašelinišť, písčin a stepních biotopů. Dotace lze čerpat též na naučné tabule, naučné stezky včetně jejich zpřístupnění například prostřednictvím povalových chodníků za podmínky, že se nacházejí na území přírodních památek a přírodních rezervací a interpretují jejich přírodní hodnoty. Podporovány jsou i projekty prevence šíření a omezování výskytu invazních druhů, včetně jejich sledování a hodnocení rizik s nimi spojených, a projekty zaměřené na předcházení, minimalizaci a nápravy škod způsobených zvláště chráněnými druhy živočichů na zemědělských a lesnických kulturách, hospodářských zvířatech, stavbách nebo vodních dílech. 29. výzva: Voda v krajině a přirozené funkce krajiny Podání žádosti od: 08. 4. 2016 Podání žádosti do: 30. 6. 2016 Alokace: 287 500 000 Kč Alokace 29. výzvy (specifický cíl 4.3 – posílit přirozené funkce krajiny) je necelých 287,5 milionu korun, přičemž 230 milionů korun je určeno na podporu zadržování vody v krajině, zbytek ve výši 57,5 milionu korun pak na další opatření. Peníze budou směřovat hlavně do vzniku a obnovy malých vodních nádrží, tůní či mokřadů, na revitalizace a realizaci přírodě blízkých koryt vodních toků nebo obnovu korytotvorných procesů, ale též na realizaci travních pásů, průlehů, zakládání a obnovu mezí a remízů, vytváření krajinné mozaiky, zlepšení druhové a prostorové skladby lesních porostů nebo na zakládání a obnovu územních systémů ekologické stability (ÚSES). Právě tato opatření zvyšují přirozené retenční funkce krajiny a jejich realizace má významný vliv na zadržení vody v krajině. Šanci získat podporu mají i projekty zprůchodnění migračních bariér pro vodní a suchozemské živočichy a opatření k omezování úmrtnosti živočichů spojené s rozvojem technické infrastruktury. Další podporovanou aktivitou jsou například liniové výsadby a ošetření dřevin podél cest a silnic či obnova historické cestní sítě a její doprovodné vegetace. V rámci výzvy není možné podpořit realizaci plánů ÚSES. 29 AKTUÁLNÍ VÝZVY 35. výzva: Protipovodňová opatření Podání žádosti od: 01.03.2016 Podání žádosti do: 31.05.2016 Alokace: 350 000 000 Kč Stejně jako 34. výzva je i 35. výzva zaměřena na protipovodňová opatření. V jejím rámci je však možné získat dotaci na analýzy odtokových poměrů včetně návrhů možných protipovodňových opatření a budování a rozšíření varovných, hlásných, předpovědních a výstražných systémů na lokální úrovni a na digitální povodňové plány. Oprávněnými žadateli jsou kraje, obce a města, svazky obcí, městské části hl. m. Prahy, organizační složky státu, státní podniky, příspěvkové organizace, veřejné výzkumné instituce, vysoké školy a školská zařízení a nestátní neziskové organizace. 30. výzva: Obnova sídelní zeleně Podání žádosti od: 30.03.2016 Podání žádosti do: 31.05.2016 Alokace: 272 000 000 Kč Ve 30. výzvě (specifický cíl 4.4 – zlepšit kvalitu prostředí v sídlech) mají šanci uspět žadatelé s projekty na zakládání a obnovu funkčně propojených ploch a prvků sídelní zeleně, jako jsou třeba parky, zahrady, sady, uliční stromořadí, aleje, lesoparky, remízky nebo průlehy. Dotaci lze získat na liniové, skupinové i solitérní výsadby, včetně zatravněných ploch s preferencí druhově bohatých trávníků. Podporovány jsou i revitalizační zásahy u stávajících ploch, například ošetření stromů nebo doplnění stávající výsadby. Revitalizované plochy musí být v zastavěném území obce nad 500 obyvatel, vymezené v územním plánu jako zeleň ve veřejném prostranství nebo jako plochy zeleně nebo vymezené v rámci systému sídelní zeleně nebo jako plochy, jejichž podmínky zajišťují ochranu před zastavěním a umožňují využití jako zeleň. Součástí opatření na realizaci ploch a prvků zeleně může být obnova a zakládání doprovodných vodních prvků a ploch přírodě blízkého charakteru (tůní, mokřadů, průlehů apod.) či realizace cest a pěšin s polopropustným a propustným povrchem. 30 34. výzva: Protipovodňová opatření Podání žádosti od: 01.03.2016 Podání žádosti do: 31.05.2016 Alokace: 1 300 000 000 Kč Podpořeny budou projekty na zlepšování kvality vod a snižování rizika povodní, konkrétně zajištění povodňové ochrany intravilánu. Mezi podporované aktivity patří realizace opatření podporujících přirozený tlumivý rozliv povodní v nivách, například snížení kapacity koryta a rozliv do údolní nivy, vytváření povodňových koryt a tůní, zvýšení kapacity vodních koryt složeným profilem, vložení stěhovavé kynety pro běžné průtoky v intravilánu obcí, úpravy nevhodného opevnění apod. Podporu mohou ale získat i projekty zaměřené na hospodaření se srážkovými vodami v intravilánu a jejich další využití namísto jejich urychleného odvádění kanalizací do toků nebo projekty na obnovu, výstavbu a rekonstrukce vodních děl sloužících k ochraně před povodní. V rámci této výzvy lze získat dotaci i na stabilizování a sanace svahových nestabilit ohrožujících zdraví, majetek a bezpečnost obsažených v Registru svahových nestabilit. 