1. číslo - říjen 2014

Školní časopis
1. číslo - říjen 2014
Na startu str. 2
Představení redakce str. 3
Co se stalo str. 5
Co se děje ve třídách str. 6
Rozhovor s Blankou Černou str.
19
Rozhovor s Mgr. Janem Gollem
str. 17
Pohádkový park str. 11
Rozhovor s Mgr. Vladimírem
Lohnickým str. 18
Den pro zdraví str. 12
Zážitky z prázdnin str. 20
Londýn str. 13
Poznej fotky z Dubu str. 21
Poznej učitele z dětství str. 19
Kulturní tip str. 22
Křížovka str. 24
Na startu
Každý příběh o úspěšném projektu začíná stejně a vyvíjí se jakoby podle předem daného scénáře. I v případě našeho školního časopisu stála úplně u prvopočátků nadšená, ale také nejasná myšlenka přidat do
hodin informatiky něco nového, co by naše žáky mohlo bavit a co by zároveň zanechalo stopu, hmatatelný
výsledek, který vždy, pokud se dílo podaří, potěší jakoukouli dušičku, dětskou i dospělou.
A vidíte, je tu v pořadí třetí říjen, co dostáváte do ruky první číslo v doufejme že dlouhé řadě čísel Tučňáka.
Pevně doufáme, že mu zachováte přízeň a budete si ho pročítat, prohlížet, čerpat z něj informace a možná
i vědomosti, které byste nikde jinde nesehnali.
O to všechno se bude starat skoro úplně nová redakce, jejíž noví i již ostřílení členové se vám na dalších
stranách představí. Protože stejně jako vodu v řece nezastavíš, ani redakce, díky dospívání žáků, kteří se
podíleli na tvorbě v minulých letech, nemůže vydržet ve stejném složení věčně. Z prvních redaktorů jsou
již dnes silní mužové a sličné ženy, pohybující se po středoškolských parketách, a na jejich místo tak přišli
noví, na všechno připravení a odhodlaní pracanti. Dohlížet na ně budou i „veteránky” předcházejících
dvou ročníků, které ještě letos budou k nám do školy chodit.
Chod a práce redakce se nezmění od předcházejících let, není k tomu ani důvod - Tučňák se snad podle
ohlasů líbí, navíc již dokázal pobrat několik ocenění v soutěži o školní časopis roku, pro další si tvůrci snad
pojedou již příští týden do Hrádku nad Nisou a v listopadu do Brna na celostátní finále.
Velkou pikantností ale určitě je fakt, že celé osazenstvo redakce je ryze ženské, tak kluci čtenáři určitě budou se zatnutými zuby očekávat, zda náplň časopisu tak trochu „nezrůžoví”.
Takže je to tady, jsme na startovní čáře třetího ročníku, nezbývá než pořádně namasírovat, dobře doplňovat energii, ale především neztratit dobrou náladu - bez té se nic dobrého nikdy nepodaří a nemá nic cenu
ani začínat.
Po celý školní rok 2014/15 vám všem náruživým čtenářům přejeme dobrou zábavu!
Vladimír Chlup
-2-
Kdo tvoří časák?
Ahoj, jsem Bára. V Tučňákovi jsem už celé dva roky jeho fungování a
teď začínáme naši třetí sezonu - dá-li se to tak říci :). Moc mě baví psát
články a různé rozhovory. Jinak se ráda věnuju sportu, ale hraju třeba i
na klavír. Ve škole mě baví tělocvik. Je dobře, že se nám do Tučňáku
přihlásily nové posily. Snad práci s holkama zvládneme a vy budete stále s radostí číst náš časopis.
Ahoj, jsem Míša a chodím do IX. A. Jsem redaktorka v Tučňáku už třetím
rokem, protože mě psaní baví. Mé oblíbené předměty jsou informatika a
čeština. Nerada sportuju a většinu svého času trávím s kamarády, protože mě nebaví sedět doma a učit se. :D Ve škole nejsem nejchytřejší, ale
chci se hlásit na střední školu, obor kosmetické služby. Mám strach z
nových věcí a nejradši bych se vrátila do první třídy. :D To je asi všechno
Ahoj, jsem Kája z 6. A. Je mi 11 let. Ve škole mě baví tělocvik, informatika a
dějepis. A co se týká koníčků, věnuji se sportu, keramice a teď i Tučňáku.
Ráda jsem s kamarádkama venku. Směju se všemu, čemu jen to jde. :) A
mám ráda psy. :D Tučňák se mi líbil už od jeho začátku a moc se těším na
jeho tvorbu. Doufám, že Vás moje články budou bavit a budete je rádi
Jmenuji se Lucka a chodím do VI. B. V Tučňáku to bude můj první rok. Časopis jsem četla už od jeho začátku, moc se mi líbil, ráda jsem se zúčastňovala
soutěží a zajímalo mě, jaké je to být redaktorkou. Baví mě fotit, kreslit, ráda
pracuji s počítačem. Ve škole mám ráda informatiku, přírodopis a výtvarnou
výchovu. Ve volném čase čtu, hraju na klavír, zpívám a také tancuju ve
folklorním souboru Horačky. Miluji zvířata, mezi má oblíbená patří pes, kočka, kůň, laboratorní myška a tučňák :-). Budu se snažit, aby se Vám časopis
líbil i nadále.
Ahoj,
jmenuji se Kačka a chodím do VI.A. Je mi 12 let. Ve škole mě nejvíce
baví dějepis. Ve svém volném čase se věnuji focení, keramice a plavání. Doma se starám o 2 morčata a psa. V Tučňákovi mám na starosti
rubriku Poznej učitele z dětství. Snad se Vám moje články budou líbit.
Ahoj, jmenuji se Míša a jsem jedna z nových redaktorek časopisu
Tučňák. Je mi 15 let. Mám ráda umění a hudbu, 5 let se věnuji zpěvu. Nejradši spím nebo trávím čas na různých akcích s mými kamarády. Doufám, že se vám moje články budou líbit. :-)
-3-
pokračování z předchozí strany …
Ahoj,
jmenuji se Terka a chodím do 6. A. Je mi 11 let. V časopisu Tučňák jsem poprvé. Ve škole mě baví tělocvik, výtvarka a čeština. Ve volném čase se věnuji
aerobiku, časopisu Tučňák,
ráda jezdím na kole a učím se hrát na kytaru. Mám ráda zvířata, především
psy. Doma se starám o morče. Doufám, že se Vám mé články v Tučňáku budou líbit!
Ahoj, jmenuju se Klára. Je mi 12 let. Chodím do 6. A. V časopise mám na
starost rubriku Co se stalo. Ve škole mě baví tělocvik, výtvarná výchova
a dějepis. Na škole se věnuji kinbalu, šplhu na osmitisícovku a samozřejmě školnímu časopisu Tučňák. V časopisu jsem prvním rokem. Tučňáka
jsem měla ráda vždycky, a proto jsem velmi ráda, že se mohu podílet na
jeho tvorbě. Ráda trávím čas s přáteli. Snad se Vám mé články budou
líbit.
Ahoj, já jsem Týna a jsem nová redaktorka vašeho časopisu!
Je mi 14, ráda čtu a koukám na seriály, taky mě zajímá móda a hodně
koukám na zahraniční blogy. Miluju kaktusy (kytky obecně) a sociální sítě
jako je Tumblr a Instagram. Doufám, že se vám budou moje články líbit a
že si je budete užívat! :)
Ahoj,
jmenuji se Anička, chodím do VII. A a je mi 12 let. Nejraději mám zeměpis, výchovu ke zdraví a informatiku. Ve volném čase se věnuji hraní se
psem, čtení a malování.
