1-2/2013 - Farnost sv. Vojtěcha

ZPRAVODAJ
Římskokatolické farnosti sv. Vojtěcha &Salesiánského střediska mládeže – DDM Č. Budějovice
FÍKOVNÍK
1-2/2013
22. ROČNÍK
o farním karnevalu - strana 6
2/ úvodníkaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa
1-2/2013
Návštěvy mohou být hodnotné, když má člověk otevřené srdce
V roce 2015 budeme slavit 200. výročí narození Dona Boska.
V rámci přípravy tohoto jubilea cestuje od roku 2009 po světě
bronzová socha s vloženou relikvií pravé ruky, kterou Don Bosko
tolik žehnal lidem. Jak již víte, ve dnech 1.-12. února bude tato
socha putovat Českou republikou a 12. února bude hostem v našem
kostele sv. Vojtěcha. Socha, kterou zhotovil italský umělec Mauro
Baldessari, je 1,56 m vysoká a váží 275 kg. Putováním sochy Dona
Boska vzniká rozsáhlá síť úcty a modlitby překračující všechny
hranice. Přitom nejde o velikou podívanou, ale o setkání s tímto
světcem.
Jak dobře víme, Jan Bosko se narodil 16. srpna 1815 v osadě
Becchi nedaleko Turína. Pocházel z velmi skrovných poměrů, ve
dvou letech mu zemřel otec, a tak měl později porozumění pro
opuštěné děti a mládež. Měl skvělou matku Markétu, která ho
naučila lidský život chápat jako život s Bohem a vypěstovala v něm
mimořádnou důvěru k Panně Marii a sociální citlivost. Již jako kluk
šikovně katechizoval své kamarády, později spolužáky ve škole a
na gymnáziu. Po skončení kněžských studií v Chieri absolvoval ještě
další studium morální teologie a kazatelství v Turíně, aby se dobře
připravil na kněžskou práci v obtížných společenských poměrech
rychle rostoucího průmyslového města. Přitom začíná poznávat
hrozné sociální poměry chlapců přicházejících do města za obživou,
kterým zde hrozila mnohá nebezpečí. Stávali se levnou pracovní
silou, neměli kde bydlet, byli ohroženi kriminalitou a po duchovní
stránce byli mimo dosah farní pastorace. Když si to Don Bosko
uvědomil, začíná je o nedělích shromažďovat ke katechezi a hrám,
později zakládá stálou oratoř ve čtvrti Valdocco a začíná chlapce i
ubytovávat. Snaží se jim poskytnout celostní péči: mladším zajišťuje
školu a výchovu, starším shání práci a ve večerní škole jim
umožňuje dodatečně získat základní vzdělání, navštěvuje mladistvé
ve věznici a propuštěným pomáhá zařadit se do společnosti.
Všechny své síly věnuje opuštěné mládeži. Z nadanějších
chlapců si brzy učinil spolupracovníky svého výchovného díla a
později jim nabídne, zda by se k té spolupráci chtěli zavázat
řeholním slibem. Časem tak vznikla „Zbožná společnost sv.
Františka Saleského“ neboli salesiáni. Toto dílo se v Itálii rychle
rozšířilo, pak v evropských zemích, své první misionáře poslal Don
Bosko do jižní Ameriky a v roce 1927 přišli první čeští a moravští
3/úvodník, informace & ohláškyaaaaaaaaaaaaaaaaaa
1-2/2013
salesiáni zformovaní v Itálii do Fryštáku na Moravu.
Svatí představují „živé evangelium“, abecedu, kterou Bůh
vyslovuje, aby se dal slyšet v každé době. Dnes, kdy je malé
porozumění pro úctu relikvií způsobené možná též jejími
výstřednostmi v minulosti, si leckdo z nás může klást otázku, co
mohu mít z návštěvy relikvie. - Ale proč čteme životopis nějakého
světce? Abychom se o něm více dověděli, a tak se s ním i určitým
způsobem setkali. A proč si doma věšíme obrazy oblíbených světců
a světic? Abychom si je připomínali jako nám blízký vzor věřícího
člověka a obraceli se na ně s prosbou o přímluvu. A proč
uchováváme a uctíváme relikvie? Je to myslím něco podobného, jako
s uchováváním památky na drahé zesnulé. Fotografie nebo nějaký
předmět nám je stále připomínají, zůstáváme s nimi ve spojení,
vzpomínáme na vše krásné, co jsme s nimi prožili a modlíme se za
ně. Podobně relikvie nám připomínají svaté, přibližují nám je,
zpřítomňují je mezi námi a umožňují nám se k nim obracet s prosbou
o přímluvu u Boha. Tak nás mohou provázet životem a pomáhat nám
růst v následování Krista podle jejich příkladu.
