Magisterské diplomové práce z klasické filologie, klasické

Magisterské diplomové práce z klasické filologie, klasické

ZPR¡VY
/ MISCELLANEA
MagisterskÈ
diplomovÈ
pr·ce 2010/2011 131
MagisterskÈ diplomovÈ pr·ce
z klasickÈ filologie, klasickÈ
archeologie, starovÏk˝ch dÏjin,
latinskÈ medievistiky a neolatinistiky
obh·jenÈ na Ëesk˝ch a slovensk˝ch
univerzit·ch v roce 2010/2011
I.
FF UK v Praze ñ ⁄stav ¯eck˝ch a latinsk˝ch studiÌ
(p¯ipravil Jan SOU»EK)
Autor: Libor DUCHEK
N·zev: Katharsis v ¯eckÈ tragÈdii
VedoucÌ pr·ce: Mgr. Sylva Fischerov·, Ph.D.
Obor: ¯eËtina
PoËet stran: 86
Pr·ce se zab˝v· pojmem katharsis v klasickÈ ¯eckÈ tragÈdii. Sleduje jeho historick˝ kontext, p¯edevöÌm v PlatÛnovÏ a AristotelovÏ dÌle. ZejmÈna se zab˝v· Aristotelovou Poetikou a Etikou NÌkomachovou. D·le autor p¯edstavuje ök·lu interpretacÌ, kterÈ bÏhem stoletÌ vznikly, prozkoum·v· je a vyvozuje
z·kladnÌ porozumÏnÌ katharsis. Druh· Ë·st studie se snaûÌ nalÈzt katharsis ve
vzorku dochovan˝ch ¯eck˝ch tragÈdiÌ. RozebÌr· tragickÈ povahy, z·pletku
a tragickÈ emoce. CÌlem pak je srovn·nÌ Aristotelovy teorie a praxe tragick˝ch b·snÌk˘. V neposlednÌ ¯adÏ pr·ce nakonec hodnotÌ v˝sledky tohoto p¯Ìstupu k teorii aristotelovskÈ katharsis.
Autor: Petra JANOUCHOV¡
N·zev: Srovn·nÌ 1. a 2. athÈnskÈho n·mo¯nÌho spolku
VedoucÌ pr·ce: PhDr. Jan SouËek, CSc.
Obor: ¯eËtina
PoËet stran: 127
Autorka porovn·v· prvnÌ (478/7-404 p¯. n. l.) a druh˝ athÈnsk˝ n·mo¯nÌ spolek (378/7-338 p¯. n. l.) a snaûÌ se pouk·zat na spoleËnÈ body, ale z·roveÚ
i nastÌnit problematiku odliönÈho v˝voje obou uskupenÌ. Pr·ce srovn·v· organizaci, administrativnÌ apar·t a vz·jemnÈ vztahy Ëlen˘, zejmÈna pak uplatÚov·nÌ moci ze strany AthÈn na ˙kor ostatnÌch spojenc˘. Velk· pozornost je
AVRIGA ñ ZJKF 54, 2012, s. 131-140
15diplomky.PM6
131
26.8.2012, 14:39
132 MagisterskÈ diplomovÈ pr·ce 2010/2011
vÏnov·na financov·nÌ obou dvou spolk˘, kde je zvl·ötnÌ d˘raz kladen na
zkoum·nÌ dochovan˝ch epigrafick˝ch materi·l˘.
Autor: Bo¯ivoj MAREK
Obor: latina
N·zev: P¯eklad a v˝klad p·tÈ knihy (1.-15. kap.) Orosiov˝ch Historiarum ad-
versum paganos libri VII
VedoucÌ pr·ce: prof. PhDr. Bohumila Mouchov·, CSc.
