PAMÁTKY Městské části PRAHA 5

PAMÁTKY Městské části P R A H A 5
Při příležitosti Dnů evropského dědictví 1998 vydala Městská část Praha 5 ve spolupráci s nakladatelstvím LIBRI za
podpory firem: AKCENT, ARBESOVO KNIHKUPECTVÍ, BASET, CENTRA, HG REALITY, IMMO BAU, ING REÁL
ESTATE, SERIFA, VENTURA
© PhDr. Jaroslava Kroupová, 1998 Illustrations © Eva Šanderová, 1998 Maps © Jiří Hajný, 1998
ISBN80-85983-66-4
PRAHA 1998 – 2008
Soupis památek v brožuře (aktualizováno k 1.10. 2008)
Úvod ...........................................................................................................................................................3
KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ HLUBOČEPY ...............................................................................................5
Kostel sv. Filipa a Jakuba - areál ...................................................................................... 5
Raudnitzův dům - areál čp. 2, Hlubočepská 33 ............................................................. 5
Hansfalkovský dvůr - areál čp. 4, Hlubočepská 35 ....................................................... 5
Rodinná vila – čp. 161, Barrandovská 11 .......................................................................... 5
Barrandovské terasy - areál čp. 165 ............................................................................... 5
Usedlost Slovanka - areál čp. 16, 17 a 19, Hlubočepská 6 .............................................. 5
Bývalá továrna Hydroxygen čp. 418, Hlubočepská 70.................................................... 6
Viadukt Buštěhradské dráhy -„Pražský Semmering", U Srpečku............................ 6
Pražský Semmering – železniční trať .............................................................................. 6
Barrandovské filmové ateliéry čp. 332, Kříženeckého nám. .......................................... 6
Vila čp. 172, Skalní 17 ...................................................................................................... 6
Vila čp. 180, Barrandovská 46 .......................................................................................... 6
Vila čp. 268, Barrandovská 22 .......................................................................................... 6
Vila čp. 307, Barrandovská 25 .......................................................................................... 6
Vila čp. 327, Skalní 10 ...................................................................................................... 6
Vila čp. 335, Barrandovská 60 .......................................................................................... 6
Kaple P. Marie Bolestné, Zbraslavská ul. ...................................................................... 7
Socha sv. Jana Nepomuckého při čp. 7, Pod Žvahovem 37 ...................................... 7
Dívčí hrady – areál (zasahuje rovněž do katastrálního území Radlic) ............................... 7
KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ HLUBOČEPY osada Klukovice .................................................................8
Horův mlýn - areál čp. 301 ............................................................................................. 8
Statek čp. 302, Bublavská ul. ............................................................................................ 8
KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ JINONICE.....................................................................................................8
Zámek - areál čp. l, Na Vidouli l, Řeporyjská 42 ............................................................ 8
Kostel sv. Vavřince - areál, Butovice, ul. Vavřinecká ..................................................... 8
Usedlost Jinonice- areál, čp. 7, - U jinonického rybníka l ............................................. 9
Obytný dům - čp. 13, Karlštejnská 33 ............................................................................ 9
Obytný dům - čp. 17, Karlštejnská 35, U jinonického rybníka 4 .................................... 9
Historický vodovod Na Vidouli ........................................................................................ 9
Hradiště Butovice ............................................................................................................. 9
KATASTRÁLNÍ UZEMÍ KOŠÍŘE .......................................................................................................10
Usedlost Kotlářka - areál, čp. 115 ................................................................................. 10
Usedlost Cibulka - areál, čp. 118, ul. U Cibulky ........................................................... 10
Statek Bulovka - areál, čp. 204, Jinonická 59 ................................................................. 12
Usedlost Šmukýřka - areál, čp. 724, Na Šmukýřce - Mezihoří .................................. 12
Usedlost Šalamounka - areál, čp. 769, U Šalamounky 41 .............................................. 12
Usedlost Turbová - areál, čp. 1066, Jinonická 6, U Vojanky 39...................................... 13
1
Dvojvila, čp. 476 a 477, U tenisu 3,5 ............................................................................... 13
Kostel sv. Jana Nepomuckého – Košířské náměstí ....................................................... 13
Kaple Nanebevzetí Panny Marie, nároží Plzeňské třídy a ulice U Klamovky ............ 13
Socha sv. Václava Musílkova ulice ............................................................................... 14
KATASTRÁLNÍ UZEMÍ MALÁ STRANA ........................................................................................14
Obytný dům čp. 115, Zborovská 64 ................................................................................ 14
Obytný dům čp. 117, Zborovská 66 ................................................................................. 14
Obytný dům čp. 126, Vítězná l, Janáčkovo nábřeží........................................................... 14
Obytný dům čp. 133, Janáčkovo nábřeží 61 ..................................................................... 14
Obytný dům čp. 138, Janáčkovo nábřeží 59 ................................................................... 14
Obytný dům čp. 140, Janáčkovo nábřeží 55 .................................................................. 14
Obytný dům U řetězového mostu čp. 419, Vítězná 15 ................................................. 14
Obytný dům U Karla IV. čp. 530, nároží Vítězné a Šeříkové ........................................ 14
Obytný dům U Otakara II čp. 531, Vítězná 13.............................................................. 14
KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ MOTOL .......................................................................................................15
Bývalý Maltézský mlýn - areál, čp. 10, Plzeňská 231 .................................................... 15
Obytný dům, čp. 3, Za opravnou .................................................................................. 15
Kříž, na skále nad bývalým mlýnem – ........................................................................ 15
KATASTRÁLNÍ UZEMÍ RADLICE ....................................................................................................15
Starý židovský hřbitov - areál, U starého židovského hřbitova ....................................... 15
Kaple sv. Jana Nepomuckého, Radlická ulice............................................................... 15
KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ SMÍCHOV...................................................................................................15
Vila Kinských - areál čp. 98, Holečkova 2 ..................................................................... 15
Usedlost Hřebenka - areál, čp. 107, Švédská 39 ............................................................ 16
Usedlost Horní Palata - areál, čp. 110, Na Hřebenkách 59............................................ 16
Usedlost Perníkářka - areál, čp. 111, Pod hájem l, Pod Palatou l ................................ 16
Usedlost Klikovka - areál, čp. 118, U Klikovky 4 ..................................................... 17
Usedlost Skalka - areál, čp. 120, Pod Skalkou, U Klikovky 25 ..................................... 17
Usedlost Zámečnice - areál, čp. 130, Plzeňská 74 ....................................................... 17
Usedlost Klamovka - areál, čp. 154, Podbělohorská 3 ................................................. 17
Usedlost Bertramka - areál, čp. 169, U Mrázovky 2 ................................................... 18
Usedlost Cihlářka - areál, čp. 171, U Mrázovky 20 ................................................. 19
Usedlost Nikolajka - areál, čp. 174, U Nikolajky ..................................................... 19
Usedlost Malvazinka - areál, čp. 177, U Malvazinky 7 ............................................... 19
Usedlost Santoška - areál, čp. 178................................................................................. 19
Usedlost Skalka - areál, čp. 182, Bieblova 15 ................................................................ 19
Usedlost Koulka - areál, čp. 189, Křížová 37, Pod Kesnerkou l .................................... 19
Usedlost Konvářka - areál čp. 192, Na Konvářce 22 ...................................................... 20
Portheimka -areál čp. 68, Štefánikova 12, náměstí 14. října 14 ..................................... 20
Klášter Sacré Coeur - areál čp. 103, Holečkova 31 ...................................................... 21
Klášter sv. Gabriela - areál čp. 106, Holečkova 8,10, Švédská 2 ................................. 21
Kostel sv. Václava, Štefánikova třída ............................................................................ 21
Malostranský hřbitov – areál, Plzeňská třída .............................................................. 22
Hřbitov Malvazinky - areál, mezi ulicemi Peroutkova a U smíchovského hřbitova .... 23
Smíchovská radnice, čp. 236, Štefánikova 13 ................................................................ 23
Národní dům, čp. 82, Zborovská 7, nám. 14. října 16 .................................................. 24
Bývalá synagoga čp. 290, Stroupežnického 32 ............................................................ 24
Obytný dům čp. 5, Štefánikova 59 ............................................................................. 24
2
Administrativní budova čp. 90, Janáčkovo nábřeží 4............................................... 24
Malostranská vodárenská věž, Petržilkovský ostrov .............................................. 24
Lávka na ostrov, mezi Janáčkovým nábřežíma Židovským ostrovem .......................... 24
Bývalá ČKD Tatra, původně Ringhofferovy závody - areál, ....................................... 24
Hydraulické lisy z čp. 233............................................................................................. 25
Obytný dům čp. 100, Holečkova 9................................................................................ 25
Činžovní a obchodní dům – čp. 269, Zubatého 1 ....................................................... 25
Obytný dům čp. 542, Zborovská 42 .............................................................................. 25
Obytný dům čp. 1055, ................................................................................................... 25
Obytný dům čp. 1064, Arbesovo nám.. .......................................................................... 26
Kordova vila čp. 1078, Na Václavce 30.......................................................................... 26
Obytný dům čp. 1114, Janáčkovo nábřeží 19, ................................................................ 26
Schwarzenberský sklad dřeva – čp. 1122, Nádražní 28 ........................................................... 26
Vila se zahradou čp. 1882, Na Hřebenkách 12........................................................................ 26
Vila čp. 2092, Na Cihlářce 10 ......................................................................................... 26
Pickova vila čp. 2071, U Mrázovky 7 ............................................................................. 26
Strojová kartotéka České správy sociálního zabezpečení, čp. 2383 Křížová 25 ........... 26
Zlatý lihovar Zlíchov, čp. 2584, Nádražní 2 .................................................................. 26
Trafostanice s opěrnou zdí a schodištěm – Na Zatlance, Kováků ................................. 27
Železniční most – mezi Hořejším a Rašínovým nábřežím .............................................. 27
Zahradní pavilónek čp. 1046, Zapova 20 ???? .............................................................. 27
Sala terrena při čp. 215, Na Popelce 12 .......................................................................... 27
Kaple Nejsvětější Trojice při čp. 108, U Nesypky ....................................................... 27
Medvědí fontána, náměstí 14. října .............................................................................. 27
Socha sv. Jana Nepomuckého, Holečkova úl. ve výklenku při cestě k domu čp. 2261 . 28
Socha sv. Aji při čp. 1573, Nádražní ulice ...................................................................... 28
Socha Vltava Židovský ostrov (Dětský) ........................................................................ 28
Husův pomník, Husovy sady Pomník z roku 1927. .................................................... 28
Úvod
Tato publikace má informativní charakter, uvádí seznam nemovitých kulturních památek, rozlohu památkové rezervace a památkových zón
stávajících i navrhovaných na území Městské části Praha 5; dále vysvětluje
základní pojmy související s péčí o památky a organizační zajištění této péče.
„Hlavní rozdíl je,
že činy pominou,
díla zůstanou."
