ZDE - PRODECO, as

70 let
Úvodní slovo předsedy představenstva a generálního ředitele Františka Marouška
4
PRODECO: sedm dekád na přední pozici v důlních technologiích
6
Kolesová a korečková rýpadla
18
Zakladače
20
Skládkové stroje
22
Dílny PRODECO garantují provozuschopnost těžební techniky DB a DNT
24
My jsme PRODECO
28
Já a PRODECO
40
Jak jsme slavili 70. výročí
42
PRODECO dnes a zítra
44
PRODECO v číslech
48
HORNICKÉ listy 4/2015 speciální příloha
časopis zaměstnanců skupiny SD
VYDAVATEL: Severočeské doly a. s. (IČ 49901982), B. Němcové 5359, 430 01 Chomutov ŠÉFREDAKTOR: Tomáš Vrba
ADRESA REDAKCE: Hornické listy, Budovatelů 2830, 434 01 Most, e­‑mail: [email protected]
ČÍSLO REGISTRACE MK ČR: E 3126 TISK: Tiskárna AKORD Chomutov, s. r. o.
TEXT: Tomáš Vrba FOTOGRAFIE: Tomáš Vrba, Miloš Žihla, Radim Podhrázský a archiv PRODECO.
Pro Severočeské doly a. s. zajistil INFO­‑PRINCIP, s. r. o.
70 let
4/5
Vážené kolegyně, vážení kolegové,
milí čtenáři,
speciální vydání Hornických listů,
které právě držíte v ruce, je kompletně
věnováno 70. výročí vzniku společnosti
PRODECO a já si v této souvislosti uvě‑
domuji zvláštní osobní okolnost. Když
jsem se v roce 1981 po skončení školy
porozhlížel po prvním zaměstnání, byl
to tehdejší Závod dílen a technických
služeb na Dolech Nástup Tušimice, který
mi nabídl místo v přípravě výroby. Ani
ve snu mě tenkrát nenapadlo, jak velké
změny v naší společnosti a na samotné
šachtě v budoucnu nastanou. A už vů‑
bec ne to, že se po třiceti letech, sice
v poněkud jiné pozici, do dílen vrátím.
Historický vývoj naší společnosti je
v tomto vydání podrobně popsán. Do‑
zvíme se zde, že poslední velká změna
technické úrovně realizovaných zaká‑
zek. V souvislosti s perspektivou Dolů
Bílina danou vládní úpravou limitu těž‑
by předpokládám, že PRODECO bude
opět klíčovým dodavatelem obnovované
dobývací techniky. Ať už půjde o dal‑
ší zakladač ZPDH 6 300.2, pásový vůz
PV 2 500 P, rekonstrukce a modernizace
rýpadel řady KU 300, či případně o nové
kolesové rýpadlo výkonové kategorie
TC 2.
PRODECO má tedy do budoucna
dobře našlápnuto, příslibem k tomu
je nové zaměření výrobního programu,
který vychází z aktuálních potřeb trhu,
ale hlavně lidský potenciál – zaměst‑
nanci, odborníci mnoha profesí, kteří již
nesčetněkrát prokázali schopnost být
dělným kolektivem, kterému záleží na
dobrém jménu firmy.
Pevně věřím, že i v budoucnu bude naše společnost
pokračovat v nastoleném trendu vysoké kvality
a špičkové technické úrovně realizovaných zakázek.
V souvislosti s perspektivou Dolů Bílina danou vládní
úpravou limitu těžby předpokládám, že PRODECO bude opět
klíčovým dodavatelem obnovované dobývací techniky.
spočívala ve sloučení dvou společností
PRODECO, a. s. a SD – 1. strojíren‑
ská, a. s., že původní PRODECO má
kořeny ve Vítkovicích a dílenské pro‑
vozy, které se staly základními kameny
SD – 1. strojírenské, byly založeny v Tu‑
šimicích už v roce 1966 a o něco později
i v Bílině, tedy před téměř padesáti lety.
Když si promítneme činnost a historii
společnosti, nezbývá, než se s velkou
úctou sklonit před prací, kterou odvedli
a odvádějí stovky našich zaměstnanců.
Svědčí o tom zcela hmatatelné výsledky,
ať už to jsou různá patentní osvědčení
nebo monumentální velkostroje a dal‑
ší zařízení, bez nichž se důlní průmysl
v České republice, ale i v celé řadě dal‑
ších zemí, prostě neobejde. Pro příklad
není třeba chodit daleko. Jen na obou
těžebních lokalitách Severočeských dolů
spolehlivě pracuje 19 velkostrojů vyrobe‑
ných ve společnosti PRODECO.
Pevně věřím, že i v budoucnu bude
naše společnost pokračovat v nastole‑
ném trendu vysoké kvality a špičkové
Výrazem toho, že si našich zaměst‑
nanců vážíme, bylo u příležitosti oslav
70letého jubilea uspořádání Dne ote‑
vřených dveří v Bílině. Akce byla urče‑
na zejména pracovníkům společnosti
a jejich rodinným příslušníkům. Sešlo se
na něm více než 500 návštěvníků, kteří
měli možnost seznámit se s historií, ale
i poznat na vlastní oči společnost v její
současné podobě.
Dovolte mi v této souvislosti vyslo‑
vit přání, abychom v i v budoucnu měli
spoustu dobrých důvodů pro podobné
oslavy každého dalšího kulatého výročí,
aby PRODECO mělo nadále hodně tvůr‑
čích sil a obchodních úspěchů.
Všem bývalým a současným zaměst‑
nancům bych rád ještě jednou podě‑
koval za jejich poctivou práci, kterou
přispěli k vybudování současné pozice
a prestiže společnosti PRODECO.
František Maroušek
předseda představenstva
a generální ředitel
PRODECO
PRODECO:
sedm dekád na přední pozici
v důlních technologiích
Teplická pobočka Vítkovických železáren (od 90. let PRODECO) byla otevřena na podzim roku 1945.
Nejprve v osvobozeném revíru dokončila montáže rozestavěných německých dobývacích strojů,
aby se záhy vydala vlastní cestou vytváření původních moderních velkostrojů. Konstruktérům
z Vítkovic – Prodeca se podařila řada unikátních řešení, která byla patentována a zařadila firmu mezi
evropskou špičku v oblasti velkostrojové techniky. Během své dosavadní historie vyprojektovala
a uvedla do provozu přes 140 zakladačů, rýpadel, skládkových strojů i pásových dopravníků
určených nejen pro severočeský hnědouhelný revír, ale i těžařům ve východní Evropě. Na těžebních
lokalitách SD – Dolech Bílina a Dolech Nástup Tušimice - je v současné době v provozu 19 strojů
z Prodeca, které je od roku 2008 stoprocentní dceřinou společností Severočeských dolů.
6/7
Počátky velkostrojové
těžební techniky v Čechách
Se zaváděním prvních velkostrojů pro
progresivní povrchovou těžbu se v seve‑
ročeském hnědouhelném revíru započalo
záhy po odtržení Sudet. V roce 1939 zde
vznikl monopolní těžařský podnik Sude‑
tenländische Bergbau AG (SUBAG), který
byl pak v roce 1941 začleněn do koncernu
Reichswerke AG für Berg­‑und Hüttenbe‑
trieb Hermann Göring. Důraz na moderní
povrchovou těžbu uhlí s vyššími výkony
byl vyvolán snahou německého válečné‑
ho průmyslu vytěžit co nejvíce kvalitního
hnědého uhlí pro výrobu benzínu v právě
otvíraném hydrogeneračním chemickém
komplexu v Záluží. Na počátku 40. let se
tak v centrální části revíru na Mostecku
začaly budovat první tři velkolomy s mo‑
derní velkostrojovou dobývací technikou.
Do konce války stačil fungovat ale jen
jeden z nich – velkolom Quido, posléze
Prezident Beneš, později Obránců míru.
Právě zde v roce 1946 pracovala první dvě
kolesová rýpadla a jedno otočné kolejové
korečkové DS 800, elektrifikovaná kole‑
jová doprava š. 1 435 mm s velkoprosto‑
rovými vozy a kolejový zakladač. Další
velkostroje byly ve fázi nedokončené
hrubé montáže z dílů strojních dodávek
z Německa. K těmto rozestavěným me‑
chanismům však nebyla k dispozici jaká‑
koliv výkresová dokumentace. Po odsunu
sudetských Němců vzniklo na krátký čas
určité vakuum, neboť zde nikdo neměl
s provozem velkolomů prakticky žádné
zkušenosti. Netýkalo se to jen oblas‑
ti konstruování a výroby velkostrojové
techniky, ale i dalších disciplín nutných
pro fungování povrchového dolu jako hyd‑
rogeologie, petrografie a důlní měřictví.
Situaci nijak neulehčili ani z vnitrozemí se
vracející čeští horníci, kteří museli odejít
v roce 1938. Především to byli pracovníci
tradičních hlubinných dolů.
Poválečná situace v severočeském
hnědouhelném revíru byla řešena hned
v říjnu 1945, kdy byl dekretem preziden‑
ta Beneše znárodněn veškerý soukro‑
mý důlní majetek a následujícího roku
v březnu 1946 pak ustanoven národní
podnik Severočeské hnědouhelné doly
se sídlem v Mostě, který převzal do sprá‑
vy 70 znárodněných dolů. Mezi priority
patřilo dokončení montáže německých
velkostrojů, které byly v různém stadiu
rozpracovanosti. Chyběla nejen doku‑
mentace, ale i některé důležité díly. Záro‑
veň bylo potřeba zajistit přípravu vývoje
a výroby nových, už původních česko‑
slovenských velkostrojů a dopravních
1945
1948
1952
V Teplicích byla založena Technická projekčně konstrukční kancelář Vítkovických železáren Ostrava.
Prvotním hlavním úkolem bylo zprovoznění rozestavěných německých velkostrojů v centrální části
revíru.
Pracovníkům teplické technické kanceláře se za
vydatné pomoci mateřských Vítkovických železáren
podařilo vlastními silami i bez dostupné technické
dokumentace dokončit Němci rozestavěný zakladač
ZD 2 200/Z 52.
Prvním velkostrojem vytvořeným podle vlastní
dokumentace bylo neotočné korečkové rýpadlo
D 800.1 s obsahem korečku 800 l a teoretickým výkonem 1 050 m 3/h, které se pohybovalo na kolejovém
podvozku.
VÍTKOVICE
zařízení – zejména parních a později elek‑
trických lokomotiv s rozchodem 900 mm.
Už od podzimu 1945 do léta 1946 zača‑
la v Teplicích postupně vznikat Technická
projekčně konstrukční kancelář – poboč‑
ka Vítkovických železáren Ostrava, která
se od počátku zaměřila především na
dokončení chybějících výpočtů a do‑
plnění výkresové dokumentace pro ve
válce rozestavěné stroje na povrchových
dolech mostecké části revíru. Navzdory
tomu, že prvním pracovníkům teplické
projekční kanceláře chyběly zkušenosti
a technická dokumentace, podařilo se jim
jako první v roce 1948 dokončit rozesta‑
věný zakladač ZD 2 200/Z 52. Důležitou
oporou prvních projektantů byly mateřské
železárny Vítkovice, kde už během dru‑
hé světové války objednávaly německé
firmy Krupp a Lübecker Maschinenbau
Gesellschaft části konstrukcí jejich dodá‑
vek velkostrojů určených pro mostecké
povrchové doly. V Ostravě dochované
fragmenty výkresů k jednotlivým strojním
dílům byly důležitými střípky v mozaice
kompletované dokumentace prvních po
válce dokončených zakladačů německé
provenience.
První korečková rýpadla
V roce 1948 už byly dokončeny mon‑
táže všech rozestavěných korečkových
rýpadel a zakladačů. Kromě Vítkovic se
do technického rozvoje revíru zapojila
také plzeňská Škodovka, jejíž konstruk‑
téři se specializovali především na vývoj
lopatových rýpadel 2,5 t a později vůbec
prvního československého kolesového
rýpadla K 1 000. Vydatně pak začaly do‑
bývací technikou zásobovat české a poz‑
ději i další těžební lokality ve východní
Evropě v roce 1949 nově založené Uni‑
čovské strojírny. V rámci centrálního řízení
technického rozvoje revíru bylo určeno
těžiště činností projekční a konstrukční
pobočky Vítkovice s orientací na výkre‑
sovou dokumentaci nových korečkových
rýpadel a zakladačů. Prvním velkostrojem
vytvořeným podle vlastní původní tech‑
nické dokumentace se v roce 1952 stalo
korečkové rýpadlo D 800.1 (s obsahem
korečku 800 l). Toto neotočné korečkové
rýpadlo disponovalo teoretickým výko‑
nem 1 050 m3/h a bylo určeno pro naklá‑
dání těženého materiálu na vagony. Po
porubní frontě se pohybovalo po kolejích
a mohlo těžit jen spodní řez. V letech 1952
až 1954 byly vyrobeny tři exempláře. Zá‑
roveň pokračovaly práce na vývoji dalšího
rýpadla – tentokrát otočného s teoretic‑
kým výkonem zvýšeným na 1 250 m3/h.
