01/1314 - Střední lesnická škola Hranice

E
HOM
L S
2013/2014
1
Uč se jedním okem a jedním uchem. Druhé nechej na zejtra.
Obsah čísla
1......... Pár slov úvodem
2......... Rekonstrukce střechy
2......... Partička v Hranicích
3......... Neočekávaný úlovek
3......... Přebor v atletice „O vlajku
školy“
3......... Zbrašovské jeskyně
4......... Arboretum
4......... Výlov rybníka Horní Čermná
5......... Prof. Ing. Antonín Dyk
6......... Včelařský kroužek ve školním
roce 2013/14
8......... Československé pohraniční
opevnění
10....... Prázdninová dovolená v Dolomitech
12....... Fenomén jménem Hra o trůny
13....... Podzimní arboretum
14....... Světlušky
14....... Zrcadlo
15....... Drát
15....... Námořník
16....... Daniel Weiss
17....... Věděli jste?
18....... Halloween
18....... Sranda z lesa od Homelesa
19....... Myslivecké vtípky
22....... Redakční okénko
číslo 1 ročník 2013/2014
Pár slov úvodem
Milí čtenáři,
a zase je tu podzim! ... Stromy se nám
oblékly do barevných kabátů, zelený koberec pokrývá slabá vrstva jinovatky, a
když jdu ráno do školy, někdy se i úžasem zastavím nad nádherným východem
slunce překrytým něžným mlhovým oparem. Někteří ptáci odlétají na dovolenou,
lesníci už pomalu začínají vybírat vánoční
stromky a zvířata si dělají zásoby na zimu... Jako by všechno hezké mělo skončit...! Ale kdo má oči pořádně otevřené a
chuťové buňky navnaděné, ví, že přišel
jeho čas! Začal totiž sběr a ochutnávání
našich plodů ze sadů a vinohradů. Není
nad to na chvíli posedět s přáteli
u dobrého burčáku, zazpívat si, udělat si
pohodu, zastavit se a rozhlédnout se kolem sebe. Každý lesák by měl podzim milovat, protože když sedíte na posedu a
v té nádheře kolem vás se objeví kus vysoké, je to neopakovatelný zážitek! !
NO a teď si představte chudáka lesáka,
který tohle všechno musí stihnout jenom
ve dvou víkendových dnech a ještě přitom porýt zahradu a naučit se několik
stránek botaniky…
ANO, nemáme to jednoduché, ale statečně se snažíme bojovat s časem a užít
si naplno každý okamžik.
Tak si popřejme, ať nás ještě alespoň pár
dní podzimní sluníčko hřeje, ať s námi
mají kantoři trpělivost a až jim ten burčák
povezete, nezapomeňte povolit vršek! !
Lenka Silnicová, 2. B
Aktuality
Rekonstrukce střechy
Po osmi letech se konečně podařilo naší
škole získat dotace od Olomouckého
kraje na opravu střechy. Rekonstruovala
se střecha historické budovy. O výběru
firmy na opravu střechy rozhodlo výběrové řízení, které vyhrála firma s nejnižší
cenovou nabídkou. Stavba byla firmě
předána v září 2012 a ukončena koncem
září 2013, hlavní práce probíhaly zhruba
od června 2013. Škole byla umožněna
funkce dozoru nezávislou osobou. Díky
nekompromisnímu dozoru a zástupci školy došlo k tomu, že stavba byla kvalitně
provedena.
Stavba
stála
zhruba
4 932 000 Kč z čehož škola přispěla
částkou ve výši 300 000 Kč. Stavba přinesla bohužel také svá negativa, např.
zatékání do místností pod střechou
— firma následně škody odstranila. Došlo
též k poškození římsy kolem budovy školy, s čímž projektant nepočítal a tudíž zřizovatel nemohl dodat potřebné finance
na opravu. K této opravě má tedy dojít
v příštím kalendářnmí roce v zimním období — a to v úseku od vchodu hlavní budovy po levý roh.
Škola se také snaží vydobýt dotace na
opravu oken, ale bohužel to zatím nelze
kvůli složitým kritériím, která nejsou
naplněna.
Josef Černoch a Jan Hlaváček, 3. C
Partička v Hranicích
V pondělí 7.10. 2013 jste mohli
v Hranicích v místní Sokolovně zhlédnout
show zvanou Partička . Na představení se
přišli podívat i někteří studenti bydlící na
Studentské , protože měli polovinu
vstupného hrazenou z fondu internátu.
Partička spočívá v improvizovaném
vystoupení čtyř herců při různých hrách.
V současné době ji vysílá i televize Prima.
Celým komickým představením provází
Ondřej Sokol, Michal Suchánek, Richard
Genzer a Igor Chmela. Hranické
představení se mimořádně vydařilo jak
po organizační stránce, tak i díky výkonu
herců. Ujít si ji nenechalo přes dvě
stovky diváků.
Josef Černoch, 3. C
strana 2
Aktuality
Přebor v atletice
„O vlajku školy“
Ve čtvrtek 10. 10. 2013 se konal na
hranickém stadioně přebor v atletice, kde
si mohly mezi sebou poměřit síly jednotlivé třídy naší školy. Přeboru se zúčastnili
sportovci z deseti tříd. Soutěžilo se v 8
disciplínách (běh na 1500 m, 400 m,
100 m, hod oštěpem, skok do výšky, vrh
koulí, skok do dálky a štafeta). Letošní
rok nejlépe zabojovala a „vlajku školy“ do
svého vlastnictví získala třída 4. A. Na
druhém místě se umístila 3. B a na třetím
místě skončila 4. C.
Josef Černoch, 3. C
Zbrašovské jeskyně
Dne 17. 10. jsme se všichni žáci prvních
ročníků zúčastnili besedy o historii a zpřístupňování Zbrašovských aragonitových
jeskyní. Přednáška se konala v interaktivní učebně formou prezentace. Přednášela nám paní Barbora Šimečková, která
nám pověděla vše o provozu jeskyně.
Přednáška sama o sobě byla velice
poutavá, všechny nás zaujaly informace
o hranické propasti a historie objevu jeskyně. Na závěr padlo několik dotazů, poté jsme se s velkým potleskem rozešli!