PoËet stran: 169
Pr·ce se skl·d· z p¯ekladu a anal˝zy vybranÈ Ë·sti Orosiova dÌla. KlÌËovou
sloûkou anal˝zy je vÌceËetn˝ koment·¯ sest·vajÌcÌ z dÌlu jazykovÈho a vÏcnÈho. Jazykov· Ë·st je zamϯena na popis kompozice p·tÈ knihy, na prost¯edky
v˝stavby textu a na jazykovÈ jevy a zvl·ötnosti typickÈ pro autora, dobu jeho
p˘sobenÌ a historickou prÛzu obecnÏ. VÏcn· Ë·st je vÏnov·na konkrÈtnÌm lÌËen˝m dÏjinn˝m ud·lostem a jejich pozadÌ a pozornost se v nÌ upÌr· zejmÈna
na to, jak˝ charakter m· autorova historick· narace a jak se do pod·nÌ dÏjin
promÌt· jeho svÏtov˝ n·zor. HlavnÌm v˝stupem pr·ce je zmÌnÏn˝ p¯eklad,
zp¯esnÏn˝ na z·kladÏ poznatk˘ zÌskan˝ch z koment·¯e.
Autor: Pavel N›VLT
Obor: ¯eËtina
N·zev: L˝siova ÿeË proti Eratosthenovi. P¯eklad, koment·¯ a ˙vodnÌ studie
VedoucÌ pr·ce: PhDr. Jan SouËek, CSc.
PoËet stran: 164
ÿeË proti Eratosthenovi je nejslavnÏjöÌm dÌlem athÈnskÈho autora soudnÌch
¯eËÌ L˝sii. Pojedn·v· o vraûdÏ L˝siova bratra Polemarcha, kter˝ byl uvÏznÏn
a popraven za vl·dy takzvan˝ch ÑT¯iceti tyran˘ì roku 404 p¯. n. l. V ¯eËi
vöak nach·zÌme odkazy na mnohem vÌce ud·lostÌ, dÌky Ëemuû se st·v· cenn˝m historick˝m pramenem, umoûÚujÌcÌm rekonstruovat pohled demokraticky sm˝ölejÌcÌho souËasnÌka na ud·losti bezprost¯ednÏ n·sledujÌcÌ po por·ûce
AthÈn v peloponnÈskÈ v·lce. TÏûiötÏ pr·ce spoËÌv· v koment·¯i, kter˝ se zamϯuje zejmÈna na politickÈ a pr·vnÌ dÏjiny.
AVRIGA ñ ZJKF 54, 2012, s. 131-140
15diplomky.PM6
132
26.8.2012, 14:39
MagisterskÈ diplomovÈ pr·ce 2010/2011 133
II.
FF UK v Praze ñ ⁄stav pro klasickou archeologii
(p¯ipravil Ladislav STAN»O)
Autor: Danica DEK›äOV¡
Obor: klasick· archeologie
N·zev: HelenistickÈ n·stennÈ maliarstvo
VedoucÌ pr·ce: PhDr. Mgr. Ladislav StanËo, Ph.D. PoËet stran: 79, 111 obr·zk˘
Pr·ca sa zameriava na pamiatky so zachovan˝mi origin·lnymi helenistick˝mi maæbami. Prin·öa opis t˝chto pamiatok a podrobn˝ rozbor n·stenn˝ch
malieb na nich zachovan˝ch. Venuje sa tieû motÌvom, ktorÈ s˙ na t˝chto
maæb·ch zobrazenÈ, a hæad· k nim paralely na staröÌch pamiatkach funer·lneho charakteru. Okrajovo sa pr·ca zaober· rÌmskymi replikami straten˝ch helenistick˝ch origin·lov.
Autor: Miroslav DUDÕK
Obor: klasick· archeologie
N·zev: ZbranÏ, zbroj a v˝zbroj asyrskÈ arm·dy ñ archeologick· interpretace
pÌsemn˝ch a ikonografick˝ch doklad˘
VedoucÌ pr·ce: prof. PhDr. Petr Charv·t, DrSc.
PoËet stran: 88, 192 obr·zk˘
Pr·ce se zamϯuje na zbranÏ, zbroj a v˝zbroj asyrskÈ arm·dy, p¯iËemû se jedn· p¯edevöÌm o archeologickou interpretaci pÌsemn˝ch a ikonografick˝ch
doklad˘. SouË·stÌ pr·ce je takÈ kr·tkÈ srovn·nÌ se soudob˝mi ¯eck˝mi milit·riemi, vz·jemnÈ vztahy obou n·rod˘ a asyrskÈ importy v ¯eckÈm kontextu.