Otočnost horní stavby umožňovala těžbu
1958
1962
1964
Dalším vývojovým stupněm korečkových rýpadel
byl typ DO 800.4 – první otočný velkostroj z Vítkovic.
Celkem bylo vyrobeno 10 kusů a kromě velkolomů
našeho SHR obstály na těžebních lokalitách v Polsku,
Bulharsku a bývalém Sovětském svazu.
Zakladač ZP 1 500.1 byl prvním velkostrojem na kráčivém podvozku. O rok později následovalo první rýpadlo s tímto typem podvozku – RK 400. 2. Podvozky
s vysokotlakou hydraulikou se pak staly doménou
vítkovické produkce.
Vítkovický zakladač Z 1 500.6/Z 68 se spolu se škodováckým rýpadlem K 300 a dálkovou pásovou dopravou šíře 1 200 mm od Transporty Chrudim stal
součástí prvního technologického celku na lomu
Merkur DNT.
8/9
ve spodním i horním řezu, když se stroj po
dokončení těžby ve spodním řezu otočil
o 180° a těžil horní řez. Prvním otočným
rýpadlem z Vítkovic bylo DO 800.4 z roku
1958. Dalším z řady korečkových rýpa‑
del byl typ RO 400. Ačkoli objem jeho
korečku byl oproti D 800 zhruba polovič‑
ní – tj. 520 l, hlavní předností byla kromě
teoretického výkonu 1 000 m3/h téměř
poloviční hmotnost (provozní hmotnost
DO 800 činila 1 115 tun oproti 600 tunám
RO 400).
Vítkovická specialita:
kráčivé podvozky velkostrojů
Na počátku 60. let se rozbíhající po‑
vrchová těžba uhlí musela stále častěji
vypořádávat s projevy předešlého hlu‑
binného dobývání. Skluzy, propady byly
téměř na denním pořádku. Odstraňování
následků těchto havárií bylo velmi nároč‑
né a zdlouhavé, což se odráželo v nepl‑
nění plánů těžby. Přitom na odbyt uhlí byl
v centrálně plánovaném hospodářství
kladen stále vyšší důraz a jeho objemy se
meziročně pravidelně zvyšovaly. Tehdejší
pracovníci teplické projekční kanceláře
našli řešení: nahradit stávající kolejové
a housenicové podvozky velkostrojů krá‑
čivými podvozky. První kráčivý podvozek
z Vítkovic byl kuželového tvaru, ovláda‑
ný vysokotlakou hydraulikou. Nespor‑
nou výhodou tohoto podvozku byly jeho
manévrovací schopnosti a vyšší bezpeč‑
nost při těžbě daná snížením tlaku stroje
na terén. Prvním zakladačem na kráčivém
podvozku byl ZP 1 500.1 z roku 1962, rý‑
padlem pak RK 400.2 z roku 1963. Na
první typ kráčivého podvozku úspěšně
navázala řada dalších typů s nejrůzněj‑
šími specifikacemi a vylepšeními.
Další požadavky na zvýšení
objemu uhlí vedly k zavedení
kontinuální těžby
V závislosti na postupu lomů do stále
větších hloubek s narůstajícími objemy
odtěženého nadloží (například v roce
1945 představoval objem odklizu nad‑
ložních zemin v celém revíru 10,3 mil. m3,
v roce 1962 dosáhl už 100 mil. m3) vypro‑
jektovali v teplické projekční kanceláři
dvouvozový zakladač na kolejovém pod‑
vozku s korečkovým nabíracím ústro‑
jím o výkonu 1 800 m3/h ZD 1 800, který
začal prvně zakládat skrývku v roce
1958. Později byl jeho výkon zvýšen
na 2 100 m3/h. Těchto strojů Vítkovice
vyrobily v letech 1958 až 1969 celkem
12. Nejslabší článek pro dosažení vyš‑
ší produktivity těžby představovala
1968
1971
1974
První zakladač ZP 5 500 a jeho výkonnější varianty
ZP 6 600 a ZP 6 700 jsou s celkovými 27 vyrobenými
kusy nepostradatelnou součástí TC 2 v celém revíru
a zároveň nejúspěšnějším zakladačem vyvinutým
specialisty teplické projekční kanceláře Vítkovic.
V rámci vývoje nového největšího tuzemského rýpadla s teoretickým výkonem 10 000 m 3/h postavili
konstruktéři na dvoře svého teplického sídla zmenšený model nového prvku – vynášecího talíře o průměru 3,2 m.
Zahájení montáže největšího v tuzemsku vyrobeného
kolesového rýpadla K 10 000 – součásti nejvýkonnějšího technologického celku TC 3 s teoretickým výkonem 10 000 m 3/h, průměrem kolesa 14,5 m, provozní
hmotností 6 300 t.
RK 400/R 8 a zakladač ZP 1 500.1/Z 65.
Novinkou rýpadla RK 400 na kráčivém
podvozku bylo řešení předávání těže‑
ného materiálu na dálkovou pásovou
dopravu, které zde obstarával kruhový
vynášecí dopravník ve střední části stro‑
je, z něhož se materiál shrnoval pluhem
na předávací pás. Další technologický
celek (rýpadlo – dálková pásová dopra‑
va – zakladač) plně umožňující kontinu‑
ální těžbu byl uveden do provozu v roce
1964 na lomu Merkur DNT. Také zde za
vydatné pomoci vítkovického zakladače
ZP 1 500.6/Z 68.
ZP 5 500 měl dva podvozky (hlavní byl
kráčivý, druhý pod spojovacím mostem
pak housenicový). Tento typ zakladače
byl v letech 1968 až 1974 dodán nejen
do severočeského hnědouhelného revíru,
ale také do bývalého Sovětského svazu.
Celkem bylo vyrobeno 5 kusů. Vzhledem
k nízké výšce kráčivého podvozku má
zakladač vynikající stabilitu. Postupně byl
modernizován a jeho výkon zvyšován na
6 600 m3/h a 6 700 m3/h. Dohromady bylo
typů ZP 5 500, ZP 6 600 a ZP 6 700 vyro‑
beno 27. Řada z nich stále aktivně a spo‑
lehlivě pracuje. Tento typ se dá označit za
nejúspěšnější zakladač vyprojektovaný
specialisty teplické projekční kanceláře
Vítkovic.
kolejová doprava o rozchodu 900 mm
a 1 435 mm. Původní parní nahrazova‑
ly ve druhé polovině 50. let lokomoti‑
vy elektrické. Pro přepravu skrývky se
používaly jednostranně výklopné vozy
s plochým dnem. Uhlí se přepravovalo
sedlovými oboustranně výklopnými vozy.
Při porovnání počtu pracovníků obsluhy,
produktivity práce a zejména výrobních
nákladů s převahou ale vítězila dálková
pásová doprava, která vůbec prvně byla
v revíru zkušebně nasazena v roce 1962
na dole Antonín Zápotocký v Úžíně, kde
spojovala vítkovické korečkové rýpadlo
Úsilí o vyšší teoretické
výkony dobývacích strojů
Od poloviny 60. let se pracovníci tep‑
lické konstrukční kanceláře intenzivně
zabývali přípravou dalšího výkonnějšího
technologického celku TC 2 s teoretic‑
kým výkonem 5 500 m3/h. Vedly je k tomu
stále se zvyšující roční objemy těžby uhlí
(52 mil. t) a skrývky (100 mil. m3). V rámci
dělby práce byly dodavatelem rýpadel
tohoto celku stanoveny Uničovské stro‑
jírny (KU 800) a vývojem a sestrojením
zakladače opět pověřeny Vítkovice. Za‑
kladač ZP 5 500 byl určen k zakládání
materiálu transportovaného dálkovou
pásovou dopravou, ze které byl předáván
do násypky spojovacího mostu zakla‑
dače prostřednictvím shazovacího vozu.
1978
1980
1981
Dokončení velkostrojů nejvýkonnějšího TC 3. Kromě
rýpadla K 10 000 Vítkovice ještě vyprojektovaly jeho
ekvivalent na zakládací straně technologického celku – zakladač ZP 10 000 se 135metrovým výložníkem
a provozní hmotností 3 000 t.
V Ervěnicích byla zahájena montáž původního českého robustního korečkového rýpadla RK 5 000 disponujícího výkonem 5 000 m 3/h. Také v tomto případě
byla při vývoji uplatněna řada inovativních řešení.
Úspěšný rok zakladačů ZP 6 600. Zatímco dva stroje
této řady byly předány do užívání, na třech dalších
pokračovala montáž, aby mohly být nasazeny do
provozu hned následujícího roku. Kromě výsypek
Mostecka a Sokolovska našly uplatnění i v Makedonii.
Nejvýkonnější
technologický celek v ČR
Vzorem pro vypořádání se stále na‑
růstajícími objemy skrývky v Dolech Bí‑
lina byla technika v západoněmeckých
hnědouhelných povrchových dolech
v Porýní s denními výkony až 110 tis. m3.
Státním úkolem vytvořit takovou unikátní
technologii byla pověřena už v té době
velmi uznávaná teplická projekčně kon‑
strukční kancelář Vítkovických železáren.
Projekční práce týkající se nového tech‑
nologického celku třetí řady TC 3 s teore‑
tickým výkonem 10 000 m3 za hodinu se
začaly v hlavách a na rýsovacích prknech
10 / 11
odborníků rodit na počátku 70. let. Kromě
zakladače – svého tradičního produktu –
byli tepličtí konstruktéři pověřeni i vývo‑
jem a dohledem nad výrobou a stavbou
obřího kolesového rýpadla. Uničovské
strojírny coby hlavní dodavatel rýpadel
byly totiž v tu dobu zcela zahlceny výro‑
bou a odstraňováním provozních problé‑
mů svých prvních rýpadel řady KU 800.
Unikátní a zároveň největší tuzemské
kolesové rýpadlo K 10 000/K 74 podle
teplického projektu stavěly Hutní montá‑
že Ostrava. Robustní velkostroj dodnes
slouží na prvním skrývkovém řezu DB
a v době svého uvedení do provozu v roce
1978 šlo o supermoderní mechanismus
prošpikovaný nejmodernějšími a revo‑
lučními řešeními, z nichž mnohá byla pa‑
tentována. Unikátní je způsob předávání
těženého materiálu z kolesového výlož‑
níku na spojovací most prostřednictvím
vynášecího talíře se sklopnými segmenty,
které se postupně sklápějí a umožňují
dobré vyhrnutí materiálu. Tím se zvýšila
stabilita robustního stroje. Novinkou bylo
také postavení kolesa, jehož podélná osa
byla proti ose kolesového výložníku poo‑
točena o 9,5°. Originální byl hydraulicky
poháněný kráčivý podvozek umožňující
směrování kráčení v rozsahu 360°. V tan‑
demu dvou nejvýkonnějších částí TC 3
nezaostával ani zakladač ZP 10 000/Z 81.
Také u tohoto stroje byla použita řada
novátorských technických řešení. I když
jeho kráčivý podvozek vycházel z již od‑
zkoušených typů ZP 1 500, ZP 2 500 a ko‑
rečkového rýpadla RK 400, byl do značné
míry inovován. Originálním řešením sni‑
žující hmotnost stroje jsou například pře‑
depnutá táhla v tažené části spojovacího
mostu. Podvozek a otáčení se ovládají sa‑
mostatně. To umožňuje zakládat během
1982
1985
1987
První ze dvou největších korečkových rýpadel provozovaných v ČR – RK 5 000 – bylo určené pro těžbu
v nejtěžších podmínkách velkolomu ČSA v SHR, kde
se dodnes úspěšně vypořádává s obtížnými nadložními partiemi.
