O novém českém slovese lajkovat

 O novém českém slovese lajkovat
«On the new Czech verb lajkovat»
by Hana Prokšová
Source:
Our Speech (Naše řeč), issue: 2 / 2012, pages: 109­112, on www.ceeol.com.
DROBNOSTI
O NOVÉM ČESKÉM SLOVESE LAJKOVAT
This article discusses the meaning, use and origin of the verb lajkovat.
S rozmachem internetu a rozličných počítačových aplikací a her vzrůstá potřeba mluvčích
užívat specifické výrazy pro oblast aktivit prováděných ve světě počítačů. S těmito slovy se
uživatel setkává primárně v anglické podobě
(e-mail – elektronická schránka, její užívání,
chat – povídat si, klábosit, cheat – šidit, skype
– od aplikace Skype, update – aktualizovat,
upload – přesouvat, nahrávat aj.), a jelikož odpovídající české ekvivalenty někdy nemá k dispozici, přejímá do češtiny výrazy právě z angličtiny. Anglické formy čeština často upravuje
pravopisně podle výslovnosti (e-mail – mejl,
skype – skajp) a odvozuje od nich slova pomocí
prefixů a sufixů podle obecných slovotvorných
principů. V psané podobě se prefixy a sufixy
připojují buď k výchozí anglické pravopisné
podobě, nebo k formě pravopisně počeštěné
podle výslovnosti (google – (vy)googlovat/
/(vy)gůglovat, (vy)googlit/(vy)gůglit, dokonce
i (vy)gúglovat/(vy)gúglit, skype – (za)skyp(e)ovat/(za)skajpovat, e-mail – e-mailový). Některé
z těchto výrazů už byly zachyceny ve slovnících1 nebo pojednány v lingvistických periodikách (Svobodová, 2007; 2009), mnohé z nich
zůstávají z důvodu nízké frekvence výskytu,
specifického kontextu či specifické skupiny
uživatelů mimo pozornost jazykovědců i širší
1 Nekodifikační publikace Nová slova v češtině I, II zachycují výrazy chatař(ka), chatařský,
chatovací, chatovat, cheatař (cheater), cheaterský,
cheatovací, cheatovat, cheatový, mailovací, mailovat, updatovat, updatový, updatovaný aj.
veřejnosti (např. shar(e)ovat/šérovat – sdílet,
fakeovat/fejkovat – podvádět).
Zřejmě nejužívanější komunikační sítí současnosti je Facebook (užíváme-li Facebook,
facebookujeme, nebo dokonce fejsujeme), který
mimo jiné nabízí aplikaci, v jejímž rámci mohou uživatelé pozitivně hodnotit fotografie,
texty (tzv. statusy), odkazy apod. zveřejněné
jinými uživateli kliknutím na tlačítko „to se mi
líbí“, v původní anglické verzi „like“ nebo
„I like this“. Jak ovšem jednoslovně pojmenovat aktivitu, při níž jako uživatel vyjadřuji, že
se mi něco líbí? Mluvčí zde nevycházejí z českého líbit se, tj. nevytvářejí slovotvorný patvar
*líbuju / *líbím to, ale z anglického tvaru I like
this, u nějž je formálním podmětem sémantický agent (*já líbím to), a fonetickým přepisem
a pomocí produktivní kmenotvorné přípony
-ova-/-uj- nejběžnější pro tento typ nově přejímaných sloves utvořili sloveso lajkovat2:
lajkuju to3 a jeho dokonavý protějšek lajknout:
lajknu to. Najdeme však i případy, a to zvláště
mimo oblast sociální sítě Facebook, v nichž
mluvčí užívají sloveso lajkovat (se) jako zvratné,
2 U slovesa lajkovat se dá předpokládat, že je
primárně vnímáno jako nedokonavé, nelze vyloučit ani jeho (okrajové) chápání jako slovesa dokonavého, viz dále v textu. Můžeme jej tak přiřadit
ke skupině obouvidových sloves, do níž náležejí
některá přejatá slovesa na -ovat(i), vymezené
V. Šmilauerem (Šmilauer, 1972, s. 38).
3 Všechny níže uvedené doklady jsou převzaty
z výsledků hledání internetového vyhledávače
Google.