Setkání s relikvií ve víře je tak setkáním s osobou světce či
světice. Zde záleží hodně na našem přístupu. Budeme-li
přesvědčeni, že „návštěvy mohou být hodnotné, když má člověk
otevřené srdce“, pak si z návštěvy Dona Boska reprezentovaného
jeho relikvií můžeme odnést velice mnoho. Jinak ale platí, že i kdyby
nás navštívil sebevzácnější host, ale neotevřeli bychom mu své
srdce, nic by nám ta návštěva neprospěla. Radujme se tedy, že
k nám zavítá Don Bosko, udělejme gesto víry, otevřme mu své
srdce a přijďme ho pozdravit. Nikdy nevíme, zda nás nečeká
zázrak! A víme, že na přímluvu Dona Boska se jich událo hodně.
P. Zdeněk Demel
LITURGICKÁ ČTENÍ – ROČNÍ CYKLUS C :
Datum
10.2.
13.2.
17.2.
24.2.
3.3
Neděle/svátek
5. v mezidobí
Popel. středa
1. postní
2. postní
3. postní
1.čtení
Iz 6,1-2a.3-8
Jl 2,12-18
Dt 26,4-10
Gn 15,5-12.17-18
Lk 9,28b-36
2.čtení
1Kor 15,1-11
2Kor 5,20-6,2
Rim 10,8-13
Flp 3,17-4,1
1Kor 10,1-6.10-12
Evangelium
Lk 5,1-11
Mt 6,1-6.16-18
Lk 4,1-13
Lk 9,28b-36
Lk 13,1-9
4/ informace, ohlášky & světec měsíceaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa
POŘAD PRAVIDELNÝCH BOHOSLUŽEB U SV. VOJTĚCHA:
PO
ÚT
STŘ
ČT
PÁ
SO
- 19.00 18.00 18.00 18.00 7.30
1-2/2013
NE
8:00
10.00
18.00
V lednu byla pokřtěna
Monika Kateřina Mojhová
na věčnost nás předešla
Václavka Dudáková
Svatá Brigita z Kildare (irská), 1.2.
V našem liturgickém kalendáři její svátek
nenajdeme. Najdeme toto jméno až v létě, kdy si
připomínáme sv. Brigitu Švédskou, patronku
Evropy. V Irsku je však po svatém Patrikovi
druhá nejvýznamnější patronka.
Narodila se v polovině pátého století na
severu Irska. O jejím sociálním původu panují
nejasnosti. Nejpravděpodobnější je, že byla
nemanželskou dcerou místního velmože a
křesťanské ženy, unesené ze sousední Británie.
Jako malá holčička byla zasvěcována do části tajného učení druidů, proto
se o ní tvrdí, že byla také druidkou, což by vysvětlovalo, proč nemanželské
dítě bylo pojmenováno po keltské bohyni Birghid (jelikož jméno této
bohyně znamená „pevná záštita“a byla ochránkyní vědění, proto Římané ji
ztotožnili s Athénou - Minervou).
Podle legendy, Brigitu pokřtil sám sv. Patrik. Patrikovu působení
sice jistá část druidstva, zabývající se magií, odporovala, druhá část však
křesťanství ochotně přidala a mnozí z druidů se stali prvními křesťanskými
mnichy. Podobně tedy i Brigita po křtu založila první ženský klášter v
Irsku, snad také na místě, kde před tím žila jako druidka. Žilo zde velké a
živé společenství nejen mnišek a mnichů ale i laiků s rodinami. Dnes na
tom místě stojí městečko Cill Dara (anglicky Kildare) asi 50 km od
5/ světec měsíce, duchovní obnovy
a
1-2/2013
Dublinu na dálnici směrem do Corku. Velký gotický kostel v normanském
stylu zasvěcený sv. Brigitě spravuje dnes Church of Ireland (irská verze
Anglikánské církve). Brigita zde zemřela v roce 523 po Kr.. Název Cill
Dara znamená česky Dům (kostel) dubu (z dubu).