Na Radovesické výsypce zahájil provoz nejvýkonnější tuzemský zakladač ZPD 13 000 s teoretickým
výkonem 13 000 m 3/h. Po zastavení báňského provozu na této vnější výsypce DB byl stroj v roce 2003
sešrotován.
Na Doly Bílina byl dodán zakladač na kráčivém podvozku ZPD 8 000, který byl vůbec prvním velkostrojem
z Vítkovic vybaveným moderním řídicím systémem
nahrazujícím dosavadní reléovou techniku.
kráčení. Oba stroje – rýpadlo i zakladač –
dodnes spolehlivě slouží na Dolech Bílina.
ZP 10 000/Z 81 navzdory svým gigantic‑
kým rozměrům (délka výložníku 120 m,
výška 54 m, celková délka 236 m) o svůj
primát největšího zakladače přišel v roce
1985, kdy opět teplická kancelář Vítkovic
vyvinula zakladač ZPD 13 000 s výkonem
13 000 m3/h určený pro Radovesickou
výsypku. Po zastavení provozu na této
vnější výsypce Dolů Bílina v roce 2003
byl největší český zakladač sešrotován.
Dnes ho připomíná jen jediný stále funkč‑
ní fragment – housenicový podvozek
spojovacího mostu, který používá
ZP 10 000/Z 81 namísto svého původ‑
ního kráčivého. V pomyslném žebříčku
největších dobývacích strojů mají Vítko‑
vice ještě dalšího úřadujícího reprezen‑
tanta – největší původní české korečko‑
vé rýpadlo RK 5 000 nasazené v revíru
na dole ČSA. Stroj disponuje výkonem
5 000 m3/h a je určen pro těžbu v kom‑
plikovaných podmínkách těžko rozpoji‑
telného nadloží. Tah v korečkovém řetězu
může dosáhnout hodnoty až 330 t. Je to
možné tím, že síla v řetězu se rozdělí na
víc korečků v záběru než u kolesových
rýpadel. U rýpadla RK 5 000 tak může
na koreček působit větší síla než napří‑
klad u zesíleného rýpadla K 2 000/K 101
Uničovských strojíren, neboť K 2 000 má
maximální obvodovou sílu limitovanou
127 tunami. Byly vyrobeny celkem dva
kusy tohoto unikátního korečkového vel‑
kostroje. Bohužel druhé rýpadlo v pořadí
RK 5 000.1/R 11 (vyrobené v roce 1988)
bylo krátce po své modernizaci v roce
1997 sešrotováno v předčasně uzavře‑
ném lomu Chabařovice.
Vývoj velkostrojové techniky pokračo‑
val nejen v oblasti objemů a výkonů, ale
také v neustálém technickém vylepšo‑
vání. V roce 1987 byl zprovozněn další
typ zakladače na kráčivém podvozku.
ZPD 8 000/Z 98 představoval vůbec první
velkostroj z Vítkovic vybavený řídicím sys‑
témem, který nahradil do té doby použí‑
vanou reléovou techniku. Tento zakladač
vyrobený v jediném exempláři od roku
1987 zakládá nejobtížnější partie skrýv‑
ky odtěžené rýpadlem K 2 000/K 101 na
Dolech Bílina.
Velkostroje pro nové tisíciletí
na housenicových podvozcích
Ve druhé polovině 90. let uspěla
projekčně dodavatelská společnost
Vítkovice – Prodeco ve významné za‑
kázce týkající se náhrady tří velkostrojů
technologického celku TC 2 (2 rýpadla,
1991
1992
1999
Ukrajinský Volnogorsk byl posledním exportním
cílem dvou zakladačů řady ZP 6 600, jejíž zástupci
už dříve úspěšně pracovali v Řecku, Jugoslávii a na
Ukrajině.
V rámci restrukturalizace mateřské společnosti
Vítkovice došlo k přetransformování teplické projekční kanceláře na Vítkovice – Prodeco. Vlastníkem
zůstaly Vítkovické železárny.
Na právě budovanou homogenizační skládku uhlí
DNT byly dodány dva moderní kombinované skládkové stroje KSS 4 000/3 500 S 10 a S 11, které obsáhnou
jak zakládání, tak nakládání.
12 / 13
1 zakladač) za dosluhující těžební tech‑
niku na DNT. Do výběrového řízení se
v polovině 90. let přihlásili také renomo‑
vaní výrobci dobývací techniky: plzeň‑
ská Škoda v kooperaci s firmou Mann
Takraf, polská společnost Kopex a tu‑
zemský Unex. V roce 1997 v soutěži ale
uspělo právě Prodeco, tehdy ještě Vít‑
kovice – Prodeco. Postupně dodalo na
DNT v letech 2000 až 2005 tři velkostroje:
zakladač ZPDH 6 300.1/Z 101, dvě rýpadla
SchRs 1 550/K 109 a SchRs 1 320/K 110.
Výjimečné v této lukrativní zakázce bylo
i použití housenicových podvozků.
Dosavadní dlouholetý výrobní program
Prodeca čítající celou škálu typů kole‑
jových nebo kráčivých podvozků tedy
postupně po roce 2000 doplnily uvede‑
né nové velkostroje. Prvním zakladačem
(v celé výrobní řadě 56 nejrůznějších typů
zakladačů) s housenicovým podvozkem
byl ZPDH 6 300.1/Z 101. Hlavní podvozek
zde tvoří tři dvojice housenic. „Bezproblé‑
mový stroj s rychlým pojezdem, snadným
ovládáním, monitorovacím systémem a ří‑
dicím systémem Allen Bradley,“ tak cha‑
rakterizuje zakladač ZPDH 6 300.1/Z 101
zástupce řidiče a elektrikář Jiří Rác z DNT.
Na tušimické skrývce výborně obstála
také obě rýpadla SchRs, která ve Vítko‑
vicích – Prodeco vyrobili se spoluprá‑
ci s renomovanou německou firmou
ThyssenKrupp Fördertechnik. Při jejich
2000
2001
2002
ZPDH 6 300.1/Z 101 na DNT byl prvním vyprojektovaným zakladačem z Prodeca na housenicovém
podvozku.
V kooperaci s renomovaným německým výrobcem
dobývací techniky ThyssenKrupp Fördertechnik
bylo přímo na míru podmínek prvního skrývkového řezu DNT dodáno moderní kolesové rýpadlo
SchRs 1 550/K 109.
Nová vlastnická struktura a nové obchodní jméno.
Z názvu mizí Vítkovice a teplická projekční kancelář i s výkresovou dokumentací patří dohromady
Severočeským dolům a Sokolovské uhelné, právnímu
nástupci.
konstruování byly v maximální možné
míře brány v potaz konkrétní parametry
místa nasazení, jakými jsou například
rozpojovací síla, měrné tlaky na podloží
nebo délka vynášecího mostu. Zatímco
rýpadlo SchRs 1 550/K 109 bylo určeno
pro těžbu na prvním skrývkovém řezu
s častým výskytem tvrdého a lepivého
materiálu, robustnější SchRs 1 320/K 110
si mělo poradit s těžbou tvrdého materi‑
álu na nejnižším řezu. Konstrukce toho‑
to rýpadla je tak schopná těžit skrývku
bez předcházející nátřasné střelby, jež
se dříve na DNT využívala pro narušení
poloh pevných hornin. Za tímto účelem
má SchRs 1 320/K 110 nejen upravenou
špičku kolesa, robustní a kratší kolesový
výložník a rameno protizávaží, ale přede‑
vším disponuje zcela unikátním kolesem
s neuvěřitelnými 26 korečky.
PRODECO – dodavatel
nejmodernějších velkostrojů v ČR
Perspektiva Dolů Bílina vyžaduje na‑
sazení nové dobývací techniky. S po‑
stupem do větších hloubek narůstá
objem odklizu nadložních sedimentů.
Proto byl v roce 2008 uzavřen kontrakt
na pořízení nového zakladače a rýpadla
výkonové řady TC 2. Jako dodavatel bylo
vybráno PRODECO – fenomén v oblasti
dobývací techniky s dlouholetou tradi‑
cí. V rámci první části kontraktu byl na
konci roku 2009 předán Dolům Bílina
zakladač ZPDH 6 300.1-CZ/Z 102. Jeho
projekt vycházel z osvědčeného staršího
předchůdce ZPDH 6 300/Z 101 z DNT.
Při porovnání obou strojů najdeme však
řadu odlišností vycházejících z rozdílností
a individuálních potřeb jednotlivých tě‑
žebních lokalit SD. Například bílinské
ZPDH 6 300.1-CZ/Z 102 má jinak uchy‑
cenou kulovou dráhu, kde je oddělen
ozubený věnec otoče od vlastní kulové
dráhy, což umožňuje samostatnou vý‑
měnu těchto dílů. Některé změny byly vy‑
volány potřebou racionální unifikace dílů
zakladače ZPDH 6 300/Z 101 a rýpadla
KK 1 300/K 111 tvořících jednu zakázku.
Jedná se například o pohony pojezdu
obou housenicových podvozků u zakla‑
dače a pohonu pojezdu na podvozku spo‑
jovacího mostu. Montáž obou velkostrojů
zajišťovala firma Noen a byly při ní kom‑
pletovány produkty výhradně českých
dodavatelů: Vítkovice Gearworks (hlavní
strojní díly včetně podvozků), První Elek‑
tro (elektrozařízení a řídicí systém) a Kruš‑
nohorské strojírny (ocelové konstrukce).
Z historického pohledu je zatím nejno‑
vějším a nejmodernějším tuzemským
2005
2008
2009
Po slavnostním předání zahájilo na DNT těžbu moderní robustní kolesové rýpadlo SchRs 1 320/K 110 s unikátním kolesem opatřeným 26 korečky vhodnými
pro těžbu tvrdého materiálu bez předchozí nátřasné
střelby.
Po odkupu podílu Sokolovské uhelné, právního nástupce, se staly Severočeské doly 100% vlastníkem
projekční a dodavatelské firmy PRODECO s více než
šedesátiletou tradicí.
Po 29 měsících bylo na DB předáno rekonstruované
a z DNT přetransportované rýpadlo KU 300.15/K 70.
Generální opravu realizovala SD – 1. strojírenská
s Prodecem jako hlavním subdodavatelem.
14 / 15
velkostrojem rýpadlo KK 1 300/K 111. Od
svého uvedení do provozu v roce 2011
se dokonale vypořádává s obtížnými
geologickými podmínkami na nejnižších
skrývkových řezech. Toto robustní rý‑
padlo s větší rozpojovací silou zde obstojí
také v častém kontaktu s pevnými pískov‑
covými polohami. KK 1 300/K 111 sice
vychází z koncepce K 2 000, ale v žád‑
ném případě se nejedná o kopii staršího
osvědčeného stroje. Obě rýpadla vykazují
řadu odlišností – řešení spodní stavby,
konstrukce kolesa, přenos krouticího mo‑
mentu pohonu kolesa, ukotvení rozvodny,
konstrukce spojovacího mostu a další.
Do výrobního portfolia Prodeca
patří také skládkové stoje
Od roku 1976, kdy byl Elektrárně
Chvaletice dodán první skládkový stroj
ZNKk 20/40 z produkce Vítkovic, vznik‑
lo v teplické projekční kanceláři několik
spolehlivých strojů pro zajištění skládko‑
vých hospodářství při těžbě a spalování
uhlí. Také s konstruováním skládkových
strojů má PRODECO bohaté zkušenosti.
Jejich produkty řadu let používají nejen
v elektrárnách (Počerady, Chvaletice), ale
také na DNT (ZNKk 20/40 S 1 z roku 1978).
V nabídce jsou různé typy skládkových
strojů, které buď pouze nakládají, nebo
zakládají, případně kombinují obojí. Prá‑
vě takové dva skládkové stroje dodaly
Vítkovice – Prodeco v roce 2000 na nově
vybudovanou homogenizační skládku
DNT. Přímo pro potřeby tušimického
uhlí s rozdílnými kvalitativními parametry
byly navrženy dva moderní kombinované
skládkové stroje KSS 4 000/3 500 určené
jak pro deponizaci, tak i redeponizaci uhlí.
Pohon kolesa zajišťuje vysokomomen‑
tový pomaluběžný hydromotor. Samo‑
zřejmostí moderních skládkových strojů
je kamerový a centrální mazací systém.
