Otázky pro… Stanislava Jaše

Rozhovor
Otázky pro… Stanislava Jaše
Ing. Stanislav Jaš má bohaté zkušenosti z práce v evropské organizaci Copa-Cogeca, profiluje se jako včelař, který
hájí a bude hájit zájmy včelařů. Nyní po volbách již názory voličů ovlivnit nemůžeme, přesto se tohoto odborníka ptáme,
jak se dají řešit některé problémy ve včelařství na české nebo evropské úrovni.
Můžete stručně popsat čtenářům
Moderního včelaře proces vzniku
dotačních programů souvisejících
se včelařstvím v rámci Společné
zemědělské politiky?
Na vzniku podpory včelařství z fondů
EU v rámci Společné zemědělské politiky
má lví podíl bývalý ředitel Copa-Cogeca,
Řek Costa Golfidis. Ten si dokázal pro tuto
myšlenku získat před rozjezdem programu
v roce 1997 jak úředníky Evropské komise,
která celý projekt legislativně připravila, tak
i Evropský parlament, který každoročně
schvaluje rozpočtové výdaje EU. Hodně
přitom pomohlo, že v rámci Copa-Cogeca
existoval a stále existuje expertní Výbor pro
med, jehož členy jsou zástupci včelařských
organizací ze zemí EU. Vybraní členové
tohoto výboru pak zastupují producenty
medu na jednání Poradní skupiny pro
včelařství Evropské komise. Ten vede
shodou okolností rovněž bývalý tajemník
Výboru pro med na Copa-Cogeca. Poradní
skupina Evropské komise má oficiální
statut. V této skupině mají své zastoupení
nejen producenti medu, ale i zpracovatelé,
obchodníci a ochránci životního prostředí.
Poradní skupina slouží jako platforma, jejíž
závěry jsou pro Evropskou komisi určující,
nikoliv však povinné. Přesto si dovolím
tvrdit, že to jsou především doporučení této
skupiny expertů, na kterých je postaven
základ programu evropských dotací pro
včelařství. O konečné podobě programu
však rozhodují zástupci vlád všech zemí
EU.
Takový evropský podpůrný program
není obtížné vymyslet, ale je již obtížnější
o jeho přínosu přesvědčit ty, kteří o jeho
zavedení a životě rozhodují. A to jsou
zástupci vlád, potažmo kompetentních
ministerstev, kteří se na jednání Rady
ministrů dohodnou a program schválí.
Příprava stávajícího programu zabrala
86
několik let. Základní rámec programu tak,
jak ho známe dnes (na základě Nařízení
Rady č. 797/2004, potažmo Nařízení
Rady č. 1234/2007), se již zásadně do
roku 2013 měnit nebude. V současné
době se jen upřesňují požadavky na
úpravu podmínek programu na období
2011–2013. A o tom, zda-li podobná
podpora bude existovat po roce 2013, se
bude rozhodovat již tento a příští rok. Svoji
roli by v tom mohl sehrát i nový Evropský
parlament, který bude v případě platnosti
Lisabonské smlouvy spolurozhodovat
o bytí či nebytí podpory včelařství spolu
s Radou ministrů.
Znáte detailně francouzské včelařství. Jak jsou tam organizování
drobní, a jak profesionální včelaři?
Jde, o souvislosti v rámci vyjednávání
vůči státu, prosazování zájmů atp.
Ve Francii existují tři velké celonárodní
svazy včelařů a značný počet svazů
regionálních. Francouzské včelařství má
co do organizovanosti daleko k tomu
českému. Ve vztahu k vyjednávání
s vládou je tyto svazy rozpolcené. Zájmoví
včelaři jsou organizováni do svazů SNA
(Syndicat National d´Apiculture, 32 000
členů, nejstarší organizace, http://site.sn-a.com ) a UNAF (Union Nationale
de l´Apiculture française, 22 000 členů
včetně
některých
profesionálních
včelařů, http://www.unaf-apiculture.info ).