Ahoj,
Jmenuji se Klárka. Je mi 10 let. Chodím do 5.třídy. V tučňáku
mám na starosti křížovky. Snad se vám budou líbit. Ve škole mě
baví informatika, anglický jazyk, tělocvik a přírodověda. Chodím
na tanečák a pohybovky. Ve škole se věnuji šplhu na osmitisícovku a Tučňáku.
Ahoj,
jmenuji se Lucka. Je mi 10 let. Chodím do 5 třídy. Můj nejoblíbenější
předmět je informatika a matika. V Tučňáku mám na starosti křížovky.
-4-
Jak vidí učitele z redakce Míša?
Lenka Tichá
Tak tu mám asi nejradši, dá se s ní dobře domluvit, je vtipná a sympatická. Myslím, že raději pracuje na
počítači než píše. Dokáže nás podržet a zachránit, když něco uděláme špatně.
Vladimír Chlup
Je s ním sranda, ale dokáže dost efektivně vynadat. Nedoporučuju nikomu, aby ho štval. :D Rád se s námi zasměje a dobře se s ním povídá. A když už jednou napíše nějaký článek, tak fakt překvapí! :-)
Petra Blahovcová
Ráda píše a dělá jí radost, když to baví nás. Nechápu jak, ale objeví každou gramatickou chybu! Nemá
ráda, když máme zpoždění nebo když nechceme nic dělat. Vymýšlí zajímavá témata na články. :-)
Redaktorka: Míša F.
Co se stalo v září ...
15. 9. - 19. 9. - Londýn - Jé, ti se asi měli! Příště bych taky jela. Podrobnosti se dočtete na dalších
stránkách.
18. 9. - Den pro zdraví - Ve čtvrtek 18.9. se žáci 5.- 8. tříd zúčastnily Dnu pro zdraví. Žáci si mohli vyzkoušet různé aktivity, např. slackline, lezení po žebříku, diskgolf nebo kroket a další. Mně se nejvíce
líbil slackline a lezení po žebříku. Doufám, že se vám Den pro zdraví líbil tak jako mě.
22.9. a 24. 9. - Sběr papíru - 22.9. se zahájil sběr papíru. Celkem se nasbíralo 4 179 kg. Jen tak dál!
Kdy se bude konat další sběr se dozvíte ve školním rozhlase.
25. - 26. 9. Hubertka (VIII. třídy) - Již tradičně osmáci vyráží na Hubertku pomoci přírodě vlastní prací
a užít si trochu turistiky.
26. 9. - Chovatelská výstava - Všichni určitě víme o chovatelské výstavě, která se každoročně koná
během září. Stalo se dobrým zvykem, že několik deváťáků stráví páteční dopoledne v chovatelském
areálu a pomáhá s přípravami této velké akce.
Redaktorka: Klára B.
-5-
Co se děje ve třídách ...
1. TŘÍDY
Dne 1. září 2014 proběhl na radnici v Českém Dubu slavnostní
akt Vítání prvňáků. Starosta města PhDr. Jiří Miler, Ph. D., ředitel ZŠ Český Dub Mgr. Jan Goll a jeho zástupkyně Mgr. Dana
Škodová předali malým žákům pamětní list a květiny, a
„pasovali“ je tak na školáky. ZŠ Český Dub přeje prvňákům i
jejich paním učitelkám třídním Mgr. Jiřině Filové a Mgr. Radoslavě Tejnské hodně zdaru!
Mgr. Jan Goll
TŘÍDA: II. A
JÁ A MOJE TŘÍDA
To je název prvního třídního projektu v
tomto školním roce. Jak už název napovídá, zabývali jsme se sebou samým. Letos
nás po celý rok bude provázet osobnostní
a sociální výchova, budeme se snažit posilovat vzájemné vztahy ve třídě, zlepšovat
její klima, aby se nám všem ve třídě líbilo a
krásně se nám učilo a tvořilo.
Hráli jsme hry se jmény, protože máme
nového žáka Sama, kterému přeji, aby se
mu u nás líbilo a byl u nás spokojený. Musím ho pochválit, protože už za dva dny si
zapamatoval jména všech spolužáků.
Zkoušeli jsme se také poznávat jinými
smysly, hádali jsme kamarády po hmatu,
zapojili jsme i sluch. První den si každý vyrobil svého papírového dvojníka a zamýšlel se nad tím, jaké je
jeho oblíbené zvíře, barva, koníček, jídlo a pití, každý si zjistil datum svého narození, namaloval celou svou
rodinu a kamarády.
Druhý den jsme pracovali ve skupinách, učili jsme se kooperovat, plnit zadané úkoly, rozdělit si jednotlivé
úkoly,... Metodou sněhové koule jsme se zamýšleli nad pravidly naší třídy. Loni jsem dětem musela trochu
napovídat, ale letos už si třídní pravidla vytvořily úplně samy. Nakonec jsme se dohodli na jejich přesném
znění, já jsem je napsala na lístečky, a pak už jsem se dali do tvoření. Namalovali jsme si naše třídní sluníčko a otiskem své ruky jsme
potvrdili dodržování dohodnutých pravidel. Naše třídní vlajka už je
zavěšena, aby nám připomínala, jak se máme chovat. Máme z ní
radost, myslím, že se nám povedla. Teď už se jen všichni musíme
snažit, aby nám bylo ve třídě hezky.
VÝSTAVA LOUTEK
Děkujeme loutkařům z divadelního souboru Ještěd za pozvání na
krásnou výstavu loutek a kulis z jejich pohádek. Ve středu 10. 9.
jsme ji navštívili v Podještědském muzeu. Zaujaly nás krásné loutky
i jiné rekvizity, nejvíc se dětem líbila saň. Všechny loutky byly krásné a my jsme vzpomínali, která představení jsme navštívili. Děkujeme za pozvání a přejeme celému souboru ještě hodně krásných
představení a rozesmátých diváků.
-6-
pokračování z předchozí strany …
PŘÍRODOVĚDNÁ VYCHÁZKA
V pátek 5. září jsme se vydali na poznávání přírody. Nejdříve jsme se s dětmi
ze II.B rozlosovali do skupinek, ve kterých jsme pracovali celé dopoledne. Každá skupinka dostala desky s pracovním listem a sáček na sběr přírodnin. Vydali
jsme se na cestu Alejí K. Světlé na příjemnou procházku. První svačinovou zastávku jsme si udělali "Na spravedlnosti", posilnili jsme se svačinkami od maminek, pozorovali jsme Ještědský hřbet, nejvyšší horu okolí Ještěd, Javorník,
zjistili jsme na které světové strany jsou Starý, Malý a Český Dub. Pak jsme se
vydali lesní pěšinou a sledovali jsme tok malého potůčku, který nás dovedl až
prameni. Dali jsme si doušek vody ze studánky a pokračovali jsme lesem Ke
křížku. Cestou jsme sbírali a poznávali listy listnatých stromů a větvičky z jehličnanů. Poznávali jsme jejich plody a šišky. Našli jsme hodně hub, některé byly opravdu výstavní kousky a vy si je můžete prohlédnout v albu. Celou cestu
se děti snažily co nejlépe odpovědět na otázky v pracovním listu. Povídali jsme
si o tom, jak se máme v lese chovat, co nám les poskytuje a jak se o něj a jeho
obyvatele můžeme starat.