Pokrokově je řešeno vedení optického
kabelu pro kontinuální přenos dat na dis‑
pečink DNT. Skelné vlákno pro předávání
Generální opravy
a modernizace velkostrojů
V průběhu devadesátých let řada
dobývacích strojů dovršila patnáctiletý
provozní cyklus, a proto byla zahájena
etapa prvních generálních oprav. Ved‑
le obnovy stávajících opotřebovaných
2010
2011
2012
Ukončení aktivní báňské činnosti na vnější výsypce
Pokrok. Její těleso v letech 1982 až 2010 vytvořil jediný velkostroj – zakladač ZP 10 000/Z 81, který sem
založil 260 mil. m 3 nadložních hmot z prvního skrývkového řezu.
Na DB se za přítomnosti prezidenta Václava Klause
slavnostně uvedlo do provozu KK 1 300/K 111.
Generálním dodavatelem rýpadla byla společnost
PRODECO. Autorem projektu společnost Noen.
Přímo v místě havárie na prvním skrývkovém řezu
DNT začala oprava rýpadla SchRs 1 550/K 109.
Výměna a rekonstrukce deformovaných částí, diagnostika konstrukce – to vše ve stanoveném termínu
zajistili specialisté z Prodeca.
informací zde bylo uloženo do vlečné‑
ho kabelu napájení. Během dosavad‑
ních 15 let provozu skládkových strojů
KSS 4 000/3 500 S 10 a S 11 na DNT neby‑
ly zaznamenány žádné vážnější poruchy
omezující jejich provoz.
dílů, poškozených konstrukcí a nátěrů
byly v návaznosti na dramatický pokrok
v odvětví elektrického zařízení a řídicích
systémů prováděny zásadní modernizace
způsobu ovládání. Spočívaly v aplikaci
digitálních řídicích systémů. Dalším cílem
modernizací bylo zkvalitnění pracovního
prostředí posádek instalací nových řidič‑
ských kabin a snižování nároků na objem
manuální práce při obsluze stroje. Takto
byly provedeny generální opravy zakla‑
dačů typu ZP 5500/ZP 6600 na lomech
ČSA, Vršany, na Sokolovsku Jiří a obou
těžebních lokalitách Severočeských dolů.
Předmět generální opravy byl vždy pečlivě
projednáván s provozovatelem zařízení
a pracovníci společnosti dokázali pruž‑
ně reagovat na jeho potřeby. Generál‑
ními opravami prošly například rýpadlo
K 10 000/K 74 spolu se zakladačem
ZP 10 000/Z 81 i korečkové rýpadlo RK
5 000. Série generálních oprav skončila
v první dekádě po roce 2000 opravami za‑
kladačů řady ZP 2 500. V současné době
je připravován již druhý cyklus generálních
oprav některých velkostrojů. Životnost
rýpadel a zakladačů z produkce společ‑
nosti PRODECO je udávána zhruba 45 let,
během nichž se provedou dvě generální
opravy. Ani po této době však stroje ne‑
jsou způsobilé ke sešrotování. Na základě
měření a vyhodnocení namáhání v kritic‑
kých místech ocelové konstrukce strojů
lze stanovit jejich zbytkovou životnost.
Mnohé stroje tak bezpečně pracují ještě
daleko za stanovený pětačtyřicetiletý limit.
Inovativní opatření
k ochraně velkostrojů
a v oblasti bezpečnosti práce
Mezi originální technická řešení navrže‑
ná pracovníky Prodeca patří také opatření
k ochraně pohonu dobývacích orgánů
těžebních strojů a bezpečnosti obsluhy.
K omezení přetížení rypného orgánu byla
vyprojektována zařízení bránící přetížení
(pojistné vzduchové spojky, laserový pa‑
prsek, pohon turasu hydromotorem). Prv‑
ně také v rámci ČR byl použit integrovaný
vysokonapěťový kabel s optickými vlákny
pro přenos informací. Od roku 2003 je
na velkostrojích instalováno aerosolové
stabilní hasicí zařízení Gabar – moderní
řešení protipožární ochrany rýpadel a za‑
kladačů z Prodeca.
PRODECO v nových
podmínkách po roce 1989
Nelehká situace útlumu hnědouhelné‑
ho průmyslu a pokles spotřeby elektřiny
v 90. letech se promítly také do teplické
2013
2014
2015
Fúze PRODECO s SD – 1. strojírenskou. Rozšiřuje
se předmět podnikání také na oblast montáží, oprav,
revizí s využitím vlastních výrobních kapacit a týmu
kvalifikovaných pracovníků.
Od projektu až po montáž – tak bylo pro DB dodáno
nové PVZ 2 500 P1/7 s řadou inovativních řešení, vyprojektované a kompletně vyrobené v bílinském provoze PRODECO.
Úspěšně dokončena rekonstrukce, modernizace
a oprava kolesového rýpadla KU 300.16/K 83 na DB.
Pro DB vyprojektován pásový vůz PV 2500 P nové
konstrukce s řadou originálních řešení.
SD - 1. strojírenská
akciová společnost
16 / 17
projekční kanceláře Vítkovic. V roce 1991
byly v ukrajinském Volnogorsku dokon‑
čeny dva zakladače ZP 6 600, které jsou
zároveň posledními velkostroji dodanými
do zahraničí, a v roce 1993 pak zakladač
ZP 6 800/Z 100 na DNT. Poté byly v nároč‑
ném transformačním období decentraliza‑
ce revíru a následné privatizace nástup‑
nických hnědouhelných společností na
delší dobu dodávky velkostrojů přerušeny
a hlavní činností se staly generální opravy
a rekonstrukce nejen vlastních dobýva‑
cích strojů, ale také dálkové pásové do‑
pravy, technologických zařízení drtíren
a rýpadel z Uničovských strojíren. V roce
1992 v rámci restrukturalizace mateřské
společnosti Vítkovice vznikla z projekční
kanceláře společnost s ručením omeze‑
ným Vítkovice – Prodeco, která byla roku
1997 změněna na akciovou společnost
vlastněnou ostravskými Vítkovicemi. Nový
obchodní název PRODECO vznikl jako
akronym složený z počátečních slabik
anglických slov, která vystihují hlavní akti‑
vity společnosti: PROjects (projekty), DE‑
livery (dodávka), COnstruction (výstavba).
V roce 2002 prodaly Vítkovice teplickou
projekční kancelář s veškerou dokumen‑
tací k více než 140 velkostrojům a dalším
mechanismům dosavadním dlouholetým
odběratelům – uhelným společnostem
Severočeské doly a Sokolovská uhel‑
ná, právní nástupce. Zároveň došlo ke
změně obchodního názvu, z něhož po
57 let vypadl původní vlastník Vítkovice.
Posléze v roce 2008 odkoupily Severo‑
české doly od Sokolovské uhelné, práv‑
ního nástupce, její podíl a staly se 100%
vlastníkem. PRODECO je jejich dceřinou
společností a důležitým členem skupi‑
ny Severočeské doly. V roce 2013 došlo
v rámci restrukturalizace skupiny SD ke
sloučení dceřiných společností s podob‑
nými a často se překrývajícími předměty
podnikání a vytvořily se tak ekonomicky
silné subjekty s výrazným postavením
na trhu, efektivním řízením a jednotností
nastavení jednotlivých procesů, sdílením
zdrojů a podpůrných služeb. PRODECO
jako tradiční dodavatel velkostrojů a me‑
chanizace povrchové těžby získalo slou‑
čením s SD – 1. strojírenskou příslušné
výrobní kapacity a je tak schopné kromě
vlastní inženýrské činnosti a zpracování
projektových dokumentací poskytovat
komplexní dodávky s výrazně men‑
ší potřebou subdodavatelů. Vznikl tak
projekčně­‑strojírenský komplex s ročním
obratem přesahujícím 1 miliardu korun.
Kolesová
a korečková
rýpadla
Od roku 1952, kdy bylo v teplické projekční kanceláři Vítkovic
vyvinuto první korečkové rýpadlo vlastní konstrukce D 800.1,
jsou rýpadla důležitou součástí výrobního programu. Během
dosavadní historie ve Vítkovicích, respektive v PRODECO,
vyprojektovali a uvedli do provozu celkem 21 korečkových
a kolesových rýpadel. Na těžebních lokalitách Severočes‑
kých dolů jsou v současné době v provozu 4 kolesová rý‑
padla z PRODECO, včetně nejnovějšího a nejmodernějšího
KK 1 300/K 111 z roku 2011.
Rok uvedení
Typ
do provozu
Výkon
Místo
nasazení
1952
D 800.1
1050 m3/h
Komořany SHR
1954
D 800.2
1050 m /h
Holešice SHR
1954
D 800.3
1050 m3/h
Holešice SHR
1958
DO 800.4
1250 m3/h
Ervěnice SHR
1960
DO 800.5
1250 m3/h
Ledvice SHR
1960
DO 800.6
1250 m3/h
Tarnobrzeg Polsko
3
1961
DO 800.7
1250 m3/h
Stara Zagora Bulharsko
1961
RO 400.1
1000 m3/h
Želenky SHR
1963
RK 400.2
1000 m3/h
Úžín SHR
1968
DO 800.9
1250 m /h
Volnogorsk Ukrajina
1969
DO 800.10
1250 m3/h
Volnogorsk Ukrajina
1975
RK 400.3
1000 m3/h
Kaliningrad Rusko
1976
RK 400.4
1000 m3/h
Suwalki Polsko
1977
RK 400.7
1000 m3/h
Chabařovice SHR
1978
K 10 000
10000 m3/h
Bílina SHR (dnes DB)
1982
RK 5 000.0
5000 m3/h
Ervěnice SHR
1983
RK 400.5
1000 m3/h
Jaworzno Polsko
1988
RK 5 000.1
5000 m /h
Chabařovice SHR
2001
SchRs 1 550
5 500 m3/h
DNT Severočeské doly
2005
SchRs 1 320
5 500 m3/h
DNT Severočeské doly
2011
KK 1 300
5 500 m3/h
DB Severočeské doly
3
3
18 / 19
Zakladače
Výrobní program tradičně tvořily především zakladače.
Už první typy na kolejových podvozcích se začaly od pa‑
desátých let v desítkách kusů dodávat na všechny lokality
severočeského a sokolovského hnědouhelného revíru. Poz‑
ději převažovaly zakladače na kráčivých podvozcích se stále
se zvyšujícími výkony – až na 13000 m3/h. Současnost je ve
znamení moderních zakladačů na housenicových podvozcích,
které spolehlivě pracují také na obou těžebních lokalitách
Severočeských dolů. Vítkovické zakladače byly výborným ex‑
portním artiklem. Celkem 19 kusů různých typů našlo uplatnění
v zemích východní a jižní Evropy.