Ke svaté Brigitě se v Irsku váže velké množství legend o její
učenosti, kuchařském i lékařském umění, veliké laskavosti a péči o
nemocné a potřebné, a také o množství zázraků, některé však znějí
nepravděpodobně. Skotové ji později začali dávat přízvisko „ Keltská
Marie“. Vedle toho, že je patronkou Irska, je ochránkyní šestinedělek a
dětí, také dobytka a ochránkyní před nehodami (i automobilovými).
Atributem sv. Brigity je berla, kniha, slaměný kříž a někdy model kostela a
hořící oheň. Svým životem i atributy připomíná naši sv. Anežku
Přemyslovnu. Jméno Brigita se díky ní stalo velmi populární v západní a
severní Evropě.
Modlitba ke sv. Brigitě:
Svatá Brigito, Marie Irska, vyprošuj nám každý den odvahu vždy a všude konat
Boží vůli. Milost být silný a statečný, milost být spolehlivý a pravdivý, milost být
vždy věrný Ježíši Kristu, jeho Matce a tobě.
- neznámý autorP. Petr Košák
23. února, od 9,00h do 13,00h se koná
postní duchovní obnova farnosti sv. Vojtěcha,
obnovu povede P.Petr Košák
6/ ze života farnosti – karneval, ozvučení kostela
1-2/2013
Farní karneval
V sobotu 19. ledna v 15 hodin
přivítali Pat a Mat (Vašek K. a Petr
K.) ve farní tělocvičně děti ze
širokého okolí ke karnevalovému
veselí. Představili se piráti, indiáni,
čarodějky, Čáryfukové, kočičky a
další nápadité masky. Samozřejmě
nechyběli ani rytíři a princezny.
Po
přehlídce
masek
následovalo vlnění v rytmu dětského "diska", vlnili se ale i rodiče. K
soutěžnímu klání vyzvali Pat s Matem děti v přetahování lanem a odměnou
jim byly oblíbené žu-žu bonbóny. Také vyřazovací soutěží "štronzo", kdy
se děti snažily zastavit se a ani trochu se nepohnout, aby je Pat s Matem
nepřistihli. Pat překvapil a nezapomněl na nás dříve narozené a k tanci
zahrál hitovky z našich mladších let (diskotékové akce v našem středisku
podporoval zvláště P.Mirek Dibelka). K blížícím se narozeninám Mata
daroval Pat svému kamarádovi Zvonky štěstí a Mat neskrýval dojetí z jeho
oblíbené písně. Děti se při tancování spojovaly v hada a jeho dlouhé tělo
museli občas rodiče znovu pospojovat. Navštívil nás i P. František
s kudrnatou hřívou a nechybělo ani společné foto všech masek. K
občerstvení připravily mamky-kuchařky (a možná i taťkové) něco dobrého
na zub a k pití kočka-barmanka podávala čajík či šťávu.
Maškarní skotačení se protáhlo až do večerních hodin, znavení Pat
a Mat neustále přidávali písničky na rozloučenou. Před 19 hodinou jsme se
konečně rozešli domů, někdo "po svých", jiní se vezli na sáňkách nebo na
bobech. Těšíme se, až se za rok znovu sejdeme.
Pavla Mesarčová
Připravované nové ozvučení kostela sv. Vojtěcha
Není snadné psát do farního měsíčníku na toto téma. Uvědomuji si, že
v minulosti, a to i poměrně nedávné, byla této problematice ve farnosti
věnována značná péče, námaha a finanční podpora. Nicméně v této chvíli
vzhledem k narůstajícím potřebám farnosti se zdá být nezbytné řešit situaci
nově, komplexně a perspektivně.
Základní problém tkví v tom, že jinak úžasný kostel sv. Vojtěcha je
akusticky mimořádně nepříznivý. Pasivní (stavební) akustické úpravy
kostela leží mimo reálné ekonomické možnosti farnosti. V úvahu přichází
7/ ozvučení kostela, turnaj ve stolním tenisu
1-2/2013
pomoc elektronickou cestou. Situace byla během posledních let opakovaně
konzultována s mnoha odborníky na akustiku a ozvučení prostor.
Nyní se jako nejvhodnější jeví návrhy systému tvořeného dvěma
propojitelnými cestami. První by ozvučovala presbytář a hudbu
produkovanou před oltářem sv. Josefa a druhá zpěvy z kůru a digitální
varhany, které nahrazují nefunkční píšťalový nástroj. Použity by byly
revoluční line array reproduktory CBT 70 J, které mimořádně úspěšně
reprodukují hudbu i řeč v podobných prostorech.
