Dlouhodobý záměr rozvoje tělovýchovy a sportu na území města

MĚSTO
ROŢNOV POD RADHOŠTĚM
DLOUHODOBÝ ZÁMĚR ROZVOJE
TĚLOVÝCHOVY A SPORTU NA ÚZEMÍ
MĚSTA ROŢNOVA POD RADHOŠTĚM
NA OBDOBÍ LET 2009 – 2013
Rožnov pod Radhoštěm, září 2009
1
2
Markéta Blinková
místostarostka města Roţnova pod Radhoštěm
MOTTO: KDO SE V DĚTSTVÍ NAUČÍ SE SPORTEM
NEBUDE SE HO CHTÍT VZDÁT ANI V DOSPĚLOSTI.
ŢÍT,
Milí přátelé sportu, milí Roţnováci,
kvalita a délka ţivota, úroveň
zdraví, stupeň pracovní výkonnosti, míra
osobní spokojenosti kaţdého jednotlivce
jsou ve vyspělých zemích stále více závislé
na tom, jak úspěšně se společnosti daří
rozvíjet zdravý způsob ţivota, a k tomu
tělovýchova a sport nepochybně patří,
neboť kompenzuje působení negativních
civilizačních faktorů. Vzhledem ke stálému
sniţování přirozené fyzické zátěţe u všech
věkových skupin občanů je funkce
tělovýchovy a sportu v jejich ţivotě
nezastupitelná.
Cílem této koncepce je pojmenovat
současný stav tělovýchovy a sportu na
území města k 31.8. 2009 a dále pak
definovat stávající problémy ve všech
oblastech tělovýchovy a sportu a předloţit
návrhy řešení pro období 2009 – 2013.
3
4
OBSAH
Úvodní slovo místostarostky …………………………………………………………… 3
Předmluva ……………………………………………………………………………… 7
Lexikon použité sportovní terminologie ……………………………………………...... 11
1.
1.1.
1.2.
1.2.1.
1.2.2.
1.2.3.
1.2.4.
1.3.
1.4.
ZÁKLADNÍ SPECIFIKA OVLIVŇUJÍCÍ ROZVOJ SPORTU A TĚLO VÝCHOVNÝCH AKTIVIT NA ÚZEMÍ MĚSTA
Historie sportu na území města Roţnova pod Radhoštěm …………………
Demografický vývoj počtu obyvatel města a jeho věková a vzdělanostní
struktura ………………………………………………………………………
Počet obyvatel města …………………………………………………………...
Demografický vývoj počtu narozených dětí …………………………………...
Předpokládaný počet dětí a ţáků na školách …………………………………..
Vzdělanostní struktura obyvatel města ………………………………………...
Legislativa upravující tělovýchovu a sport …………………………………
Roţnov pod Radhoštěm – centrum cestovního ruchu ……………………...
2.
SOUČASNÝ STAV SPORTU A TĚLOVÝCHOVNÝCH AKTIVIT A
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA MATERIÁLNĚ-TECHNICKÉ
ZÁKLADNY SPORTU NA ÚZEMÍ MĚSTA
2.1.
2.2.2.
2.2.3.
2.2.4.
2.3.
2.3.1.
2.3.2.
2.3.3.
2.3.4.
2.3.5.
2.3.6.
2.3.7.
2.4.
2.4.1.
2.4.2.
2.5.
Přehled sportovních, tělovýchovných a pohybových aktivit na
území města …………………………………………………………………...
Organizované tělovýchovné a sportovní aktivity – občanská sdruţení ……......
Tělovýchova a sport na školách a školských zařízeních ……………….………
Nabídka komerčních sportovních a pohybových aktivit ………………………
Neorganizovaná tělovýchova a sport …………………………………………..
Materiálně-technická základna slouţící sportu a tělovýchově na území
města …………………………………………………………………………...
MTZS v majetku města a ve vlastnictví obchodních společností
zaloţených městem……………………………………………………………...
MTZS ve správě škol nacházejících se na území města ……………………….
MTZS v majetku občanských sdruţení ………………………………………...
MTZS v majetku podnikatelských subjektů ……………………………………
Způsob financování sportu na území města v současnosti ………................
Státní podpora sportu …………………………………………………………..
SAZKA, a.s. ……………………………………………………………………
Prostředky kraje na podporu sportu ……………………………………………
Moţnosti čerpání prostředků na podporu sportu od nadací ……………………
Vyuţití vlastních příjmů při financování sportu ……………………………….
Sponzoring a dary právnických a fyzických osob ……………………………..
Financování sportu v rámci rozpočtu města ……………………………………
Ekonomická situace sportovních subjektů působících na území města …...
Ekonomická situace obchodních společností města …………………………….
Ekonomická situace občanských sdruţení ……………………………………...
Sport ve struktuře a činnosti orgánu města a městského úřadu …………...
3.
ANKETY A ŠETŘENÍ VYUŢITÉ PŘI ZPRACOVÁNÍ KONCEPCE
3.1.
Volnočasové aktivity dětí a mládeţe .………………………………………..
2.1.1.
2.1.2.
2.1.3.
2.1.4.
2.2.
2.2.1.
5
14
16
16
17
18
20
21
22
24
24
26
29
30
30
31
31
33
34
35
35
37
38
39
39
40
40
42
42
43
44
46
3.2.
3.3.
Anketa oblíbenosti jednotlivých druhů sportu ……………………………..
Šetření mezi občanskými (sportovními) sdruţeními ……………………….
4.
CÍLE A ZÁMĚRY PROGRAMOVÉ PODPORY SPORTU A
POHYBOVÝCH, REKREAČNÍCH A RELAXAČNÍCH AKTIVIT
NA ÚZEMÍ MĚSTA
4.1.
4.10.
4.11.
4.12.
Modernizace a rozvoj materiálně-technické základny sportu
(podpora investic) .............................................................................................
Modernizace a rozvoj MTZS v majetku města a ve správě příspěvkových
organizací a ve vlastnictví obchodních společností města .…………………….
Modernizace a rozvoj MTZS v majetku občanských sdruţení a podnikatelských subjektů ………………………………………………………………
Další záměry města při podpoře rozvoje MTZS na území města ……………..
Provoz a údrţba sportovních zařízení na území města .................................
Varianta I – vycházející ze současného stavu …………………………………..
Varianta II - zřízení servisní organizace …..……………………………………..
Vyuţití prostředků v rámci Státní podpory sportu ……………………………...
Podpora zvýhodněného vyuţití sportovních zařízení pro organizovanou
tělovýchovnou a sportovní činnost dětí a mládeţe ..........................................
Dotace obchodním společnostem města vlastnících sportovní zařízení
na zajištění organizované tělovýchovné a sportovní činnosti dětí a
mládeţe a neorganizovaných pohybových aktivit občanů .............................
Spoluúčast města při přípravě sportovních talentů .......................................
Sportovní střediska ……………………………………………………………..
Částečná úhrada nájmů sportovních zařízení ……………………………………
Podpora sportu na školách a školských zařízeních na území města …..........
Rozšířená výuka tělesné výchovy ………………………………………………
Podpora školním sportovním klubům ………………………………………….
Sportovní aktivity SVČ …………………………………………………………
Roţnovské olympiády dětí a mládeţe ………………………………………….
Podpora sportu v rámci grantového systému města ………………………..
Vytváření podmínek pro neorganizovanou tělovýchovu a sport…………..
Podpora pohybových aktivit občanů …………………………………………..
Zpřístupnění sportovních areálů základních škol ………………………………
Podpora komerčních pohybových a rekreačních aktivit ………………………
Správa a koordinace sportu, tělovýchovných a pohybových aktivit
provozovaných na území města ……………………………………………...
Informovanost veřejnosti o moţnostech a nabídce sportovních aktivit ......
Podpora vyuţívání prostředků z fondů EU a dalších zdrojů ………………
Principy financování sportu z rozpočtu města na období 2009–13 ……….
5.
ZÁVĚR
4.1.1.
4.1.2.
4.1.3.
4.2.
4.2.1.
4.2.2.
4.2.3.
4.3.
4.4.
4.5.
4.5.1.
4.5.2.
4.6.
4.6.1.
4.6.2.
4.6.3.
4.6.4.
4.7.
4.8
4.8.1.
4.8.2.
4.8.3.
4.9.
Použité zdroje (podklady, literatura, materiály)……………………………………….
Přílohy …………………………………………………………………………………
Seznam zkratek …………………………………………………………………………………..
Slovník cizích slov a výrazů vícekrát použitých v textu ..…………………………………..
Vysvětlení názvu některých netradičních sportů a pohybových aktivit ………………….
6
46
48
50
50
52
53
54
54
55
55
55
56
58
58
58
59
59
59
59
59
60
60
60
61
61
61
63
64
64
70
71
71
71
72
PŘEDMLUVA
V této úvodní časti Dlouhodobého
záměru rozvoje tělovýchovy a sportu na
území města Roţnova pod Radhoštěm
(dále jen „koncepce sportu“) bychom rádi
ozřejmili
celkově
zvolené
pojetí
zpracování této koncepce a důvody pouţité
stylizace textu jednotlivých kapitol a
článků.
způsob ţivota patří mezi nejdůleţitější a
nejefektivnější součásti prevence drogové
závislosti,
alkoholismu,
gamblerství,
kriminality
a
dalších
negativních
sociálních jevů.
Nezastupitelný je také
přínos
sportu
při ekonomickém
rozvoji
společnosti. Z dostupných studií a analýz
vyplývá, ţe objem sportovního trhu
v České republice se pohybuje v rozmezí
50 – 60 miliard Kč ročně a ţe sportovní
prostředí je čistým plátcem do státního
rozpočtu se saldem aţ 3,7 miliard Kč
ročně. Sport se významně podílí na iniciaci
ekonomického rozvoje i jednotlivých
regionů a obcí, a to v souvislosti s
výstavbou sportovní infrastruktury a s její
modernizací a dále pak ve spojitosti s
rozmachem podnikání ve sluţbách
spojených se sportem (fitcentra, relaxační
centra, posilovny, sportovní školy a kursy,
sportovní a pohybové aktivity nabízené
podnikatelskými subjekty, obchody se
sportovními potřebami a zboţím, výrobny
sportovního nářadí, náčiní a potřeb,
servisní sportovní organizace atd.).
Významnou úlohu hraje sport i při
rozvoji cestovního ruchu, který je
v současné
době
kromě
vlastního
poznávání zaměřen i na aktivní vyuţívání
volného času návštěvníků spojeného
především se sportem a pohybovými
aktivitami.
Sport se stává i důleţitým faktorem
v oblasti zaměstnanosti, kde generuje
pracovní místa, jako jsou trenéři, manaţeři
a funkcionáři sportovních organizací,
zaměstnanci ve sluţbách napojených na
sport, pohybové rekreační aktivity a
cestovní ruch, pracovníci zajišťující provoz
a údrţbu sportovních zařízení, ale i
sportovní lékaři, fyzioterapeuti, sportovní
ţurnalisté a další.
Nevyčíslená zůstává zatím i
přídavná hodnota sportu spojená se
sniţováním nákladů společnosti na
zdravotní péči občanů pravidelně se
věnujícím sportovním aktivitám.
POSTAVENÍ SPORTU V MODERNÍ
OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI
Sport je podle statistických šetření
Eurobarometru z roku 2004 jednou
z nejdůleţitějších součástí moderního
ţivotního stylu občanů Evropské unie,
patří mezi aktivity, kterým občané věnují
nejvíce
svého
volného
času.
Prostřednictvím sportu lidé uspokojují své
potřeby nejen v oblasti fyzické (zdatnost,
tělesná výkonnost, pohybové dovednosti),
ale i v oblasti psychické (duševní zdraví,
pozornost,
důslednost,
optimismus,
odolnost
vůči
psychické
zátěţi,
sebedůvěra, sebehodnoceni), dále pak
v oblasti sociální (tolerantnost, pochopení,
vzájemná úcta, obětavost), v oblasti etické
(povinnost, kázeň, zodpovědnost, právo,
úcta,
vlastenectví,
poctivost)
a
v neposlední řadě také v oblasti estetické
(ladný pohyb, vhodné oblékání a
vystupování, příjemné prostředí).
Přiměřené pohybové aktivity patří
k primárním činitelům zdraví a délky
lidského ţivota, kterou není moţno jiným
způsobem kompenzovat. Vzhledem ke
stálému sniţování přirozené fyzické zátěţe
u všech věkových skupin občanů je funkce
tělovýchovy a sportu v jejich ţivotě
nezastupitelná.
Významná je téţ úloha tělovýchovy
a sportu pro usměrňování agresivity,
rozvoj sociálního vědomí a etického
kodexu člověka, zejména v jeho dětství a
mládí. Jako nejrozšířenější ze všech
sociálních aktivit přispívá tělovýchova a
sport ke vzniku demokratických sdruţení
občanů, vede je k aktivitě, toleranci,
respektu a spolupráci. Aktivní sportovní
7
DŮVODY POTŘEBNOSTI
KONCEPCE SPORTU
VZNIKU
mezi mladou generací velmi populárních
druhů sportu a pohybových aktivit s prvky
adrenalinu, jako jsou in-line skating,
skateboarding, squash, florbal, lanové
dráhy apod.
Kaţdá odpovědná obec a město by
měly mít zpracovány plány svého rozvoje
podle oblastí svěřených Ústavou České
republiky (nejvyšším právním předpisem
ČR) do jejich působností. Právě proto je
pro město Roţnov pod Radhoštěm důleţité
zpracovat dlouhodobější koncepci sportu,
která by určila zejména:
Nedílnou součástí subvence města
v této oblasti je i finanční přispění
k zajištění materiálních podmínek pro
talentovanou mládeţ. Jde především o
podporu zvýhodněného vyuţití sportovních
zařízení jako jednoho z nejdůleţitějších
faktorů pro výkonnostní růst mladých
sportovních talentů.
 priority města při vytváření
podmínek pro uspokojování potřeb
svých občanů v oblasti tělovýchovy a
sportu,
 cíle a záměry, kterých má být
rozvojem tělovýchovy a sportu na
území města dosaţeno,
 základní principy a zásady, kterým
se rozvoj tělovýchovy a sportu bude
závazně řídit,
 nástroje a opatření, kterými má být
stanovených cílů a záměru dosaţeno.
Jedním z cílů koncepce sportu je i
průkaznost a prokazatelnost veřejné
podpory, kterou město přispívá na
tělovýchovu a sport. Kaţdý občan města
by měl tak získat konkrétní a přesné
informace o tom, jak je z „jeho“ daní
městem nakládáno v této oblasti.
ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA
Koncepce
sportu
pregnantně
vychází
z platné
legislativy
a
koncepčních materiálů Evropské unie a
České republiky v oblasti sportu a
tělovýchovy (více viz kapitola 1.3.
koncepce sportu – Legislativa upravující
tělovýchovu a sport).
Tyto materiály pojímají sport i
v širších
souvislostech
jako
součást
moderního ţivotního stylu občanů a jejich
volnočasových
aktivit.
Předkládaná
koncepce sportu je přednostně zaměřená na
„vlastní“ tělovýchovu a sport, protoţe širší
pojetí tělovýchovy a sportu nasměrované na
ţivotní styl, volný čas a zdraví obyvatel
města by znamenalo daleko podrobnější
analýzu vstupních údajů, do které by se
musely zapojit nejen další odbory MěÚ, ale i
další kompetentní státní instituce, občanská
sdruţení zaměřená na tyto oblasti a vlastní
občané města.
CÍLE A ZÁMĚRY KONCEPCE
Základním
cílem
předkládané
koncepce sportu je v souladu s úkoly, které
obcím ukládají právní předpisy a
doporučují koncepční materiály Evropské
unie a České republiky v oblasti sportu,
zvýšení kvality ţivota občanů města
prostřednictvím rozvoje sportu pro
všechny.
Záměrem koncepce sportu je pak
především
podpora
veškerých
pohybových aktivit dětí a mládeţe. Jedná
se o jeden ze základních nástrojů, který
prokazatelně vede nejen k prevenci
drogové
závislosti,
alkoholismu,
gamblerství, kriminality u dětí a mládeţe,
ale předchází i sedavému způsobu ţivota
spojeného často s předčasným vznikem
obezity a dalších typů zdravotního
oslabení. Sport účinně konkuruje také
atraktivním pasivním zálibám mladé
generace, jako jsou počítačové hry,
komunikace prostřednictvím internetu,
videa, reprotechnika apod. Větší pozornost
bude muset být v budoucnu zaměřena na
podporu dříve netradičních, dnes však
Dalším základem, z kterého
koncepce sportu vychází, jsou usnesení
Zastupitelstva a Rady města a
doporučení sportovní komise, která
kladou důraz zejména na konkrétnost,
praktické zaměření, výstiţnost, přesnost a
8
stručnost
jednotlivých
ustanovení
koncepce. Z tohoto důvodu je v textu
koncepce omezena „teoretická“ část
upravující zejména postavení sportu, jeho
obsahu, forem a cílů v rámci občanské
společnosti. V této oblasti odkazujeme
případné zájemce na prameny uvedené
v kapitole 5. - Pouţité zdroje (podklady,
literatura a materiály), z kterých se
vycházelo při zpracování koncepce sportu.
V souladu s uvedenými poţadavky jsou
v textu koncepce sportu uváděny
především hlavní zásady a principy,
kterými by se rozvoj sportu na území
města
měl
závazně
řídit,
jejich
konkretizace
je
pak
ponechána
v kompetenci Rady města, která by je
měla detailněji a pregnantně rozpracovat
do formy jednotlivých řídicích právních
aktů a metodických doporučení.
(bez započítání výdajů na jednorázové
mimořádné investiční akce, jako jsou
například cyklostezky). Toto navýšení by
mělo být přednostně směrováno na
modernizaci, rozvoj a údrţbu materiálnětechnické základny sportu na území města
a na podporu sportování dětí a mládeţe.
Z uvedeného důvodu je také potřeba
v koncepci sportu stanovit i základní
východiska, kterými bude financování
sportu a tělovýchovy na území města
usměrňováno v následujícím období.
Koncepce sportu bezprostředně
navazuje na jiţ Zastupitelstvem města
schválené rozvojové programy města
(blíţe viz kapitola 4.1. koncepce sportu –
Modernizace a rozvoj materiálně-technické
základny sportu). Koncepce má přímou
kontinuitu a dále rozvádí a konkretizuje ty
části těchto rozvojových programů, které
se zabývají volnočasovými aktivitami
občanů města a nabídkou pohybových
rekreačních aktivit pro návštěvníky města a
roţnovského regionu.
Jedním z nejdůleţitějších limitních
faktorů, na které bylo nutno při zpracování
koncepce brát zřetel, jsou i finanční
moţnosti města při podpoře vytváření
podmínek pro uspokojování potřeb občanů
v oblasti
tělovýchovy
a
sportu.
Z prostředků
města
je
kaţdoročně
vynakládáno na uspokojování potřeb
občanů města v oblasti sportu a
tělovýchovy nemálo finančních prostředků.
V roce
2009
to
bude
celkem
19.447.000,- Kč. Podrobná analýza
vynakládaných prostředků na podporu
sportu a tělovýchovy z rozpočtu města za
období let 2007 aţ 2009 je uvedena v bodě
2.3.7. této koncepce sportu – Financování
sportu v rámci rozpočtu města.
V současnosti subvencuje město
sport a tělovýchovu (včetně investic do
materiálně-technické základny) zhruba
částkou 1.100,- Kč na obyvatele, coţ je
sice značně více, neţ je průměr České
republiky, který se pohybuje okolo 350 Kč
na obyvatele, ale výrazně méně, neţ je u
vyspělých zemí Evropské unie, kde se tato
částka přibliţuje v přepočtu aţ k 5.000 Kč
na obyvatele. Záměrem koncepce sportu
je postupně zvýšit pravidelný příspěvek
města na podporu sportu a tělovýchovy
na částku 1.300,- Kč na obyvatele města
Koncepce sportu dále vychází
z jiţ
publikovaných
zpracovaných
koncepcí tělovýchovy a sportu městy a
obcemi ČR. Vzhledem k praktickému
zaměření koncepce sportu bylo přihlíţeno
zejména k jejich konkrétním opatřením na
rozvoj tělovýchovy a sportu na území
těchto obcí s přihlédnutím k jejich
specifickým podmínkám.
HLAVNÍ PRINCIPY A ZÁSADY
Při zpracování koncepce sportu
bylo přihlíţeno k následujícím základním
principům a zásadám, dohodnutých na
sportovní komisi a odsouhlasených Radou
města, kterými by se rozvoj tělovýchovy a
sportu na území města měl dále závazně
řídit:
 podporu směřovat za aktivními
účastníky
organizovaného
i
neorganizovaného sportu, nikoliv na
financování subjektů provozujících
tyto aktivity,
 zaměření a výši podpory rozlišit
podle sektorů:
9
- veřejný sektor (město, městem
zaloţené společnosti a zřízené
organizace),
- občanský
sektor
(občanská
sportovní sdruţení),
- soukromý sektor (podnikatelské
subjekty s nabídkou sportovních a
rekreačních pohybových aktivit),
podporu orientovat na zvýhodněné
vyuţití sportovních zařízení pro
organizovaný sport dětí a mládeţe a
pro neorganizovaný sport pro
všechny,
v rámci moţností rozpočtu města
subvencovat provoz a údrţbu
sportovních
zařízení
v majetku
občanských (sportovních) sdruţení,
při podpoře města rozlišovat
investiční a provozní výdaje,
zajistit spoluúčast města při přípravě
sportovních talentů,
vytvořit
podmínky
pro
neorganizovaný sport a pohybové a
rekreační aktivity určené širokým
vrstvám občanů,
prokazatelnost a průkaznost veřejné
podpory sportu a tělovýchově
v rámci rozpočtu města,
umoţnění
rozvoje
komerčních
sportovních
a
tělovýchovných
aktivit.







TVORBA KONCEPCE SPORTU – VĚC
VEŘEJNÁ
Koncepce sportu na úrovni obcí
zahrnují řešení řady konkrétních otázek a
oblastí, které vychází ze specifických
podmínek těchto obcí. Jedná se o určitý
politický proces ve smyslu veřejné politiky,
do nějţ vstupuje řada aktérů od volených
představitelů obce, přes její vedení,
administrativu
(úředníky),
činitele
občanských sportovních sdruţení aţ po
nezávislé odborníky, školy, podnikatelské
subjekty a veřejnost. Konečné znění
koncepce sportu je proto vţdy výsledkem
konsenzu zainteresovaných aktérů a nedá se
od ní očekávat jednorázové a konečné
vyřešení všech problémů, s kterými se rozvoj
sportu v současnosti potýká.
Přesto se domníváme, ţe předkládaná
koncepce sportu můţe představitelům města
poslouţit v blízké budoucnosti jako základní
pilíř při rozhodování o budoucnosti
tělovýchovy a sportu na území města.
Koncepci sportu je však nutno povaţovat
za materiál ţivý a otevřený, který bude
upřesňován
podle
měnících
se
společenských,
legislativních
a
ekonomických podmínek.
.
Ing. Dušan Vráţel
vedoucí odboru školství, mládeţe, tělovýchovy
a cestovního ruchu MěÚ Roţnova pod Radhoštěm
10
LEXIKON POUŢITÉ SPORTOVNÍ TERMINOLOGIE
k posílení zdraví, fyzické zdatnosti a ke zvýšení
pohybových dovedností, spojené většinou se
zábavou a společenským vyţitím.
K tomu, aby koncepce sportu byla
zřejmá a srozumitelná všem občanům města a
všem aktérům, kteří s ní přijdou do styku, je
nezbytné jednoznačně definovat pojmy
charakterizující jednotlivé oblasti sportu a
tělovýchovy. Z tohoto důvodu uvádíme v této
části slovník, který podrobně vysvětluje a
objasňuje pojmy sportovní terminologie
pouţité v textu této koncepce sportu. Uvedený
výklad sportovní terminologie vychází
především z právních norem a koncepčních
materiálů
MŠMT
upravujících
oblast
tělovýchovy a sportu a je určen jen pro potřeby
této koncepce.
Občanská (sportovní) sdruţení - Jedná se o
organizovaná sdruţení, která jsou právními
subjekty dle zákona 83/1990 Sb., o sdruţování
občanů, jejichţ předmětem spolkové činnosti je
sport a tělovýchova.
Podnikatelské subjekty s nabídkou sportovních
a rekreačních aktivit - Soukromé podnikatelské
subjekty nabízející v rámci svého podnikání
komerční sportovní a tělovýchovné aktivity.
Organizovaná tělovýchova a sport - Soustavný,
cílevědomý, odborný rozvoj pohybových a
fyzických dovedností sportovců vedoucí ke zvýšení
jejich sportovní výkonnosti v organizovaných
soutěţích všech úrovní, uskutečňovaný zpravidla
občanskými sportovními sdruţeními a školami.
Ţivotní styl - Souhra ţivotních činností,
prostřednictvím kterých lidé reprodukují svou
existenci a uspokojují svoje potřeby.
Volný čas - Čas, který zbude odečtením pracovního
času a nutné mimopracovní doby. Jeho náplní je
souhrn činností, kterým se člověk můţe věnovat
podle vlastní vůle poté, co se uvolnil od všech
závazků (spánek, cesta do zaměstnání a zpět, práce,
nákupy, hygiena, péče o děti, vyřizování úředních
záleţitostí, lékařská péče).
Neorganizovaná tělovýchova a sport Nepravidelné kondičně rekreační pohybové aktivity
provozované spontánně občany především na
veřejně přístupných sportovištích a při veřejně
přístupných akcích, které pořádají občanská
sdruţení, obce nebo podnikatelské subjekty se
sportovní a rekreační nabídkou.
Volnočasové aktivity - Aktivity, kterým je moţno
se věnovat ve volném čase (vzdělávání, kultura,
zábava, aktivní a pasivní odpočinek, tělocvičné
aktivity).
Komerční sportovní a tělovýchovné aktivity Pohybové a rekreační aktivity poskytované
podnikatelskými subjekty zpravidla za úplatu a
slouţící především k posílení zdraví a kondice,
k zábavě a společenskému vyţití.
Tělocvičné aktivity - Volnočasové aktivity
zaměřené na sport, tělovýchovu a pohybovou
rekreační činnost.
Materiálně-technická
základna
sportu
Sportovní zařízení a zařízení slouţící k regeneraci a
rehabilitaci, včetně nezbytného technického a
sociálního zázemí náleţejícího ke sportovnímu
zařízení.
Sport - Všechny formy tělesné činnosti, které
prostřednictvím organizované i neorganizované
účasti si kladou za cíl harmonický rozvoj tělesné i
psychické kondice, upevňování zdraví a dosahování
sportovních výkonů v soutěţích všech úrovní.
Sport pro všechny - Organizovaný a
neorganizovaný sport a pohybové rekreační aktivity
určené širokým vrstvám občanů.
Sportovní areál - Komplex sportovních zařízení,
který slouţí ke sportovnímu vyţití různých
věkových a společenských skupin (nemusí být
určen jen pro výkonnostní sportovce, slouţí široké
veřejnosti).
Tělesná výchova - Soustavná a cílevědomá
výchova k získávání zájmu o aktivní zapojení do
sportu a ke zdravému způsobu ţivota.
Sportovní zařízení - Objekt, pozemek, vodní
plocha, budova nebo jejich soubor slouţící
výhradně nebo převáţně pro provozování sportu.
Školní tělesná výchova - Soustavný a cílevědomý
rozvoj tělesných schopností ţáků a studentů škol
směřující k osvojení základních pohybových
dovedností, ke zvýšení fyzické zdatnosti a výchova
k získání zájmu o provozování sportu a ke
zdravému způsobu ţivota uskutečňovaná v rámci
školních vzdělávacích programů.
