Zde můžete stáhnout SCOOL! v PDF

ISSUE 35
MIGHTY SHAKE ZASTÁVKA
ROZHOVOR: VĚRA HOLÁ
REPORTÁŽ
SWINGEM NAPŘÍČ STOLETÍM
oHLÉDNUTÍ ZA 60. VÝROČÍM
zAOSTŘENO NA: PRVNÍ TANEČNÍ
OBSAH
EDITORIAL
Vážení přátelé,
a je to tu, 35. číslo SCOOL!u, tentokrát na téma TANEC. Hned první moje asociace je
s tanečními. Pamatuji si, jak jsem se vyptával celé rodiny na to, jaké byly jejich taneční.
A jejich odpověď? Nejčastěji: „Já už nevím.” Říkal jsem si, jak si to nemůžou pamatovat,
vždyť je to taková životní událost. A kdyby se mě někdo zeptal teď? Odpověděl bych: „Já
už nevím.” Nakonec to nebyla až taková událost, jak jsem si myslel, na druhou stranu jsem
rád, že jsem kurzy absolvoval, a dokonce jsem chodil i do prvního stupně pokročilých.
Druhou asociací je naprosto improvizované, bez znalosti jediného kroku, paso doble s mojí
přítelkyní, které se stalo mezi mými přáteli legendární.
JÁCHYM DŮJKA
ŠÉFREDAKTOR
OBSAH
OBSAH
04 Jednou větou...
06 Tanec, co to je?
08 MIGHTY SHAKE
10 Swingem napříč stoletím
13 Tanec v umění
14 Anketa
15 První taneční
16 Absolvent
18 Taneční filmy
20 60. výročí
25 Den mikroregionu
26 Sportovní den
27 Místo činu: Praha
28 Sport
30 Fotosoutěž
31 Zábava
10
Swing napříč stoletím
Reportáž z brněnského workshopu a večerního tancování
pod Petrovem.
20
60. výročí
Vše, co jste chtěli vědět o naší škole, a báli jste se zeptat.
SCOOL! - MAGAZÍN GYMNÁZIA V ZASTÁVCE / č. 35. říjen 2013
Šéfredaktor: Jáchym Důjka Redakce: Ivana Puškarová, Karolína
Čapková, Martin Suchomel, Ruda Zezula, Vladimír Buchar, Jakub Vaverka,
Roman Krupica Korektury: Ivana Puškarová Grafika: Jáchym Důjka
Layout: Jakub Maca, Martin Suchomel
Webmaster: Martin Suchomel
web: scool-mag.cz facebook: facebook.com/CasopisSCOOL email: [email protected] tel: 732 659 640
22OBSAH
cover: Taneční workshop Folkových prázdnin 2013 v Náměšti nad Oslavou, foto: Kamila Berndorffová
tisk: POINT CZ, s.r.o.
Zájemci pište na e-mail nebo vyhledejte šefredaktora!
OBSAH
3
Přírodovědný klokan
Ve středu 16. 10. 2013 proběhl letošní ročník soutěže Přírodovědný klokan. Studenti měli v průběhu 40 minut
odpovědět na 24 otázek z oblasti biologie, chemie, fyziky, zeměpisu, matematiky a všeobecných znalostí.
Za své odpovědi mohli získat 3, 4 nebo 5 bodů, podle obtížnosti. Pokud ale odpověděli nesprávně, jeden
bod ztratili. Maximálně mohli získat 120 bodů. V kategorii Kadet se soutěže zúčastnilo celkem 36 studentů, v
kategorii Junior pak 28 studentů.
Zde uvádím tři nejlepší v každé kategorii.
kategorie JUNIOR (kvinta, sexta, 1. a 2. ročník)
1. Jan Kadaňka
2. Milena Mařáková
2. Lucie Staňková
kategorie KADET (tercie, kvarta)
1.
2.
3.
David Dumek
Jaroslav Španihel
Michal Rejda
Mgr. Martin Dojiva
Velký úspěch v SOČ má pokračování
V pátek 4. 10. 2013 v Praze proběhlo výběrové řízení na účast v navazujících mezinárodních soutěžích. Do
tohoto výběrového kola postoupilo 15 prací z celostátní přehlídky SOČ.
Michaelu Bátrlovi (4. ročník) s prací Nové materiály pro organickou fotovoltaiku se podařilo přesvědčit
hodnotitele a byl, jako jeden ze tří reprezentantů ČR, nominován k účasti na soutěži INTEL ISEF. Soutěž se
uskuteční v polovině května 2014 v Los Angeles v USA.
Na této soutěži bude obhajovat svou práci před stejně starými kolegy, vědci z amerických univerzit, nositeli
Nobelovy ceny, odborníky z praxe, průmyslníky i veřejností. Přeji mu klid na přípravu a mnoho úspěchů i v
konkurenci z celého světa.
Mgr. Martin Dojiva, garant SOČ
Adaptační kurz 1. ročníku
Školní rok zahájili studenti prvního ročníku pobytem v táboře pod Templštýnem. Pěkné počasí, romantické
prostředí a hlavně dny plné her splnily svůj účel. O několik zážitků se účastníci podělili na stránkách školy.
„... Druhý den se na nás přijeli podívat psychologové a zahráli si s námi pár her na sblížení. Nejvíc se mi líbila
hra pod názvem tajný přítel. Adaptační výlet se mi moc líbil a ještě bych tam do pátku zůstala, protože si
myslím, že jsme si s děckama rozuměli...“ Alexandra Lankovová
Foto: Třídní archiv
42JEDNOU VĚTOU ...
Listování v Rosicích 23. 11. mělo jako vždy šťávu nejen díky samotnému Lukáši Hejlíkovi, který byl
neuvěřitelně vtipný a ztvárnění několika rolí ze satirického románu o Adolfovi Hitlerovi žijícím v moderní
společnosti mu šlo skvěle, čímž mě donutil si „listovanou“ knihu Už je tady zas s podpisem samotného
autora Timura Vermese zakoupit. (K. Čapková)
Opět je tu Listování a konečně i s Lukášem Hejlíkem! Je ještě hezčí, než na obrazovce a jeho herecké
schopnosti jsou ohromující. Jo, a kniha byla taky dobrá! (V. Křešťáková)
Připomenutí 28. října
Figurant Václav Kokeš (II. ročníky) v dobové
uniformě příslušníků československých legií na
Rusi. Doprovázen vyučujícím dějepisu ve všech
třídách seznámil studenty s výzbrojí a ustrojním
předpisem československých jednotek bojujících
na transsibiřské magistrále v letech 1918 - 1920, za
velkého zájmu dívčí části studenstva, neboť mnohé
dívky viděly opravdového vojáka poprvé v životě.
Brněnská 16
Několik našich studentů se zúčastnilo Malého filmového festivalu B - 16 v Brně. Obsahem tohoto
festivalu bylo propojení animace a hraného filmu.
Karel Krejčí (sexta): Na, to že jsem tam byl poprvé a vůbec jsme to tam neznali, tak si myslím, že jsme
to celkem zvládli, sice tam účast nebyla moc velká, ale něco jsme se za ty dva dny naučili a doufejme,
že tam za rok pojedeme zas.
Franta Kašík (sexta): Byla ro zajímavá zkušenost, protože jsme si mohli vyzkoušet práci v
profesionálních programech. A měli jsme možnost spolupracovat s profesionály, jako je např. pan
Milan Šebesta (autor seriálu Krysáci).
ISSUE 35
JEDNOU VĚTOU ... 35
Hana Smutná a Šárka Hvězdová, septima
Tanec, co to je?
Foto: pictograms.org
Tanec je koordinovaný pohyb většinou za
doprovodu hudby. To je jedna z definicí. Tanec
vyjadřuje emoce, víru, myšlenky, sny, příběhy…
Muže to být také komunikace mezi lidmi a
zvířaty. Má mnoho druhů stylů a žánrů. Můžete
tančit sám, v páru nebo v taneční skupině.
Od tradičních kmenových tanců u ohně,
přes lidové tance, standardní až k moderním
tancům. Balet, hip-hop, valčík. Tolik odlišné
tance, a přece mají něco společného. Je to
vášeň, touha vyjádřit něco, co nám nejde
vyjádřit slovy. Abychom mohli tančit, musíme
si najít hudbu, na kterou chceme tančit, tím si
vybereme i taneční styl nebo žánr.
A jak tanec vznikl?
Teď se zkusíme s tancem blíže seznámit
z pohledu historie. Tanec má počátky už v pravěku.
Člověk žil ve světě plném pohybu, který člověk chápal
jako přirozenou součást života. Tehdejší lidé se snažili
vše pohyblivé napodobovat a znázorňovat, ať už příchod
jara nebo vyhranou bitvu. Teprve až tanec dal lidskému
pohybu krásu. Tancem lidé uctívali bohy prostřednictvím
rituálů, oslavovali i životní události. Tancem člověk
vyjadřoval své pocity.
Poprvé se s tancem setkáváme na jeskynních
malbách, které byly objeveny ve Španělsku. Tanec
měl ze začátku spíše kultovní či náboženský charakter,
postupně se však proměnil v tanec zábavný, jak jej
známe dnes.