Doufáme, že takových přednášek bude
ještě spousta a už teď se těšíme na další.
Děkujeme paní Šimečkové i naší škole za
číslo 1 ročník 2013/2014
tuto příležitost se něco nového a zajímavého dozvědět.
Za prváky Lenka Kešeláková, 1. A
Neočekávaný úlovek
Dne 19. 10. 2013 ráno v půl
osmé ulovil náš učitel praxe,
pan Jiří Gratcl, při čekané na
daňka kapitálního kňoura
o živé hmotnosti cca 220 kg.
Kňour šel již za světla Přírodní
rezervací Bukoveček. Asi ve vzdálenosti
160 m od lovce si ryjem vyhloubil záleh,
nahrnul do něj listí, zalehl a usnul. Pan
Gratcl se přiblížil tak na 120 m zakašlal a
pak zlomil větev. Kňour nereagoval. Tak
došel ještě asi na vzdálenost 100 m a zavolal na něj. Prase vstalo a v ten moment
bylo sraženo dobře mířenou ranou.
Spadlo na záda a asi minutu odkazovalo.
Avšak najednou vstalo a vyrazilo proti
střelci. Ten nemeškal a na ostro, dobře
mířenou střelou, mu prostřelil srdce.
První střela šla přes játra.
Aktuality
Takovýto kňour, pokud dobře pamatuji,
byl naposledy na ŠP uloven lesním technikem, panem Žabkou, někdy v letech
1983 / 84. Tehdy získal stříbrnou medaili.
Současný kňour má jistě zbraně medailové hodnoty, ještě je však nemáme
změřeny.
Následovala přirozená radost lovce, neboť ten se letos dožil jubilea — šedesáti
let. Plně si takovouto trofej, i za svoji poctivě odváděnou práci, jistě zaslouží. Při
fotografování sice kňour neleží na
pravém boku, ale to jen z toho důvodu,
že jsme s ním oba nemohli pohnout.
Transport musel být proveden až s
pomocí traktoru. Váha kňoura bez váhy a
bez běhů byla cca 180 kg.
Přejeme panu Jiřímu Gratclovi upřímné
Lovu zdar!
Ing. Miroslav Kutý, ředitel školy
Výlov rybníka Horní
Čermná
Dne 21. 10. 2013 se uskutečnil výlov
rybníka Horní Čermná ve vojenském
prostoru Libavá. Svojí pomocí přispěli
i žáci ze tříd 2. A, 2. C a 4. A. Od školy se
vyjíždělo okolo sedmé hodiny ranní.
Cesta autobusem trvala necelou půlhodinu. Po příjezdu na místo jsme dostali instrukce, rozdaly se prsačky, brodící
kalhoty a mohli jsme jít na to. Byli jsme
poučeni, kam která skupina půjde a jakým směrem se bude zatahovat. Pamatuji si velice dobře na větu: „Jak špatně
šlápnete, budete po prsa v bahně! “ ☺
A taky že na to někteří doplatili.
Na výlov se přijelo podívat mnoho lidí, od
žáků základních škol, pracovníků VLS až
po našeho pana ředitele. Byli jsme rádi,
že nám vyšlo počasí, protože při výlovu
je tohle potřebné. Zátahů se uskutečnilo
celkem pět. Nejproblematičtější bylo,
abychom se sjednotili, tahali stejnou silou
a byli v rovině. Během výlovu se udělala
i přestávka, kdy jsme se mohli ohřát
u ohně a opéct si klobásu. Celkem se vytáhlo asi 70 metráků ryb, od kapra, amura, štiky až po dva menší sumce.
Slovení rybníka se nám podařilo v poměrně dobrém čase. Chtěla bych moc
poděkovat jak za sebe, tak i za moje
spolužáky, panu učiteli Církvovi, že nám
umožnil na tento výlov jet. Co pro nás,
rybáře, může být lepší, než být od hlavy
až k patě umazaní od bahna a vidět ty
nádherné kousky! ! ! Děkuju moc všem zúčastněným a všem rybářům přeji PETRŮV
ZDAR! ☺
Petra Nováková, 2. C
Arboretum
Po celý školní rok 2013 / 2014 probíhá
dobrovolná činnost v arboretu. Nyní se
jedná o podzimní práce, např. hrabání listí, ořez stromů ve výškách, štěpkování
listí a ořezané hmoty, tvorba růží z listů
na maturanty chystanou Hubertskou zábavu. Pro držitele průkazu k obsluze
motorové pily a křovinořezu je možná
práce s protořezem a křovinořezem.
Těším se na spolupráci s vámi.
Ing. Bc. Alena Pavelková
strana 4
Lovecké troubení
Prof. Ing. Antonín Dyk
Skladatel lovecké hudby,
který ji povznesl na
současnou úroveň.
Antonín Dyk se zasloužil o to, aby
lovecké troubení nebylo zapomenuto, ale
znovu se začalo ve většině mysliveckých
sdružení používat.
Narodil se 5. března 1871 v myslivně
Harabaska v Kbelanech u Stříbra.
Lesnické vzdělání získal na vídeňské
HochschulefürBodenkultur
a
po
absolvování prošel v lesnické praxi
mnoha funkcemi — od adjunkta až po
ředitele lesů a statků. V roce 1920 byl
povolán jako docent ochrany lesů a
myslivosti na nově vzniklou Lesnickou
fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně a
v roce 1922 zde byl jmenován
profesorem. Díky němu došlo k propojení
teoretické a praktické vysokoškolské
výuky, demonstračně cenné objekty se
staly nevyčerpatelnou studnicí a dílnou
pro odborný výcvik a životní průpravu
posluchačů lesnictví a dřevařství.