Tělocvična - Objekt nebo soubor objektů slouţící
výhradně nebo převáţně školní tělesné výchově a
pro provozování sportu (v podmínkách města se
jedná o tělocvičny při školách a sokolovnu TJ).
Areál zdraví - Zařízení v přírodě slouţící
pohybovým a rekreačním aktivitám s volným
přístupem bez omezení, mívající nenáročná
zařízení, většinou z přírodního materiálu.
Pohybové rekreační činnosti - Nepravidelně a
neorganizovaně vykonané aktivity slouţící zejména
11
12
1. ZÁKLADNÍ SPECIFIKA OVLIVŇUJÍCÍ
ROZVOJ SPORTU A TĚLOVÝCHOVNÝCH
AKTIVIT NA ÚZEMÍ MĚSTA
13
1.1. HISTORIE SPORTU NA ÚZEMÍ MĚSTA ROŢNOVA POD RADHOŠTĚM
Vznik a rozvoj sportu na území
města je jedním ze základních činitelů
ovlivňujících především současný stav
sportovních a tělovýchovných aktivit a stav
materiálně-technické základny sportu na
území města. Vznik organizovaného
tělovýchovného hnutí v Roţnově pod
Radhoštěm je spjat se zaloţením Jednoty
Sokola v roce 1890. Potvrzují to archivní
dokumenty, které však také dokazují, ţe
první snahy o zřízení tělovýchovného
spolku byly zaznamenány jiţ o dvě
desetiletí dříve. Trvalo tedy dlouhých
dvacet let, neţ se podařilo zaloţení první
sportovní organizace na území města
úspěšně završit.
těchto turistických spolcích se pěstovalo v
různé intenzitě a v různých formách i
lyţování. K těmto spolkům, jeţ profilovaly
tělovýchovu a sport v Roţnově mezi
dvěma světovými válkami, je třeba
připočítat ještě Šachový spolek a Selskou
jízdu, které jiţ byly spíše na okraji
společenského dění.
V historii roţnovského sportu byl
zcela epizodní, přesto však velmi
zajímavou skutečností spontánní vznik
neregistrovaného
mládeţnického
sportovního klubu Jiskra Roţnov pod
Radhoštěm, působícího v průběhu 2.
světové války. Jiskra byla zaloţena v
červnu 1938. Měla oddíl kopané, hokeje a
stolního tenisu.
Jednotlivé tělovýchovné spolky
v Roţnově obnovily svou činnost jiţ
v prvních měsících po osvobození.
V těchto měsících se ujala myšlenka
sjednocení tělovýchovy, která vyvrcholila
16. 11. 1946 zaloţením Československého
tělovýchovného svazu, který sdruţoval
všechny tělovýchovné
a
sportovní
organizace, avšak pouze na federativním
základě, takţe kaţdá z nich si zachovávala
relativní samostatnost.
Podnětem
k
zaloţení
další
tělovýchovné organizace, a to Klubu
českých turistů (KČT) v Roţnově pod
Radhoštěm, bylo uspořádání hromadného
zájezdu asi 50 členů KČT z Prahy a dalších
českých měst do Roţnova a na Radhošť
roku 1892. Stanovy místního odboru KČT
byly
schváleny
moravským
místodrţitelstvím v Brně 10. srpna 1894.
Turisté jiţ v prvním roce své existence
vyznačili v okolí města 24 km turistických
cest.
Obdobně
jako
v celostátních
podmínkách
sehrála
v tělovýchově
Roţnova v období 1. republiky významnou
roli Jednota Sokola. Vedle ní vznikla hned
na počátku 20. let velmi aktivní Jednota
Československého Orla. Oba tyto spolky
úspěšně rozvinuly systematiku tělesných
cvičení, ale nevěnovaly se jiţ pěstování
sportů. Ty byly rozvíjeny od počátku 20.
let ve sportovním klubu SK Radhošť, který
byl však koncem roku 1929 rozpuštěn.
V roce 1933 vzniká sportovní klub SK
Roţnov. Jeho účelem bylo provozování
sáňkování, házené, kopané, jízdy na kole,
lehké a těţké atletiky, kanadského hokeje a
různých společenských her. Turistika se
rozvíjela v rámci Pohorské jednoty
valašské přejmenované později na odbor
Klubu československých turistů a dále v
odboru Pohorské jednoty Radhošť. V
Po únorových událostech roku 1948
došlo v dosavadním vývoji dobrovolné
tělesné výchovy k pronikavé změně, a to
direktivním
sloučením
stávajících
tělovýchovných korporací k 31. 8. 1948.
Bylo rozhodnuto vybudovat Sokol jako
jednu velkou masovou tělovýchovnou
organizaci. Kromě organizace Sokola
vznikly ve shodě s novým organizačním
řádem jednotné tělovýchovné organizace
Sokola další dvě závodní sokolské jednoty:
v roce 1948 byla zaloţena závodní
sokolská jednota v n.p. Moravskoslezské
pletárny (později Loana) a v roce 1949
přípravný výbor závodní sokolské jednoty
v nově vzniklém n.p. Tesla Roţnov. V roce
1953 došlo k přejmenování sokolské
jednoty n. p. MOP na tělovýchovnou
jednotu Jiskra a závodní sokolské jednoty
14
n.p. Tesla na tělovýchovnou jednotu
Spartak.
Dne 20. 12. 1956 se dle zákona
stává jediným představitelem tělovýchovy
v republice
dobrovolná
tělovýchovná
organizace Československý svaz tělesné
výchovy. Ke dni 19. 3. 1958 bylo
dohodnuto obě tělovýchovné jednoty
Jiskra a Spartak spojit a vytvořit tak jednu
společnou jednotu v Roţnově s názvem
Tělovýchovná jednota Roţnov pod
Radhoštěm (dále jen TJ Roţnov). Sloučení
obou jednot Jiskry a Spartaku přineslo
lepší vyuţívání tělovýchovných zařízení,
zlepšilo podmínky pro rychlejší dokončení
zahájených staveb a vytvořilo také
podmínky pro uplatnění schopných
funkcionářů k prospěchu celé roţnovské
tělovýchovy. V roce 1989 měla TJ Roţnov
3043 členů a bylo zde organizováno
celkem 21 odborů a oddílů.
občanské sdruţení „Středisko Pětiboje
Roţnov o.s.“, které bylo zaregistrováno
dne 29.4. 2009 a jehoţ sportovní náplní je
podpora moderního pětiboje.
Po roce 1989 postupně zahájily
svou činnost na území města i
podnikatelské subjekty věnující se
komerčním sportovním, pohybovým a
rekreačním aktivitám poskytovaným na
komerční bázi za úplatu, které jsou
zaměřeny především na posílení kondice a
zdraví, ale slouţí i k zábavě, oddechu a
společenskému vyţití. Jedná se o různá
fitness, wellness a relaxační centra, ale i o
podnikatelské subjekty zabezpečující na
území města celou řadu dalších
komerčních sportovních a pohybových
aktivit, jako jsou bowling, golf, minigolf,
tenis, paintball, ricochet, squash, jezdectví,
adrenalinové lezení na lanech, trampolíny,
X-bunge, lezení na lezecké stěně,
paragliding a další. V současné době
působí v této oblasti na území města více
neţ
desítka
významnějších
podnikatelských subjektů.
Po změně společenských poměrů
v České republice na konci roku 1989
dochází k významným změnám i v oblasti
tělovýchovy a sportu na území města. Od
roku 1990 vzniká TJ Roţnov jako
právnická osoba (občanské sdruţení) s jiţ
samostatnou
právní
subjektivitou.
V průběhu devadesátých let minulého
století se v rámci tohoto sdruţení
osamostatnily oddíly ledního hokeje, tenisu
a fotbalu a vznikly dva nové oddíly karate - kobudo a asia-gym-sport. Byla
zaloţena nová občanská (sportovní)
sdruţení, mezi nejvýznamnější patří
Hockey club Roţnov pod Radhoštěm,
Valašský golfový club, Fotbalový club FC
Roţnov pod Radhoštěm, TJ Sokol Roţnov
pod Radhoštěm, 1. Florbalový klub
Roţnov pod Radhoštěm, Auto klub ČR
Roţnov v AČR, Klub biatlonu Roţnov pod
Radhoštěm, Klub Kalokagathia Roţnov
pod Radhoštěm a ASIA-GYM-SPORT o.s.
V současné době působí ve městě 32
občanských sdruţení zajišťujících činnost
v oblasti sportu a tělovýchovy. Tato
sdruţení umoţňují realizaci sportovních a
pohybových aktivit nejen pro členy svých
sportovních oddílů, ale i pro ostatní občany
a návštěvníky města. Jako poslední vzniklo
Díky početnému a kvalitnímu
sportovnímu zázemí mohla v Roţnově
vyrůst řada vynikajících sportovců, kteří
dosahovali dobrých výsledků nejen
v domácím prostředí, ale také v rámci
republiky a v mezinárodním měřítku.
Sportovní výkony byly u celé řady z nich
po zásluze oceněny tituly Mistr sportu a
Zaslouţilý mistr sportu. Tito špičkoví
sportovci (klasické i alpské lyţování,
házená, gymnastika, volejbal a další
sporty) vzešli ze široké sportovní základny,
která ve vzájemné soutěţivosti sportovců
pomáhala vytvářet podmínky pro dosaţení
kvalitních
výkonů
talentovaných
jednotlivců. Logickým vyvrcholením této
pyramidy je účast sportovní gymnastky
(skoky na trampolíně) Petry Vachníkové
na Letních olympijských hrách v Sydney
v roce
2000,
první
olympioničky
z Roţnova pod Radhoštěm v historii
roţnovského sportu vůbec. Mezi významné
úspěchy roţnovského sportu v posledním
období patří například 2. místo Martina
15
Hona na Mistrovství světa v kikcboxungu
v kategorii kockaboxing-full-contact v roce
2008 a finálová účast a 8. místo
hendikepovaného plavce Filipa Coufala na
Paralympijských hrách v Pekingu v roce
2008 na trati 200 m polohový závod.
1.2. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ POČTU OBYVATEL MĚSTA A JEHO VĚKOVÁ
A VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA
1.2.1. POČET OBYVATEL MĚSTA
Počet obyvatel města v letech 1997-2007:
1997
1998
1999
2000
18.067 18.132 18.182 18.098
2001
2002
17.540 17.406
2003
2004
2005
2006
2007
17.238
17.276
17.129
17.024
17.072
Zdroj: ČSÚ
Celkové přírůstky/úbytky obyvatel města v letech 1997-2007:
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
- 10
+ 65
+50
-84
-333
-134
-168
+ 38
-147
- 105
+ 48
Zdroj: ČSÚ
Rozdíl mezi počtem živě narozených a počty zemřelých obyvatel v letech 1997-2007:
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
- 11
+ 23
+ 15
- 30
- 27
- 18
- 15
- 10
+ 25
+ 17
+ 21
Zdroj: ČSÚ
Rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých obyvatel města v letech 1997-2007:
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
+1
+ 42
+ 35
- 54
- 306
- 116
- 153
+ 48
- 172
- 122
+ 27
Zdroj: ČSÚ
Věková struktura obyvatel města:
Stav k
Počet obyvatel
31.12. 2004
31.12. 2006
31.12. 2007
Zdroj: ČSÚ
Věková skupina
průměrný věk
0-14
15-64
65+
17 276
17 024
2 566
2 386
12 429
12 209
2 281
2 429
39,5
40,3
17 072
2 347
12 228
2 497
40,5
Znalost
pravděpodobného
demografického vývoje počtu obyvatel a
jejich relativní věkové struktury patří mezi
základní faktory ovlivňující strategii města
při podpoře rozvoje sportu a tělovýchovy
na jeho území, zejména pak v oblasti
neorganizovaného sportu pro všechny a při
podpoře pohybových aktivit dětí a
mládeţe.
Z dostupných statistických přehledů
je zřejmé, ţe za posledních 10 let došlo
k poklesu počtu obyvatel majících trvalé
bydliště na území města o 995 obyvatel, tj.
téměř o 5,5 % oproti stavu roku 1997.
Tento negativní vývoj byl způsoben niţším
počtem narozených dětí v první polovině
tohoto
desetiletí,
sníţením
počtu
zaměstnavatelských organizací působících
na území města a s tím zvýšenou
nezaměstnaností.
Od roku 2005 se do věkové
struktury obyvatel města sice příznivě
promítá zvýšený počet narozených dětí,
přesto se celkově v této struktuře obdobně
jako v celé ČR projevují negativní
tendence související s populačními
16
explozemi po druhé světové válce a v 70.
letech a depopulační tendence patrná v 90.
letech minulého století a v první polovině
tohoto desetiletí, která se ve věkové
pyramidě projevuje nízkým zastoupením
0-14letých a zvyšujícím se počtem
65letých a starších. Průměrný věk obyvatel
se zvýšil z 33,6 let v roce 1991 na 40,5 let
k 1.1. 2007.
Přes zvyšující se počet narozených
dětí od poloviny tohoto desetiletí lze
předpokládat, ţe v nejbliţších letech se
bude přirozená obměna pohybovat
v rozmezí -0,15 aţ +0,15 % za rok. Větší
význam pro celkový počet obyvatel města
bude mít přírůstek, respektive úbytek
obyvatel migrací. Zde lze s ohledem na
celostátní trend v nárůstu obyvatelstva u
měst ve velikostní kategorii 10 000 aţ
20 000 obyvatel očekávat mírný nárůst
nově přistěhovalých obyvatel. Tato kladná
migrace bude kompenzovat úbytky
obyvatel vzniklé přirozenou obměnou a
povede i k mírnému růstu počtu obyvatel.
Lze proto očekávat, ţe okolo roku 2015 se
bude
počet
obyvatel
pohybovat
pravděpodobně v intervalu 17 200 aţ
17 500 obyvatel.
Z hlediska
věkové
struktury
obyvatelstva nedojde ke změnám, nadále
bude růst relativní počet obyvatel starších
šedesáti let.
1.2.2 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ POČTU
NAROZENÝCH DĚTÍ
Počet narozených dětí v letech 1997-2008:
1997 1998 1999
141 164
147
2000
140
2001
136
2002
153
2003
133
2004
148
2005
171
2006
166
2007
170
2008
171
Zdroj: ČSÚ, matrika MěÚ
Počet narozených dětí v letech 1997-2008- graf:
Zdroj: UIV, výkaz S1-01 o mateřských školách, kvalifikovaný odhad OŠMTVaCR
Znalost demografického vývoje
počtu narozených dětí, předpokládaného
počtu dětí v mateřských školách a na
základních a středních školách je základním
předpokladem
pro
kvalifikované
rozhodování města při podpoře pohybových
aktivit dětí a mládeţe, zejména pak při
posuzování vhodnosti a efektivnosti
subvencí do materiálně-technické základny
sportu a tělovýchovy slouţící této skupině
obyvatel.
Demografický
vývoj
počtu
17
narozených dětí potvrzuje očekávanou
skutečnost, ţe po roce 2003, kdy se narodilo
nejméně dětí za poslední desetiletí – pouze
133, dochází od roku 2005 k navýšení počtu
narozených dětí s trvalým pobytem na
území města. Předpokládáme, ţe i v dalších
letech se bude rodit okolo 160 aţ 180 dětí
ročně, coţ je řádově o 20 aţ 40 dětí více neţ
se rodilo v 1. polovině tohoto desetiletí.
Tento příznivý trend je způsoben především
tím, ţe se do „produktivního“ období
dostaly silné populační ročníky ze 70. let,
kdy ţeny jiţ vzhledem ke svému
biologickému věku neodkládají narození
dětí. Své sehrává i příznivější finanční
politika státu, která více podporuje mladá
manţelství a narození dítěte, a následná
péče o něj jiţ neznamená tak výrazný pokles
ţivotní
úrovně
rodiny
jako
v předcházejících letech.
1.2.3. PŘEDPOKLÁDANÝ POČET DĚTÍ
A ŢÁKŮ NA ŠKOLÁCH
Počty dětí v mateřských školách zřizovaných městem ve školním roce 2003/4 až 2010/11
Počet dětí celkem
2003/4 2004/5 2005/6 2006/7 2007/8 2008/9 2009/10
Celkem
505
506
471
482
508
548
Zdroj: UIV, výkaz S1-01 o mateřských školách, kvalifikovaný odhad OŠMTVaCR
18
560
2010/11
570
Počty dětí v základních školách působících ve městě ve školním roce 2003/4 až 2011/12
Počet ţáků celkem
2003/4
Celkem 1 921
2004/5 2005/6 2006/7 2007/8 2008/9 2009/10 2010/11 2011/12
1 819 1 731
1 619 1 520 1 453
1 427
1 379
1 388
Zdroj: UIV, výkaz S3-01 o základních školách, kvalifikovaný odhad OŠMTVaCR
S příznivým
demografickým
vývojem počtu narozených dětí od roku
2005 je nutno počítat v nejbliţších letech u
mateřských škol. Po částečném sníţení
počtu dětí v předškolním vzdělávání
především ve školních letech 2005/06 a
2006/07 způsobeném niţším počtem
narozených dětí v 1. polovině tohoto
desetiletí dochází po tomto období
k navýšení počtu dětí v mateřských školách
a jejich počet by se měl jiţ od školního roku
2009/10 ustálit v rozpětí 560 aţ 580 dětí.
Upřesněná studie vývoje počtu ţáků
na základních školách potvrzuje předpoklad,
ţe ve školním roce 2010/11 dojde
k ukončení
kaţdoročního
poměrně
vysokého úbytku počtu ţáků způsobeného
tím, ţe z devátých ročníků vycházelo daleko
více ţáků, neţ nastupovalo do prvních
ročníků. Od uvedeného školního roku
předpokládáme, ţe počet ţáků na
základních
školách
bude
přibliţně
stabilizován na 1400 ţáků a postupně s tím,
jak k povinné školní docházce budou
nastupovat děti narozené od kalendářního
roku 2005, se počet ţáků bude při zachování
současného trendu vyšší porodnosti
postupně navyšovat zhruba o 20 aţ 40
ročně. Počet ţáků základních škol by se pak
kolem roku 2015 mohl pohybovat okolo
1500 ţáků.
Přestoţe ředitelé středních škol
podle vlastního vyjádření předpokládají
v budoucnosti jen mírný pokles ţáků, je
nutno v tomto segmentu vzdělávaných
počítat v nejbliţším období s poměrně
razantním
poklesem
počtu
ţáků
navštěvujících tyto školy. Zatímco u
základních škol předpokládáme, ţe od
školního roku 2010/11 dojde ke stabilizaci
počtu ţáků plnících povinnou školní
docházku na základních školách na území
19
města, u středních škol dojde v nejbliţším
období k jejich výraznému poklesu, a to
z důvodu niţšího počtu vycházejících ţáků
z 9.
tříd
základních
škol.
Také
v dlouhodobém záměru vzdělávání a
rozvoje vzdělávací soustavy Zlínského
kraje se předpokládá, ţe během nejbliţších
4 let dojde ke sníţení počtu ţáků
studujících na středních školách, a to v
rozsahu okolo 30 aţ 35 %.
1.2.4. VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA
OBYVATEL MĚSTA
Vzdělanostní struktura obyvatelstva staršího 15 let:
Území
Roţnov pod
Radhoštěm
Roţnovský region
Okres Vsetín
Zlínský kraj
ČR
počet obyvatel
starších 15 let
celkem
z toho mající nejvyšší dokončené vzdělání
úplné
střední
základní
střední vysokoškolské
učňovské
odborné
14 791
29 576
121 688
497 000
8 575 198
22%
26%
25%
25%
23%
32%
37%
38%
40%
38%
28%
24%
25%
29%
25%
13%
9%
7%
7%
9%
Zdroj: ČSÚ, KR Zlín , údaje SLBD 2001
Vzdělanostní struktura obyvatelstva staršího 15 let - graf
35%
30%
25%
20%
15%
10%
5%
0%
základní
střední učňovské
Průzkumy, šetření a následné
odborné analýzy prokázaly, ţe dosaţené
vzdělání má podstatný vliv na utváření
vztahu člověka ke sportu. Lidé s vyšším
vzděláním jsou si vědomi důleţitosti
sportu a pohybových rekreačních aktivit
úplné střední
odborné
vysokoškolské
v rámci moderního ţivotního stylu.
Chápou sport nejen jako prostředek
k upevňování tělesné kondice a zdraví, ale
i jako nástroj posilující psychickou a
sociální stránku jejich ţivota. Věnují proto
sportu a veškerým pohybovým aktivitám
20
daleko více svého volného času neţ lidé Ve
s niţším vzděláním.
Z tohoto důvodu je při tvorbě
koncepce sportu nutno přihlíţet i ke
vzdělanostní struktuře obyvatelstva města,
a to jednak při vytváření podmínek pro
umoţnění sportování občanů, kteří sami
mají zájem o aktivní sportování, ale také
při vytváření adekvátních programů pro
zapojování občanů s niţším vzděláním a
sociálním postavením do sportovních a
pohybových rekreačních aktivit.
Dosaţená vzdělanostní struktura
obyvatel města je ve srovnání s ČR,
popřípadě se Zlínským krajem na poměrně
vysoké úrovni. Tento trend byl nastolen
zejména poţadavky bývalého podniku
Tesla a po roce 1989 i následných
podnikatelských
subjektů
z oblasti
elektrotechniky a informačních technologií
na velký počet pracovníků s úplným
středním vzděláním a vysokoškolskou
kvalifikací.
Ve srovnání s vyspělými zeměmi
OECD je však i počet více neţ 2 tisíc
vysokoškoláků z celkového počtu obyvatel
města nad 15 let nedostačující. Chybí
zejména absolventi bakalářského stupně
vysokoškolského
vzdělání,
jejichţ
zastoupení je zatím velmi malé.
Je nutno objektivně připustit, ţe
analýza
vzdělanostní
struktury
obyvatelstva
vychází
z údajů
publikovaných ČSÚ v roce 2003, které
zpracovávaly výsledky „sčítání lidu“
z roku 2001, a jsou jiţ proto poměrně
zastaralé, novější data v této oblasti však
nejsou k dispozici. Na základě znalostí
tendencí a trendů v oblasti vzdělávání ve
středním,
vyšším
odborném
a
vysokoškolském školství v ČR a ve
Zlínském kraji lze však objektivně
předpokládat, ţe se od té doby zvýšil podíl
občanů s úplným středním vzděláním a
zejména pak občanů s dosaţeným
bakalářským stupněm vysokoškolského
vzdělání, a to řádově o několik %.
1.3. LEGISLATIVA UPRAVUJÍCÍ TĚLOVÝCHOVU A SPORT
Dalším základním východiskem,
které bylo nutno při zpracovávání
koncepce sportu respektovat, je platná
legislativa ČR a koncepční materiály
Evropské unie a České republiky v oblasti
sportu a tělovýchovy.
Postupné
uvědomování
si
důleţitosti sportu jako společenského jevu
bezprostředně ovlivňujícího ţivotní styl
občanů Evropské unie vyústilo do
formulování Evropské charty o sportu.
Tento základní dokument definoval
zejména:
 vymezení sportu v rámci občanské
společnosti a upřesnění obsahu
pojmu sport,
 základní práva občanů při přístupu
ke sportu,
 vymezení postavení sportovních
hnutí (sdruţení),
 opatření, která učiní vlády států EU
k naplnění ustanovení jednotlivých
článků této charty.
Základní principy a zásady
Evropské
charty
o
sportu
byly
rozpracovány do materiálu Bílá kniha o
sportu – dokument Komise evropských
společenství projednaný v Bruselu dne
11.7. 2007. Tento dokument poskytuje
členským státům strategickou orientaci
v problematice role sportu v občanské
společnosti, vyzdvihuje společenský a
hospodářský význam sportu s důrazem na
dodrţování poţadavků právních předpisů
Evropské unie. Bílá kniha přináší také
návrh konkrétních opatření v podobě
Akčního plánu Pierre de Coubertain,
z kterého vychází i tato koncepce sportu.
Kromě
zmíněných
materiálů
Evropské unie respektuje koncepce sportu
platnou legislativu České republiky a
navazující koncepční materiály v této
oblasti. Základem je Zákon č. 115/2001
Sb., o podpoře sportu. Zákon byl přijat
bohuţel zrovna v období probíhající
reformy veřejné správy, a vymezuje tak
proto jen ve svých 8 paragrafech základní
21
postavení a úkoly jednotlivých sloţek
státní správy a samosprávy. Obcím zákon
ukládá plnění následujících úkolů:
a) zabezpečování rozvoje sportu pro
všechny a přípravy sportovních
talentů, včetně zdravotně postiţených
občanů,
b) zajišťování výstavby, rekonstrukce,
udrţování a provozování sportovních
zařízení a jejich poskytování pro
sportovní činnost občanů,
c) kontrola účelného vyuţívání jejich
sportovních zařízení,
d) zabezpečování finanční podpory
sportu z jejich rozpočtů.
států a obcí. Bohuţel se tak dosud nestalo
a i v programové náplni nejdůleţitějších
politických stran je podpora sportovců a
pohybových kondičních aktivit pro občany
zmiňovaná aţ na posledních místech.
Další rozvojové vládní dokumenty,
z kterých koncepce sportu vycházela, jsou:
 Koncepce
státní
politiky
v tělovýchově a sportu v ČR,
 Národní program rozvoje sportu pro
všechny.
Vzhledem k současnému stavu
legislativy v oblasti tělovýchovy a sportu
musí tato koncepce sportu bohuţel
vycházet
zejména
v ekonomickém
zabezpečení z:
 neujasněnosti spolupodílení státu na
financování potřeb tělovýchovy a
sportu a z toho pramenící nestability
zdrojů ze státního rozpočtu ve
víceletém výhledu,
 absence státní koncepce výstavby,
údrţby a provozu tělovýchovných a
sportovních zařízení republikového i
místního významu, respektující širší
veřejný, spolkový i komerční zájem.
Předpokládalo se, ţe v rámci
závazků vyplývajících pro Českou
republiku z přijetí Evropské charty o
sportu bude zákon o podpoře sportu dále
konkrétněji rozpracován prostřednictvím
prováděcích právních předpisů, které by
především konkretizovaly postavení, práva
a povinnosti jednotlivých subjektů v této
oblasti (stát, obce, školy, občanská
sdruţení, podnikatelské subjekty, občané…)
a definovaly zdroje a následně i plnění
finančních závazků při podpoře sportu od
1.4. ROŢNOV POD RADHOŠTĚM - CENTRUM CESTOVNÍHO RUCHU
Při zpracování koncepce sportu
bylo
nezbytné
přihlédnout
i
ke
specifickému postavení města Roţnova
pod
Radhoštěm
jako
významného
regionálního střediska cestovního ruchu,
které ročně přivítá okolo 400 tis.
návštěvníků.
V souladu s moderními
trendy turistiky hledá řada těchto
návštěvníků kromě poznání významných
míst regionu (Valašské muzeum v přírodě,
Pustevny, Soláň...) i moţnost aktivního
proţití zbývajícího volného času.
Koncepce sportu proto musí počítat
i s nabídkou volnočasových aktivit
zaměřených na sport, tělovýchovu a
pohybovou rekreační činnost pro tuto
skupinu návštěvníků města. Jedná se
zejména o modernizaci a rozvoj
materiálně-technické základny sportu pro
všechny (zejména pak pro oblast
neorganizované tělovýchovy a sportu),
jako jsou cyklostezky a cyklotrasy, pěší a
lyţařské turistické trasy, naučné stezky,
krytý bazén a letní koupaliště, sportovní
areály při školách otevřené veřejnosti,
areály zdraví a podpora komerčních
subjektů při nabízení pohybových a
rekreačních aktivit zaměřených především
k posílení zdraví a kondice, ale i k zábavě
a společenskému vyţití návštěvníků města.