Arthur Schopenhauer
Památky tvoří nedílnou součást našeho životního prostředí, nesmírně je obohacují, podávají nám
svědectví o životě mnoha generací před námi a pomáhají nám určovat naše místo ve
středoevropském prostoru. Návštěvníkům našeho města dokládají stupeň naší kulturní
vyspělosti v minulosti a zároveň ukazují, jak si tohoto odkazu vážíme tím, že se dokážeme o
památky starat a udržujeme je v dobrém stavu. Ochrana památek se datuje od minulého století, kdy
se stává předmětem celospolečenského zájmu. Z dlouhodobé evropské tradice vyplývá, že
hlavním garantem péče o kulturní památky je stát, který za peníze daňových poplatníků vykonává
činnost, která je ve veřejném zájmu. Důležité je využití památek, ať již k účelům veřejným nebo
soukromým, to je k bydlení, podnikání atd. Památku lze citlivě modernizovat, ale ne za každou cenu.
Pouze autenticky zachovaná památka má svou hodnotu, která se odbornou údržbou a postupem času
neustále zvyšuje.
Ochrana kulturní památky je spojena s jistým omezením volné dispozice vlastníka s jeho majetkem.
Věc za kulturní památku prohlašuje Ministerstvo kultury ČR na návrh kohokoliv; souhlas vlastníka
přitom není nutný Zrušit toto prohlášení může opět MK ČR. Vlastník je povinen se o kulturní
památku starat na vlastní náklady, zabezpečit ji proti poškození, zničení a zcizení a užívat ji
3
přiměřeným způsobem. Neplní-li vlastník kulturní památky zákonné povinnosti, může být památka
na jeho náklad zabezpečena, může mu být uložena pokuta, popřípadě může být památka
vyvlastněna.
Na obnovu kulturních památky poskytuje stát vlastníkům dotace a příspěvky, na které však
ze strany vlastníka není právní nárok. Tyto příspěvky mají mít povahu náhrady vyšších finančních
nákladů za práce, které přímo vyplývají z památkové podstaty objektu (restaurátorské práce,
nadstandardní typ střešní krytiny ap.). V rámci svých finančních možností mohou poskytovat tyto
příspěvky i obce.
Na záchranu našeho kulturního dědictví organizuje stát prostřednictvím MK ČR následující
programy: program regenerace památkových rezervací a zón, program záchrany architektonického
dědictví a havarijní (střešní) program. V rámci těchto programů jsou vlastníkům památek poskytovány příspěvky.
Obnova památky může být zahájena až po vydání závazného stanoviska orgánu památkové
péče. Toto stanovisko je nutné i pro zahájení obnovy nemovitosti, která není kulturní památkou,
ale nachází se v památkové rezervaci, památkové zóně nebo v ochranném pásmu nemovité
kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny. Podle zákona č. 20/1987 Sb. o
státní památkové péči je systém výkonu státní správy ve věcech památkové péče založen na
součinnosti státních orgánů památkové péče (v Praze je to odbor památkové péče Magistrátu hl.
města Prahy) a odborných organizací památkové péče (Pražský ústav památkové péče).
Pracovníci odborné organizace vydávají přitom vyjádření výkonnému orgánu státní správy,
který vydá závazné stanovisko pro obnovu památky nebo nemovitosti v památkové rezervaci,
zóně, ochranném pásmu. Dále tato obnova probíhá podle stavebního zákona pod dohledem
pracovníka odborné organizace památkové péče.
U památek je nutné veškeré udržovací práce, (jejichž provedení nevyžaduje zásah do nosných
konstrukcí), ohlásit stavebnímu úřadu s doložením dokladu o vlastnictví neb jiného práva
užívání stavby a závazného stanoviska orgánu státní památkové péče. Ohlášené práce lze provést
jen na základě písemného sdělení stavebního úřadu, že proti jejich provedení nemá námitek (§ 57
odst. 2). Všechny práce spojené se změnou užívání stavby neb její části podléhají stavebnímu
zákonu. Žádost o stavební povolení spolu s předepsanou dokumentací podává stavebník u
stavebního úřadu.
Na území Městské části Praha 5 se nachází množství velice hodnotných památek, z nichž
většina má příměstský charakter (viniční usedlosti, statky, vily, letohrádky atp.) Vytvářejí
zajímavý genius loci této části Prahy. Ne všechny jsou v dobrém stavu jako známá
Bertramka, která je v péči obce. K nejohroženějším památkám v současné době patří usedlost
Cibulka a letohrádek Kinských.
I tyto památky tvoří nezanedbatelnou část památkového fondu hl. města Prahy. Péče o ně je
naší společnou povinností.
Jako podklad pro seznam nemovitých kulturních památek Městské části Praha 5 byl použit
aktualizovaný operativní seznam nemovitých kulturních památek hlavního města Prahy, vydaný
v roce 1990 Pražským ústavem státní památkové péče a ochrany přírody. Památky jsou řazeny
podle katastrálních území spadajících do Městské části Praha 5 a v rámci katastrálního území
pak podle velikosti a významu.
V brožuře byl zachycen stav památek k 1. 8.1998 a soupis byl aktualizován k 1.10.2008
4
KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ HLUBOČEPY
Kostel sv. Filipa a Jakuba - areál
Kostel sv. Filipa a Jakuba - Středověkého původu, původně raně gotická stavba ze 13. století,
přestavěná barokně v roce 1713. Stojí v dominantním krajinném postavení na Zlíchově nad
Zbraslavskou silnicí.
Kamenný sloup se sochou P. Marie- Pískovcový sloup se sochou P. Marie Svatohorské,
umístěný ve svahu pod kostelem.
Socha sv. Jana Nepomuckého - Na členěném soklu stojí barokní socha světce z doby po polovině
18. století. Umístěna před kostelem v ose presbytáře na východní straně.
Ohradní zeď- Kostel s přilehlou plochou bývalého hřbitova je obehnán zdí většinou z kamenného zdiva bez omítky.
Raudnitzův dům - areál čp. 2, Hlubočepská 33
Drobné venkovské sídlo s bývalým parkem nad Hlubočepským potokem.
Obytná budova – Jednoposchoďový dům s dispozicí ve tvaru písmene E se dvěma dvory
otevřenými do bývalého parku. Pozdně klasicistní stavba s fasádou kolem poloviny 19.
století, s balkonem na sloupech nad hlavním vchodem.
Ohradní zeď s mříží- Nízká podezdívka doplněná dekorativně členěnou litinovou mříží
oddělující oba dvory budovy od parku.
Park - Navazuje na zahradní průčelí objektu. Upraven koncem 19. století Františkem
Thomayerem.
Hansfalkovský dvůr - areál čp. 4, Hlubočepská 35
Bývalá rozsáhlá hospodářská usedlost, vzniklá patrně na místě původní tvrze z roku 1571.
Část areálu novodobě asanována.
Obytná budova - Budova barokního původu, klasicistně upravená. Zachován prostor bývalé
domácí kaple ze 17. století.
Dvě hospodářské budovy - Barokního původu, bývalá sýpka má na střeše oktogonální
vížku s cibulovou bání.
Brána - Brána do dvora usedlosti se segmentovým záklenkem je z 19. století.
Rodinná vila – čp. 161, Barrandovská 11
Volně stojící funkcionalistická vila v zahradě, postavena na svažujícím se terénu, autor architekt
Otakar Štěpánek. Při zahradním průčelí terasa, spojená se zahradním parterem dvouramenným
schodištěm. V interiéru dochovány původní prvky vybavení včetně vestavěného nábytku, ve
vstupních prostorách nástěnné křídové kresby Cyrila Boudy.
Barrandovské terasy - areál čp. 165
Pozoruhodná architektonická a urbanistická kompozice, navazující na výstavbu filmových
atelierů a vilové čtvrti na Barrandově. Pohledová krajinná dominanta.
Restaurace - Funkcionalistická stavba architekta Maxe Urbana z let 1927-1930.
Barrandovské terasy - Architektonicky řešené terasy navazují na budovu restaurace, je odtud
výhled na Vltavu a její břehy.
Plavecký stadion s bazénem a skokanskou věží - Komplex vybudovaný v letech 19301931 podle návrhu architekta Václava Kolátora při úpatí barrandovské skály nad řekou.
Bar Trilobit - Postavený roku 1937 podle návrhu architekta Vladimíra Grégra.
Usedlost Slovanka - areál čp. 16, 17 a 19, Hlubočepská 6
5
Areál bývalé usedlosti sestávající ze dvou budov a parku s terasami a schodišti.
Obytná budova - Původně barokní, zmiňovaná roku 1726 se zachovalým obvodovým zdivem a
klenbami v přízemí a s barokizujícím průčelím je zasazena do terasovité zahrady s
architektonickou výzdobou. Přestavba roku 1862, úpravy v letech 1910-1927. Před obytnou
budovou je terasa se zbytky klasicizujících pískovcových bust imperátorů na pilířích
balustrádového zábradlí. Pochází z roku 1862, upravena asi roku 1910. Na místě původní
hospodářské budovy jednopatrová stavba Patricie z roku 1874 původně s neorenesanční fasádou,
upravena a rozšířena roku 1910.
Bývalá továrna Hydroxygen čp. 418, Hlubočepská 70
Stavba z roku 1939 podle plánů architekta Františka Albert Libry sestávající z vlastní tovární haly
a přímo napojeného zázemí. Svým ztvárněním představuje významný doklad funkcionalistického architektonického řešení průmyslového objektu.
Viadukt Buštěhradské dráhy -„Pražský Semmering", U Srpečku
Viadukt 21 metrů vysoký o šesti kamenných obloucích se střední částí ocelovou, budovaný jako
součást Buštěhradské dráhy, otevřena v roce 1872. Významná technická památka vhodně se
uplatňující v krajině.
Pražský Semmering – železniční trať
Soubor věcí Buštěhradské dráhy, soubor je tvořen věcmi: Viadukt – Zlíchov, most přes trať, strážní
domek čp. 57, opěrná zeď náspu, kamenný oblouk ve svahu, Vysoký viadukt, viadukt (Smíchov),
strážní domek čp. 38, viadukt Radlice, viadukt pod tratí – Radlice, areál stanice Praha - Jinonice
Barrandovské filmové ateliéry čp. 332, Kříženeckého nám.
Hlavní budova - Postavená podle plánů architekta Maxe Urbana v letech 1931-1933.
Vila čp. 172, Skalní 17
Rodinná vila postavená podle projektu prof. ing. arch. Rudolfa Stockara von Bernkopf.
Vila čp. 180, Barrandovská 46
Funkcionalistická vila od ing. arch. Vladimíra Grégra.
Vila čp. 268, Barrandovská 22
Vila vzniklá patrně spoluprací ing. arch. Ladislava Syrového a ing. arch. Jaroslava Fragnera.
Vila čp. 307, Barrandovská 25
Vila od ing. arch. Vladimíra Grégra.