36. výzva: Staré ekologické zátěže Podání žádosti od: 01.04.2016 Podání žádosti do: 30.06.2016 Alokace: 600 000 000 Kč 36. výzva podpoří projekty na sanaci nejvážněji kontaminovaných lokalit. Výzva je určena zejména subjektům zajišťujícím odstraňování ekologických zátěží. Maximální dotace činí u všech podporovaných opatření až 85 procent uznatelných nákladů. Mezi podporované aktivity patří projekty zaměřené na sanace dlouhodobých havárií ohrožujících podzemní vody, náhodně objevené ekologické zátěže bez majitele anebo sanace z ekologického hlediska jinak rizikových lokalit. To jsou například skládky pesticidů nebo lokality obsahující polychlorované bifenyly. Výzva je omezena na sanace takzvaně nejvážněji kontaminovaných lokalit, u kterých byla analýzou rizik ověřena kontaminace představující neakceptovatelné riziko pro lidské zdraví či ekosystémy a kterým byla přidělena priorita A3, A2. O dotaci v rámci 36. výzvy je možné zažádat i na úhradu realizace průzkumných a doprůzkumných prací a také zpracování analýz rizik kontaminovaných nebo potenciálně kontaminovaných lokalit. Analýza rizika kontaminované lokality je uznatelným nákladem projektové přípravy pouze za předpokladu, že se její realizace aktivně zúčastní odbor environmentálních rizik a ekologických škod Ministerstva životního prostředí. Uznatelným nákladem není nákup pozemků a staveb. NÁRODNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Semináře o hospodaření s vodou poradily, jak na 3. výzvu NPŽP Na přelomu dubna a května se uskutečnila série seminářů „Chytré hospodaření s vodou – možnosti finanční podpory”. Jejich cílem bylo motivovat obce do 500 obyvatel k úspornému využívání vody a jejímu zpětnému přivádění do přirozeného vodního koloběhu. S emináře se vztahovaly k aktuální otevřené výzvě Národního programu Životní prostředí. Jejím cílem je podpořit projekty udržitelného hospodaření s vodami. Semináře byly určeny zástupcům obcí a částí obcí pod 500 obyvatel. Kromě odborníků Ministerstva životního prostředí a Státního fondu životního prostředí ČR na nich vystoupili zástupci Českého vysokého učení technického v Praze. Ti popsali konkrétní příklady efektivního hospodaření se srážkovou vodou nebo decentralizovaným čištěním vod. „Chytré využívání vody je nejenom ekonomicky efektivní, ale pomáhá i v boji proti suchu a povodním, a navíc zlepšuje kvalitu vody. Proto jsme i pro malé obce na začátku března otevřeli výzvu určenou pro projekty chytrého hospodaření s vodou. Pro žadatele je připraveno celkem 50 milionů korun,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec. Letošní 3. výzva Národního programu Životní prostředí nabízí dotace na projekty zachycování vody v krajině a zvyšování efektivity využívání vodních zdrojů. Oprávněnými příjemci dotací jsou malé obce nebo části obcí do 500 obyvatel. Nejefektivnější obecní projekty budou financovány Státním fondem životního prostředí ČR. Obce musejí předložit projekty vedoucí ke snížení množství vypouštěného znečištění z komunálních zdrojů do povrchových i podzemních vod a ke zvýšení využití srážkových vod jako vod užitkových. Aktuální výzva je dvoukolová. V prvním kole je třeba předložit projektový námět, který posoudí komise složená ze zástupců MŽP, SFŽP ČR, veřejnoprávních organizací a nezávislých expertů. Obce, jejichž projektový námět bude doporučen k podpoře, pak podají žádost o poskytnutí dotace ve druhém kole výzvy. Příjem projektových námětů odstartoval 1. března a konec příjmu je stanoven na 30. června letošního roku. Uvažuje se však o jeho prodloužení. Žádosti o podporu budou přijímány až na základě výzvy SFŽP ČR v orientačním termínu od 1. srpna do 30. listopadu. Maximální výše podpory pro jeden projekt je 5 milionů korun, celkem je pro obce k dispozici 50 milionů korun. Podporu lze čerpat pouze na záměry dosud nerealizované, dotaci nezískají ani ty projekty, které lze financovat z jiných dotačních titulů. Všechny podklady potřebné pro podání žádosti jsou ke stažení na stránkách SFŽP ČR v sekci Národní program Životního prostředí. Dotace je ale určena i na projekty akumulace a využití srážkových vod jako vod užitkových nebo se zaměřením na recyklaci vody či recyklaci živin a organických hmot, což jsou např. projekty na kompostování kalů. „Výzvou chceme povzbudit malé obce k přípravě projektů, které přispějí ke snížení množství vypouštěného znečištění z komunálních zdrojů do povrchových i podzemních vod a ke zvýšení využití srážkových vod jako vod užitkových. Podporu budou moci získat projekty zaměřené například na dočištění odtoků z čistíren odpadních vod nebo na využití vyčištěných odpadních vod z čistíren odpadních vod,“ uzavřel ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman. Indikativní seznam opatření, která budou v roce 2016 podpořena z NPŽP Kvartál Prioritní oblast Podoblast / výzva I.Q II.Q III.Q IV.Q Prioritní oblast – 1. Voda 3 – Čistota povrchových i podzemních vod / likvidace nepotřebných vrtů 2 – Zajištění dodávek pitné vody v odpovídající velikosti a množství / udržitelné hospodaření s vodami v obcích 2 – Zajištění dodávek pitné vody v odpovídající velikosti a množství / geologické průzkumy pitné vody pro obce Prioritní oblast – 2. Ovzduší 2 – Ochrana ozonové vrstvy / ochrana ozonové vrstvy. Prioritní oblast – 3. Odpady, staré zátěže, environmentální rizika 3 – Odstranění a rekultivace nepovolených „černých skládek“ a řešení starých ekologických zátěží / sanace havarijních stavů 2 – Výrobky s ukončenou životností – sběrná síť, inovativní technologie / ekologické odstraňování autovraků Prioritní oblast – 4. Příroda a krajina 1 – Zvláště chráněná území / podpora výkupů pozemků ve zvláště chráněných územích Prioritní oblast – 5. Životní prostředí ve městech a obcích 2 – Udržitelná městská doprava a mobilita / finanční podpora nákupu vozidel na alternativní pohon 4 – Zlepšení funkčního stavu zeleně ve městech a obcích / podpora sídelní zeleně 2 – Udržitelná městská doprava a mobilita / podpora alternativních způsobů dopravy Prioritní oblast – 6. Environmentální prevence 1 – Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta / environmentální vzdělávání a výchova / případně nová aktivita 1 – Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta / národní síť EVVO – denní a pobytové výukové programy ČÍSLO 4 / DUBEN 2016 31 HARMONOGRAM VÝZEV OPŽP Identifikace oblasti podpory Prioritní osa Specifický cíl 1.1 Snížit množství vypouštěného znečištění do povrchových i podzemních vod z komunálních zdrojů a vnos znečišťujících látek do povrchových a podzemních vod bez omezení, dle PD; v případě že žadatelem není obec / město / dobrovolný svazek obcí / městská část, musí být žadatel zároveň vlastníkem vodovodů nebo kanalizací pro veřejnou potřebu ve smyslu zák. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích Cílové skupiny Předpokládané datum zahájení příjmu žádostí Předpokládané datum ukončení příjmu žádostí kolová (soutěžní) 17. 10. 2016 19. 1. 2017 2 600 000 000 kolová (soutěžní) 11. 7. 2016 12. 9. 2016 500 000 000 kolová (soutěžní) 17. 10. 2016 19. 1. 2017 740 000 000 Druh výzvy Alokace plánované výzvy – podpora EU aktivita 1.1.3. (pouze opatření na ČOV případně kanalizaci pro veřejnou potřebu) 43 bez omezení, dle PD 34 bez omezení, dle PD bez omezení dle PD kolová (soutěžní) 1. 3. 2016 31. 5. 2016 1 300 000 000 45 bez omezení, dle PD bez omezení dle PD kolová (soutěžní) 1. 11 . 2016 31. 12. 2016 1 100 000 000 35 omezení na aktivity 1.4.1 a 1.4.3 aktivita 1.4.1 – studie odtokových poměrů a podklady pro vymezení území se zvláštní povodní bez omezení dle PD kolová (soutěžní) 1. 3. 2016 31. 5. 2016 350 000 000 37 aktivita 1.4.2 ČHMÚ – dle PD průběžná (nesoutěžní) 1. 7. 2016 31. 8. 2016 150 000 000 46 aktivita 1.4.3 a omezení na aktivitu 1.4.1 – zpracování podkladů pro stanovení záplavových území a map povodňového ohrožení Podniky Povodí průběžná (nesoutěžní) 1. 11. 2016 31. 12. 2016 300 000 000 17 bez omezení, dle PD bez omezení, dle PD průběžná (nesoutěžní) 15. 10. 2015 14. 10. 2016 200 000 000 40 aktivity 3.1.1 a 3.1.2 bez omezení, dle PD kolová (soutěžní) 1. 9. 2016 30. 11. 2016 245 000 000 41 aktivity 3.2.1, 3.2.2, 3.2.3 a 3.2.4 bez omezení, dle PD kolová (soutěžní) 1. 9. 2016 30. 11. 2016 431 000 000 36 aktivity 3.4.2 a 3.4.3 bez omezení, dle PD bez omezení, dle PD kolová (soutěžní) 1. 4. 2016 30. 6. 2016 600 000 000 44 aktivity 3.4.2 a 3.4.3 bez omezení, dle PD bez omezení, dle PD kolová (soutěžní) 1. 10. 2016 31. 12. 2016 500 000 000 18 bez omezení, dle PD veřejnoprávní subjekty subjekty angažující se v oblasti omezování environmentálních rizik průběžná (nesoutěžní) 15. 10. 2015 14. 10. 2016 60 000 000 9 bez omezení, dle PD AOPK ČR, NP, správa jeskyní orgány ochrany přírody pro chráněná území národního významu a území soustavy NATURA 2000 průběžná (nesoutěžní) 14. 8. 2015 31. 12. 2016 750 000 000 31 bez omezení, dle PD kraje průběžná (nesoutěžní) 30. 5. 2016 31. 12. 2017 250 000 000 27 dle PD, vyjma opatření na impementaci soustavy Natura 2000 a plánování péče o území národního významu dle PD vyjma krajů, AOPK ČR, NP, Správy jeskyní kolová (soutěžní) 30. 3. 2016 31. 5. 2016 125 600 000 28 bez omezení, dle PD bez omezení, dle PD vlastníci a nájemci pozemků, orgány státní správy a organizace podílející se na ochraně přírody a krajiny kolová (soutěžní) 30. 3. 2016 31. 5. 2016 130 000 000 14 aktivita 4.3.1 bez omezení, dle PD vlastníci a správci pozemků, správci povodí a správci vodních toků průběžná (nesoutěžní) 14. 8. 2015 31. 12. 2016 500 000 000 13 aktivita 4.3.3. bez omezení, dle PD vlastníci a správci pozemků, správci povodí a správci vodních toků průběžná (nesoutěžní) 14. 8. 2015 31. 12. 2017 1 250 000 000 29 dle PD, vyjma opatření „zpracování plánů ÚSES” bez omezení, dle PD vlastníci a správci pozemků, organizace podílející se na ochraně přírody a krajiny, správci povodí a správci vodních toků kolová (soutěžní) 8. 4. 2016 30. 6. 2016 287 500 000 32 bez omezení, dle PD bez omezení, dle PD vlastníci a správci pozemků, organizace podílející se na ochraně přírody a krajiny, správci povodí a správci vodních toků kolová (soutěžní) 15. 8. 2016 17. 10. 2016 286 000 000 30 bez omezení, dle PD bez omezení, dle PD orgány veřejné správy, vlastníci a správci pozemků kolová (soutěžní) 30. 3. 2016 31. 5. 2016 272 000 000 33 bez omezení, dle PD bez omezení, dle PD orgány veřejné správy, vlastníci a správci pozemků kolová (soutěžní) 15. 8. 2016 17. 10. 2016 260 000 000 5.1 Snížit energetickou náročnost veřejných budov a zvýšit využití obnovitelných zdrojů energie 39 bez omezení, dle PD bez omezení, dle PD vlastníci veřejných budov kolová (soutěžní) 1. 9. 2016 28. 2. 2017 5 000 000 000 5.2 Dosáhnout vysokého energetického standardu nových veřejných budov 20 bez omezení, dle PD bez omezení, dle PD stavebníci průběžná (nesoutěžní) 15. 10. 2015 14. 10. 2016 200 000 000 1.3 Zajistit povodňovou ochranu intravilánu 2.3 Zlepšit systém sledování, hodnocení a předpovídání vývoje kvality ovzduší a souvisejících meteorologických aspektů 3.4 Dokončit inventarizaci a odstranit ekologické zátěže 3.5 Snížit environmentální rizika a rozvíjet systémy jejich řízení 4.1 Zajistit příznivý stav předmětu ochrany národně významných chráněných území 4.2 Posílit biodiverzitu 4 4.3 Posílit přirozené funkce krajiny 4.4 Zlepšit kvalitu prostředí v sídlechh 5 Příjemci 38 3.1 Prevence vzniku odpadů 3 Podporované aktivity aktivita 1.1.1 a 1.1.2. 