V dnešní době se setkáváme s několika druhy
tanců, které mají odlišné techniky, vlastnosti a využití, ale
jedno mají společné, a to schopnost bavit lidi. Důvodem,
proč tanec člověka baví, je ten, že při tanci dostáváme
volné pole působnosti. Můžeme mít nekonečné
množství nápadů, které „na parketu“ můžeme využít.
Tanec můžeme dělit podle několika kritérií, my se ale
budeme zabývat tím nejzákladnějším:
Lidový tanec
Klasický tanec
Moderní a jazzový tanec
Společenský tanec
Současné taneční styly
1. Lidový tanec
Lidový tanec je obraz ze života lidu. Lidé pomocí tance
vyjadřují své zvyklosti a tradice zábavnou formou.
62TÉMA
Dochází zde ke spojení hudby, tance a krojů. U nás na
Moravě známe lidový tanec v podobě krojovaných hodů,
kde se tančí např. moravská beseda či jiné tance.
2. Klasický tanec
Jako základ klasického tance je brán balet. Balet je
jevištní vyjádření tance pro pobavení diváka. Počátkem
dvacátého století se začínají objevovat stopy moderního
tance.
3. Moderní tanec
Moderní tanec jsou všechny projevy uměleckého tance,
které se vyvinuly od začátku 20. století. Moderní tanec
se vyvíjel, když na divadelních scénách vládl klasický
balet, který vyjadřoval krásu, lehkost a dokonalost tvarů
a pohybů. Modernisté měli nutkání svým tanečním
projevem komunikovat s diváky, donutit je k přemýšlení,
poukázat na problémy, vyburcovat je.
Tanec je komunikace
mezi tělem a duší.
Vyjadřuje to, na co slova
nestačí.
- Ruth Saint Danis
Jazzový tanec
Jazzový tanec je druh tance, který se vyvinul v USA.
Základ má v afroamerických tancích obohacených
o lidové tance z Evropy. Tanec šel ruku v ruce s
jazzovou hudbou, která je slavná svojí svobodu projevu,
synkopickým rytmem a kontrapunktem.
4. Společenské tance
Tyto tance jsou párové. Většinou pro muže
a ženu. Každý má svoji určitou roli. Muž je to pevné,
co představuje, jakou krásu má v náruči, vede
svojí partnerku. Žena je to krásné a svůdné v páru.
Společenské tance jsou rozděleny do dvou skupin.
Těmi jsou standardní tance (waltz, tango, valčík, slowfox
a quickstep) a latinskoamerické tance (samba, cha cha, rumba, paso doble, jive). Partner by měl na diváky
působit arogantněji a hrdě, přitom ne však zle. Partnerka
se přizpůsobuje partnerovi, nechá se vést a také svádí
partnera.
Ve střední Evropě je společenskou tradicí, že
se pořádají „taneční“ tedy kurzy společenských tanců.
Zde se vyučují pro žáky od 14 do 19 let některé ze
standardních, latinskoamerických a jiných (polka, salsa,
rock and roll) tanců.
Tance standardní
- Původ anglický: waltz, slowfox a quickstep
- Původ latinskoamerický: tango
Tance latinskoamerické
- Původ jihoamerický: Samba
- Původ středoamerický: rumba, cha-cha
- Původ evropský: paso doble
Tance jazzové
- Původ severoamerický: Blues, jive
- Tance kolové
- Původ evropský: polka, valčík
5. Současné taneční styly
Je to druh tance, který vzniká v novodobé svobodné
době nejčastěji koncem 20. století. Ovšem počátky
ěchto stylů můžeme najít i daleko v historii.
A co některé tance obnášejí?
Pro seznámení s tancem jsme vybrali tři tance, která vám
blíže představíme.
Tanec je sladká práce. -Fred Astaire
Valčík
Valčík jak všichni jistě víte, je přezdíván králem tanců. Je
to kolový tanec v 3/4 taktu, důraz je kladen na první dobu.
Tento tanec se tančí v páru, a to tak, že jeden z partnerů
vždy uhýbá tomu druhému. Vznikl mimo jiné v Alpách
a poprvé se objevil v roce 1787 a ihned se stal velmi
populárním.
Rozlišujeme dva typy valčíků:
- vídeňský valčík
- pařížský valčík
Cha - cha
Cha-cha patří do kategorie latinskoamerických tanců,
který pochází z Kuby. Základní pohyby ostatních figur jsou
zrcadlově stejné pro oba partnery. Typický je pro tento
tanec 4/4 takt. Z hudebních nástrojů využívajících se pro
cha - chu je nejznámější giro. Cha-cha se tancuje na
latinskou hudbu nebo na latin rock či latin pop.
Breakdance
Breakdance, také známý jako breaking nebo b-boying,
je většinou pro jednotlivce a je to akrobatický druh tance
street dance. Tanečník se nazývá b-boy, tanečnice b-girl.
Breakdance je jednou ze čtyř základních částí kultury hip
hopu. Objevil se mezi afro-americkou mládeží v Jižním
Bronxu v New Yorku a v Los Angeles. Breakdance je
populární hlavně u mládeže.
Country
Rock and roll
- Old school dancing
- New school dancing
Old school dancing
- Up-rock (Rocking, Brooklynrock)
- B-boying (Breaking, Floor-rocking)
- Locking
- Elektric boogie
- The Robots
- Elektric Boogaloo style
- Popping
New school dancing
- House dance
Svůdná cha-cha
ISSUE 35
TÉMA 37
Ivana Puškarová, septima
MIGHTY SHAKE ZASTÁVKA:
Promlouváme beze slov
Bez nadsázky by se dalo říct, že v našem regionu nenajdete člověka, který by nevěděl, o kom se hovoří.
A nejen v něm. Lifestylová skupina z malé obce Zastávky se na poli tance propracovala nezvykle daleko,
čímž si vytvořila záviděníhodnou fanouškovskou základnu. Málokdo ale s přesností ví, co všechno tento
taneční gigant ukrývá. Na nás tedy bylo, abychom historii fenoménu Zastávky prozkoumali hlouběji.
Co všechno nabízí?
Mighty Shake je v tomto směru opravdu
nápaditý. Do svých formací zařazuje prvky
street dance, show dance, hip-hopu, urban
dance, house dance, electric boogie, krump,
break dance nebo třeba freestylu. Skoro
se chce říct, kdo by se měl ve všech těch
termínech vyznat. Pro nás konzervativnější
tak souběžně nabízí také tanec společenský.
Mnohaletou záštitu pořádání tanečních snad
netřeba ani zdůrazňovat.
Kolik členů mají ve svých řadách?
V této kategorii je zastoupení moderní složky,
oproti složce společenské, drtivé. Na zhruba
500 streetových tanečníků si Zastávka
opečovává pouze skromnou dvacítku
tanečníků tance společenského.
Kdo že vlastně je Michal Holý?
Michal je hlavní choreograf, vedoucí a taneční
mistr. Patří mezi špičky svého oboru nejen u
nás, ale i v zahraničí. Mimo jiné získal spoustu
interních ocenění za kreativitu a nápady.
Jsme mistři světa! Maďarsko 2012
Jak se vyvíjel v průběhu let?
1995 Položili základy taneční akademie Mighty Shake
1998 Rozšířili svoji působnost také na Rosice u Brna
1999 Stali se samostatně fungující Taneční školou pod vedením Michala Holého
2001 Přesunuli svoji základnu do sálu Dělnického domu v Zastávce u Brna
2002 Vyhráli první titul Mistrů světa s formací „Svět loutek“
2004 Změnili právní formu na občanské sdružení Mighty Shake Zastávka
2006 Zúčastnili se festivalu ve francouzském Avignonu
2008 Přišli s projektem „Mighty Imagination“ za podpory EU
2009 Založili Mighty Shake Znojmo
Vyučovali street dance na školách v rámci projektu „MIM promlouvá beze slov“
Zahájili práce na projektu „Mighty Shake Centrum Zastávka“
2010 Byli součástí soutěže Československo má talent, v níž se probojovali až do finále
Získali územní rozhodnutí pro stavbu Mighty Shake centra (MSC)
2011 Získali titul Mistrů ČR a následně Mistrů světa v kategorii Street show formace
2012 Dále a do současnosti tvoří překvapující taneční vystoupení pro potěchu oka
82TÉMA
Co je Mighty Imagination?
Představte si multimediální
taneční divadlo.
Tanec.
Hudba.
Vizuální efekty.
Myšlenka.
Divák je dvě hodiny
součástí.
To je představení
multimediálního
tanečního divadla.
To je Mighty Imagination.
„
Vizualizace Mighty Shake centra
Mimo Temnotu nebylo nic.
Z Temnoty byla vytvořena první myšlenka Světa.
Pouhým zakřivením dokázala pohnout zárodkem samotného
Vesmíru.
Síla myšlenky roztrhala hmotu na dvě části
z nichž každá se vydala odlišnou cestou.
Na cestu Ducha a na cestu Hmoty.
Dvě zrcadla Světa – jediné schopné unést krásu hvězd.
Srdce hmoty obdařené svobodou rozhýbat nositele a odejít.
Tanec probuzení otce Myšlenky.
Boha.
Čtení z Bible robotů, Kniha První
Mějte představivost.