Nezastupitelnou úlohu má město
také při informování a propagaci
nabízených sportovních a pohybových
rekreačních aktivit na svém území pro
turistické návštěvníky města. I rozvoji
těchto oblastí je nutno v programové a
rozvojové části koncepce sportu věnovat
náleţitou pozornost.
22
2. SOUČASNÝ STAV SPORTU A
TĚLOVÝCHOVNÝCH AKTIVIT A
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA
MATERIÁLNĚ-TECHNICKÉ ZÁKLADNY
SPORTU NA ÚZEMÍ MĚSTA
23
2.1. PŘEHLED SPORTOVNÍCH, TĚLOVÝCHOVNÝCH A POHYBOVÝCH
AKTIVIT NA ÚZEMÍ MĚSTA
Současná nabídka sportovních a
pohybových aktivit na území města je
velmi bohatá a pestrá. Coţ na jedné straně
umoţňuje občanům a návštěvníkům města
vybírat si z široké nabídky sportovních a
pohybových aktivit, na druhé straně klade
nemalé nároky především na finanční
zabezpečení
provozu
příslušných
sportovních zařízení. Na nabídce se podílí
jak občanská sdruţení a školy zabývající se
organizovaným sportem, tak podnikatelské
subjekty nabízející především pohybové a
rekreační
aktivity
občanům
a
návštěvníkům města za úplatu, tak i město
při
zabezpečování
podmínek
pro
neorganizovaný sport pro všechny.
Celkový přehled nabízených sportovních a
pohybových aktivit na území města je
uveden v příloze č. 1 této koncepce sportu.
území města mají bezesporu občanská
sdruţení, jejichţ předmětem spolkové
činnosti je sport a tělovýchova. V současné
době podle Administrativního registru
ekonomických subjektů má své působiště
ve městě Roţnov pod Radhoštěm 32
občanských sdruţení zabývajících se
těmito činnostmi, která jsou zastřešena
celorepublikovými sportovními institucemi,
jako jsou Český svaz tělesné výchovy,
Česká obec sokolská, Česká asociace
sportu pro všechny, Autoklub České
republiky a další.
Výhodou občanských (sportovních)
sdruţení je bezesporu odborné vedení,
pravidelná a soustavná činnost rozlišená na
vrcholovou, výkonnostní a rekreační
výkonnost. Další předností je účast desítek
dobrovolných pracovníků (trenéři, cvičitelé,
rozhodčí, funkcionáři, rodiče mladých
sportovců), která výrazně sniţuje finanční
výdaje na zabezpečení jejich činnosti.
Objektivní skutečností zůstává, ţe
ne všechna tato občanská sdruţení
v současnosti vyvíjejí aktivní činnost.
2.1.1. ORGANIZOVANÉ
TĚLOVÝCHOVNÉ A SPORTOVNÍ
AKTIVITY – OBČANSKÁ SDRUŢENÍ
Nezastupitelnou
roli
v rámci
organizované tělovýchovy a sportu na
Přehled nejvýznamnějších občanských sdružení na území města zabývajících se sportem, tělovýchovou
a pohybovými aktivitami a vyvíjejících aktivní činnost
P.č.
1
2
3
4
5
6
7
8
9
název sdružení
Hockey club Rožnov
p.R.
Fotbalový club FC
Rožnov p.R.
Klub Kalokagáthia
Hokor Rožnov
TJ Sokol
Valašští bajkeři
Klub biatlonu Rožnov
1. Florbalový klub
Rožnov p.R.
TJ Rožnov
adresa
P.č.
Bučiska 2305
Horní Paseky
2268
Dolní Paseky 465
Horní Paseky 419
Dolní Paseky 465
10
ASIA-GYM-SPORT o.s.
Horní Paseky 2652
11
12
13
14
5. května 1341
Střítež n. B. 45
Horní Paseky 2664
Videčská
Nerudova 141
1. máje 1161
15
16
J. Wolkera 1144
Sokolská 497
17
Bike Team Rožnov p. R.
Střelecký klub Rožnov
Valašský golfový klub
Tenis Training Camp
Horolezecký klub
Rožnov p.R.
Tenis Klub Rožnov
Auto klub ČR Rožnov
v AČR
Zdroj: ARES 2008
24
název sdružení
adresa
Tylovice 1870
Dolní Paseky 1613
Svazarmovská 865
Dominantní
postavení
mezi
občanskými (sportovními) sdruţeními má
TJ Roţnov, která ve svých 16 oddílech
sdruţuje 1804 členů, z toho 555 ţáků a
dorostenců, a vlastní dlouhodobý hmotný
majetek v účetní hodnotě ve výši
40.912 tis. Kč.
Přehled počtu členů TJ Rožnov pod Radhoštěm
TĚLOVÝCHOVNÁ JEDNOTA ROŢNOV POD RADHOŠTĚM
počet členů
P.č.
název oddílu
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
badminton
basketbal
cyklistika
házená
judo
kulturistika
klub českých turistů
lyţování alpské + klasické
plavání
softbal - baseball
sport pro všechny
sportovní gymnastika
stolní tenis
tradiční karate
bojová umění
volejbal
ostatní
TJ CELKEM
dospělí
12
16
16
80
33
34
67
214
15
16
387
56
45
57
40
109
52
1249
ţáci
dorostenci mládeţ celkem
oddíl celkem
22
6
28
113
1
1
25
16
1
138
17
1
22
20
3
29
3
4
51
23
81
85
12
17
3
29
7
8
5
26
84
114
19
25
5
45
1
40
16
17
218
50
34
71
265
38
16
471
170
64
82
45
154
53
161
555
1804
19
1
394
Zdroj: TJ Roţnov a ČSTV Vsetín
Mezi další občanská (sportovní)
sdruţení, která svou činností a členskou
základnou
významně
ovlivňují
organizovanou tělovýchovu a sport na
území města, patří Hockey club Roţnov
pod Radhoštěm, Valašský golfový club,
Fotbalový club FC Roţnov pod
Radhoštěm, TJ Sokol Roţnov pod
Radhoštěm, 1. Florbalový klub Roţnov
pod Radhoštěm, Auto klub ČR Roţnov
v AČR, Klub biatlonu Roţnov pod
Radhoštěm, Klub Kalokagathia Roţnov
pod Radhoštěm a ASIA-GYM-SPORT o.s.
V dále zpracované tabulce uvádíme
přehled občanských (sportovních) sdruţení
s největším počtem členů, které jsme
získali od ČSTV Vsetín a z údajů
dotazníků
vyplněných
jednotlivými
občanskými sdruţeními. Objektivně je
nutno konstatovat, ţe do uvedených čísel
jsou zahrnuti všichni členové, a to i ti, kteří
nevykonávají aktivní činnost. Důvodem je,
ţe některé finanční příspěvky občanským
sdruţením,
zejména
z ministerstva
školství, mládeţe a tělovýchovy (dále jen
MŠMT)
a
SAZKA
a.s.,
jsou
přerozdělovány
prostřednictvím
zastřešujících organizací podle počtu členů
jednotlivých
sportovních
oddílů
občanských
(sportovních)
sdruţení.
25
Přehled počtu členů občanských (sportovních) sdružení
VÝZNAMNÁ (SPORTOVNÍ) OBČANSKÁ SDRUŢENÍ PŮSOBÍCÍ V ROŢNOVĚ POD
RADHOŠTĚM
Počet členů
Mládeţ
Sdruţení
P.č.
Název
Dospělí Ţáci Dorostenci celkem
celkem
1 Hockey club Roţnov p.R.
365
100
55
155
520
2 Valašský golfový klub
335
58
22
80
415
3 Fotbalový club FC Roţnov p.R.
197
113
73
186
383
4 TJ Sokol Roţnov p.R.
54
119
32
151
205
5 1. Florbalový klub Roţnov p.R.
77
32
13
45
122
6 Auto klub ČR Roţnov v AČR
60
4
5
9
69
7 Klub biatlonu Roţnov p. R.
24
25
18
43
67
8 Kalokagathia
26
17
7
24
50
Zdroj: ČSTV Vsetín, občanská(sportovní) sdruţení
2.1.2 TĚLOVÝCHOVA A SPORT NA
ŠKOLÁCH A ŠKOLSKÝCH
ZAŘÍZENÍCH
V současné době se stále více dětí
věnuje
atraktivním
nepohybovým
aktivitám, jako jsou počítačové hry,
virtuální realita a komunikace na internetu,
hrací automaty, audiovizuální a repro
technika a další. Tyto aktivity vedou nejen
k obezitě a k růstu civilizačních chorob u
dětí, ale jsou bohuţel často spojeny se
závaţnými důsledky růstu kriminality,
drogové závislosti a gamblerství mezi
mladistvými. Vedle rodičů proto mají
důleţitou úlohu v motivaci dětí a mládeţe
k aktivnímu sportování i školy působící na
území města. Soustavná a cílevědomá
výchova dětí zejména na základních
školách vedoucí k získání zájmu o sport je
základním předpokladem pro získání dětí a
mládeţe ke zdravému způsobu ţivota.
V oblasti
předškolní
výchovy
působí ve městě 2 sportovní třídy MŠ,
které se v rámci svých školních
vzdělávacích programů snaţí nenásilnou
formou přivést děti k zájmu o sport a
zároveň k rozvoji jejich fyzických
schopností a dovedností. Dětem jsou však
předávány také další nezbytné znalosti,
které je povedou k poznávání světa,
k zájmu o další učení a zdokonalování a k
překonávání překáţek, se kterými se ve
svém ţivotě setkají.
Přehled sportovních tříd v MŠ
SPORTOVNÍ TŘÍDY V MATEŘSKÝCH ŠKOLÁCH NA ÚZEMÍ MĚSTA ROŢNOVA
P.č.
Mateřská škola
Název
třídy
Počet
dětí
1
Mateřská škola 1. máje 1153
(detašované pracoviště 1. máje
864)
sportovci
28
2
Mateřská škola RADOST,
5. května 1701
sportovci
28
Zdroj: UIV Praha, údaje z mateřských škol
26
Sportovní zaměření
všeobecné (plavání, bruslení, lyţování,
gymnastika, atletika, skoky na
trampolíně, tenisová školička, aerobik,
turistika, jóga)
všeobecné (plavání, bruslení, lyţování,
gymnastika, atletika, turistika, fotbal,
hokej)
Důleţitou úlohu při organizování
pravidelného, soustavného sportování ţáků
na základních školách působících na území
města mají školní sportovní kluby, které
jsou
sdruţeny v Asociaci
školních
sportovních klubů ČR (AŠSK). Školní
sportovní kluby mají za úkol zejména:
 podporovat základní sportovní aktivity
zaměřené na vyvolání prvotního zájmu
o pohyb jako součást denního reţimu
ţáků bez výrazného důrazu na
výkonnost,
 podporovat
pohybové
aktivity
zaměřené
na
zdokonalování
specifických sportovních dovedností,
 organizovat mezitřídní a celoškolské
sportovní soutěţe,
 zabezpečovat především ty sporty, pro
které jsou na škole vhodné podmínky.
AŠSK pak organizuje meziškolní
(okrskové, okresní, krajské) sportovní
soutěţe, které jsou přístupné všem ţákům,
bez ohledu na to, zda jsou členy školních
sportovních klubů. V těchto soutěţích se
střetávají druţstva sestavená z ţáků
jednotlivých škol. Je tak podporována
myšlenka sounáleţitosti jednotlivce ke
kolektivu a ke škole a k hrdosti na
dosaţené výsledky školy.
Školní sportovní kluby tak mohou
sehrát významnou úlohu při aktivaci ţáků
k pravidelnému pohybu a ke zdravému
ţivotnímu stylu.
V současném období však činnost
ŠSK stále více zatěţují stoupající finanční
náklady na startovné ţáků, cestovné, na
pořízení školních dresů a na zajištění
suplování učitelů při účasti ţáků na
okrskových a vyšších soutěţích.
V rámci koncepce sportu by proto
bylo vhodné pravidelně podporovat jejich
činnost zejména v oblasti materiálního
sportovního vybavení škol.
Členy školních sportovních klubů
je převáţná část ţáků škol, zejména pak na
2. stupni základních škol, a do školních
soutěţí se zapojují i ţáci sportovních tříd.
Přehled školních sportovních klubů
ŠKOLNÍ SPORTOVNÍ KLUBY NA ZÁKLADNÍCH
ŠKOLÁCH
P.č.
Základní škola
Počet členů
1
Základní škola Pod Skalkou 293
241
2
Základní škola Videčská
183
3
Základní škola 5. května 1700
335
Zdroj: Údaje ze základních škol
Pohybové nadání a sportovní talent
dětí docházejících do základních škol se
můţe rozvíjet ve sportovních střediscích
zřízenými
sportovními
svazy
při
roţnovských základních školách v rámci
programu MŠMT IV. – „Sportovní
střediska“. Tato střediska představují
základní článek péče o sportovně
talentovanou mládeţ v ČR, který umoţňuje
pohybově nadaným dětem zvyšovat jejich
výkonnost pod dohledem kvalifikovaných
učitelů a trenérů a připravuje sportovce pro
přechod do sportovních center mládeţe a
do výkonnostního sportu v dorosteneckých
a juniorských kategoriích. Cílem programu
„Sportovní
střediska“
je
podpora
stávajícího systému sportovních tříd
prostřednictvím vybraných sportovních
svazů, která se týká sportovní přípravy
ţáků na základních školách v gesci
příslušného sportovního svazu a ve
spolupráci
se
sportovním
oddílem
(klubem) a základní školou.
V seznamu sportovních tříd v rámci
vyhlášeného Programu IV. - "Sportovní
střediska" – 2008 je uvedena i sportovní
třída při ZŠ Pod Skalkou zaměřená na
27
házenou a sportovní třída při ZŠ Videčská
orientovaná na lyţování.
Bohuţel je nutno konstatovat, ţe
v posledním období se sniţuje počet
„skutečných“ sportovních talentů v těchto
třídách. Ty pak musí být doplněny ţáky,
kteří nejsou tak zdatní v daném sportu, a
proto se v těchto
sportovních třídách
rozšiřují doplňkové sporty. Získání
sportovních talentů do těchto tříd by mělo
být proto jak ze strany příslušných
sportovních oddílů, tak ze strany škol
prioritou pro nejbliţší období.
Souhlasem se zřízením sportovních
tříd a s jejich zařazením do tehdejšího
projektu MŠMT „Intenzifikace činnosti
sportovních tříd na ZŠ“ vzalo na sebe
město jako zřizovatel příslušných škol
závazek podpory těchto tříd, a to zejména
v oblasti zajištění dostupnosti potřebných
sportovních zařízení. I s tímto závazkem je
nutno v programové části koncepce sportu
nadále počítat.
Přehled sportovních tříd na ZŠ
SPORTOVNÍ TŘÍDY NA ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH NA ÚZEMÍ MĚSTA
Počet Kmenový
P.č.
Základní škola
ţáků
sport
Doplňkový sport
1
Základní škola Pod Skalkou 293
101 házená
2 Základní škola Videčská 63
125 lyţování
Zdroj: MŠMT, Údaje ze základních škol
Bliţší
přehled
o
činnosti
sportovních tříd zřízených při základních
školách působících na území města je
uveden v příloze koncepce sportu č. 2.
Významné místo při zajišťování
organizovaných
pravidelných
volnočasových aktivit dětí a mládeţe
včetně tělovýchovných, sportovních a
pohybových aktivit má na území města
Středisko volného času Roţnov pod
Radhoštěm (SVČ). Středisko poskytuje
nabídku rozsáhlé škály pohybových aktivit
(viz dále uvedený přehled), z kterých si
určitě vyberou všichni zájemci o sportovní
a pohybové aktivity ze strany dětí a
mládeţe. Cílem SVČ je připravovat pro
děti a mládeţ přitaţlivý program, vytvářet
u nich kladný vztah k pravidelné pohybové
činnosti, ovlivňovat utváření jejich
hodnotové orientace na zdravý způsob
ţivota, poskytovat alternativu pro volný
čas a přispívat tak aktivně k primární
prevenci
kriminality
a
zneuţívání
návykových látek. Činnost střediska není
v oblasti sportovních aktivit zaměřena na
výkon, ale na přirozenou pohybovou
volejbal
biatlon, sportovní gymnastikaskoky na trampolíně
aktivitu, zábavu a společenské vyţití. SVČ
tak nekonkuruje občanským (sportovním)
sdruţením, ale vhodně doplňuje jejich
nabídku sportovních činností pro děti a
mládeţ, jejichţ záměrem není věnovat se
výkonnostnímu
sportu.
S některými
občanskými (sportovními) sdruţeními
SVČ spolupracuje při přípravě mladých
sportovců,
jako
tomu
je
např.
v házené, tenise a gymnastice (tzv.
přípravky).
SVČ v rámci volnočasových aktivit
nabízí zájemcům vyţití i v různých druzích
lidových a moderních tanců, které sice
patří mezi kulturní volnočasové aktivity,
ale na druhé straně se jedná o pohybovou
činnost
splňující
některé
atributy
sportovních aktivit.
Nevýhodou střediska v současné
době je, ţe nemá vlastní prostory,
v kterých by sportovní a pohybové aktivity
mohly být provozovány. Jedním z úkolů
města v rámci programové části koncepce
sportu bude příspěvek SVČ na pronájem
příslušných sportovních zařízení.
28
Přehled sportovních a pohybových aktivit SVČ
SPORTOVNÍ A POHYBOVÉ AKTIVITY STŘEDISKA VOLNÉHO ČASU
Oddělení
Aktivity
Oddělení
plavání
Bečva klub a
Bezva klub
gymnastika
Sport - cizí
jazyky
pohybové hry pro rodiče a děti
pohybová všehochuť
míčové hry
jezdecký klub
stolní tenis
volejbal
atletika
posilování
šachy
kalanetika
házená
moderní druhy tanců*)
pohybová výchova pro MŠ
aerobik
cvičení pro seniory
Pohybové
studium Duha
lidový tanec
Estetika
Aktivity
tenis
pohybová výchova
country tance
florbal
tai-či
kultura těla
fitklub
aikido
Zdroj: Údaje ze SVČ
*)
breakdance, street dance, HIP-HOP, orientální tance, scénický tanec
2.1.3 NABÍDKA KOMERČNÍCH
SPORTOVNÍCH A POHYBOVÝCH
AKTIVIT
dostatečně zastoupena, bude to znamenat i
odliv návštěvníků, a to zejména těch, kteří
by v roţnovském regionu chtěli strávit více
dnů.
Vedle tradičních komerčních aktivit
v této oblasti, jako jsou různá fitness,
wellness a relaxační centra, která nabízejí
posilování, aerobic, spinning, schvinn,
vyuţití solárií apod., lze v současné době
na území města vyuţít celou řadu dalších
komerčních sportovních a pohybových
aktivit, jako jsou bowling, golf, minigolf,
tenis, paintball, ricochet, squash, jezdectví,
adrenalinové lezení na lanech, trampolíny,
X-bunge, lezení na lezecké stěně, volejbal,
paragliding a další. Přehled se základní
charakteristikou
těchto
nabízených
komerčních sportovních aktivit včetně
výše úplat je uveden v příloze koncepce
sportu č. 3.
Důleţitou
stránku
v koncepci
sportu by vedle podpory rozvoje těchto
komerčních aktivit na území města měla
zaujmout i propagace a informovanost o
těchto nabízených sluţbách pro občany a
návštěvníky města.
Nezanedbatelnou roli v nabídce
sportovních, pohybových a rekreačních
aktivit na území města mají vedle
občanských (sportovních) sdruţení, škol a
školských zařízení i podnikatelské
subjekty. Tyto aktivity jsou těmito
subjekty poskytovány na komerční bázi,
zpravidla za úplatu a jsou zaměřeny
především na posílení kondice a zdraví, ale
slouţí
i
k zábavě,
oddechu
a
společenskému vyţití. Vzhledem ke
specifickému postavení města Roţnova
pod
Radhoštěm
jako
významného
regionálního střediska cestovního ruchu je
potřeba
tomuto
segmentu
nabídky
sportovních a rekreačních pohybových
aktivit v rozvojové programové části
koncepce věnovat náleţitou pozornost.
Moderní trendy turistiky jsou kromě
poznávání jiţ neodmyslitelně spjaty
s aktivním způsobem proţití volného času.
Pokud
nabídka
těchto
komerčních
sportovních aktivit nebude na území města
29
2.1.4 NEORGANIZOVANÁ
TĚLOVÝCHOVA A SPORT
sportu jsou však občanům poskytovány za
úplatu, i kdyţ jen částečnou, protoţe
rozhodující část nákladů na zajištění těchto
aktivit pro občany hradí město.
Jak uţ ale bylo konstatováno, tak
velká část populace preferuje provozování
spontánních rekreačních pohybových
aktivit ve svém volném čase na volně a
bezúplatně
veřejně
přístupných
sportovištích. V současnosti má veřejnost
v této oblasti na území města k dispozici
několik víceúčelových sportovních hřišť,
která jsou však značně zastaralá a vyţadují
neprodlenou rekonstrukci a modernizaci.
Dále mohou občané města, ale i
jeho návštěvníci vyuţívat trasy pro pěší
turistiku a cyklostezky. Město je
počátečním bodem mnohých turistických
vycházek. Výchozím místem turisticky
značených cest - "Roţnovský nultý
kilometr" (u Videčského mostu) prochází 4
turistické trasy se značením od místní aţ
po celorepublikovou významnost. Od
"roţnovských" kempů jsou vyznačeny dva
místní turistické okruhy v délce 4,5 a 6 km.
Parkem města vede cyklostezka dlouhá 1,4
km, jejíţ povrch je jiţ nevyhovující a nutně
potřebuje obnovu.
Je proto zřejmé, ţe město
v programové části koncepce sportu musí
počítat i s rozvojem podmínek, které by
občanům města, ale i jeho návštěvníkům
umoţnily zmiňovanou neorganizovanou
tělovýchovu a sport na svém území
provozovat.
Ze sociologických průzkumů a
různých šetření vyplývá, ţe převáţná část
zejména dospělé populace v EU i v ČR má
z různých důvodů (např. časových)
především zájem o kondičně-rekreační
pohybové aktivity provozované spontánně
zejména
na
veřejně
přístupných
sportovištích.
Stále více občanů si uvědomuje, ţe
sport
a
pohybové
aktivity
patří
k intervenujícím činitelům zdraví a délky
lidského ţivota, kterou není moţno jiným
způsobem kompenzovat. Na druhé straně
se občané nechtějí omezovat členstvím
v různých sdruţeních a spolcích spojeným
s výkonem určitých povinností, ale chtějí
se sportu a pohybovým aktivitám věnovat
spontánně, podle svého uváţení, kdykoliv
ve svém volném čase. Bílá kniha o sportu
EU a Národní program rozvoje sportu pro
všechny povaţuje právě neorganizované
kondičně-rekreační činnosti provozované
občany za největší potenciál dalšího
rozvoje pohybových aktivit především u
dospělé populace.
Občané města, ale i jeho
návštěvníci mají v této oblasti moţnost
vyuţívat krytý plavecký bazén a venkovní
letní koupaliště pro rekreační plavání a
odpočinkové „vodní“ pohybové aktivity a
dále pak umělou ledovou plochou v krytém
zimním stadionu pro bruslení v čase
určeném pro veřejnost. Tyto aktivity
v rámci neorganizované tělovýchovy a
2.2. MATERIÁLNĚ-TECHNICKÁ ZÁKLADNA SLOUŢÍCÍ SPORTU A
TĚLOVÝCHOVĚ NA ÚZEMÍ MĚSTA
Organizovaný i neorganizovaný
sport a pohybové a rekreační aktivity
určené všem občanům a návštěvníkům
města se neobejdou bez sportovních
zařízení a zařízení slouţících k regeneraci
a
rehabilitaci,
včetně
nezbytného
technického a sociálního zázemí, tj. bez
materiálně-technické základny sportu (dále
jen MTZS). Podle SWOT analýzy
prováděné v rámci Strategického plánu
rozvoje města Roţnova pod Radhoštěm má
město dostačující nabídku sportovních
zařízení a vybavenost města sportovní
infrastrukturou
je
hodnoceno
nadstandardně. S šíří MTZS na území
města je však spojena i problematika
ufinancovatelnosti provozu a údrţby těchto
sportovních zařízení. Řada těchto zařízení
je jiţ zastaralá a nutně potřebuje
rekonstrukci a modernizaci. V souvislosti
30
s finanční náročností obnovy těchto
sportovních zařízení by se město spolu
s občanskými (sportovními) sdruţeními
mělo zabývat i optimalizací MTZS na
svém území.
ROŢNOV spol. s.r.o. zaloţená městem.
Zimní stadion v současnosti vyuţívá
občanské sdruţení HC Roţnov pod
Radhoštěm pro potřeby svých hokejových
druţstev. Dále stadion vyuţívají mateřské
a základní školy v rámci sportovních
aktivit uvedených ve svých školních
vzdělávacích programech a na stadionu
probíhá i bruslení pro veřejnost. Ve
volném čase je zimní stadion vyuţíván i
pro komerční aktivity.
Občané města, ale i jeho
návštěvníci mohou pro své sportovní
aktivity vyuţít krytý bazén, který je ve
vlastnictví obchodní společnosti KRYTÝ
BAZÉN ROŢNOV spol. s.r.o. zaloţené
městem. Pro plavce je k dispozici bazén o
rozměrech 25 x 12,5 m hluboký 1,2 – 1,6
m. Pro děti s doprovodem je k dispozici
malý bazén o rozměrech 9 x 8 m
s hloubkou 0,4 -0,8 m. Součástí objektu je i
44 metrů dlouhý tobogán, parní lázně
dámské i pánské, masáţní trysky dnové i
boční a vodní chrliče a vířivý bazén
Whirpool o teplotě vody 32 °C.
V letním období lze vyuţívat letní
koupaliště, které je také ve vlastnictví
obchodní společnosti KRYTÝ BAZÉN
ROŢNOV spol. s.r.o. K dispozici je
25metrový kachlíčkovaný bazén s 8
drahami a 50metrový betonový bazén a
brouzdaliště s dvěma skluzavkami pro děti
do 6 let. Dále pak sociální zařízení včetně
sprch,
převlékárny,
občerstvení,
bezbariérový přístup, dětské hřiště vedle
brouzdaliště
(houpačky,
houpadla,
pískoviště), vodní kopaná a ruské kuţelky.
2.2.1. MTZS V MAJETKU MĚSTA A VE
VLASTNICTVÍ OBCHODNÍCH
SPOLEČNOSTÍ ZALOŢENÝCH
MĚSTEM
Jako u většiny měst obdobné
velikosti je v majetku města, případně ve
vlastnictví společností zaloţených městem,
MTZS
slouţící
neorganizované
tělovýchově a sportu, a to především
kondičně-rekreační pohybové aktivitě
provozované občany spontánně zejména na
veřejně přístupných sportovištích. Dále pak
sportovní zařízení, která jsou pro města
velikosti Roţnova pod Radhoštěm ve
21. století jiţ základním standardem
sportovní infrastruktury, ale jejichţ provoz
je značné náročný a musí být poměrně
významně dotován z rozpočtu města.
Z tohoto důvodu je nemohou provozovat
občanská (sportovní) sdruţení a nemají o
ně zájem ani podnikatelské subjekty. Na
území města se jedná o krytý bazén a
venkovní koupaliště a dále pak o krytý
zimní stadion.