Foto a text: Martina Růžičková
TŘÍDA: II. B
V pátek 5. září jsme podnikli turistickou výpravu po okolí
Českého Dubu. Cestou jsme poznali nová místa, plnili úkoly
na pracovním listu a posbírali trochu hub. Počasí nám přálo
a myslím, že jsme si výlet užili. (Až na trochu bolavé nožky).
V čtvrtek 18. září se konal Den pro zdraví. Bylo krásné počasí
a my tento den strávili v přírodě. Ráno jsme vyrazili na vycházku kolem koupaliště, cestou jsme vstoupili do lesa na
jedno krásné místo. Děti se rozběhly po lese a nasbíraly
mnoho hub. Pak jsme spěchali do parku, kde na nás čekaly
pohádkové postavy s různými úkoly. Všichni je zdárně splnili.
Foto a text: Milena Charvátová
TŘÍDA: III. A
V matematice jsme skládali krychli z barevných papírků.
Možná se to nezdá, ale aby držela pohromadě není tak
jednoduché. Skládání nás bavilo a matematika rychle
utekla. Příští hodinu jsme je použili na skládání staveb.
16.9. Dnešní výtvarnou výchovu jsme strávili venku. Stavěli jsme domečky pro trpaslíky, používali jsme pouze
přírodniny. Odpolední vyučování se nám zdálo krátké.
Foto a text: Jitka Pacltová
-7-
pokračování z předchozí strany …
TŘÍDA: IV. A
Projektové dny na téma JEŽEK:
Na konci prvního školního týdne nás provázel malý Ježek
Čtvrťáček. Nejprve jsme pomocí poslechu zvuků, které
ježek vydává, hádali téma našeho projektu. Žádná skupina neuhodla, a tak přišla na řadu klíčová slova: podzim,
hmyzožravec, dupání, zimní spánek. Potom již někteří
uhodli, že půjde o ježka. Dále jsme zapátrali ve své mysli
a každý napsal, co ví o ježkovi. Zapsali jsme si to do tabulky " VÍM". Dali jsme hlavy dohromady a popovídali
jsme si ve skupině, co všechno jsme již věděli. Pak jsme si
zapsali otázky, co bychom se rádi o ježkovi ještě dozvěděli. Pak již nastal čas našeho bádání a hledání informací.
Naším úkolem bylo, vytvořit informační plakát o ježkovi.
Dále jsme psali pětilístek - Ježek. Dělali jsme také porovnávání ježka a krtka , kterého jsme zkoumali na konci
školního roku. Samozřejmě, že jsme si také ježky vyzdobili okna naší třídy a společně jsme ježkovi Čtvrťáčkovi udělali bodliny pomocí našich rukou. Téma ježek bylo pro nás opravdu zajímavé a vznikly velice zdařilé
práce.
VÝSTAVA LOUTEK
Ve středu 10. 9. jsme navštívili výstavu loutek v českodubském muzeu. Výstava byla uspořádána k 90. výročí vzniku místního loutkového souboru Ještěd. Mohli
jsme vidět mnoho loutek a dekorací k nejrůznějším pohádkám. Děti také měly možnost vidět ty nejstarší loutky, se kterými se začínalo v Českém Dubu
hrát. Tato výstava jistě potěší malé i velké příznivce
loutkového divadla.
JÁ JSEM JÁ, TY JSI TY - VŠICHNI JSME SI PODOBNI
V druhém školním týdnu jsme poznávali sami sebe, své kamarády a povídali jsme si o tom, jak se máme k sobě navzájem chovat. Jak je důležité nehodnotit člověka podle jeho vzhledu, barvy
pleti, oblečení, ale že je nejdůležitější, jaké má srdce. Vytvořili
jsme vlastní autoportréty a napsali o sobě malou knížku. Všichni
byli prací nadšení , proto vznikla opravdu zdařilá díla, která jsou
k vidění před naší třídou.
V září jsme vyrazili do prosluněné podzimní přírody.
Vždyť jsme měli také udělat něco pro své zdraví.
Pobyt na čerstvém vzduchu nám tolik prospívá a
nabíjí nás pozitivní energií. Cestou jsme poznávali
přírodniny a sbírali houby , někteří z nás se ukázali
jako skvělí houbaři. U Křížku jsme se dozvěděli pověst o kupci, který tu přišel o život a později jsme si
v lomu nad Malým Dubem opekli buřtíky. Byl to
opravdu krásný výlet plný legrace, sportu, poznávání
a sluníčka.
-8-
pokračování z předchozí strany …
NÁVŠTĚVA PODJEŠTĚDSKÉHO MUZEA
Ve středu 24. 9. jsme plni očekávání vyrazili na prohlídku
do místního Podještědského muzea. Ujal se nás šikovný
průvodce Martin Hess, který pojal prohlídku trochu netradiční a velmi zábavnou formou. Rozdělil nás na dva týmy hoši x dívkám. Každý tým si zvolil svého kapitána. Za kluky
to byl Tom a za děvčata Bětuška. Procházeli jsme jednotlivé místnosti muzea a v každé jsme dostali několik soutěžních otázek, za které jsme získávali body. Otázky se týkaly
samozřejmě historie či současnosti našeho malebného
městečka. Martin nás také nechal přemýšlet o předmětech našich předků. K čemu sloužily a na co se používaly?
Souboj byl téměř vyrovnaný, ale hoši měli malinký náskok. Odměnu však získali úplně všichni. Myslím si, že to
bylo opravdu vydařené dopoledne - takový malý výlet do historie Českého Dubu. Martině, děkujeme za
krásnou a zábavnou prohlídku.
Foto a text: Kateřina Řídká
TŘÍDA: IV. B
DEN PRO ZDRAVÍ
Dnes jsme se vypravili turistikovat podzimní krajinou. Po
celou dobu nás provázelo sluníčko a dobrá nálada. Cestou
jsme nasbírali mnoho hub, diskutovali a dověděli se i něco
nového o místu nazvaném „U křížku“. Poté nás čekalo
opékání buřtíků a zpáteční cesta do školy.
NÁVŠTĚVA PODJEŠTĚDSKÉHO MUZEA
Dne 25. 9. 2014 jsme se vypravili do Podještědského muzea
na malou výpravu za historií našeho městečka. Hned na
začátku prohlídky byla naše třída rozdělena do dvou soutěžních týmů. Děti se během prohlídky seznamovaly s významnými osobnostmi, hádaly k čemu se používaly vystavované předměty a zároveň se dovídaly mnoho zajímavostí.
Po celou dobu vedla s malým náskokem děvčata, ale v závěru chlapci zabodovali a soutěž dopadla nerozhodně. Tato
netradiční prohlídka se nám velice líbila a děkujeme průvodci M. Hessovi.
Foto a text: Blanka Hladká
TŘÍDA: V.
PROJEKT „JEDEN ZA VŠECHNY, VŠICHNI ZA JEDNOHO"
Tak by se daly nazvat činnosti v prvním školním týdnu. Hodně jsme si
povídali o prožitcích z prázdnin, poznávali se navzájem (protože máme
nové spolužáky), hráli jsme hry na jména a poznávání se, vytvořili jsme
naše třídní pravidla, která jsme otiskem palce potvrdili a hodláme je
dodržovat, vyplnili jsme pracovní listy o nás samých a diskutovali jsme
o tom, co máme společného. Tyto všechny aktivity pozitivně rozvíjí třídní klima, které je ve škole velice potřebné. Obzvlášť, pokud nás je ve třídě 28:-)
-9-
pokračování z předchozí strany …
V úterý 9. 9. 2014 jsme se vydali na přírodovědnovlastivědnou poznávací vycházku na Čertovu zeď.