1.4 Podpořit preventivní protipovodňová opatření 2 Číslo výzvy Základní plánované údaje o výzvě 42 1.2 Zajistit dodávky pitné vody v odpovídající jakosti a množství 1 Zacílení výzvy veřejný sektor – vlastníci vodovodů nebo kanalizací pro veřejnou potřebu ve smyslu zák. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích veřejný sektor veřejný sektor kraje, města, obce, původci odpadu, podnikatelské subjekty orgány ochrany přírody pro chráněná území národního významu a území soustavy NATURA 2000, vlastníci a nájemci pozemků Toto je zkrácená podoba harmonogramu výzev pro OPŽP na rok 2016. Jeho úplná podoba s mnoha dalšími užitečnými informacemi je k dispozici na stránkách www.opzp.cz. PŘEHLED VÝZEV OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ NA ROK 2016 PD = programový dokument OPŽP 32 ČÍSLO 4 / DUBEN 2016 33 GALERIE PROJEKTŮ Příkrý: Intenzifikace úpravny vody Cílem projektu zvýšení hygienického zabezpečení procesu úpravy vody a potlačení tvorby trihalometanů, vznikajících v pitné vodě v důsledku nezbytné aplikace vysokých dávek chlóru, byla úprava, výměna a doplnění technologie čerpací stanice a úpravny včetně drobných stavebních prací. Celkové náklady 84 603 628 Kč Celková výše podpory 48 207 234 Kč Podpora FS 45 529 055 Kč Dotace SFŽP ČR Foto: archiv SFŽP ČR 2 678 179 Kč Celková výše podpory 912 472 Kč Podpora FS 861 780 Kč Dotace SFŽP ČR 50 692 Kč Stávající provoz sekundární regenerace společnosti Biocel Paskov byl doplněn o čtvrtý sulfitový stupeň, kterým před vstupem do komína procházejí kouřové plyny z regeneračního kotle. Tato úprava přinesla snížení zbytkového obsahu SO2 a díky změně způsobu promývání došlo i ke snížení úniků chemikálií do odpadních vod. Celkové náklady 237 702 521 Kč Podpora FS 224 496 825 Kč Dotace SFŽP ČR Prioritní osa 1, oblast podpory 1.2 – Zlepšení jakosti pitné vody Kraj: Jihomoravský kraj Okres: Blansko Příjemce podpory: Svazek vodovodů a kanalizací měst a obcí Ukončení projektu: 31. 10. 2015 13 205 695 Kč Nezamyslice: Úspora energií Projekt umožnil snížení potřeby tepla na vytápění v obecním domě v městysu Nezamyslice, který slouží jako základní umělecká škola. Po zateplení pláště budovy a výměně otvorových výplní byla snížena produkce emisí do ovzduší řádově v množství jednotek kilogramů za rok, u emisí CO2 o jednotky tun ročně. Celkové náklady 2 688 552 Kč Celková výše podpory 2 006 289 Kč Podpora FS 1 894 829 Kč Dotace SFŽP ČR 111 460 Kč Prioritní osa 3, oblast podpory 3.2 – Realizace úspor energie a využití odpadního tepla (u nepodnikatelské sféry) Kraj: Olomoucký kraj Okres: Prostějov Příjemce podpory: Městys Nezamyslice Ukončení projektu: 20. 11. 2014 Prioritní osa 5, oblast podpory 5.1 – Omezování průmyslového znečištění Kraj: Moravskoslezský kraj Okres: Frýdek-Místek Příjemce podpory: Biocel Paskov, a. s. Ukončení projektu: 3. 8. 2012 40 396 369 Kč 12 350 000 Kč Podpora ERDF 10 497 500 Kč Dotace SFŽP ČR 1 852 500 Kč Předmětem podpory byla implementace soustavy NATURA 2000 v Kraji Vysočina. Byly vyznačeny hranice čtrnácti evropsky významných lokalit v souladu s § 45c odst. 2 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Nově instalovány byly i informační tabule. Celkové náklady Prioritní osa 6, oblast podpory 6.1 – Implementace a péče o území soustavy Natura 2000 Kraj: Kraj Vysočina Okres: Jihlava Příjemce podpory: Kraj Vysočina Ukončení projektu: 31. 5. 2013 554 400 Kč Celková výše podpory 554 400 Kč Podpora ERDF 526 680 Kč Dotace SFŽP ČR 27 720 Kč Podpora z Operačního programu Životní prostředí umožnila v obci Blučina vybudování sběrného střediska odpadů, které může nyní sloužit i potřebám obyvatel obce Opatovice. Dotace z OPŽP umožnila vybudování školního dětského hřiště v environmentálním stylu pro výuku dětí Mateřské školy Hostěradice. Projekt významně přispěl k přirozenému rozvoji pohybu dětí, posilování motoriky i k osvojování šetrného přístupu k životnímu prostředí. Celková výše podpory 3 418 398 Kč Podpora FS 3 228 487 Kč Dotace SFŽP ČR 189 911 Kč Prioritní osa 4, oblast podpory 4.1 – Zkvalitnění nakládání s odpady Kraj: Jihomoravský kraj Okres: Brno-venkov Příjemce podpory: Obec Blučina Ukončení projektu: 24. 4. 2014 Foto: archiv SFŽP ČR Kraj Vysočina: Implementace soustavy Natura 2000 Hostěradice: Přírodní hřiště s venkovní učebnou Celkové náklady Foto: archiv SFŽP ČR Celková výše podpory Blučina: Sběrné středisko odpadů 3 858 755 Kč 34 Celkové náklady 1 019 425 Kč Podpora z Operačního programu Životní prostředí umožnila rekonstrukci vodovodních přivaděčů v oblasti skupinových vodovodů Blansko a Boskovice. Cílem podpořeného projektu bylo zlepšení kvality pitné vody. Celková výše podpory Foto: archiv SFŽP ČR Prioritní osa 4, oblast podpory 4.1 – Zkvalitnění nakládání s odpady Kraj: Zlínský kraj Okres: Uherské Hradiště Příjemce podpory: Obec Veletiny Ukončení projektu: 23. 9. 2015 Biocel Paskov: Čtvrtý stupeň sekundární regenerace Celkové náklady Foto: archiv SFŽP ČR Předmětem projektu bylo pořízení technického vybavení pro kompostárnu. Z podpory OPŽP byl financován nákup traktoru s čelním nakladačem. Vyprodukovaný kompost je využíván pro zlepšení kvality půdy v obci a zemědělské půdy v katastrálním území obce. Blanensko – rekonstrukce páteřních vodovodních přivaděčů 397 866 569 Kč Foto: archiv SFŽP ČR Prioritní osa 1, oblast podpory 1.2 – Zlepšení jakosti pitné vody Kraj: Liberecký kraj Okres: Semily Příjemce podpory: Vodohospodářské sdružení Turnov Ukončení projektu: 31. 