Antonín Dyk byl nejen lesníkem a
myslivcem
širokého
rozhledu
a
praktických zkušeností, ale i člověkem
výjimečně dobrého srdce, přítelem
studentů, milovníkem dobrého humoru a
v neposlední řadě také velmi nadaným
hudebníkem. Kromě ochrany lesů byla
těžištěm jeho celoživotní práce myslivost,
a tak znalosti a soustavné studium
vyústily v publikování významných
odborných prací, jako jsou například
Bažantnictví, Malá myslivost, Hodnocení
loveckých trofejí zvěře spárkaté a
Rybářství. Byl zakladatelem a v letech
1927 - 1933 i předsedou Československé
myslivecké jednoty. Pečoval o zvěř,
číslo 1 ročník 2013/2014
o myslivecké tradice a kázeň. Protože byl
i básníkem a hudebním skladatelem,
vytvořil v roce 1936 svoje proslulé a
nadčasové Signály pro lesnici B a v roce
1947 pak rozšířené Lovecké signály pro
lesnici B či slavnostní fanfáry pro lesní
rohy F.
Po velmi produktivním životě odešel
profesor inženýr Antonín Dyk v roce 1939
do důchodu a 29. července 1952 v Brně –
Žabovřeskách zemřel.
Připomeňme si některé ze skladeb, které
složil a které jistě znáte: Dykovo lovecké
desatero, Halali, Jelen, Daněk, Srnec,
Škodná, Černá, Slavností fanfára.
Matěj Pospíšil, 4. C
Volný čas
Včelařský kroužek ve
šk. roce 2013 / 2014
Začal nový školní rok. Konec
lenošení našich studentů.
Včelaři ale finišují.
Skončilo nejkrásnější období práce se
včelami — vyvrcholení včelařské sezóny — medobraní. Vytočeno, zpracováno a
vyexpedováno 150 kg kvalitního medu.
Můžeme hodnotit minulé období a být
vcelku spokojeni. Máme celkem 10 včelstev (8 včelstev v arboretu, 2 včelstva na
ŠP ve Valšovicích). V těchto včelstvech
jsme obměnili 3 nové matky. Další 4 nové
kvalitní oddělky jsme vychovali pro kolegu Ing. Marka Šubu, který se stal aktivním včelařem a má včelstva na
Rybářích. Tato investice se nám v budoucnu vrátí, protože vedoucí kroužku
„stárne“ a nebude na škodu omlazení. Jeho „málomluvnost“ nám pomáhá při propagaci kroužku.
včelařského kroužku 55 zájemců. Je to
obrovská „invaze“ ze strany studentů.
Dle tříd to vypadá následovně:
1. A 8
1. B 6
1. C 7
2. A 10
2. B 2
2. C 3
3. A 3
3. B 2
3. C 2
4. A 0
4. B 8
4. C 4
Velmi aktivní včelaři jsou ve třídě 2. A. Ze
4. C lze pochválit Kachlíře Stanislava a
Hlavicu Radoslava.
Někteří členové kroužku občas chybějí,
takže se to zvládá. Když se jich sejde 33,
tak je to pěkný „masakr“.
Scházíme se pravidelně každý čtvrtek po
osmé vyučovací hodině (v 15.10). Již
v minulém školním roce byl velký zájem,
takže jsem musel přistoupit na etapovou
výuku. Nyní to bude ještě zajímavější.
V zimním období se to dá zvládnout, protože máme spoustu kvalitních podkladových materiálů. Na jaře to bude horší.
Ale přesto, kdo bude mít zájem, tak se
základům včelařství u nás naučí. Je to
krásný koníček náročný na čas a kvalitu
prováděné činnosti. Každá špatně provedená práce se včelařovi vymstí. V závěru
přikládám obecný obsah činnosti včelařského kroužku.
Ing. Vladimír Rolinc,
vedoucí včelařského kroužku
V zimním období se podařilo vyrobit
dostatečné množství nových rámků a některé dokonce zbyly pro další období.
Práce se nám daří a ze strany studentů je
velký zájem. Oproti jiným školám jsou
u nás kroužky bezplatné.
V tomto školním roce se přihlásilo do
strana 6
Volný čas
Celoroční plán práce
včelařského kroužku
Září:
1. schůzka: Přijetí nových členů, zahájení výuky.
2. schůzka: Příprava krmiva, dokrmení včelstev,
výměny matek.
3. schůzka: Vývoj včely, složení včelstva.
4. schůzka: Úprava plodišť před ošetřením,
vložení podložek.
Praxe:
Nácvik držení dýmáku a dýmání,
držení a obracení plástů.
Říjen:
1. schůzka: Jaké záznamy vedeme o včelách,
příprava fumigace.
2. schůzka: Kontrola zásob a ochrana před
hlodavci.
3. schůzka: Význam včel pro přírodu a člověka;
Flora Olomouc.
4. schůzka: Včelí příbytek — historie vývoje
úlů — včelařské muzeum Hranice.
Praxe:
Teoretický nácvik otevírání úlů a
rozebírání včelího díla na cvičném
úle. Boj s varroázou — fumigace.
Listopad:
1. schůzka: Kam postavit úly - seznámit
se s výběrem vhodného stanoviště.
2. schůzka: Poznáváme tělo včely medonosné,
důležité orgány těla včel.
3. schůzka: Nepřátelé včel.
4. schůzka: Vosk — stavební materiál včel.
Praxe:
Aerosolové ošetření včelstev,
desinfekce plástů.
Prosinec:
1. schůzka: Med, druhy medu, upotřebení,
ochutnávka.
2. schůzka: Výživa včel.
3. schůzka: Nemoci včel.
4. schůzka: Použití včelích produktů, výroba
svíček.
Praxe:
Co zajímavého jsi četl v časopise
Včelařství, čistění podložek,
diagnostika stavu. včelstev.
Leden:
1. schůzka: Včelařství v českých zemích — historie a současnost.
2. schůzka: Včelařské pomůcky.
3. schůzka: Jak se včely dorozumívají.
4. schůzka: Co potřebují včely k úspěšnému
rozvoji.
Praxe:
Poslech včelstva v úlu, kontrola klidu
ve včelíně, odběr vzorků zimní měli,
diagnostika varroázy a výroba rámků.
číslo 1 ročník 2013/2014
Únor:
1. schůzka: Množení včelařsky významných
rostlin.
2. schůzka: Teplo v předjarním vývoji
včelstva — uteplení stropu.
3. schůzka: Pyl, voda a jejich význam v životě
včel — pylodárné rostliny
4. schůzka: Celoroční včelařský provozní plán,
roční fenologická vývojová období.