Rok uvedení
Typ
do provozu
Výkon
Místo nasazení
1953
Z 1200.1
1200 m3/h
Komořany SHR
1953
Z 1200.2
1200 m3/h
Čepirohy SHR
1955
Z 1200.3
1200 m3/h
Komořany SHR
1957
Z 1200.4
1200 m3/h
Vršany SHR
1957
Z 1200.5
1200 m3/h
Svatava Sokolovský revír
1958
Z 1200.6
1200 m3/h
Ledvice SHR
1958
Z 1800.1
1800 m3/h
Holešice SHR
1958
ZD 1800.2
1800 m3/h
Ervěnice SHR
1958
ZD 1200.7
1650 m3/h
Želénky SHR
1959
Z 1200.8
1650 m3/h
Habartov Sokolovský revír
1959
Z 1200.9
1650 m /h
Vršany SHR
1960
Z 1650.10
1650 m3/h
Svatava Sokolovský revír
1960
ZD 2100.3
2100 m3/h
Nové Sedlo Sokolovský revír
1961
Z 1650.11
1650 m3/h
Světec SHR
1962
ZD 2100.4
2100 m3/h
Stara Zagora Bulharsko
1962
Z 1650.12
1650 m3/h
Komořany SHR
1962
ZP 1500.1
1500 m3/h
Úžín SHR
1963
ZP 1500.2
1500 m3/h
Úžín SHR
3
1963
Z 1650.15
1650 m /h
Starochowice Polsko
1964
ZP 1500.3
1500 m3/h
Orenburg Rusko
1964
ZP 1500.6
1500 m3/h
Prunéřov SHR
1964
ZP 1500.11
1500 m3/h
Tušimice SHR
1964
Z 1650.13
1650 m3/h
Slatenice SHR
1964
ZD 2100.7
2100 m3/h
Nové Sedlo Sokolovský revír
1964
Z 1650.14
1650 m3/h
Habartov Sokolovský revír
1964
Z 1650.16
1650 m3/h
Habartov Sokolovský revír
3
1965
ZD 2100.8
2100 m /h
Ervěnice SHR
1965
ZP 1500.4
1500 m3/h
Arkalik Kazachstán
1965
ZP 1500.5
1500 m3/h
Staryj Oskol Rusko
1965
ZP 1500.7
1500 m3/h
Arkalik Kazachstán
1965
ZP 1500.8
1500 m3/h
Marganec Rusko
1965
ZP 1500.9
1500 m3/h
Ordžonikidze Rusko
1965
ZP 1500.10
1500 m3/h
Tušimice SHR
1966
ZP 2200.0
2200 m3/h
Tušimice SHR
1966
Z 1650.17
1650 m /h
Nové Sedlo Sokolovský revír
3
3
20 / 21
Rok uvedení
Typ
do provozu
Výkon
Místo nasazení
1967
ZP 2200.3
2200 m3/h
Trmice SHR
1967
ZP 1500.14
1500 m3/h
Volnogorsk Ukrajina
1967
ZD 2100.10
2100 m3/h
Holešice SHR
1967
ZD 2100.11
2100 m3/h
Nové Sedlo Sokolovský revír
1968
ZP 5500.0
5500 m3/h
Tušimice SHR
1968
ZP 5500.1
5500 m3/h
Tušimice SHR
1969
ZD 2100.12
2100 m3/h
Stara Zagora Bulharsko
1970
ZP 2500.1
2500 m3/h
Tuzla Bosna a Hercegovina
1971
Z 2000.1
2000 m3/h
Ervěnice SHR
1972
Z 2000.2
2000 m3/h
Svatava Sokolovský revír
1972
ZP 5500.2
5500 m3/h
Staryj Oskol Rusko
1973
ZP 1500.16
1500 m3/h
Volnogorsk Ukrajina
1973
ZP 5500.3
5500 m3/h
Staryj Oskol Rusko
1974
ZP 5500.5
5500 m3/h
Bílina SHR
1975
ZP 6600.4
5500 m3/h
Tušimice SHR
1976
ZP 2500.3
2500 m3/h
Skopje Makedonie
Vintířov Sokolovský revír
1977
ZP 2500.2
2500 m /h
1977
ZP 6600.6
6600 m3/h
Ervěnice SHR
1978
ZP 6600.7
6600 m3/h
Tušimice SHR
1978
ZP 10000
10000 m3/h
Bílina SHR
1979
ZP 6600.9
6600 m3/h
Ervěnice SHR
3
1979
ZP 2500.4
2500 m3/h
Vintířov Sokolovský revír
1980
ZP 6600.10
6600 m3/h
Chabařovice SHR
1980
ZD 6600.8
6600 m3/h
Skopje Makedonie
1980
ZP 2500.6
2500 m3/h
Most SHR
1981
ZP 6600.11
6600 m3/h
Vršany SHR
1981
ZP 6600.12
6600 m3/h
Vintířov Sokolovský revír
1982
ZP 6600.13
6600 m3/h
Ervěnice SHR
1982
ZP 6600.14
6600 m3/h
Vršany SHR
1982
ZP 6600.18
6600 m3/h
Oslomej Makedonie
1983
ZP 2500.7
2500 m3/h
Bílina SHR
1983
ZP 2500.8
2500 m /h
Tušimice SHR
1983
ZP 6600.15
6600 m3/h
Most SHR
1983
ZP 6600.17
6600 m3/h
Vintířov Sokolovský revír
1984
ZP 6600.16
6600 m3/h
Komořany SHR
1984
ZP 6600.19
6600 m3/h
Komořany SHR
1985
ZP 6600.20
6600 m3/h
Bílina SHR
1985
ZPD 13000
13000 m3/h
Bílina SHR
1987
ZP 6700.27
6700 m3/h
Ptolemaios Řecko
1987
ZP 6700.28
6700 m /h
Ptolemaios Řecko
1987
ZPD 8000
8000 m3/h
Bílina SHR
1988
ZP 6600.21
6600 m3/h
Chabařovice SHR
1989
ZP 6600.23
6600 m3/h
Volnogorsk Ukrajina
1989
ZP 3500.9
3500 m3/h
Bílina SHR
1991
ZP 6600.24
6600 m3/h
Volnogorsk Ukrajina
3
3
1991
ZP 6600.25
6600 m3/h
Aleksandrija Ukrajina
1993
ZP 6800.1
6800 m3/h
Tušimice SHR
2000
ZPDH 6300
6300 m3/h
DNT Severočeské doly
2009
ZPDH 6300
6300 m3/h
DB Severočeské doly
22 / 23
Skládkové stroje
Od poloviny 70. let zajišťovala teplická projekční kancelář také
konstrukci a výrobu skládkových strojů. Do tepelných elektráren
a hnědouhelných dolů úspěšně dodávala jak jednoúčelové sklád‑
kové stroje, které umožňovaly pouze nakládání nebo zakládaní
materiálu, tak kombinované typy, kdy jeden skládkový stroj v sobě
obsahuje nakladač i zakladač. Všechny se pohybují na kolejových
podvozcích, s nakládacími výkony 750 až 3500 t/h, zakládacími
výkony 750 až 4000 t/h. Vrchol vlastního vývoje strojů skládkového
hospodářství představují nejmodernější kombinované skládkové
stroje s typovým označením KSS 4000/3500, které byly v letech
1999 a 2000 dodány na uhelnou homogenizační skládku DNT.
Rok uvedení
Typ
do provozu
Výkon
Místo nasazení
1976
ZNKk 20/40
2000/1740 t/h
Elektrárna Chvaletice
1978
ZNKk A 13/8/32
1000/600 t/h
Elektrárna Počerady
1978
ZNKk B 13/8/32
1000/600 t/h
Elektrárna Počerady
1978
ZNKk 20/40
2000/1740 t/h
DNT
1999
KSS 4000/3500/1
4000/3500 m3/h
DNT Severočeské doly
2000
KSS 4000/3500/2
4000/3500 m3/h
DNT Severočeské doly
Dílny PRODECO garantují
provozuschopnost těžební
techniky DB a DNT
Nasazování kontinuální dobývací techniky,
náhrada železniční dopravy dálkovou pásovou,
větší, výkonnější a sofistikovanější velkostroje
a především vytvoření jednoho hnědouhelného
velkolomu v bílinské oblasti, který postupně
nahradil několik zdejších menších lomů, to všechno
byly aspekty vyžadující vznik moderní centrální
údržbářské základy – dílen na Dolech Bílina. Dílny
v Tušimicích přitom měly pětiletý předstih.
Jak vznikal opravárenský
komplex pro Doly Bílina
Výstavba velkoryse pojatého dílenské‑
ho areálu probíhala od roku 1968 a celý
komplex byl dokončen na konci roku
1971, kdy se sem postupně sestěhovali
dílenští pracovníci z malolomu M. Gorkij
v Braňanech, údržby dolů Jirásek, Fučík,
Pokrok a Dukla. Nový areál vyrostl v blíz‑
kosti města Bílina u zasypaného lomu
Adéla. V sedmi prostorných halách našly
své místo dokonalá nová strojní zaříze‑
ní, mostové jeřáby, obráběcí stroje, lisy,
zakružovačky. Přišli pracovníci těžkých
24 / 25
montáží, obrobny, zámečny, vulkanizace,
elektrodílny.
I když se během let organizační uspo‑
řádání bílinských dílen pochopitelně mě‑
nilo (z Centrální údržby na Provoz dílen
a energetiky), stále byly nezbytným před‑
pokladem k zajištění spolehlivého provo‑
zu těžební techniky Dolů Bílina. V roce
1994 bylo středisko energetiky včetně
rozvoden a rozvodů vysokého napětí vy‑
členěno pod řízení odboru péče o základ‑
ní fondy DB. Naopak k Provozu dílen bylo
přidáno středisko bílinské autodopravy,
které se až v roce 1998 transformovalo
do tehdy první dceřiné společnosti Seve‑
ročeských dolů. Podobně jako SD – Au‑
todoprava zahájila v roce 2001 činnost
i největší dceřiná společnost Severočes‑
kých dolů SD – 1. strojírenská, do níž byly
z mateřské společnosti včleněny Závod
dílen DB a Provoz údržby ZDTP DNT.
Dílny jako špičkové pracoviště
údržby a oprav těžební techniky
Téměř neustále od zahájení činnosti
centrálních dílen v roce 1971 se dopl‑
ňovalo vybavení o nová specializovaná
zařízení, jakými byly například nejrůznější
soustruhy, zakružovačky, polohovadla,
svářecí zařízení pro navařování hřídelí
bubnů pod tavidlem, frézovací soupravy.
Zároveň probíhalo neustále proškolování
a rozšiřování dovedností zaměstnanců.
Vznikaly nové profese a specializace, tak
jak si je vyžádalo složitější řešení v ob‑
lasti slaboproudé techniky, elektroniky
či vulkanizace pásů za tepla. U rozho‑
dujících profesí jakými jsou například
montážníci, vulkanizéři a obráběči, byl
zaveden nepřetržitý provoz podobně
jako u pracovníků v lomu. Už od poloviny
80. let se v bílinských dílnách spolehlivě
realizovaly opravy korečků všech typů
rýpadel, hřídelí drtičů DSOH, kruhadel
velkostrojů, převodových skříní, bubnů
různých typů a rozměrů a elektromotorů.
Pro provozovatele dobývací techniky byla
rovněž důležitá stále se zvyšující kvali‑
ta dílenských oprav a zavádění nových
technologií.
Pro zkvalitnění oprav hydrauliky byla
vyvinuta zkušební stolice, na které se
opravené hydraulické prvky zkoušely.
Dalšími významnými pomocníky při těž‑
kých montážích se stal i stroj na výrobu
těsnění nebo navařovací stroj pro opravy
rotačních součástí. Změnou prošli pra‑
covníci oboru elektro – silnoproud, kteří
se během posledních dvaceti let sezna‑
movali s řadou nových přístrojů a techno‑
logií. Také jejich kolegové slaboproudaři
1966
1971
1980
Dokončena výstavba nových hal dílen s moderním
technickým vybavením v Tušimicích, kam se postupně stěhovala střediska údržby z okolních malolomů
Prunéřov, Přezetice a Milžany.
V souvislosti s centralizací těžby a zpracování uhlí
na Bílinsku zahájil provoz nově vybudovaný areál pro
zajištění komplexní údržby a oprav těžební technologie – Centrální údržba neboli Dílny.
K zřizování čet pojízdných dílen vybavených elektrickými svařovacími agregáty, autogenními soupravami
pro pálení a svařování plamenem bylo v areálu bílinských dílen založeno školicí středisko – svářečská
škola.
V Tušimicích dílny fungují
už od roku 1966
Také na lokalitě DNT, kde byl už v roce
1964 uveden do provozu první technolo‑
gický celek složený z rýpadla, dálkové
pásové dopravy a zakladače, začala ve
druhé polovině 60. let výstavba prostorů
pro potřebné opravárenské a údržbářské
zázemí. Výstavba nových hal dílen byla
v Tušimicích dokončena v roce 1966, kdy
se do nových objektů stěhovaly původní
šachetní dílny z obce Milžany. Moderní
dílenské provozy se vybavovaly jeřáby,
horizontální vyvrtávačkou a dalšími ob‑
ráběcími stroji. Od té doby zde spolehlivě
zajišťují preventivní údržbu a odstraňo‑
vání poruch veškeré těžební techniky
nasazené na DNT.
ve svém oboru získali převratnou novinku
pro opravy zařízení hlídače železa, kte‑
rým jsou osazeny dopravní linky všech
velkostrojů a které úspěšně brání poško‑
zení pásů dopravníků cizími předměty,
většinou pozůstatky předešlé hlubinné
těžby. Právě pro opravy tohoto hlídače
železa přímo pracovníci dílen vyvinuli
nové zařízení umožňující magnetování
jader hlídače.