109
Access via CEEOL NL Germany
např.: „me osobne se nejvic lajkuje zatim miniUSB“, které by mohlo být chápáno jako systémově analogické k českému líbit se. Otázkou
je, proč by se takové sloveso mělo v češtině
výrazněji uplatnit, jestliže nezaplňuje mezeru
v systému či neposkytuje mluvčím možnost
nového, jedinečného vyjádření.
Jako některá další shodně utvořená slovesa
i lajkovat slouží jako slovotvorný základ pro
další odvozeniny: olajkovat, dislajkovat4 aj.
Výskyt záporného tvaru dislajkovat je zcela
marginální.5 Jeho význam bychom mohli vykládat jako uživatelské vyjádření toho, že se někomu něco nelíbí, avšak tlačítko s analogickým
nápisem se na Facebooku apod. nevyskytuje6,
sloveso dislajkovat bylo tedy vytvořeno analogicky mimo samotný Facebook7. Předponu ove slovese olajkovat můžeme chápat dvěma
způsoby. Jednak může vyjadřovat, že něco
4 Na internetovém vyhledávači Google nalezneme i několik dokladů na podstatné jméno liker(ka)
(osoba, která vyjadřuje, že se jí něco líbí) a označení tlačítka „to se mi líbí“ jako lajk.
5 Vyhledávač Google nalézá na českých webových stránkách 3 doklady infinitivu slovesa dislajkovat, shodný počet výskytů má i záporný tvar
nelajkovat (tvar 1. osoby j. č. nelajkuju nalezneme
96krát).
6 Mimo stránku jazykovou poznamenejme, že
absence tlačítka vyjadřujícího nelibost/nesouhlas
může sugerovat, že neaktivováním tlačítka „to se
mi líbí“ uživatel automaticky vyjadřuje hodnocení
negativní spíše než nezaujatý postoj. U tzv. osobních statusů uživatelů na síti Facebook se nezřídka
setkáme s aktivováním tohoto tlačítka i v případě,
že je obsah statusu negativního charakteru, např.
jeden uživatel napíše „nestojí to za nic“ nebo „nechci psát domácí úkol“ a jiný uživatel status olajkuje – tím ovšem nehodnotí kladně obsah výroku,
nechce říct, že se mu líbí, že prvnímu uživateli
není dobře nebo že má domácí úkol, ale vyjadřuje
jakousi solidaritu, pochopení či manifestuje, že si
daný status přečetl.
7 Za tuto poznámku děkuji recenzentovi.
110
opatřujeme lajkem,8 tj. klikneme na příslušné
tlačítko, jednak může být analogické tvarům
hodnotit – ohodnotit, cenit – ocenit, obě varianty však spolu souvisejí, např.: „Snad vám vyjde počasí…a očekávám pohled! A nebo aspon
status, kterej vám závistivě olajkuju“, „jednou
jedinkrát jsem jeden článek olajkovala“. Ve většině případů mluvčí sloveso lajkovat a olajkovat významově neodlišují, sloveso olajkovat se
však užívá pouze jako dokonavé9, př.: „soutěž
o dva vstupy pro fanoušky: olajkujte tento status a jste automaticky ve slosovani“, „olajkuj
Aero stránku a buď informován o všem, co se
děje“, „nedokážu si jinak vysvětlit, proč by jinak včera olajkoval mou fotku na facebooku“,
„druhej den jsem byla rada, ze jsem ho videla,
koukla jsem na jeho facebook, olajkovala status
o tom, ze vcerejsi party byla super“, zatímco
výrazně frekventovanější lajkovat je užíváno
primárně jako nedokonavé, př.: „na rozdíl od
Foursqueru se v Gowalle dá také stejně jako na
Facebooku lajkovat nebo komentovat“, „článek
ze zápasu už lajkuje 23 osob“, „lajkuj a sdílej
a navrhuj dalším přátelům“, najdeme však i výskyty, které svědčí pro jeho vidovou nejednoznačnost, např.: „řada stránek je na fb několikrát
a při tom množství člověk brzo začne ztrácet
přehled, co už lajkoval a co vidí prvně“, „pokud
se náhodou nudíte, můžete třeba lajkovat stránku
Filmwebu na Facebooku“. Dokonavost vyjadřuje i poměrně frekventovaný tvar lajknout10:
8 MČ 1 uvádí jako jeden z významů slovesné
předpony o-: „‚opatřit něčím, vybavit něčím‘ (převážně od substantivního základu)“ a jako příklady
„opentlit, otitulovat, okroužkovat“.