Představivost je úžasná.
Mocná.
Je to MOCNÁ PŘEDSTAVIVOST.
“
Mighty Shake je zkrátka skupinou, která má i po letech stále co neotřelého a nevídaného nabídnout. Nezbývá
tedy než se těšit, čím novým nás při nejbližší příležitosti překvapí. A já věřím, že to bude jako vždy pecka.
Vždyť čím lepším vzít lidem slova z úst než tancem beze slov.
ISSUE 35
TÉMA 39
Foto: Facebookový archiv Mighty Shake Zastávka
Co si představit pod zkratkou MSC?
Mighty Shake Centrum (MSC Zastávka) je vlastní projektový záměr na vybudování víceúčelového kulturního a
společenského centra v Zastávce. Jde o záměr přístavby stávajícího objektu Dělnického domu v Zastávce.
Díky rozsahu činnosti a snaze být ještě lepší a zvyšovat kvalitu toho, co děláme, naráží MSZ na fyzické a kapacitní
hranice možností prostor Dělnického domu, kde má stálou základnu. V případě realizace MSC se znásobí kapacita
prostor a bude možno činnost dál rozvíjet o aktivity, které jsou žádané a které Mighty Shake umí organizačně zvládat, a
to o taneční soutěže, semináře, specializované kurzy, příměstské tábory, apod. MSC zajistí prostory také pro grantové
projekty prevence sociálně-patologických jevů a integrace menšin, pro rozvoj společenského a sportovního vyžití v
obci i Mikroregionu Kahan.
MSC Zastávka má ambice, schopnosti a kompetence k tomu, aby fungoval jako umělecká taneční škola v oboru
street dance a street performance a systematicky vychovával tanečníky a lektory street dance, produkoval špičkové
soutěžní formace a trvale vyhledával talenty v této oblasti. Mighty Shake Centrum je naše dlouhodobá vize vlastních
prostor pro další rozvíjení toho, co děláme.
Ivana Puškarová, septima
SWINGEM NAPŘÍČ
STOLETÍM
„Rock step, triple step, triple step,“ zní mi stále ještě v uších. Kratičká formulka jako by se svou jednoduchostí
a úderností přesně strefovala do středu celého bytí tohoto hravého tance. Nenuceně poskakující slova mi
mimoděk připomínají beztížně sebou mrskající nožky přítomných dam a pánů. Žádný problém, mohlo by se zdát
v první chvíli. Jenže ono ouvej, chyba lávky.
Bylo léto, když na swing poprvé padla řeč.
S redaktorem Martinem už jsme v nohách přece jen
nějaký ten kilometr tance měli, a tak, snad pod vlivem
tepla, dobrého pití a nadčasového jazzu vyhrávajícího
pod širým nebem jsme si usmysleli pokořit další
taneční výzvu. Vždyť by byl hřích na tak krásnou
hudbu posedávat v koutě.
A tak, když studená fronta odvála poslední
prázdninové dny, začalo neúprosné hledání nejlepší
swingové školy. Nevím, jestli jste se o to někdy sami
pokoušeli, každopádně Google na tento podnět
zareagoval naprosto nekompromisně. Devět odkazů
z deseti směřovalo k brněnské taneční komunitě
Swing Wings. Reference na všech dostupných
sociálních sítích byly víc než povzbudivé a fakt, že
právě vyhlašovali jednorázový kurz lindy hop, nás ještě
víc nabudil k akci. Abyste byli v obraze, lindy hop je
jedním ze stylů swingového tance. Světlo světa spatřil
v černošských tančírnách v Harlemu někdy na počátku
třicátých let dvacátého století a jeho inspirací byl
tenhdy populární charleston.
Když jsme se napodruhé přihlašovali, poprvé
se totiž kurz naplnil rychleji než rychlostí světla
(přítomní fyzici odpustí), neměla jsem o téhle kapce
teorie příliš jasné představy. Před očima se mi
„Světlo světa spatřil v
černošských tančírnách v
Harlemu někdy na počátku
třicátých let
dvacátého století.“
Foto: Facebook Swing wings Brno
Celí upocení ale šťastní po tříhodince lindy hop
102 T É M A
Foto: Facebook Swing wings Brno
Letní Petrov dýchal v rytmu swingu
míhaly krásné róby Aleny Antalové v Četnických
humoreskách, v hlavě mi zněl nezaměnitelný hlas
Raye Charlese jako ozvěna mnohých letních nocí
a zvědavost, jaké to vlastně nakonec bude, se
stupňovala každým dnem, ne-li hodinou. Druhou
zářijovou neděli jsme konečně dočkali a vtipně,
nezáměrně sladění jsme se s Martinem vydali do víru
našeho moravského velkoměsta ochutnat krásy let
třicátých.
Do Fénixu, totiž do tanečního studia na
Václavské, nikoli do bájného ptáka, jak by se
snad mylně mohlo plést, jsme dorazili se značným
předstihem. Kromě nás a usměvavých organizátorů
se swingovými křídly se zdál objekt docela prázdný,
což mě donutilo občas nervózně pokukovat po
nepatrých nástěnných hodinách, nicméně moje
obavy byly zbytečné. Ač s mírným skluzem, nakonec
dorazilo odhadem na padesát tancechtivých jedinců
a celá show se mohla na dvou frontách rozehrát.
My s Martinem, béžově sladění a očividně
nejmladší, jsme jako lektory vyfasovali nakažlivě
ztřeštěnou Rusku Polinu a neméně sympatického
Tomáše. Následovalo krátké seznámení, a než jsme
se stačili pořádně rozkoukat, už padaly termíny
jako v úvodu zmíněné kroky nebo framy, crazy legs,
ISSUE 35
„Před očima se mi
míhaly krásné róby Aleny
Antalové v Četnických
humoreskách, v hlavě mi
zněl nezaměnitelný hlas
Raye Charlese.“
a když už si člověk myslel, že to konečně chápe,
zarotoval po kruhu k partnerovi, který to pro změnu
nechápal vůbec, takže se mohlo začít nanovo.
Předzvěst hektických tří hodin před sebou mi trochu
naháněla hrůzu a matně jsem v paměti lovila obrázky
elegatních dam v přiléhavých šatečkách, oblých
kloboučcích a dlouhých rukavičkách. Kdeže loňské
sněhy jsou. Já měla záda propocená jako Rocky
Balboa chvíli poté, co sundal sovětskou mlátičku.
... pokračování na další straně
T É M A 311
122 T É M A
Swing Wings parta - Tomáš, Polina, Pavlína a
Kuba
„Za poslední půlrok se z
něj totiž stal, stejně jako
třeba z veganství, docela
výrazný trendový prvek.
Taková hipster značka.“
Foto: mestozen.cz
Když se na to tak dívám kolem a kolem,
možná že psát o swingu vlastně dneska není
úplně originální. Za poslední půlrok se z něj totiž
stal, stejně jako třeba z veganství, docela výrazný
trendový prvek. Taková hipster značka. Snad
nad tím ale v tomhle případě můžu pěkně jazzově
máchnout rukou, předně proto, že swing za to
jednoduše stojí. Je to věc, která mi do života
vnesla zase o kousek víc radosti, což je, podle
mého, hlavní náplní tance. Vždyť pro co jiného, než
pro vlastní pobavení by člověk měl tančit? A tak
s Martinem stále a pravidelně navštěvujeme lekce
lindy hop a upřímně se těšíme, že snad na letošních
plesech tanečních si kromě jivu, který s ním velmi
úzce souvisí,
zatančíme
také každým
coulem
nadčasový
a naprosto
podmanivý
swing. Jeho
rytmus totiž
patří k těm,
které vás
zaručeně
nenechají jen
tak v klidu
sedět.
Foto: Facebook Swing wings Brno
Ale stálo to za to a úsměv nás neopustil
ani v cílové rovince. Těch sto osmdesát minut totiž
ve výsledku uteklo neskutečně rychle a v jejich
závěru jsem tak vlastně byla smutná, že už je celá
tahle akce, plná té nádherně nadčasové hudby,
kvůli níž (a těm šatům, samozřejmě) jsem do toho
primárně šla, u konce. Zbývalo zopakovat krátkou
sestavu protkanou těmi podivnými slovíčky, vyfotit
společnou fotku s třepotajícíma jazzovýma rukama a
hajdy domů.
Nebyli bychom ale správní taneční nadšenci,
aby nám tři hodiny swingu stačily na zbytek života.
Už po cestě vlakem zpátky domů jsme v hlavách
osnovali plány, jak nově nabyté znalosti provětráme
na pravidelných tančírnách v Savoyi nebo ještě
lépe, na po létě doznívajících Swingových večerech
na Petrově. Shodou okolností ale velmi brzy přišla
příležitost úplně jiná. Swingový pochod centrem
Brna, navíc vylepšený zastávkou na dobrou kávu. No
nezní to pohádkově? Znělo, a tak jsme taky vyrazili.
Příběh o tom, že mi v těch tenkých silonkách
nebylo dvakrát teplo netřeba zdůrazňovat. Návrat o
dobrých osmdesát let zpátky, v kulisách Jakubského
náměstí nebo běleskvoucího bulváru České, mi
ten pocit mnohonásobně vynahradil. A taky to
cappuccino, pochopitelně.
