Kompletní program

Setkání s duchovní hudbou Krnov 2011 2. ročník festivalu Koncert
Pěveckého sboru Českobratrské církve evangelické ve Zlíně
a židenického chrámového sboru CHraPoT
Vše, co dýchá, chval Hospodina
Tradiční a nové evangelické písně, liturgické zpěvy a varhanní hudba
Housle:
Jiří Pejla
Violoncello: Daniel Marek
Varhany:
Ester Moravetzová
Diriguje:
Ladislav Moravetz
v evangelickém kostele v Krnově
19. června 2011 v 16.00 hodin
Vstupné dobrovolné
Pořádají OS Flemmichova vila, Hudební sdružení Krnov, Českobratrská církev
evangelická Krnov, Střední pedagogická škola a Střední zdravotnická škola Krnov
Pěvecký sbor Českobratrské církve evangelické ve Zlíně
a židenický chrámový sbor CHraPoT (Chrámové Pomocné Těleso)
pod vedením dirigenta Ladislava Moravetze provedou koncert
Vše, co dýchá, chval Hospodina.
Jsou to tradiční i nové evangelické písně, liturgické zpěvy a varhanní hudba v naprosto
specifickém a neobvyklém zpracování v podstatě v ekumenickém
pojetí.
Program
1. Sigfrid Karg-Elert (1877-1933)
Preambulum festivum Samému Bohu sláva, čest
2. Žalm 150 - Všechno, co dýchá, chval Hospodina
Přebásnění: Jiří Pejla
Hudba: Antoine Oomen
3. Šamotulský kancionál (1561)
V sjití tomto pravme sobě
Nápěv: Miřínského kancionál (1522)
4. Žalm 117 - Anonymus (17.st. Bolívie)
Laudate Dominum omnes gentes
5. Rihards Dubra (nar. 1964)
Missa simplex
Kyrie
Gloria
Sanctus
Agnus
6. Otče, který jsi věrný
Text: Jiří Pejla podle slov J.Calvina ze spisu Instituce
Hudba: Ladislav Moravetz
7. Šamotulský kancionál (1561)
Bratrský Otčenáš
8. Sigfrid Karg-Elert
Sarabanda Alles ist an Gottes Segen
9. Petr Eben (1923-2007)
K chvále Pána Boha svého
Text: Adam Šturm 1541
Nápěv: Sedlčanský kancionál
10. Žalm 45
Přebásnění: Jiří Pejla
Hudba: Ladislav Moravetz
11. Petr Eben
Sladké okovy lásky (z cyklu Labyrint světa a ráj srdce)
12. Ladislav Moravetz (nar. 1972)
Karpatská mše
Kyrie
Gloria
Credo
Sanctus
Agnus
13. Kancionál Tobiáše Závorky Lipenského (1602)
Dvě písně:
Pochválen budiž Pán Bůh náš
Zachovej nás při svém slovu
Zpracování: Ladislav Moravetz
14. Jan Janca (nar. 1933)
Chorální tokáta Krásná je modrá obloha
Slovo o účinkujících
Židenické ChraPoT je smíšený pěvecký sbor, který působí od roku 2005 ve sboru
Českobratrské církve evangelické v Brně-Židenicích. Jeho téměř 20 členů se pod vedením
Petra Šplíchala schází k pravidelným zkouškám. Svým zpěvem čas od času podpoří nedělní
bohoslužby. Vystupuje při různých koncertech duchovní hudby.
Pěvecký sbor Českobratrské církve evangelické ve Zlíně je spolek zpívajících evangelíků
ze Zlína a okolí (Vizovice, Jasenná, Ublo, Liptál, Kostelec). Od r. 2002 jej řídí Ladislav
Moravetz. Zaměřuje se převážně na evangelické liturgické zpěvy, pravidelně účinkuje při
bohoslužbách a hudebních nešporách, připravuje CD nahrávky, které vydává evangelický
časopis Český bratr.
MgA. Ester Moravetzová studovala obor varhany na Církevní konzervatoři v Kroměříži u
prof. Ireny Chřibkové a na Konzervatoři v Praze u prof. Jana Hory, kde v roce 1997
absolvovala. Je také absolventkou Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, kde
studovala u doc. Kamily Klugarové. Během svého studia v Brně pobývala tři semestry na
Hochschule der Künste v Berlíně, kde vyučoval hru na varhany prof. Leo van Doeselaar,
světově známý varhaník z Concertgebouw v Amsterodamu. Od roku 2001 působí jako
profesorka hry na varhany na Konzervatoři Pavla Josefa Vejvanovského v Kroměříži. V
Českobratrské církvi evangelické je členkou poradního odboru pro církevní hudbu, angažuje
se v oblasti vzdělávání církevních varhaníků a působí na Semináři církevní hudby
Evangelické akademie. Kromě pedagogické práce se věnuje koncertní činnosti doma i v
zahraničí.