Vila čp. 327, Skalní 10
Vila od ing. arch. Vladimíra Grégra, patří k nejlepším architektonickým realizacím ve vilové
kolonii.
Vila čp. 335, Barrandovská 60
Vila od autorů ing. arch. J. Mayera a ing. H. Ábelese. Jedna z nejvýznamnějších architektur
6
v barrandovské kolonii. Vychází z vyspělého kubistického řešení vily soustředěné do jedné hmoty.
Kaple P. Marie Bolestné, Zbraslavská ul.
Masivní stavba drobných rozměrů na kruhovém půdorysu s pravoúhlým rizalitem, v němž je
lodžie se vstupem. Zaklenuta kupolí. Kaple postavena roku 1742 francouzským vojskem, které
prolámáním skály otevřelo pobřežní komunikaci do Chuchle. Sloužila také jako skladiště
střelného prachu. Upravena po roce 1900 podle návrhu benediktinů z Emauz. Beuronská
nástěnná výzdoba a nápis na průčelí kaple od Viktora Foerstera z téže doby.
Socha sv. Jana Nepomuckého při čp. 7, Pod Žvahovem 37
Pískovcová socha z roku 1801, volně reprodukující Brokoffovu předlohu z Karlova mostu,
je umístěna ve výklenkové kapličce.
Dívčí hrady – areál (zasahuje rovněž do katastrálního území Radlic)
Původně hradiště a středověké tvrziště na ostrožně, svažující se k Hlubočepům a Radlicím. Z
tvrziště se dochovaly zbytky opevnění - val a příkopy. Hrad Děvín vybudoval v první polovině
14. st o le t í Š t ě p á n z T et í na . J e š t ě v průběhu 14. století hrad zanikl. V roce 1513
sloužily zbytky hradu Pražanům pro cvičnou střelbu. Dodnes jsou patrné terénní reliéfní náznaky
7
zbytků některých částí hradu. Původní rozloha areálu byla více než 29 hektarů. Při archeologických
výzkumech byly nalezeny zbytky cihel a keramiky ze 14. a 15. století.
KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ HLUBOČEPY osada Klukovice
Horův mlýn - areál čp. 301
Objekt je situován na severozápadní straně jádra obce pod svahem v místě rozšíření Prokopského
údolí. Mlýn začal stavět roku 1599 kancléř Adam II. z Hradce. Stavba dokončena jiným majitelem
patrně ještě před začátkem třicetileté války. Od roku 1825 vlastnil mlýn mlynář Jan Hora, po
kterém je pojmenován. V majetku jeho rodiny zůstal mlýn přes sto let.
Špýchar - Přízemní objekt, krytý sedlovou střechou, vstupní otvor segmentově zaklenut.
Stodola - Roku 1979 přestavována k obytným účelům s výškovým předělením na dvě podlaží.
Průčelí jsou strohá, hrubě omítnutá,na jihovýchodní straně cihlový štít s letopočtem 1879.
Mlýn – Jednopatrový objekt přiléhající ke svahu až na výšku přízemí. Střecha valbová. Pod
omítkou fragmenty renesančního sgrafita.
Brána - Vstupní brána se segmentovým záklenkem. Po straně je branka pro pěší také se
segmentovým záklenkem. Vystavěna patrně po polovině 19. století na místě starší brány.
Statek čp. 302, Bublavská ul.
Jednopatrový dům tvoří spolu s navazujícím domem čp. 309, který však není památkově chráněn,
pozůstatek hrazeného středověkého dvorce. Zdivo v přízemí středověké. V přízemí valená
klenba ze 16. století. Statek byl roku 1781 rozdělen. Roku 1879 vyhořel. Prostor dvora je
archeologicky zajímavý.
KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ JINONICE
Zámek - areál čp. l, Na Vidouli l, Řeporyjská 42
Jinonický dvorec je připomínán roku 1088. Až do třicetileté války zde stávala tvrz, která byla
zpustošena. Dvorec a zámeček byly přestavěny roku 1685 nákladem Jana Adolfa
Schwarzenberga. Přes řadu dílčích úprav si objekt zachoval charakter raně barokního velkostatku z
konce 17. století. Klasicistní úpravy celého areálu proběhly kolem roku 1815. Zámeček
představuje architektonické centrum obce. Areál tvoří několik obytných budov kolem dvora, dále
sýpky, chlévy a stodoly.
Vstupní obytná budova - Raně barokní budova z konce 17. století. Nad portálem lemovaným
pilastry kamenný znak Jana Adolfa Schwarzenberga a jeho manželky. Vlevo od vstupu na fasádě
pamětní deska s bustou Antonína Jaroslava Puchmajera připomínající jeho zdejší pobyt. Fasáda
hladká, střecha sedlová, uprostřed střechy je dřevěná vížka s hodinami.
Kašna - V horní polovině hospodářského dvora čtvercová kašna s kamennou obrubou z počátku
19. století.
Ohradní zeď s bývalým altánem - Zeď kolem celého areálu je zděná, omítaná. Bývalý kamenný
altán vestavěn do ohradní zdi, vystupuje směrem do areálu. Patrový altán je z doby kolem roku
1800.
Park - Plocha bývalého parku vymezena ohradní zdí. V současnosti je využíván hospodářsky.
Kostel sv. Vavřince - areál, Butovice, ul. Vavřinecká
Kostel sv. Vavřince - Z románské stavby poslední čtvrtiny 11. století se zachovalo kvádříkové zdivo a dvě okénka. Kostel upravován roku 1571 a na konci 18. století, kdy byla přistavěna sakristie a
proražena nová okna v apsidě. Pseudorománská přestavba je z roku 1894.
8
Kostel sv. Vavřince
Zvonice - Při vchodu do bývalého hřbitova na čtvercovém půdorysu má spodní část zděnou,
horní dřevěnou. Stanová střecha kryta šindelem. Zvon je ze 16. století.
Ohradní zeď
Usedlost Jinonice- areál, čp. 7, - U jinonického rybníka l
Komplex původní barokní usedlosti, v hospodářské části výrazně upravená novodobě. Sestává
z obytné budovy a čtyř hospodářských budov.
Obytná budova - Původní obytná budova na severní straně dvora, jednopatrová, fasáda členěna
lisenovými rámci s vykrojenými rohy. Na nádvorní straně pavlač na dvou pilířích. Ve štítu
letopočet 1791. Vynikající doklad pozdního baroku v lidové poloze.
Obytný dům - čp. 13, Karlštejnská 33
Obytné stavení z konce 18. století. Patrová stavba s hladkou fasádou. V interiéru je dochován
trámový strop a valené klenby. Se sousedním čp. 17 tvoří zajímavou architektonickou skupinu.
Obytný dům - čp. 17, Karlštejnská 35, U jinonického rybníka 4
Raně klasicistní obytné stavení z konce 18. století s mansardovou střechou. Fasáda v přízemí je
novodobě upravena.
Historický vodovod Na Vidouli
První zjištěná zpráva o vodovodu do Jinonic pochází z roku 1706. Voda byla vedena v dřevěných
trubkách. V roce 1799 byla navržena rekonstrukce hornickým způsobem. Téhož roku došlo
patrně k vybudování podzemního přivaděče v délce asi l km k přivádění vody do jinonického
zámku a pivovaru. Hlavní pramen leží v severozápadní části ulice Na pomezí asi 5 metrů od
okraje silnice při úpatí lomového svahu. Pramen je jímán obdélníkovou, směrem dolů se
obloukovitě zužující komorou, o hloubce asi 4 metrů. Komora vykazuje nejméně dvě stavební
úpravy. Voda je odváděna trubkou a používá se k zavlažování zahrádek. Drobná podzemní
chodba, upravená asi v roce 1943 jako kryt, leží těsně u ulice Na pomezí jižněji od pramene.
Vodovod byl odstaven v roce 1905 a postupně zapomenut.
Hradiště Butovice
Sídliště na ostrohu obtékaném Dalejským potokem. Je zde doloženo neolitické osídlení.
Významné nálezy jsou zejména z pozdní doby kamenné (eneolitu), kdy zde bylo jedno z
nejvýznamnějších výšinných sídlišť pražské oblasti. Druhý vrchol osídlení spadá do 9. století, kdy
tu bylo vybudováno hradiště s dvojím opevněním. V celém okolí je doloženo husté prehistorické
osídlení.
9
Městská památková zóna Butovice - návrh
KATASTRÁLNÍ UZEMÍ KOŠÍŘE
Usedlost Kotlářka - areál, čp. 115
Rozlehlý komplex viniční usedlosti založený ve druhé polovině 18. století, později upravovaný.
Výrazná rekonstrukce po roce 1970. Usedlost tvoří dvě obytné budovy, čtyři hospodářské
budovy, jedna stodola, vše seskupené kolem dvou dvorů, vše propojené čtyřmi branami. Nad
usedlostí je viniční domek.
Obytná budova I - Stavba z konce 18. století s otevřeným .pilířovým schodištěm se zděným prolamovaným zábradlím, stupňovitý štít.
Obytná budova II - Budova napravo od brány, symetrická k obytné budově I, fasáda členěna mírně vystupujícím rizalitem a štítem stupňovitě upraveným. První polovina 19. století.
Viniční domek - Přízemní stavba z konce 18. století s novodobými úpravami. Součást urbanisticky hodnotné kompozice usedlosti.
Terasa - V předním velkém dvoře navazuje na obytnou budovu II. V opěrné zdi jsou půlkruhově
uzavřené vstupy do klenutých prostor pod terasou. Zeď je ukončena prolamovanou zděnou
balustrádou.
Usedlost Cibulka - areál, čp. 118, ul. U Cibulky
Původně hospodářský dvůr uprostřed vinic, doložený již ve 14. století. Rod Cibulkových z
Veleslavína vlastnil dvůr v 15. století. Z barokní přestavby dochovány stáje zaklenuté valenou klenbou s lunetami. V letech 1817-1826 celý areál upraven pasovským biskupem
Leopoldem Linhartem Thun-Hohensteinem a doplněn v romantickém stylu celou řadou drobných
architektur a soch, rozmístěných v rozlehlé m a ng lické m par ku. Jeden z mála stavebněkrajinných celků dochovaných v úpravě z počátku 19. století. Příklad romantické sadové úpravy
pražského okolí charakterizovaný účinným a citlivým sepětím volné přírody s drobnou
archit ekturou a plastikou.
Obytná budova - Dvoukřídlá budova na severovýchodní straně dvora. Jednopatrové křídlo na
severní straně dvora má vzhled klasicistního zámečku. Průčelí do dvora je v přízemí členěné
rustikou, v patře sluneční hodiny. Přízemní křídlo na východní straně dvora má na střeše věžičku.
10
Přízemní prostory těchto křídel jsou zaklenuté valenými klenbami, valenými klenbami s
výsečemi a plackami.
Stodola I a I
Psí bouda I a II - Polygonální zděné romantické stavbičky.
Hospodářská budova - Přízemní stavba navazující na stodolu, s valbovou střechou. V bočním
průčelí osazena kamenná kašna s vějířovou konchou.