Pastorační a ekonomická rada se s panem farářem shodla na
postupu, kdy bude nejdříve během jednoho kroku v kostele natažena
kabeláž pro kompletní nový systém. Jednotlivé komponenty se pak
zakoupí a uvedou do provozu postupně dle shromážděných prostředků,
takže bude průběžně docházet ke zlepšování zvukových poměrů. Ve
výsledku by mělo být dosaženo výrazně lepšího vyznění zpěvů dětí, sboru,
scholy, zpěváků žalmů, mluveného slova a varhan. Nový ozvučovací
systém by měl ideálně sloužit také při mimořádných hudebních a jiných
farních akcích.
Přáním členů poradních orgánů i pana faráře je, aby farnost
chystané záměry přijala pozitivně. Za Vaši předpokládanou finanční i
duchovní podporu projektu si dovolím předem poděkovat jménem
všech, kteří mluveným slovem, hrou na varhany či zpěvem slouží
v kostele sv. Vojtěcha. Sbírky na nové ozvučení kostela probíhají
každou třetí neděli v měsíci.
Zdenek Zavičák
Turnaj ve stolním tenisu – prosinec 2012
Celkem 25 hráček a hráčů se zúčastnilo turnaje, který byl uspořádán pro
všechny tři kroužky stolního tenisu v našem středisku. Velké množství
sehraných zápasů ovlivnilo délku turnaje. Hrálo se téměř čtyři hodiny.
Konečné pořadí potvrdilo, že úroveň hráčů je velmi vyrovnaná. V tomto
školním roce nemá žádný turnaj jasného favorita na vítězství. Šanci vyhrát
má v každé kategorii dokonce několik hráčů. Závěrečný turnaj, který se
uskuteční v červnu, bude z tohoto důvodu hodně zajímavý.
Pořadí na předních místech: Dívky : 1. K. Stuchlá, 2. M.
Novosadová, 3. K. Kubů , 4. D. Sysajeva, Kategorie mladší žáci: 1. D.
Strelec, 2. K. Stuchlá, 3. M. Novosadová, 4. J. Havel, Kategorie starší žáci:
1. J. Katuščák, 2. M. Peka, 3. O. Schacherl, 4. R. Šmíd
Vladimír Jakeš
8/ den pocty Donu Boskovi
1-2/2013
*program viz poslední strana Fíkovníku
9/ salesiánský ples
1-2/2013
KD Vltavu ovládly tuzemské i zahraniční filmové hvězdy
V rámci tradičního již 22.
salesiánského plesu, který se
konal
v sobotu
26.
ledna,
vystoupily v českobudějovickém
KD Vltava na dvě desítky
tuzemských
i
zahraničních
filmových hvězd. Jejich společné
taneční
vystoupení
sklidilo
bouřlivý potlesk 400 přihlížejících
návštěvníků Salesiánského plesu.
I když se samozřejmě jednalo jen o recesi organizátorů, nikoliv
opravdových filmových hvězd, nikdo z přítomných výstupem těchto
dvojníků nebyl zklamán. K velkému pobavení organizátoři plesu přidali i
půlnoční překvapení ryze mužské skupiny Apalucha, která svou taneční
sestavou na tóny Antonia Vivaldiho přenesla celý sál na zimní hry.
Večerem provázela skupina Globus. Ke zpestření zahrála i
začínající romská skupina Rytmic a již známá skupina 4D band. Obě
kapely se na své vystoupení připravují v hudebně SaSM DDM, kde mají
své zázemí. Díky mnoha dárcům nechyběla ani letos bohatá tombola. Jak
zaznělo při slavnostním zahájení z úst salesiána F. Ptáčka, „Pro salesiány
je typické, že si za žádných okolností nenechají zkazit dobrou náladu.“ Tak
tomu bylo po celý večer, kdy se bavili nejen tanečníci, ale i ti, kteří se na
Salesiánský ples přišli hlavně setkat se svými přáteli. Atmosféra byla po
celý večer veselá a uvolněná.
Poděkování patří nejen mnoha sponzorům a mediálním partnerům,
ale i ochotným dobrovolníkům, kteří se na plese podíleli. Velký dík patří i
choreografce večera Pavle Nýdlové. Závěrem nutno podotknout, že i letos
se organizátorům podařilo netradiční a ojedinělý ples s originálními prvky
řádně připravit. Opět dokázali splnit očekávání všech návštěvníků a
doufáme, že tomu bude tak i v následujícím roce.