Praxe:
Odběr vzorků mrtvolek včel
k vyšetření nosematózy, desinfekce
okolí česna, drátkování rámků.
Březen:
1. schůzka: Vývoj včel.
2. schůzka: Proč chováme jen silná včelstva a jak
je získáváme.
3. schůzka: Dnešní obydlí včel, nejpoužívanější
typy úlů ve včelařské praxi.
4. schůzka: Pastva včel, role včel v udržení a
rozvoji kulturní krajiny.
Praxe:
Jarní prolet včelstva, ošetřování a
předjarní prohlídka, kontrola zásob.
Duben:
1. schůzka: Podpora včelí pastvy a vysazování
dřevin.
2. schůzka: Čištění a desinfekce nástavků.
3. schůzka: Rozšiřování včelstev.
4. schůzka: Přidávání nástavků a přísuny
včelstev.
Praxe:
Jarní prohlídka včelstev, příprava
mezistěn.
Květen:
1. schůzka: Začíná hlavní snůška — protirojová
opatření.
2. schůzka: Jak vychováme mladou včelí matku.
3. schůzka: Jak připravujeme oddělek.
4. schůzka: Příprava na medobraní, rojení
včelstev.
Praxe:
Kočování se včelstvy, příprava,
potřeby na medobraní.
Červen:
1. schůzka:
2. schůzka:
3. schůzka:
4. schůzka:
Praxe:
Medobraní.
Kontrola kladení matek.
Producenti medovice.
Český med — požadavky na kvalitu.
Nácvik hledání matky, odběr
medových plástů.
Prázdninová činnost červenec—srpen:
1. schůzka: Příprava včelstev na zimu — úprava
prostoru na zimování.
2. schůzka: Posuzování včelstev, plodu a zásob.
3. schůzka: Podletní dodání zásob.
Praxe:
Třídění díla a ochrana souší proti
zavíječi.
Historie
Československé
pohraniční opevnění
Nám tvrz, nepřátelům hráz
Není pravdou stále opakované tvrzení, že
opevnění se budovalo na úkor
modernizace armády. Opevnění nedostalo přednost před tanky či letadly. Byla
to jen logická možnost, jak posílit obranu
Československa, které nemělo tolik lidského potenciálu na velkou mobilní armádu, která by se mohla počtem vojáků
rovnat největšímu tradičnímu nepříteli
Německu. Díky vyspělému zbrojnímu
průmyslu byla naše armáda vybavována
na svou dobu jedněmi z nejmodernějších
zbraní na světě např. slavným kulometem Bren (používaným i v britské armádě) ze Zbrojovky Brno, nebo LT-38
Škodových závodů, které ještě v 60. letech sloužily v peruánské armádě, či letadly značky Aero či Avia, u kterých naše
velení bohužel předpokládalo, že letecké
bitvy budou probíhat ve stylu 1. sv. války,
tj. jako manévrové souboje.
Koncepce opevnění se postupně vyvíjela,
až byl nakonec přijat tzv. Husárkův
program. Ten narozdíl od předchozích
opevňovacích plánů navrhl, že těžké
opevnění bude namísto celé délky hranic
pouze na nejohroženějších místech (příčka Odra—Labe) a základním prvkem
opevnění bude lehké opevnění tzv. řopíky
v několika sledech (např. pražská čára) a
dvou ústupových příčkách na česko-moravském pomezí (Králíky—Slavonie) a
moravsko-slovenském
pomezí
(Jeseníky—Břeclav).
Na rozdíl od francouzské Maginotovy linie, která dle Francouzů měla úplně zastavit
německou
ofenzivu,
mělo
československé opevnění jiné cíle:
1) Zajistit čas pro mobilizaci a rozvinutí
(nástup) vlastní armády (splněno).
2) Ochránit strategicky důležitá místa
v republice (např. Praha).
3) Zajistit vhodné prostory pro zásah
armády.
4) Uspořit živou sílu nepřítele.
5) Získat čas k mobilizaci a nástupu armád spojenců (např. tradičně ne-
strana 8
Historie
informace. Takže Němci sice věděli, kde
pohraniční opevnění jsou, ale neznali
např. výzbroj, stav dokončení nebo početní stav posádky.
Osobně si myslím, že i nedokončená
opevnění měla svou bojovou hodnotu, tj.
že by způsobila nepříteli ztráty (wehrmacht neměl velké zkušenosti z dobýváním pevností, to začali zkoušet až po
záboru a potvrdili domněnky o velkých
ztrátách) a zajistila klidný průběh mobilizace, který byl československými generály považován za jeden z rozhodujících
aspektů úspěšné obrany.
Zpracoval Radek Hlavica, 4.C
Zdroje:
http://bunkry.cz/
Československá armáda v roce 1938,
Pavel Šrámek
schopné Francie).
A proto je lež, že československé opevnění je pouze menší kopií Maginotovy linie,
protože opevnění měla jak jiné cíle, tak
byla stavěna i v jiném prostředí. Plánoval
se postupný ústup vojska na moravskoslovenské pomezí, kde by se rozhodlo,
zda svést závěrečnou bitvu na území,
které bylo předem připraveno ve
prospěch československé armády, nebo
ustoupit do slovenských hor a vést partyzánský způsob války.
Německé velení se československého
opevnění velmi obávalo. Mělo asi malý
komplex od Verdunu, a tak se všemožně
snažilo získat maximum zpravodajských
informací, např. letecké mapy se zaznačenými pevnostmi či informace od Sudetských Němců. Nesmíme však tyto zprávy
moc přeceňovat, jelikož o vnitrozemských
liniích a ústupových příčkách mělo německé velení jen mlhavé nebo žádné
číslo 1 ročník 2013/2014
Cestování
Prázdninová dovolená
v Dolomitech
Každý z vás má jistě mnoho
zážitků z prázdnin. Někdo
byl u moře, jiný zase
cestoval po světě.
Já s bráchou jsme letos již podruhé jeli do
italského horského masívu Dolomity. Byli
jsme tam na 9 dní (od 12. 7. do 20. 7.).
Nejeli jsme tam skrz žádnou cestovku nebo tak něco, pořádá to organizace s působností v Ostravě
a okolí a funguje
to spíše na
principu
zájezdu.