Ladislav Moravetz pochází z české vesnice Velký Pereg (Peregu Mare) / západní
Rumunsko. Zde se nejdříve věnoval lidovému muzikantství. V roce 1991 získal od
Českobratrské církve evangelické stipendium na Církevní konzervatoři v Kroměříži, kde
studoval hru na trubku u prof. Lazara Cruze. Po absolutoriu studoval dále církevní hudbu na
Církevní hudební škole v Berlíně (vedoucí: LKMD Christian Schlicke) a později hru na
varhany na Vysoké škole umění u profesorů Leo van Doeselaara a Erwina Wiersinga,
varhanní improvizaci u prof. Friedricha Meinela, sbormistrovství u prof. Uwe Gronostay, zpěv
u prof. Dietmara Hackela a prof. Adele Stolteho, hudební teorii u prof.Dr. Wolfganga
Dinglingera, hymnologii u KMD Christiana Finckeho. V letech 1997-2001 částečně vykonával
kantorskou službu v berlínských evangelických sborech Buch a Lankwitz. Od r. 2001 působí
jako celocírkevní kantor Českobratrské církve evangelické. Se svou rodinou žije ve
Chvalčově, v „bráně Hostýnských vrchů“. Je varhaníkem a sbormistrem pěveckého sboru
ČCE ve Zlíně. Pravidelně pořádá kurzy pro varhaníky a sbormistry v Sola gratia v Bystřici
pod Hostýnem, publikuje hymnologické články v církevním tisku, ve spolupráci s časopisem
Český bratr připravuje CD nahrávky. Je autorem a aranžérem mnohých církevně-hudebních
skladeb. V letech 2003-2007 vyučoval varhanní improvizaci na Konzervatoři P. J.
Vejvanovského v Kroměříži. Od r. 2003 vyučuje hymnologii na Konzervatoři Evangelické
akademie v Olomouci, je vedoucím Semináře církevní hudby Evangelické akademie,
předsedou poradního odboru pro církevní hudbu, a je delegátem Evropské konference pro
evangelickou církevní hudbu.
Varhany v evangelickém kostele v Krnově
Jedním z cílů našeho festivalu je nechat postupně rozeznít všechny krnovské varhany
a představit je veřejnosti v jejich plné funkci a nezaměnitelné, originální kráse.
Varhany v evangelickém kostele v Krnově, opus 954, vyrobila firma Gebrüder Rieger,
Jägerndorf (Krnov) v roce 1902. Nástroj má 21 rejstříků, 2 manuály a jeden pedál.
Reprezentativní charakter varhan dokládá i krásná novogotická varhanní skříň.
Firma Gebrüder Rieger, Jägerndorf byla založená 1863. Její úspěchy nespočívaly pouze
v prosazování nového romantického pojetí stavby varhan, či v dokonalé řemeslné práci
a umělecké intonaci píšťal, ale i v rozumné ceně nových nástrojů. V tom Riegrové překonali
všechny tehdejší evropské konkurenční firmy. Napomohla jim k tomu nejen sériová výroba
podobných varhan, ale zejména zavedení kombinovaných rejstříků, kdy z určité řady píšťal
byl mechanicky extrahován další „rejstřík“ o jednu oktávu výš nebo níž, jakési dvojče hlasu
základního. Tento převratný vynález zavedení transmisní vzdušnice si bratři Otto a Gustav
Riegrové nechali patentovat. Vynález byl od svého zveřejnění až po dnešní dny použit
nesčetněkrát i u jiných firem, neboť umožňoval, za cenu mírného zploštění zvuku, ušetřit až
téměř polovinu drahých píšťal nástroje.
Vzorová ukázka těchto „kombinovaných“ varhan byla postavena právě v této svatyni.
Funguje dosud bez větších potíží. Nástroj má již 109 let.
Podrobněji se dočtete o tomto nástroji v knize Bohumila Plánského a kol. : Krnov, město
královského nástroje. Město Krnov 2007, str. 80.
Přijměte srdečné pozvání organizátorů s přáním hezkého a neobvyklého zážitku.
Kv. Kukelková