Jako farník čtyrácké farnosti si dovolím konstatovat, že Salesiánský
ples je díky mnohaletému úsilí společnou akcí, která oslovuje lidi nejen
uvnitř salesiánského díla v Č.Budějovicích, ale i mimo něj. Proto je
ke zvážení a zamyšlení nás všech, zda z důvodu malého zájmu o
organizaci, necháme tuto akci padnout, nebo se v nás znovu probudí ono
prvotní opravdové nadšení, které jsme zažívali před dvaceti lety.
10/ salesiánský ples, VŠ duchovní obnova
1-2/2013
Proto bych Vás rád vyzval k diskuzi. Jako organizátoři budeme rádi
za Vaše podměty, připomínky, ale i konstruktivní kritiku, za kterou
předem děkujeme.
Dovolte mi, abych vyjádřil své velké díky těm, kteří se na přípravě
podíleli, jmenovitě manželům Konrádovým, Prachařovým, Langweilovým,
J. Hladkému, vysokoškolákům, kolegům zaměstnancům Střediska,
salesiánům spolupracovníkům, dobrovolníkům, ministrantů, skupině 4D
bend, Rytmic a pak zvláště mužům z Apaluchy za jejich vynikající
půlnoční překvapení. Za velkorysé dary pak děkuji V. Kaskovi, MUDr.
Součkovi, V. Zvánovcovi a „Žabákovi“. DĚKUJEME.
Ondřej Trojek
Adventní duchovní obnova na Ktiši
Pořád se něco děje a ani naše spolčo není výjimkou. O víkendu 7.-9.12. se
konala již tradiční adventní duchovní obnova tentokrát na Ktiši. Tématem
„Připravte cestu Pánu“ nás provázel P.Petr Košák. Otec nám přibližoval
dobu sv. Jana Křtitele a podmínky, ve kterých se jak sv. Jan, tak i Ježíš,
nacházeli. Duchovní program v sobotu začínal již před svítáním roráty
v místním kostele. Pak následovalo pásmo přednášek otce Petra prokládané
přestávkami a rozjímáním o tom, co nám sdělil.
O občerstvení i o určitou část programu se postarala děvčata
pracující na DCM, mimochodem relativně nedávné součásti našeho spolča.
Ta se starala, abychom nezhynuli hladem a žízní, což se jim celou dobu
opravdu dařilo. Kromě jídla si ale připravila krátce po našem příjezdu na
Ktiš i zábavné seznamovací hry. O další program se postarala také sobotní
hrou, kdy jsme měli po rozlosování do dvojic hledat princeznu. Princezna
ke svému štěstí neexistovala, protože všemi úkoly prošla jen jedna dvojice.
Co naplat! V království naštěstí nežijeme, protože my bychom jeho
budoucnost nejspíš nezajistili. Sobotní program končil adorací v kapli.
Adorace myslím byla skutečně silným zážitkem, který celý den korunoval.
V neděli po mši následovalo balení a odjezd domů. Cestou jsme se ještě
zastavili v kdysi klášterním kostele v Kuklově.
Chtěl bych touto cestou poděkovat všem, kteří se podíleli na
přípravě programu. Zvláštní poděkování patří Marušce Němcové a Magdě
Kolářové, které si celou akci vzaly na starosti. Další duchovní obnova, se
koná o víkendu osmého až desátého března, na kterou tímto zvu všechny
studenty.