Hned ráno u školy jsme se rozdělili do pracovních skupinek a každá dostala na cestu buzolu a desky s pracovním listem, úkolovým listem a mapou. Po cestě
jsme plnili sportovní úkoly (střelba šiškou na cíl, běh
na čas terénem), vlastivědné úkoly na pracovním listu, poznávačku přírodnin, zopakovali jsme si práci s
buzolou a mapou. Poslechli jsme si pověsti o Čertově
zdi i o místu zvaném U Křížku (Na Zabitém). Po zdolání
Čertovy zdi jsme pokračovali přes Budíkov na Čihadlo,
kde jsme si opekli buřty a trochu si pohráli. Tímto
bych chtěla velmi poděkovat mamince K. Rybářové a
paní B. Pospíšilové za vřelé přivítání u nich na chalupě. Jako bonus navíc nás čekala i výborná domácí buchta. Cesta domů přes Roveň lesem až do Dubu utekla, i když někteří šlapali z posledních sil:-) Pochvalu
zaslouží i Míla Havelková, která nás jako druhý dozor doprovázela a celou cestu fotodokumentovala. Podívejte se na naše fotoalbum. A v neposlední řadě musím pochválit všechny děti, protože celý den pilně pracovali,
putovali, sbírali houby, zpívali, poznávali, poslouchali, učili se, smáli se, nehádali se a myslím, že jsme si to
všichni krásně užili a budeme na tento den rádi vzpomínat.
Foto a text: Helena Knoblochová
TŘÍDA: IX. B
V hodině češtiny jsme měli popsat, co pro nás znamená slovo SLOH a STYLISTIKA.
Každý z nás vnímá sloh a celkově český jazyk jinak. Můžete se podívat sami…
S- Sloh píšu ráda.
T- Takové věci mě baví.
Y- Yvanna mi poradí.
L- Luskám si při tom prsty.
I- I když se při tom někdy zlobím,
S- se slohem jsem kamarádka.
T- Tolik už jsem toho napsala…
I- I do časopisu píšu slohy.
K- Konec mého vyprávění,
A- a vždyť na tom nic není!!!
Bára Růžičková, IX. B
S- Sloh je opravdová hloupost.
T- Tohle je ztráta času.
Y- Yetti taky nesnáší sloh.
L- Lepší by bylo, kdyby se sloh zrušil.
I- I Írák by rád bojoval proti slohu.
S- Strašná nuda!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
T- Teď si myslím, že bylo bylo lepší, kdyby se zrušila
I- i čeština.
K- Který člověk by chtěl sloh?
A- Agresivita se nejčastěji projevuje u čtení slohů, u
čtení slohů od žáků
Jan Schovánek, IX. B
- 10 -
Jak se chystal pohádkový park
Když nám naše paní učitelka řekla ,že budeme pořádat
Pohádkový park pro děti, trošku jsme se toho lekli.
Teď, když už jsme deváťáci padají na nás nějaká břemena,
která musíme převzít, tak jak se to každý rok dělává.
Ještě horší bylo to, když nám 8 lidí ze třídy odjelo do Londýna a my na to vlastně zůstali samy.
Domluvili jsme se, že budeme dělat kartičky a berušky.
Báru ještě napadlo, že na berušky můžeme dát nějaký ten
bonbon, aby to vypadalo dobře. Pomohli nám i žáci z nižších ročníků. A tak vlastně začali přípravy.
Potom už nám odjeli do Londýna a my se celé 3 dny chystali na to malé „představení“. Připravovali jsme, co malým
dětem předvedeme, v kolik máme být na stanovišti a co
kdo bude dělat. Pak už jsme to dotahovali do konce a nadešla ta chvíle.
V ten den, jsem to vůbec nestíhala a byla jsem strašně nervózní, přece jen budu pracovat s dětmi a budu jim to
muset vysvětlit a nějak s nimi komunikovat. Ještě jsem
přišla pozdě! Když jsem ale konečně přišla, oznámili mi, že
máme jenom deset minut a už se půjde. To už jsem byla
hodně nervózní. Rychle dorazili i ti poslední a začali jsme
se rychle převlékat a ujasnili jsme si, v jakých časových
intervalech budou děti chodit a kolik jich ve skupinkách bude. Pak když už jsme všechno probrali, všichni
byli převlečení, nalíčení a měli všechno, co potřebují s sebou, vyrazili jsme ze školy. Pár lidí se nás docela
leklo, ale všechno probíhalo podle plánu.
Když jsme byli na stanovišti, připravili jsme si naši ochutnávku a byli celé nedočkavé, až přijdou děti.
Pak když vyšla první skupinka, jsme se strašně báli (malých dětí, což je docela vtipné) a dohadovali jsme se,
kdo bude k dětem mluvit. Naštěstí tam s námi byla paní učitelka a poradila nám. Já jsem se toho nakonec
ujala a když děti odešly, spadl z nás strach a pak už to všechno bylo dobré.
Děti chodily, my jsme si to užívali a podle jejich výrazů oni taky. Jen se stalo to, že třída měla 10 minutové
zpoždění a my jsme neměli co dělat, ale dorazili a užili si to, i přes to, že nám v těch krátkých šatech byla
zima, bylo to fajn.
Pohádkový park pro školku, který nás čeká na jaře zvládneme levou zadní! :)
Redaktorka: Týna, Foto: J. Goll
- 11 -
Den pro zdraví
-
zdraví, poučení, adrenalin
Ve čtvrtek 18. září se konal Den pro zdraví pro 5. třídy a 2. stupeň. Byl jiný než loni!
Ráno jsme se sešli na školním dvoře, tam jsme se rozdělili do skupin asi
po 20 žácích. Každou skupinu měla na starost jedna paní učitelka. Skupiny přecházely asi po půl hodinách mezi různými stanovišti.
Čekaly na nás ukázky první pomoci s paní učitelkou Škodovou a Horáčkovou (například umělé dýchání a srdeční masáž). S panem učitelem
Hodačem jsme dělali Step test (test naší sportovní zdatnosti – pět minut nepřetržitého vystupování a sestupování z lavičky, následovného měření
tepu po etapách a další početní úkony s
výsledky). Zahráli jsme si zvláštní, netradiční hry – kroket (hlavním úkolem
kroketu je projet barevnou koulí za pomoci hole podobné dřevěné palici
všechny branky), disk golf (házení diskem do “koše“ na co nejmenší počet
hodů) a chůzi po slackline (dvě lana nad sebou, jednoho se držíme a na druhém stojíme), to vše měl na starosti pan učitel Chlup.
Požární stanicí nás provedl velitel SDH Český Dub, viděli jsme hasičské vybavení i požární vozidla. Také jsme lezli (samozřejmě jištění lanem pod dozorem paní učitelky Tiché) na žebřík, který vedl na střechu školy, byla to pořádná výška! Pro ty, kteří na žebřík nechtěli, byl připravený slalom na kole.
Letošní Den pro zdraví byl v trochu jiném stylu než loni, ale myslím, že jsme
si ho všichni užili.
Redaktorka: Lucka P., Foto: J. Goll
- 12 -
Se školou v Anglii
1. DEN
Přežili jsme!!! Takový byl náš pocit po 15- ti hodinové cestě autobusem
a 1,5 hodinové cestě trajektem. Konečně jsme se poprvé nadechli anglického vzduchu, když nás autobus vysadil u haly O2 v Londýně. Prokřupali jsme bolavé krky a vyrazili do víru velkoměsta..!