Nestárnoucí klasika aneb Zlatá čtyřicátá
Tanec v umění
Ukázka z knihy Roberta Fulghuma: Drž mě pevně,
miluj mě zlehka
...Už jen z toho bylo adeptům tance jasné, že se nedívají na těžkopádného starce a zranitelnou slepou dívku. Tihle dva byli opravdoví: tanečníci tanga. Sergio ji k sobě lehce přitáhl, pustil její ruku a ona vplula do základního držení: napřed svou pravou ruku vložila do
jeho levé; on ji pak paží ovinul kolem zad, přitáhl si ji blíž k sobě a ona mu svou levou ruku položila na rameno –
jako když dosedne motýl. Hlavu dala těsně vedle jeho tváře a zavřela oči. Pevné držení při argentinském tangu. Hudba už hrála, ale oni pořád nehybně stáli. Sergio neznatelně přenesl váhu zleva doprava a ona udělala totéž; oba se sladili s hudbou. Ukročil do rytmu vlevo a hned vpravo a pak vyšli pod jeho vedením: udělali několik pomalých kroků, zastavili
se, pak předvedli jednoduchou figuru, při které Dulci-Maria zkřížila nohy a zase je vrátila do původní polohy. Po
parketu jako kdyby pluli. Přihlížející žáci nevěděli, jak se ty elegantní kroky jmenují. Bylo jim jasné jen to, že ti dva lidé a hudba tvoří jeden
celek. Žádná okázalost, žádné pozlátko – prostě jen muž vedoucí svou partnerku při tangu.
Bylo to krásné, elegantní, jemné, romantické. Když hudba dohrála, na okamžik se rozhostilo ticho. Dulci-Maria o krok ustoupila, vzala Sergiův obličej do dlaní,
zlehka ho políbila na rty a on ji odvedl k její židli. Žáci tleskali a křičeli: „Ještě, ještě!“ Po potlesku Giselle řekla: „Tak tohle je tango!“...
I múzy tančí
Foto: kultura.idnes.cz
Foto: allposters.cz
Foto: wikipedie.org
Múzou tance je
Terpsichoré , jedna
z devíti múz, tedy
dcer nejvyššího
boha Dia a
bohyně paměti
Mnémosyné.
Jméno Terpsichoré
doslova znamená
„Těšící se z tance“.
Jako její atribut je
uváděna lyra.
Jedna z nejlepších
jejích soch,
pravděpodobně římská kopie řeckého originálu
ze 3. stol. př. n. l.) je v pařížském Louvru, ve
Vatikánském muzeu a neapolském Národním
muzeu.
Alfons Mucha: Tanec (1898)
ISSUE 35
Edgar Degas: Baletky (1879)
T É M A 313
Jakub Vaverka a Roman Krupica, kvinta
Jak tančí naše škola?
Srdečně zdravíme všechny čtenáře časopisu SCOOL!. Jak už se pomalu stává zvykem, opět jsme si pro vás
připravili anketu, tentokrát na téma tanec. Tímto se omlouváme studentům nižšího ročníku, kteří ještě neměli
taneční (i když možná stejně tančí líp než my).
Jak můžete vidět, je tu velká rozmanitost.
Nejoblíbenějším tancem je cha-cha, v závěsu se drží
jive a docela oblíbené jsou i waltz a valčík. Bohužel
jsme museli osamocené tance jako rumba, samba,
foxtrot, swing atd. spojit pod „ostatní tance”.
Ze zajímavých historek z tanečních od učitelů
se nám nejvíce líbilo rozbíjení vánočních baněk do
vlasů kvůli zářivému účesu a pak také historka o tak
divokém tanci, že partnerka jednoho z tanečníků
doslova „odletěla” přes celý parket.
Nejzajímavějším příspěvkem byly valašské
točené tance, následované tancem na klíně nebo
u tyče a dokonce nespecifikované pohyby po pár
skleničkách „na kuráž”. I když se zde vyskytovaly i
varianty typu: „Mám rád to, co má nejmíň kroků”, tak
jsme rádi, že prakticky všichni vzali anketu seriózně.
Od jednoho žáka jsme dokonce dostali
příspěvek: „Tak jsem se na té dokončené ožral,
že jsem pak poblil někomu boty.” Radši nikoho
nebudeme jmenovat z důvodů naší osobní
bezpečnosti.
Cha-cha
Jive
Valčík
Waltz
Polka
Ploužáky
Ostatní
Street dance
Pogo
Tango
0
5
10
15
20
25
Tanec je jako život: Je dobré ho mít naplánovaný,
ale je třeba být připraven i improvizovat.
-neznámý autor
142 A N K E T A
V l a d í m í r B u c h a r, k v i n t a
Naše první taneční
Pro většinu byl pátek 25. září stejný jako každý jiný, všichni se po náročném týdnu těší na zasloužený
odpočinek. Avšak žáci 1. ročníku a kvinty to cítili poněkud jinak. Připravovali se totiž (ať už fyzicky nebo
psychicky) na první taneční.
Když jsme si v jedné z hodin českého jazyka poslechi ukázku z knihy povídek Šimka a Grossmana týkající
se právě prvních tanečních, bylo mi jasné, co nastane, a má obava se vyplnila. Proběhl křížový výslech
složený ze tří otázek, na které uvádíme některé odpovědi kvintánů:
1) Jak probíhaly vaše přípravy na taneční?
„Kde začít? Šaty jsem měla půjčené, takže jejich
výběr moc komplikovaný nebyl. S účesem to však
bylo horší. O něm jsem přemýšlela hned, jak jsem
přišla domů. Ale i to se zvládlo, takže jsem mohla
s klidem vyrazit.“
„Myslela jsem, že to bude velmi hektické, ale bylo
přesně naopak. Čím více se čas bolavých nohou
a upocených dlaní blížil, tím více jsem se těšila.
Dlouhé minuty strávené přípravou do silonek a
otevřených šatů byly fajn, ale konečné úpravy mě
opravdu vytočily – špatný účes, nesprávná vrstva
líčidel a neschopnost udržet se na lodičkách.
Maminka však byla spokojená, nesmírně si to
užívala a hýčkala mě každým gestem. Bylo to sice
trapné a vyčerpávající, ale bylo to celkem vtipné.“
„Je jich spousta a myslím, že s některými si budu
mít možnost zatančit, ale co třeba takový Robert
Downey Jr.? Pochybuji, že by pro mě přiletěl ve
svém super oblečku Ironmana a zatančil si se mnou
polku! Pak ještě pár postav ze Star Wars atd. Je
jich hodně, ale jsem si jistá, že si vystačím s našimi
školními partnery.“
„S tatínkem, dědou, pár prváky, s panem učitelem
(malým) Malým, Tomášem Berdychem, Lukášem
Hejlíkem, Andym Murrym, Honzou Křivánkem,
Johnym Deppem, Leem di Capriem, Edem
Westwickem, Vojtou Dykem, Albertem Černým,
Novakem Djokovičem, Eddiem Radmaynem,
Adamem Brodym, frontmanem kapely Hurts,
Jaredem Letem, pak znovu s Tomášem
Berdychem, je jich prostě hodně… Už zvoní! Proč?
To je snad jasný, ne?“
Foto: Adam Liška, 4. ročník
2) S jakým pocitem jsem vstupoval/a nebo
odcházel/a ze sálu?
„Do sálu jsem vstoupila pořádně nervózní a plná
očekávání, ze sálu jsem odcházela vysmátá a s tím,
že už se nemohu dočkat další lekce.“
„Do sálu: Jednou to přijít muselo. Ze sálu: Nebylo
to nejlepší, ale ani nejhorší, ale kdo proboha
vymyslel ty latinskoamerické tance?! Ty jsou snad
za trest!“
3) S kým bych si chtěl/a někdy zatančit? A
proč?
„Třeba s Megan Fox, je skvělá herečka a je sexy.“
„Samozřejmě s tatínkem, abych mu dokázala, že
když mě kdysi nazval dřevem, spletl se.“
„Rozhodně s mým oblíbeným tenistou a jedním
z nejkrásnějších mužů – idolem Rogerem
Federerem. A proč? Zajímalo by mě, jak někdo tak
nadaný na tenis umí tančit.“
„S ženou, která nešlape partnerům po nohách,
důvod pánům asi nemusím vysvětlovat.“
ISSUE 35
První rozpačité krůčky
T É M A 315
Ivana Puškarová, septima
VĚRA HOLÁ: Přelom nastal,
když přišel Hříšný tanec
Na setkání s Věrkou se nedá jít jinak než v pozitivní náladě. Aspoň já jsem si to myslela, když jsem jedno
krásné, na říjen nezvykle teplé a slunečné odpoledne vybíhala posledních pár schodů k jejímu bytu, abych
se zeptala, jak že se k tomu tanci vlastně dostala. Mé očekávání se vyplnilo a ve dveřích mě jako vždycky
přivítala se svým nakažlivým úsměvem a letmou omluvou, že se ještě snaží vytvořit přijatelný účes na večerní
taneční. Věrka – tanečnice nezklamala. Ještě honem zkontrolovat spícího mrňouse a mohlo se jít na věc.