Jenda Hladký
11/ příběhy želvy Loudalky – vděčnostaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa
1-2/2013
Milé děti,
dnes Loudalka vyskočila z pelíšku velmi brzo, měla hlad a těšila
se na snídani od maminky. Nejdřív se spolu s maminkou pomodlily
a pak už zavonělo něco moc dobrého z kuchyně. Hodná maminka
Želva připravila teploučké voňavé kakao a upekla moc dobrou
bábovku. Loudalka všechno snědla, ale představte si, že nic
neřekla. Jindy zase dostala k svátku od své tety čtyři krásné
teplé a pruhované ponožky. Loudalka si je hned navlékla, ale ani
své tetě vůbec nic neřekla. A jindy dostala od tatínka Želváka
krásný puntíkovaný míč. S radostí si hned začala s míčem hrát,
ale představte si, zase nic tatínkovi neřekla. Stále zapomínala na
jedno velmi důležité slovo: zapomněla poděkovat. Večer si spolu
četli z Bible o Pánu Ježíši a Loudalka si všimla, že Pán Ježíš byl
smutný, když uzdravil deset nemocných, ale jenom jediný mu
přišel poděkovat. Ostatní zapomněli. Rozhořčeně řekla: „To teda
bylo od nich ošklivé.“ Tatínek jí však řekl: „Pamatuješ, jak jsi ode
mne dostala míč a od své tety ponožky? Myslím, že jsi taky
zapomněla poděkovat. A dnes ráno, když ti maminka dala tak
dobrou snídani, taky jsi zapomněla. Nebo ne?“ Až teď si
Loudalka uvědomila, že i kvůli ní byli mnozí smutní, protože
zapomněla děkovat. Celá se začervenala. Ale ještě důležitější je,
že už to krásné slovo umí vždycky správně říci.
Vy děti, určitě to slovíčko umíte a nezapomínáte na něj.
Všichni budeme pěkně děkovat mamince, tatínkovi, bratříčkovi,
sestřičce a Pánu Bohu. A ještě vám musím prozradit, že ten
večer i tatínek Želvák řekl mamince Želvě: „Mamko, já jsem ti
taky zapomněl někdy poděkovat za dobré jídlo, za to, že jsi na
nás hodná.“ A maminka zase řekla: „Nezlob se, že jsem taky
někdy zapomněla poděkovat, že nás máš rád a že pro nás dokážeš
udělat tolik věcí.“
(upraveno podle www.loudalka.op.cz)
12/ akceaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa
Únor
1-2/2013
Den pocty Donu Boskovi 12.2. 2013
10:00 - 14:30
Příležitost pro školy uctít Dona Boska
(doprovodný program určen pro školská zařízení)
15:00 – 15:45
Don Bosko dětem (bohoslužba v kostele s
hudbou dětí z romské oratoře a scénkou vysokoškoláků ze života
Dona Boska)
16:00 – 17:15
Zábavná akademie (tělocvična Střediska –
program pro děti a rodiče ze Zájmových kroužků)
16:00 – 18:00 Příležitost pro jednotlivé věřící uctít v kostele
Dona Boska
18:15 – 18:45 Čtení z pamětí Dona Boska (spojené se zpěvy
farního sboru u sv. Vojtěcha)
19:00 – 20:00 Slavnostní bohoslužba (s biskupem Mons. Jiřím
Paďourem a provinciálem P. Petrem Vaculíkem, SDB)
20:00 Agapé (občerstvení v prostorách fary a Střediska)
DCR zve 16. 2. 2013 v 19h do kostela sv. Rodiny v Českých
Budějovicích na koncert vokální hudby z díla G. P. Palestriny,
O. di Lassa, H. Schütze s názvem „Harmonie v hudbě i
manželství po staletí“. Účinkuje komorní pěvecký soubor DE
PROFUNDIS z Plzně v obsazení Jana Esterlová (soprán),Martina
Příhodová, Lenka Müllerová (alt), Vojtěch Štajer (tenor), Miloslav
Esterle (tenor - vedoucí souboru), Jan Esterle (bas ). Vstupné
dobrovolné.
Fíkovník - 22. ročník, č. 1-2/2013 vyšlo 3.2. 2013, uzávěrka 3/2013 je 22.2.
2013, vyjde, dá li Pán, 3.3. 2013, Římskokatolická farnost sv. Vojtěcha a Salesiánské
středisko mládeže – DDM ČB, E. Destinové 1, 370 05 ČB, [email protected], odkazy:
ctyrak.sdb.cz, www.sasmcb.cz, minictyrak.sdb.cz, spolcoctyrak.sdb.cz. Redakční úprava časopisu
vyhrazena. Časopis vychází s vědomím českobudějovického biskupství a je registrován na MKČR
(E 10380). Tiskne se v nákladu 200 výtisků. PROSÍME O DOBROVOLNÝ PŘÍSPĚVEK - náklady na
jedno číslo jsou 4,- Kč.
Autoři č.1-2/2013
Z. Demel, J. Hladký, V. Jakeš, P. P. Košák, P. Mesarčová, K. Tahovská, O. Trojek, Z. Zavičák, M.
Nollová - korektury