Specifickým provozem je válečkárna,
neboli opravna válečků dálkové páso‑
vé dopravy, která je důležitou součástí
dílen už od roku 1971. Od té doby se
postupně rozvíjelo technické vybavení
pracoviště oprav válečků stále delších
linek dálkové pásové dopravy a velko‑
strojů. Opravna válečků sídlí v bílinském
provozním úseku mechanických dílen –
zámečně. Od roku 2008 zde realizují
veškeré opravy válečků jak z Dolů Bílina,
tak z Dolů Nástup Tušimice. Měsíčně
opraví průměrně 3 800 různých typů
dopravních válečků.
Důležitou součástí bílinských dílen je
už od roku 1980 svářečská škola, kde na
moderním svářečském vybavení probíhá
výuka a přezkušování svářečů.
Dynamická dceřiná společnost
SD – 1. strojírenská
Po vytvoření dceřiné společnosti
SD – 1. strojírenská se začalo v dílenských
provozech uplatňovat procesní řízení, a to
od vstupu zakázek, přes jejich realizaci,
nákup, kontrolu, až po expedici. V roce
2004 byl úspěšně zaveden a certifikován
systém jakosti podle EN ISO 9001:2000.
Od roku 2007 byl systém jakosti rozšířen
o oblast řízení bezpečnosti práce podle
EN ISO 14001:2004 a řízení ochrany život‑
ního prostředí podle OHSAS 18001:1999.
Integrovaný systém řízení, který obsahuje
2001
2007
2010
Vyčleněním Závodu dílen Dolů Bílina a Provozu údržby závodu důlně­‑technického provozu DNT vznikla
dceřiná společnost SD – 1. strojírenská. Kromě údržby důlní technologie brzy rozšiřuje své aktivity o rozsáhlou investiční výstavbu skupiny SD.
Začal ojedinělý transfer rýpadla KU 300.15/K 70
z DNT na DB. Demontáž, transport 14 nadměrných
nákladů, smontování včetně rekonstrukce a modernizace hlavních dílů – to vše během 29 měsíců zvládli
pracovníci SD – 1. strojírenské.
Získání IMS – integrovaného systému managementu podle ISO 9001:2008, ISO 14001:2004 a ČSN
OHSAS 18001:2008. Dílny SD – 1. strojírenské tak
plní nejvyšší standardy v oblasti výroby, bezpečnosti
a hygieny práce.
SD - 1. strojírenská
akciová společnost
26 / 27
systémy řízení jakosti, řízení bezpečnos‑
ti a řízení ochrany životního prostředí je
v pravidelných ročních intervalech recerti‑
fikován nezávislou certifikační společnos‑
tí. Veškeré činnosti jsou tedy realizovány
s minimálními dopady na životní prostředí
při dodržování předpisů v oblasti bezpeč‑
nosti a hygieny práce. Postupně probíhalo
dovybavování nejnovější obráběcí, svářecí,
montážní a měřicí technikou. Konkrétně se
jednalo o lícní soustruhy pro obrábění hří‑
delí velkých průměrů nebo hnacích bubnů,
CNC horizontální vyvrtávačky, CNC sou‑
struhy či zakružovačku plechů. V přípravě
materiálu najdeme také nové plazmové
portálové řezací stroje. Velký krok kupředu
byl učiněn i v oblasti projektové přípravy,
kde vznikají projekty a výrobní výkresová
dokumentace ve 3D. V kooperaci s dal‑
šími dceřinými společnostmi skupiny SD
(dříve PRODECO a SD – Rekultivace)
byly realizovány náročné investiční akce,
jakými například byla výstavba dálkové
pásové dopravy pro druhý skrývkový řez
DB. Zcela mimořádnou zakázkou pak byla
realizace přesunu, následné rekonstrukce
a modernizace rýpadla KU 300.15/K 70
z DNT na DB, která probíhala v letech 2007
až 2009. Mezi důležité zakázky prováděné
mimo skupinu SD pak patřila realizace
zauhlování Elektrárny Tisová, včetně re‑
konstrukce vyhrnovacích vozů a pásových
dopravníků.
2012
2013
2015
SD – 1. strojírenská během čtyř měsíců úspěšně
dokončila významnou zakázku realizovanou mimo
skupinu SD. V Elektrárně Tisová kompletně rekonstruovala zauhlování včetně hlubinného zásobníku,
vyhrnovacích vozů a pásových dopravníků.
Fúze dceřiných společností Severočeských dolů
PRODECO a SD – 1. strojírenská. Předmět podnikání
zahrnuje kromě montáží, oprav a revizí také projekční
a inženýrskou činnost.
Na DNT proběhla během plánované roční revize rýpadla SchRs 1 550/K 109 výměna provozem v náročných podmínkách opotřebené kulové dráhy s 243
ocelovými koulemi oddělenými klecemi.
SD - 1. strojírenská
akciová společnost
My jsme
28 / 29
1
4
2
3
My jsme
5
30 / 31
8
6
9
7
10
1 Provozní zámečník Martin Běloch, zámečna – příprava materiálu, provoz Bílina. 2 Zámečníci (zleva) Josef Henzl, ml., Jiří Schlosser a Martin Kubeš, provoz Bílina. 3 Parta z obrobny: (zleva) František Schädelbauer, Karel Zýka, Gabriela Špičková, Richard Dvořáček, Vladislav Synek, Alena Červená, Miroslav Homolka a Ivan Kostiha,
provoz Tušimice. 4 Petr Buryšek, manažer zakázek (vlevo) a Ladislav Hanuška, vedoucí odboru inženýringu. předání rýpadla KK 1 300/K 111 provázel prezidenta Václava Klause. oddělení Tomáš Macas. 5 Manažer zakázek Karel Bartoš při slavnostním
6 Oddělení projekce – stavby a ocelové konstrukce: (zleva) projektant Karel Nágl a vedoucí
7 Zámečník František Havlíček, hala převodovek, provoz Tušimice. 8 Břetislav Šmíd, koordinátor staveb. 9 Zámečník Květoslav Riedl
z těžké zámečny, provoz Bílina. 10 Vulkanizéři (zleva nahoře) mistr ranní směny Pavel Šťastný, Karel Drégr, Miloslav Hamala, Rudolf Kolařík, vedoucí úseku Jiří Perkner,
Ladislav Řezáč, Miroslav Petráš, Petr Böhm, Václav Hedbávný, Josef Mařík, (zleva dole) Petr Čáslavka a Jiří Polák, provoz Bílina.
11
13
14
12
My jsme
15
32 / 33
16
17
19
18
20
11 Zámečníci (zleva) Jiří Alexa a Jiří Vild, provoz Tušimice. 12 Zámečníci (zleva) Pavel Papírník a Petr Vladař, oprava převodových skříní, provoz Bílina. 13 Jan Lískovec, manažer zakázek. 14 Oddělení technické služby: (zleva) Milena Kohoutová, vedoucí oddělení, a referentky Jitka Čejkovská, Jitka Švandrlíková,
Romana Křičková a Jana Salačová. 15 Vulkanizéři (zleva) Zbyněk Celjak, Radek Valenta a Zdeněk Bouchal, provoz Bílina. 16 Frézař Miloslav Šilhán, obrobna,
provoz Tušimice. 17 Jiří Křepela, koordinátor staveb. 18 Dělnice Emílie Dusilová, válečkárna, provoz Bílina. 19 Oddělení konstrukce: konstruktéři Alena Kačínová
a Roman Vondráček. 20 Zámečník Stanislav Koza, zámečna, provoz Tušimice.
23
My jsme
21
24
22
25
34 / 35
26
29
27
28
30
21 Provozní zámečník Adolf Klokočník, zámečna – příprava materiálu, provoz Bílina. 22 Oddělení přípravy výroby: (zleva nahoře) vedoucí oddělení Jiří Lavička,
technologové Martin Suchý, Jiří Langhammer, Petr Fencl, Lucie Čiháková, Renata Krišalová, Jiří Treml, Jiří Landa, (zleva dole) Zdeněk Samek, Josef Jakl, Václav Faigl,
svářečský dozor Leopold Vančura a Lada Chlapcová. 23 Vulkanizér Pavel Mariut, provoz Bílina. 24 Předák Václav Chmelík (vlevo) a zámečník Jiří Kareš, dílna montáží,
provoz Tušimice. 25 Provozní elektrikář Vladimír Pospíchal, elektromotáže, provoz Bílina. 26 Odbor projekce strojní: (zleva) vedoucí odboru Zdeněk Baloun
a projektanti­‑konstruktéři Roman Bišinger, Lukáš Dvořák, Jaroslav Rychtařík. 27 Zámečník Zdeněk Šemík, zámečna, provoz Bílina. 28 Programátor –
operátor CNC Jakub Ota, obrobna, provoz Bílina. 29 Oddělení projekce – elektro: (zleva nahoře) projektant Martin Němec, vedoucí oddělení Šimon Vohar, (zleva dole)
zástupce vedoucího oddělení Josef Váňa a projektant Ondřej Novotný. 30 Provozní zámečník Jan Perlík, těžká zámečna, provoz Bílina.
PRODECO a jeho lidé
Dnes už si těžko dokážeme představit počátky konstruování a výroby dobývací techniky
v polovině 40. let minulého století. A přece tehdy skupina konstruktérů a projektantů
soustředěných v teplické pobočce Vítkovických železáren musela velmi rychle získávat
praktické zkušenosti z procesu povrchové těžby uhlí a brzy se zásadním způsobem
podílet na vytvoření zcela nového strojírenského oboru. Rýpadla, zakladače a skládkové
stroje vlastní konstrukce z Vítkovic představovaly brzy absolutní evropskou špičku. I když
se početní stavy zaměstnanců a adresy firemního sídla v průběhu let měnily, vysoká
kvalifikovanost spolu se zkušenostmi byla a je charakteristickým rysem každé z činností
společnosti PRODECO. Tento fakt potvrzuje 140 vyrobených velkostrojů a dalších těžebních
mechanismů vlastní, často zcela originální konstrukce s uplatněním desítek patentů,
vyvinutých pracovníky společnosti. Sloučením společností PRODECO a SD – 1. strojírenská
vznikl potenciál posílení vlastní inženýrské činnosti a zpracování projektových dokumentací
o komplexní strojní dodávky na klíč realizované ve vlastních výrobních kapacitách.
36 / 37
Jak vznikal profesionální
tým tvůrců velkostrojů
Dnešních zhruba 700 zaměstnanců,
z nichž se vlastní konstrukční a projekč‑
ní práci věnuje zhruba 7 %, má na co
navázat. Karel Bartoš, legenda konstru‑
ování velkostrojů, působí ve společnosti
PRODECO, respektive projekční kance‑
láři Vítkovic dlouhých 49 let. „Z dnešního
pohledu je až úsměvné, jak jsme tehdy
pracovali. Kreslili jsme tužkou na prkně.
Poté kresličky naši práci obtahovaly na
pauzák, z něhož se dělaly kopie. Veškeré
výpočty jsme zvládali pouze za pomoci
mechanického počítacího stroje a do
výbavy každého konstruktéra patřilo
samozřejmě logaritmické pravítko,“ za‑
vzpomínal na počátky své úspěšné pro‑
fesní dráhy odstartované roku 1966 Karel
Bartoš. Přesto se už v tu dobu neprodleně
podílel se svými kolegy na dodávkách
kompletních technologických celků do
všech lokalit revíru. Jejich pracovní tem‑
po bylo neuvěřitelné. Souběžně se vyví‑
jely nejrůznější typy a velikosti rýpadel
a zakladačů s výkonnostními parametry
všech technologických celků. Pánové
Kadlus, Bartoš, Zderčík, Kretsch, Drož,
Duda, Buryšek, Hanuška, Bobr, Málek,
Mazal, Klír, Šindelář…ti všichni si nespor‑
ně zaslouží naše uznání a hlubokou úctu.
Moderní pracoviště pro vývoj
a realizaci technických zařízení
pro povrchovou těžbu uhlí
Dnešní nové prostory projekce jsou
moderní pracoviště vybavené výkon‑
nou výpočetní technikou pro projekč‑
ní a konstrukční práce. Tak jako jejich
předchůdci maximálně využívají sou‑
časní pracovníci výhody každodenního
kontaktu s uživateli dobývacích strojů
v Severočeských dolech. V roce 2014
se firma přestěhovala z teplického sídla
přímo do areálu bílinských dílen a vazba
mezi vývojem, konstrukcí a výrobou je
tak ještě pevnější. Připomeňme, že bě‑
hem 70leté historie společnosti už jedno
období sídlila v Bílině, a to v letech 1961
až 1967. Také současná generace pra‑
covníků PRODECO uplatňuje při projek‑
tování řadu inovativních řešení, jako tomu
bylo v případě zbrusu nového PVZ 2 500
P. 1/7 vyvinutého a vyrobeného na míru
náročným potřebám Dolů Bílina. Projekt
nového PVZ kompletně zpracoval tým
vývojového oddělení stejně jako unikát‑
ní řešení uložení hřídele kolesa rýpadla
KU 300.30/K 91.