Už téměř kultovní první otázkou v rubrice
Absolvent jsou vzpomínky na studentská léta.
Já to ale tentokrát vezmu trochu od lesa, když
už jde o tanec. Věrko, bavil tě tělocvik?
Jé, (krátké pousmání), jo, bavil mě tělocvik. První rok jsme
měli paní učitelku Kokešovou, protože tehdy už na nás
nezbyl takový ten typický tělocvikář, takže ona si nás vzala
jako primány. Bylo to docela fajn, protože jsme celý rok
hráli hry a atletiku s gymnastikou jsme brali jen tak zlehka.
No, potom už jsme dostali paní učitelku Gajduškovou a ta
nám vydržela až do konce. Mě ale tělocvik bavil vždycky,
protože od malička hodně a ráda sportuji. Myslím, že by
ho ve škole mělo být daleko víc.
A co ostatní předměty?
Když jsme měli v sekundě první hodinu chemie, říkala
jsem si, že je to něco, co nikdy v životě nemůžu dělat.
Paradoxně jsem ji potom šla studovat na vysokou
školu. Jsem spíš přírodovědně zaměřená, takže jsem
vždycky měla ráda fyziku, matematiku, protože pro mě
to bylo prostě jednoduché. Bavilo mě to. Nikdy jsem
naopak moc nechápala občanku, ta mi připadala taková
nesmyslná, špatně se mi to pamatovalo.
Od kdy tancuješ?
Pokud mám brát úplně čistě tanec, tak od sekundy.
Pravdou ale je, že hodně blízko k tomu měla už třeba
sportovní gymnastika, kterou jsem dělala asi od čtyř let.
Tam si myslím, že jsem dostala ten správný základ. A
pak samozřejmě přelom nastal, když přišel Hříšný tanec,
ten asi ovlivnil všechny z mojí generace. Celkem paradox
bylo, že pro nás přišli kluci, kteří šli kamsi na nábor a
neměli s kým tancovat, tak naverbovali nás, holky ze třídy.
Bylo to úplně obráceně, než jak to bývá.
Říkáš, že tancuješ v podstatě od malička – byl
někdy problém skloubit to se školou?
Ze začátku to šlo dobře. Gymnázium je na tohle úplně
zlaté. Já jsem tehdy kromě tancování měla ještě třikrát
týdně aerobik a třikrát týdně volejbal. Byla jsem takové
162 A B S O L V E N T
Věrka je neodmyslitelnou součástí
zastáveckých tanečních
to hyperaktivní dítě, co se v osm večer vrací a ráno v pět
odchází z domu. Ve vyšších třídách, v druháku ve třeťáku,
ty koníčky začaly různě odpadat. Vrchol tance přišel ale
až na vysoké škole.
Jak vysoko jste se tenkrát vytancovali?
Ve společenském tanci je to vždycky o dvou. To je to
nejhorší. Takže to bylo vždycky podle toho, jestli byl
zrovna dobrý partner anebo stabilní partnerství. Asi úplně
nejkrásnější vzpomínky mám na moje první partnerství
v Brně, kdy jsme s Vláďou Smílkem vytančili v obou
skupinách B (kategorie sportovního tance vzestupně jsou
D, C, B, A a M; pozn. red.). To byla taková ta bezstarostná
léta, kdy člověk nemyslel na nic jiného, než že pojede na
soustředění, na soutěže. Myslím, že pro nic jiného jsem
tehdy ani nežila. Tedy kromě toho, že jsem asi od patnácti
učila v tanečních. (smích)
A baví tě to pořád po těch letech?
No, jo (smích). Jen to má svůj vývoj. Ze začátku jsem to
dělala skoro automaticky, stačilo, aby mě někdo poprosil.
Moc jsem nad tím nepřemýšlela. Největší stres pro mě
byl muset dlouho mluvit, obzvlášť na plesech. Pamatuji
si, že jsem dokonce večer před spaním trénovala uvítací
řeč, což bylo strašně vtipné a nakonec to samozřejmě
dopadlo úplně jinak, protože nervozita zapůsobila a
člověk to stejně zapomněl. Tenkrát jsem ještě učila
taneční s panem Tomášem Foralem. Přelom pro mě
nastal, když jsme začali učit s panem Ludvíkem Vaverkou.
Pro nás se z nich stala taková rutina, když se teď už po
všech těch letech tak známe, že přesně víme, co kdy
říct. Je z toho strašná pohoda, když vím, že se nemusím
nijak připravovat. A hlavně strašně ráda komunikuji s těma
děckama. Ať si kdo chce, co chce říká, ti puberťáci jsou
prostě super.
Když opustíme tancování druhých a vrátíme se
zpátky k tobě, co ty a street – vyzkoušela sis ho
někdy?
Vyzkoušela. A jednu dobu, když jsem Mighty Shake
poznala blíž, což už je ale taky tak deset let zpátky, měla
jsem strašné nutkání ho začít tancovat a společenský
tanec opustit. Protože, já se přiznám, mi v některých
směrech ten street možná sedí i víc. Jen tehdy, když jsem
začínala, to prostě nebylo možné tancovat. Společenské
tance jsou totiž vyloženě o pěti, deseti tancích, kde každý
má svou určitou náladu. Kdyžto street je univerzální v tom,
že si vybereš písničku, která se ti momentálně líbí, a na ní
si stavíš. Proto mě vždycky zajímal třeba i modern dance.
Přišlo mi ale škoda nechat za sebou ty roky tréninku.
Kromě streetu v Mighty Shaku existuje taky
složka společenská, málokdo o ní ale ví. Není
škoda, že se v dnešní době společenský tanec
staví tak trochu do pozadí?
Street je prostě modernější, pro lidi přirozenější, ať už
třeba hudbou. Naučit se dobře tancovat street jde
relativně snadno, je to jenom o čase a tím, že se tancuje
kolektivně, tak i úplný začátečník se může postavit
někam dozadu a zvládne to. Společenský tanec je pro
starší a na to trošku doplácí, protože spousta nadaných
lidí se rozhodne už v dětském věku. Tady je to problém
určitě, protože Mighty Shake jako street stahuje všechny
talentované děti, které by mohly být i skvělými tanečníky
spoláku.
Kolik času teď, při všech povinnostech, ti zbývá
na to jít si zatrénovat?
Momentálně strašně… Asi žádný. (smích) Poslední dva
roky, hlavně tedy kvůli příchodu synka Honzíka, ale
zároveň musím přiznat, že i můj přístup k tanci se změnil.
ISSUE 35
Jeden kurz
jednou
týdně, to mi
bohatě stačí,
víc k životu
nepotřebuji.
Když už,
tak bych
se radši
věnovala
sama sobě
a svému
trénování
nebo
trénování
párů. Když
už ale
trénuji, tak to
paradoxně
bývá večer,
Na soutěži s tanečním
když všichni
partnerem Davidem Chomčou
usnou anebo
když jsem
sama doma.
Pustím si hudbu a zatancuji si v obýváku. Protože když
člověk někdy opravdu zažije takový ten dril, který mají ti
vyloženě vrcholoví tanečníci, kdy se trénuje tři čtyři hodiny
denně, to je něco, co už bych nikdy nechtěla zažít.
Časem jsem zjistila, že kořeny tancování jsou v něčem
jiném. Že kvalitně odtancovaných byť pět minut mi dá
daleko víc než drilovaných deset hodin. Svým způsobem
mi to vlastně ani nechybí.
Nicméně pomalu začíná plesová sezóna, tak
snad bude příjemných okamžiků k tanci víc.
Uvidíme tě na prodloužené?
No, vypadá to, že asi ne. Učím teď ve Znojmě, kde
mě potřebují nejvíc, takže taky tam mě čeká ples. Víc,
bohužel, se ani reálně stihnout nedá. S narozením
Honzíka jsem musela úplně obrátit, protože dřív jsem byla
ten typ člověka, co nikdy nebyl doma, po pár hodinách
jsem neměla stání. Byla to pro mě ohromná škola, ale
paradoxně teď už ten pohyb ani nevyhledávám. Myslím,
že bych zvládla třeba i rok dva bez tanečních. Kdybych
si třeba zatancovala večer v obýváku, byla bych úplně
spokojená. (smích) Aspoň můžu konečně dělat věci, na
které jsem nikdy dřív neměla čas. Třeba právě teď se
učím vařit.
Nezbývá nám tedy než doufat, že tě na plese
potkáme zase napřesrok. Do té doby přejeme
hodně štěstí, a nejen při zkoušení nových
receptů.
Děkujeme za rozhovor.