Město v současné době spravuje na
svém území 47 veřejně přístupných
dětských hřišť a 6 veřejně přístupných
víceúčelových hřišť. I kdyţ u dětských
hřišť se nejedná o typická sportovní
zařízení, jejich dostupnost pro děti je
důleţitá, aby přirozenou cestou mohly
rozvíjet své motorické dovednosti a získaly
návyk na pohybové aktivity. Většina
z těchto hřišť je však v nevyhovujícím
stavu a dále chátrá. Pouze 13 dětských
hřišť a 1 víceúčelové hřiště splňuje normy
ČSN EN 1176 a 1177 platných pro tato
zařízení. Je proto zřejmé, ţe v této oblasti
je nutno počítat u vybraných hřišť s jejich
optimalizací a modernizací.
Součástí
sportovního
areálu
Bučiska je i rekonstruovaný zastřešený
zimní stadion, který vlastní obchodní
společnost
KOMERČNÍ
DOMY
2.2.2. MTZS VE SPRÁVĚ ŠKOL
NACHÁZEJÍCÍCH SE NA ÚZEMÍ
MĚSTA
Soustavný a cílevědomý rozvoj
tělesných schopností ţáků a studentů škol
směřující
k osvojení
základních
pohybových dovedností, ke zvýšení
fyzické zdatnosti a výchova k získání
zájmu o provozování sportu a ke zdravému
způsobu ţivota uskutečňována v rámci
školních vzdělávacích programů se
neobejdou bez potřebné MTZS. Ve správě
31
škol na území města je 1 sportovní hala, 7
tělocvičen a 6 sportovních venkovních
areálů.
Základní škola Videčská 63 má ve
správě tělocvičnu o rozměrech 260 m2
vhodnou pro školní tělesnou výchovu a
míčové
hry.
Vzhledem
k menším
rozměrům však není vhodná pro
mistrovské soutěţe a turnaje. Venkovní
sportovní areál tvoří víceúčelové hřiště o
rozměrech 464 m2 s asfaltovým povrchem
a mantinely. Kolem hřiště vede provizorní
atletická dráha s různým povrchem.
Venkovní areál jiţ nezbytně vyţaduje
modernizaci.
Základní škola 5. května 1700
disponuje 2 tělocvičnami umoţňujícími
školní tělesnou výchovu. Velká tělocvična
o rozměrech 24,2 x 11,4 m je vhodná pro
trénink míčových her a rozměrově
odpovídá pořádání mistrovských soutěţí
v badmintonu a volejbale. Malá tělocvična
o rozměrech 19,5 x 11,4 m slouţí pro
gymnastické aktivity a je v ní umístěna
horolezecká stěna. Vnější sportovní areál
školy obsahuje travnaté hřiště s rozměry
73 m x 38 m a asfaltové hřiště s rozměry
54 m x 12,6 m s konstrukcemi pro
basketbal. Kolem travnatého hřiště je
oválná asfaltová atletická dráha o délce
250 m. Dále je ve sportovním areálu
vybudováno pískové doskočiště pro skok
daleký, vrhačský kruh pro vrh koulí a
sektor pro skok vysoký. Je zde i tzv. letní
gymnastická tělocvična (kovová). Bohuţel
je jiţ celý areál ve stavu, který neodpovídá
bezpečnostním poţadavkům a příslušným
technickým normám.
Základní škola Pod Skalkou 293
má pro školní tělesnou výchovu k dispozici
tělocvičnu, která je vhodná pro trénink
míčových her i pro soutěţe v basketbalu.
Vnější sportovní areál se skládá ze 3
asfaltových hřišť, na kterých jsou
vyznačeny sportoviště pro tenis, házenou,
volejbal. Kolem hřišť je vybudován
asfaltový atletický ovál o délce 250 m.
V areálu je umístěn i vrhací kruh s výsečí a
dvě doskočiště. Celý areál je veřejností
poničen a zdevastován a vyţaduje
nezbytnou rekonstrukci.
Ţákům základních škol jsou pro
potřeby školní tělesné výchovy k dispozici
ještě 2 tělocvičny: při Základní škole
Záhumení 1180 a při Základní škole
Koryčanské Paseky 467, ve kterých lze
vzhledem k malým rozměrům provozovat
další sportovní aktivity jen v omezené
míře.
Součástí objektů Střední školy
informatiky, elektrotechniky a řemesel
Roţnov pod Radhoštěm je sportovní hala
a venkovní hřiště s umělým trávníkem
umoţňující realizaci školního vzdělávacího
programu pro oblast tělesné výchovy a
mimoškolní aktivitu ţáků ubytovaných
v domově mládeţe při této střední škole.
Sportovní hala o rozměrech 42 x 24 m
a tribunou o kapacitě 200 osob slouţí
široké škále sportovních aktivit. Je vhodná
především pro míčové hry, a to nejen pro
trénink, ale především pro turnajové utkání
v házené, florbalu, futsalu, malé sálové
kopané, volejbalu a tenisu. Součástí
objektu haly jsou 2 posilovny se
standardním
vybavením.
Uvedená
sportovní zařízení
jsou celoročně
v provozu (mimo měsíc červenec) a
vyţadují značné finanční prostředky na
zabezpečení energií a údrţby tak, aby
vyhovovala hygienickým a bezpečnostním
poţadavkům.
Sportovní
víceúčelové
venkovní hřiště je rozděleno sítí na dvě
části, větší o rozměrech 22,5 x 41,5 m a
menší o rozměrech 15 x 26 m. Obě hřiště
jsou vyuţívána ke sportovním hrám, jako
jsou
házená,
volejbal,
košíková,
minikopaná a tenis. Součástí hřiště je malý
dřevěný objekt slouţící jako sklad
sportovního nářadí. Sportovní hala i hřiště
jsou mimo hodiny výuky poskytovány k
vyuţití sportovním klubům a jiným
organizacím pro trénink, turnaje a soutěţe.
Střední škola zemědělská a
přírodovědná disponuje tělocvičnou o
ploše 576 m2, která je uzpůsobena
k míčovým kolektivním hrám a ke
gymnastice, a dále pak malou sportovní
místností v domově mládeţe o ploše 132
32
m2, která slouţí jako fitcentrum pro
studenty zde ubytované. Škola má
k dispozici i venkovní sportovní areál, na
kterém se nachází atletická sekce s
200metrovým
antukovým
běţeckým
oválem, se 100metrovým úsekem pro
sprinty, s doskočištěm pro skok daleký a se
sektorem pro vrh koulí. Součástí je
gymnastický koutek – bradla, hrazda,
kladina a betonový stůl na stolní tenis.
V areálu se nachází i část určená pro
kolektivní míčové sporty, konkrétně se
jedná o dvě travnatá hřiště na odbíjenou a
nohejbal, antukové hřiště na házenou a
malou kopanou a asfaltové hřiště na
košíkovou a nohejbal.
Součástí Gymnázia Roţnova pod
Radhoštěm je tělocvična o rozměrech 23,4
x 11,4 metrů, která je vhodná pro nácvik
míčových her, ale rozměrově (včetně
výšky)
neumoţňuje
pořádat
mistrovské soutěţe. Dále škola vyuţívá
"gymnastický sál" o rozměrech 14,0 x 6,8
m a výškou 3,2 m, ve kterém je poloţena
stará reuterova podlaha a který je vybaven
zrcadlovou stěnou. Jsou zde k dispozici i
posilovací stroje. Škola pro sportovní a
tělovýchovnou činnost dále vyuţívá
venkovní hřiště o rozměrech 28 x 26 m,
které je pokryto "umělou trávou" a kromě
malé kopané a košíkové umoţňuje hrát
také volejbal a tenis.
kombinace a skoků. Svými parametry je
vhodný i pro soustředění a přípravu
reprezentace ČR.
Členové TJ Roţnov, ale i ţáci škol
vyuţívají objekt „Sokolovna“. Jedná se o
budovu s tělocvičnou o velikosti
basketbalového hřiště (tělocvična je
vybavena nářadím, šatnami a sociálním
zařízením), součástí je i turistická
ubytovna.
Dalším zařízením, které TJ Roţnov
významně napomáhá při financování
činnosti jednotlivých oddílů, je komplex
Camp Sport, který se rozprostírá na ploše
4 ha na Horních Pasekách. Součástí
komplexu je kemp, který kromě 150 míst
pro umístění stanů či karavanů a 19 chat
nabízí návštěvníkům prostory pro míčové
hry a stolní tenis. Dalším zařízením tohoto
komplexu, které nabízí pohybové a
relaxační aktivity, je Hotel Stadion, jehoţ
součástí je i moderně vybavené Fitcentrum
nabízející 25 cvičebních pozic a
rehabilitační zařízení poskytující masáţe,
podvodní masáţe, parafínové zábaly,
koupele a saunu.
V majetku TJ Roţnov byl i
lyţařský rekreační a sportovní areál na
Soláni,
který
se
nachází
na
severovýchodních svazích hory Soláň,
uprostřed hřebene Vsetínských vrchů ve
výšce 861 metrů nad mořem. Pět kilometrů
upravených sjezdových tratí poskytuje
sportovní vyţití jak pro sjezdové lyţování,
tak pro snowboarding. Horní částí areálu
vede hlavní hřebenová běţecká trasa.
Součástí areálu je horská chata Soláňka s
jídelnou a několika stánky s občerstvením.
Lyţařský areál však v současnosti jiţ
nesplňoval poţadované standardy pro tato
sportovní zařízení. Chybí především
parkoviště pro motorová vozidla a lepší
moţnosti zasněţování lyţařských terénů.
Modernizace areálu a jeho další rozvoj si
vyţádá poměrně velké investice řádově
v desítkách milionů Kč. Za současné
situace financování sportu v ČR je zřejmé,
ţe TJ Roţnov nemá dostatečné zdroje k
uskutečnění této investice. Z tohoto
důvodu rozhodla konference TJ Roţnov
2.2.3. MTZS V MAJETKU
OBČANSKÝCH SDRUŢENÍ
Většina
občanských
sdruţení
působící na území města, jejichţ
předmětem spolkové činnosti je sport a
tělovýchova, nemá vlastní MTZS a
vyuţívá ke své organizované pravidelné
činnosti zejména tělocvičny ve správě škol
na území města.
Výjimkou je TJ Roţnov, která
spravuje poměrně rozsáhlou MTZS ve
svém vlastnictví. Jedná se o Lyţařský
areál klasického lyţování na Bučiskách.
Areál tvoří sociální objekt s klubovnou a
saunou, čtyři skokanské můstky s umělou
hmotou - K70, K40, K15 a K7. Areál
slouţí pro přípravu závodníků severské
33
v červnu 2009 o odprodeji tohoto
sportovního areálu majiteli Horského
hotelu Soláň.
Dalšími občanskými (sportovními)
sdruţeními, které vlastní významnější
MTZS, jsou sdruţení zabývající se
tenisem. Jedná se o Tenisový klub
Roţnov pod Radhoštěm, který v rámci
tenisového areálu v městském parku
disponuje 5 tenisovými dvorci, a Tennis
Training Camp, o.s., v jehoţ vlastnictví je
tenisový areál na ulici Videčská se 3
antukovými dvorci s umělým osvětlením.
Podstatnější MTZS ve svém
vlastnictví má ještě Fotbalový club FC
Roţnov, který je majitelem umělého
trávníku III. generace GREENX-TENDER
o ploše 6.901 m2, který je poloţen na
fotbalovém hřišti v areálu stadionu Horní
Paseky a jehoţ hodnota činí cca 7 mil. Kč.
Hotel Relax, a. s. – Areál hotelu
nabízí moţnost sportovního vyţití ve
fitcentru, venkovním bazénu s vyhřívanou
vodou, na tenisovém a volejbalovém kurtu.
K dispozici je minigolf, dětské hřiště,
automatická kuţelna se dvěma dráhami pro
bowling, billiard. Součástí areálu je
rehabilitační zařízení s krytým bazénem,
saunou a prostory pro masáţe a s
kompletní vodo a elektroléčbou.
Camping Roţnov, spol. s.r.o. –
Sportovní areál zahrnuje vyhřívaný bazén,
hřiště na tenis, volejbal, minikopanou a
badminton, halu na stolní tenis.
FittSport Roţnov, který vlastní
nově vybavený sportovní komplex, kde se
nachází posilovna a kardio, lady posilovna,
power plate, spinning, ricochet, fit sál ke
cvičení aerobiku, solární a rehabilitační
studio.
Hotel Eroplán, a.s., kde v rámci
relaxačního centra jsou k dispozici sauna,
prostory na masáţe, solárium, minifitnes a
především trampolíny a 2 X-bungee
trampolíny pro adrenalinové sportovní
vyţití občanů a návštěvníků města.
Sport centrum – Lázy Roţnov,
s.r.o., jehoţ součástí je posilovna s 25
posilovacími stroji a prostory na cvičení
aerobiku, kalanetiky, jógy, bojových umění
a sály pro schvinn a ricochet.
Helax club Freeško, s.r.o., který
nabízí moderní bowlingové centrum se 4
dráhami.
Restaurace Kuţelna, s.r.o. Součástí restaurace je kuţelna se dvěma
dráhami pro bowling.
RPR Paintball umoţňuje na svých
hřištích občanům v poslední době oblíbené
military aktivity. K dispozici je outdoorové
(přírodní) hřiště, speadové hřiště vhodné
pro rychlou adrenalinovou sportovní hru a
supairballové (přenosné nafukovací) hřiště.
Valašský golfový klub spol. s.r.o.
– má ve vlastnictví normované 9jamkové
hřiště o celkové délce 5 100 m, Par 70 a
cvičnou louku.
2.2.4. MTZS V MAJETKU
PODNIKATELSKÝCH SUBJEKTŮ
Také
podnikatelské
subjekty
věnující se komerčním sportovním,
pohybovým a rekreačním aktivitám v
současné době disponují na území města
poměrně rozsáhlou MTZS, která slouţí
občanům a návštěvníkům města při
vyplňování jejich volného času formou
sportovních, pohybových a relaxačních
aktivit. Mezi podnikatelské subjekty
s největší MTZS ve svém vlastnictví patří:
Gibon park – Jedná se o zábavní
centrum pod širým nebem, kde jsou
k dispozici různé formy sportovního a
pohybového vyţití s rozdílnou mírou
adrenalinového
zatíţení.
Základním
prvkem je visutá překáţková dráha dlouhá
423 m s 3 úseky lanovky a překáţkami
umístěnými do výše 2,5-6 m. Součástí
parku je hřiště na minigolf s 18 drahami,
dětská překáţková dráha, G-jump vysoký
11 m a dětský park s velkým mnoţstvím
skluzavek, prolézaček, trampolín a
překáţek.
34
2.3. ZPŮSOB FINANCOVÁNÍ SPORTU NA ÚZEMÍ MĚSTA V SOUČASNÉM
OBDOBÍ
Současná platná legislativa vymezuje
vícezdrojové financování sportu, na kterém
se podílí:
ČR. Z „Analýzy financování sportu
v České republice“ zpracované MŠMT ve
spolupráci s
Českým olympijským
výborem vyplývá, ţe v období před rokem
1990 byl sport preferovaným odvětvím. Po
roce 1989 pak následoval prudký pokles
financí směřujících do sportu. Dna dosáhl
v letech 1997-1998, kdy výdaje na sport
činily méně neţ polovinu procentuelních
výdajů ze státního rozpočtu v porovnání s
rokem 1989. Následně začalo docházet k
navyšování zdrojů, které vyvrcholilo v
roce 2001. Poté především z důvodu
rychlého hospodářského růstu, který nebyl
adekvátně promítnut ve výdajích na sport,
začalo docházet k trvalému poklesu. Tento
trend
byl
umocněn
rozhodnutím
sportovního prostředí o financování
víceúčelové arény v Praze. Tyto faktory
nadále ovlivňovaly stávající pokles objemu
financí směřující do sportu ze strany státu.
 stát (Ministerstvo školství, mládeţe a
tělovýchovy, Ministerstvo financí,
Ministerstvo pro místní rozvoj),
 SAZKA a.s.,
 kraje,
 obce,
 nadace,
 právnické
a
fyzické
osoby
(sponzoring, dary),
 vlastní
příjmy
občanských
(sportovních) sdruţení.
2.3.1. STÁTNÍ PODPORA SPORTU
Bohuţel je nutno konstatovat, ţe
v současné době státní výdaje do oblasti
sportu a tělovýchovy dosahují rekordně
nízkých hodnot jak v poměru k objemu
státního rozpočtu, tak ve vztahu
k parametru hrubého domácího produktu
Graf vývoje zastřešujících výdajů do sportu přepočtených na úroveň roku 2008
Zdroj: Analýzy financování sportu v České republice zpracované Ministerstvem školství, mládeţe a
tělovýchovy ve spolupráci s Českým olympijským výborem
35
Také při porovnání financování
sportu na jednoho obyvatele v zemích
Evropské unie nevychází Česká republika
dobře a řadí se na jedno z posledních míst.
Země Evropské unie – porovnání veřejných výdajů na sport na jednoho obyvatele
Zdroj: Analýzy financování sportu v České republice zpracované Ministerstvem školství, mládeţe a
tělovýchovy ve spolupráci s Českým olympijským výborem
Přes uvedené skutečnosti je nutné si
uvědomit, ţe státní rozpočet představuje
stále významný zdroj, který sportovní
organizace působící na území města
mohou vyuţít pro svou činnost.
Významnou úlohu při státní podpoře
sportu má MŠMT, které odpovídá za 3
základní oblasti podpory:
a) reprezentace a péče o sportovní
talenty,
b) veřejně prospěšné programy,
c) programové financování reprodukce
majetku.
Pro financování sportu na území
města
jsou
nejdůleţitější
veřejně
prospěšné programy:
V. - Národní program rozvoje sportu
pro všechny,
VI. - Sport a škola,
VII. - Sport zdravotně postiţených,
VIII. - Provoz a údrţba sportovních a
tělovýchovných zařízení.
Tyto programy mohou vyuţít
občanská (sportovní) sdruţení, ale i školy
na území města jako jeden ze zdrojů
příjmů pro svou činnost. Ţádosti o vyuţití
těchto programů podávají občanská
(sportovní)
sdruţení
většinou
prostřednictvím zastřešujících organizací,
pokud není vymezeno jinak cílem
programu.
Občanská (sportovní) sdruţení
mohou dále vyuţít dotace na programové
financování reprodukce majetku. Jedná
se o program MŠMT 233510, který je
určen na podporu rozvoje a obnovy
materiálně-technické základny sportovních
organizací.
Je potřebné, aby se občanská
(sportovní) sdruţení, školy a školské
sportovní kluby působící na území města
naučily daleko více vyuţívat těchto
programů a prostřednictvím svých
zastřešujících organizací získaly více
prostředků na svou činnost, rozvoj,
36
obnovu, provoz a údrţbu MTZS ve svém
vlastnictví
a
ve
správě
nebo
v dlouhodobém nájmu.
zejména podle členské základny a
nákladovosti provozu a údrţby MTZS
v jejich vlastnictví nebo v dlouhodobém
nájmu.
Bohuţel
v posledním
období
SAZKA, a.s. zejména v souvislosti se
splátkami dluhopisů a směnek, úroků
z dluhopisů a běţných úvěrů
za
O2 ARENU negeneruje tolik finančních
prostředků, jak by bylo pro potřeby sportu
potřebné. Výnosy pro akcionáře, z kterých
byla podporována činnost občanských
(sportovních) sdruţení, se sníţily podle
dostupných zdrojů z cca 1,2 – 1,4 mld.
v první polovině tohoto desetiletí na
0,4 mld. za rok 2008 a v roce 2009 nebude
situace zřejmě lepší. Dalším negativem je,
ţe stát poskytl celou řadu licencí na
provozování sázkové a loterní činnosti a
dochází tak k rozmělnění potenciálních
výnosů v této oblasti podnikání mezi stále
více subjektů. Další finanční prostředky
jsou
odčerpávány
zahraničními
společnostmi, které sice nemají potřebné
licence pro ČR, ale provozují zejména
kursovní sázky prostřednictvím internetu.
Je zřejmé, ţe současný nastavený
model financování sportu a tělesné
výchovy ze strany státu a prostřednictvím
SAZKY, a.s. se jiţ přeţil a neplní své
původní poslání. O neutěšeném stavu
financování sportu ze strany SAZKA, a.s.
svědčí i finanční částky, které z tohoto
důvodu
dluţí
ČSTV
občanským
(sportovním) sdruţením na území města.
2.3.2. SAZKA, a.s.
Akciová společnost SAZKA je
obchodní společnost, jejímţ hlavním
posláním je vytvářet finanční prostředky
pro financování veřejně prospěšných účelů
ve sportu a tělesné výchově, především při
podpoře sportování mládeţe. SAZKA, a.s.
byla zaloţena ČSTV a Československou
obcí sokolskou zakladatelskou smlouvou
ze dne 27. listopadu 1992. Společnost
zahájila svoji činnost 15. února 1993.
Jejími akcionáři se stala výhradně česká
občanská sdruţení působící v oblasti
tělovýchovy a sportu: ČSTV, Česká obec
sokolská, Česká asociace – Sport pro
všechny,
Autoklub
ČR,
Sdruţení
technických sportů a činností ČR,
Asociace tělovýchovných jednot a
sportovních klubů ČR, Orel – křesťanská
tělovýchovná organizace a Český střelecký
svaz. V září roku 1997 akcionáři
společnosti rozhodli o přistoupení nového
akcionáře, Českého olympijského výboru.
Výnosy SAZKA, a.s. jsou mezi
akcionáře přerozdělovány podle jejich
procentních podílů. Největšími podílníky
jsou ČSTV s 67,98 % podílem, Česká obec
sokolská s 13,54% podílem a Česká
asociace – Sport pro všechny s 5,56%
podílem. Tyto finanční prostředky jsou pak
ze
zastřešujících
organizací
přerozdělovány mezi sportovní organizace
Přehled dlužných částek za uplynulé období
OBČANSKÁ (SPORTOVNÍ) SDRUŽENÍ PŮSOBÍCÍ V ROŽNOVĚ p. R. ZASTŘEŠENÁ ČSTV
dlužné částky
P.č.
NÁZEV
2006
2007
2008
CELKEM
1 Hockey club Rožnov p.R.
8 839
13 222
22 343
44 404
2 Fotbalový club FC Rožnov p.R.
3 614
14 976
9 459
28 049
3 TJ Rožnov p.R.
67 479
130 675
99 166
297 320
4 1. Florbalový klub Rožnov p.R.
1 756
6 038
0
7 794
Zdroj: ČSTV Vsetín
Do nepříjemné pozice staví tato
skutečnost zejména TJ Roţnov, které pak
schází nezbytné prostředky na provoz a
údrţbu
jejích sportovních zařízení a
pronájem potřebných tělocvičen především
pro mládeţnické oddíly. Tento stav byl i
37
hlavní příčinou, pro kterou toto sdruţení
v posledních 2 letech splácelo faktury za
pronájmy
tělocvičen
opoţděně
po stanovených lhůtách splatnosti.
obec sokolská, Česká asociace – Sport pro
všechny a další) se rapidně sniţují. Zlínský
kraj se naopak začíná výrazným způsobem
podílet na rozvoji sportu. Zejména nová
poloţka krajského rozpočtu - „Podpora
mládeţnického sportu“ - významným
způsobem přispívá k překonání sloţitého
období v oblasti financování sportovních
organizací působících na území kraje. Lze
konstatovat, ţe výše finančních prostředků
z rozpočtu Zlínského kraje na podporu
sportu má od roku 2006 trvale vzrůstající
tendenci. Přesto je nutné upozornit na to,
ţe není naplňován Rozpočtový výhled
Zlínského kraje z roku 2005 a ve srovnání
s ostatními kraji zůstává na průměru.
2.3.3. PROSTŘEDKY KRAJE NA
PODPORU SPORTU
Z analýzy stavu sportovního a
tělovýchovného prostředí ve Zlínském
kraji zpracované pracovní skupinou
Krajské rady Zlínského krajského sdruţení
ČSTV vyplývá, ţe nastalo období, kdy
státní výdaje do oblasti sportu a
tělovýchovy, včetně výdajů střešních
organizací zajišťujících sport na všech
výkonnostních úrovních a v rozmanitých
sportovních disciplínách (ČSTV, Česká
Ekonomická podpora sportu v letech 2005–2008 ze strany ZLK (v tis. Kč), rozpočet 2009 v tis. Kč
Dotační titul
Fond mládeţe a sportu ZLK
Olympiády dětí a mládeţe
Sportovec roku
Podpora mládeţnického sportu
Rozvojové projekty ve sportu
Krajská záštita
CELKEM
2005
4 300
1 150
150
2006
3 577
433,2
194
5 420
2007
3 591,5
2 119,4
60
12 860
8 480
2008
3 500
7 300
250
15 000
5 000
5 000
135
10 735
9 624,2
27 110,9
31 050
2009
6 507
1 200
250
16 300
5 000
1 750*)
31 007
Zdroj: ZKS ČSTV – Podpora rozvoje tělovýchovy a sportu ve Zlínském kraji
*)
Jedná se o sportovní akce regionálního, celorepublikového a mezinárodního významu, nad kterými přebírá
záštitu hejtman Zlínského kraje.
Fyzické a právnické osoby, které
vyvíjejí aktivity v oblasti mládeţe,
tělovýchovy a sportu na území města, mají
moţnost kaţdoročně poţádat Fond
mládeţe a sportu Zlínského kraje o
dotaci na realizaci projektů nebo
jednotlivých akcí v oblasti tělovýchovy a
sportu. Této moţnosti vyuţívá celá řada
občanských (sportovních) sdruţení, škol,
ale i fyzických a právnických osob
působících na území města. V této oblasti
je potřeba, aby ţadatelé o dotaci
v budoucnu
kromě
bezchybného
zpracování ţádosti věnovali náleţitou
pozornost zejména zdůvodnění svých
projektů tak, aby se v rozrůstajícím počtu
ţadatelů z celého Zlínského kraje prosadili
a získali potřebné prostředky z uvedeného
fondu.
Předpokládáme, ţe především
občanská (sportovní) sdruţení vyvinou
v budoucnu větší aktivitu při čerpání
poloţky krajského rozpočtu „Podpora
mládeţnického sportu“ a získají tak tolik
potřebné finanční prostředky pro svou
činnost.
V rámci zabezpečení
podpory
sportu můţe Zlínský kraj přispívat i na
investice do materiálně-technické základny
sportovním organizacím na svém území. U
příleţitosti konání Her III. Zimní
Olympiády dětí a mládeţe, které probíhaly
na sportovištích nacházejících se na území
města, přispěl kraj na přístavbu zázemí
zimního krytého stadionu zahrnující
výstavbu šaten se sprchami, na pořízení
rolby a na vylepšení lyţařských areálů
v celkové výši 4.100 tis. Kč.
38
Je nutno si uvědomit, ţe kraj bude
zajišťovat výstavbu a rekonstrukci
především svých sportovních zařízení, tj.
zařízení, které má ve svém vlastnictví nebo
jsou ve správě organizací, které zřídil nebo
v majetku společností, které zaloţil. Na
investice do ostatních sportovních zařízení
bude přímo ze svého rozpočtu přispívat
zřejmě jen výjimečně, a to většinou
v souvislosti s konáním sportovních akcí
celorepublikového nebo mezinárodního
významu, které bude organizovat nebo
spolupořádat.
vyuţití příjmů z členských příspěvků, ze
vstupného, z reklam, z poskytovaných
sluţeb, z pořádání soutěţí, soustředění a
z hostování a přestupu sportovců. Tuto
skutečnost potvrdilo i šetření mezi
občanskými (sportovními) sdruţeními
působícími na území města prováděné
odborem školství, mládeţe, tělovýchovy a
cestovního ruchu v roce 2007. U
občanských (sportovních) sdruţení, která
se zúčastnila tohoto průzkumu (vyjma
údajů za TJ Roţnov, která má v tomto
ohledu zvláštní postavení, viz dále),
představují tyto příjmy téměř 50 %
z celkových příjmů těchto sdruţení. Je
nutno si ovšem uvědomit, ţe tato sdruţení
nemají ve vlastnictví sportovní zařízení,
jejichţ provoz, údrţbu a rozvoj by z těchto
příjmu musela hradit. Tyto příjmy proto
většinou slouţí na pokrytí pronájmu
sportovních zařízení, která tato sdruţení
pro zabezpečení své činnosti nezbytně
potřebují.