Takže se
posbíral
celý autobus a jelo
se.
Celodenními
činnostmi na
této dovolené
byly horské turistické tůry do
tamních vrcholků. Takže jsme se
podívali na
celé Dolomity například z nejvyššího vrcholu, ledovce Marmolada (3343 m).
Ovšem proč bych psal do lesáckého časopisu o tom, jak jsem prožil prázdniny?
Každý z vás má své zážitky a vzpomínky
na dovolenou a určitě vás nezajímá, jak
si o prázdninách užíval nějaký
student střední školy. Takže
to, o čem bych se tady chtěl
hlavně zmínit, je krajina a celkové
prostředí v Dolomitech.
Skály, horské louky, nebo
lesy?
Abych řekl pravdu, tak všechno. Zajímavé je, že díky své rozloze (necelých
5 000 km²) se zde vyskytují všechny tváře horské přírody. Na jedné straně pohoří
jsou jen holé skály bez jakékoliv zeleně a
často zasněžené skoro po celý rok, na
druhé straně jsou zase oblé hory, na kterých roste jen tráva a sem tam nějaký
strom.
A někde mezitím
jsou hory obrostlé lesy a
protkané
ledovcovými jezery.
Dolomity
mají název
po minerálu, ze kterého se
tyto hory
skládají
– dolomitu.
Je to
odrůda vápence,
tudíž se často odlupuje a
zvětrává. Takže na jakékoliv tůře se
často setkáte s obrovskými balvany, které tam dopadají z vrcholků hor.
Flora
Z dřevin se v Dolomitech nejčastěji setkáme se smrkem a modřínem. Z listnáčů
pak s druhy jako u nás, ale to pouze
v podhůří. Květena obsahuje obrovskou
škálu pestrých druhů alpských květin. Setkáme se zde s mnoha druhy hořců,
hvězdnici alpinskou, mákem oranžovým,
mochnou dolomitovou a mnoha dalšími.
Jejich vyjmenovávaní by zabralo opravdu
mnoho času (některé druhy najdete na
připojených fotografiích).
strana 10
Cestování
Fauna
Abych řekl pravdu, tak za celý pobyt
jsem se tam nesetkal s žádnou divoce žijící zvěří. Nebo vlastně ano, jednou jsem
zahlédl dva horské sviště. Ovšem živo je
na horách i tak. Skoro na každé tůře se
setkáte s volně se pasoucím dobytkem
(od krav, ovcí až po kozy). Často se tak
stává, že abyste se dostali dál po cestě,
musíte přejít skrz celé stádo.
Na závěr
Napsat by se toho dalo ještě mnoho, ale
takové ty základy jsem tady uvedl. Na
konec musím říci, že tamní příroda je
opravdu úchvatná. Já osobně mám
v plánu se tam letos o prázdninách vydat
znovu, protože mě to tam okouzlilo. Letos
jsem tam byl již podruhé a stále je tam
mnoho nových věcí k vidění.
Daniel Mamula, 4. C
číslo 1 ročník 2013/2014
Hudba, film, literatura
Fenomén jménem
Hra o trůny
Mnoho z vás už určitě slyšelo o seriálu Hra o Trůny nebo
o stejnojmenné knize a jejím
pokračování: Střet králů ,
Bouře mečů , Hostina pro
vrány a Tanec s draky. Celá
série se jmenuje Písně ledu
a ohně . Ale co to vlastně je
a o čem pojednává?
Hra o trůny je fantazy kniha Amerického
spisovatele G. R. R. Martina, jež má i seriálovou adaptaci. Tato kniha popisuje dramatické události v Západozemí, kde se
každý snaží získat si pro sebe co nejvíce moci a peněz. Je zde
nepřeberné
množství
velkých i malých rodů, co
spolu
soupeří
o moc.
Co předchází ději
knihy? Kdysi byl
svět zvaný Západozemí rozdělen na
sedm království a
každé si
vládlo po svém, ale po invazi mocného
rodu Targeryenů s jeho draky bylo sedm
království spojeno v jednu velkou říši, do
jejíhož čela se postavil tento dobyvatelský rod. Vládl dlouhých 300 let, ale štěstí
mu nakonec nepřálo — proběhla velká
rebélie, jež jeho nadvládu ukončila. Na
trůn se dostává Robert Baratheon.
Kniha začíná v Západozemí na dalekém a
chladném severu u mocného rodu Stárků,
jenž vládne severu po tisíce let. Vše se
zdá být v normálu, když z ničeho nic
doletí havran se správou, že na sever míří král Robert, jenž je starým přítelem
hlavy rodu Stárků Neda. Jak se po jeho
příjezdu ukáže, král chce, aby s ním Ned
jel do hlavního města a stal se jeho pobočníkem. Ned jet nechce, ale nemá
v úmyslu krále urazit, a tak nakonec přijme funkci a vydá se na jih do hlavního
města, odkud se ještě nikdo z jeho rodu
nevrátil živý. Ned je velmi čestný muž,
což se ukáže jako nevýhoda, a brzy se
dostává do hry intrik a podvodů, v níž se
nevyzná. Situace se vyhrocuje a vyústí
ve válečný konflikt, který zachvátí celou
zemi...
Je zvláštní, že na rozdíl od jiných knih tu
nenajdete jasně rozlišené dobro a zlo a
každý si
může vybrat oblíbence, jenž podle něj
bude vítězem Hry
o trůny a jemuž
bude fandit. Jak
jsem ale zjistil,
není moudré komukoliv fandit,
protože budete
zklamáni, až
váš oblíbenec
umře. Autor totiž nemá
nejmenší problém s tím zabít kteroukoliv hlavní postavu. Odůvodňuje to
tím, že si přeje, abychom se o postavy
v nebezpečí báli.
Petr Kvapil, 2. B
strana 12
Na křídlech múzy
Podzimní arboretum
Dny se krátí, noci se prodlužují a počasí je taky už nic moc. I takto lze
nahlížet na jedno z ročních období
– PODZIM. Podzim je krásný a
přitom stačí jen vykouknout ze
školní třídy. Listy stromů v našem arboretu se barví do nejrůznějších odstínů oranžové,
žluté, červené a hnědé a
ukazují nám, že dokážou
něco, na co je člověk
krátký. Přijď se i ty podívat☺. Pro důkaz, že nekecám,
přikládám pár snímků z arboreta.