10. 2015 Veletiny: Technické vybavení kompostárny Foto: archiv SFŽP ČR Celkové náklady Prioritní osa 7, oblast podpory 7.1 – Rozvoj infrastruktury pro realizaci enviromentálních vzdělávacích programů, poskytování enviromentálního poradenství a enviromentálních informací Kraj: Jihomoravský kraj Okres: Znojmo Příjemce podpory: Obec Hostěradice Ukončení projektu: 31. 8. 2015 ČÍSLO 4 / DUBEN 2016 1 454 644 Kč Celková výše podpory 1 180 181 Kč Podpora ERDF 1 114 616 Kč Dotace SFŽP ČR 65 565 Kč Foto: archiv SFŽP ČR 35 ZAHRANIČÍ AKTUALITY EVROPSKÝ TOKAMAK ITER Foto: Max-Planck-Institut für Plasmaphysik STELARÁTORY fungují podobně jako tokamaky. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že ve stelarátoru zajišťuje uzavření drah částic plazmatu výhradně magnetické pole vnějších cívek. Stelarátory tak musejí mít bizarně tvarované magnetické supravodivé cívky a od toho se odvíjí i na pohled divoká konstrukce reaktoru. Stavba takového stelarátoru je proto velmi komplikovanou záležitostí a je také velmi drahá. Foto: www.iter.org Nejenom německý stelarátor v Greifswaldu se snaží pracovat na zvládnutí jaderné fúze, o totéž bude usilovat i velký evropský tokamak ITER, který už několik let roste ve Francii. Až bude v roce 2027 dokončen, půjde o největší fúzní reaktor svého druhu na světě. Na projektu spolupracuje celkem 35 zemí z celého světa, mezi jinými také Čína, Rusko, Spojené státy, Velká Británie, ale také Česká republika. Jeho stavba začala v roce 2013 a náklady by se podle současných odhadů měly vyšplhat v přepočtu přes 400 miliard korun. V průběhu výzkumu, vývoje a výstavby tokamaku se několikrát navyšovaly. I proto se ITER stal terčem časté kritiky. Někteří vědci například upozorňují, že v jeho konstrukci jsou dosud i nejasná místa a že vůbec nemusí fungovat. Stěžují si proto, že ITER odsává peníze mnohem perspektivnějším typům reaktorů. Kromě stelarátorů jsou to například reaktory typu polywell. Foto: Max-Planck-Institut für Plasmaphysik, Tino Schulz ŘÍZENÁ JADERNÁ FÚZE: STROJ SE JMENUJE WENDELSTEIN 7-X Když se řekne jaderná fúze, mnoho lidí si představí jadernou elektrárnu, radioaktivitu a další rizika spojená s jejím provozem. Jaderná fúze se ale od toho, co se děje v současných jaderných reaktorech, zásadně liší: v podstatě jde o opačný proces. A toho je třeba využít. Č matiky či americké koblihy,“ říká vedoucí vývoje stelarátoru v německém Greifswaldu Thomas Klinger. Tokamak je zařízení vytvářející toroidální magnetické pole, používané jako magnetická nádoba pro uchovávání vysokoteplotního plazmatu. A právě tokamaky jsou považovány za jednu z nejnadějnějších cest k realizaci kontrolované jaderné fúze. Podle Klingera jsou pěkně symetrické a jejich konstrukce je relativně nekomplikovaná. „Ve stínu populárních tokamaků si nyní pozornost získávají alternativní projekty, které sice vždycky mají Sen o jaderné fúzi nějaké nedostatky, ale mohly by přinést klíčový zvrat, V klasickém jaderném reaktoru dochází který by postrčil vývoj fúzních reaktorů kupředu. ke štěpení těžkých jader. Negativem tohoto A mezi ně patří i takzvané stelarátory, z nichž s tím nejprocesu je vznik radioaktivního záření. Při větším pracujeme my,“ pyšní se Thomas Klinger. jaderné fúzi se lehké atomy (vodíku) naopak slučují v těžší (helium), přičemž se uvolňuje Monstrum Wendelstein obrovské množství energie. U jaderné fúze Německý stroj Wendelstein 7-X je první veltedy problém s radioaktivitou odpadá. ký stelarátor nové generace, který byl navr„Ti zasvěcenější si pod jadernou fúzí představí to- žen již na superpočítačích. Jedná se vskutku kamak. Tradiční tokamaky, kterých se nyní ve světě vy- o monstrózní zařízení. Jeho supravodivé užívá okolo čtyř desítek, uzavírají rozžhavenou plazmu magnety pracují při minus 270 stupních Celv toroidálním magnetickém poli, které má tvar pneu- sia, aby udržely plazma o teplotě 100 milioistý a nevyčerpatelný zdroj energie, to je čím dál tím větší a potřebnější sen současného lidstva. První kroky k jeho splnění možná učinili na sklonku minulého roku v Německu. Institut plazmové fyziky Maxe Plancka a Univerzita v Greifswaldu připravily v severoněmeckém hanzovním městě ke spuštění zatím největší zařízení pro magnetické udržení horkého plazmatu pro jadernou fúzi na světě – takzvaný greifswaldský stelarátor. 36 nů stupňů, tedy několikanásobně vyšší, než panuje ve středu Slunce. Stroj se jmenuje Wendelstein 7-X a stál přes miliardu eur. Podle Thomase Klingera je pro laika zřejmě nemožné představit si, co všechno stavba trvající přes 1,1 milionu konstrukčních hodin obnášela. Vlastní stavbu stelarátoru v Greifswaldu dokončili oproti původnímu plánu s osmiletým zpožděním a dvojnásobným překročením rozpočtu předloni na jaře. Cesta ke zhmotnění energetického snu byla trnitá, a projekt dokonce balancoval na pokraji zrušení. Vědci ale nakonec přesvědčili spolkové ministerstvo pro vzdělání a výzkum o smysluplnosti projektu a stavbu dovedli do zdárného konce. Od poloviny roku 2014 tak mohli na Wendelsteinu 7-X testovat integritu celého systému i jeho jednotlivých částí, což trvalo něco přes rok. Poté byl Wendelstein 7-X připraven a čekal, až dostane od německých úřadů povolení ke startu. Obdržel ho na sklonku minulého roku a spolková kancléřka Angela Merkelová na něm osobně spustila výrobu prvního vodíkového plazmatu. Všichni zatleskali. Údržbový