Hned na začátku na nás čekalo londýnské metro. Schody jezdily dost
rychle a všichni spěchali do práce a do škol. My jsme jenom čekali na
méně lidmi nacpaný vagon. Metrem jsme jeli asi 6 stanic na Waterloo
Station. Rychlým krokem jsme se přesunuli k Temži. Ranní mlha byla
ještě skoro všude. Šli jsme pod London Eye podél nábřeží a už zdálky
jsme viděli nádhernou stavbu. Budovu londýnského parlamentu s věží
Big Ben. Prošli jsme kolem a vydali se k Westminster Abbey. Možná
vám tento název nic neříká, ale je to velmi významné místo. V prostorách této stavby se konají korunovace britských králů a královen. Svatbu zde měli i Kate s Williamem.
Pokračovali jsme procházkou velkým londýnským parkem. Všude kolem byly jezírka s ptactvem a stromy s
veverkami. Už ráno tam zaměstnanci začali dávat lehátka na posazení. Došli jsme až k Buckinghamskému
paláci. Nádherná stavba se sochou královny Viktorie uprostřed nádvoří. Bohužel jsme nepočkali na střídání stráží, protože se to tam začínalo plnit lidmi a asi
bychom stejně nic neviděli. Nastoupili jsme do metra a jeli směrem na Baker
Street, kde nás kromě Sherlocka Holmese čekalo muzeum voskových figurín
Madame Tussaud.
Mudame Tussaud’s
Je to muzeum voskových figurín slavných osobností, filmových, komiksovích a
sci-fi postav. Bylo to tam moc super. Prošli jsme si „stezkou odvahy“ s názvem,,Scream“ kde jsme chodili v zateměných uličkách a strašili nás. Byla to
velmi velká budova s několika patry. V jednom patře byli filmové hvězdy jako
třeba: Angelina Jolie, Brad Pitt, Orlando Bloom… V dalších patrech jsme viděli
sportovce, zpěváky, filmové postavy například: Hulk, Spider - man, Wolverine,
Sherlock Holmes… Projeli jsem se v taxicích, které nás provezli celou historií
Londýna. A nakonec jsme se šli podívat na asi čtvrt hodinový film 4D o Avengers. Celé toto muzeum bylo
moc fajn.
Kačka Forstová, VIII. B
Po tomto úžasném muzeu jsme se prodrali davy lidí na Piccadily Circus a přes čínskou čtvrť jsme dorazili na
Leicester Square. Tam jsme dostali rozchod a pauzu. Někteří si šli dát něco k snědku a ti zvědavější se šli podívat do největšího hračkářství The Hamley’s. Bylo to obrovské. 5 pater hraček a blbostiček:) Bylo tam hodně lidí, tak jsme to jenom rychle zkoukli a zase vyrazili zpět.
Dostali jsme se na Trafalgar Square - Trafalgarské náměstí. Největší dominantou je velký památník admirála Nelsona a Národní galerie. Toto náměstí je známé také svými čtyřmi lvy. Každý
lev směřuje na jinou světovou stranu. Udělali jsme si společné
foto a vyrazili metrem zpátky tam, kde jsme ráno začali - pod
London Eye. Shlédli jsme krátký 4D sestřih toho, jak se London
Eye stavělo. Pak už na nás čekal nádherný výhled na celý Londýn. Užívali jsme si 30 minut v proskleném “vajíčku” na obrovském kole a pak jsme zase nasedli do autobusu a celí hladoví
čekali na naše hostitelské rodiny. Každý byl docela nervózní,
koho dostane, ale nakonec bylo vyhráno až tehdy, když se nám po celém dnu dostalo teplé jídlo do žaludku.
Byli jsme unavení a teplá sprcha a postel bylo to nejhezčí zakončení dne…
- 13 -
pokračování z předchozí strany …
2. DEN
Když nás druhý den ráno všechny hostitelské rodiny doručily
včas na parkoviště, moli jsme vyrazit směr Greenwich. Na Greenwich se nachází nultý poledník, který rozděluje západní a východní polokouli. Je tam i observatoř, z které se pozorují
hvězdy.
Sešli jsme níž k Temži a jeli jsme trochu jinou MHD v Londýně.
Byla to taková loď, která jela přesně podle rozpisů jako autobusy. Dojeli jsme k Tower Bridge a vyrazili na prohlídku Toweru. Je
to stavba vedle mostu, kterou postavil Vilém Dobyvatel. Sloužila
k mnoho účelům. Nejprve to byl zámek, věznice slavných osobností a nakonec i zoologická zahrada. Zde jsme strávili velmi
mnoho času. Uvnitř to bylo obrovské a zajímavé. Mohli jsme
tam vidět dokonce i korunovační klenoty britských králů a královen.
Odpoledne jsme vyrazili do novějších čtvrtí. Chodili jsme pod mrakodrapy a nejrůznějšími stavbami. Viděli
jsme velice známou a krásnou stavbu Bank of England. Dále jsme měli rozchod v galerii moderního umění Tate Modern Gallery, kde jsme dostali i různé úkoly. Tato galerie byla velmi zajímavá a hezká. Londýnskými
ulicemi jsme pokračovali blíž a blíže zpátky k Tower Bridge, kde nás ráno vysadil River bus. Přešli jsme přes
Tower Bridge a nastoupili do autobusu, který nás odvezl na parkoviště. Tam už jsme jen netrpělivě čekali na
naše ‘’rodinky.’’
3. DEN
Ráno v naší rodině proběhlo trochu ve spěchu. Večer jsme si byly líné zabalit a
tak jsme ráno moc nestíhaly. Na parkovišti jsme měli být o hodinu dříve než předešlý den, protože jsme jeli už z Londýna směrem do města Windsor. Jeli jsme
tam 2 hodiny z Londýna.
V tomto městě je zámek Windsor Castle. Je to sídlo královské rodiny. Může se
navštívit, ale bylo moc drahé vstupné, tak jsme se podívali jenom zvenku. I tak je
tato stavba obrovská a nádherně postavená. V městečku jsme měli rozchod 3
hodiny. Jedním lákadlem ve Windsoru je ještě Crooked House. Je to dům, který
je trochu nakřivo. Má křivý vchod, dveře, střechu,... Skoro všechno.
Šli jsme se podívat ještě do vedlejšího městečke Eton. V Etonu je střední škola
pro chlapce. Školu navštěvují chlapci z bohatších vrstev. ‘’Smetánka. ’’ Žáci z
této školy potom většinou směřují na známé univerzity jako je Cambridge nebo
Oxford University.
Když jsme měli prohlédnuto vyrazili jsme do Legolandu. Jeli jsme tam dvouposchoďovým autobusem. Samozřejmě, že všichni chtěli sedět nahoře, ale bohužel jsme se nahoru všichni
nevešli. V Legolandu se líbilo snad každému! Plno různých atrakcí a stavbiček. Atrakce s vodou, ponorky,
lanovky, mašinky… Všichni si tam přišli na své. Nejprve jsme se zděsili, co tu budeme 5 hodin dělat, ale ani
nám to nestačilo!
Redaktorka: Barča, foto: M. Růžičková
- 14 -
Přes kanál a zpět
Trajekt je velká loď pro dopravu osobních a nákladních automobilů a vlaků
s cestujícími mezi dvěma mořskými břehy na kratší vzdálenosti. Podobná
přeprava pro propojení říčních břehů se nazývá přívoz.