Ing. Bc. Alena Pavelková
číslo 1 ročník 2013/2014
Na křídlech múzy
ý l e k.
ýl e k
t
t
ě
o
v
m
s
í
n
ch
ra , n o čm n o h o ru d ý
ů
m
n
n o c , j e j e n c i g a re t
á
n
m
e
t
o,
Tm a vá u ti c h o , ti c h
a ve n k
e
i m ě s ícíc e .
ř
á
z
é
d
s
V té š e tl u š e k ro j í ti
s e s vě
sá m , .
,
é
n
i
d
b e z j e v š e c h s t ra n
m
í
d
,
e
s
Já
a l í ze
p o d rž í
h
ě
ě
m
m
e
ž
tm a
ře kn e , m l ž í.
e
n
a
e
a
n e p ři j d— s l z o u s e z
o
d
k
i
N
e oči s
u
o
í,
z
l
s
d o to vo ro vý…
k
o
l
á
p l á č í, md z e m h á j b
i
ž
u
m
I Z rc a d l o
m ě po
p ři j m e
m n ě s e p rý j e o d ra z ž
iv
v n ěm n
e l e s kn e o t a
n i c j en o
Vi d ím ta
m n i cot
m
a
m u s í b í tvá ř j e ž s e
t zn i č en
mi hnus
a p ro s tě
í
te ď m u
Ro z b ít t
sí
ro z b ít i o z rc a d l o s ko n
l i d i a sk
č
o n č i t s i t te ď s n a rc i s
n
m em
a ci sm e
J e sm u t
m
n
é
j a k v ka j a k l i d s tvo
se
žd ém z
n á s n i c n i čí
o ta kl íč
J sm e n á
í
d
o
b
y
ž
vš e c h n
y d u š e i vo ta p l n é h n u
j sou j a k
s
uhlí mn u
Č e rn é j
o h o ku s
ů
to j e te ďs o u a č e rn ě j š í
bu d ou
m o d e rn
í to j d e
te ď s d o
Jak mál
bou
o
pl n é j so d u ší j ež j sou
u ž i vo ta
d
p ři p rá cn e s b íl é
i s íl e
m ožn á
j
s
e
d e j t e v š m z a p š kl ý a
ak duš
m ožn á
n em á m
d e j te p r i m é
ci t
o s ím kl
id
ky
š
u
l
t
ě
Sv
Z rc a d l o
strana 14
Na křídlech múzy
N á m o řn ík
Vz p o m ín
js e m ja k á m n a te b e a s rd c
n á m o řn ík
e
n a tvé m m é lá s ko u h o ří
lá s ky m o
J e m i sm u
ři
js e m tu d tn o p o to b ě c e lé
rž e n s á m
v te m n é
c e le
N a lo d i o
t
kd yž vz p ro ká řs ké vle č e n
js e m p ry
om en u
č o d te b e
ž e vz d a lu s i
ji s e
n a s rd c i m
ě zebe
J e n ko rm
ta ví m á láo rá n s m u tn ě lé tá
n a n ebi
s ka
ta ví s m u t
ku le d y
Ta ví je s il
p ře b íj í ru o u s h e ro ic ko u kr
ko u m íc h
u
y a b řic h to s tí
a b o le s ti
O ko vy js e
p o m ů ž e š m p řib it ke s tu d e
n é zd i
mi
pom ů žeš
je n a je n o
m ty
Z a tvé p o
ji ž p ře b ýv li b ky d a l b yc h te
ď
á m zd e d
lo u h é m ě s ta tis íc e
s íc e
Ta k ko n č ím
s
vo jí lá
n e č e ká m
u ž a n i o d s ky z p o vě ď
p o vě ď
í
v
r
k
rv i l s e o n i c n e v í
a
b
z
t
d rá e n o n i k d
z
ý
t
a
O s tn n o j e z n i č
ladný
ž
h
i
j
c
í
e
n
š
v
k n e ý ch l a d n ý
a
t
í
n
k rk n e e m í c e l i č k
ý
n
d
z
p ry č
a
L
e
d
j
o
o
p
n
ž
ch
l eží u
o v š e rý č
l
e
z
i
u ž z m n k rv a v ý
o
n
h
c
Vš e n í l e ž í j e
d ě s í s i v l e s íc h
z
e
ve d l e
s
e t e n m t a m kd e
d
j
a
n
i
oj
ebe
í
Te n kd m n ým š kl
i c n ev
n
e
t
o
d
ik
tím
en o n y n i c n en í
č
i
n
z
n i kd
no je
Vš e c h n i c n e b y l o
Jakub Štefánik, 1. C
n i kd y
D rá t
číslo 1 ročník 2013/2014
Na křídlech múzy
D
s
s
i
e
W
a n i el
,
j m én o n i ce,
i
j
u
v
o
l
Vys n o j e ve ry “
to j m é é n o „We i s s
j e to j ml We i s s .
Da n i e
vím ,
o
l
s
y
v
o
o j m én a pl esá .
t
ž
y
d
K
rd c e z
v a š e s t e s i p rá v ě : l e n o b l e s a . “
Ře kn e e i s s , to j e a
„Te n W
,
j m é n o ka .
e
l
h
ý
Ta ko v o d í d o Č e s
to s e h , j e ž s e d á vá S l e z s ka .
J m é n o vo l e n ým z e
j e n vy
te ří s e
k
,
m
ů
S l e z a n l i vl a s ti .
z a s l íb i ro k d o ko n c e
Te n to l i kl e s tí.
n i ce,
t
á
t
s
e
z
í
é
u kl
sl ožen
a
y
l
u
t
i
m a j í t u žel ,
o
c
m
ě
T
e , b o h vi c e .
c
i
s
s
o
l et
en bu k
j
i
l
a
r
í
sb
,
z ru č n í j z .
é
d
i
l
o
J sou t a j í pl n ý špa
kte ří ml a vn ě p ro to , i s s “ .