A B S O L V E N T 317
Kateřina Jandáková, septima
Protančíme filmem
Foto: csfd.cz
Téměř v každém filmu lze najít alespoň zmínku o tanci. Tanec podobně jako hudba k filmu patří, jelikož jde
o její vizualizaci a o to, jak hrdina filmu hudbu a rytmus vnímá, jestli se nějak chopí melodie, nebo tóny nijak
neosloví. Když se řekne taneční film, kromě snímků, kde tanec hraje hlavní roli, se mi též vybaví muzikál, který
by bez tance přišel o svou charakteristickou složku. Oblíbenost samostatných tanečních filmů odstartovaly
v osmdesátých letech filmy Fame a Hříšný tanec. V prvním příkladu mladí studenti tančí, aby uspěli a byli slavní,
v Hříšném tanci je tématem hlavně láska okořeněná tancem. Taneční filmy začaly být velmi populární, a tak ještě
v osmdesátých letech vznikly snímky jako Footloose, Flashdance nebo Chorus Line. Od začátku nového tisíciletí
pak filmaři začali tvořit taneční filmy s podobnými zápletkami o cestě za slávou a láskou a vznikl tak nespočet
dobrých i špatných filmů jako Let’s Dance, Honey nebo Nežádej svůj poslední tanec. Takových filmů, kde jde
hlavně o efektně nacvičená taneční čísla je spousta, a proto jsem vybrala taneční filmy, které mají nějakým
způsobem zajímavou zápletku.
Billy Elliot (Stephen Daldry, 2000)
Malý Billy je poslán svým otcem proti své vůli do
kurzů boxu, ten jej však nebaví, a tak namísto
toho se přidá k dívčímu baletu, který zároveň
probíhá v tělocvičně. Balet jej začne velmi bavit a
učitelka v něm objeví velký talent. Zpočátku musí
překonat různé obtíže s otcem, který mu balet
zakáže, ale když vidí, že jeho syn má naději na
velký úspěch, přihlásí jej do baletní školy a Billy je
přijat. Jde o emocionálně velmi silný film, který
si patří k mým velmi oblíbeným.
Foto: csfd.cz
80%
Happy Feet (George Miller, 2006)
Klišé tanečních filmů se tentokrát přeneslo i
do animovaných filmů, ale o něco zábavněji:
Tučňáci z Arktidy se rodí s nadáním pro zpěv.
Až na jednoho, který báječně stepuje. Veselý
snímek s environmentálním podtextem to
dotáhl až na Oskara. 70%
182 T É M A
Let’s Dance (Anne Fletcher, 2006)
Dívka z elitní baletní školy se zamiluje do mladého
potížisty z ulice, který má též velké taneční nadání.
Předvídatelný snímek, nicméně proslavil herce
Channinga Tatuma, který nyní hraje v prvotřídních
hollywoodských snímcích.
Další tipy redakce:
Koně se také stříleji
(S. Pollack, 1969) - 84%
Drama odsuzující politiku
Spojených států, které se
odehrává na pozadí tanečního
maratonu.
Tančírna (E. Scola, 1983) 83%
Film beze slov, prostřednictvím
tance sledujeme padesát let
vývoje Evropy.
Pomáda (R. Kleiser, 1978) 82%
Dnes již kultovní love story plná
tanečních scén.
Černá labuť (D. Aronofsky,
2010) - 82%
Psychologický thriller zasazený
do prostředí new yorské baletní
scény.
Učitel tance (J. Jireš, 1984)
- 69%
Martin Dejdar v roli vážně
nemocného pacienta bojuje
se smrtí tancem a pozitivním
přístupem k životu.
Tanec mezi střepinami
(M. Ťapák, 2012) - 61%
Fascinují mozaika obrazů,
životních situací a zážitků
prostřednictví tance,
podmanivé hudby a
básnického slova.
inzerce
Foto: csfd.cz
50%
ALFA AGENCY
SPECIALISTA NA STUDIUM V ZAHRANIČÍ
…s námi se vždy domluvíte
Brisbane, Austrálie
WWW.ALFA-AGENCY.CZ
• jazykové kurzy pro mládež,
dospělé a manažery
• studium v Austrálii
a na Novém Zélandu s prací
• studium na středních školách
a univerzitách
Percentuální hodnocení dle csfd.cz
ISSUE 35
T É M A 319
Karolína Čapková, septima
Ohlédnutí za 60. výročím
Foto: Monika Píšková
V den státního svátku- dne 28. 9. proběhla v naší
škole a jejím blízkém okolí opravdu velkolepá oslava 60.
výročí založení střední školy v Zastávce.
V 11 hodin proběhlo slavností zahájení slovy pana
starosty Pospíšila, pana ředitele Kroutila a pana senátora
Žaloudíka doplněné skvělým vystoupením školního sboru.
Pak se všichni hosté rozprchli do budovy školy, kde na ně
téměř v každé třídě čekal tématický program. Absolventi
si například mohli vyhledat a přečíst svoje maturitní
písemky či prohlédnout fotky na tablech. K dispozici byl i
archiv školního časopisu SCOOL! .
Široká veřejnost určitě ocenila několik sportovních
vystoupení , které byly na vysoké úrovni. Mě osobně
velmi příjemně překvapilo to gymnastické. Netušila jsem,
že někteří mí spolužáci dokážou takové „kousky“.
V průběhu celého dne si každý mohl koupit slušivé
tričko se situetou naší sličné školy nebo almanach se
spoustou fotek a informací o celé historii střední školy
v Zastávce. Jídelna bylo místo všemi oblíbené - konal se
tam totiž raut, který byl opravdu pestý a vydatný. Tam se
mohli potkat a u kávičky si promluvit ti, kteří se třeba léta
neviděli.
Fairtrade stánek
202 Š K O L A
Před školou byl neméně zajímavý program.
U stánků si mohli návštěvníci koupit fairtradovou kávu
či čaj (čokotyčinky byly hned vyprodané), gymplmošt
z čerstvě vylisovaných jablek nebo násadu do domácího
vermikompostu i s návodem na jeho výrobu. Pivo a
párky byly samozřejmě k dispozici také. Od 16 hodin
začala kulturní vystoupení na travnatém podiu. Divadelní
představení Misionáři (divadlo Prádelna) rozesmálo
publikum neotřelými vtipy, hudební uskupení Tranzan
pana Malého pohladilo po duši zajímavými texty písní i
rozeznělo bubínky a kapela bývalých stuedntů TONECAT
rozpohybovala nejednoho návštěvníka.
Myslím, že si každý našel něco, co ho zaujalo.
Já ale musím poděkovat panu Novákovi za kulturní
zážitek, který asi dalších 60 let nezapomenu. Divadelní
představení o záchraně gymnázia se stručnou, ale
neméně vtipnou exkurzí do historie školy si pokaždé
zasloužilo velký potlesk od přeplněné malé tělocvičny.
Chtěla bych vyjádřit obdiv všem hercům, kteří podali
téměř profesionální výkony, a to dokonce dvakrát!
Počasí nám opravdu přálo, jídla a zábavy bylo hodně.
Oslava se opravdu povedla. Já už se teď těším na tu
příští!
Foto: Monika Píšková
Dobří holubi se vracejí
Foto: K. P. Kokeš
To čumíš, Mahdale!
ISSUE 35
Š K O L A S 321
Foto: K. P. Kokeš
Foto: Markéta Došková
Mezi hosty oslavy byli i pan senátor Žaloudik
(u mikrofonu) a bývylý ředitel gymnázia Stanislav
Řehořka (zcela vpravo)
Nejlepší titulní
strana
V rámci oslav 60. výročí
založení školy jsme se
v redakci SCOOL!u
zeptali návštěvníků,
která z titulních stran
je podle nich tou nej.
Překvapilo nás, že názory
dotázaných byly poměrně
různorodé, svůj hlas
nedostala pouze hrstka
z čísel. Drtivě ovšem
zvítězila titulní strana
33. vydání s tématem
Káva a čaj. Od
návštěvníků obdržela
rovných 10 hlasů.
222 Š K O L A
Absolventka historicky prvního
ročníku střední školy v Zastávce,
paní Kroupová z Rosic, pózuje pro
SCOOL!
Škola v číslech
60 – let existence střední školy
7 – let existence SCOOL!u
5 – ředitelů školy (A. Rada, J. Žalud,
J.Sankot, S. Řehořka, P. Kroutil)
6 – šéfredaktorů SCOOL!u
271 – současných studentů
3113 – absolventů školy
35 – vydaných čísel SCOOL!u
26 – současných učitelů
19 – učeben
77 – schodů
Oslavy naší školy byly součástí Dne Mikroregionu Kahan, který probíhal také v Rosicích, Babicích,
Zbýšově a v Zastávce. Z těchto dalších akcí vám reportáž nepřinášíme, jelikož všichni redaktoři
SCOOL!u slavili ve škole. Z Mikroregionu Kahan proto zmiňujeme pouze soutěž pro naše studenty.
soutěž
CZ/FMP/10/0282
„Československo, Česko a slovensko a …“
Soutěž je vyhlášena pro
děti základních a středních škol
Mikroregionu Kahan dso
a Združení cestovního ruchu Veľká Fatra na téma:
1. VýtVarná práce
Téma: „Československo, Česko a Slovensko a …“.
Libovolný formát výkresu, libovolná technika výtvarného zpracování.
Hodnocení:
způsob výtvarné techniky
dodržení tématu (splnění zadání)
0–20 bodů
0–10 bodů
2. Literární soutěž
Téma: slovenský literát Ján Kollár a jeho dílo Slávy dcera, vlastní pohled
na život a dílo literáta a dopad jeho díla na region a jeho obyvatele.
Rozsah práce 2 A4, písmo Arial, velikost písma 10 bodů.