Trajekty jsou konstruovány tak, že do dolního patra (nebo pater) vjedou
auta, cestující vystoupí a plavbu tráví na palubě a v horních patrech lodi.
Trajekt bývá většinou vybaven obchody, restauracemi, palubami, vyhlídkovými plošinami atd. Na nějakých trajektech se ale mohou vyskytovat i kina.
Největší trajekty pojmou i několik stovek aut, včetně kamionů, na delších
trasách se přepravují i samotné návěsy.
Abychom mohli nastoupit na trajekt, byly tam plošiny, na které auta, autobusy nebo vlaky najely a přejely z pevniny na loď. Čas jsme trávili spaním, povídáním, nakupováním, anebo výhledem z paluby, bylo
ale i více možností, jak trávit čas.
Můj pocit z trajektu není kladný, vše se s vámi nepříjemně houpe a po chvíli začne váš žaludek protestovat. Nejlepším řešením je celou cestu prospat na pohodlných kožených sedačkách, které se vyskytují
téměř na každém trajektu.
Redaktorka: Anička, Foto: http://tinyurl.com/no62lfv
Kam se všude dostal tučňák ...
- 15 -
Vypůjčené rodiny
Když jsme jeli naposledy do naší hostitelské rodiny dostali jsme dotazník od slečny průvodkyně, abychom
vyzpovídali naši rodinu a zároveň si ověřili, že se domluvíme. Všechny skupinky z našeho zájezdu dostaly
stejný dotazník. Druhý den cestou do Windsoru jsme se střídali u autobusového mikrofonu a sdělovali si
vzájemně, kdo co zjistil. Odpovědi byly často dost podobné. Toto jsou ty naše:
Jak se jmenuje „maminka a tatínek” ve Vaší hostitelské
rodině?
Kathy a Barry Folletovi.
Jaké je povolání „maminky a tatínka”?
Jsou v důchodu.
Jaká zajímavá místa navštívili?
Španělsko a Ameriku.
Jaký mají názor na české studenty, kteří u nich bydlí?
Jsou velmi hezcí (roztomilí) a dobří.
Co ví Vaše hostitelská rodina o České Republice?
Je prý velmi hezká.
Jaký mají nejzajímavější (nejveselejší) zážitek se zahraničními studenty?
Jedna studentka z Číny byla zamilovaná do Angličana.
Jaké jsou záliby hostitelské rodiny?
Tenis, šipky a chození. (Pán ještě říkal, že rád pije a kouří:) )
Jak hodnotí úroveň angličtiny českých studentů oproti studentům z cizích zemí?
Mluví anglicky velmi dobře. Ještě Francouzi umí dobře anglicky. Je to tak stejné.
S naší rodinkou jsme byly spokojené. Byli velmi laskaví a hodní. Hlavně nám moc dobře vařili.
Jak se líbilo v Anglii dětem?
Co se ti na zájezdu nejvíce líbilo? Legolalnd, the Tower, Muzeum
Madame Tussad’s (všichni )
Která památka/atrakce se ti nejvíce líbila? Legoland, Figuríny
(Tomáš Rybář, VIII. B)
The Tower (Jan Schovánek, IX. B)
Co bys z programu vypustil? Nikdy bych už nejel trajektem.
(Vojta Kabátek, VIII. B)
Zjistil jsi, že tvá angličtina je… Nic jsem nezjistil. Mluvím anglicky
skoro každý týden! (Kryštof Rybář, VIII. B)
Co ti tento zájezd přinesl? Spoustu hezkých vzpomínek.
(Bára Trejtnarová, VII. B)
Máš nějaký špatný zážitek? Svačinu, co nám dala rodina první den a malé pití. (Marek Pavlů, VII. A)
Redaktorka: Barča, Foto: M. Růžičková
- 16 -
Rozhovor s ředitelem školy
Všichni jsme si na začátku školního roku všimli, že k nám přišel nový pan ředitel Jan Goll. Nikdo z nás ho zatím moc nezná, tak jsem pro vás udělala rozhovor. Dozvíte se kde dříve učil a také vám poví o zajímavých
projektech které vede.
Jak vás napadlo přihlásit se do konkurzu na naší
školu?
Oslovily mě členky pedagogického sboru.
Kolik let učíte?
12.
Na jakých školách jste předtím učil?
Pouze na Gymnáziu F. X. Šaldy v Liberci.
Plánujete u nás nějaké změny?
Chci navázat na kvalitní práci z předchozích let, ale
samozřejmě jisté novinky připravuji. Ale prozrazovat vám je nebudu. Pokud se je podaří a nebo už daří realizovat, tak byste je měli odhalit sami.
Kde jste studoval?
Vystudoval jsem historii na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Hanáckou metropoli mohu
jenom doporučit. Dle mého soudu neexistuje v České republice krásnější univerzitní město.
Jaké jste míval známky?
Slušné.
Měl jste rád naši školu, když jste sem chodil?
Ano, jelikož jsem měl štěstí na výborné pedagogy.
Jací byli vaši oblíbení učitelé?
Pan učitel Třešňák na matematiku a paní učitelka Kotrbatá na český jazyk.
Jaké je šéfovat vašim bývalým učitelům?
Nemám s tím problém. Pozitivní vztahy zůstaly, jen získaly jinou dimenzi. Z vazby žák - učitel se stala vazba
kolegiální.
Jaký je váš oblíbený předmět?
Logicky historie, ale mám rád i zeměpis, angličtinu a matematiku.
Jaké vedete projekty?
Vedl jsem jich více, ale nejvíce si vážím projektu o československém exilu v zahraničí.
Kde všude jste se svými projekty byl?
V Austrálii, Kanadě, Francii, Itálii a Německu.
Co se vám v Českém Dubu líbí? Zejména příroda.
Co naopak ne? V Liberci si člověk některé roviny života mohl uchovat v anonymitě, v Českém Dubu to jde
obtížně. Ale to patří k maloměstu. Všichni jsme taková jedna velká „rodina".
Proč jste se do Českého Dubu přestěhoval zpět? Český Dub má své specifické charisma, které mě přivábilo
zpět.
Redaktorka: Míša F.
- 17 -
Rozhovor s panem učitelem
V pololetí loňského roku k nám přišel nový pan učitel. Jmenuje se Vladimír Lohnickij. Učí na prvním stupni a
je třídním učitelem III. B. Minulý rok na škole učil hudební výchovu. Náš časopis by, stejně jako vy, chtěl o
panu učiteli vědět více, tak jsme s ním udělali rozhovor.
Toužil jste vždycky být učitelem?
Kdepak, toužil jsem být leckým, ale tam někde na
začátku byl popelář.
Baví vás tahle práce?
Mám hodné děti, takže ano, ale někdy taky ne, jak
to už tak bývá.
Co a v jakých třídách u nás učíte?
Všechno ve III. B. a hudebku ve IV. A.
Jak jste se dozvěděl o naší škole?
Na internetu.
V jaké třídě se vám učí nejlépe?
Samozřejmě v té mojí.
Jaký je pro Vás pocit být třídním učitelem?
Jsem takový táta - máma.
Stala se vám už za takhle krátký pobyt ve škole nějaká vtipná příhoda?
Pravě dneska, ale to nemohu říct, byla tam neslušná slova, o kterých
ten dotyčný nevěděl, co znamenají.
Kde jste učil předtím než jste přišel na naší školu?