Park Cibulka - Rozlehlý park na svazích košířského údolí při usedlosti Cibulka na její západní
straně. Vybudován v letech 1818-1824 neznámým autorem v anglickém stylu na místě lučních a
lesních porostů.
Zahradní domek - Ve svahu stojí zchátralý klasicistní domek, z části přízemní, zčásti patrový. V
přízemní patrové části plackové klenby. Hlavní průčelí členěno jónskými pilastry a římsou nad
přízemím. Poprsí zahradníka od Václava Nedomy ve slepém okně z roku 1819 bylo po poškození
v roce 1978 sejmuto.
Pavilon I a II - Na východní straně zahrady. Druhotně přemístěné osmiboké přízemní stavby
zahradních pavilonů se zvonovou střechou krytou šindelem. Interiér sklenut kupolí, uprostřed stojí
kamenný stolek. Pavilony vznikly ve 20. letech 19. století.
Zahrada I - Na východní a severní straně usedlosti. Upravena roku 1820.
Zahrada II - Na západní straně usedlosti.
Ohradní zeď - Mezi zahradou a nádvořím je ohradní zeď s branou.
Terasa s plastikami - Půlkruhová zahradní terasa má na čtyřech pilířích zábradlí pískovcové
sochy čtyř Číňanů bez polychromie. Sochy se dostaly na Cibulku roku 1819, autor neznámý.
Toskánský sloup s pamětní deskou - Kamenný toskánský sloup pokrytý štukovou omítkou s
připevněnou pamětní mramorovou deskou s německým nápisem, připomínajícím návštěvu císaře
Františka I. v roce 1824. Památník navrhl Josef Bergler. Nápis a císařského orla, původně
umístěného na kouli završující stélu, tesal Václav Prachner v roce 1822.
Prachnerova stéla - Na soklu stojící pískovcový hranol se zapuštěným reliéfem s postavou muže a
anděla smrti ukazujícího na nápis: OMNIA TEMPUS HABENT. Tympanon sedlové stříšky nese
z obou stran stély nápis NUR EINE WEILE. Provedl Václav Prachner v roce 1822. Stéla byla po
poškození vandaly odvezena, posléze restaurována a nyní je umístěna na bývalém Malostranském
hřbitově.
Čínský pavilon - Drobná oktogonální stavba z roku 1822 romantického charakteru s orientálními
prvky. Původně otáčivá plechová figurka Číňana s deštníkem na střeše nahrazena neotáčivou
kupolí.
Čínský pavilon
Rozhledna - Hranolová věž poblíž hájovny z kamenného režného zdiva s vnějším cihelným
schodištěm ukončená cimbuřím. V přízemí místnost přístupná hrotitým portálem a osvětlená
kruhovým oknem. V patře místnost se dvěma hrotitými okny. Vznik kolem roku 1820.
Umělé zříceniny - Pod rozhlednou terasovitě rozestavěné kamenné umělé zříceniny ve stylu gotiky
s hrotitými záklenky. Vznik kolem roku 1820.
Hájovna - Přízemní dům, postavený kolem roku 1820, má průčelí v romantickém pojetí s
gotizujícími prvky; boční štíty s cimbuřím.
Poustevna - V jižní části parku stojí napodobenina středověké poustevny, vznik kolem roku 1820.
11
Drobná půlkruhová stavba s lomeným vstupním portálem a dvěma hrotitými okny. Půlkuželová
střecha je z cihlo vého zdiva. St řešní at ika s motivem hrotitých oblouků. V poustevně byly
původně umístěny dřevěné sochy poustevníků od Václava Nedomy.
Socha Diany se psem - Dílo Platzerovy dílny kolem roku 1820. Původně umístěna uprostřed
empírového Dianina chrámku poškozeného a poté restaurovaného.
Socha Jupitera - Volně stojící v parku nad dnes vyschlou studánkou. Patrně z okruhu Platzerovy
dílny kolem roku 1820. Postava drží v levé ruce křídlo orla, v pravé hromovou kouli
připravenou k hodu. Restaurována roku 1972.
Socha sv. Jana Nepomuckého - Umístěna při příchodu do parku při ulici Nad Hliníkem. Stojící
kamenná plastika světce z roku 1818 od Václava Nedomy.
Socha lidově zvaná Škrtič (chybně Chronos) - Umístěna pod umělou zříceninou v
parku. Mužská postava s pozdviženou levicí svírá prsty krk drobné postavičky. Socha sem
byla kolem roku 1820 pravděpodobně dopravena již jako torzo. Na zadní straně nápis
JITRO a osmicípá hvězda.
Statek Bulovka - areál, čp. 204, Jinonická 59
Rozsáhlý hospodářský statek s obytnou a hospodářskou částí, obklopený velkou zahradou
(sadem). Původ usedlosti se datuje do 14. století, dnešní rozsah je dán barokní a klasicistní výstavbou. Areál tvoří obytná budova, tři hospodářské budovy obklopující obdélný dvůr a další
drobné stavby.
Obytná budova - Patrová stavba s mansardovou střechou z konce 18. století bez výraznějších
novodobých úprav.
Gloriet - Drobná stavba na šestibokém půdorysu stojící v zahradě. Gotizující průčelí s otvory v
lomených záklencích. Střecha jehlancová s velkým konkávním
prohnutím kryta šindelem. Počátek 19. století.
Skleník - Postaven současně s glorietem. Střední část zděná.
Brána - Zděná brána s oválným záklenkem a kordonem u horizontálního ukončení.
Usedlost Šmukýřka - areál, čp. 724, Na Šmukýřce - Mezihoří
Hospodářská usedlost archivně doložená k roku 1713 s budovami kolem dvora, zahradou a kaplí
je barokního původu s klasicistními stavebními úpravami. Charakteristický příklad typu letního
sídla spojeného se zemědělským provozem. Spjata s pobytem Mikoláše Alše, který zde provedl v
roce 1908 na stěně skicu uhlem.
Obytná budova - Stojící v ose severní strany dvora, jednopatrová s půdním polopatrem a mělkým
středním rizalitem, krytá valbovou střechou. Slohově výrazná klasicistní stavba z doby kolem
roku 1820.
Hospodářská budova l a II - Dvě přízemní hospodářská křídla navazující na obytnou budovu.
Zachovány klenby a mramorové žlaby stájí.
Stodola - Na protější straně dvora proti obytné budově. Střecha polovalbová, průčelí členěna
segmentovými arkádami.
Zahrada - Přiléhá na východní straně k usedlosti, tvoří ji převážně ovocný sad.
Kaple sv. Prokopa - Postavena v zahradě na protáhlém šestiúhelném půdorysu, zaklenuta plackou.
Fragmenty nástěnných maleb. Jehlancovitá střecha s konkávním prohnutím je zakončena
lucernou.
Ohradní zeď - Omítnutá zeď ukončená kordónovou římsou, ve svahu odstupňované výšky.
Brána I a II - Brány vedou do hospodářského dvora.
Usedlost Šalamounka - areál, čp. 769, U Šalamounky 41
Z hospodářské usedlosti v poutavé krajinné poloze na okraji náhorní plošiny se po asanaci v 80.
letech 20. století zachovalo jen torzo. Dva jednopatrové na sebe navazující objekty, dříve obytné,
jsou klasicistního původu, novodobě adaptované. Z průčelí byla odstraněna veškerá
architektonická výzdoba.
12
Obytná budova I - Jednopatrová stavba s hladkým průčelím, sedlovou střechou a plochostropými
interiéry.
Obytná budova II - Jednopatrová budova s krátkým křidélkem se zcela hladkým průčelím a
sedlovou střechou, v přízemí pruské placky zaklenuté do eliptických pasů, patro plochostropé.
Dispozice je novodobě upravená.
Hospodářská budova - Navazuje na obytnou budovu I, přízemní stavba využívána jako garáže.
Ohradní zeď - Kolem dvora obíhá ohradní zeď z valné části neomítnutá, jejíž části jsou bývalým
obvodovým zdivem asanovaných hospodářských budov. Zdivo převážně kamenné, zčásti cihlové.
Usedlost Turbová - areál, čp. 1066, Jinonická 6, U Vojanky 39
Bývalá viniční usedlost s barokní výstavbou po polovině 18. století nabyla nové podoby na konci
19. století, kdy vznikly jak nové hospodářské budovy při ulici, tak obytný dům při hlavní bráně.
Obytná budova I - Jednopatrová budova při hlavní bráně, s pseudobarokním průčelím a mansardovou střechou s vikýři. Průčelí obrácené do svahu je členěno verandou s vyřezávanými
dřevěnými prvky. Při bočním pravém průčelí je věž se zkosenými nárožími a oválnými okny –
budova už není KP.
Obytná budova II - Jednopatrová budova uprostřed terasovité zahrady s hladkým průčelími a
mansardovou střechou. Patro je přístupné z terénu na straně obrácené do svahu. Dům barokního
původu byl přestavěn v minulém století.
Hospodářská budova I - Přízemní budova při Jinonické ulici z roku 1897 s eklektickým
průčelím, s mansardovou střechou, na nároží s polovalbou. V lichoběžníkovém střešním štítu
je letopočet 1897. Interiéry mají segmentové klenby do traverz.
Hospodářská budova II - Přízemní budova při Jinonické ulici s vysokým půdním prostorem
zasazená ve svažitém terénu, vystavěná koncem minulého století. Plochostropé interiéry jsou
novodobě adaptovány.
Zahrada s plastikami - V terasovitě upravené zahradě z větší části osázené ovocnými stromy se
nacházejí přibližně uprostřed, při obytném domě, dvě dvojice pilířů, patřící k bývalým dvěma
barokním bránám. Pilíře z cihlového zdiva se zbytky omítky a štukové výzdoby nesou pískovcové
sochy putti. Na jedné dvojici pilířů je po jedné postavičce, z nichž jedna drží košík s ovocem,
druhá přidržuje před ústy hrozen vína. Na druhé dvojici pilířů byla vždy sousoší dvou postaviček,
z nichž se zachovala torza bez obličejů a končetin. Při těchto bývalých branách stojí mohutný tis,
jehož stáří se odhaduje na 300 let.
Ohradní zeď - Usedlost spolu se zahradou je obehnána zdí, v horní části převážně bez omítky.
Zdivo je cihlové, zesílené pilíři.
Brána - Před hlavní obyt nou budovou je v ohradní zdi při Jinonické ulici brána s
půlkruhovým záklenkem, rámována pilastry s pásovou archivoltou a s klenákem. Po
stranách nesou pilastry s čabrakami římsu nad vjezdem vzdutou do segmentu. Brána je kryta
prejzy. Dvoukřídlá vrata jsou z prken.
Dvojvila, čp. 476 a 477, U tenisu 3,5
Jednopatrová dvojvila z roku 1929 dle projektu architekta Ludvíka Hilgerta, který je také autorem
přístavby zasklené verandy z roku 1936. Významné dílo české architektonické avantgardy období
funkcionalismu.