A to h n u j í s e „We
že j m e
ys l íte , p a d á m ?
m
i
s
a
Pro č s i h l e p ě kn ě vy
ž e ta k m ě p ro to , kl á d á m .
To z ře j j m é n ě s i z a
jak na
ím
i ž p ro s ,
j
ei ss.
ď
e
W
t
i
n
A
e
a
c
i
má
e sl
o to č m e č a s te n n e
p ro to ž
Daniel Weiss, 1. A
strana 16
Zajímavosti
Věděli jste?
Zajímavosti, které zaujmou
Semena od pánaboha
Mnozí lidé tvrdí, že zažili bombardování
semeny, která pršela odněkud z nebe. Jako složky tohoto podivného krupobití byly
uváděny rýže, pšenice, ječmen, dokonce
i lískové oříšky. Příčina tohoto jevu zůstává nevysvětlena, ale někdo hledá vysvětlení ve vzdušných vírech nebo
silných větrných proudech vysoko v atmosféře.
Mohou rostliny číst myšlenky?
Rostlina prý zareaguje i na pouhou myšlenku, že chcete spálit jeden z jejích listů.
Jiné pokusy naznačují, že rostliny
chřadnou nebo dokonce uhynou, když na
ně lidé myslí ve zlém.
Daří se rostlinám lépe při
hudbě?
Mnoho lidí tvrdí, že ano. Někdo dokonce
uvádí, že Bachova hudba a indická sitárová hudba je rostlinám příjemnější než
tvrdá a hlasitá moderní hudba. Výzkumy
ukázaly, že zemědělské plodiny
rostou lépe při vibracích elektrického motoru. Silné zvuky
mohou způsobit, že semena klíčí
mnohem rychleji.
Noční lucerničky
Mnohé rostliny a houby v noci
tajemně světélkují. Některé druhy hub
svítí tak silně, že lze při tom číst. Smysl
tohoto jevu nikdo nezná. Někteří odborníci se domnívají, že houby světélkují, aby
číslo 1 ročník 2013/2014
přilákaly mouchy, které potřebují pro rozšiřování svých
výtrusů. Proč
by však měly ve
tmě žhnout některé
kakosty,
aksamitníky a mechy?
Mají rostliny paměť?
Někteří lidé tvrdí, že si jistá rostlina „zapamatovala“ ničitele sousední rostliny a
že dokonce poznala ve skupině lidí viníka.
Pokusy nasvědčují tvrzení, že si rostliny
„pamatují“ člověka, který poranil jejich
listy.
Lidé se zlatýma rukama
Proč jsou někteří lidé při pěstování rostlin
zvlášť úspěšní? Neví se to
jistě, ale některé rostliny
jsou asi schopné reagovat
na osoby, které zacházejí
s květinami s uznáním a
péčí. Někdo má ve svém
potu chemické látky, jež
podporují růst rostlin.
Kaktusy šplhající do nebe
Obrovitý kaktus saguaro může dorůst
až do výšky 15 metrů a dožít se stáří
hrubo přes 200 let. Do 75 let
zpravidla nevytváří postranní „větve“. Velké exempláře saguaro
mohou vážit tolik jako dva sloni. Tři
čtvrtiny této hnotnosti tvoří voda,
kterou kaktusy uskladňují ve
svých obrovitých stoncích. Při nasávání vody se podélné záhyby stonku
roztahují jako harmonika. Voskový povlak
na povrchu je chrání před ztrátami vláhy.
Tomáš Klvaňa, 3. C
Sranda z lesa od Homelesa
Halloween
Halloween je anglosaský lidový svátek,
který se slaví 31. října, den před Svátkem
všech svatých a Dušičkami. Děti se oblékají do strašidelných kostýmů a chodí od
domu k domu s tradičním pořekadlem
Trick or treat (Koledu, nebo vám něco
provedu) — v Americe je typické pomalovávání automobilů či dveří domů.
Název svátku vznikl zkrácením anglického „All-Hallows-eve“, tedy „Předvečer
Všech svatých“. Halloween vznikl
z předkřesťanského keltského svátku
Samhain – obdoby našeho Nového roku.
Halloween k nám nepřišel z Velké Británie
nebo Spojených států, jak by se na první
pohled mohlo zdát. Oslavy Halloweenu
pocházejí přibližně už z období 5. století,
kdy jej slavili Keltové ve Skotsku a Irsku
jako konec léta a příchod zimy.
Halloween bez vydlabané dýně by
nebyl Halloween! Dýně, která je s tímto svátkem neodlučně spojovaná,
skrývá také svůj vlastní příběh. Podle staré legendy žil Hrozný Jack, který se vyznačoval takovou krutostí a zlou
povahou, že ho nechtěli vzít ani v pekle.
Proto od těch dob musí Hrozný Jack
chodit s vydlabanou dýní a hledat
společníka… Svítícím vydlabaným dýním
se také říkalo Jackovy lucerny.
Tradičními znaky Halloweenu jsou vyřezané dýně se svíčkou uvnitř, zvané
jack-o'-lantern, dále čarodějky, duchové,
černé kočky, košťata, oheň, příšery, kostlivci atd. Typickými barvami jsou černá a
oranžová.
Lenka Silnicová, 2. B
strana 18
Myslivecké vtípky
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
Myslivec vyčítavě promlouvá ke svému jezevčíkovi: „Dobře, pro dnešek ještě půjdu já, ale příště už do té nory bez řečí vlezeš ty! ”
Dva myslivci se vydali na lov kachen. Ještě se ani pořádně nestačili připravit, když
vyplašili celé hejno. Oba rychle zamířili.
„Kterou bereš?” zeptal se první.
„Tu, která spadne první.“
Víte proč, nesmí divoké prase na nudapláž? Protože by tam okusovalo žaludy!
Víte, jak se milují ježci? Opatrně.
„Manželka ti v poslední době celá kvete! “
„Všiml jsem si, asi mám v revíru škodnou! “
Sedí zajíček v trávě a kouří. Jde kolem kráva a kárá ho: „Takovej malej a kouří?! ”
Zajíček típne a říká: „Taková velká a bez podprsenky! ”
Víte, proč nemají komáři svítící zadečky jako světlušky? Protože by to večer
u rybníka vypadalo jako v Las Vegas.