PRODECO dnes
Z aktuálního celkového počtu 696 za‑
městnanců jsou nejvíce zastoupeny pro‑
fese provozních zámečníků a vulkanizérů,
kterých je celkem 327. K ryze provozním
strojírenským profesím patří také počet‑
né skupiny soustružníků, technologů,
svářečů a elektrikářů. Projektování a kon‑
strukci se věnuje 47 odborně způsobi‑
lých pracovníků. Ostatně na zvyšování
odbornosti všech zaměstnanců se klade
velký důraz. Týká se technických i děl‑
nických profesí, kde je součástí vzdělá‑
vacího procesu vlastní svářečská škola.
Průměrný věk zaměstnanců v PRODE‑
CO činí 45 let. Většina jich žije v Bílině,
Teplicích, Klášterci nad Ohří a Kadani.
Specifický dílenský provoz odnepaměti
stmeloval všechny pracovníky, a to i ve
volném čase. Mezi oblíbené sportovní
akce zaměstnanců a jejich rodinných
příslušníků patří každoroční cyklistic‑
ký výlet Open Bike. Letos se úspěšně
uskutečnil už podvanácté. Téměř 60 %
zaměstnanců je organizováno v odbo‑
rech. V rámci PRODECO působí celkem
tři organizace: Odborová organizace č. 4
PRODECO, Odborová organizace Doly
Nástup Tušimice a Základní organizace
Odborového svazu KOVO. Pro své členy
organizují pobyty v rekreačních středis‑
cích v Mladoticích a Sloupu v Čechách.
Jejich děti si užívají jarní prázdniny na
horách, oslavy Dne dětí nebo mikuláš‑
ské nadílky. Vedení společnosti považuje
odborové organizace za důležitého part‑
nera v oblasti sociální politiky. Pravidelně
jim v otevřeném dialogu poskytuje in‑
formace o hospodaření, zaměstnanosti
a strategických záměrech.
38 / 39
Věková struktura zaměstnanců (2015)
do 25 let
46
25–35 let
77
35–45 let 222
45–55 let 220
nad 55 let 131
Vzdělanostní struktura zaměstnanců (2015)
základní
40
vyučen
443
střední
166
VŠ
47
Nejpočetnější profese (2015)
provozní zámečník (Dílny) 149
provozní zámečník (PD)
104
vulkanizér
74
soustružník kovů
38
strojírenský dělník
25
technolog
24
svářeč kovů
23
provozní elektrikář (Dílny) 18
provozní elektrikář (PD)
16
mistr strojní
15
manipulační dělník
12
opravář hydrauliky
12
Já
a
PRODECO
Karel Bartoš
manažer zakázek
Víte, že 2. ledna 2016 to bude rovných
padesát let, kdy jsem po absolvování Fa‑
kulty strojní ČVUT nastoupil do oddělení
ocelových konstrukcí Projekční kance‑
láře Vítkovických železáren, tehdy ještě
sídlící v Bílině? Takže půl století v týmu
tvořícím zakladače a rýpadla představuje
celý můj profesní produktivní život. Stál
za to! S partou podobně naladěných lidí
jako jsem já, kterou fascinovalo podílet
se na vzniku nejrůznější velkostrojové
dobývací techniky jsme odvedli pořádný
kus práce. Vždyť dodnes většina vel‑
kostrojů spolehlivě slouží na nejrůzněj‑
ších těžebních lokalitách nejen doma,
ale i v zahraničí.
Václav Kadlus
dlouholetý ředitel společnosti
manažer roku České republiky 1996
Já a Prodeco? Snad by stačilo říct, že
jsem pracoval v téhle firmě celých 51 let,
od roku 1955 do 2006. Za tu dobu jsem
vystřídal řadu profesí, a to se mi později
velmi hodilo při řízení společnosti. Byla to
dobrá spolupráce s celou řadu vynikají‑
cích techniků, konstruktérů, skutečných
odborníků. Jsem pyšný na to, že se nám
podařilo vytvořit prestižní a uznávanou
konstrukčně­‑dodavatelskou společnost,
značku, která se těšila náležitému reno‑
mé nejen u nás, ale i v řadě evropských
revírů. Byli jsme skutečně dobrá parta se
dvěma generacemi vynikajících odborní‑
ků. Tu starší reprezentoval Vladimír Duda
nebo Rostislav Vagner. Mezi mladší patřili
například pánové Zderčík, Bartoš, Bu‑
ryšek, Hanuška. Na vytvoření takového
týmu jsme úzce spolupracovali s vysoký‑
mi školami, ale i s lidmi z revíru. Abychom
byli komplexní tým s přehledem o tech‑
nice ve světě, udržovali jsme kontakty
se zahraničními experty prostřednictvím
mezinárodních konferencí. Ve spoluprá‑
ci s Fakultou strojní VŠB jsme pak sami
uspořádali několik vědeckotechnických
konferencí, které dosahovaly vysoké
odborné úrovně. V době po Listopadu
jsem se v maximální možné míře snažil
udržet společnost a pokračovat s naším
oborem v nových tržních podmínkách.
I když jednání s naší tehdejší mateřskou
společností – gigantem Vítkovice – neby‑
la vždy jednoduchá, myslím, že se nám
tento nelehký úkol podařil.
Petr Buryšek
manažer zakázek
Pocházím z Břežánek. Otec pracoval
na nedalekém hlubinném dole Mír, ale
mě zajímaly lomové velkostroje. Dodnes
si pamatuji ten úplně první, který jsem
viděl na vlastní oči. Bylo v roce 1969.
Z uctivé vzdálenosti a respektem jsem
sledoval první KU 800 na VMG. Po absol‑
vování Fakulty strojní ČVUT jsem v roce
1974 nastoupil do teplické projekčně
konstrukční pobočky Vítkovic. Postupně
jsem vystřídal profese konstruktéra hyd‑
raulických zařízení, projektanta a ma‑
nažera projektů. Vždy mě práce těšila
a rád jsem se podílel na vzniku moderní
dobývací techniky, jako třeba korečko‑
vého rýpadla RK 5 000/R 10, zakladačů
ZP 6 600 postavených v hnědouhelném
dole v Řecku, nebo nejnovějšího zakla‑
dače ZP 6 300/Z 102 na DB. V náročném
porevolučním období 1990 až 1993 jsem
byl zaměstnanci zvolen do funkce ředi‑
tele. První polovina 90. let, kdy panoval
celospolečenský odklon od hornictví,
probíhala transformace a privatizace
hnědouhelných společností, byla velmi
složitým obdobím. V krizové době jsme
se dokázali udržet a naše pobočka ne‑
skončila. Práce pro uhelný průmysl ale
rapidně ubylo. Postupně jsme začali rea‑
lizovat generální opravy, neboť o stavbě
nového dobývacího velkostroje tenkrát
nikdo nechtěl ani slyšet. Proto jsme dě‑
lali třeba vozíky pro porcelánku, nebo
rozvod lepidla v papírnách. Přesto ani
tehdy mě nenapadlo odejít a pracovat
někde jinde.
40 / 41
Roman Bišinger
projektant­‑konstruktér
Z pohledu 70 let existence Prodeca
jsem zatím za nováčka, neboť tady pů‑
sobím teprve od letošního listopadu. Po
úspěšném absolvování Fakulty strojní
VŠB – TU Ostrava jsem rád přijal nabídku
pracovat v perspektivním oboru s budouc‑
ností. S provozem velkostrojů, konkrétně
z Prodeca, mám praktické zkušenosti. Od
roku 2002 jsem byl v posádce rýpadla
SchRs 1 550, kde jsem vystřídal pozice pa‑
saře, zámečníka, střídače a řidiče. Zatím
mám za sebou v profesi projektanta – kon‑
struktéra dva měsíce a stále se rozkouká‑
vám a učím od zkušenějších kolegů. Právě
pracuji na výrobní dokumentaci zpětného
odběru mouru pro ledvickou úpravnu.
Renata Krišalová
technoložka přípravy výroby
Do Prodeca, tehdy ještě dílen DB, jsem
nastoupila v roce 1991. Začínala jsem
jako soustružnice v obrobně. Poté, co
jsem si rozšířila vzdělání, jsem v roce
2005 přestoupila do oddělení přípravy
výroby. Náplní mé práce je zajištění vý‑
roby a oprav hnacích a vratných bubnů
pásových dopravníků, opravy drtících
hřídelí, kruhadel drtičů velkostrojů a na
pásové dopravě. I když je naše profese
doménou mužů a mám tady jen dvě ko‑
legyně, jsem velmi spokojená. Navíc se
cítím moc dobře jako součást stabilního
a perspektivního týmu našeho Prodeca.
Vím, že to může znít jako klišé, ale já do
práce chodím opravdu ráda.
Ladislav Michálek
manažer útvaru Projekty
Má profesní cesta v Prodecu začala
v roce 1985 v tehdejších dílnách DB. Po‑
stupně jsem vystřídal řadu profesí – od
zámečníka, přes technologa, svářečský
dozor, nositele významných zakázek, ve‑
doucího přípravy výroby až po vedoucího
odboru inženýringu. Všechno to byly cen‑
né zkušenosti, ze kterých stále čerpám.
Za nejzajímavější úsek své praxe považuji
období vzniku a dynamického rozvoje
SD – 1. strojírenské, na kterém jsem měl
příležitost se podílet. Nyní mám na sta‑
rosti útvar Projekty, který zajišťuje projek‑
tovou a výrobní dokumentaci dobývací
techniky a navazujících technologií. For‑
muje se v něm tým šikovných konstruk‑
térů a projektantů s velkým potenciálem.
Ladislav Hanuška
vedoucí odboru inženýringu
V teplické pobočce Vítkovic se sešli
lidé z různých koutů republiky, aby zde
vytvářeli nové velkostroje pro povrchovou
těžbu uhlí. Já sám jsem do Teplic přestou‑
pil v roce 1981 z ČKD Blansko, kde jsem
působil první rok po absolvování Fakulty
strojní VUT Brno. Práce v tehdy pro mě
zcela novém oboru mě okamžitě nadchla
a zaujala šíří a pestrostí. Jako konstruktér
a projektant jsem se věnoval výpočtům
a návrhům nových velkostrojů, jakými
byly zakladače ZPD 8 000 a ZPD 13 000.
Rád jsem se učil od starších zkušených
kolegů, neboť v našem oboru platí víc
než kde jinde, že praktické zkušenosti
jsou k nezaplacení. Práce u prkna, dnes
u počítače, se prolínala s lomovými pro‑
vozy, kde jsme byli přítomni při montážích
a oživování velkostrojů. O naše stroje byl
zájem na povrchových dolech v Řecku,
Makedonii a na Ukrajině. Já jsem se
aktivně zapojil v roce 1991 do montáže
zakladače ZP 6 600.25 v ukrajinské Alek‑
sandriji. Zahraniční spolupráce mě čekala
také jako projektového manažera rýpadla
SchRs 1 550, na němž jsme kooperovali
se špičkovým ve světě uznávaným výrob‑
cem ThyssenKrupp Fördertechnik. Mezi
mé úkoly patřilo mimo jiné posouzení
německých metod a porovnání norem
projektování velkostrojů s těmi našimi.
Byla to opět velká výzva i zkušenost.
V odboru inženýringu pracuji s týmem
zkušených odborníků a fandů našeho
oboru a těší mě dobrá práce, která za
námi zůstává.
Jak jsme slavili
70. výročí
Své letošní kulaté výročí PRODECO oslavilo
v sobotu 12. září 2015. Aby mohlo přijít co nejvíce
zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků proběhl
v bílinském areálu firmy Den otevřených dveří.