9 Zatímco na hypotetickou nedokonavou podobu slovesa opakovacího*lajkovávat žádné doklady nenajdeme, na podobu olajkovávat ano, avšak
(zatím) v zanedbatelném počtu jednoho výskytu.
10 Internetový vyhledávač Google zaznamenal
i dva doklady na tvar olajknout, např.: „Pořád aktivní,
pořád připravená něco olajknout a okomentovat“.
„je blbý když mu lajknu fotku?“, „musel jsem
se přihlásit a lajknout ti to“. Mluvčí používají
rovněž opis dát lajk, v němž lajk označuje tlačítko „to se mi líbí“, v širším významu pak celé
spojení můžeme vykládat jako ,kladně ocenit‘.
Sloveso lajkovat a jeho odvozeniny jsou
v porovnání s jinými podobně tvořenými slovesy přejatými z angličtiny do češtiny specifické
tím, že u nich výrazně převažuje psaná podoba
založená na fonetickém přepisu, nikoli původní
anglický zápis, jak je tomu u většiny ostatních
(chatovat, cheatovat, uploadovat aj.). Podoby
likovat a likeovat se na internetu vyskytují okrajově, ani jedna se nezdá být v daném významu
výrazně preferovanější, například na rozdíl od
slovesa shar(e)ovat, u něhož podoba bez -e převažuje zhruba pětkrát. Počeštěná pravopisná
podoba převládá například u slovesa fejkovat/
/fejknout a rovněž v neformálních textech hojně
užívaného mejlovat/mejlnout, které je odvozeno
od substantiva (e-)mail/mejl. Důvody mohou
být čistě vizuální (psaná podoba *čítovat),
podstatná však bude potřeba jednoznačnosti
významu slovesa, která u některých variant zápisu sloves, např. likovat nebo šérovat, klesá
buď vinou možné záměny s jinými slovy, nebo
kvůli značné rozdílnosti původní a foneticky
přepsané podoby.
Význam slovesa lajkovat se rozšiřuje z pouhého ohodnocení stiskem tlačítka i na obecné
vyjádření toho, že se někomu něco líbí. Už v roce 1924 se objevilo v tomto smyslu jako kuriozita v časopise Naše řeč v rubrice Z našich časopisů11: „V druhé otázce vypravuje americká
Češka, paní Nevšímalová, své sousedce: …Táta
je [knedlíky] lajkuje (like, rád jísti).“ Na internetu nalézáme mnoho dokladů tohoto rozšíření
významu, např.: „použili krásnou píseň Us od
Reginy Spector, ženy, kterou velice lajkuju“,
11 Naše řeč, 8, s. 218.
„nápad s kšandama lajkuju, musím to zkusit“,
„Joe je sice pořád v mých očích kus chlapa
a jeho oči lajkuju“.
Za zmínku stojí, že se vedle lajkovat objevuje stále hojněji i tvar z anglického slovesa
(to) love: lovovat12 namísto českého milovat:
„vždycky sem tě lovovala,lovuju a lovovat
vždycky budu“, „vy co jste single, nezoufejte
protože určit příjde nkdo kdo vás bude lovovat“.
Rovněž od tohoto slovesa se utvářejí systémové
odvozeniny: zalovavat (se): „Do tohohle hitu
jsem se zalovovala“, být zalovovaný: „a taky
sem děěsně zalovovaná do jednoho krášnýho
kluka“. Tyto tvary jsou v češtině nadbytečné,
jelikož české sloveso milovat nejen vyjadřuje
sémanticky to samé jako tvar lovovat, ale dokonce je i morfologicky utvářeno zcela shodně
a vyjadřuje totožné slovesné kategorie. Výskyty
dokládající rozšiřování významu slovesa lajkovat se omezují na specifický komunikační kontext, zejména projevy mladé generace mluvčích
(tj. skupiny pohybující se na sociálních sítích
nejvíce). Na internetu můžeme dohledat mnohé diskuse o (ne)adekvátnosti slovesa lajkovat
a slov příbuzných. Jedním z projevů nejistoty
mluvčích češtiny ve vztahu k tomuto slovesu
je i jeho poměrně časté uvádění v uvozovkách
nebo kurzivě, a to zejména mimo oblast vymezenou sociálními sítěmi. Můžeme se pouze
dohadovat, zda a v jaké míře se v češtině
prosadí.