Kostel sv. Jana Nepomuckého – Košířské náměstí
Funkcionalistická jednolodní chrámová budova, stavba započata 1940, vysvěcena 1942.
Dominantu tvoří padesátimetrová hranolová věž zakončená zvonicí. Vnitřní výzdoba se váže
k oatronu kostela, reliéf za oltářem je dílem sochaře Jindřicha Wielguse, vitraille od malíře Josefa
Lieslera.
Kaple Nanebevzetí Panny Marie, nároží Plzeňské třídy a ulice U Klamovky
Barokní kaple vznikla roku 1752 přestavbou kapličky ze 17. století (v místě stávajícího
13
presbytáře). Kaple má plochostropý prostor lodi, presbytář klenbu s trojúhelnými výsečemi.
Sakristie je plochostropá.
Socha sv. Václava Musílkova ulice
Pískovcová socha světce na okraji parčíku stojí na podstavci s erby a nápisem: SVATÝ VÁCLAVE
NEDEJ ZAHYNOUTI NÁM NI BUDOUCÍM. Socha od F. Hnátka je z roku 1905.
KATASTRÁLNÍ UZEMÍ MALÁ STRANA
Obytný dům čp. 115, Zborovská 64
Řadový novorenesanční dům od Victora Skučka a Jana Zeyera z let 1886-87 s krátkým dvorním
křídlem a sedlovou střechou. Hlavní fasáda nad zvýšeným přízemím třípatrová. Domovní vstup lemuje
bohatě utvářený edikulový portál s dvojicí rámujících polosloupů, mezi nimiž kruhová mušlovitě
členěná výduť s ženskou bustou.
Obytný dům čp. 117, Zborovská 66
Řadový, pětipodlažní činžovní dům, ze stejné doby a od stejných autorů jako čp. 115,
novorenesanční s hodnotnými uměleckořemeslnými detaily.
Obytný dům čp. 126, Vítězná l, Janáčkovo nábřeží
Nárožní, dvoukřídlý, třípatrový novorenesanční činžovní dům postavený v roce 1878 podle
návrhu architekta Josefa Schulze. Portál hlavního vstupu zdobí dvě pískovcové signované sochy
atlantů od Josefa Václava Myslbeka. Na druhém průčelí do nábřeží jsou sochy tří karyatid.
Obytný dům čp. 133, Janáčkovo nábřeží 61
Řadový, šestipodlažní činžovní dům postavený koncem sedmdesátých let minulého století.
Fasáda a vnitřní vybavení domu jsou novorenesanční, v 1. podlaží původní mříže. Uvnitř
řada cenných detailů jako dveře, vitraille, schodišťové zábradlí apod.
Obytný dům čp. 138, Janáčkovo nábřeží 59
Řadový, pětipodlažní novorenesanční činžovní dům z roku 1877 od stavitelů V. Kavky a A.
Doubravy. Podkroví do dvora přistaveno podle plánů z roku 1923. Zajímavé detaily v interiéru litinové schodišťové zábradlí, dveře, skleněné leptané výplně oken na podestách.
Obytný dům čp. 140, Janáčkovo nábřeží 55
Řadový, šestipodlažní novorenesanční činžovní dům podle plánu stavitele A. Filcika z roku
1878. V interiéru leptaná skla, výplňové dveře, dlažba teraco. Na dvorku litinová pumpa a plot z
litinových tyčí.
Obytný dům U řetězového mostu čp. 419, Vítězná 15
Nárožní, třípatrový, klasicistní činžovní dům ze 40. let minulého století, postaven podle projektu
stavitele Josefa Kaury. V přízemí pruské plackové klenby do pasů, v průjezdu zrcadlová klenba.
Do dvora pavlače na krakorcích. Ve dvoře část gotické hradební zdi Malé Strany.
Obytný dům U Karla IV. čp. 530, nároží Vítězné a Šeříkové
Nárožní, dvoukřídlý, třípatrový činžovní dům z let 1842-1844 od stavitele Tredrovského stojí na
místě části bývalé malostranské cihelny. Průčelí klasicistní, v přízemí valené klenby. Ve dvoře je
úsek gotické hradební zdi Malé Strany.
Obytný dům U Otakara II čp. 531, Vítězná 13
Nadační dům Dauskových. Řadový, třípatrový dům postavený v letech 1842-1844 stavitelem J.
H. Frenclem. Průčelí klasicistní, nad hlavním vstupem, jímž je vjezd do průjezdu, vystupuje
14
balkon na krakorcích s železnou mříží zábradlí. Do dvora jsou pavlače na krakorcích. Ve dvoře v
nice s konchou je socha Přemysla Otakara II. v brnění. Ve dvoře se též nachází úsek gotické
hradební zdi Malé Strany. V domě žil geolog Joachim Barrande.
KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ MOTOL
Bývalý Maltézský mlýn - areál, čp. 10, Plzeňská 231
Maltézský mlýn z druhé poloviny 18. století, klasicistně přestavěný.
Mlýn - Jednopatrový dům s plochostropým prostorem bývalé mlýnice. Průčelí jsou hladká, okna
bez šambrán. Střecha valbová. Část přízemí zaklenuta segmenty do pasů, část má dřevěný
trámový strop. Rybník - Západně od mlýna je mlýnský rybník s kamennou hrází a výpustí v
jihovýchodním rohu.
Obytný dům, čp. 3, Za opravnou
Jednopatrový objekt z první poloviny 19. století. Průčelí hladká, střecha valbová, přízemí zčásti
zaklenuto segmentovou klenbou.
Kříž, na skále nad bývalým mlýnem –
Pískovcový kříž cca 4 metry vysoký. Na soklu maltézský kříž a letopočet 1721.
KATASTRÁLNÍ UZEMÍ RADLICE
Starý židovský hřbitov - areál, U starého židovského hřbitova
Hřbitov založen v druhé polovině 18. století. Pohřbívalo se zde do začátku 20. století. Je
rozložen na svahu na okraji lesa. V areálu je řada hodnotných náhrobků
Márnice - Přízemní, raně klasicistní domek s valbovou střechou, s hlavním vstupem do prostoru
hřbitova. Ohradní zeď- Kolem čtvercové plochy hřbitova je kamenná zeď, brána zničena.
Kaple sv. Jana Nepomuckého, Radlická ulice
Barokní kaple z roku 1722. Orientovaná stavba s valbovou střechou se sanktusníkem má
pravoúhlý vstup v západním průčelí, nad ním kamenná kartuše s letopočtem 1722. Na soklu
před kaplí původně stála litinová socha sv. Jana Nepomuckého z poloviny minulého století, výška
cca l metr.
KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ SMÍCHOV
Vila Kinských - areál čp. 98, Holečkova 2
Vynikající doklad předměstského šlechtického letohrádku obklopeného rozlehlým parkem,
později zpřístupněným veřejnosti. Ojedinělý areál, v němž je působení architektury plynule
napojeno na přírodně zahradní řešení parku. Areál je rozložen na západním svahu Petřína, za
pásem středověkého a barokního opevnění Malé Strany. Mimo samostatný objekt letohrádku
zahrnuje řadu dalších objektů a drobných plastik, které jsou součástí zahrady.
Vila Kinských - Původně letohrádek Kinských, ušlechtilá klasicistní stavba z let 1827-1831
postavená vídeňským architektem Jindřichem Kochem. Od roku 1905 je zde umístěno
národopisné oddělení Národního muzea.
Zahrada Kinských – Založena roku 1825, výstavba započala roku 1827. Situována na svazích
Petřína jako přírodně krajinářský park v anglickém slohu, autor Fr. Höhnel. Hořejší část
zahrady upravena v letech 1860-1861 pod vedením Bedřicha Wünschera. Koncem 19. století mělo
dojít k rozprodeji pozemků na zástavbu, roku 1901 byla zahrada zakoupena společně pražskou a
15
smíchovskou obcí,
zveřejněna a průrazem vstupu v Hladové zdi napojena na Seminářskou zahradu. Po umístění
Národopisného muzea do vily Kinských byly v zahradě umístěny další drobné architektonické
prvky. Vrátnice čp. 95 - Bývalá vrátnice je drobná stavba napravo při vstupu do zahrady.
Švýcárna čp. 97- Trojkřídlá přízemní klasicistní budova poblíž hlavního vstupu do zahrady, postavená kolem roku 1830.
Domek čp. 99 - Volně stojící objekt v horní části zahrady, původně obytný dům pro zaměstnance,
postavený patrně koncem 19. století.
Zahradní pavilon čp. 242 - Umístěn v horní části zahrady, později užíván jako restaurace.
Klasicistní přízemní stavba s francouzskými okny ve střední části, postavena kolem roku 1830.
Kostel sv. Michala - Umístěn v horní části zahrady. Dřevěný, roubený kostelík z 18. století, přenesený sem roku 1929 z Medvědovců u Mukačeva.
Boží muka - Volně stojící toskánský sloup s nástavcem nad hlavicí, který sloužil jako sluneční
hodiny. Je z počátku 18. století.
Zvonička z Valašska - Drobný objekt přenesený z Dolních Bojanovic u Hodonína.
Skleníky (fragmenty) - Objekt bývalých skleníků v horní části zahrady, zachován jen ve
fragmentech.
Bazén - Kruhová, novodobě upravená vodní nádrž před průčelím čp. 98.
Ohradní a opěrné zdi - Zdi vymezují komplex zahrady. Při Holečkové ulici je omítaná zeď
se vstupní branou, na ní navazují zdi na straně k další zástavbě při Holečkově ulici. V horní
části zahrady zachovaný pás Hladové zdi a barokního bastionu.
Plastika Čtrnáctiletá - Bronzová plastika od Karla Dvořáka z roku 1928.
Plastika Lachtan - Bronzová socha umístěná uprostřed jezírka v horní části zahrady, dílo Jana
Laudy z roku 1953.
Plastika Herkules - Pískovcová socha Herkula umístěná uprostřed spodního jezírka, barokní,
přenesená sem z Kampy.
Pomník Hany Kvapilové - Mramorový pomník umělkyně, sedící postava na hranolovém soklu,
dílo Jana Štursy z roku 1913.
Usedlost Hřebenka - areál, čp. 107, Švédská 39
Původně raně barokní usedlost na místě starší vinice s výraznými úpravami po roce 1925.
Obytná budova - Původně raně barokní objekt ze 17. století, z něhož zachován portál, arkády ve
dvoře a malované záklopové stropy v 1. patře jižního křídla. V letech 1926-1928 proběhla
výrazná moderní přestavba podle návrhu architekta P. Kavalíra, na sochařské výzdobě se
podílel Jaroslav Horejc. Zahrada - Zahrada usedlosti na místě původní vinice, upravena snad po
roce 1926.
Usedlost Horní Palata - areál, čp. 110, Na Hřebenkách 59
Bývalá viniční usedlost malebně založená ve svahu.