Jednou z otevřených otázek v této
oblasti zůstává, zda by občanská
(sportovní) sdruţení neměla navýšit
příspěvky od svých členů. Tyto příspěvky
se v přepočtu s tím, co vydávají občané a
návštěvníci
města
za
úplatu
podnikatelským subjektům za nabízené
sportovní, pohybové a rekreační aktivity,
jeví jako poměrně nízké. V této souvislosti
si je nutno ovšem uvědomit, ţe většina
sportovních a pohybových aktivit, které
byly schopny generovat podnikatelský
zisk, jiţ většinou přešly po roce 1989 do
komerční sféry a v současné době nejsou
známé statistiky, jaké % občanů města si
tyto aktivity můţe pravidelně dovolit.
Občanská (sportovní) sdruţení nabízejí
alternativu zapojení se do sportovních
aktivit všem občanům a výše členských
příspěvků proto musí této skutečnosti
objektivně odpovídat. Zejména u dětí a
mládeţe je potřeba výši těchto příspěvků
udrţovat na přijatelné úrovni, aby se do
organizovaného sportu mohlo zapojit co
nejvíce z nich. Další předností občanských
(sportovních) sdruţení je účast desítek
dobrovolných
pracovníků
(trenéři,
2.3.4. MOŢNOST ČERPÁNÍ
PROSTŘEDKŮ NA PODPORU SPORTU
OD NADACÍ
Sportovní organizace na území
města mohou získat další finanční
prostředky na svou činnost od různých
nadací vyvíjejících své aktivity v ČR a
podporující především sportovní a
pohybové aktivity dětí a mládeţe v rámci
různých programů prevence drogové
závislosti,
alkoholismu,
kriminality,
gamblerství
a
dalších
negativních
sociálních jevů mladistvých.
Na území Zlínského kraje patří
mezi nejznámější nadace, které sportovní
organizace a školy působící na území
města vyuţívají, Nadace Děti-kulturasport se sídlem v Uherském Hradišti a
Nadace ČEZ zaloţená společností ČEZ
a.s.
Problém v této oblasti přetrvává v
tom, ţe většina sportovních organizací
nemá z finančních důvodů k dispozici
personální zázemí, které by jim umoţnilo
pravidelně sledovat vyhlašování výzev
těchto nadací a zpracovávat ţádosti o
dotaci podle jejich podmínek a pokynů.
V rámci programové a rozvojové části
koncepce sportu je proto nutno věnovat
pozornost i této problematice.
2.3.5. VYUŢITÍ VLASTNÍCH PŘÍJMŮ
PŘI FINANCOVÁNÍ SPORTU
Občanská (sportovní) sdruţení se
neobejdou při financování své činnosti bez
39
cvičitelé, rozhodčí, funkcionáři, rodiče
mladých sportovců atd.) na činnosti
sdruţení, která výrazně sniţuje finanční
výdaje na zabezpečení činnosti, a bylo by
zřejmě minimálně nemorální poţadovat po
těchto členech ještě vyšší úhradu členského
příspěvku.
Specifickou pozici v oblasti vyuţití
vlastních zdrojů při financování své
činnosti má TJ Roţnov. Toto sdruţení má
ve svém majetku materiálně-technickou
základnu slouţící sportu ve výši
40.912 tis. Kč účetní hodnoty a roční
rozpočet činil v roce 2008 16. 803 tis. Kč.
Vlastní příjmy TJ Roţnov proto
musí přispívat nejen k pokrytí činnosti
sportovních oddílů, ale s ostatními příjmy i
k zabezpečení provozu, údrţby a rozvoji
sportovních zařízeních ve svém vlastnictví.
V rámci
doplňkové
(hospodářské)
činnosti získává TJ Roţnov kaţdoročně
okolo 8 mil. Kč, které pouţívá na krytí
uvedených výdajů. Tyto prostředky
získává zejména z provozování sportovněrekreačního komplexu Kemp Sport, z
Hotelu a restaurace Stadion, z lyţařského
areálu Bučiska, z turistické ubytovny a
tělocvičny Sokolovna, za poskytnuté
tělovýchovné sluţby a z pronájmu a
reklamy. V roce 2008 tyto vlastní zdroje
činily 8.430 tis. Kč a kryly nezbytné
výdaje sdruţení ve výši 50,2 %.
Objektivní skutečností je, ţe tímto
způsobem jsou sportovní organizace na
území města podporovány zejména
prostřednictvím rodičů, jejichţ děti jsou
zapojeny do organizovaného sportu se
zaměřením na jeho soutěţní a výkonnostní
stránku a kterým zároveň finanční situace
a společenské postavení dovolí tyto
činnosti podporovat. Jedná se o
podnikatele,
členy
vrcholového
managementu obchodních společností a
finančních institucí apod. V souvislosti
s vývojem celosvětové ekonomiky za
poslední období, který bude mít určitě
dopad i na tuto oblast podpory činnosti
sportovních organizací na území města, lze
předpokládat, ţe tento zdroj příjmů
finančních prostředků pro sportovní
organizace se v nejbliţším období 2 aţ 3
let podstatně sníţí.
2.3.7. FINANCOVÁNÍ SPORTU
V RÁMCI ROZPOČTU MĚSTA
Z analýzy
současného
stavu
financování sportu a tělovýchovy na území
města vyplývá, ţe vzhledem k sniţující se
podpoře sportu ze strany státu, SAZKY,
a.s. a zastřešujících sportovních organizací
se město bude muset vedle kraje čím dál
více podílet na financování a rozvoji sportu
a tělovýchovy na svém území, a to jak u
jejich
organizovaných,
tak
i
neorganizovaných forem.
V současném období se město
podílí na financování provozu a údrţby
sportovních zařízení na svém území, a to
jak
prostřednictvím
obchodních
společností, u kterých je zakladatelem
(Krytý bazén Roţnov, spol. s.r.o.,
Komerční domy Roţnov, spol. s.r.o.), tak
přímou
podporou
občanských
(sportovních) sdruţení (zejména TJ
Roţnov).
Město dále v rámci provozního
příspěvku pro základní školy, u kterých je
zřizovatelem, přispívá ze svého rozpočtu
na provoz a údrţbu tělocvičen a
venkovních sportovních areálů u těchto
škol, které pak vyuţívají školní sportovní
kluby, občanská (sportovní) sdruţení a
2.3.6. SPONZORING A DARY
PRÁVNICKÝCH A FYZICKÝCH OSOB
Jednou z dalších moţností, které
sportovní organizace působící na území
města mohou vyuţít pro podporu
financování své činnosti, je eventualita
sponzorských smluv a darů právnických a
fyzických osob (mimo zdrojů od nadací).
Podle
šetření
mezi
občanskými
(sportovními) sdruţeními působícími na
území města prováděné odborem školství,
mládeţe, tělovýchovy a cestovního ruchu
v roce 2007 představoval tento zdroj
dalších finančních prostředků téměř 10 %
z celkového objemu
příjmů
těchto
sdruţení.
40
veřejnost. Výši tohoto příspěvku však není
moţné přesně vyčíslit, protoţe školy ve
svém účetnictví nesledují samostatně
nákladové poloţky pouze na tělocvičny a
venkovní sportovní areály.
Dále se město v současnosti podílí i
na financování pronájmu sportovních
zařízení, která občanská (sportovní)
sdruţení
vyuţívají
pro
pravidelné
sportování dětí a mládeţe v rámci
organizované tělovýchovy a sportu.
V rámci grantového systému
přispívá město více neţ 1 mil. Kč na
realizaci projektů nebo jednotlivých akcí
v oblasti tělovýchovy a sportu a na
podporu pravidelných sportovních a
tělovýchovných aktivit zejména dětí a
mládeţe.
V oblasti investic do MTZS na
svém území se město v posledním období
výraznou měrou podílelo na zastřešení
zimního stadionu a rekonstrukci šaten
v areálu na Bučiskách.
O stoupajících výdajích, které
město vynakládá na uspokojování potřeb
svých občanů v oblasti sportu a
tělovýchovy, svědčí i následující přehled:
Výdaje města na podporu sportu a tělovýchovy včetně příspěvku ZŠ za pronájem tělocvičen v r. 2009
Poloţka
2007
dotace na provoz a údržbu sportovišť
8 130 818 Kč
- občanská sdružení (TJ)
750 000 Kč
v
- krytý bazén
3 900 000 Kč
tom
- zimní stadion
3 480 818 Kč
grantový systém
538 000 Kč
zvýhodněný pronájem sport. zařízení
100 000 Kč
olympiády DM (celostátní, Rožnovská)
0 Kč
ostatní
58 870 Kč
provozní výdaje celkem
8 827 688 Kč
Investiční výdaje - Zimní stadion
5 140 541 Kč
investiční výdaje – trávník III. generace FC
0 Kč
CELKEM
13 968 229 Kč
Zdroj: Finanční odbor MěÚ Roţnov pod Radhoštěm
V současnosti subvencuje město
sport a tělovýchovu (včetně investic do
materiálně-technické základny) zhruba
částkou 1.100,- Kč na obyvatele, coţ je
sice značně více neţ je průměr České
republiky, který se pohybuje okolo 350 Kč
na obyvatele, ale výrazně méně, neţ je u
vyspělých zemí Evropské unie, kde se tato
částka přibliţuje v přepočtu aţ 5.000,- Kč
na obyvatele.
Záměrem koncepce sportu je
postupně zvýšit příspěvek města na
podporu sportu a tělovýchovy na částku
1.300,- Kč na obyvatele města (bez
započítání výdajů na jednorázové velké
ROK
2008
9 552 008 Kč
580 000 Kč
4 000 000 Kč
4 972 008 Kč
708 000 Kč
433 500 Kč
357 614 Kč
15 655 Kč
11 066 777 Kč
4 156 961 Kč
5 571 429 Kč
20 795 167 Kč
2009
12 985 000 Kč
580 000 Kč
4 020 000 Kč
8 385 000 Kč
1 100 000 Kč
620 000 Kč
0 Kč
87 000 Kč
14 792 000 Kč
4 655 000 Kč
0 Kč
19 447 000 Kč
investiční akce, jako je například projekt
cyklostezky). Toto navýšení by mělo být
přednostně směrováno na modernizaci a
rozvoj materiálně-technické základny
sportu pro všechny (podpora investic) a na
výdaje na provoz a údrţbu sportovních
zařízení v majetku města a občanských
sdruţení.
Z tohoto důvodu je také potřeba v
programové a rozvojové části koncepci
sportu stanovit i základní principy a
zásady, kterými bude financování sportu
a tělovýchovy na území města
usměrňováno v následujícím období.
41
2.4. EKONOMICKÁ SITUACE SPORTOVNÍCH SUBJEKTŮ PŮSOBÍCÍCH NA
ÚZEMÍ MĚSTA
Stávající pokles objemu finančních
prostředků směřující do sportu zejména ze
strany státu a SAZKY a.s. se projevuje i na
ekonomické situaci jednotlivých subjektů
vyvíjejících na území města tělovýchovné
a sportovní aktivity. Stále větším
problémem se pro jednotlivé subjekty stává
financování provozu a údrţby vlastních
sportovních
zařízení
a
dostupnost
sportovních zařízení na území města,
zejména pak tělocvičen pro zabezpečení
vlastní sportovní činnosti především dětí a
mládeţe
v rámci
organizované
tělovýchovy a sportu.
2.4.1. EKONOMICKÁ SITUCE
OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ MĚSTA
Město
podporuje
sportovní
zařízení, která patří jiţ mezi základní
standard sportovní infrastruktury, ale
jejichţ provoz je značné náročný a musí
být poměrně významně dotován z rozpočtu
města. Jedná se o krytý bazén a venkovní
koupaliště a dále pak o krytý zimní
stadion, kde mohou občané města, ale i
jeho
návštěvníci
provozovat
neorganizované
kondičně-rekreační
činnosti, jako je rekreační plavání a
bruslení.
PŘEHLED VYBRANÝCH NÁKLADŮ A VÝNOSŮ ZIMNÍHO STADIONU v tis. Kč
Rok
2007
2008
Poloţka
spotřeba materiálu
300,1
206,1
spotřeba energií
1 107,0
1 416,6
sluţby
989,9
1 592,9
osobní náklady
761,0
741,0
odpisy dlouhodobého majetku
484,3
1 081,8
ostatní provozní náklady
980,4
1 551,9
náklady celkem
4 622,7
6 590,3
trţby ze vstupného (bruslení veřejnosti)
139,7
95,8
trţby z pronájmu ledové plochy a šaten HC
312,1
328,2
provozní dotace města
900,0
850,0
komerční pronájem ledové plochy
433,9
396,1
trţby z reklamních ploch
26,6
10,9
trţby z pronájmu ledové plochy školám
64,4
43,3
trţby za školu bruslení
0,0
0,0
ostatní výnosy (trţby)
1 213,1
4 045,8
výnosy (trţby) celkem
3 089,8
5 770,1
HV celkem
Zdroj: KOMERČNÍ DOMY spol. s.r.o.
-1 532,9
-820,2
PŘEHLED PŘIJATÝCH DOTACÍ OD MĚSTA NA ZIMNÍ STADION - PODLE ROKU PŘÍJMU v tis. Kč
Rok
Poloţka
2007
2008
provozní (provozní náklady, úroky, doplatek ztráty)
1 643,0
3 767,1
investiční (jistina, vlastní kapitál, investice)
7 182, 4
5 111,8
přijaté dotace celkem
8 825, 4
8 878, 9
Zdroj: KOMERČNÍ DOMY spol. s.r.o.
42
PŘEHLED VYBRANÝCH NÁKLADŮ A VÝNOSŮ KRYTÉHO BAZÉNU A KOUPALIŠTĚ v tis. Kč
Rok
2006
2007
2008
Poloţka
spotřeba materiálu a energií
sluţby
osobní náklady
odpisy dlouhodobého majetku
ostatní provozní náklady
náklady celkem
trţby ze vstupného (plavání pro veřejnost)
trţby z pronájmu nebytových prostor
provozní dotace města
ostatní výnosy (trţby)
výnosy (trţby) celkem
HV celkem
HV bez dotace města
Zdroj: Výroční zprávy Krytý bazén Roţnov, spol. s.r.o.
2 146
1 646
4 028
1 930
592
10 342
4 282
2 397
3 500
283
10 462
120
-3 380
2 146
1 646
4 248
2 001
360
10 401
4 095
2 305
3 900
618
10 918
517
-3 383
2 496
1 600
4 927
2 082
257
11 362
4 269
2 414
4 000
739
11 422
60
-3 940
2.4.2. EKONOMICKÁ SITUCE OBČANSKÝCH SPORTOVNÍCH SDRUŢENÍ
Do ekonomické situace občanských
(sportovních) sdruţení se v současnosti
v rámci
vícezdrojového
financování
negativně promítá nejen pokles zdrojů od
státu a SAZKY a.s., ale i současná
hospodářská recese, která vede ke stagnaci
a sníţení finančních prostředků, které tato
sdruţení získávají formou sponzoringu a
darů od právnických a fyzických osob.
Také u vyuţití vlastních příjmů
občanských
(sportovních)
sdruţení
(členské příspěvky, vstupné, příjmy za
pořádání soutěţí ….) nelze předpokládat
v nejbliţší době jejich navýšení.
Tato nepříznivá ekonomická situace
se můţe především projevit v tom, ţe tato
sdruţení nebudou mít dostatek finančních
prostředků na pronájem nezbytných
sportovišť, která potřebují k zajištění své
vlastní sportovní činnosti, a to zejména u
organizovaného sportu dětí a mládeţe.
PŘEHLED VYBRANÝCH NÁKLADŮ A VÝNOSŮ MTZS OBČANSKÝCH (SPORTOVNÍCH) SDRUŢENÍ
Poloţka
(fotbalové hřiště, posilovna, Sokolovna, skokanské můstky) v tis. Kč
Rok
2006
2007
spotřeba materiálu a energie
sluţby
osobní náklady
odpisy dlouhodobého majetku
ostatní provozní náklady
náklady celkem
trţby ze vstupného
trţby z pronájmu nebytových prostor
provozní dotace města
ostatní výnosy (trţby)
výnosy (trţby) celkem
HV celkem
HV bez dotace města
Zdroj: Podklady od občanských (sportovních) sdruţení
43
2008
1 303,4
73,1
956,0
471,1
648,2
3 451,8
807,7
96,0
830,0
573,1
2 306,8
1 573,1
101,8
1 122,2
747,4
885,1
4 429,6
867,7
61,7
650,0
796,9
2,376,3
2 338,9
86,7
1 016,9
911,1
481,5
4 835,1
717,7
91,3
722,6
1 376,5
2 908,1
-1 145,0
-1 975,0
-2 053,3
-2 703,3
-1 927,0
-2 649,6
PŘEHLED VYBRANÝCH NÁKLADŮ NA PROVOZ MTZS A ZDROJŮ FINANCOVÁNÍ SPORTOVNÍ
ČINNOSTI v tis. Kč (rok 2007)
Položka
Spotřeba energií
Osobní náklady
Pronájmy MTZS, tělocvičen
Údrţba MTZS, spotřeba materiálu
Náklady na vlastní sport. činnost
Ostatní náklady
Odpisy
Náklady celkem
Dotace na činnost ČSTV
Dotace na provoz a údrţbu ČSTV
Dotace sportovní svazy
Dotace MŠMT na SpS a SCM ST
Dotace na provoz MTZS město
Příjmy ze ZLK
Granty města
Reklama, sponzoring
Členské příspěvky
Ostatní
Příjmy celkem
Hospodářský výsledek
FC
Rožnov
171,5
317,5
167, 6
265,1
1 952,1
HC
Rožnov
211,9
408,6
100,1
2 873,8
103,7
1 576,9
856,3
228,5
260,0
9,0
170,0
1 387,4
139,5
488,7
2 298,3
-575,5
107,0
439,8
311,9
229,4
1 576,6
-0,3
Sokol a
TJ
Kalokagathi
Rožnov
a
483,0
1 264,9
4 68,6
79,0
1 064,0
1 921,1
259, 2
1 000,5
747,4
6 949,5
338,2
392,0
475,7
147,1
6,3
659,0
650,0
71,2
2,4
168,0
6,0
1 062,0
190,0
698,7
136,9
1 188,6
17,0
5 512,3
358,6
-1 437,2
20,4
150,0
Klub
Biatlonu
1,7
50,0
10,0
50,0
90,3
270,0
202,0
22,0
50,0
27,0
79,7
Florbal
120,0
23,0
43,0
170,0
7,0
265,0
-5,0
5,0
17,0
16,6
7,3
10,0
212,6
10,6
Zdroj: Podklady od občanských (sportovních) sdruţení
2.5. SPORT VE STRUKTUŘE A ČINNOSTI ORGÁNU MĚSTA A MĚSTSKÉHO
ÚŘADU
Zhoršující se situace financování
sportu a tělovýchovy z centrálních zdrojů
(stát, SAZKA a.s.), která se začínala od
poloviny tohoto desetiletí negativně
projevovat i v ekonomice především
občanských (sportovních) sdruţení, byla
jedním z podnětů pro samosprávné orgány
města, aby správě, koordinaci a
financování sportu na území města začaly
věnovat náleţitou pozornost. V roce 2006
bylo Radou města jmenováno nové sloţení
komise pro tělovýchovu a sport. Komise ve
svém
statutu
zdůraznila
nutnost
koncepčního řešení podpory tělovýchovy a
sportu na území města.
Od 1.3. 2007 byla do gesce odboru
školství a mládeţe přiřazena i péče o
tělovýchovu a sport se základním cílem
zpracovat dlouhodobější koncepci města
při řešení podpory města tělovýchově a
sportu. Do té doby nebyla správa sportu ve
struktuře městského úřadu samostatně
řešena.
Rada města na základě doporučení
komise pro tělovýchovu a sport stanovila,
ţe by připravovaná koncepce rozvoje
sportu na území města měla obsahovat:
 priority
města
při
vytváření
podmínek pro uspokojování potřeb
občanů v oblasti tělovýchovy a sportu,
 cíle a záměry, kterých má být
rozvojem tělovýchovy a sportu na
území města dosaţeno,
 základní principy a zásady, kterým
se rozvoj tělovýchova a sportu bude
závazně řídit,
 nástroje a opatření, kterými má být
stanovených cílů a záměru dosaţeno.
Dále bylo určeno, ţe připravovaná
koncepce sportu má zahrnovat i
ustanovení o financování, správě a
koordinaci sportu, tělovýchovných a
pohybových aktivit provozovaných na
území města.
44
3. ANKETY A ŠETŘENÍ VYUŢITÉ PŘI
ZPRACOVÁNÍ KONCEPCE SPORTU
45
Jedním z důleţitých podkladů pro
zpracování rozvojové a programové části
koncepce
sportu
byly
i
ankety
organizované městem mezi dětmi, mládeţí
a občany, které zjišťovaly způsob vyuţití
volného času a oblíbenost druhů sportu a
sportovních aktivit, a dále pak poměrně
rozsáhlé
šetření
uskutečněné
mezi
občanskými (sportovními) sdruţeními,
jehoţ cílem bylo získat potřebné údaje o
skutečném stavu organizovaného sportu na
území města a o rozvojových záměrech
jednotlivých sdruţení.
3.1. VOLNOČASOVÉ AKTIVITY DĚTÍ A MLÁDEŢE
Z jednotlivých druhů sportovních zařízení
nejvíce ţáků základních škol vyuţívalo
krytý plavecký bazén a venkovní
koupaliště. Přes 300 ţáků v roce 2006 také
navštívilo krytý zimní stadion.
Anketa z roku 2006 mapovala
volnočasové aktivity dětí a mládeţe
v oblasti tělovýchovy, sportu, ekologie,
přírodovědy, techniky, umění, hudby,
kultury apod. Ankety se zúčastnilo 1177
ţáků základních škol, z nichţ se 924 buď
rekreačně, nebo organizovaně věnuje
sportovním aktivitám.
POČET ŽÁKŮ zapojených do
ankety
SPORTUJE ZÁVODNĚ
SPORTUJE REKREAČNĚ
KINO (MĚSÍČNĚ)
KNIHOVNA (MĚSÍČNĚ)
TYP SPORTOVNÍHO ZAŘÍZENÍ
1 177
355
569
312
429
Do sportovních oddílů docházelo
369 ţáků základních škol. Nejvíce z nich
sportovalo v oddílech TJ Roţnov, a to 179.
sportovní oddíly (kluby) CELKEM
TJ ROŽNOV
FC ROŽNOV
HC ROŽNOV
OSTATNÍ SPORTOVNÍ KLUBY
SVD - MIMO SPORT. ODDÍLY
ZUŚ
369
179
95
27
68
230
387
krytý plavecký bazén
958
zimní stadion
306
tenisové kurty
148
tělocvična
559
hřiště - kopaná
201
posilovna
42
lyžařský areál
243
minigolf
154
nekrytý plavecký bazén
701
sportovní centrum
108
kuželna, bowling
144
golf
18
squash
1
3.2. ANKETA OBLÍBENOSTI JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ SPORTU
Město v měsíci listopadu 2008
uspořádalo mezi občany města anketu
mapující oblíbenost jednotlivých druhů
sportu a pohybových aktivit, které lze na
území města aktivně nebo rekreačně
provozovat.
Občané města se mohli do ankety
zapojit prostřednictvím hlasování na
webových stránkách města, kdy bylo
moţno z jednoho počítače (z jeho IP
adresy) zaslat pouze jeden hlas pro
vybraný oblíbený druh sportu. Tímto
technickým omezením bylo zabezpečeno,
aby jeden příznivec daného sportu nemohl
pro tento sport hlasovat vícekrát. Této
moderní moţnosti komunikace přes
internet vyuţilo při hlasování 2.227
respondentů.
Další moţností bylo
vyplnění
dotazníků,
které
byly
distribuovány prostřednictvím základních
škol zřizovaných městem. Tento způsob
vyuţilo 761 občanů, kteří měli moţnost
46
v dotazníku zakříţkovat 3 nejoblíbenější
sporty nebo sportovní aktivity. Dále mohli
občané vyplnit anketní lístek uveřejněný
ve čtrnáctideníku Spektrum a odevzdat jej
na městském úřadě. Této moţnosti však
vyuţilo pouze 15 občanů.
Celkem se do ankety zapojilo 3.303
respondentů,
coţ
je
více
neţ
reprezentativní vzorek z celkové populace
města. Velký zájem občanů o tuto anketu
svědčí o tom, ţe rozvoj sportu na území
města jim není lhostejný a ţe se velmi
zajímají o nabízené moţnosti aktivního
proţití svého volného času. Z průzkumu
vyplynulo, ţe nejvíce oblíbeným druhem
sportu mezi občany města jsou florbal,
házená a lední hokej. Celkem se v anketě
objevilo 63 druhů sportu a pohybových
aktivit. Dále v přehledu uvádíme 40
nejpopulárnějších z nich.
Vyhodnocení ankety – oblíbené sportovní aktivity (40 nejoblíbenějších)
P.č.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
22.
23.
24.
25.
26.
27.
28.
29.
30.
31.
32.
33.
34.
35.
36.
37.
38.
39.
40.