Organizátoři připravili bohatý program vhodný pro všechny
věkové kategorie. Nechyběly atrakce pro děti a hudební vy‑
stoupení folkových a countryových skupin. Návštěvníci se živě
zajímali také o prohlídky dílen, projekčních a konstrukčních
kanceláří – míst, kde se projektuje a vyrábí, či opravuje důlní
technologie pro povrchové dobývání uhlí, a rádi využili mož‑
nosti zajet terénními auty přímo do provozu hnědouhelného
dolu. Cílem terénní exkurze bylo největší tuzemské kolesové
rýpadlo z produkce Prodeca K 10 000/K 74, které už 37 let
odtěžuje nadloží z prvního skrývkového řezu DB. Této skutečně
ojedinělé příležitosti – prohlídky strojírenských a projekčních
provozů, včetně exkurze do provozu dolu Bílina – využilo více
než 500 návštěvníků. Mezi vzácnými hosty slavnostního dne
nechyběli generální ředitel SD Ivo Pěgřímek a Rudolf Kozák,
ředitel strategie a komunikace SD. Sedmdesáté výročí bylo také
vhodnou příležitostí k ohlédnutí a připomenutí důležitých mo‑
mentů z historie renomované projekčně – dodavatelské firmy,
která se díky unikátním technickým řešením zařadila v oblasti
velkostrojové techniky mezi evropskou špičku. Za obětavou
práci, mimořádný přínos pro rozvoj společnosti PRODECO,
získala řada dlouholetých bývalých i současných pracovníků
od ředitele Františka Marouška ocenění a poděkování.
70 let
42 / 43
PRODECO dnes a zítra
Rokem 2013, kdy došlo k fúzi dceřiných
společností PRODECO a SD – 1. strojírenská, se
vytvořil silný inženýrsko­‑projekční a dodavatelský
subjekt, který v oblasti těžební, energetické
a úpravárenské technologie patří k lídrům na
českém trhu. Dnešní PRODECO představuje
dokonalou součinnost vlastního konstruování
s vlastní výrobou. Výrobní haly v Bílině
a Tušimicích doplnila nová moderní pracoviště
projekce a inženýringu. Jubilejní rok 2015 zastihl
PRODECO ve výborné kondici, jako předního
dodavatele a realizátora údržby dobývací techniky
navazujícího na odkaz sedmdesátileté tradice.
Fúze proměnila PRODECO v moderní
projekčně­‑strojírenský komplex
K 1. červenci 2013 došlo v rámci re‑
strukturalizace skupiny SD ke slouče‑
ní dceřiných společností s podobnými
předměty podnikání. PRODECO, tradič‑
ní dodavatel velkostrojů a mechaniza‑
ce povrchové těžby, získalo sloučením
s SD – 1. strojírenskou příslušné vý‑
robní kapacity a je tak schopné kromě
vlastní inženýrské činnosti a zpracování
projektových dokumentací poskytovat
komplexní dodávky s výrazně menší
potřebou subdodavatelů. Na Bílinsku
a Tušimicku se se tak vytvořil projekčně­
‑strojírenský komplex s ročním obratem
přesahujícím 1 miliardu korun. V rámci
fúze proběhlo i sestěhování konstruktérů,
manažerů a dalších technických profesí
z původního sídla v Teplicích do nově
44 / 45
vytvořených prostor přímo v bílinském
areálu SD – 1. strojírenské. Tím se ješ‑
tě více posílila integrita obou spojených
subjektů a prohloubila užší spolupráce
konstruktérů a pracovníků výroby. Velmi
záhy se ukázaly výhody – vyšší efektivita,
lepší komunikace a operativnost – tohoto
řešení.
V nastoleném dynamickém rozvoji po‑
sledního desetiletí v oblasti údržby, oprav,
rekonstrukcí a modernizací těžebních
technologií, včetně rozsáhlých investic
do výrobního a technického vybavení,
se pokračuje i v současnosti. Nedávno
byly například do útvaru projekce a kon‑
strukce pořízeny nové velkoformátové
skenery a do bílinské obrobny moderní
soustružnické CNC centrum. V jubilejním
roce 2015 se v obrobně Provozu Bílina
realizuje rekonstrukce a modernizace líc‑
ního soustruhu POREBA TCG 200/10M
a dodávka nového stroje na výrobu těs‑
nících kroužků SKF SEAL JET NG 060.
Mezi významné projekty z období po
fúzi patřila například kompletní dodávka
nového PVZ 2 500 P. 1/PVZ 7 pro Doly
Bílina, kterou zajišťoval tým zkušených
odborníků z Prodeca od projektu až po
montáž. Neplánovaným úkolem a vý‑
zvou byla oprava kolesového výložníku
a konstrukce bočního ztužení u masiv‑
ním skluzem skrývkových zemin po‑
škozeného nejvýkonnějšího bílinského
rýpadla K 10 000/K 74. Čilý pracovní
ruch je typickým znakem také pro loka‑
litu DNT, kde zkušení tušimičtí pracovníci
Prodeca úspěšně provedli modernizaci
a opravu pásových dopravníků, včet‑
ně poháněcích a vratných stanic, nebo
modernizovali elektrovýzbroj zakladače
ZP 6 800/Z 100. Během letošní plánované
roční revize rýpadla SchRs 1 550/K 109
provedli přímo v místě jeho nasazení – na
prvním skrývkovém řezu DNT – výměnu
provozem opotřebované kulové dráhy.
Zahájena byla také modernizace velko‑
kapacitní uhelné skládky na DNT.
Pro zpracování projektových doku‑
mentací byla důležitá kompletní digitali‑
zace a vytvoření centrální správy veškeré
výrobní dokumentace techniky používa‑
né v Severočeských dolech. Na konci
roku 2015 bylo ve stanoveném termínu
Provozu lom Dolů Bílina předáno re‑
konstruované a modernizované rýpadlo
KU 300.16/K 83. Nová špička kolesového
výložníku, modernější pohony dopravní
linky řízené frekvenčními měniči, zvýšená
teoretická výkonnost kolesa v závislosti
na převodu a přepravní kapacitě doprav‑
níků na 1300 až 3600 m3 sypané zeminy
za hodinu – to byla stěžejní náplň šesti‑
měsíční důkladné modernizace a rekon‑
strukce tohoto kolesového rýpadla.
Se společností PRODECO se do budoucna musí počítat
„V žádném případě nechápeme letošní
jubileum jako labutí píseň. Připomenout
si úspěšných sedm dekád je fajn, ale
my už žijeme budoucností. V souvislos‑
ti s vládní úpravou limitu těžby na DB
a perspektivou této lokality bychom se
i v dalších letech rádi podíleli nejen na
údržbě stávající dobývací techniky, ale
také na výrobě nové. Aktuálně dolaďuje‑
me podmínky dodávky nového zakladače
ZPDH 6 300.2, nebo nového pásového
vozu PV 2 500 P. Připravujeme také pro‑
jekt a následnou realizaci pro pásovou
dopravu využitelnou při hlubinné dobý‑
vací metodě – chodbicování závěrných
svahů DNT. Náš záběr v rámci SD je ši‑
roký a zahrnuje rovněž ledvickou úpravnu
uhlí, kde jsme se už v minulosti podíleli
na řadě ekologických staveb. Právě teď
probíhá realizace zpětného odběru pro‑
dukce z depa mourů. Samozřejmostí je
u nás každodenní zajišťování komplex‑
ní údržby veškerého těžebního zařízení,
a to včetně elektroúdržby na obou tě‑
žebních lokalitách Severočeských dolů,“
popsal současnost a blízkou budoucnost
Petr Lůžek, člen představenstva a ředitel
úseku Obchodu a inženýringu.
Představenstvo a.s. PRODECO: (zleva)
Petr Lůžek – člen představenstva a ředitel úseku Obchodu a inženýringu
Josef Böhm – místopředseda představenstva a ředitel úseku Správa
František Maroušek – předseda představenstva a generální ředitel
Pavel Sluka – člen představenstva a ředitel úseku Výroba
úsek
Výroba
Útvar výroby
Tušimice
Útvar výroby
Bílina
Oddělení
péče o majetek
PRT
montáž, vulkanizace
PRB
mechanická dílna
PRT
elektrodílna
PRB
montáže
PRT
mechanická dílna
PRB
příprava výroby
PRT
příprava výroby
PRB
vulkanizace
PRB
elektrodílna
PRB
svářečská škola
46 / 47
Valná
hromada
Dozorčí
rada
Představenstvo
Úsek
generálního ředitele
právník
Oddělení
systémy řízení
ekolog
Oddělení řízení
a kontroly jakosti
Závodní
inspektor
BOZP a PO
úsek Obchodu
a inženýringu
Útvar
Projekty
úsek
Správa
Odbor
obchodu
Odbor
inženýringu
specialista
plánovač
specialista pro
posuzování shody
specialista
obchodu
Oddělení
ekonomické podpory
Oddělení
technické služby
Oddělení
obchodu
Odbor
správy majetku
Odbor projekce
a konstrukce
Oddělení příjmu
a výdeje materiálu
hotel
Nástup
Oddělení Projekce –
stavby a OK
Oddělení Projekce
strojní
Oddělení
Projekce elektro
Oddělení
Projekce Tušimice
Oddělení
Projekce vývoj
Oddělení
Konstrukce
Oddělení
Projekce mechanika
PRODECO v číslech
140 velkostrojů a další těžební techniky vyprojektovalo a uvedlo do provozu PRODECO během
uplynulých sedmi dekád, z toho:
21 kolesových a korečkových rýpadel
84 zakladačů
6 skládkových strojů
19 velkostrojů je aktuálně v provozu na těžebních
lokalitách Severočeských dolů (12 zakladačů, 4 rýpadla a 3 skládkové stroje)
27 kusů zakladače řady ZP 5 500, včetně výkonnějších modifikací ZP 6 600 a ZP 6 700 je z kvantitativního hlediska nejúspěšnějším tuzemským
zakladačem
1978 rok uvedení do provozu nejvýkonnějšího
technologického celku v tehdejším Československu.
Oba velkostroje podle vlastních originálních návrhů
vyprojektovala a vyrobila pro Doly Bílina teplická
projekční kancelář Vítkovic (dnes PRODECO), dálkovou pásovou dopravu šíře 2 200 mm renomovaný
německý výrobce Weserhütte
KK 1 300 a ZPDH 6 300 jsou nejnovějšími
a nejmodernějšími velkostroji vyrobenými a používanými v ČR. Oba spolehlivě pracují na DB.
Zakladač ZPDH 6 300/Z 102 byl uveden do provozu
v roce 2009, rýpadlo KK 1 300/K 111 o dva roky
později
13 920 m2 na DB a 11 357 m2 na DNT činí
plocha strojírenských hal, kde se provádí kompletní
údržba a výroba veškeré dobývací techniky nasazené na Bílinsku a Tušimicku
48 / 49
696 zaměstnanců, z toho 618 mužů a 78 žen
zajišťuje provozuschopnost velkostrojů, DPD, včetně zpracování projektové dokumentace těžebních
a úpravárenských zařízení
45 let průměrný věk zaměstnanců PRODECO
15 zaevidovaných úrazů v roce 2014 představovalo
meziroční snížení o 18 %, což znamená při strojírenském a opravárenském charakteru činností a počtu
zaměstnanců výborný výsledek daný systematickým a důsledným dodržováním bezpečnostních
předpisů
90 % zakázek je realizováno pro mateřskou společnost Severočeské doly a ostatní členy skupiny SD
PRODECO je jediným tuzemským výrobcem, jehož
velkostroje jsou zastoupeny ve všech výkonových
kategoriích – technologických celcích. Severočeské doly pak
jedinou těžební společností provozující všechny tři výkonové
technologické celky TC 1, TC 2 a TC 3.
TC
Jmenovitý
výkon
(m3 s.z./h)
Rýpadlo
Parametry
hmotnost (t)
délka (m)
výška (m)
DPD
(mm)
Zakladač
TC 1
2500
RK 400
950/47,1/18
1 200
ZP 2 500
ZP 3 500
TC 2
5000
RK 5 000
SchRs 1 550
SchRs 1 320
KK 1 300
5500/158/35
3718/187,5/59
4094/172,5/51
4977/180/53
1800
1800
1800
1800
ZPD 8 000
ZP 6 800
ZP 5 500
ZPDH 6 300
ZP 4 500
ZP 6 600
TC 3
10000
K 10 000
6088/131/57
2200
ZP 10 000
TC 1 vznikl na počátku 60. let intenzifikací nejstaršího techno‑
logického celku TC 0, který se začal v revíru zavádět od roku
1959. Na dobývací straně byl tvořen kolesovým rýpadlem
K 300, DPD šíře 1200 mm a vítkovickým zakladačem ZP 1 500.
70 let