Obytná budova - Je součástí zástavby kolem dvora. Patrová, dvoukřídlá, s věžičkou na hřebeni
sedlové střechy. V interiéru segmentové klenby sklenuté do pasů. Budova z doby kolem roku
1725.
Hospodářská budova, stodola - Hospodářské části usedlosti byly výrazně upravené ve druhé
polovině 18. století, novodobé zásahy.
Ohradní zeď - Zeď zděná, omítaná.
Brána - Zaklenutá segmentem, lemována plochou ustupující šambránou, úprava patrně z konce
18. století.
Usedlost Perníkářka - areál, čp. 111, Pod hájem l, Pod Palatou l
Původně viniční usedlost, jež je nazývána podle původního majitele v 15. století pekaře Perníčka.
V 17. století byl majitelem Václav Doležal, rovněž perníkář. Dnešní budovy jsou v zásadě pozdně
barokní s úpravami z počátku 19. století.
16
Obytná budova - Pozdně barokní objekt s mansardovou střechou, zčásti krytou šindelem. Vnější
stěna budovy je půdorysně zvlněna a zpevněna širokým opěrákem, zleva vystupuje hranolový
rizalit. Na střeše torzo věžičky. Úprava fasády a korunní římsy z počátku 19. století.
Hospodářská budova I a II - Hospodářské objekty obklopující dvůr pozdně barokní s úpravami
z počátku 19. století,
Brána - Půkruhově zaklenutá, lemovaná pilastry a ukončená prolamovanou atikou z tvárnic.
Výrazná úprava na poč. 19. století.
Usedlost Klikovka - areál, čp. 118, U Klikovky 4
Z bývalé usedlosti Klikovka zachována pouze barokní sýpka upravená již v 19. století k bytovým
účelům.
Bývalá sýpka - Původní barokní hospodářská budova krytá sedlovou střechou, ve vysokých
trojúhelných štítech jsou nízká obdélná okna. Vlastní fasády upraveny okenními otvory v 19.
století v raně klasicistním duchu.
Zahrada - Zahradní plocha obklopující usedlost (sýpku) na dvou stranách je jen částí rozlohy
původní usedlosti.
Usedlost Skalka - areál, čp. 120, Pod Skalkou, U Klikovky 25
Obytná budova - Původně barokní patrová budova samostatně stojící na vysokém návrší.
Členění fasády červenými lisénami zastřela novodobá úprava z roku 1963.
Zahrada - Plocha zahrady ohraničena zčásti poškozenou ohradní zdí. Zahrada nese stopy řady
úprav a je dnes částečně zpustlá. Širší zahrada má charakter anglického parku.
Brána - V ohradní zdi zahrady s hranolovými pilíři ukončenými římsou. Upravena patrně v
polovině 19. století spolu se zahradou.
Usedlost Zámečnice - areál, čp. 130, Plzeňská 74
Obytná budova - Volně stojící jednopatrová budova na téměř čtvercovém půdorysu. Klasicistní
stavba z první poloviny 19. století s dílčími novodobými zásahy.
Zahrada - Na obdélníkovém pozemku s řadou hodnotných vzrostlých kaštanů.
Busty- Volně umístěné čtyři pískovcové poškozené mužské antikizující busty. Plastiky barokního
charakteru patrně z 18. století.
Usedlost Klamovka - areál, čp. 154, Podbělohorská 3
Roku 1757 usedlost koupili hrabata Clam-Gallasové, po nichž je nazvána a kteří tu koncem 18.
století zřídili několik romantických staveb. V 19. století byl v areálu zřízen veřejný park.
Obytná budova - Patrový obytný objekt usedlosti, do zahrady přízemní, krytý mansardovou
střechou, třetí čtvrtina 18. století.
Zámeček - Ve středu zahrady volně stojící patrová budova bývalého zámečku Clam-Gallasů,
upravena v 19. století na obytný dům, později restauraci. V jádře patrně barokní objekt, který
prošel řadou mladších úprav.
Skleník - Rokokový zahradní pavilon (altán) ze druhé poloviny 18. století s oválnou střední částí
a nástavcem nižšího polopatra. Na obou stranách připojena krátká křídla se skleníkem.
Chrámek noci - Centrální stavba se zasklenými otvory v kupoli, vyvolávajícími zevnitř dojem
hvězdné oblohy. Fasáda antikizující, ukončena atikou s vázami. Postavena
kolem roku 1790.
17
Klamovka - Chrámek noci
Novogotický altán - Stavba z let 1800-1820, postavená ve slohu romantické gotiky jako součást
anglického parku.
Klamovka - Novogotický altán
Sousoší Rodina - Kamenná plastika K. Velického osazená roku 1960.
Zahrada - Původní zahrada usedlosti upravená koncem 18. století na anglický park s řadou
drobných staveb. Další úpravy jsou z 19. století, kdy byla proměněna ve veřejný park.
Usedlost Bertramka - areál, čp. 169, U Mrázovky 2
Bývalá barokní usedlost ze 17. století, pojmenovaná podle tehdejšího majitele F. Bertramského. Od
roku 1784 vlastnili Bertramku manželé František Xaver a Josefina Duškovi, u nichž byl hostem W.
A. Mozart. V polovině 20. století zde byl zřízen Mozartův památník.
Obytná budova - Původní barokní objekt ze 17. století byl upraven ve 2. polovině 18. století na
Bertramka
předměst skou vilu. Další úpravy z roku 1873. Během úprav v letech 1955-1956 byly
obnoveny interiéry z doby Mozartova pobytu.
Zahrada - Původní zahrada usedlosti ze 17. století byla upravena ve 2. polovině 18. století při
přestavbě budovy. V zahradě je zachována řada hodnotných stromů a drobná sochařská a
architektonická díla.
Sala terrena - Zahradní architektura s původními malbami, jejichž vznik bývá kladen do doby
kolem roku 1700, doplněny byly po roce 1780.
Památník W. A. Mozarta - Pískovcové poprsí skladatele, dílo Tomáše Seidana z roku 1876, při
úpravách zahrady v 50. letech 20. století přeneseno o něco níže od místa svého původního
umístění. Na původním místě obnoven kamenný stůl, u něhož Mozart podle tradice pracoval i
odpočíval.
Fontána s plastikou Živý pramen - V moderně upraveném koutu s dětským hřištěm před
branou Bertramky pískovcová fontánka s plastikou Živý pramen od Jana Kodeta z roku 1964.
18
Brána na Popelce ve dvoře při čp. 80 (Košíře) - Zachovaná brána dokumentuje původní rozlohu
usedlosti Bertramka, jejíž vznik lze sledovat od roku 1603. Je pozůstatkem mohutné ohradní zdi
se třemi branami z poloviny 18. století.
Usedlost Cihlářka - areál, čp. 171, U Mrázovky 20
Původní stará usedlost přebudovaná ve 20. letech 20. století na objekt vilového charakteru
obklopeného zahradou.
Obytná budova - Původní barokní objekt usedlosti byl přestavěn v meziválečném období na vilu.
V místnosti v patře se zachoval záklopový trámový strop s malovanými rostlinnými motivy.
Zahrada - Zahrada upravená patrně při přestavbě objektu, před průčelím objektu členěna terasou
se zábradlím.
Usedlost Nikolajka - areál, čp. 174, U Nikolajky
Obytná budova - Původně stará usedlost, jejíž obytná budova byla radikálně přestavěna v 18.
století, kdy se objekt rozšířil. Nynější vzhled je výsledkem úpravy po roce 1800. Patrová budova
je po obou stranách věžovitě o patro zvýšena. Navazují na ni dvě pravoúhle připojená křídla.
Uprostřed hlavního průčelí je balkon. Přízemní místnosti mají valené zaklenutí s lunetami, v
severní části jsou segmentové klenby.
Zahrada - Velká zahrada tvoří původní přírodní rámec usedlosti.
Kaplička - Drobná stavba na kamenném soklu s pravoúhlým výklenkem a plechovou stříškou.
Ve výklenku dřevěná socha Panny Marie (cca 80 cm).
Ohradní zeď- Úsek ohradní zdi připojený k hlavnímu objektu. Zeď je kamenná, omítaná, vede od
usedlosti do svahu, dále pokračuje jen železné oplocení.
Usedlost Malvazinka - areál, čp. 177, U Malvazinky 7
Obytná budova - Volně stojící obytný dům bývalé barokní usedlosti upravené a přestavované v
19. století. Pozdně klasicistní fasáda s novobarokními prvky. Novodobé úpravy.
Zahrada - Usedlost obklopena zahradou, která je na východní straně objektu napojena terasou
na omítnutou opěrnou zeď.
Usedlost Santoška - areál, čp. 178
Původně stará viniční usedlost upravená barokně a v roce 1863 obklopená rozsáhlým parkem se
zbytky původní sochařské výzdoby.
Obytná budova - Novogotická vila z roku 1863. Patrová budova na obou rozích věžovitě o patro
zvýšena. Výzdobné prvky jsou odvozeny z pozdní gotiky.
Zahrada (park) - Na místě původních středověkých vinic, pozdější součást usedlosti, po roce
1863 upravena na park.
Brána s putti - Pilířová vstupní brána do parku, oba pilíře ukončeny sousošími putti. Zbytek
pozdně barokní výzdoby.
Socha Flory, dekorativní váza, socha Amora - Části původní výzdoby zahrady umístěné volně v
parku, barokní, z 2. poloviny 18. století.
Usedlost Skalka - areál, čp. 182, Bieblova 15
Obytná budova - Jednopatrový obytný dům postavený patrně na konci 18. století. Střecha
mansardová, novodobé prvky.
Zahrada s ohradní zdí - Ohradní zeď pozemku při ulici, omítaná členěná mírně vystupujícím
pilířem.
Socha sv. Jana Nepomuckého - Nad pilířem v ohradní zdi robustní plastika světce, v
nadživotní velikosti s tradičními atributy. Pískovec, konec 18. století, pražská práce.
Usedlost Koulka - areál, čp. 189, Křížová 37, Pod Kesnerkou l
Původní hospodářská usedlost, z níž je zachována obytná část, hospodářské budovy byly zbořeny
19
v roce 1939.
Obytná budova - Hlavní dvoupatrová budova usedlosti nese znaky stavební etapy z doby založení v roce 1760. Přestavby ve 20. letech 19. století, další úpravy jsou ze 70. let 19. století,
kdy vznikla dnešní novobarokní fasáda. Novodobé zásahy do interiéru.
Zahrada - Je zčásti využívána pro zahrádky zčásti neudržována. Úpravy ze 70. let 19. století
většinou zanikly.
Zahradní domek - Po levé straně domu vzadu jednotrakt
bývalé zimní zahrady, v přední části se suterénem vestavěným do stoupajícího svahu. Novodobě
upraven pro bytové účely.
Grotta - V zahradě jihozápadně od domku zbytky umělé jeskyně, dnes ve velmi sešlém stavu.