Sportovní aktivity
Florbal
Házená
Lední hokej
Volejbal
Lyţování alpské (sjezdové)
Tanec
Plavání
Fotbal
Tenis
Aerobic
Gymnastika moderní
Bruslení (mimo hokej)
Jezdectví
Cyklistika - horská kola
Trampolíny
Paintball
Bowling
Aikido
Gymnastika sportovní
Lanové dráhy (Gibonpark)
Turistika - cyklo
Motosport
Basketbal
Skateboard
Badminton
Koloběţky
Střelba
Horolezectví
Stolní tenis
Jóga
Lyţování klasické (běhy, skoky)
Rekreační cvičení - sport pro všechny
Golf
Cyklistika silniční
Turistika - pěší
X-bunge
Judo
Karate - kobudo
Minigolf
Paragliding
Záh
5
2
5
2
16
13
8
10
18
8
7
13
5
5
5
6
1
4
5
1
1
1
3
3
3
4
5
5
3
1
3
3
1
3
Kor 5.kv
Vid PodS Spek www
4
11
4
5
13
25
19
9
12
15
3
14
13
8
11
2
6
4
2
3
14
4
10
2
8
16
16
8
16
34
26
22
38
30
13
8
17
20
19
10
20
16
7
7
16
15
10
8
4
5
10
6
4
6
2
9
8
1
4
1
6
3
3
3
3
1
4
7
7
6
4
4
5
3
6
3
4
2
47
24
12
19
12
28
39
49
48
25
23
5
18
21
14
22
32
30
7
6
20
11
19
13
18
6
17
19
10
12
11
2
6
10
5
12
6
5
8
6
9
23
42
7
10
25
52
43
20
19
20
9
20
17
14
24
16
13
7
5
17
16
14
10
18
11
8
8
10
6
6
7
9
9
6
5
7
9
5
4
5
6
1
6
1
1
1
1
1
1
7
1
1
1
1
728
554
313
188
121
24
7
17
8
14
56
5
9
24
2
4
2
41
38
0
3
4
4
4
12
2
1
5
1
3
5
2
6
2
2
1
1
4
0
1
Σ
%
806 17,58%
637 13,90%
357 7,79%
239 5,21%
237 5,17%
180 3,93%
149 3,25%
143 3,12%
113 2,47%
94 2,05%
89 1,94%
87 1,90%
85 1,85%
84 1,83%
81 1,77%
75 1,64%
74 1,61%
67 1,46%
63 1,37%
61 1,33%
60 1,31%
52 1,13%
46 1,00%
46 1,00%
42 0,92%
40 0,87%
38 0,83%
36 0,79%
36 0,79%
34 0,74%
34 0,74%
32 0,70%
31 0,68%
26 0,57%
26 0,57%
26 0,57%
21 0,46%
21 0,46%
20 0,44%
20 0,44%
3.2. ŠETŘENÍ MEZI OBČANSKÝMI (SPORTOVNÍMI) SDRUŢENÍMI
Jedním ze základních předpokladů
pro objektivní zpracování koncepce sportu
je i získání potřebných údajů o skutečném
stavu organizovaného sportu na území
města a o záměrech dalšího rozvoje
jednotlivých subjektů, které na území
města provozují sportovní a tělovýchovnou
činnost. Z tohoto důvodu odbor školství,
mládeţe, tělovýchovy a cestovního ruchu
uskutečnil v 2. polovině roku 2007 mezi
občanskými (sportovními) sdruţeními
poměrně rozsáhlé šetření, jehoţ cílem bylo
získat více neţ 60 údajů charakterizujících
sportovní činnost těchto sdruţení.
Cílem šetření bylo získat vedle
základních identifikačních a kontaktních
údajů od oslovených sdruţení i údaje o
členské základně s rozčleněním na děti do
15 let, mládeţ a juniory a dospělé
sportovce, o zaměření a charakteristice
sportovní a tělovýchovné činnosti a o
soutěţích, do kterých jsou členové těchto
sdruţení
zapojení,
a
to
jak
v individuálních,
tak
v kolektivních
sportech.
Dalším záměrem šetření bylo zjistit
informace
o
materiálně-technické
základně sportu, kterou občanská
(sportovní) sdruţení vlastní a vyuţívají ke
své činnosti, a o sportovních zařízeních
v majetku jiných subjektů, která tato
sdruţení
potřebují
k zabezpečení
sportovních a tělovýchovných aktivit
svých členů.
Záměrem šetření bylo také získat
objektivní data o současné ekonomické
situaci
jednotlivých
občanských
(sportovních) sdruţení působících na
území města. Z tohoto důvodu byly
v šetření uvedeny kolonky mapující
skutečné příjmy a výdaje těchto sdruţení
v návaznosti na oficiální účetní výkazy
těchto občanských sdruţení.
V neposlední řadě bylo účelem
tohoto šetření získat od občanských
(sportovních)
sdruţení
přehled
o
záměrech dalšího rozvoje v členění na
sportovní a tělovýchovnou činnost,
materiálně-technickou oblast a vyuţití
rozvojových programů EU a MŠMT.
Sdruţení mohla v šetření uvést i své
poţadavky na město a představy o další
vzájemné spolupráci.
Je nutno objektivně konstatovat, ţe
z oslovených 25 občanských (sportovních)
sdruţení věnující se na území města
pravidelně sportovním a tělovýchovným
aktivitám se do šetření zapojilo pouze 10
z nich. Jedná se však o sdruţení s největší
členkou
základnou,
a
lze
proto
nepředpojatě prohlásit, ţe získaná data
charakterizují činnost více neţ 90 % členů
těchto sdruţení aktivně se věnujících
organizovanému sportu a tělovýchově na
území města. Zpracované výstupní údaje
z tohoto šetření lze proto povaţovat za
dostatečně reprezentující skutečný stav
organizovaného sportu a tělovýchovy na
území města.
Poznámka - podle Administrativního registru ekonomických subjektů má své působiště ve městě Roţnově pod
Radhoštěm 32 občanských sdruţení zabývající se sportovními a tělovýchovnými činnostmi, některé z nich jsou
však součástí zastřešujících organizací (sportovních svazů) a nevyvíjejí aktivní činnost pro členskou základnu.
48
4. CÍLE A ZÁMĚRY PROGRAMOVÉ
PODPORY SPORTU A POHYBOVÝCH,
REKREAČNÍCH A RELAXAČNÍCH
AKTIVIT NA ÚZEMÍ MĚSTA
49
4.1. MODERNIZACE A ROZVOJ MATERIÁLNĚ-TECHNICKÉ ZÁKLADNY
SPORTU (PODPORA INVESTIC)
Rozšíření moţností sportovat a
účastnit se pohybových a rekreačních
aktivit všem občanům města je spojeno
s modernizací a rozvojem současné MTZS
sportu na území města. Z důvodu finanční
náročnosti
vybudování
nových
a
modernizace stávajících sportovišť a
vzhledem k moţnostem financování
projektů rozvoje infrastruktury města
z evropských fondů je nezbytné, aby
rozvojová část koncepce sportu navazovala
v této oblasti jiţ na strategické rozvojové
plány schválené Zastupitelstvem města.
Mezi tyto materiály patří:
nabídky pro děti a občany při
vyuţívání jejich volného času formou
sportovních a pohybových aktivit na
uvedených
hřištích.
Seznam
vytypovaných
dětských
a
víceúčelových hřišť pro modernizaci je
uveden v příloze č. 4 této koncepce
sportu.
2) Rekonstrukce
venkovních
sportovních areálů při základních
školách. Jedná se o sportovní areály při
ZŠ Pod Skalkou 293, při ZŠ Videčská
63 a při ZŠ 5. května 1700. Podstatou
těchto projektů jsou rekonstrukce a
modernizace
stávajících
školních
sportovních areálů, které v současné
době slouţí především pro potřeby
školní tělovýchovy. Jejich stav je jiţ
nevhodný
pro
další
vyuţití
organizovaného sportu a pohybové
rekreační aktivity a nevyhovuje ani
poţadavkům na bezpečnost a hygienu.
Po realizaci projektu bude vytvořen
nový prostor pro školní tělovýchovu.
Sportovní areály vyuţijí i školní
sportovní kluby a sportovní oddíly
občanských (sportovních) sdruţení pro
tréninky a soutěţe. Areály budou
v odpoledních hodinách otevřeny a
zpřístupněny také pro občany města a
pro další návštěvníky regionu pro
potřeby
jejich
sportovního
a
rekreačního vyţití.
 Strategický plán rozvoje města
Roţnova pod Radhoštěm,
 Integrovaný plán rozvoje území pro
oblast Roţnovska,
 Integrovaná
rozvojová
strategie
cestovního
ruchu
pro
oblast
Roţnovska,
 Integrovaný plán rozvoje mikroregionu
Roţnovsko.
Mezi podporované projekty na
rozvoj MTZS proto v rámci koncepce
sportu navrhujeme zahrnout dále uvedená
sportovní
zařízení
v členění
podle
majetkových práv.
4.1.1. MODERNIZACE A ROZVOJ
MTZS V MAJETKU MĚSTA A VE
SPRÁVĚ PŘÍSPĚVKOVÝCH
ORGANIZACÍ A VE VLASTNICTVÍ
OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ MĚSTA
3) Venkovní
průplavový
bazén.
Záměrem výstavby průplavového
bazénu je navázat na stávající trend
v oblasti volného času a rekreace, kdy
zejména návštěvníci města poţadují
komplexní sluţby či více variant sluţeb
k výběru. Projekt řeší vybudování
nového venkovního bazénu u krytého
bazénu a jejich vzájemné propojení. Na
přilehlých pozemcích bude navíc
vytvořen prostor pro pláţový volejbal a
dětské hřiště. Tím dojde k zvýšení
moţností sportovního a rekreačního
vyţití
pro
návštěvníky
tohoto
Mezi podporované projekty na
rozvoj MTZS v majetku města nebo ve
správě a vlastnictví příspěvkových a
obchodních společností, které město zřídilo
nebo zaloţilo, patří:
1) Modernizace
a
optimalizace
dětských hřišť a víceúčelových
sportovních hřišť. Cílem tohoto
projektu je modernizace 11 hřišť
nacházejících se na území města tak,
aby splňovala stanovené normy pro
svůj provoz a zvýšil se standard
50
sportovního a relaxačního areálu.
Projekt pro svou provozní část počítá
s vyuţitím stávajících zdrojů vody a
části tepla. Cílovou skupinou pro
projekt jsou občané města a návštěvníci
mikroregionu Roţnovsko.
zejména u mladé generace jsou čím dál
více populárnější.
6) Údrţba stávajících a vybudování
nových cyklistických a turistických
tras.
a) Základním cílem města v této
oblasti je vybudování Cyklostezky
údolím
Roţnovské
Bečvy.
Předmětem projektu je výstavba
cyklostezky
podél
břehu
Roţnovské Bečvy od obce Zašová
po Horní Bečvu (úsek je dlouhý cca
16 km). Cyklostezku budou moci
vyuţívat nejen cyklisté, ale na
určitých úsecích i in-line bruslaři a
v zimě běţkaři. Cílem projektu je
zvýšení bezpečnosti cyklistů a
vybudování uceleného páteřního
dopravního koridoru pro cyklisty a
navázání na stávající síť cyklotras.
Výstavbou cyklostezky dojde ke
vzniku nové moţnosti („zelené“)
dopravy
obyvatel roţnovského
regionu a jeho návštěvníků.
b) Projekt nového
značení a
přeznačení cyklotras. Hlavním
záměrem nového značení cyklotras
je
rozšíření
nabídky
pro
cykloturisty a tím i přispění
k posílení cestovního ruchu v rámci
roţnovského
regionu.
Cílem
projektu je i zvýšení bezpečnosti
cykloturistů vedením cyklotras po
méně
frekventovaných
komunikacích, polních a lesních
cestách a vytvoření podmínek pro
rozvoj
návazných
sluţeb
(stravování, ubytování, prodej kol a
cyklistických potřeb, cykloservis
atd.) a také prodlouţení turistické
sezóny mimo hlavní letní a zimní
období.
c) Turistické značení mikroregionu
Roţnovsko. Předmětem projektu je
lepší, jednotnější a efektivnější
značení kulturních a turistických
cílů
v rámci
mikroregionu
Roţnovsko. Potřebnost projektu
vychází z dokumentu Integrovaná
strategie cestovního ruchu na
4) Rozšíření
sportovního areálu
u
zimního stadionu Bučiska. Projekt
reaguje na celkový záměr vyuţití
areálu na Bučiskách pro sportovněrekreační účely. Jedná se o třetí etapu
jeho rozvoje – vybudování skate parku.
První etapou bylo zastřešení zimního
stadionu, druhou dobudování dalšího
zázemí (šatny, sociální zařízení).
V rámci třetí etapy budou vybudovány
moderní betonové a odhlučněné
překáţky pro skateboardisty a in-line
bruslaře,
které
budou
splňovat
podmínky pro pořádání regionálních či
národních soutěţí. Otevření nového
skate parku vyjde vstříc zejména
poţadavkům mladé generace na
moderní aktivní proţívání jejich
volného času. Navíc se areál nachází
v bezprostřední blízkosti budované
Cyklostezky údolím Roţnovské Bečvy,
která bude in-line bruslaři také
vyuţívána.
V budoucnosti
se
předpokládá, ţe tento areál na
Bučiskách bude ještě doplněn o
minigolf a lezeckou stěnu.
5) Víceúčelové vyuţití haly zimního
stadionu. Vyuţití zimního stadionu pro
další sporty a kulturní a společenské
akce formou překrývání ledové plochy
odpovídajícím
technologickým
povrchem se vzhledem k
vysoké
finanční, technické a personální
náročnosti,
ale
i
vzhledem
k omezenému časovému vyuţití (jen
několik
měsíců
v
roce)
jeví
v podmínkách města jako těţko
uskutečnitelné. Reálnější je proto
uvaţovat o vyuţití plochy stadionu po
dobu, kdy zde není ledová plocha, pro
aktivity typu in-line hokeje a bruslení,
které nevyţadují velké investice a
51
Roţnovsku, který konstatuje, ţe
jednotné značení (pěší i dopravní)
je pro turisty naprosto nezbytné a
nutné pro poskytování kvalitních
sluţeb v oblasti cestovního ruchu.
Cílem projektu je vybudování
jednotného systému turistických
navigačních tabulí v turistické
destinaci Roţnovsko – jednotný
systém značení turistických cílů,
který
turisty
„provede“
po
nejzajímavějších
památkách,
zajímavostech
a
dalších
atraktivitách
v
mikroregionu
Roţnovsko.
d) Revitalizace Městského parku
v Roţnově
pod
Radhoštěm.
Revitalizace parku je vyvolána
současným nevyhovujícím stavem
zpevněných ploch a nutnými
zásahy do zeleně a nezbytnou
rekonstrukcí veřejného osvětlení.
Součástí revitalizace parku bude i
jeho přizpůsobení pro vyuţití
pohybových aktivit občanů (nový
povrch cyklostezky, dětské hřiště,
vybavení vhodným mobiliářem pro
pohybové a rekreační aktivity.
vytvoří tak nejen výborné podmínky
především pro organizovaný sport dětí a
mládeţe na všech výkonnostních úrovních,
ale nabídne vzniklé prostory i veřejnosti
pro rekreačně-pohybové aktivity.
Rekonstrukce budovy Sokolovny.
Záměrem
je
provedení
komplexní
rekonstrukce a opravy budovy, která je
v současné podobě v provozu více neţ 50
let a z větších investic byla provedena jen
změna kotelny na plynové vytápění. Touto
rekonstrukcí dojde ke splnění poţadavků
hygienických a energetických předpisů a
zachování sportovního zařízení pro
sportovní přípravu oddílů TJ Roţnov,
zejména pro stolní tenis, asociaci sportu
pro všechny a pro tělesnou výchovu na
základních školách. V případě realizace
výstavby
sportovního
centra
pro
gymnastické a úpolové sporty bude potřeba
však zváţit, zda v rámci optimalizace
sportovních zařízení na území města bude
tento objekt ještě pro potřeby sportu a
tělovýchovy nezbytný.
Víceúčelová zastřešená hala.
V současné době se jiţ realizuje projekt
„Výstavba víceúčelového sportovního a
společenského areálu“
na Horních
Pasekách. Základem je vybudování
víceúčelové zastřešené haly. Tato hala o
rozměrech 54,80 m x 36,60 m je v tomto
provedení vysoce účelovým řešením, které
splňuje nejen vysoké nároky na pořádání
kvalitních
tenisových
turnajů
aţ
mezinárodní kategorie, ale umoţňuje i její
multifunkční
vyuţití.
Hala
bude
uzpůsobena pro 3 kurty na tenis či
volejbal, eventuálně pro 6 kurtů na
badminton. Dále je zde moţné pořádat i
mezinárodní turnaje ve stolním tenise,
sportovní přípravu i závody v umělecké
gymnastice i ve skocích na trampolínách,
tedy ve sportech s bohatou místní tradicí.
Nelze opomenout ani moţnost pořádání
tělovýchovných akademií. Základní povrch
je z umělého materiálu, pro další vyuţití
haly pro společenské účely bude připraven
povrch náhradní, lehce instalovatelný.
V prvním poschodí vznikne menší dvorec
vyuţitelný pro přípravu tenisové mládeţe,
4.1.2. MODERNIZACE A ROZVOJ
MTZS V MAJETKU OBČANSKÝCH
SDRUŢENÍ A PODNIKATELSKÝCH
SUBJEKTŮ
V současnosti
mají
občanská
(sportovní) sdruţení a podnikatelské
subjekty rozpracovány a připravují
k realizaci následující projekty v oblasti
rozvoje sportovní infrastruktury na území
města:
Výstavba sportovního centra pro
gymnastické a úpolové sporty. Cílem
předloţeného projektu TJ Roţnov je
vybudování sportovního centra pro
gymnastické a úpolové sporty v lokalitě u
ZŠ 5. května 1700, které vytvoří nezbytné
materiálně-technické zázemí pro rozvoj
zmíněných sportovních činností nejen ve
městě, ale i v jeho okolí. Realizací projektu
vznikne sportovní centrum, které bude
jediným svého druhu v širokém regionu, a
52
badminton a ricochet, v případě pořádání
sportovních a společenských akcí většího
významu bude slouţit tento prostor jako
hlediště.
V další etapě realizace je počítáno s
vybudováním 2 venkovních antukových
kurtů převáţně pro tenis, které budou
vyuţitelné i pro volejbal, dále se počítá
s vybudováním dvorce pro beach volejbal
a minigolf.
Další projekt byl zaměřen na
dokončení sportovně-relaxačního areálu a
rekonstrukce hotelu Fittsport. Tento
projekt v rámci 1. výzvy Regionálního
operačního programu NUTS II Střední
Morava, opatření 3.1 nebyl přijat a není
zatím realizován.
Záměrem města je také do rozvoje
sportovní infrastruktury více zapojit
občanská (sportovní) sdruţení, která
vlastní MTZS nebo pouţívají příslušná
sportovní zařízení formou dlouhodobého
(minimálně 15letého pronájmu), a to
formou vyuţití státní podpory na
financování
reprodukce
sportovního
majetku. Jedná se o program MŠMT
233510 určený na rozvoj a obnovu
materiálně-technické základny sportovních
organizací.
Město v rámci rozvoje MTZS na
svém území bude podporovat v této oblasti
i podnikatelské subjekty věnující se
komerčním sportovním, pohybovým a
rekreačním aktivitám, a to především
formou:
 přizpůsobení územního plánu,
 umoţnění prodeje pozemků nebo jejich
bezúplatného převodu,
 umoţnění dlouhodobých pronájmů
pozemků nebo objektů v majetku města
nebo ve správě, popřípadě ve
vlastnictví organizací a společností,
které zřídilo nebo zaloţilo.
 podpory při vyuţívání prostředků z
fondu EU a dalších zdrojů (partnerství
v projektech).
4.1.3. DALŠÍ ZÁMĚRY MĚSTA PŘI
PODPOŘE ROZVOJE MTZS NA ÚZEMÍ
MĚSTA
Kromě zmíněných rozvojových
programů město bude dále v rámci svých
moţností (zejména finančních) podporovat
další rozvoj MTZS sportu na území města
s přihlédnutím
ke
schváleným
strategickým rozvojovým plánům a k
vyhodnocení ankety popularity sportovních
aktivit, a to zejména v oblasti kondičněrekreačních
pohybových
aktivit
provozovaných
občany
spontánně
především
na
veřejně
přístupných
sportovištích, jako jsou:
V souladu s rozvojovými programy
města by se podnikatelské subjekty při
rozvoji své sportovní infrastruktury kromě
tradičních fittnes a relaxačních center měly
zaměřit na adrenalinové sporty a zábavu,
in-line bruslení, koloběţky (i horské), letní
bobové dráhy, lezecké stěny, paragliding,
krátké vodní dráhy pro nafukovací čluny a
vodní kola, budování snow-parků,
zasněţovací
systémy,
multifunkční
zastřešené haly určené pro rozličné
sportovní aktivity, hipostezky, military
aktivity,
bowling,
squash,
visuté
překáţkové a lanové dráhy a různé
sportovní školy. Na rozvoj této MTZS
mohou podnikatelské subjekty získat
prostředky z oblasti podpory 3.1 ROP
NUTS2 Střední Morava.
 areály zdraví (zařízení v přírodě
slouţící pohybovým a rekreačním
aktivitám s volným přístupem bez
omezení, mívající nenáročné vybavení,
většinou z přírodního materiálu),
 zimní běţkařské trasy,
 další pěší trasy, naučné stezky a
cyklotrasy,
 bruslařské in-line a skateboardové
dráhy,
 přírodní bludiště, dobrodruţné stezky
pro děti,
 překáţkové dráhy pro běh v přírodě
apod.
53
4.2. PROVOZ A ÚDRŢBA SPORTOVNÍCH ZAŘÍZENÍ NA ÚZEMÍ
Dalším nezbytným předpokladem
pro zajištění fungování organizovaného
sportu a umoţnění pohybových a
rekreačních aktivit občanům města a jeho
návštěvníkům je zabezpečení (zejména
finančního) provozu a údrţby stávajících,
popřípadě nově vybudovaných sportovních
zařízení na území města. V koncepci
sportu jsou zpracovány 2 varianty, jak
nakládat se sportovními zařízeními na
území města, které vychází z nejčastějších
modelů financování provozu a údrţby
sportovních
zařízení
uplatňovaných
v městech ČR obdobné a větší velikosti,
neţ je Roţnov pod Radhoštěm.
MĚSTA
Podklady pro tuto část příspěvku zpracují
příspěvkové organizace (základní školy)
v souladu s Pravidly pro stanovení
příspěvku města na financování běţného
provozu škol.
Provoz a údrţba sportovních
zařízení v majetku obchodních společností
města (areál zimního stadionu na
Bučiskách, krytý bazén a areál venkovního
bazénu)
budou
zajišťovány
prostřednictvím
těchto
společností.
Financování se bude řídit „Zásadami pro
stanovení dotace na podporu sportování
dětí, mládeţe a veřejnosti ve sportovních
zařízeních
v majetku
obchodních
společností
zřizovaných
městem“
schválených Radou města. Zásady by měly
obsahovat základní principy pro prokázání
veřejné podpory sportu ze strany města,
pro zajištění potřebných časů pro
organizované sportování dětí a mládeţe a
pro rekreační pohybové aktivity občanů
(plavání a bruslení pro veřejnost). Dále by
měly obsahovat pravidla pro stanovení
výše dotace města v návaznosti na příjmy z
komerčního vyuţití sportovních zařízení,
příjmy od občanských (sportovních)
sdruţení
za
vyuţívání
zařízení
k organizovanému sportu a příjmy od
veřejnosti na jedné straně a na základě
prokázání nezbytných nákladů na provoz a
údrţbu na druhé straně. Blíţe jsou tyto
principy uvedeny v kapitole 4.4. této
koncepce.
Provozování organizovaného sportu
na území města se v současné době
neobejde bez sportovních zařízení, která
jsou v majetku občanských (sportovních)
sdruţení (skokanský areál na Bučiskách,
Sokolovna, umělý trávník a další).
V ţádném městě se neobejdou tato
sdruţení bez finanční podpory města.
Z uvedených důvodů koncepce sportu
doporučuje do rozpočtu města zahrnout
poskytování dotace města občanským
(sportovním) sdruţením na provoz a
údrţbu sportovních zařízení určenou
zejména na částečnou úhradu prokázaných
nákladů na energie (elektrická energie,
4.2.1. VARIANTA I – ZACHOVÁNÍ
SOUČASNÉHO STAVU
Tato
varianta
vychází
ze
současného stavu a předpokládáme, ţe
bude uplatněna zejména v nejbliţším
období. Zajištění provozu a údrţby
sportovních zařízení je rozděleno do 4 částí
podle vlastnictví sportovních zařízení:
a) v „přímém“ majetku města,
b) ve
správě
nebo
výpůjčce
příspěvkových organizací,
c) v majetku obchodních společností
města,
d) v majetku občanských sdruţení
věnujících se sportu.
Provoz a údrţba sportovních
zařízení pod bodem a) (dětská hřiště,
veřejně přístupné víceúčelové hřiště,
cyklostezky, cyklotrasy, …) budou
zajišťovány
nadále
prostřednictvím
odborných útvarů městského úřadu.
Financování bude zabezpečeno přímo
rozpočtem města.
Provoz a údrţba sportovních
zařízení pod bodem b) (tělocvičny ZŠ,
venkovní sportovní areály při ZŠ) budou
zabezpečovány
prostřednictvím
příslušných příspěvkových organizací.
Náklady na provoz a údrţbu těchto
zařízení budou financovány v rámci
schváleného příspěvku příspěvkovým
organizacím pro příslušný kalendářní rok.
54
Podpora města této II. variantě se
jeví nezbytnou v případě uskutečnění
modernizace a rozvoje MTZS na území
města uvedené v kapitole 4.1.1. této
koncepce sportu.
Tento model zabezpečení provozu a
údrţby sportovních zařízení se s určitými
specifiky osvědčil v mnoha městech ČR,
jako např. v Jičíně, Příbrami, Benešově,
Chomutově, Sokolově, Vamberku, Hradci
Králové. Tato varianta má nespornou
výhodu nejen při správě a zabezpečení
provozu a financování údrţby sportovních
zařízení ze strany města, ale i v oblasti
zjednodušení
řízení,
účetnictví,
dodavatelských vztahů, lepší organizace
práce, vyuţití pracovníků, efektivnějšího
vyuţití zdrojů v rámci této sportovní
servisní organizace při zajišťování
uvedených činností, při přípravě projektů
na čerpání prostředků z fondů EU a
z jiných zdrojů.
plyn, teplo, maziva, voda) a opravy a
údrţbu. Dotace by byla poskytována na
základě ţádosti občanských sdruţení a
schválené výše finančních prostředků
vyčleněných pro tuto podporu v rámci
rozpočtu města pro příslušný kalendářní
rok. Předpokladem pro přiznání této
dotace je vedle ţádosti i předloţení
podkladů
(zejména
účetních)
prokazujících nezbytnost této finanční
podpory
ze
strany
občanských
(sportovních) sdruţení.
4.2.2. VARIANTA II - ZŘÍZENÍ
SERVISNÍ ORGANIZACE
Další moţností v oblasti zajištění
provozu a údrţby sportovních zařízení na
území města je zřízení (zaloţení) servisní
organizace „Správa sportovišť“, pod
kterou by byla zahrnuta veškerá stávající
sportovní zařízení v majetku města, ve
správě příspěvkových organizací a ve
vlastnictví
obchodních
společností
zřízených nebo zaloţených městem (dětská
a
víceúčelová
sportovní
hřiště,
cyklostezky, cyklotrasy, turistické trasy,
venkovní sportovní areály při ZŠ, areál
zimního stadionu na Bučiskách, Krytý
bazén a areál venkovního koupaliště) a pod
kterou by přešla další sportoviště budovaná
městem, a v případě potřeby by pod ni
přešla i ztrátová sportovní zařízení
momentálně
v majetku
občanských
(sportovních) sdruţení nebo obchodních
společností. Tělocvičny při základních
školách by však nadále zůstaly ve správě
těchto příspěvkových organizací.
4.2.3. VYUŢITÍ PROSTŘEDKŮ
V RÁMCI STÁTNÍ PODPORY SPORTU
Město bude usilovat, aby občanská
(sportovní) sdruţení, která vlastní MTZS
nebo mají s příslušnými právními subjekty
uzavřené dlouhodobé smlouvy o nájmu
(minimálně na 10 let) na vlastní sportovní
činnost, vyuţívala na financování údrţby a
provozu sportovních zařízení, které pro
svou činnost vyuţívají, program státní
podpory sportu pro tuto oblast. Jedná se o
veřejně prospěšný program MŠMT č. VIII
– Údrţba a provoz sportovních a
tělovýchovných zařízení.
4.3. PODPORA ZVÝHODNĚNÉHO VYUŢITÍ SPORTOVNÍCH ZAŘÍZENÍ PRO
ORGANIZOVANOU TĚLOVÝCHOVNOU A SPORTOVNÍ ČINNOST DĚTÍ A
MLÁDEŢE
Jednou z nejdůleţitějších podmínek
pro rozvoj pohybového nadání a
sportovního talentu dětí a mládeţe je
umoţnění finančně dostupného vyuţití
sportovních zařízení na území města,
zejména pak tělocvičen, v kterých se podle
průzkumu na základních školách odehrává
převáţná část organizované tělovýchovy a
sportu
zabezpečovaná
občanskými
(sportovními) sdruţeními a zaměřená na
zvýšení sportovní výkonnosti dětí a
mládeţe v organizovaných soutěţích.
