Čajový dům v zahradě
Transkript
Čajový dům v zahradě
projekty & realizace minimalizace prostoru minimalizace prostoru projekty & realizace 1 Čajový dům v zahradě 52 duben/2009 duben/2009 53 projekty & realizace minimalizace prostoru minimalizace prostoru projekty & realizace V rohu zahrady jedné z nejstarších osad pražského Hloubětína vyrostla během dvou měsíců loňského jara malá stavba. Autor David Maštálka ji zrealizoval v rámci diplomové práce a svou touhu po dosažení minimálního prostoru projektoval do čajového domu. V českých krajích je tato svobodná interpretace staré japonské tradice ojedinělá. Xxxxxx 2 3 4 1 Stínové projekce větví stromů v plášti kupole nad minimálním interiérem čajového domu 2 Meditace za soumraku 3, 4 Řez a půdorys připravila: Šárka Dumbrovská / obrazová dokumentace: Ester Havlová, archiv autora 54 duben/2009 V ýrazně žluté květy zlatého deště a rašící tráva ukazují na příchod jara a spolu s vysokými keři černého bezu a několika ovocnými stromy vykreslují obraz malé zahrady pod kopcem dělícím Hloubětín od rybníčku Aloisov. Je to obraz české krajiny s typickou přírodou a romantikou starého stavení v její blízkosti. Malebné prostředí hloubětínské zahrady však skrývá pod větvemi keřů ještě jednu, poměrně nenápadnou stavbu, jejíž vzhled na první pohled připomíná dřevěný altán. Avšak obsahem diplomové práce není přístřešek, nýbrž dům. Minimální pojetí prostoru si její autor a zároveň majitel pozemku David Maštálka spojil s tradičním druhem stavby čajového domu v dřevěné japonské architektuře. Vizi poté aplikoval do lůna české krajiny ve známém prostředí vlastní zahrady. Harmonie s přírodou Pro umístění domu zvolil architekt západní cíp zahrady, aby stavba obklopená větvemi keřů co nejlépe splynula s okolní přírodou. Místo strategicky nabízí pohled na větší část pozemku, jemuž uprostřed dominuje rozkvetlá třešeň. Harmonii vztahu stavba–krajina podpořil autor použitím přírodních materiálů. Spolu se sochařem Vojtěchem Bilišičem sestavil základní konstrukci ze svislých sloupů a příčných trámů dubového dřeva. Mezi ně vložil výplně ze smrkových latí, přetažené slabou překližkou a kopírující zaoblený půdorys čajovny. duben/2009 55 projekty & realizace minimalizace prostoru Celou konstrukci nakonec pokrylo vertikální deštění z opalovaných modřínových prken, jejichž svislé spáry chrání lišty. (Opalování dřeva je tradiční japonská technika – prkna se svážou drátem do trojbokého komínu, ten se odspodu podpálí a za chvíli kompletně vyhoří.) V závěrečné fázi byl ještě opálený obklad čištěn mosazným kartáčem, aby se zvýraznila přirozená struktura dřeva. Evokaci přírody a místní identity navozují velké kameny, přinesené z nedalekého rybníka. Na sedmi z nich, zapuštěných v zemi ve zhutněném minimalizace prostoru štěrkovém zásypu, pak konstrukce stavby stojí. Několik dalších kamenů volně ležících na zemi vytváří cestu do čajovny. Dispozičně je objekt rozdělen na dvě zastřešené části. K hranatému průčelí je napojen zleva otevřený prostor ve tvaru kruhové výseče, jenž poskytuje zázemí před samotným vstupem do interiéru. Do takzvané čekárny ve výšce necelý metr nad zemí lze také odložit nádobí, tato část domu může posloužit i k odpočinku podobně jako zápraží starého stavení. projekty & realizace Čajový dům v zahradě, Praha-Hloubětín Klient: David Maštálka a Lenka Křemenová Autor: MgA. David Maštálka / A1Architects Mistr stavby: MgA. Vojtěch Bilišič (S) Spolupráce: Lenka Křemenová, Marta Maštálková, Milan