Víte, jak se pozná impotentní ježek? Nepíchá.
Jaký je rozdíl mezi dívkou z vesnice a holkou z města? Holka z města má v pupíku
piercing a holka z vesnice má v pupíku klíště.
Víš, co proletí broučkovi hlavičkou, když narazí ve stokilometrové rychlosti do
čelního skla auta? Prdelka.
Potká stará želva mladou a povídá: „Ahoj, kde máš krunýř?“
A mladá na to: „Ale utekla jsem z domova.“
Na louce se pasou krávy. Jedna zvedne hlavu a udělá: „Bůůů.“
A druhá na to: „No, teď jsem to chtěla říct.“
„Tatí, co je to kamzík?“ ptá se Pepíček tatínka.
„To je taková blbá ryba,“ odpovídá tatínek.
“Ale vždyť skáče po horách.“
„No tak vidíš, jak je blbá! “
Přijde zajíc do baru, vykasá si rukávy a zařve: „Kdo mi zmlátil bráchu?! “
„Já! “ zvedne se medvěd. „A co má být?“
„Ále nic. Dobřes udělal.“
Jde malá stonožka se svou maminkou na procházku dcerka se jí ptá: „Mami, kdo je
to člověk?“
„To je bytost, které chybí 98 nohou.“
Které zvíře se i po smrti 500krát otočí? Grilované kuře!
Potkají se dvě myši: „Ty, představ si, mám nového přítele,
tady mám jeho fotku.“
„Vždyť to je netopýr! “
„No vidíš, a mě přesvědčoval, že je pilot.“
číslo 1 ročník 2013/2014
Sranda z lesa od Homelesa
„Jaký je rozdíl mezi srnou a kozou?“
„Srna leze z lesa a koza z podprsenky.“
(3. B)
Učitel: „Charakterizuj cyklonální počasí! “
Žákyně: „Tak můžeme očekávat nějaké
počasí…“
(2. B)
Učitel: „Co to máš na
těch nohách?“ „Na
jedné botě vůl, na
druhé penis! “ „Tak si
to rozmysli, neboť to
z biologického
hlediska nejde
dohromady! “
(2. B)
Paní učitelka se ptá žáka, jaká je
jeho oblíbená herečka?
Žák odpovídá: „Courtney Cummz! “
(známá pornoherečka)
(1. B)
Reakce učitele na známky žáka
z praxí: „To byli zhulení, když ti
to dávali?“
(1. B)
Reakce studenta po
spatření učitele:
„Mu zas stojí vlas,
už zas…..
To vypadá jak
kanárčí ocas, pane
učiteli nechcete si
pořídit kanárka?“
(2. C)
Učitel: „Kdo to byl pátek?“
Žákyně: „Pes Robinsona?! “
(2. B)
Žák se ptá: „Pane učiteli, můžu jít
na zkoušení?“
Učitel: „Miro, já tě nechci! “
Žák: „Ale já vás jo! “
Reakce spolužáka: „Ty buzno! “
(2. B)
Paní učitelka se ptát žáka, co se
stalo s dítětem v baladě Vodník.
Žák: „Já nevím, ono bylo za dveřmi“!
(1. B)
strana 20
Sranda z lesa od Homelesa
Reakce žákyně na 55. vyučovací
hodinu fyziky: „Drž hubu! “
(3. B)
Žákyně chce poradit spolužačce při zkoušení, a tak se zeptá: „Jakého že má?
Lesklého?“ (lýkožrout lesklý)
(3. B)
„Přeplaval je! “
odvětil žák na
otázku, jak
Hanibal překonal
Alpy.
Obyvatelka Hranic vidí, jak žáci naší školy
fotí modřín, jak opadavá, a zeptá se: „Vy
chodíte na lesnickou školu, že? Vy určitě
víte, jaké hnojivo tomu stromu chybí, že
každý rok opadává“. Žáci: „To je ale
modřín opadavý! “
Žák se ptá učitele:
„Pane učiteli, máte
nějakého svého idola
z dětství?“
Učitel: „Jo, *ole,
krtečka! “
Učitel: „Vy jste snad
mimozemšťané,
kteří k životu
nepotřebují kyslík! “
Učitel otevírající
okno říká: „Cítím
kyslík.“
(1. B)
„Na stole léžajet
krásnaja děvuška,“ byla odpověď žáka na
otázku, co leží na stole.
Učitelka: „Na stole může přece ležet mnoho
jiných krásných věcí! “
Učitel: „Co vzniká spalováním síry?“
(2.B)
Žákyně: „Železo! “
(2. B)
Sesbírala Petra Pantová, 3. B
číslo 1 ročník 2013/2014
Redakční okénko
Lesáci a lesačky...!
Tímto posledním článkem bych se s vámi chtěla rozloučit a taky vás ještě upozornit na
některé změny, co nastaly. Máme nový homelesácký e-mail:
[email protected]
Můžete nám na něj psát, co se vám líbí a co ne a spoustu jiných nápadů k tomu, co
byste rádi v Homelesu viděli.
Dále je nově otevřená schránka u rozvrhů, do které také můžete vhodit své nápady,
inzeráty, atd. Budeme rádi, když nám pomůžete.
Doufám, že se vám nový Homeles líbí a těšíte se na vánoční číslo! ! !
Lenka Silnicová, 2. B
Redakce a přispěvatelé
redaktoři:
Lenka Silnicová, 2. B
Josef Černoch, 3. C
Petra Pantová, 3. B
přispěvatelé:
Ing. Miroslav Kutý
Ing. Bc. Alena Pavelková
Ing. Vladimír Rolinc
Jan Hlaváček, 3. C
Radoslav Hlavica, 4. C
Lenka Kešeláková, 1. A
Tomáš Klvaňa, 3. C
Petr Kvapil, 2. B
Daniel Mamula, 4. C
Petra Pantová, 3. B
Matěj Pospíšil, 4. C
Jakub Štefánik, 1. C
na úpravě se podíleli:
Mgr. Jan Beláň
Mgr. Vojtěch Zlámal
kontakt:
[email protected]
strana 22