Z uvedeného důvodu bude město
podporovat pravidelnou organizovanou
tělovýchovnou a sportovní činnost dětí a
55
mládeţe ve věkové kategorii 6-18 let
formou:
 navýšení příspěvku na provoz
školám
zřizovaných
městem,
v jejichţ
tělocvičnách
tato
tělovýchovná a sportovní činnost
probíhá,
 dotace na nájmy občanským
(sportovním) sdruţením, která
vyuţívají sportovní zařízení, jejichţ
zřizovatelem jsou jiné právní
subjekty neţ město (kraj, občanská
sdruţení, podnikatelské subjekty).
v rámci rozpočtu města pro příslušný
kalendářní rok.
Základem pro stanovení úrovně
veřejné podpory z rozpočtu města budou
podklady ze základních škol zahrnující
pouze nezbytně nutné náklady na provoz
tělocvičen mimo školní vyučování.
Kalkulace nebude obsahovat ziskovou
poloţku, odpisy a náklady na teplo budou
zahrnuty pouze ve výši rozdílu mezi
nutným „temperování“ tělocvičen, pokud
by v nich sportovní a tělovýchovná činnost
neprobíhala, a nezbytným navýšením
teploty v tělocvičnách pro zajištění
vlastního sportování dětí a mládeţe.
Podmínky pro poskytnutí příspěvků a
dotací a postup škol zřizovaných městem a
občanských (sportovních) sdruţení při
nárokování a čerpání této podpory budou
upřesněny a konkretizovány v metodickém
pokynu Rady města „Pravidla pro
zvýhodněné vyuţití sportovních zařízení
na území města pro organizovanou
tělovýchovnou a sportovní činnost dětí a
mládeţe“.
Výše provozního příspěvku školám a
dotace občanským (sportovním) sdruţením
se kaţdoročně bude odvíjet od celkového
počtu hodin potřebných pro tělovýchovnou
a sportovní činnost dětí a mládeţe
probíhající ve sportovních zařízeních na
území města, vzájemně odsouhlasenou
provozovatelem
těchto
zařízení
a
odpovědným
zástupcem
občanského
(sportovního) sdruţení, a dále pak od
schválené výše finančních prostředků
vyčleněných pro tuto veřejnou podporu
4.4. DOTACE OBCHODNÍM SPOLEČNOSTEM MĚSTA VLASTNÍCÍCH
SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ NA ZAJIŠTĚNÍ ORGANIZOVANÉ TĚLOVÝCHOVNÉ A
SPORTOVNÍ ČINNOSTI DĚTÍ A MLÁDEŢE A NEORGANIZOVANÝCH
POHYBOVÝCH AKTIVIT OBČANŮ
V kaţdém větším městě existují
sportovní
zařízení
slouţící
organizovanému sportu a neorganizované
sportovní veřejnosti, jejichţ provoz je
finančně náročný, a je proto dotován
z rozpočtu města. V případě Roţnova pod
Radhoštěm se jedná o krytý plavecký
bazén a letní venkovní koupaliště
v majetku obchodní společnosti KRYTÝ
BAZÉN ROŢNOV spol. s.r.o. a dále pak o
krytý zimní stadion s umělou ledovou
plochou
v majetku
KOMERČNÍCH
DOMŮ spol. s.r.o. Tato sportovní zařízení
mají významnou úlohu při spontánních
kondičně-pohybových aktivitách občanů a
návštěvníků města, ale jsou ţivotně
důleţitá i pro občanská (sportovní)
sdruţení zaměřená na zvýšení sportovní
výkonnosti
dětí
a
mládeţe
v
organizovaných soutěţích ledního hokeje a
plavání a pro školy, které zde vykonávají
část svých školních vzdělávacích programů
v oblasti školní tělovýchovy.
Město má zájem podporovat
pravidelnou organizovanou tělovýchovnou
a sportovní činnost dětí a mládeţe
uskutečňovanou
v těchto
sportovních
zařízeních ve věkové kategorii 3-18 let a
dále má zájem na dostupnosti těchto
zařízení pro občany a návštěvníky města
v rámci neorganizovaného sportu pro
všechny - plavání a bruslení pro veřejnost.
Výše provozní dotace obchodním
společnostem se kaţdoročně bude odvíjet
od celkové potřeby hodin pro zajištění
tělovýchovné a sportovní činnosti dětí a
mládeţe
a
pro
zabezpečení
neorganizovaného sportu veřejnosti a
56
schválené výše finančních prostředků
vyčleněných pro tuto veřejnou podporu
sportu v rámci rozpočtu města pro
příslušný kalendářní rok. Základem bude
Radou města (Rada města vystupuje
zároveň jako valná hromada těchto
společností)
odsouhlasené
stanovení
optimálního efektivního vyuţití uvedených
sportovních zařízení v hodinách v členění:
 organizovaný soutěţní sport –
ţákovská a mládeţnická druţstva,
 organizovaný soutěţní sport - ostatní
druţstva,
 školní tělesná výchova dětí MŠ, ţáků
ZŠ a SVČ v rámci ŠVP,
 sportování
veřejnosti
(neorganizovaný sport pro všechny
s veřejnou podporou města – bruslení
a plavání pro veřejnost),
 komerční vyuţití.
sportovních zařízení pro seniorská
druţstva,
3) poţadovanou
výši
dotace
na
zabezpečení provozu sportovního
zařízení.
Na základě výše dotace schválené
Zastupitelstvem města na zabezpečení
provozu sportovních zařízení a znalosti
vyuţití těchto zařízení pro organizované
sportování dětí a mládeţe a pro
neorganizovaný sport pro všechny a
získaných informací o nákladech a
příjmech obchodních společností lze pak
vyčíslit veřejnou podporu sportu města
v případě
vyuţívání
uvedených
sportovních zařízení v členění:
a) organizovaná sportovní činnost
druţstev ţáků a mládeţe,
b) tělesná výchova dětí MŠ, ţáků ZŠ a
SVČ v rámci ŠVP,
c) bruslení, plavání pro veřejnost
(neorganizovaný sport pro všechny).
Výhodou tohoto modelu veřejné podpory
sportu ze strany města je vedle průkaznosti
této podpory moţnost valných hromad
obchodních společností vyjadřovat se:
 k jednotlivým
nákladovým
poloţkám nezbytných pro zajištění
provozování sportovního zařízení,
 k výši
příjmů
souvisejících
s vyuţitím sportovního zařízení,
 k optimálnímu vyuţití sportovních
zařízení
(komerční
vyuţití,
organizované sportování dětí a
mládeţe, organizované sportování
dospělých a neorganizovaný sport
pro všechny).
V návaznosti na vyuţití sportovních
zařízení předloţí jednatelé obchodních
společností před zahájením jednání o
provozní dotaci města na příští kalendářní
rok valné hromadě:
1) podrobně poloţkově rozepsané náklady
nezbytné k zajištění provozování a
údrţby sportovních zařízení,
2) podrobně
poloţkově
rozepsané
předpokládané
výnosy
(příjmy)
sportovních zařízení v členění:
 komerční
příjmy
–
příjmy
z pronájmu,
z reklamy,
od
sponzorů, z provozování bufetu,
školy bruslení apod.,
 příjmy z aktivit pro sport pro
všechny – vstupné za veřejné
bruslení a plavání,
 příjmy od škol za sportování dětí
v rámci ŠVP,
 příjmy od plavecké školy,
 příjmy
od
občanských
(sportovních) sdruţení za vyuţití
sportovních zařízení pro ţákovská a
mládeţnická druţstva,
 příjmy
od
občanských
(sportovních) sdruţení za vyuţití
Valné hromady mohou stanovit
úkoly jednatelům obchodních společností
vedoucí k efektivnějšímu provozování
sportovních zařízení v majetku obchodních
společností. Předpokládáme, ţe podle
těchto pravidel by byla stanovena výše
dotace těmto obchodním společnostem
poprvé pro rok 2010.
57
4.5. SPOLUÚČAST MĚSTA PŘI PŘÍPRAVĚ SPORTOVNÍCH TALENTŮ
4.5.1. SPORTOVNÍ STŘEDISKA
zvládnutí učiva základní školy těmito ţáky
tak, aby byli dobře připraveni na studium
na středních školách.
Město bude v rámci programu
přípravy sportovních talentů mládeţe v
olympijských sportech nadále podporovat
ustanovené sportovní třídy při základních
školách zřizovaných městem v rámci
programu MŠMT – „Sportovní střediska“.
V současnosti město podporuje sportovní
třídy při ZŠ Pod Skalkou – házená,
doplňkově volejbal, ZŠ Videčská –
lyţování, doplňkově biatlon a gymnastika,
a to formou bezplatného uţívání
sportovních zařízení při základních
školách.
Základní prioritou v současné době
by mělo být jak pro školy, tak pro příslušné
sportovní oddíly získání potřebného počtu
sportovních talentů do ustanovených
sportovních tříd se zaměřením na hlavní
„kmenový“ sport, aby tyto třídy nemusely
být doplňovány ţáky se všeobecným
zájmem o sport a s menším pohybovým
nadáním.
Školy a sportovní oddíly by se dále
měly zaměřit na zvyšování kvalifikace
učitelů a trenérů zajišťujících sportovní
přípravu ţáků škol zařazených do
sportovních tříd, ideálně v kombinaci
učitel s aprobací TV + specializace trenér
I. třídy, která by měla vést k zabezpečení
poţadovaného
zvyšování
výkonnosti
sportovně talentované mládeţe.
Město bude podporovat případné
zřízení sportovních tříd i pro další sporty,
pokud budou k tomu vytvořeny prostorové,
personální a finanční podmínky a se
zřízením bude souhlasit MŠMT a příslušný
sportovní svaz.
Společnou snahou města, škol,
sportovních oddílů a rodičů v této oblasti
by mělo být sladění vzájemné spolupráce,
které by vedlo nejen k zvyšování sportovní
výkonnosti
ţáků
zařazených
do
sportovních tříd, ale i k bezproblémovému
4.5.2. ČÁSTEČNÁ ÚHRADA NÁJMŮ
SPORTOVNÍCH ZAŘÍZENÍ
Na
základě
usnesení
vlády
č. 718/1999 ke komplexnímu zabezpečení
systému výchovy sportovních talentů by
město mělo dle potřeby sportovních tříd a
s ohledem na vlastní rozpočtové moţnosti
přispívat
občanským
(sportovním)
sdruţením i na pronájem sportovních
zařízení, která nejsou v majetku města a
v kterých ţáci zařazeni do sportovních tříd
realizují stanovený počet tréninkových
jednotek a mistrovská utkání. Z tohoto
důvodu se město bude podílet na částečné
úhradě nájmů sportovních zařízení
nezbytných k zajištění sportovní činnosti
ţáků zařazených do programu přípravy
sportovních talentů mládeţe. Jedná se
zejména o podporu mládeţnických
druţstev oddílu házené zařazených do
sportovních tříd při ZŠ Pod Skalkou.
Výše uvedené dotace občanským
(sportovním) sdruţením se kaţdoročně
bude odvíjet od celkové potřeby hodin pro
zajištění nezbytné sportovní činnosti
talentované mládeţe probíhající ve
sportovních zařízeních, která nejsou
v majetku města, a schválené výše
finančních prostředků vyčleněných pro
tuto veřejnou podporu sportu v rámci
rozpočtu města pro příslušný kalendářní
rok.
Podmínky pro poskytnutí uvedené
dotace a postup občanských sdruţení při
čerpání této podpory budou upřesněny a
konkretizovány v metodickém pokynu
„Zásady pro poskytování dotací na
podporu přípravy sportovních talentů“
schválených Radou města.
58
4.6. PODPORA SPORTU NA ŠKOLÁCH A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍCH NA ÚZEMÍ
MĚSTA
4.6.1. ROZŠÍŘENÁ VÝUKA TĚLESNÉ
VÝCHOVY
4.6.3. SPORTOVNÍ AKTIVITY SVČ
Město předpokládá, ţe bude nadále
podporovat i činnost Střediska volného
času (SVČ) formou příspěvku na pronájem
příslušných
sportovních
zařízení.
Volnočasové aktivity střediska v oblasti
sportu, tělovýchovy a pohybových aktivit
jsou zaměřeny na základní a zdokonalovací
plavání, gymnastiku, přípravku házené,
stolní tenis, šachy, atletiku, míčové hry,
aerobik a pohybovou výchovu s akrobacií.
I zde bude město usilovat, aby činnost
SVČ více reagovala na zájem dětí a
mládeţe o jednotlivé druhy sportu a
tělovýchovných a pohybových aktivit.
Nevýhodou střediska v současné době je,
ţe nemá vlastní prostory, v kterých by
sportovní a pohybové aktivity mohly být
provozovány.
Výstavba
nového
sportovního zařízení pro potřeby SVČ však
vzhledem k finanční náročnosti, ale i
prostorovým moţnostem není v dohledné
době aktuální.
V rámci zvyšování fyzické kondice
a pohybových dovedností dětí bude město
u základních škol zřizovaných městem
podporovat mimo povinné školní tělesné
výchovy a rozšířené výuky tělesné
výchovy u sportovních tříd i zařazení
volitelného předmětu sportovní výchova na
II. stupni a nepovinného předmětu
sportovní hry do vzdělávacích programů na
těchto školách. Město bude dále usilovat,
aby součástí těchto vzdělávacích programů
u základních škol zůstal plavecký výcvik
na I. stupni a lyţařský kurs na II. stupni.
4.6.2. PODPORA ŠKOLNÍCH
SPORTOVNÍCH KLUBŮ
Město bude podporovat
vytváření podmínek pro činnost školních
sportovních klubů, jejichţ posláním je
podněcovat rozvoj tělovýchovných a
sportovních činností ţáků základních škol
v době mimo vyučování a popularizace
sportu a dalších pohybových aktivit mezi
dětmi a mládeţí. Školní sportovní kluby by
měly jednak umoţnit zapojit se do
sportovních aktivit co největšímu počtu
ţáků škol a jednak ve spolupráci
s občanskými (sportovními) sdruţeními
umoţnit talentovaným dětem začlenit se do
výkonnostního sportu organizovaného
jednotlivými sportovními svazy. Město
bude usilovat, aby činnost školních
sportovních klubů přihlíţela k popularitě
jednotlivých sportů mezi ţáky na
jednotlivých
základních
školách.
Předpokládáme, ţe v rámci rozpočtu města
bude kaţdoročně vyčleněná částka cca 40
tis. Kč určena na podporu činnosti školních
sportovních klubů, zejména pak na
startovné, cestovné a na pořízení školních
dresů při účasti ţáků na okrskových a
vyšších soutěţích a na pořízení nového
materiálního vybavení.
4.6.4. ROŢNOVSKÉ OLYMPIÁDY DĚTÍ
A MLÁDEŢE
Roţnovské olympiády dětí a
mládeţe (dále RODM) jsou součástí
dlouhodobějšího záměru města na podporu
volnočasových aktivit dětí a mládeţe, který
by měl přispět ke zdravějšímu ţivotnímu
stylu dětí a mládeţe. Záměrem RODM je
v době klesající tělesné zdatnosti mládeţe
zapojit do sportovní činnosti co nejvíce
dětí, ţáků a studentů škol roţnovského
regionu, a to i ty, kteří pravidelně
nesportují, a podpořit u nich myšlenku
sounáleţitosti ke kolektivu a ke škole
formou započtení individuálních výsledků
sportovců do celkových výsledků školy.
Dalším cílem RODM je připomenout
mladší generaci ideály starověkých
sportovních her, zejména myšlenku
harmonického rozvoje těla a ducha a
hodnoty
olympismu,
jako
jsou
humanismus, tolerance, fair-play a úcta k
soupeři.
59
RODM se uskutečňují pravidelně
v letech konání olympijských her a
probíhají ve spolupráci s Českou
Olympijskou a.s. RODM se pravidelně
účastní na 1500 mladých sportovců a další
desítky
obětavých
organizátorů,
rozhodčích a pedagogických pracovníků.
RODM se pravidelně účastní jako čestní
hosté významní členové Českého klubu
olympioniků - medailisté předchozích
olympiád, jako např.
paní Dana
Zátopková, Jiří Raška, bratři Svojanovští a
další, kteří přispívají ke zpopularizování
sportu mezi mladou generací. RODM se
tak stávají vţdy významnou společenskou
událostí, nad kterou pravidelně přebírá
záštitu hejtman Zlínského kraje.
4.7. PODPORA SPORTU V RÁMCI GRANTOVÉHO SYSTÉMU MĚSTA
Cílem
koncepce
sportu
je
přizpůsobit grantový systém v oblasti
sportu obdobným systémům veřejné
podpory sportu v rámci ČR. Granty by
proto měly být určeny k poskytování
veřejné podpory formou účelové dotace na
realizaci konkrétních akcí a projektů
určených na podporu sportovních a
tělovýchovných aktivit, a to v souladu
s cíli koncepce sportu.
Grantový systém v oblasti sportu by
měl zahrnovat 3 základní priority:
zejména u priority uvedené pod bodem 2)
nezbytné, aby grantová komise kromě
vlastního posuzování kvality předloţeného
projektu přihlíţela:
 k členské základně ţadatele a
především k velikosti cílové skupiny
(obzvláště pak k její dětské a
mládeţnické sloţce), která grant bude
vyuţívat,
 k pravidelnosti (k týdenní frekvenci)
aktivit členů cílové skupiny,
 k náročnosti účasti cílové skupiny
v organizovaných soutěţích,
 k finanční náročnosti příslušného
sportu a k výši vybíraného příspěvku
od členů,
 k schopnostem ţadatele o grant získat
na projekt finanční prostředky z jiných
zdrojů.
1) podpora organizace konkrétních
sportovních
akcí
regionálního,
oblastního nebo celorepublikového
významu,
2) podpora pravidelných sportovních a
tělovýchovných aktivit zejména dětí a
mládeţe
v rámci
organizovaného
sportu,
3) podpora
sportovců
úspěšně
reprezentujících město, kteří tak
přispívají k propagaci města na
celorepublikové a mezinárodní úrovni.
Podmínky pro poskytnutí grantů
v oblasti sportu a postup ţadatele při
podávání ţádosti o grant a při čerpání této
podpory se budou řídit „Zásadami pro
poskytování grantů na podporu sportu
z rozpočtu
města
Roţnova
pod
Radhoštěm“.
Pro zachování objektivity a
spravedlivosti při přidělování grantů je
4.8. VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO NEORGANIZOVANOU TĚLOVÝCHOVU A
SPORT
4.8.1. PODPORA POHYBOVÝCH
AKTIVIT OBČANŮ
všem občanům města jako vhodné vyuţití
volného času vedoucí k upevňování zdraví,
zlepšování výkonnosti a navázání dalších
sociálních kontaktů. Tuto volnou formu
aktivního sportování a cvičení a
pohybových aktivit, která občany k ničemu
nezavazuje a v ničem je neomezuje,
v současné uspěchané době preferuje
Jedním z cílů koncepce sportu je
v souladu s Evropskou chartou sportu a
Národním programem rozvoje sportu pro
všechny vytvářet podmínky, které podpoří
a
umoţní
provozování
sportu
a
tělovýchovných a pohybových aktivit
60
převáţná část populace. Ze strany EU je jí
proto věnována náleţitá pozornost a
podpora.
Splnění uvedeného cíle se neobejde
bez
zajištění
potřebných
veřejně
přístupných sportovních zařízení na území
města. Město proto bude podporovat:
 rozvoj cyklostezek (včetně tras pro inline bruslení) a na ně navazujících
cyklotras,
 zprovoznění skate parku a areálu
pohybových aktivit na Bučiskách,
 zpřístupnění krytého zimního stadionu
pro sportovní aktivity v letním období,
 turistické a poznávací okruhy,
 plavání pro veřejnost – časové
zajištění, dotace Krytému bazénu
(sníţená cena vstupného pro občany),
 bruslení pro veřejnost - časové
zajištění, dotace Komerčním domům
(sníţená cena vstupného pro občany),
 vybudování lyţařského běţkařského
areálu na území města,
 výstavbu areálů zdraví - zařízení v
přírodě
slouţící
pohybovým
a
rekreačním aktivitám občanů, s volným
přístupem bez omezení, mívající
nenáročná
zařízení,
přírodního materiálu.
většinou
z

4.8.2. ZPŘÍSTUPNĚNÍ SPORTOVNÍCH
AREÁLŮ ZÁKLADNÍCH ŠKOL
Dalším cílem v této oblasti je
zpřístupnění
venkovních
sportovních
areálů při základních školách veřejnosti.
Předpokladem je však revitalizace a
modernizace těchto areálů a zajištění
správy těchto areálů při jejich vyuţívání
veřejností v době mimo vyučování.
V současné době jsou připraveny projekty,
které umoţní financování modernizace
uvedených areálů z prostředků EU.
4.8.3. PODPORA KOMERČNÍCH
POHYBOVÝCH A REKREAČNÍCH
AKTIVT
Město by mělo v této oblasti
podporovat i komerční pohybové a
rekreační aktivity slouţící k posílení
kondice
a
zdraví,
k zábavě
a
společenskému vyţití, které poskytují
občanům podnikatelské subjekty za úplatu,
a to především formou uvedenou v bodě
4.1.3. této koncepce.
4.9. SPRÁVA A KOORDINACE SPORTU, TĚLOVÝCHOVNÝCH A POHYBOVÝCH
AKTIVIT PROVOZOVANÝCH NA ÚZEMÍ MĚSTA
Významnou roli při koncepčním
řešení podpory rozvoje sportu, tělovýchovy
a pohybových aktivit na území města by
měla nadále zabezpečovat komise pro
tělovýchovu a sport (dále jen komise
TVS) jako poradní orgán Rady města.
Důleţité bude, aby samosprávné orgány
města (rada a zastupitelstvo) věnovaly
sloţení komise TVS náleţitou pozornost.
Přednost by jednoznačně měla mít
odbornost, erudovanost a ochota pracovat
před politickou příslušností. Podstatnější
úlohu neţ dosud by měla mít také komise
TVS při rozdělování finančních prostředků
v rámci grantového systému města.
K doporučení komise TVS, ve které jsou
zastoupeni odborníci na problematiku
tělovýchovy a sportu, k předloţeným
ţádostem o grant v oblasti sportu by měla
přihlíţet i příslušná grantová komise.
Zařazení péče o sport do
struktury
městského
úřadu
prostřednictvím odboru školství, mládeţe,
tělovýchovy a cestovního ruchu (dále jen
OŠMTVaCR) se jeví jako vhodné zejména
z důvodu správy a financování sportu, kde
významnou úlohu má MŠMTV a odbor
školství, mládeţe a sportu Zlínského kraje.
Na základě analýzy prováděné v rámci
Benchmarkingové iniciativy (porovnání
efektivity provádění jednotlivých agend
městskými a obecními úřady) však
vyplynulo, ţe za současného stavu můţe
tento odbor pro potřeby správy a
koordinace sportu na území města vyčlenit
dlouhodoběji maximálně 0,15 pracovního
61
úvazku, coţ je vzhledem k postavení
sportu v moderní občanské společnosti a
výši finančních prostředků, které město na
sport vynakládá, naprosto nedostačující.
v ţákovských
kategoriích.
a
mládeţnických
Záměrem města by mělo být i
zřízení 1 pracovního úvazku v rámci
OŠMTVaCR pouze pro záleţitosti sportu a
tělovýchovy a jeho obsazení odborníkem s
odpovídajícím vzděláním, zkušenostmi a
znalostmi roţnovského sportu. Tento
specializovaný pracovník by se měl kromě
vlastní správy a koordinace sportu,
tělovýchovných a pohybových aktivit
provozovaných na území města věnovat
oblasti financování sportu z rozpočtu města
(návrhy rozpočtu, vyhodnocování čerpání a
efektivnosti vynaloţených prostředků ….).
V gesci by měl mít tento pracovník
kompletní grantový systém v oblasti sportu
včetně návrhů zásad, přípravy smluv a
kontroly plnění podmínek a vyúčtování
dotací. Dále by měl zajišťovat veškeré
akce, které město zajišťuje nebo na kterých
se podílí v oblasti sportovních a
pohybových aktivit, jako jsou Roţnovské
olympiády dětí a mládeţe, Běh Emila
Zátopka, Sportovec roku, Bezhraniční
valašení, Kdo si hraje, nezlobí a další. Měl
by spolupracovat se SVČ při organizaci
sportovních a pohybových rekreačních
aktivit pro děti a mládeţ. Součástí jeho
práce by měla být propagace a zabezpečení
marketingu sportu a tělovýchovy na území
města a zajištění informovanosti veřejnosti
o sportovním a tělovýchovném dění na
území města prostřednictvím webových
stránek města, sdělovacích prostředků a
sportovních bulletinů vydávaných městem.
Měl
by
také
spolupracovat
s majetkoprávním a finančním odborem
městského úřadu při správě sportovních
zařízení města a přípravě investic a
připravovat materiály pro jednáni komise
TVS a zpracovávat její výstupy pro jednání
Rady města. V neposlední řadě by tento
pracovník měl zabezpečovat odbornou
metodickou pomoc zejména občanským
(sportovním) sdruţením při zajišťování
finančních prostředků pro jejich činnost, ze
strukturálních fondů EU, z rozvojových a
veřejně prospěšných programů MŠMTV,
z Fondu mládeţe a sportu Zlínského kraje,
Větší pozornost neţ doposud bude
muset město věnovat koordinaci sportu,
tělovýchovných a pohybových aktivit
provozovaných
na
území
města.
Záměrem je především sladit činnost
subjektů zabývajících se uvedenými
činnostmi (občanská sportovní sdruţení,
školy, školní sportovní kluby, Středisko
volného času, město, podnikatelské
subjekty) tak, aby na jedné straně se
nabídka sportovních, tělovýchovných a
pohybových aktivit co nejvíce přiblíţila
poţadavkům občanům města a na druhé
straně aby nedocházelo k duplicitě nabídky
a bylo finanční zajištění, provázanost a
prostupnost systému.
Z uvedeného
důvodu
předpokládáme, ţe jednou ročně bude
OŠMTVaCR
organizovat
setkání
občanských sportovních sdruţení, škol,
školních sportovních klubů, SVČ a
podnikatelských subjektů zabývajících se
sportovními, pohybovými a rekreačními
aktivitami s vedením města a komisí TVS.
Cílem tohoto setkání by měla být analýza
momentálního stavu sportu a tělovýchovy
na území města a návrh na řešení další
podpory města v této oblasti pro
nastávající období.
Jako nezbytné se jeví navázání
bliţší spolupráce města s TJ Roţnov,
která je nejvýznamnějším občanským
(sportovním) sdruţením působícím na
území města, jeţ má 1804 členů a
dlouhodobý hmotný majetek ve svém
vlastnictví v účetní hodnotě ve výši
40.912 tis. Kč. Základem této spolupráce
by mělo být přednesení výroční zprávy TJ
Roţnov na jednání Rady města a účast
zástupců města na valné hromadě TJ
Roţnov. Samozřejmostí by měla být
vzájemná operativní informovanost mezi
OŠMTVaCR a TJ Roţnov o vzniklých
problémech zejména v oblasti zajištění
organizované tělovýchovy a sportu
62
ze „sportovních“ nadací a od sponzorů
apod. Ve většině měst velikosti Roţnova
pod Radhoštěm tento specializovaný
pracovník ve struktuře městského úřadu
působí. V našem okolí je to například
v Kopřivnici, v Novém Jičíně, v Uherském
Hradišti, v Hranicích. Také ve Vsetíně na
základě respektování závěrů přijaté
Koncepce sportu ve Vsetíně bylo letos
ustanoveno specializované místo 1
pracovníka pouze pro sport a tělovýchovu.