Maštálka, Rudolf Maštálka, Honza Bašta – mistr přes kupole Náklady: cca 135 000 Kč Plocha: cca 3,75 m2 Realizace: 35 dní v dubnu a v květnu 2008 6 5 Posuvným oknem se snadno propojí interiér se zahradou 6 Čajovna působí v zahradě velmi nenápadně, i díky použití přírodních materiálů 7 Autorské skici Silným zážitkem a stěžejním prostorem čajového domu je místo k setkávání. „Navenek nenápadná stavba nabízí uvnitř nečekané překvapení, které poskytne hostům jinou perspektivu pohledu na okolní zahradu. Uvnitř se skrývá svět, v němž čas plyne vlastním tempem, prázdný prostor, který působí svou samotnou prostorovostí,“ říká autor. Moment překvapení čeká na hosty již při vstupu. Do místnosti se vchází malým vchodem, jenž podle japonské tradice vybízel přicházející sklonit hlavu a odložit svou výstroj. Jednoduché a přirozené vyjádření pokory a vzájemné úcty skrývá také optický efekt, jehož architekt David Maštálka při rozměrech vchodu metr na metr využil. Člověk se skloněním přiblíží k zemi a z nízké perspektivy získává pocit většího prostoru. Krása v netušeném 5 56 7 duben/2009 Při řešení návrhu čajového domu měl autor jasno v důležitosti interiéru a nenápadnosti exteriéru. Proto vnitřní minimální a prázdný prostor navrhl tak, aby překvapil, působil nečekaně. Projekt přesto zachovává některé základní principy tradičních čajových domů, mezi něž patří malý vstup, ohniště a posvátný výklenek pro umístění uměleckého díla nebo květiny, zvaný tokonoma. Jejich řešení se autorovi stalo výzvou pro rafinované hry a proměny prostoru. Takto si pohrál s nápadem vnitřní kupole, kterou host vnímá uvnitř, ale před vstupem do čajovny o její existenci díky rovné střeše nemá tušení. „V mé hlavě se vynořila myšlenka zaklenout čajovnu zvenku nepatrnou kupolí, která bude v celé své ploše difuzní s tím, že největší část světla bude do prostoru vstupovat shora. Kupole tak uzavírá a definuje hranice vnitřního prostoru, který má kruhový půdorys. Kruh vytváří pevné semknutí sounáležitosti všech zúčastněných,“ vysvětluje záměr architekt. David Maštálka počítal také s tím, že v místnosti se sedí na zemi, a těmto proporcím přizpůsobil prostorové měřítko. Interiér získal působivou atduben/2009 57 projekty & realizace minimalizace prostoru minimalizace prostoru projekty & realizace 11 8 9 mosféru, kterou autor přirovnává ke stavu pod otevřeným deštníkem, jenž poskytuje pocit nízké střechy a bezpečí. Kupole z laminátu pokrytá tenkou vrstvou papíru propouští příjemné světlo, dopadající na hliněnou omítku a přírodní rohož na podlaze. Zatímco rohož podtrhuje charakter tradičních čajoven, s hliněnou omítkou se setkáme ve stavební historii prakticky po celém světě. V interiéru je probarvena do různých odstínů šedi a tvoří součást jemně prohnuté stěny tokonomy, do níž autor vložil nenápadnou polici. Na ni ma- jitel domu pokládá rostlinu typickou pro dané roční období. Proměnlivost přírody lze pozorovat z oken, která jsou posuvná a dají se otevřít z celé poloviny dispozice směrem do zahrady. Ve středu místnosti pod kupolí dominuje ohniště, jež podle základních teorií o stavebním umění vytváří jádro života a představuje klíčový prvek v typologii domu. Ohniště na podlaze opisuje čtverec a vzhledem k zapuštění pod úroveň podlahy nenarušuje příjemnou estetiku uvnitř. Naopak jeho hrany s oblostí stěn a kruhovým půdorysem vzájemně ladí. 8 Jedinečný efekt uvnitř prázdnoty na dvou metrech čtverečních 9 Laminovaná kupole je polepena kousky vlizelínu a