provoz Wendelstein 7-X žhaví plazma již od 10. prosince 2015. Zpočátku to bylo héliové plazma, které stelarátor vyrobil už více než 300krát. Vyrobit ve stelarátoru héliové plazma nepatří ale k nijak složitým operacím, jedná se spíše o jakousi údržbu zařízení. Zážehy héliového plazmatu totiž slouží primárně k vyčištění nádoby na udržení plazmatu. Čím čistší stěna této nádoby je, tím vyšší teploty plazma dosáhne. Výroba héliového plazmatu posloužila také k testování celého zařízení, především přístrojů k měření dat. Tým stelarátoru si tak ověřil práci s rentgenovými spektrometry, interferometry, zařízeními pro měření rozptylu laserového světla i videodiagnostiku. Podle Thomase Klingera byly dosažené výsledky dobré, a tak byl stelarátor připraven na přechod z héliového plazmatu na vodíkové. Právě vodíkové plazma je hlavním předmětem výzkumu projektu. Wendelsteinův velký den Německá kancléřka tak nebyla na konci loňského roku v Greifswaldu naposledy. Velký den stelarátor zažil již letos v únoru, kdy se do Greifswaldu sjeli vědci i politikové, protože teprve tehdy došlo k oficiálnímu zahájení vědeckého výzkumu. Merkelová tehdy při slavnostní ceremonii stiskem tlačítka vyslala dvoumegawattový mikrovlnný pulz do špetky plynného ČÍSLO 4 / DUBEN 2016 vodíku. Atomy vodíku přišly o elektrony a plyn se přeměnil na nesmírně horké a řídké vodíkové plazma. A tím se začala psát další kapitola naplňování lidského snu o řízené jaderné fúzi. Výsledky byly dobré. Podle Hanse-Stephana Bosche z Institutu plazmové fyziky Maxe Plancka udržel Wendelstein 7-X vodíkové plazma o teplotě 80 milionů stupňů Celsia v náruči magnetického pole supravodivých magnetů po celou čtvrtinu sekundy. Tím potěšil své tvůrce a překonal očekávání, která se do něho vkládala. „Úvodní experimentování na podobných hodnotách trvalo na stelarátoru do poloviny března. Nyní ho čeká první fáze úprav navýšení výkonu, po kterém by měl zvládnout silnější mikrovlnné pulzy, vytvořit plazma o vyšší teplotě a udržet ho po dobu deseti vteřin,“ dodal Bosch. Během následujících čtyř let čeká Wendelstein 7-X několik takových navýšení výkonu, která by měla umožnit mikrovlnné zážehy o výkonu 20 megawattů a udržení plazmy po dobu 30 minut. Hloupé vtipy O jaderné fúzi se dekády vtipkuje v tom smyslu, že „její objev je vždy vzdálen 30–40 let“. To platí i dnes. Wendelstein 7-X je sice pro vývoj fúzní energetiky k nezaplacení, ale vyrábět použitelnou energii prozatím neumí. Svět s napětím čeká na to, zda dokáže horkou plazmu udržet déle než jen zlomek sekundy nebo několika vteřin. Naděje tu ale je. Do německého stroje ji ale vložili vědci z Číny, kteří oznámili, že v jejich vlastním fúzním reaktoru EAST se jim daří udržet horkou plazmu o teplotě 50 milionů stupňů Celsia po dobu rekordních 102 vteřin. Avšak nutno říci, že to dokázali v reaktoru typu tokamak. Wendelstein 7-X žhaví plazma už od 10. prosince 2015. Zpočátku to bylo héliové plazma, které stelarátor vyrobil už více než 300krát. Vyrobit ve stelarátoru héliové plazma nepatří ale k nijak složitým operacím, jedná se spíše o jakousi údržbu zařízení. 37 TECHNOLOGIE AKTUALITY AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL UKAZUJE NA DOBU, KDY ZÍTRA JIŽ ZNAMENÁ VČERA Foto: www.google.com/selfdrivingcar 1. SENZACI PŘED PÁR LETY způsobily inteligentní vozy společnosti Google, které vyrazily na silnice snímat města i krajinu pro lepší orientaci v mapách společnosti. 2. AUTOMOBILY TESLA se staly synonymem pro vozy na elektrický pohon. Prodeje firmy stoupají, stejně i cena jejích akcií. Analytici však varují před jejich možným nadhodnocením. 3. GOOGLE UVEDL, že samořiditelná auta jsou o 27 % bezpečnější než auta řízená lidmi. Podle firmy mají vozy řízené lidmi průměrně 4,2 nehody na 1,6 miliónu kilometrů, ta samořiditelná 3,2 nehody. Od samých počátků automobilového provozu jsme byli zvyklí, že motor auta spaluje benzín nebo naftu a že ho řídí řidič. Nástup nových technologií ale ukazuje, že to, co platilo včera, zdaleka nemusí platit zítra. Auta na plyn či elektřinu přestávají být vzácností. Dříve nebo později si přitom budeme muset zvyknout i na to, že k řízení auta zřejmě nebude potřeba ani řidič. 1 4. INTELIGENTNÍ VOZY od Googlu se testují jenom ve vybraných státech USA. Jejich rychlost přitom nesmí být vyšší než 40 km/h. Firma sama připouští, že ve chvíli jejich nasazení do plného provozu může statistika jejich nehodovosti vypadat úplně jinak. P rvní, kdo se pustil do revoluce v automobilovém průmyslu, nebyla žádná ze světových automobilek, ale internetový gigant Google. Jeho zástupci už před několika lety prozradili, že společnost pracuje na vývoji roboticky řízených aut, která dokážou fungovat na dálnici i ve městě zcela samostatně. Google si byl budoucností aut bez řidiče tak jistý, že se snažil lobbovat za schválení robotických aut ve státě Nevada. A nakonec dosáhl svého. V návrhu zákona číslo 511 se v páté sekci nachází článek o schválení autonomních vozidel, která se mohou pohybovat po nevadských silnicích. Článek obsahuje také zmínku týkající se kontroly, regulace, minimálních bezpečnostních standardů a samozřejmě i testování. Nechybí v něm ani specifikace umělé inteligence, která se stará o řízení vozidla dle hardwarových senzorových systémů. Zákon byl přijat téměř jednohlasně. dosud vysoce neefektivní jak z pohledu energetického, tak časového a bezpečnostního. „Člověk už nesčetněkrát dokázal, jak špatný