Ve větších městech působí v oblasti sportu
4.10. INFORMOVANOST
SPORTOVNÍCH AKTIVIT
často samostatná oddělení. Domníváme se,
ţe zřízení tohoto pracovního místa by se
městu
vyplatilo
zejména
v oblasti
získávání finančních prostředků pro
potřeby sportu mimo městský rozpočet a
dále pak ve sféře průkaznosti, účelnosti a
efektivnosti vynakládaných finančních
prostředků z rozpočtu města na sport a
tělovýchovu, při koordinaci sportovních a
pohybových aktivit na území města a při
informovanosti veřejnosti o moţnostech a
nabídce sportovních a pohybových aktivit.
VEŘEJNOSTI
Jedním z důleţitých úkolů pro
OŠMTVaCR bude v rámci propagace a
zabezpečení
marketingu
sportu
a
tělovýchovy na území města i reorganizace
a restrukturalizace oficiálních webových
stránek města v sektoru „Sport“. Sektor by
měl být rozčleněn na sekce:
 organizovaná tělovýchova a sport,
- sportovní subjekty,
- sporty,
 sport pro veřejnost,
 komerční sportovní a tělovýchovné
aktivity,
- poskytovatelé,
- nabízené sluţby,
 moţnosti sportovního vyţití.
O
MOŢNOSTECH
A
NABÍDCE
V sekci „Sport pro veřejnost“ bude
uveřejněn seznam veřejně přístupných
sportovních zařízení v majetku města, ve
kterých se mohou občané spontánně
věnovat nepravidelným kondičním a
rekreačním pohybovým aktivitám.
Sekce „Komerční sportovní a
tělovýchovné aktivity“ bude obsahovat
seznam všech podnikatelských a dalších
subjektů, které nabízejí občanům a
návštěvníkům města sportovní, pohybové a
rekreační vyţití za stanovenou úplatu.
V seznamu budou uvedeny kontakty na
jednotlivé poskytovatele těchto sluţeb
včetně odkazů na jejich www stránky, na
kterých se budou moci zájemci dozvědět
další informace o nabízených sluţbách, o
výši
úplaty,
časových moţnostech
sportovního vyţití apod. Informace budou
moci zájemci získat jednak podle
jednotlivých podnikatelských subjektů,
jednak podle druhu nabízených sluţeb.
V sekci „Moţnosti sportovního
vyţití“ by měl být uveden souhrnný
abecední seznam všech sportovních a
pohybových aktivit provozovaných na
území města, které občané města nebo jeho
návštěvníci mohou vyuţít. Součástí
seznamu bude uvedení občanského
sportovního sdruţení, organizace a
obchodní společnosti zřízené nebo
zaloţené
městem,
podnikatelského
subjektu, který uvedenou aktivitu zajišťuje
nebo nabízí, včetně kontaktů a odkazu na
www stránky, na kterých se mohou občané
V sekci „Organizovaná tělovýchova
a sport“ by měly být uvedeny všechny
subjekty, které se zabývají soustavným,
pravidelným a cílevědomým odborným
rozvojem pohybových a tělesných
dovedností sportovců zapojených do
soutěţí všech úrovní, včetně nabízených
sportovních aktivit, kontaktů a odkazů na
jejich www stránky. Občané by tak měli
získat přehled o nabídce organizované
tělovýchovy a sportu na území města,
včetně kontaktů, na kterých si budou moci
zjistit podmínky pro své přijetí nebo přijetí
dětí, informace o výši příspěvku, trénincích
apod. Informace budou moci občané získat
jednak podle jednotlivých sportovních
organizací, jednak podle druhu sportu,
který občana zajímá.
63
a turisté dozvědět další podrobnosti a
informace.
Součástí informování veřejnosti o
sportovním a tělovýchovném dění na
území města by měl být i jednou ročně
vydávaný sportovní bulletin, který by měl
obsahovat
základní
informace
o
sportovním dění na území města
v příslušném roce a upozornění na
nejdůleţitější akce v následujícím roce.
4.11. PODPORA VYUŢÍVÁNÍ PROSTŘEDKŮ Z FONDŮ EU A DALŠÍCH ZDROJŮ
Zejména při rozvoji a modernizaci
MTZS na území města je vzhledem k její
finanční náročnosti více neţ ţádoucí vyuţít
moţnosti čerpání prostředků na tyto
projekty do roku 2013 ze strukturálních
fondů EU a dále z veřejně prospěšných
programů MŠMT na podporu rozvoje a
obnovy materiálně-technické základny
sportovních organizací. Další zdroje na
svou činnost mohou sportovní subjekty
působící na území města získat z dalších
ministerských
programů,
z rozpočtu
Zlínského kraje, z Fondu mládeţe a sportu
Zlínského
kraje,
z
jiných
„sportovních“ nadací a od sponzorů.
sportovních
subjektů
(odbor
projektového řízení),
 v rámci
moţnosti
poskytnout
poradenskou a technickou pomoc
při přípravě projektů a podávání
ţádostí o podporu,
 partnerství města v projektech
občanských (sportovních) sdruţení
a
podnikatelských
subjektů
zabývajících se sportovními a
pohybovými
rekreačními
aktivitami,
 spoluúčast města při financování
projektů, pokud bude naplněn
veřejný zájem (realizace projektu
umoţní
bezplatné,
popřípadě
zvýhodněné provozování sportu a
tělovýchovných a pohybových
aktivit občany a návštěvníky
města).
Město by mělo v této oblasti
především podporovat:
 zprostředkování
informací
o
operačních programech EU a
dalších zdrojích, které lze vyuţít
pro rozvoj MTZS a činnost
4.12. PRINCIPY FINANCOVÁNÍ SPORTU Z ROZPOČTU MĚSTA NA OBDOBÍ
LET 2009 – 13
b) V případě zpřístupnění venkovních
sportovních areálů při základních
školách
veřejnosti
zajistit
i
financování
jejich
správy
a
poskytování
sluţeb
občanům
z rozpočtu města.
c) Zabezpečit, aby na sportovní granty
byly
kaţdoročně
vynakládány
finanční
prostředky
ve
výši
odpovídající
nejméně
0,2
%
z celkových výdajů města a postupně
se zvýšily alespoň na 0,25 %.
d) Výši finančních prostředků pro
zabezpečení
sportovní
činnosti
talentované mládeţe probíhající ve
sportovních zařízeních, která nejsou
v majetku města, odvíjet od celkové
potřeby
hodin
pro
zajištění
K tomu, aby koncepce sportu
splnila svůj účel, je nezbytné zabezpečit
takovou
finanční
podporu
sportu
z rozpočtu města, která umoţní splnit
jednotlivé stanovené cíle koncepce.
Z tohoto důvodu by město mělo dodrţet
následující základní principy financování
sportu (mimo investic) na svém území pro
období 2009-13:
a) Zajištění financování provozu a
údrţby sportovních zařízení nejméně
na úrovni roku 2009 při započtení
inflace pro další roky. V případě, ţe
budou uvedeny do provozu nová
nebo
rozšířená
modernizovaná
sportovní
zařízení,
zajistit
v rozpočtech financování i jejich
provoz a údrţbu.
64
nezbytného
stanoveného
počtu
tréninkových
jednotek
a
mistrovských utkání.
e) Veřejná podpora zvýhodněného
vyuţívání sportovních zařízení pro
organizovaný sport dětí a mládeţe by
měla respektovat celkovou potřebu
hodin pro zajištění tělovýchovné a
sportovní činnosti dětí a mládeţe
probíhající ve sportovních zařízeních
na území města a její výše by neměla
klesnout pod úroveň roku 2009,
s přihlédnutím
k inflaci
v
následujících letech.
Předpokládané financování sportu (provozní výdaje) z rozpočtu města
ROK
Poloţka
2009
dotace na provoz a údržbu
sportovišť
2010
2011
2012
2013
12 985 000 Kč
12 345 000 Kč
12 540 000 Kč
12 590 000 Kč
12 645 000 Kč
580 000 Kč
610 000 Kč
640 000 Kč
670 000 Kč
705 000 Kč
v
- občanská sdružení
t
- krytý bazén
4 020 000 Kč
4 100 000 Kč
4 200 000 Kč
4 300 000 Kč
4 400 000 Kč
o
- zimní stadion
8 385 000 Kč
7 385 000 Kč
7 300 000 Kč
7 200 000 Kč
7 100 000 Kč
0 Kč
250 000 Kč
400 000 Kč
420 000 Kč
440 000 Kč
900 000 Kč
900 000 Kč
940 000 Kč
990 000 Kč
1 040 000 Kč
380 000 Kč
420 000 Kč
440 000 Kč
460 000 Kč
480 000 Kč
m - správa areálů při ZŠ
grantový systém
zvýhodněný pronájem sport.
zařízení (tělocvičny ZŠ)
zvýhodněný pronájem sport.
zařízení ( SŠ, Sokolovna, KB, FS)
240 000 Kč
440 000 Kč
460 000 Kč
480 000 Kč
500 000 Kč
rožnovské olympiády DM
0 Kč
150 000 Kč
0 Kč
170 000 Kč
0 Kč
školní sportovní kluby
0 Kč
40 000 Kč
45 000 Kč
45 000 Kč
50 000 Kč
200 000 Kč
220 000 Kč
240 000 Kč
250 000 Kč
260 000 Kč
87 000 Kč
80 000 Kč
80 000 Kč
80 000 Kč
80 000 Kč
14 792 000 Kč
14 595 000 Kč
14 745 000 Kč
15 065 000 Kč
15 055 000 Kč
talentovaná mládež
ostatní
CELKEM
V oblasti investiční bude zejména
záleţet na tom, jak se městu podaří zajistit
finanční prostředky, a to zejména
z fondů EU a z programů Státní
podpory sportu na realizaci projektů
určených na modernizaci a rozvoj MTZS
v majetku
města
a
ve
správě
příspěvkových organizací a ve vlastnictví
obchodních společností města uvedených
v kapitole 4.1.1. této koncepce sportu.
Součástí kaţdého projektu je i podrobný
finanční
rozpočet
včetně vyčíslení
spoluúčasti města na projektu.
Je zřejmé, ţe v současnosti a ani
v nejbliţším období nebude moci město
z důvodu pokračující hospodářské recese
vynaloţit významnější sumu finančních
prostředků z vlastních zdrojů na obnovu a
rozšíření sportovní infrastruktury na území
města. Na vyuţití cizích zdrojů, tj. zejména
půjček od finančních institucí, se vzhledem
k celkovému úvěrovému zatíţení města
také jiţ nelze spoléhat. Vyuţití finančních
prostředků z fondů EU a státních zdrojů se
proto pro nadcházející období jeví jako
základní finanční zdroj modernizace a
rozvoje MTZS na území města. Město by
se podílelo na spolufinancování uvedených
projektů podle pravidel pro jednotlivé
operační programy.
V nejbliţším období však bude
muset město vynaloţit v této oblasti
finanční prostředky nezbytné na odstranění
téměř „havarijního“ stavu technologických
zařízení krytého bazénu a zimního
stadionu.
Jedná
se
o
rekonstrukci
vzduchotechniky u krytého bazénu, která si
vyţádá investiční náklady ve výši
11.595 tis. Kč a na kterou město poskytne
ze svého rozpočtu investiční dotaci
3.600 tis. Kč.
65
Dále pak jde u zimního stadionu o
rekonstrukci strojního zařízení na výrobu
ledu, rozvodny NN, trafostanice, vnitřní
plochy a mantinelů, které si vyţádají
náklady okolo 15 mil. Kč. Pro tuto
rekonstrukci intenzivně hledá město ve
spolupráci s KOMERČNÍMI DOMY spol.
s.r.o. a občanským sdruţením HC Roţnov
moţnost jejího financování ze státní
podpory na reprodukci sportovního
majetku, a to v rámci programu MŠMT
233510 určeného na rozvoj a obnovu
materiálně-technické základny sportovních
organizací.
Schválené investiční výdaje obchodních společností hrazené z rozpočtu města
obchodní
společnost
Zimní stadion
Krytý bazén
CELKEM
ROK
2009
2010
2011
2012
2013
4 655 000 Kč
1 574 000 Kč
1 574 000 Kč
1 574 000 Kč
1 574 000 Kč
0 Kč
1 800 000 Kč
1 800 000 Kč
0 Kč
0 Kč
4 655 000 Kč
3 374 000 Kč
3 374 000 Kč
1 574 000 Kč
1 574 000 Kč
66
ZÁVĚR
67
ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ
Předkládaný „Dlouhodobý záměr
rozvoje tělovýchovy a sportu na území
města Roţnova pod Radhoštěm“ vychází
ze zákona o podpoře sportu. Koncepčně
rozpracovává úkoly stanovené tímto
zákonem do samostatné působnosti obcí
při uspokojování potřeb občanů v oblasti
sportovního vyţití a při rozvoji sportovních
a tělovýchovných aktivit na svém území.
Ze zpracovaných analýz vyplynulo,
ţe současná nabídka sportovních a
pohybových aktivit na území města je
velmi bohatá a pestrá. Tomu odpovídá i
vzhledem k počtu obyvatel města poměrně
rozsáhlá materiálně-technická základna
sportu vyskytující se na území města.
Tento stav však klade nemalé nároky
především na finanční zabezpečení
provozu
příslušných
sportovních
zařízení.
Dalším problémem, který vyplynul
ze zpracovaných analýz, je v současné
době nedostačující a dokonce klesající
podpora sportu ze strany státu. Tento
stav
zatěţuje
rozpočty
především
občanských (sportovních) sdruţení, kterým
tak chybí prostředky na zabezpečení
vlastní sportovní činnosti, především na
pronájem potřebných sportovních zařízení.
Především z uvedených skutečností
vychází rozvojová programová část
koncepce sportu, která si za základní
prioritu stanoví rozvoj sportu pro
všechny, zejména pak podporu veškerých
pohybových aktivit dětí a mládeţe, včetně
zvýhodněného
pronájmu
potřebných
sportovišť pro zajištění jejich sportovních
aktivit.
Dalším cílem je zajistit provoz a
údrţbu sportovních zařízení na území
města a rozvoj sportovní infrastruktury
v návaznosti na finanční moţnosti města.
Záměrem
koncepce
je
i
přizpůsobit grantový systém města
v oblasti podpory sportu obdobným
systémům v rámci ČR a vytvořit
podmínky pro správu a koordinaci
sportu, tělovýchovných a pohybových
rekreačních aktivit na území města
včetně zvýšení propagace sportu a
informovanosti veřejnosti o moţnostech a
nabídce sportovních aktivit.
V koncepci jsou uvedeny také
hlavní principy a zásady, kterými se
zabezpečení
a
rozvoj
sportu,
tělovýchovných a sportovních aktivit na
území města bude řídit v následujícím
období let 2009-2013.
Přínosem
koncepce
je
i
kvantifikování
a
zprůhlednění
finančních toků z rozpočtu města, kterými
jsou podporovány subjekty zabývající se
sportovními,
tělovýchovnými
a
pohybovými aktivitami.
Nezanedbatelným kladem koncepce
je i zajištění prokazatelnosti veřejné
podpory tělovýchovy a sportu ze strany
města.
Výhodou presentované koncepce
sportu je i to, ţe jako jedna z mála v rámci
ČR pojímá rozvoj sportu na území
města komplexně, tj. včetně podpory
sportu na školách a školských zařízeních a
vytváření podmínek pro rozvoj komerčních
pohybových
rekreačních
aktivit
poskytovaných
občanům
města
podnikatelskými subjekty za úplatu.
Některé
prvky
předkládané
koncepce sportu byly zkušebně uplatněny
jiţ v roce 2009. Jednalo se zejména o
zvýhodněné pronájmy sportovišť pro děti a
mládeţ, podporu talentované mládeţe a
modifikaci grantového systému ve
sportovní oblasti. Z dosavadní analýzy
těchto kroků města vyplývá, ţe splnily
očekávaný přínos, a to jak po stránce
vlastní podpory sportování dětí a mládeţe,
tak
po
stránce
technického
a
administrativního zabezpečení financování
této podpory.
Aplikace jednotlivých ustanovení
této koncepce sportu by v následujícím
68
období měla zlepšit podmínky pro
organizovanou
i
neorganizovanou
tělovýchovu a sport na území města a měla
by tak umoţnit občanům města věnovat se
v rámci svého volného času více
pravidelnému sportování nebo kondičním
pohybovým aktivitám a přispět tak ke
zkvalitnění a ozdravení jejich způsobu
ţivota.
69
NEJDŮLEŽITĚJŠÍ POUŽITÉ ZDROJE (PODKLADY, LITERATURA, MATERIÁLY)
ZÁKONY
 Zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu
 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích
 Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích
 Zákon č. 83/1990 Sb., o sdruţování občanů
 Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
KONCEPČNÍ MATERIÁLY PRO OBLAST SPORTU A TĚLOVÝCHOVY
 Evropská charta o sportu
 Bílá kniha o sportu EU
 Akční plán Pierre de Coubertain
 Koncepce státní politiky v tělovýchově a sportu v České republice
 Národní program rozvoje sportu pro všechny
 Zásady programů Státní podpory sportu
 Zásady komplexního zabezpečení státní sportovní reprezentace, včetně systému
výchovy sportovních talentů
 Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – „Zdraví pro
všechny v 21. století“
ANALYTICKÉ MATERIÁLY
 Analýza financování sportu v České republice
 Podpora rozvoje tělovýchovy a sportu ve Zlínském kraji
ROZVOJOVÉ PROGRAMY
 Strategický plán rozvoje města Roţnova pod Radhoštěm
 Integrovaný plán rozvoje území pro oblast Roţnovska
 Integrovaná rozvojová strategie cestovního ruchu pro oblast Roţnovska
 Integrovaný plán rozvoje mikroregionu Roţnovsko
LITERATURA
 Ekonomika sportu, Novotný J.
 Ekonomika sportovišť v ČR, Novotný J.
 Koncepce rozvoje tělovýchovy a sportu územních samosprávných celků, Fakulta TK
UP Olomouc
KONCEPCE ROZVOJE TĚLOVÝCHOVY A SPORTU
 města Vsetína, města Hranice, města Havířova, města Plzně, města Jihlavy, města
Jičína, města Třebíče, města Mostu a další
OSOBNÍ JEDNÁNÍ ZAMĚŘENÉ NA KONCEPCI SPORTU
 s představiteli města Vsetín
 s představiteli města Valašské Meziříčí
 s představiteli města Kopřivnice
 s představiteli města Frenštát pod Radhoštěm
70
SEZNAM PŘÍLOH
č. 1
č. 2
č. 3
č. 4
č. 5
Přehled nabízených sportovních a pohybových aktivit na území města
Přehled činnosti sportovních tříd při základních školách
Přehled nabízených sportovních aktivit za úplatu
Seznam vytypovaných dětských a víceúčelových hřišť určených pro modernizaci
Seznam metodických materiálů Rady města, které budou rozpracovávat zásady a
principy rozvoje sportu a tělovýchovy na území města stanovené v Dlouhodobém
záměru rozvoje tělovýchovy a sportu na území města Rožnova pod Radhoštěm
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
AŠSK – Asociace školních sportovních klubů
ČR – Česká republika
ČSTV – Český svaz tělesné výchovy
ČSÚ – Český statistický úřad
EU – Evropská unie
KČT – Klub českých turistů
Komise TVS – Komise pro tělovýchovu a sport
Koncepce sportu – Dlouhodobý záměr rozvoje tělovýchovy a sportu na území města
Roţnova pod Radhoštěm
MěÚ – Městský úřad Roţnov pod Radhoštěm
MŠ – mateřská škola (mateřské školy)
MŠMT - Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy
MTZS – materiálně-technická základna sportu
OECD – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
OŠMTVaCR – Odbor školství, mládeţe, tělovýchovy a cestovního ruchu
SVČ – Středisko volného času Roţnov pod Radhoštěm
ŠVP – školní vzdělávací program
TJ Roţnov – Tělovýchovná jednota Roţnov pod Radhoštěm
ZŠ – základní škola (základní školy)
CIZÍ SLOVA (VÝRAZY) v textu vícekrát použité
Adekvátní – odpovídající, přiměřený
Aktivita - činnost, činorodost
Alternativa – volba, výběr
Analýza - rozbor, rozklad
Aplikace – uplatnění, vyuţití
Dotace – příděl, dávka, podpora
Element – prvek, sloţka
Faktor – činitel, zprostředkovatel
Fond – souhrn finančního majetku určený
pro konkrétní účel
Finance – peníze
Gamblerství – závislost na hracích
automatech
Grant – finanční účelová podpora
Investice – náklad, vklad (finanční)
Koncepce - pojetí, rozvrţení, představa
Kondice – stav těla, rozpoloţení
Konsenzus - shoda názorů, souhlas,
společný postoj
Kompenzace – náhrada, vyrovnání
Komplexně – souhrnně, celkově
Koordinace – uvedení do souladu
Modernizace – vylepšení, zdokonalení
Pregnantně – výstiţně, přesně
Program - plán, rozvrh
Rekonstrukce – přestavba, obnova
Revitalizace – znovuoţivení, vzpruha
Segment – část, díl, úsek
Servis – oprava, údrţba
Spontánnost – ţivelnost, samovolnost
Standard – měřítko, norma, kriterium
Styl – způsob, ráz
Subvence - finanční podpora z veřejných
prostředků s přesným účelem pouţití
71
Trend – směr, sklon
VYSVĚTLENÍ NÁZVU NĚKTERÝCH NETRADIČNÍCH SPORTŮ A POHYBOVÝCH
AKTIVIT
BOJOVÁ UMĚNÍ
Aikido - umění sebeobrany zdůrazňující
dobrý pohyb těla, hody a páky, zahrnující
elementy filosofie, psychologie a
dynamiky.
Taj-či - umění bojové a ozdravné čínské
gymnastiky. Je zaloţeno na souhře "vnější
síly" svalů a "vnitřní síly" čchi - ţivotní
energie, vyuţívá sílu protivníka k
vlastnímu vítězství. Součástí jsou
filosofické a meditační postupy.
RAKETOVÉ SPORTY
Squash - míčová hra pro dva hráče, kteří
na vnitřním kurtu raketou odpalují gumový
míček od stěn hracího prostoru s cílem
donutit soupeře udělat chybu a získat body.
Ricochet – dynamický raketový sport s
míčkem provozovaný na vnitřních kurtech
a vyuţívající ke hře i strop kurtu.
Spinning - je účinné skupinové cvičení na
stacionárních kolech (spinbike, spinner),
které propojuje hudbu, motivaci a
představivost s přesně určeným tréninkem.
Schwinn - je účinné skupinové cvičení na
stacionárních kolech (schwin), které
propojuje hudbu, motivaci a představivost
s přesně určeným tréninkem.
Aerobic - komplex intenzivních tělesných
cvičení zatěţující oběhovou, srdeční a
dýchací soustavu, vedoucí ke zvýšení
vytrvalosti a výkonnosti a vyuţívající
k cvičení rytmickou hudbu a taneční prvky.
Mezi speciální druhy aerobiku se řadí:
step aerobic – při choreografiích či
posilování se hojně vyuţívá stopper
(stupínek)
dance aerobik – choreografie a cvičení
jsou zaměřené více tanečně
kick-box-aerobic - kombinuje prvky
kick-boxu a aerobiku
tae-bo – aerobic kombinuje prvky
karate, teakwon-do a klasického boxu
s aerobikem
bodystyling – kombinace klasického
aerobiku a posilování slouţící
k formování svalů celého těla
Kalanetika - cvičení, které je zaloţeno na
posilování ve statických polohách. Jeden
cvik se skládá z malých plynulých pohybů,
které se mnohokrát opakují.
Čhi-kung – staré čínské umění ozdravění,
autoregulace a duchovního tréninku.
Uskutečňuje se prostřednictvím
pohybových a meditativních cvičení
zabezpečujících energeticko-informační
výměnu s okolním světem.
Joga – staroindické učení o těle, mysli,
vědomí a duši. Nabízí soubor cviků
tělesných, dechových, koncentračních,
meditačních a zároveň etická pravidla pro
ţivot.
Power joga – oproti tradiční józe, kde se v
jednotlivých pozicích setrvává poměrně
OSTATNÍ SPORTY
In-line skating (také roller skating, inline
bruslení či jízda na kolečkových bruslích) patří mezi nejoblíbenější sporty po celém
světě. Jízda na kolečkových bruslích v
podstatě znamená cestování po mírném
terénu s vyuţitím bruslí, které mají namísto
ostré čepele 4 aţ 5 koleček uspořádaných
do jedné řady.
Skateboarding – jízda na prkně
s výkyvnými kolečky provozovaná
většinou ve skateparcích
Paragliding - sportovní parašutistická
disciplína se speciálně upraveným
padákem.
Bowling - druh kuţelkářského sportu
hraný na 10 kuţelek s moţností výběru
různě těţkých koulí.
ZÁBAVNÍ POHYBOVÉ AKTIVITY
Paintboll – military aktivity, při které po
sobě hráči střílejí barvícími kuličkami.
CVIČENÍ
72
dlouho, se v power józe pozice dynamicky
střídají. Důraz je kladen hlavně na sílu a
ohebnost. Je proto fyzicky náročnější neţ
tradiční jóga, a můţe proto pomoci i při
hubnutí nebo udrţení váhy.
Pilates - je metoda podobná power józe,
jde v podstatě o sloučení prvků klasického
rehabilitačního cvičení a východních
cvičebních systémů, z nichţ nejvíce patrný
je vliv jógy. Technika nepřináší zcela nové
cviky, ale spíše se orientuje na západního
člověka a zpřístupňuje mu vzdálené
východní metody.
Jogalates - je nový cvičební styl, který
kombinuje prověřenou jógu a oblíbený
pilates. Zaměřuje se na posílení středu těla,
zlepšení stability bederní páteře a dosaţení
pruţného, ale zároveň silného těla.
POSILOVÁNÍ
Power plate – způsob posilování
prostřednictvím vibrační cvičicí
desky pracující na bázi mimovolních
tělesných reflexů.
73
Rádi bychom na tomto místě poděkovali členům odborné pracovní skupiny,
kteří se významnou měrou podíleli na zpracování této koncepce sportu, dále pak
všem členům občanských (sportovních) sdruţení, ředitelům a ředitelkám škol a
školských zařízení, zástupcům komerčních „sportovních“ subjektů,
pracovníkům městského úřadu a dalším, kteří nám poskytli potřebné informace
a údaje a umoţnili provést dotazníková šetření pro účely vytvoření této
koncepce sportu pro město Roţnov pod Radhoštěm. Zároveň děkujeme všem
sportovcům, příznivcům sportu a ostatním občanům, kteří nám zaslali
připomínky a podnětné náměty na další rozvoj sportu na území města.
Odborná pracovní skupina:
- místostarostka města
Markéta Blinková
- vedoucí odboru školství, mládeţe,
tělovýchovy a cestovního ruchu
Ing. Dušan Vráţel
- zástupce Rady města
RNDr. Václav Mikušek
- zástupci komise TV a sportu
Mgr. Jan Pargáč
Mgr. Zdeňka Solanská
Autor textu, grafická úprava a zlom textu:
Ing. Dušan Vráţel
Korektura textu:
Mgr. Kristina Kubečková
Návrh a grafická úprava obálky:
74
© Město Roţnov pod Radhoštěm
75