opatřena malým otvorem pro odchod kouře z ohniště 10 Detail opálených latí 11 Japonský architekt a oponent autorovy diplomové práce Terunobu Fujimori ukazuje na hloubětínské zahradě tradiční způsob opalování dřevěných prken Čajové umění Ačkoliv původní čajový obřad vznikl v klášterech na území Číny, do Japonska byl přenesen již v 6. století, kde spolu s buddhismem zapustil silné kořeny a po staletí utvářel národní tradici. V pití čaje se pravděpodobně odrážela východní vděčnost za dary života, obřady tedy sloužily k meditacím, pro něž se vyhradily zvláštní místnosti či stavěly jednoduché domy v minimálním měřítku. Hostitel, jenž čaj připravoval na ohništi zapuštěném v zemi a ve vzácných nádobách, se těšil na setkání s hosty a jeho jediným přáním bylo dát jim pocit duchovní svobody a radosti z neomezené volnosti. K celému obřadu patřilo mnoho zdvořilostních rituálů spadajících do čajové etikety, včetně obdivu k čajovému náčiní a prostoru, v němž se hosté nacházeli. Dodnes je pití čaje pro obyvatele Japonska velkým zážitkem, což dokládá používání uctivé předpony „o“ u slova čaj. Dobrý o-cha si lidé připravují doma i v práci, několikrát za den, a to již bez složitých obřadů. 58 duben/2009 leden–únor/2009 10 Japonská inspirace Cesta za hledáním nejmenšího rozměru obytné plochy coby jediné v celkové dispozici domu, a přece stále dostačující k příjemným prožitkům, zavedla hned na počátku mladého architekta až do země vycházejícího slunce. Zajímala ho především tradice spojená s minimalizací prostoru určeného k setkávání s přáteli, jejíž geneze má základ v uctívání čaje jako vzácného nápoje a léku. Díky dvouměsíční putovní cestě po západním Japonsku společně s Lenkou Křemenovou, architektkou a přítelkyní, se na jaře v roce 2007 na vlastní oči seznámil s principy čajové kultury a estetiky s ní spojené. Velmi důležitým momentem pro návrh čajového domu se stalo autorovo setkání s profesorem, architektem a historikem Terunobu Fujimorim na Tokijské univerzitě. „S profesorem Fujimorim jsem v rámci své diplomové práce při našem prvním setkání na jaře 2007 řešil především otázku čajové kultury a zda její znalost je nezbytně nutná k realizaci čajového domu. Terunobu mě „potěšil“ slovy, že on sám se čajovému obřadu aktivně nevěnuje a téma jej zajímá především z pohledu architekta, který se snaží najít způsob, jak navrhnout příjemný a zároveň minimální prostor, kde můžete strávit chvíli ve společnosti svých přátel,“ vysvětluje David Maštálka, který si rád vypije šálek zeleného čaje, přesto však nepatří mezi ortodoxní vyznavače čajových rituálů. Co tedy autora na tomto úkolu nejvíce zaujalo? Téma prostoru, jehož smyslem je nabídnout poklidné setkání s hosty. Jde o minimální prostor pro slavnostní chvíli samotného setkání, ale také o místo, jež poskytne společný estetický prožitek výjimečného okamžiku. www.a1architects.cz MgA. David Maštálka (*1978 v Hradci Králové) 1992–1996 SUPŠ v Praze (ateliér scénografie) 1996–2000 FA ČVUT v Praze (ateliér Prof. Josefa Pospíšila – roční spolupráce na modelu Hradce Králové) 2001–2008 VŠUP v Praze (diplomoval v ateliéru Architektura I, Akad. arch. Jindřich Smetana) 2004 stáž v ateliéru grafického designu a vizuální komunikace, Prof. Rostislav Vaněk 2005 stáž v ateliéru ilustrace a grafiky, Juraj Horváth a Helena Šantavá 2005 spoluzakládá A1Architects společně s Lenkou Křemenovou a Jakubem F. Novákem 2007 dvouměsíční jarní cesta napříč Japonskem 2007 VERSUS ARCHITEKT o. s. duben/2009 59