Usedlost Konvářka - areál čp. 192, Na Konvářce 22
Bývalá hospodářská usedlost upravená ve 20. stolet í pro řád křížovníků s červenou hvězdou
architektem Kořínkem.
Obytná budova - Patrová obytná budova bývalé hospodářské usedlosti stojí na přibližně
čtvercovém půdorysu. Nároží jsou zaoblena. Hlavní portál lemuje ostění s uchy a kapkami. V
nadpraží štítek rámovaný štukovými vlnovkami s křížovnickým znakem. Stavbu kryje mansardová střecha. Současná podoba objektu, tvaroslovně zjednodušená, není zcela totožná s
původním vzhledem v 2. polovině 18. stol.
Zahrada - Navazuje na západní a severní straně na obytnou budovu. V zahradě zčásti hodnotná
vzrostlá zeleň.
Ohradní zeď - Zděná, omítnutá.
Bývalá stodola - Samostatně stojící budova se sedlovou střechou. Novodobá úprava.
Stáje - Ve stoupajícím terénu před hlavním průčelím hlavního objektu je přízemní objekt bývalých
stájí, později upraven na dílny a obytné prostory. Část prostor zaklenuta segmenty do traverz. Podkroví ve střední části objektu. Úpravy jsou z roku 1926 a ze 70. a 80. let 20. století.
Portheimka -areál čp. 68, Štefánikova 12, náměstí 14. října 14
Dientzenhoferův letohrádek Ukázka barokního předměstského letohrádku se zahradou,
architektonicky pozoruhodné dílo Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Letohrádek Portheimka
Barokní letohrádek, který si postavil roku 1728 Kilián Ignác Dientzenhofer pro svou rodinu. V
roce 1758 zakoupil letohrádek František Leopold hrabě Buquoy, po němž je letohrádek někdy
nazýván. Roku 1824 objekt zakoupili Porgesové z Portheimu. Mořic Portheim rozšířil stavbu o dvě
křídla klasicistní, z nichž levé (jižní) bylo zbořeno v souvislosti se stavbou kostela sv. Václava v
roce 1884. V interiérech zachován oválný sál v patře s nástropní freskou Bakchanálií od Václava
Vavřince Reinera z roku 1729. V době Porgesů od roku 1875 zde působil při různých příležitostech
mimo jiné Antonín Dvořák. Při poslední rekonstrukci v 90. letech tohoto století byly objeveny
zbytky fresek v prostorách 1. patra a v bývalé sala terreně (dnes kavárna), kde byla též odkryta
Portheimka
studna oválného půdorysu.
Zahrada - Dnešní zahrada je pouze částí původního zahradního celku, který sahal až k Vltavě.
Zejména za Františka Leopolda hraběte Buquoye byla zahrada výrazně upravena a vybavena
exotickou vegetací, oranžérií, fíkovnou a skleníky. Po roce 1951 byla zahrada upravena na veřejný
sad, přičemž byla zbořena ohradní zeď. V zahradě je řada hodnotných vzrostlých stromů.
20
Kašna - Prostá barokní kamenná nádrž několikrát přemístěná, nyní u zdi na jižní straně zahrady.
Klášter Sacré Coeur - areál čp. 103, Holečkova 31
Kongregace Nejsvětějšího Srdce Ježíšova byla založena roku 1800 v Paříži, pražský klášter
založen roku 1872 na místě bývalé usedlosti v zahradě hraběte Claryho, kostel zbudován v letech
1882-1884.
Klášterní budova - Postavená po roce 1872 v pozdně klasicistním slohu. Architektonicky a půdorysně členitá stavba, cenná stavba s příznivou konfigurací hmot a zajímavou dispozicí, jejíž
součástí se stal i o něco mladší kostel.
Kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova - Sálová neorientovaná novogotická stavba, vybudovaná v
letech 1882-1884 při řeholním domě podle projektu benediktina P. Gislina Bethuna. V interiéru
hodnotné nástěnné malby ve stylu beuronské benediktinské školy. Od stejného autora pochází i
projekt protějšího kostela a kláštera sv. Gabriela.
Zahrada - Zahrada v místě snad starší zahrady hraběte Claryho, upravená současně se stavbou
kláštera, řada hodnotných vzrostlých stromů. Od Holečkovy ulice je oddělena zdí.
Ohradní zeď- Zděná, omítnutá, mezi sloupy pole s výplněmi.
Klášter sv. Gabriela - areál čp. 106, Holečkova 8,10, Švédská 2
Bývalý klášter beuronských benediktinek, zbudovaný v letech 1888-1891 z odkazu hraběnky
Gabriely Sweerts-Sporckové. Výrazná a u nás poslední ukázka uplatnění komplexního specifického umění beuronských benediktinů (mužská větev od roku 1880 v klášteře Na Slovanech).
Klášter zanikl roku 1918, od roku 1930 zde bylo poštovní muzeum.
Kostel Zvěstování Panně Marii - Sálová stavba s nízkou boční lodí na jižní straně a
půlkruhovou apsidou Původní klášterní kostel postaven spolu s klášterem v letech 1888-1891
podle plánů beuronských řádových architektů Gislina Bethuna a Hildebrandta Hemptirna. Vnitřek
je bohatě zdoben malbami beuronské malířské školy.
Klášter benediktinek - Klášterní budova postavená shodně s kostelem na jeho severní
straně v novorománském slohu v letech 1888-1891 G. Bethunem a H. Hemptirnem. V interiéru
některých prostor kláštera jsou nástěnné malby beuronské školy.
Kostel Zvěstování Panně Marii s přilehlým klášterem
Kostel sv. Václava, Štefánikova třída
Novorenesanční trojlodní bazilika s dvojicí věží v průčelí inspirovaná vrcholnou florentskou
renesancí, postavená podle projektu Antonína Barvitia v letech 1881-1885. Nad portály reliéfy L.
Šimka. Ve střední apsidě je barevná mozaika od J. Trenkwalda a čtyři výjevy ze života sv.
Václava, malované Františkem Sequensem. V bočních apsidách malby Maxmiliána Pirnera a
Zdeňka Rudla. Plastiky Čeňka Vosmíka, Stanislava Suchardy a L. Šimka. Jedna z
nejvýznamnějších českých církevních architektur druhé poloviny19. století v řešení
dokonalého celku architektury, plastiky a malby.
21
Arciděkanství, čp. 642, nám. 14. října 17
Novorenesanční budova z roku 1889 podle plánu Antonína Barvitia, nyní volně stojící za
kostelem. Novodobá dostavba.
Malostranský hřbitov – areál, Plzeňská třída
Malostranský hřbitov vznikl jako morový spolu s lazaretem roku 1679 a zpočátku byl používán jen
v dobách epidemií, v letech 1679-1680, 1713-1714, 1771-1772. Roku 1703 byla postave na
kap le s v. Ro cha, z bo ř ená v roce 1951 při druhém rozšíření Plzeňské třídy. Tehdy byly také
přemístěny některé náhrobky. Kostelík Nejsvětější Trojice, zbudovaný roku 1715, byl v letech
1831-1837 nahrazen dnešní stavbou. Dva roky po vydání císařského dekretu, roku 1786, se stal
hřbitov stálým pohřebištěm pro Malou Stranu, Hradčany a Smíchov. V novější části hřbitova se
pohřbívalo od roku 1862 do zrušení hřbitova v roce 1884.
Malostranský hřbitov - Celý komplex vyniká vzácným souborem klasicistní a romantické
funerální plastiky, zasazené do zeleně. Nejhodnotnější náhrobky vytvářeli členové rodiny
Platzerů, Josef Malínský, František Xaver Lederer, Václav Prachner, František Xaver Linn, bratří
Maxové, Ferdinand Pischelt a další umělci, kteří podstatně ovlivnili pozdější vývoj našeho
sochařství.
Jsou zde pochováni mnozí významní tvůrci našeho společenského a kulturního života, lidé
všech společenských vrstev, příslušníci šlechtických rodů i církevních řádů.
Kostel Nejsvětější Trojice - Jednolodní podélný hřbitovní kostel s věží v průčelí. Prostá
pozdně klasicistní stavba z let 1831-1837. Stojí na místě kaple, zbudované za morové epidemie
roku 1713. Na hlavním oltáři je obraz od Františka Horčičky.
Kostel Nejsvětější Trojice
Náhrobek biskupa-knížete Thuna-Hohensteina - Ve středu starší části hřbitova, klečící
postava biskupa se sepjatýma rukama, s položenou knihou u klekátka. Plastika je
umístěna na obdélném hranolovém soklu ze sliveneckého mramoru, na bocích
22
zasazeny desky s nápisy. Vynikající monumentální práce ulitá ze železa v letech 18301831 ve Vrbnovských slévárnách hořovických P. Zafoukalem podle modelu Václava
Prachnera a kresby Josefa Berglera. Patří k nejvýznamnějším památkám umělecké
litiny u nás. Biskup Leopold Leonhardt hrabě Thun-Hohenstein (1748-1826) byl posledním biskupem-knížetem pasovským, poslední léta života pobýval v Praze;
mimo jiné byl budovatelem své rezidence a parku na Cibulce v Košířích.
L
Malostranský hřbitov - Náhrobek biskupa - knížete Thun-Hohensteina
Hřbitov Malvazinky - areál, mezi ulicemi Peroutkova a U smíchovského
hřbitova
Původně hospodářská usedlost, kterou zřídil v 17. století Tomáš Malvazy a na jejichž
pozemcích byl roku 1876 založen hřbitov podle návrhu Antonia Barvitia.
Hřbitov - Četné zajímavé náhrobky Antonína Barvitia, Jaroslava Horejce, Ignáce
Platzera, Josefa Strachovského (hrob Jakuba Arbesa), Stanislava Suchardy, Jana Štursy,
Čeňka Vosmíka a dalších. Je zde pochována řada osobností českého kulturního a
vědeckého života. Památník padlých v květnové revoluci 1945.
Kostel sv. Filipa a Jakuba- Hřbitovní kostel postavený podle plánů A. Duchoně v
novorománském slohu v letech 1894-1896. Kostel převzal patrocinium románského
kostela stejného zasvěcení, který stával na dnešním Arbesově náměstí a byl zbořen roku 1891. Z tohoto kostela byly do nové stavby rovněž přeneseny významné barokní
plastiky od Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa.
Boží muka - Při vchodu na hřbitov jsou Boží muka přenesená sem ze zbraslavské
silnice, kde stávala před čp. 193. Toskánský sloup s chronogramem 1675, nesoucí
hranolovou kapličku se čtyřmi kamennými reliéfy.
Smíchovská radnice, čp. 236, Štefánikova 13
Novorenesanční dvoupatrová stavba, upravená roku 1879 z domu postaveného v první
polovině 19. století. Průčelí podle projektu Josefa Schulze zdobí plastiky Antonína
Poppa. Novodobé úpravy jsou ze druhé poloviny 20. století. Dvoukřídlá dvorní zástavba
vznikla v 19. století; byla novodobě upravována.