je řidič. A stále více to dokazuje v čím dál tím složitějších dopravních situacích ve velkoměstech, která se auty neustále plní,“ nechal se slyšet vedoucí týmu, který stojí za Google Driverless Car, Sebastian Thrun, držitel ceny Maxe Plancka za výzkum v oblasti umělé inteligence a robotických systémů. Cesta k dokonalým řidičům bude ale ještě dlouhá. Testy robotických aut hlásí první Foto: www.teslamotors.com nehody. Umělá inteligence je inteligentní jen natolik, nakolik je s to předvídat nahodilé situace na silnici ten, kdo ji naprogramoval. elektromobily Tesla například automaticky zaparkovat a vyparkovat z garáže, předjížAutomobilky následují dět auta na dálnici nebo alespoň po krátZe světových automobilek je v inovacích kou dobu, zejména na dálnicích, auto zcela nejdále americká automobilka Tesla Mo- autonomně řídit. tors z Kalifornie. V roce 2012 uvedla na trh Stranou ale nezůstává ani Evropa, zeŠuby duby Amerika luxusní elektromobily Tesla Model S jména výrobci luxusních německých autoAmeričané mají v otázce aut bez řidičů jas- s dojezdem až 450 kilometrů na jedno na- mobilů jako Audi, Porsche, BMW či Merceno. Americká vláda na začátku letošního bití. Od minulého roku jsou její vozy na- des-Benz. I ti se připojují k novému trendu. roku představila na autosalonu v Detroitu víc vybaveny novým systémem zvaným Audi a Mercedes-Benz nabídnou své mosvůj velký plán – téměř čtyřmiliardovou in- Autopilot, který umožňuje částečně robo- dely vybavené základními funkcemi autovestici do rozvoje robotických aut po celé tické řízení. Tesla kvůli tomu musela své nomního řízení už letos. Přesto je jasné, že zemi. Plán počítá s tím, že když už se al- automobily dovybavit dalšími senzory, těžiště hlavního dění v oblasti robotického ternativní typy pohonů staly běžnou zále- a především chytrým softwarem, který ne- řízení zůstává ve Spojených státech. Ostatžitostí, robotická auta budou určovat směr ustále zpracovává data ze senzorů, posílá je ně i evropská automobilka Daimler zkouší vývoje automobilového průmyslu v násle- do centrálního mozku stroje a ten se ze zís- své robotické kamióny v Nevadě. dujících dekádách. Osobní doprava byla kávaných informací učí. Díky tomu zvládají Velká automobilová pohoda Ve spojení s robotickými auty by to pak v realitě mohlo vypadat tak, že auta přijedou na zavolání sama a odvezou nás, kam budeme potřebovat. Výrazně se tak sníží počet aut v ulicích a naopak se zvýší propustnost pozemních komunikací. 38 „Robotická auta by měla přinést tolik potřebné odlehčení dopravní zátěže, zvýšit bezpečnost, a především nám poskytnout spoustu času, který jinak za volantem při řízení našich osobních aut trávíme. Robotické auto prostě přináší v mnoha ohledech dosud nevídaný komfort,“ rozplývá se Sebastian Thrun, který je přesvědčen o tom, že v budoucnu postačí jenom nasednout do auta, oznámit mu, kam potřebujeme odvézt, a pak si v klidu vypít kávu, vyřídit telefonáty, přečíst noviny, nebo si dokonce schrupnout. Robotická auta by podle něj navíc měla být velkým 2 Foto: www.google.com/selfdrivingcar přínosem i pro životní prostředí. Výrazně snižují spotřebu, protože dokážou auto ovládat naprosto precizně. Kromě světlých zítřků robotických aut nabízí aktuální diskuze i několik znepokojivých otázek. Co když se nějaká nehoda přece jen stane? Kdo za ni ponese zodpovědnost v okamžiku, kdy řídil robot, a ne živý člověk? Výrobce automobilu, nebo jeho majitel? Zatímco technologický pokrok mílovými kroky směřuje k samořiditelným vozům, které nás samy dokážou odvézt, kam budeme potřebovat, legislativa v tomto ohledu zůstává dosti pozadu. Právě legislativní otázky bude nutné podle Thruna v následujících letech vyřešit. I na tom se však již pilně pracuje. K zavedení plošných pravidel pro provoz robotických aut má sloužit část nově ohlášené americké vládní investice. V době, kdy už má prakticky každá velká světová automobilka, včetně společností jako Apple a Google, vlastní vývoj robotických aut, je to naprostá nezbytnost. To si ostatně uvědomují i američtí politici. „Jsme na prahu nové éry automobilové technologie s obrovským potenciálem zachraňovat životy, snížit emise skleníkových plynů a přetvořit mobilitu pro americké občany,“ uvedl například americký ministr dopravy Anthony Foxx. ČÍSLO 4 / DUBEN 2016 3 Foto: www.google.com/selfdrivingcar 4 Vládní investice, které budou následovat v dalších týdnech a měsících, mají podle něj vytvořit základy a cestu vpřed pro výrobce, státní úředníky i spotřebitele, a to tak, aby mohli naplno využít potenciál robotických aut a zároveň přitom dosáhli maximální bezpečnosti. smysl. Ve spojení s robotickými auty by to pak mohlo vypadat tak, že auta přijedou na zavolání sama a odvezou nás, kam budeme potřebovat. Výrazně se tak sníží počet aut v ulicích a naopak se zvýší propustnost pozemních komunikací. Teprve čas ukáže, zda jízda robotickým taxíkem bude bezpečnější, rychlejší a levnější než dnes. Potřeba vlastního auta? Avšak nové vozy, které jsou čím dál více Automobilovým průmyslem však nehýbou vybavovány chytrou elektronikou, ukazují pouze robotická auta. Je tu i jiný trend, jenž na to, že doba unavených řidičů se pomalu má své opodstatnění, a tím je ústup od „po- ale jistě chýlí ke svému konci. Již dnes to vinnosti“ auto vlastnit. Zejména pro oby- platí zejména v kamionové přepravě, kdy vatele velkých městských aglomerací, kteří byly uskutečněny první přejezdy evropby měli k dispozici jak rozvinutou hromad- ských zemí i několika kamionů za sebou, nou dopravu, tak možnost si auta snadno aniž by za jejich volanty seděl jakýkoli a jednoduše pronajmout, dává tento směr řidič. Kromě světlých zítřků robotických aut nabízí aktuální diskuze i několik znepokojivých otázek. Co když se nějaká dopravní nehoda přece jen stane? Kdo za ni ponese zodpovědnost v okamžiku, kdy řídil robot, a ne živý člověk? Výrobce automobilu, nebo jeho majitel? 