Hodnocení:
použití slohového stylu a jeho dodržení
dodržení tématu (splnění zadání)
kvalita gramatického projevu
hodnocení obsahu a děje lit. práce
0–20
0–10
0–5
0–20
bodů
bodů
bodů
bodů
3. prezentace v power pointu
Téma: vlastní hodnocení dopadu společného státu a jeho rozpadu na region
ve kterém žiji.
Délka prezentace min. 10 minut, max. 15 minut.
Hodnocení:
použití vhodných šablon
dodržení tématu (splnění zadání)
kvalita gramatického projevu
hodnocení obsahu a techniky programu
0–20
0–10
0–5
0–20
bodů
bodů
bodů
bodů
Soutěžící se může účastnit jedné, dvou nebo všech tří kategorií.
termín odevzdání prací je do 10. 4. 2014, do 15.00 hod.
Všechny práce se odevzdávají učiteli ČJ.
První dva výherci z každé kategorie budou odměněni dárkovým poukazem.
Pro třicet nejlepších účastníků soutěže bude připraven zájezd na Slovensko do oblasti
působení Jána Kollára (Mošovce a okolí). Půjde o dvoudenní pobyt s kulturním programem.
Studenti budou mít možnost poznat s účastníky soutěže ze Slovenské strany.
FOND MIKROPROJEKTŮ
ISSUE 35
Š K O L A 323
Ladislav Novák
Z divadelního scénáře
Jednání III., Nobelova cena - záchrana Zastávky.
J. A. Komenský Tak takovými časy muselo projít to slavné gymnasion!
K. V. Rais Těžce zkoušená škola. Takovou rušit byl bylo by hříchem nejen pro nás, zapadlé vlastence.
M. D. Rettigová Já bych jim tak ráda něco uvařila….
J. A. Komenský Nikoliv, to by dopadlo. Možná napsat stížný list králi Ferdinandovi Třetímu…
Z. Nejedlý Soudruhu, pane kolego, oni jsou již v 21. století. Já bych nahlédl do spisů
soudruha Stalina…
gen. Laudon Dejte mně škadronu dragounů, dva pluky pěchoty a já to srovnám se zemí!!
J. A. Komenský Jo, jo, oni by rovnali – a co po nich zbude ?
gen. Laudon Pořádek – Ordnung muss sein!!!
A. Nobel Pan šéf Komenský má na mysli, že ozbrojený, politický či gastronomický zásah zde málo pomůže.
J. Hus Všechno to podpalte….
B. Smetana Ať se složí na divadlo – Zastávka sobě!
J. A. Komenský Dost. (chvíli intenzívně přemýšlí) Pane Nobel, vy jste vrazil nějaké peníze z toho vašeho
do kultury?
A. Nobel Jo, jak jsem předběhl s dynamitem Járu Cimrmana, hned jsem vytvořil svoji cenu - tedy Nobelovu cenu. Dnes už ji má kde kdo – Arafat, Obama….
J. A. Komenský No výborně, tak proč ji neudělit Zastávce. Dostanou peníze a je po potížích.
M.D. Rettigová A kolik by to jaksi hodilo?
A. Nobel Udělím ji všem absolventům i stávajícím studentům!(počítá na kalkulačce) Celkový počet od roku 1953 do roku 2013 ………… vynásobím svojí prémií ve švédských korunách, převedeme na stávající kurs CZK, připočteme úroky za posledních šededesát let – výsledek činí 19,5 mld. korun českých.
(tento projev může mít napsán na kalkulačce, nemusí se učit zpaměti.
J. A. Komenský A je to krásně spraveno! Bez peticí, válčení a taky jejich vaření Rettigová!
J. Hus (už delší dobu se hlásí) A kdo jim ty groše dobré ražby české na Zastávku dodá?
A. Nobel Žádné šeky na ministerstvo, jedině jak oni dnes říkají – cash!
J. A. Komenský Peníze odveze pan generál Laudon, on je zvyklý jezdit skrz české a moravské
vesnice s bílou čepicí. A tady s vojenským doprovodem.
gen. Laudon Kompanie militär, zum mir!!! (přistoupí pucflek)
A. Nobel Zde máte generále! (předá Laudonovi velký kufr, na kterém je napsána částka 19,5 mld CZK. Laudon ho předá pucflekovi)
gen. Laudon Vorvärts!!!
Oba odpochodují za zvuku písně Generál Laudon jede skrz vesnici do šatny.
J. A. Komenský Radujte se děti moje, Zastávka je zachráněna.Vivat, floreat, crescat!
APOTHEÓZA
Zazní Óda na radost,
proložená Pochodem
padlých revolucionářů.
Model gymnázia za zvuků
Ódy stoupá, když zazní
pochod, tak trhaně klesá.
Nakonec vystoupá až ke
stropu, kde je několika
obláčky znázorněno nebe.
Nastoupí všichni účinkující
i Múzy a radostně zapějí
Gaudeamus igitur.
242 Š K O L A S
Zleva: Smetana, Rais, Nejedlý, Hus, Laudon, Rettigová, Novák a Nobel
G e o r g i D i m i t r o v, s e x t a
NA ZASTÁVCE V LIPSKU
S KATEŘINOU ŠEDOU
V minulém čísle SCOOL!u (č. 34, str. 26-27, pozn. red.) jsme se s vámi podělili o zážitky naší výtvarné
skupiny BATEŽO MIKILU z benátského Bienále. Naše spolupráce s výtvarnicí Kateřinou Šedou
pokračovala i přes prázdniny. Rozvíjeli jsme původní myšlenku, jak vylepšit naše společné okolí v
Zastávce.
Naší zatím poslední akcí byla příprava výstavy v německé galerii v Lipsku GfZK, výstava probíhá od 20.
září do 5. ledna 2014.
Ve spolupráci s Kateřinou Šedou jsme celou galerii proměnili v model Zastávky. Návštěvník by si při
prohlídce galerie měl připadat jako na procházce po obci. Podle náčrtků, které jsme si vytvořili v Zastávce,
jsme přenesli Zastávku na stěny galerie. Tato galerie je výjimečná tím, že kromě statických stěn se zde
nacházejí i stěny posuvné, kterými můžou návštěvníci galerie sami posouvat. Interiér galerie se proto
každou chvíli mění.
Chtěli byste Zastávku v Lipsku vidět na vlastní oči? V pátek 22. 11. se
pořádá zájezd do Lipska (za finančního přispění OÚ Zastávka). Přihlášky a
bližší info u E. Kokešové
ISSUE 35
Š K O L A 325
V l a d i m í r B u c h a r, k v i n t a
Sportovní den
V úterý 24. 9. jsme se jako už tradičně každý rok sešli na atletickém sportovním hřišti, abychom ukázali, že ve
zdravém těle zdravý duch a že sportem ku zdraví.
A jak už je také zvykem, i tentokrát se brala štafeta učitelé vs. žáci s humorem a oživila akci příjemným zpestřením
v podobě učitelů – brouků dopravujících se nikoli pěšky, nýbrž na koloběžce, přičemž poprvé od doby, kdy se začala
běhat štafeta pojatá v poněkud humornějším stylu, skončila remízou.
První místa:
262 Š K O L A
Foto: Eva Kokešová
Vrh koulí D
A. Procházková 05.A 8 m
V. Hrušková 07.A 8,4 m
Vrh koulí Ch
D. Kříž 04.A 10,45 m
O. Valeš 08.A 11,55 m
Skok vysoký D
N. Cízlerová 04.A 130 cm
H. Smutná 06.A 125 cm
Skok vysoký Ch
J. Káma C1.A 145 cm
E. Elia C3.A 160 cm
Skok daleký D
D. Škodová 04.A 375 cm
T. Matulová 06.A 347 cm
Skok daleký Ch
J. Posádka 04.A 392 cm
M. Petřivalský C3.A 481 cm
60 m D
K. Milionová 03.A 9,42 s
J. A. Rousová 06.A 9,29 s
60 m Ch
L. Hrouzek 04.A 8,29 s
J. Kadaňka 06.A 7,92 s
200 m D
K. Kittlerová 07.A 34,5 s
400 m D
J. Kazatel C2.A 65,22 s
800 m D
M. Kalovská 03.A 3:01,70 min
N. Chačatrjan C2.A 3:33,2 min
1000 m Ch
R. Musil C1.A 3:31,16 min
1500 m Ch
D. Maděránek 06.A 5:36,02 min
Tady chtěl někdo před závodem doping, co?!
e zaútočili
Jako vždycky jsm
čtyři družstva.
ly
y
b
,
u
n
d
e
b
d
o
p
ý čtvrtý
d
ž
a
k
a
z
m
o
h
c
y
b
Kdy
boru, měli
místo dostali bram
ěd. Celkově
b
o
i
n
h
ic
š
v
m
o
h
c
by
Honza ti
.
ic
n
a
n
ě
ln
p
ú
lo
to by
V.
. pak pošle záznam
Sexta a II. ročník
Místo činu: Praha
13. 9. 2013 – 15:00 Synagoga
Byli jsme v židovském městě, kde mě nejvíc zaujala synagoga, ve které byly napsaný jména židů, kteří byli zabiti za
II. světové války. Byly tam velké bílé zdi, které byly úplně celé popsané těmi jmény. Bylo jich tam obrovské množství.
Vypadalo to velmi smutně, právě proto mi to asi uvízlo v paměti.