Velká část profesionálních včelařů byla
od roku 1980 sdružena do organizace
SPMF (Syndicat des Producteurs de Miel
de France, maximálně několik stovek
členů, http://www.spmf.fr/index.html ), ale
na přelomu 21. století došlo k odlivu členů
z této organizace, která se v podstatě
rozpadla v důsledku nejednotného
postoje v otázce boje proti používání
systemických pesticidů jako je imidacloprid
či clothianidin. Po přechodném období,
kdy vznikaly samostatné regionální
organizace profesionálních včelařů, došlo
k zásadnímu kroku v lednu 2009. Došlo
totiž k seskupení regionální organizací
a
založení
celonárodní
federace
francouzských profesionálních včelařů
FFAP
(http://www.api-connaissancesanitaire.fr/FFAP.pdf).
Velkou
nevýhodou
dosavadní
rozpolcenosti francouzského včelařství
(dochází dokonce i k majetkovým soudním
sporům mezi organizacemi SNA a
UNAF) je skutečnost, že se zájmové
organizace nedokáží dohodnout na
rovnoměrném zastoupení v oficiálních
výborech ustanovených francouzským
ministerstvem zemědělství pro oblast
včelařství: v operačním výboru pro
včelařství a pilotním výboru pro med.
Právě operační výbor nyní připravuje vznik
nového Výzkumného ústavu včelařského,
který ve Francii dlouhodobě chyběl. A na
jeho řízení by se měly podílet i včelařské
organizace za přítomnosti státu.
Podporoval byste unifikaci, kompatibilitu úlových systémů a včelařských zařízení v ČR? Můžete opět
zmínit situaci ve Francii?
Proti unifikaci bych nic neměl, pokud
ji podpoří všichni chovatelé včel v ČR.
Jsem však toho názoru, že je věcí
každého, v jakém úlovém systému
bude včelařit. Taková je situace i ve
Francii. Včelaří se tam minimálně na
třech různých rámkových mírách. Z toho
v systému Dadant ve dvou typech (desetia dvanáctirámkový). Profesionální včelaři
používají především systémy Dadant a
Langstroth. To, že je používají, vychází
z mnohaletých zkušeností a propojenosti
výrobců úlů a včelařského zařízení.
Druhou věcí je ovšem unifikace ve
světle veřejných podpor na modernizaci
úlů. Pokud bude cílem strategie rozvoje
národního
včelařství
racionalizace
a podpora profesionalizace oboru,
pak by bylo vhodné svolat všechny
zainteresované strany (včelaře, výrobce
úlů, výzkumníky a zástupce státní
správy), aby se dohodli na nejvhodnějších
úlových systémech, které mají v našich
klimatických a snůškových podmínkách
největší
perspektivu.
Dotace
na
modernizaci úlů by pak mohly být cíleny
jen na určité systémy.
Co lze udělat v rámci evropských
struktur
proti
falšování
medu,
dovozům nekvalitníích medů do EU
(míchání a podvádění a ztráta důvěry
spotřebitele)?
Odpovím kacířsky, ale odpovídající
legislativu
na
řešení
podobných
problémů již Evropa má. Bohužel však
její dodržování a kontroly nekvalitních
dovozů, označování medu a jeho
falšování nevypadají tak, aby těmto
nekalým
praktikám
zamezily.
Tu
legislativu lze samozřejmě ještě zlepšit,
např. evropskou směrnici o označování
medu (č. 2001/110) tak, aby bylo zřejmé,
z které země med opravdu pochází.
Také by bylo žádoucí vylepšit koordinaci
celních a veterinárních kontrol při vstupu
dováženého zboží na jednotný unijní
Moderní včelař LÉTO 3/2009
Rozhovor
trh v jednotlivých státech EU. Bylo by
také přínosné celoevropsky propojit a
pravidelně zveřejňovat informace, které
jsou shromažďovány v rámci monitoringu
reziduí.
Celoevropský
monitoring
neexistuje, existuje pouze 27 národních
programů. Jejich metodika není jednotná.