Nejprve asi dvacet let v Praze, pak ve Šluknovském výběžku a minulý
rok zase v Praze.
Máte nějaké koníčky?
Hudbu, tu hlavně.
Odkud pocházíte?
Narodil jsem se v Děčíně.
Tak a teď už vám nějaké otázky, které se vám třeba honily hlavou, byly
zodpovězeny. :-)
Redaktorka: Míša K., foto: http://tinyurl.com/pctx84c, http://tinyurl.com/pkkaelc
- 18 -
Naše administrativní síla
Možná jste si všimli, že se nám od minulého pololetí změnila paní sekretářka. Nová slečna sekretářka se
jmenuje Blanka Černá a zatím si vede na výbornou. Udělali jsme s ní rozhovor, abychom o ní zjistili více…
Jak jste se dostala k této práci?
Končil mi pracovní poměr a tady se uvolnilo místo. A vzhledem k tomu, že
to mám kousek domu, nebylo co řešit.
Baví vás to?
Jak kdy.
Co je na tom nejtěžší?
Hlásit do rozhlasu.
Jaká je náplň vaší práce?
Vedení pokladny a bankovního účtu, zpracovávání podkladů k účtování,
objednávky, nákup materiálu, vystavování faktur,...
Jak vycházíte s ostatními zaměstnanci
školy?
Doufám, že dobře.
Co jste dělala před tím?
Skoro to samé, ale ve větším rozsahu a jiném odvětví.
Jaké jsou vaše záliby?
Výlety a procházky s našima pesanama a sport.
Máte domácího mazlíčka?
Dva pesany a dvě kočky.
Zajímáte se o sport?
Ano. Běháme hasičskou ligu… Výsledky, ale zatím nejsou. A rekreačně
běh.
Odkud pocházíte?
Teď z Březové.
Chodila jste na naši školu?
Ne. Chodila jsem do Osečné.
Redaktorka: Míša K., foto: B. Černá
Poznej učitele z dětství
Pokud se Vám vloni líbila rubrika Poznejte učitele z dětství, tak Vás asi potěším.
Tato rubrika bude pokračovat i tento rok, protože detektiv Tučňák ještě neodhalil dětské podoby všech našich učitelů. Takže se můžete těšit na nová miminka a
drobátka ! :)
Indicie: Tato osoba je sportovně založená a patří k mladším
vyučujícím na škole.
Redaktorka: Kačka
- 19 -
Učitelské prázdniny
Připravili jsme si pro Vás novou rubriku.
Vždy si vybereme téma a potom se budeme ptát vybraných učitelů a žáků na otázky k tomuto tématu.
V tomto čísle jsme vyzpovídali tři učitele: paní učitelku Katku Eichlerovou, paní učitelku Blanku Hladkou a
pana učitele Matěje Hodače.
Jaké zajímavé zážitky jste zažili o prázdninách?
Pan učitel Matěj Hodač: Byl jsem celkem měsíc na různých
táborech pro děti. Srpen jsem strávil v knihách při učení na
státnice z dějepisu.
Paní učitelka Katka Eichlerová: Užila jsem si klidné a pohodové prázdniny. Klid a pohoda je pro mě výjimečný zážitek.
Paní učitelka Blanka Hladká: Z prázdnin mám plno krásných
zážitků. Nejnapínavější však bylo přistávání letadlem za velmi
silného větru. Nakonec vše dopadlo dobře a dovolenou jsme
si báječně užili.
Byli jste v nějaké cizí zemi nebo jen po Česku?
Pan učitel Matěj Hodač: Letos ne.
Paní učitelka Katka Eichlerová: Po Česku, v zahraničí jen v
rámci výletu a těsně za hranicemi.
Paní učitelka Blanka Hladká: Vzhledem k tomu, že jsme začali
rekonstruovat náš dům, stihli jsme pouze krátkou dovolenou
v Turecku, která byla naplánovaná v časovém předstihu.
K. Eichlerová s dcerou Verčou v Kutné Hoře
S kým jste strávili dovolenou?
Pan učitel Matěj Hodač: S kamarády a přítelkyní.
Paní učitelka Katka Eichlerová: S rodinou.
Paní učitelka Blanka Hladká: Samozřejmě s rodinou. Jinak si to ani neumím představit. Děti vždy vymyslí
nějakou ,,blbinu'', abychom se my, dospělejší, nestihli ani chvilku nudit.
Jakou zemi byste chtěli navštívit o příštích prázdninách?
Pan učitel Matěj Hodač: Nejspíš to bude Mallorka jako
loni.
Paní učitelka Katka Eichlerová: Polsko.
Paní učitelka Blanka Hladká: Pokud bych si mohla skutečně vybrat, vyrazila bych na poznávací zájezd na Island.
Reálně však vidím turistiku v Tatrách, ale i tak budu velice
spokojená a radost mi udělá i každý výlet po okolí.
A na závěr - těšili jste se na konci prázdnin na školu?
Pan učitel Matěj Hodač: Ano těšil.:)
Paní učitelka Katka Eichlerová: Ano moooc.
Paní učitelka Blanka Hladká: Těším se každoročně a nejinak tomu bylo i letos. Těším se na kolegyně i na své žáky
a doufám, že 4. ročníku společně opět proplujeme bez
vážných ,,karambolů'' a závad. A vám, novým redaktorům
Tučňáku, přeji samé zajímavé články.
Děkujeme za rozhovor.
B. Hladká s rodinou v Turecku
Redaktorky: Klára B., Terka, foto: B. Hladká, K. Eichlerová
- 20 -
Poznej fotky aneb není v Dubu jenom dub
Máme pro vás (staro)novou rubriku - poznávání fotografií. Každý měsíc sem budeme dávat fotky na určité
téma. Tématem říjnového čísla jsou STROMY.
V Českém Dubu je spousta krásných stromů. Teď tím nemyslím vánoční stromky v bytech, teď na ně není
zrovna doba. Zkuste poznat, kde se nacházejí tyto stromy a stromky. Odpovědi noste napsané do redakce
Tučňáka, posílejte na emailovou adresu [email protected], nebo můžete využít naše webové stránky
www.casopis-tucnak.webnode.cz.
Strom č. 1
Strom č. 2
Strom č. 4
Strom č. 3
Redaktorka: Lucka P.
- 21 -
Kulturní tip
Určitě si z minulého roku pamatujete rubriku „Kinotip“. Letos jsme ji změnili a nebudu psát jen o nových
filmech, ale o všech, které by se vám mohli líbit. Navíc vám budu psát taky o knížkách, které se mi zalíbí.
Knihy a filmy se budou střídat každý měsíc. Tento školní rok zahájím s filmy, abych vám hned nevnucovala
četbu. :D Tak si vychutnejte filmy a příště vám napíšu něco málo z knih, které vás rozhodně nebudou
"prudit" tak, jako vaše povinná četba na letošní rok.. :D Tak ahoj příště :)
Tisíc slov (Komedie, romantický, USA 2012)
Výřečný Jack McCall (Eddie Murphy) řekne cokoliv, jen aby dosáhl svého.
Když se pokusí podvést jednoho duchovního guru, tak mu na zahradě jen
tak vyroste strom s tisíci listy. Když si všimne, že za každé jeho vyslovené,
nebo napsané slovo spadne ze stromu jeden list, nepotěší ho to. S každým
spadlým listem je mu hůř a hůř. Je celkem jasné, že když opadá všechno
listí, Jack nejspíš zemře. Nezbývá mu než přestat mluvit a přijít na nějaký
jiný způsob komunikace, které by ostatní rozuměli. Už zpočátku zjistí, že to
nebude moc jednoduché..