23
Smíchovská radnice
Národní dům, čp. 82, Zborovská 7, nám. 14. října 16
Secesní stavba architekta Aloise Čenského z let 1907-1908 s plastikami Josefa Pekárka a
Antonína Máry.
Bývalá synagoga čp. 290, Stroupežnického 32
Novorománská stavba s orientálními prvky z roku 1863, funkcionalistická
přístavba galerie z let 1930-1931 a následná celková přestavba architektem
Leopoldem Ehremannem.
Obytný dům čp. 5, Štefánikova 59
Pozdně klasicistní řadový dvoupatrový nájemní dům se dvěma křídly. Nad
hlavním vstupem balkon nesený krakorci. Ve dvoře pavlače rovněž na krakorcích.
Administrativní budova čp. 90, Janáčkovo nábřeží 4
Volně situovaná stavba z doby kolem roku 1920 s intaktně zachovanými detaily v
interiéru. Dům tvoří architektonický celek s věží bývalé malostranské vodárny.
Malostranská vodárenská věž, Petržilkovský ostrov
Věž malostranské vodárny při bývalém Petržilkovském mlýně postavená roku 1562
malostranskou obcí. Zásobovala vodou malostranské kašny.
Malostranská vodárenská věž
Lávka na ostrov, mezi Janáčkovým nábřežíma Židovským ostrovem
Železobetonová oblouková stavba z roku 1933, budovaná současně s Jiráskovým
mostem.
Bývalá ČKD Tatra, původně Ringhofferovy závody - areál,
24
mezi ulicemi Plzeňská a Kartouzská, čp. 233
Vila baronky Ringhofferové, čp. 20, Plzeňská, Kartouzská - Secesní vila v areálu
bývalé továrny Tatra Smíchov při ohradní zdi u Kartouzské ulice. Patrová stavba,
jejímž autorem je pravděpodobně Osvald Polívka.
Část fasády uličního průčelí - Část secesního průčelí.
Hydraulické lisy z čp. 233
Dva hydraulické lisy z haly bývalé továrny Tatra Smíchov.
Lis 600 tun - Hydraulický kovací lis vyrobený ve Škodových závodech v Plzni
v roce 1917, materiál ocel.
Lis 1. 000 tun - Hydraulický kovací lis vyrobený ve Škodových závodech v Plzni v
roce 1916, materiál ocel.
Obytný dům čp. 100, Holečkova 9
Výrazný nárožní objekt na půdorysu písmena V, na nároží s vystupující částí
kruhového půdorysu s drobnou kupolí. Pozoruhodná historizující architektura
zbudovaná podle plánu z roku 1875. Je zachována řada původních
uměleckořemeslných detailů.
Činžovní a obchodní dům – čp. 269, Zubatého 1
Nárožní dům s obchody z kategorie tzv. elektrických domů. Funkcionalistický ráz se
uplatnil v řešení fasád i v interiéru, kde se dodnes dochovalo mnoho řemeslných a
uměleckohistorickýxh prvků. Zajímavé jsou dochované materiály a jejich
kombinace. Průčelí s keramickým obkladem. Dům navrhla projekční kancelář
architektů Ernsta Mühlsteina a Victora Fürtha.
Obytný dům čp. 542, Zborovská 42
Novorenesanční třípatrový nárožní dům, jehož portál zdobí plastika Josefa Václava
Myslbeka. Architektonicky náročně řešený vestibul s malbami al secco. Dům
postavili roku 1885 architekti Antonín Wiehl a C. Gemperle.
Obytný dům čp. 1055,
Janáčkovo nábřeží 21, Kořenského l
Čtyřpatrový, nárožní nájemní dům, jehož novorenesanční fasádu zdobí ve 2. až 4.
patře sgrafita, částečně s náměty ze života Chodů, vytvořená podle kartonů Mikoláše
Obytný dům na Janáčkově nábřeží 1055
Alše. V průčelí na nábř eží je u míst ěn r elié f Mado ny s Ježíškem, n a nároží ve 2.
25
patře socha muže.
Obytný dům čp. 1064, Arbesovo nám..
Řadový činžovní dům s pěti nadzemními podlažími. Na nádvorní straně
vystupuje rizalit schodiště s lodžiemi přístupnými z podest. Hlavní průčelí je
neorenesanční se secesními prvky. Veřejné prostory domu jsou zdobeny
štukaturou a kvalitními umělecko-řemeslnými detaily.
Kordova vila čp. 1078, Na Václavce 30
Vilu postavil v roce 1903 snad podle vlastního návrhu smíchovský stavitel
Alois Korda. Vila má nárožní věž s kruhovým oknem. Fasády jsou zdobeny
štuky a freskami. ++++
Obytný dům čp. 1114, Janáčkovo nábřeží 19,
Významná architektura s bohatou secesně historizující fasádou s novorenesančními
motivy. V interiéru řada původních uměleckořemeslných detailů a vitraillí. Datováno
ve štítu rokem 1907.
Schwarzenberský sklad dřeva – čp. 1122, Nádražní 28
Obytný a administrativní objekt. Samostatně stojící neobarokní objekt z roku 1904 od stavitele Aloise
Elhenického, na nároží Nádražní a bývalé Horymírovy ulice, z níž je hlavní vstup. V interiéru
dochovaná většina původních prvků architektonického členění a uměleckořemeslných detailů štukové
výzdoby, kachlová kamna pocházejí ze zámku Orlík.. Původně obytný a úřední dům knížecího
schwarzenberského skladu dříví. Součástí celku byly dřevěné sklady dřeva, vše navazovalo na vorový
přístav.
Vila se zahradou čp. 1882, Na Hřebenkách 12
Rodinná funkcionalistická vila samostatně stojící v zahradě, postavená v roce 1928 podle plánu Jana
E. Kouly, s přístavbou terasy v roce 1937. V uliční fasádě půlkruhové schodiště, v zahradní fasádě
předsunuté 1. patro. Dochované interiéry s luxferovými stěnami.
Vila čp. 2092, Na Cihlářce 10
Moderní architektura zbudovaná roku 1932 firmou Matěj Blecha podle plánů Karla
Lhoty, zpracovaných za účasti Adolfa Loose. Stavba je pozoruhodná i atypicky
uspořádaným interiérem.
Pickova vila čp. 2071, U Mrázovky 7
Rodinná vila postavená v letech 1930-1931 architektem Ernstem Wiesnerem v duchu
moderního tradicionalismu.
Strojová kartotéka České správy sociálního zabezpečení, čp. 2383 Křížová 25
Funkcionalistická stavba s kartotékou evidence býv. Ústřední sociální pojišťovny vznikla
jako samostatné rozšíření provozu starší budovy pojišťovny. Zařízení kartotéky
prostupuje v celém půdorysu obě spodní podlaží a je tvořeno rozsáhlým středním
blokem hlubokých zakladačů a řadou obíhajících posuvných pracovních plošin,
umožňujících jejich pohyb všemi směry.
Zlatý lihovar Zlíchov, čp. 2584, Nádražní 2
Areál lihovaru, původně továrny firmy Fischl a Rosenbaum, je tvořen řadou provozních i
správních objektů z 2. pol. 19. a začátku 20. století. Dominuje budova destilovny
s převýšenou věžovou částí a s půlkruhově zakončenými okny ve fasádě do Nádražní
ulice. Na destilovnu navazují další původní historické objekty kotelny s polygonálním
26
komínem a výrobních hal. Lihovar je zmiňován r. 1836, dnešní budovy postaveny 1880,
úpravy v 90. letech 19. stol a po roce 1900.
Trafostanice s opěrnou zdí a schodištěm – Na Zatlance, Kováků
Objekt z 20. let 20. století situovaný na nároží ulic navazuje na opěrné zdi při
stoupajícím terénu ulice Na Zatlance. V průčelní fasádě v přízemí zaoblená předsíň
nesoucí balkon v patře. Fasáda zakončena konsolovou římsou nesoucí atiku, na fasádě
výrazné prvky rondokubismu. Navazující opěrná zeď je z kyklopského zdiva se
sestupným schodištěm s litinovým zábradlím.
Železniční most – mezi Hořejším a Rašínovým nábřežím
Trasa mostu je součástí Spojovací dráhy z roku 1871, patří k němu kamenný viadukt
pod Vyšehradem, na nějž navazuje vlastní těleso mostu. Z původní stavby pochází
kamenný obloukový viadukt, mostní konstrukce z roku 1871 byla v letech 1900-1901
nahrazena dnešní příhradovou parabolickou konstrukcí, stojící na dvou kamenných
pilířích. Stavitel Jan Kolář, strojírna bratrů Prášilů. Most je důležitou spojnicí
někdejšího nádraží Františka Josefa I. (Hl. nádraží) s nádražím Státní dráhy
(Masarykovo) a nádražím Západní dráhy (Smíchovské).
Zahradní pavilónek čp. 1046, Zapova 20 ????
Malý zahradní pavilon v zahradě vily, pojatý jako rotunda na soklu s kulatým okénkem
a kuželovou střechou. Romantická zahradní architektura z první poloviny 19. století.
Sala terrena při čp. 215, Na Popelce 12
Barokní stavba na oválném půdorysu, situována do svahu. Průčelí členěno pilastry s
triglyfy a slepými arkádami s nikami. Interiér zaklenut kupolí s lunetami. Zbytek
usedlosti z konce 18. století.
Kaple Nejsvětější Trojice při čp. 108, U Nesypky
Původně kaple při staré hospodářské usedlosti Nesypka, dnes zaniklé. Centrální
barokní stavba s vypouklými segmentovými stěnami. V osách stěn jsou okna v
segmentových záklencích se štukovou výzdobou. Vstup je na jižní straně. Zvoncovitá
střecha, krytá prejzy, vrcholí věžičkou s lucernou. Na východní straně atika. Interiér
zaklenut plackou. Kaple byla založena roku 1667, přestavěna roku 1732. Roku 1784
zrušena, obnovena roku 1821.
Medvědí fontána, náměstí 14. října
V parčíku umístěna tzv. Medvědí fontána, přenesená sem z bývalé Slavatovské zahrady.
Kašnu, zdobenou sochou Neptuna a sochami medvědů pod spodní mušlí, vytesal
roku 1689 Jeroným Kohl.
27
Medvědí fontána
Socha sv. Jana Nepomuckého, Holečkova úl. ve výklenku při cestě k domu čp. 2261
Pískovcová socha z první poloviny 18. století.
Socha sv. Aji při čp. 1573, Nádražní ulice
Pískovcová socha z roku 1770 je připisována Ignáci Platzerovi.
Socha Vltava Židovský ostrov (Dětský)
Bronzová alegorická socha z roku 1916 od sochaře Josefa Pekárka. Architektonické
řešení je dílem J. Sander a.
Socha Vltavy
Husův pomník, Husovy sady Pomník z roku 1927.
Busta je dílem Karla Pokorného, architekturu navrhl Alois Wachsmann.
28