V neposlední řadě neexistuje maximální
limit pro rezidua jednotlivých druhů
antibiotik v medu. Z pohledu českého
včelaře by samozřejmě bylo nejlépe,
kdyby med neobsahoval rezidua žádná,
nicméně v některých státech EU, kde
se používá antibiotik k léčení včelstev a
potírání bakteriálních chorob rostlin (např.
spála růžovitých), včelaři na tak striktním
přístupu nemají zájem. A stanovení
maximálního limitu pro obsah reziduí je
vyloženě evropskou otázkou.
Nemoci jako varroóza a mor.
Existuje již celková vize, jak podpořit
boj s těmito chorobami? Jak se
stavíte k pálení včelstev (klinicky
nemocných – bez klinických příznaků,
ale pozitivních)?
Celoevropská strategie boje proti těmto
nákazám neexistuje. Je to dáno tím, že
tyto nákazy existovaly předtím, než se
stávající evropské veterinární předpisy
tvořily. Včelí nákazy stále stojí na pokraji
zájmu Evropské komise i veterinárních
správ mnohých členských států. Evropská
komise dosud reagovala pouze na hrozbu
nových nákaz (např. lesknáček úlový
Aethina tumida, roztoč Tropilaeps) či úhynů
včelstev (syndrom CCD). Snad ale svítá
na lepší časy. Evropská komise podporuje
finančně i odborně celoevropský projekt
COLOSS, jehož cílem je vysvětlit a
navrhnout opatření k zamezení úhynů
včelstev v Evropě. A na rok 2010 Evropa
připravuje úplně nový veterinární zákon.
Je jen na dostatečném lobbyingu, aby se
v něm pamatovalo i na nákazy včel. Na ty
je v současné době zapomínáno a CopaCogeca se bude snažit, aby včelí nákazy
spadaly do působnosti tohoto zákona a
jeho prováděcích předpisů.
Dalším akutním problémem celoevropského rozměru je podpora vývoje
nových účinných látek a léčiv proti
varroóze, stejně jako řešení dostupnosti
stávajících léčiv, jejichž registrace dobíhá
a výrobci nemají zájem z finančních
důvodů žádat o registraci novou. V Evropě
je velice omezený počet povolených léčiv
proti varroóze a žádný koordinovaný
postup v této oblasti neexistuje.
Co se týče pálení včelstev napadených
morem včelího plodu, jsem konzervativní.
Moje osobní zkušenost, kterou mám
s morem při včelaření ve Francii, mne
utvrdila v tom, že je nutno v případě
této nákazy postupovat radikálně a
celoplošně. Je v zájmu všech včelařů i
státních orgánů přijmout přísná opatření,
Moderní včelař LÉTO 3/2009
která zamezí rozšíření nákazy k jiným
včelařům. Nicméně i v případě moru
lze postupovat racionálně a snažit se
o důsledný monitoring nákazové situace.
Zde jsem pro jednoznačnou podporu
progresivních metod jako je monitoring
výskytu spor bakterie Paenibacillus
larvae v měli či medu. A dovedu si
představit, že i Evropská unie může
přispět na tyto analýzy. I Evropská unie
v rámci své nové strategie veterinárního
zdraví razí heslo „prevence je lepší, než
léčba“. A hlavně levnější a efektivnější.
Klíčovou roli ale v tomto přístupu sehraje
metodika monitoringu a důslednost jejího
dodržování v praxi.
Řeší se pesticidy v zemědělství
v
souvislosti
se
včelařstvím?
Máme na mysli nedávné kauzy
s imidaclopridem.