Můj názor: Film má části, při kterých jsem padala smíchy a naopak u konce
jsem brečela jak želva. :D Myslím, že by se líbil holkám, ale kluci by se na
něj taky mohli podívat. :)
Definice lásky (Romantický, Česko, 2012)
Ve filmu se dějí čtyři samostatné příběhy, ve kterých aktéři
pocházejí z různých sociálních skupin. Vlastně je dost nepravděpodobné, že by se jim někdy měly zkřížit cesty, ale
osud to má vymyšlené jinak. Potkávají se na zcela běžných
místech, jako třeba v nákupním centru. Nezdá se to, ale přece jen mají jednu věc společnou - přání. Všichni si přejí najít
opravdovou lásku.
Můj názor: Film je spíš pro holky, nebo pro fanoušky zpěváka
Raega, který ve filmu hraje. Zajímavé na filmu je, že poukazuje na to, jak si život někdy dokáže pohrát a svést osudy naprosto rozdílných lidí dohromady..
Lovec trolů (Horror, fantasy, Norsko, 2010)
Když se řekne slovo trol, většina lidí si představí malého skřítka s velkým
bříškem a naježenými vlasy. Pro Norsko jsou ale typičtí. Vystupují v báchorkách, které čtou rodiče dětem. Mají svou vlastní historii a existují v různých
podobách, od hodných, až po velké krvežíznivé troly. Jenže.. Co když trolové
opravdu žijí a vláda jejich existenci tají? Tři studenti zkoumají divné případy
medvědích útoků v lesích a setkají se s podivínem, jehož pomlácené auto je
vždycky poblíž útoku.. Muž, kterého mají všichni za pytláka o sobě tvrdí, že
je lovec trolů... Tento film se zajímá nejen o troly, ale také nám ukazuje jednu z verzí světa, kdyby dnes žili bájní hrdinové, kteří bojují s monstry.
Můj názor: Film by se mi líbil asi víc, kdybych nebyla holka. Je dobře zpracovaný a příběh dokáže upoutat, ale přece jen si ho asi víc užijí kluci. :)
- 22 -
pokračování z předchozí strany …
Něco málo pro mladší:
Croodsovi (Animovaný, Komedie, rodinný, USA, 2013)
Tento film vypráví příběh první pravěké rodiny na světě, rodiny Croodsových. Otec Grug se snaží chránit
svou rodinu a zcela nesmyslně se řídí
svým "ustrašeným pravidlem" , které zní:
„Strach je dobrý, změna špatná“. Drží se
ho až do chvíle, než dojde ke zničení jeskyně, kde žili. Grug musí uznat, že nejlepší
bude začít znovu, někde jinde. A vydají se
na cestu do neznáma, na výlet do krajiny
plné neuvěřitelných a mnohdy i nebezpečných tvorů. Jejich názory, přání a hlavně jejich životy se navždy změní. Čeká je
velké dobrodružství. Ve filmu uvidíte také
Grugovu ženu, podobně drsně laděnou Uggu. Ti dva spolu mají tři děti. Čtyřletou Sandy, rebelující Iško a
devítiletého Thunka, který by si přál být lovcem jako je jeho otec. Členem téhle rodiny je i babi, Grugova
divoká tchýně. K rodině se připojí i Boy, záhadný kluk, který má skvělé nápady ( dokáže vyrobit oheň!!! ).
Tak tedy Boy rodince ukáže nový svět, v němž je čekají mnohé nástrahy. Hlavně hlavu rodiny.. :)
Můj názor: Když jsem animák viděla, tak jsem se nemohla přestat smát. Je to příběh, který vás strhne a v
podstatě se od začátku až do konce strašně bavíte. :D Myslím, že tohle pobaví jak holky, tak i kluky. A to bez
rozdílu věku. :D
Turbo ( Animovaný, Komedie, rodinný, USA, 2013 )
Být rychlý a nejlepší je sen každého šneka. Turbo ale obzvlášť nechce žít šnečím tempem. V jednom kuse trénuje,
ale metr dokáže stále „uběhnout" nejrychleji jen za 17
minut.. Mezi šneky se ale nenosí velké sny, důležitější pro
ně je mít dost odpracovaných hodin na „rodném" rajčatovém stromu. Turbův bratr, Čet, jehož heslem je
„Bezpečnost na prvním, posledním i na všech ostatních
místech", má bratra rád, ale má strach, že jeho sen ho
jednou přivede do neštěstí. Jeho obavy se naplní, když
Turbo opustí rodný stromek a odejde pryč , aby si splnil
sen. Nešťastnou náhodou se srazí s nadupaným sportovním autem a změní se jeho molekulární struktura. Díky
tomu získá Turbo super rychlost. Teď už se nepohybuje
šnečím tempem, ale jako neřízená střela drandí ulicemi
Los Angeles rychlostí 300 km/h. I když je ale Turbo rychlejší než dřív, nezvládne utéct Titovi, spolumajiteli stánku
s občerstvením, jehož velkou vášní jsou šnečí závody. Tito
v Turba věří a tak ho vezme do party, mezi „šnečí jezdce",
s ulitami, které imitují závodní auta. Tihle drsní šneci si
Turba oblíbí a pomohou mu se dostat dál než jen na šnečí
závody. On chce víc. Na cestě za snem mu ale dochází, že
to nezvládne bez pomoci druhých. Pomůže tedy se sny
svým přátelům a oni na oplátku splní jeho velké přání –
dostanou ho na závod Indy 500, kde bude závodit s
opravdovými auty a také se svým vzorem...
Můj názor: Hezký příběh který zažene nudu i poučí. Rozesměje a motivuje. Říká nám, že když půjdeme za
svým snem a nevzdáme se jen tak, tak vlastně můžeme dokázat cokoliv! :)
Redaktorka: Míša F.
Zdroje obrázků:
http://tinyurl.com/l2ot9od , http://tinyurl.com/mf48hh7
http://tinyurl.com/km6uoyj , http://tinyurl.com/oveh83p
- 23 -
Uzávěrka 1. čísla: 30. 9. 2014
Dotazy posílejte na adresu:
[email protected]
Redakce: Klára Bulířová, Kačka Dostálová, Míša Fehérová,
Kája Hladká, Klárka Chlupová, Míša Kovaříková, Terka Kyksová, Lucka Pytlounová, Bára Růžičková, Lucka Rybářová,
Kristýna Tvrzníková, Anička Vrátilová, Petra Blahovcová,
Vladimír Chlup, Lenka Tichá.
www.casopis-tucnak.webnode.cz
Uzávěrka 2. čísla: 26. 10. 2014
Redakce Tučňáka:
PRODEJ VÝTISKU ZA 10,- Kč:
V zeleném patře - kabinet P. Blahovcové u 9. tříd
KANTÝNA ŠKOLY
Všechny neoznačené fotografie fotili členové redakce.
Křížovka
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
Vyluštěnou křížovku doneste do redakce časopisu. Čeká
vás odměna.
1. Chodíme tam v Českém Dubu plavat
2. V létě tam děti jezdí bydlet pod stany
3. Písečný břeh u moře
4. Je chladná a v létě chutná
5. Když prší a svítí sluníčko, vznikne…
6. V létě hodně svítí
7. Řasy, které kazí vodu
8. V moři jsou velké a surfuje se na nich
9. Nosíme je na koupání
Redaktorka: Klárka Ch.
- 24 -