39 AKTUÁLNÍ VÝZVY OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ČISTOTA VODY KVALITA OVZDUŠÍ Žadatelé o dotace v oblasti životního prostředí mohou podávat žádosti o dotace z Operačního programu Životní prostředí pro roky 2014–2020. Z tohoto programu rozdělí Ministerstvo životního prostředí v následujících letech prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR mezi žadatele zhruba 70 miliard korun. ZPRACOVÁNÍ ODPADU OCHRANA PŘÍRODY ENERGETICKÉ ÚSPORY 9. výzva 18. výzva 29. výzva PRIORITNÍ OSA 4, specifický cíl 4.1 Zajistit příznivý stav předmětu ochrany národně významných chráněných území Ukončení příjmu žádostí: 31. 12. 2016 PRIORITNÍ OSA 3, specifický cíl 3.5 Snížit environmentální rizika a rozvíjet systémy jejich řízení Ukončení příjmu žádostí: 14. 10. 2016 PRIORITNÍ OSA 4, specifický cíl 4.3 Posílit přirozené funkce krajiny Ukončení příjmu žádostí: 30. 6. 2016 13. výzva 20. výzva PRIORITNÍ OSA 4, specifický cíl 4.3 Posílit přirozené funkce krajiny Ukončení 1. kola příjmu žádostí: 31. 12. 2016 PRIORITNÍ OSA 5, specifický cíl 5.2 Dosáhnout vysokého energetického standardu nových veřejných budov Ukončení příjmu žádostí: 14. 10. 2016 PRIORITNÍ OSA 4, specifický cíl 4.4 Zlepšit kvalitu prostředí v sídlech Ukončení příjmu žádostí: 31. 5. 2016 14. výzva PRIORITNÍ OSA 4, specifický cíl 4.3 Posílit přirozené funkce krajiny Ukončení příjmu žádostí: 31. 12. 2016 17. výzva PRIORITNÍ OSA 2, specifický cíl 2.3 Zlepšit systém sledování, hodnocení a předpovídání vývoje kvality ovzduší a souvisejících meteorologických aspektů Ukončení příjmu žádostí: 14. 10. 2016 27. výzva PRIORITNÍ OSA 4, specifický cíl 4.1 Zajistit příznivý stav předmětu ochrany národně významných chráněných území Ukončení příjmu žádostí: 31. 5. 2016 28. výzva PRIORITNÍ OSA 4, specifický cíl 4.2 Posílit biodiverzitu Ukončení příjmu žádostí: 31. 5. 2016 Výčet žadatelů, kteří mohou v rámci jednotlivých specifických cílů požádat o dotaci, naleznete v Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 2014–2020. 30. výzva 34. výzva PRIORITNÍ OSA 1, specifický cíl 1.3 Zajistit povodňovou ochranu intravilánu Ukončení příjmu žádostí 31. 5. 2016 35. výzva PRIORITNÍ OSA 1, specifický cíl 1.4 Podpořit preventivní protipovodňová opatření Ukončení příjmu žádostí 31. 5. 2016 36. výzva PRIORITNÍ OSA 3, specifický cíl 3.4 Dokončit inventarizaci a odstranit staré ekologické zátěže Ukončení příjmu žádostí 30. 6. 2016 www.opzp.cz • Zelená linka pro žadatele o dotace 800 260 500 • [email protected] I měsíčník Operačního programu Životní prostředí I vydává Státní fond životního prostředí ČR, rezortní organizace Ministerstva životního prostředí I ročník 9 I číslo vydání 4 I vyšlo v dubnu 2016 I časopis je distribuován bezplatně I adresa redakce: Olbrachtova 2006/9, 140 00 Praha 4 I kontakt na redakci: [email protected], tel.: 606 831 394 I objednávky: www.sfzp.cz, www.opzp.cz I redakce: šéfredaktor: Daniel Tácha, [email protected]; grafická úprava: Eva Štanglová I číslo registrace: MK ČR E 18178 I Tento časopis je tištěn dle ekologických standardů. I Texty z časopisu Priorita je možné přetiskovat za předpokladu uvedení autora a zdroje. 40
Podobné dokumenty
zde - OPŽP
bude-li z jejich strany zájem. I zde však platí podmínka stoprocentního dodržení manuálu kampaně. Důvodem je, že prostředky na kampaň chceme při tak zásadní akci,
jako je výměna až 100 tisíc kotlů ...
Priorita 5/2016 - Státní fond životního prostředí
Minulý měsíc skončila i 19. výzva Operačního programu Životní prostředí. Ta
byla zaměřena na snížení výdajů za energie ve veřejných budovách. Příjem žádostí
začal 1. prosince 2015 a skončil letošní...
ZAHRANIČNÍ LITERATURA, ZKUŠENOSTI
V rámci projektu SONDA - Stanovení principů a metod rozvoje cyklistické dopravy
a infrastruktury, který byl realizován v rámci Národního programu výzkumu 2007 – 20011
Ministerstva dopravy České rep...
vydání turistických novin Krkonošská sezona Rozhovor se
Krkonoše a Krkonošský národní
park navštívil ministr životního prostředí Richard Brabec. Od
uvedení do funkce to byla první cesta do
národního parku. Svůj program zahájil setkáním s ředitelem Správ...
pravidla pro žadatele a příjemce podpory
Nákup nemovitosti ..................................................................................................... 22
Propagační opatření ........................................................
Budoucnost - Voestalpine
a podněty pro konání dobrých skutků.
Tyto vazby jsou navíc dále zesíleny
a rozšířeny díky technologii, která realizaci těchto změn umožňuje.
V dnešní době může kdokoliv s dobře prezentovanou myšlen...
Zpravodaj č. 2/05
Stará moudrost øíká, e dùm se staví od základù a opravuje
od støechy. Nejinak je tomu i na kostele. U od roku 1997 se
provádìly dílèí opravy krovù a støechy na pozoøickém kostele.
Do souèasnosti ...
filmu, knihy, školených geoprůvodců spolu s doprovodnými studiemi, které vytvořily nové možnosti
pro rozvoj jediného geoparku v této kategorii v České