Samozřejmě, že řeší. I zde platí, že
lepší je prevence a předcházení riziku
dokonalým otestováním pesticidů před
jejich použitím v zemědělské praxi. Mohu
jenom odkázat na nedávný rozhovor
s panem Etiennem Bruneau, předsedou
Výboru pro med na Copa-Cogeca,
kterému byla položena stejná otázka při
příležitosti jeho výstoupení na Včelařské
akademii ve Fryštáku (viz Včelařství
č. 6/2009). Za českého předsednictví
v lednu 2009 se dokončilo zdlouhavé
tříleté vyjednávání mezi Evropským
parlamentem a Evropskou radou
o podobě tzv. pesticidního balíčku, tj. nové
evropské legislativy upravující povolování
přípravků na ochranu rostlin a jejich
umísťování na trh (nahrazující směrnici
91/414) a udržitelné používání pesticidů
v budoucnosti. Po neskutečně obtížných
debatách, kdy Evropský parlament díky
tlaku německých zelených stál na straně
včelařů, ale národní vlády obhajovaly
spíše ekonomické zájmy výrobců
pesticidů, se došlo ke kompromisu, který
může být v určitých aspektech příznivý
i pro včely. V odsouhlaseném textu je
totiž zanesena podmínka, že u nových
účinných látek pro výrobu pesticidů bude
nutno testovat a posoudit nejen jejich
akutní toxicitu pro včely, ale i toxicitu
chronickou. Přitom se bude přihlížet i na
vliv na přežití a rozvoj včelstva jako celku
a na vliv účinné látky na včelí plod a
chování včel (viz Příloha II, bod 3.8.3. textu
schváleného Evropským parlamentem:
http://www.europarl.europa.eu/sides/
getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+TA+P6TA-2009-0011+0+DOC+XML+V0//CS).
A to je novum. Testy musí být oficiálně
schválené buďto v EU nebo celosvětově.
Tato nová evropská legislativa vstoupí
v platnost na začátku roku 2011.
A musím také zmínit aktivitu Evropského
úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA),
který v současné době reviduje Návod na
posuzování ekotoxikologického působení
látek z roku 2002 (SANCO/10329/2002).
Připomínkového řízení se svým odborným
posudkem účastnila i Copa-Cogeca.
EFSA byla dále pověřena a rozjíždí
tento rok tříletý projekt přehodnocení
rizika působení stávajících pesticidů,
včetně působení na včely. Do tohoto
hodnocení budou zahrnuty i nové druhy
účinných látek, jako jsou molekuly
podobné imidaclopridu, např. clothianidin.
EFSA v současné době hledá odborníky,
kteří by se aktivně zapojili do tohoto
hodnocení.
Jak
vidíte
budoucnost
VMS
(Varroamonitoring systém), který
vymysleli čeští včelaři? Myslíte, že
najde uplatnění také na evropské
úrovni?
Budu upřímný a řeknu, že systém
můžeme Evropě představit až tehdy,
kdy bude plně funkční a uznávaný
kompetentními orgány v České republice.
V současné době se snažíme v CopaCogeca vytvořit strategický dokument
o budoucnosti včelařství v Evropě. Chtěli
bychom, aby tento dokument posvětil
v další fázi i Evropský parlament. V této
strategii půjde o rozpracování všech
oblastí, které se dotýkají včelařství
buď přímo, nebo nepřímo. Tlumení
včelích nákaz je jedním z ústředních
témat. Varroóza stále představuje
nejzávažnější nákazu, která je i příčinou
mnohých úhynů včelstev. Proto bychom
chtěli, aby Evropa zavedla systém
monitoringu včelstev. Tento monitoring
by měl mít podobu celoevropské sítě
monitorovacích stanic, které by sledovaly
stejné
ukazatele
(ekonomického,
veterinárního a provozního charakteru)
na základě jednotné metodiky. A to i
za finančního přispění Evropské unie,
bude-li to nutné. Monitoring varroózy
je důležitý, ale jeho podoba může být
různá. A v EU jsou země, které žádný
monitoring varroózy neprovádějí. Dle
nedávného šetření úřadu EFSA je
pouze 17 států EU, které mají vyvinut
systém monitoringu úhynů včelstev a
zjišťování jejich příčin.
Zůstáváte nadále v Copa-Cogeca?
Ano, prozatím ano. Práce pro
zemědělství i včelařství je moje životní
poslání. Budu se nadále snažit v rámci
vlivu, který tato nevládní organizace
v Bruselu má, usměrňovat chod
budoucí zemědělské politiky EU. Už
jenom skutečnost, že aktivně propaguji
včelařství a med má veliký vliv na to,
že se na včelařství jako na součást
evropských politik nezapomíná, a to i
uvnitř organizace Copa-Cogeca.
-redakce87