13. 9. 2013 – 21:00 Noční Praha
Hodně se mi líbila noční Praha, protože to byl úplně jiný pohled, když všude svítily světla a měli jsme čas si vše
prohlédnout. Sice mě pak bolely hodně nohy, ale stálo to za to.
13. 9. 2013 – 21:00 Noční Praha
Ze všeho nejvíce se mi líbila noční Praha. Bylo to úplně úplně jiného než ve dne. Já osobně jsem si myslel, že tam
bude méně lidí, ale opak byl pravdou - celá Praha tak nějak pěkně zářila a nejhezčí byl výhled na Prahu od Hradu.
12. 9. 2013 – 20:00 Stavovské divadlo
Jedním z největších zážitků z Prahy je návštěva Stavovského divadla. Představení bylo super, ale spíš mi šlo o ten
pocit, kdy jsme v šatech, podpatcích a krásně upravení, kráčeli po chodbách divadla. Bylo to kouzelné a připadala
jsem si jako bohatá slečinka.
Foto: gzastavka.cz
TGM a studenti G TGM
Ve Stavovském divadle
ISSUE 35
Obludárium na Petříně
Š K O L A 327
Rudolf Zezula, septima
Tanec Haka
Dívali jste se někdy na rugby a zalíbil se
vám tento sport? Pokud ne, tak nevíte o jaký zážitek
přicházíte, zejména pokud hrají reprezentanti jednoho
z nejlepších týmů na světě, hráči Nového Zélandu!
Nejenže rugby v jejich podání je skutečně krásné umění
plné rychlosti, krásných akcí a mnoho dalšího, ale
také proto, že před začátkem každého jejich zápasu
tancují Haku. Tento původně maorský tanec, sloužící
k zastrašení soupeře a zvýšení odvahy a morálky
vlastního týmu, předvádí s nepopsatelnou energií a i ti
nějvětší tvrďáci ze soupeřových řad přiznávají, že na ně
tato předzápasová událost působí.
Počátky Haky můžeme hledat v maorské
mytologii, kde slouží Haka na uvítání manželky jejich
boha Slunce Tama-nui-te-rā, která má přinést teplé dny
a úrodu.
Další příležitost, kdy tento hromadný maorský tanec
býval užíván, bylo bojovníky před bitvou, aby nahnal
strach nepříteli a zvýšil odvahu a morálku tančících. Jako
charakteristické prvky se dají označit akustické projevy,
různé grimasy, vyplazování jazyků, gestikulace rukou,
pokřikování, podupávání a další podobné pohyby a
zvuky těla. Jsou známé dva druhy. První druh se tancuje
se zbraněmi a druhý bez nich.
V dnešní době můžeme tento bojový tanec
vidět pravidelně u rugbistů Nového Zélandu, kteří jej
poprvé dokonce použili už v roce 1905 ve formě Ka
Mate. Vznik Ka Mate se datuje okolo roku 1820 jako
tanec oslavy vítězství života nad smrtí, když Maorové byli
pronásledování nepřátelskými kmeny a podařilo se jim
se štěstím uprchnout.Tento druh Haky používali až do
roku 2005.
Tanec je matkou všech
jazyků.
- R. G. Collingwood
V zápase proti Jihoafrické republice hraného ve
stejném roce, poprvé používají jiný druh Haky, nazývaný
Kapa O Pango.
Jedná se o neskutečný zážitek, když celý
stadion nadšeně křičí při každém pohybu předvádějících
a díky tomu je zaručena elektrizující atmosféra už od
úvodní minuty.
zdroj: sport.idnes.cz
Vzdej se! My máme Haka!
282 T É M A
Rudolf Zezula, septima
Sportovní tanec
Fantazie se stává
realitou, pokud ji umíš
zatančit.
- Harriet Cavalli
porozumět všem složkám hudby, jako jsou rytmus,
melodie a další. Porota při soutěži hodnotí nejenom
jak pár tančí v rytmu, ale také jejich pohyb, tělesnou
linii (jedná se o postavení nohou, rukou, těla a hlavy),
rytmické vyjádření a tzv. „parketovou moudrost“, která
se dá popsat jako schopnost tanečního páru najít si
prostor na parketu, protože při soutěžení tancuje více
párů zároveň, a tak je zde možnost kolizí.
Můžeme rozlišovat dva druhy tance, a to
standardní, mezi které patří waltz, tango, valčík,
slowfoxtrot a quickstep, a latinskoamerické, mezi které
řadíme sambu, rumbu, chachu, paso doble a jive.
S většinou těchto tanců jste se setkali a naučili se je,
pokud jste navštěvovali kursy tanečních.
ISSUE 35
Foto:danceshoolbrighton.co.uk
Všichni jste si určitě vyzkoušeli, jaké to je
tancovat, ať už na různých zábavách, plesech,
klubech nebo v tanečních. Většina lidí bere tanec
jako možnost odpočinkovou a zábavnou, starší si ji
mohou spojovat i s užíváním alkoholických nápojů
:-). Jsou mezi námi ovšem i lidé, kteří se věnují tanci
profesionálně a provozují taneční sport, jak je tato
disciplína oficiálně nazývána.
Tento sport by se dal charakterizovat jako
skvostní podívaná na krásné, mladé tanečníky a
tanečnice, jež tancují v nádherných kostýmech a
tanec u nich vypadá jako opravdové umění plné
emocí, a krásných tanečních figur. Pro tyto lidi je
tanec životním stylem, dává jim možnost fyzického i
psychického využití, poznávání různých kultur, zemí,
pocity vítězství i prohry. Základním rysem u tanečního
sportu je, že se tancuje v páru. Jako další odlišnost
od většiny sportů zde můžeme označit to, že tanec je
velmi úzce spjat s hudbou. Taneční pár musí dokonale
Hlavně si nesplést krok
Mezi nejrychlejší standardní tance se řadí valčík a
quickstep, kde se tempo pohybuje mezi 50 a 60
takty za minutu, což je velice fyzicky náročné. Naopak
zbývající tři druhy standardního tance se pohybují
v tempu okolo 30 taktů za minutu, což je až o polovinu
pomalejší, a tím pádem i méně náročné.
U latinskoamerických tanců se řadí mezi
tempově nejrychlejší samba a paso doble, kde
je tempo stejné jako u standardních tanců, tedy
v rozmezí mezi 50 až 60 takty za minutu. Pomalejší
latinskoamerické tance jsou chacha a rumba s tempem
okolo 30 taktů za minutu. Ovšem neplatí zde rovnice,
že čím rychlejší tanec, tím těžší, a záleží na každém
zvlášť, který tanec ho baví a jde mu.
T É M A 329
Fotosoutěž
Před prázdninami vyhlásila redakce SCOOL!u fotosoutěž se čtyřmi kategoriemi: 1. Se SCOOL!em nejdál 2. Se
SCOOL!em nejvýš 3. Se SCOOL!em nejníž 4. Se SCOOL!em nejoriginálněji. Zde můžete vidět některé z příspěvků.
Tímto ovšem soutěž nekončí, snímky do kterékoliv kategorie můžete posílat i nadále. Odměna vás nemine.
Foto: Zuzana Brestičová
Foto: Eva Kokešová
Foto: Václav Kokeš
SCOOL! za Velkou čínskou zdí
SCOOL! mezi legionáři
30 SOUTĚŽ
SCOOL! vs. Bible kralická
Zábava
Na taneční zábavě tančí chlap se ženskou a ta najednou
říká: „Prosím vás, proč tancujete jenom doprava, nechcete
to zkusit opačně?”
Chlap na to, že ne. Ženské to asi vadí, a tak zase doráží,
jestli by to přeci jenom nechtěl zkusit. On už to nevydrží a
povídá: „Já nemůžu. Kdybych tancoval doleva, tak by se
mi odšroubovala noha!”
Na tanečních: „Ty máš ale dneska krásný oblek!”
„No, víš, já mám po skončení ještě jeden pohřeb.”
Na plese osloví mladík dámu v letech: „Prosím vás,
slíbila jste někomu příští tanec?”
„Ne,” zvolá dáma nadšeně.
„To je super, mohla byste mi pohlídat víno?”
Mladík se připotácí k dívce u stolu: „Hele, nešla bys
tancovat?”
Dívka rozpačitě špitne: „Nno... ano.”
„Tak běž,” vyprovází ji povedený donchuán, „nemám
si totiž kam sednout!”
Smím prosit?
- Voulez-vous m‘accorder cette danse ?
- Darf ich bitten?
- May I have this dance?
- Permette questo ballo?
- ¿Me concede este
baile?
- Разреши́те пригласи́ть вас на та́нец?
- Ban có thề nhăy cūng tôi không?
Smím prosit, paní Medvědová?
ISSUE 35
Příští téma:
Budoucnost
Z Á B A V A 331
Silvestrovské bublinky 2014
v cafe restaurant PANORAMA
Hudba
Tanec
Raut
Veselice
Nabitý bar
Bližší informace
a rezervace
míst
739 437 833
Rosice, Kpt. Jaroše 50