12 Nezřídka zastoupený je v internetových dokladech i český fonetický přepis láfovat, př.: „láfuju
Harryho a chci být jako Hermiona“, či lovískovat
(za upozornění na toto sloveso děkuji recenzentovi), jehož výskyty na internetu se omezují téměř
výhradně na diskuse, v nichž jej mluvčí češtiny
hodnotí velmi negativně. Je dokonce možné se
setkat i s užitím slovesa jako zvratného, láfovat se
(mně): „mě se ta písničká strášně láfovala“.
111
LITERATURA
MARTINCOVÁ, O. a kol. (1998): Nová slova v češtině. Slovník neologizmů. Praha: Academia.
MARTINCOVÁ, O. a kol. (2004): Nová slova v češtině. Slovník neologizmů 2. Praha: Academia.
MČ 1: Mluvnice češtiny 1 (1986). Praha: Academia.
SVOBODOVÁ, D. (2007): Cizojazyčné lexikální přejímky v komunikaci na chatu. Naše
řeč, 90, s. 67–80.
SVOBODOVÁ, D. (2007): Co si můžeme vygooglit? Naše řeč, 92, s. 110–111.
ŠMILAUER, V. (1972): Nauka o českém jazyku. Praha: SPN.
H a n a P ro k š o v á
Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Letenská 4, 118 51 Praha 1
[email protected]
Z DOPISŮ JAZYKOVÉ PORADNĚ
Dotaz:
Nedávno jsem půjčil své vnučce pohádkovou knížku a ona tam nepochopila výraz napospas.
Pokusil jsem se jí to vysvětlit pomocí snad podobného obratu „nechali někoho na holičkách“.
Ale dědo, co jsou to holičky? Jsou to snad zaměstnankyně v holičství? A já jsem byl v koncích.
Můžete mi prosím význam a původ obou výrazů vysvětlit?
Odpověď:
Nechat někoho/něco napospas znamená ‚vystavit nebezpečí, něčí libovůli, moci, vydat všanc,
na milost i nemilost, obětovat‘. Příruční slovník jazyka českého odkazuje z hesla napospas k podstatnému jménu pospas. To se užívalo původně ve dvou významech. V množném čísle (pospasy)
označovalo ‚lahůdku, zákusek; hod‘, např.: poručil si ještě kousek sýra na pospas. Jako druhý je
uváděn význam ‚za kořist, v plen, všanc‘, např. je vydán na pospas bídě; dát papíry na pospas
plamenům; vydat něčí pověst napospas. Slovník zachycuje možnost psaní zvlášť i dohromady,
dnes píšeme jen dohromady.
Jiří Rejzek v Českém etymologickém slovníku uvádí, že slovo napospas má původ v italském
postpasto (zákusek). V dnešní podobě se objevilo poprvé u Kollára v textu když se dokonaly kvasy
… předložil hlavy našich knížat na pospasy, odtud se dostalo do spisovného jazyka, ale s interpretačním posunem předložil hlavy knížat nechaných bez pomoci (= obětovaných).
Holičky sice mohou být zaměstnankyně holičství, ale v úsloví být/nechat/zůstat na holičkách
se tento význam slova neuplatní. Výklady původu slova holička užitého ve slovním obratu nechat
na holičkách se v příručkách různí. Jedna možnost vychází ze staršího výrazu holičky s významem
‚nedozrálé ovoce po odkvětu‘ (holičky zežloutnou a opadají). Slovem holička se také eufemisticky
označuje ‚nahá hýždě, zadnice‘; podle jiných výkladů by mohlo jít i o zdrobnělinu od žebrácké hole.
112