Autor: Ema KORDOV¡
Obor: klasick· archeologie
N·zev: Megalitick· architektura Menorky v r·mci talayotskÈ kultury
VedoucÌ pr·ce: prof. PhDr. Jan Bouzek, DrSc.
PoËet stran: 79 vË. obr·zk˘
Talayotsk· architektura vznikla na Bale·rsk˝ch ostrovech na konci 2. tisÌciletÌ jako syntÈza lok·lnÌ megalitickÈ kultury doby bronzovÈ a kulturnÌho
vlivu z centr·lnÌho St¯edomo¯Ì, zejmÈna ze Sardinie a Korsiky. J·drem talayotsk˝ch staveb jsou navety a megalitickÈ hroby, od jejichû uûÌv·nÌ bylo
upuötÏno na poË·tku doby ûeleznÈ. Talayotsk· architektura se vyvÌjela pomÏrnÏ samostatnÏ a v duchu ostrovnÌch kultur z·padnÌho St¯edomo¯Ì do p¯Ìchodu FoiniËan˘, kte¯Ì na ostrovy p¯ijeli za obchodem s drah˝mi kovy. Ve
stejnÈ dobÏ se p¯est·vajÌ stavÏt talayoty, vrcholÌ v˝stavba svatyÚ a taul.
Zhruba v 6. stoletÌ, v dobÏ posttalayotskÈ kultury, v˝stavba definitivnÏ upad· a mizÌ bÏhem ¯ÌmskÈ kolonizace.
AVRIGA ñ ZJKF 54, 2012, s. 131-140
15diplomky.PM6
133
26.8.2012, 14:39
134 MagisterskÈ diplomovÈ pr·ce 2010/2011
Autor: Jana MICHALCOV¡
Obor: klasick· archeologie
N·zev: Nekropoly na ˙zemÌ Vatik·nu. Interpret·cia v˝zdoby a jej paralely
v rÌmskom umenÌ
VedoucÌ pr·ce: doc. PhDr. Iva Ond¯ejov·, CSc.
PoËet stran: 166, 66 obr·zk˘
Pr·ca sa ËlenÌ na niekoæko ËastÌ: prv· sa zaober· podobou vatik·nskej oblasti
v antike, porovn·va tak v˝voj oblasti v antickej a modernej dobe. Druh· Ëasù
patrÌ rozboru jednotliv˝ch mauzoleÌ nekropole pozdÂû Via Cornelia, rozboru
ich dekor·cie. Autorka sa snaûÌ vyhæadaù paralely prezentovan˝ch n·metov
v rÌmskom umenÌ, ktorÈ poukazuj˙ na vyuûÌvanie danÈho ikonografickÈho
materi·lu v in˝ch prostrediach a historick˝ch obdobiach rÌmskeho umenia.
œalöie Ëasti sa venuj˙ prezent·cii nekropoly pozdÂû Via Triumphalis, rozboru dekor·cie vybran˝ch sarkof·gov a datovaniu niekoæk˝ch l·mp z oblasti
nekropole pozdÂû Via Triumphalis.
Autor: Lucia MIKUäOV¡
Obor: klasick· archeologie
N·zev: Zvierat· a vt·ky na pompejsk˝ch n·stenn˝ch maæb·ch
VedoucÌ pr·ce: doc. PhDr. Iva Ond¯ejov·, CSc.
PoËet stran: 97, 255 obr·zk˘
Pr·ca sa zaober· ikonografiou zvierat a vt·kov z It·lie a okolit˝ch krajÌn na
pompejsk˝ch n·stenn˝ch maæb·ch, hlavne ich v˝skytom v rÙznych typoch
zobrazenÌ. Okrem toho, pokiaæ je to moûnÈ, sk˙ma najËastejöie umiestnenie
t˝chto malieb v r·mci domov.
Autor: MarkÈta STROUHALOV¡
N·zev: Tanec v umÏnÌ antickÈho ÿecka
VedoucÌ pr·ce: doc. PhDr. Iva Ond¯ejov·, CSc.
Obor: klasick· archeologie
PoËet stran: 118, 160 obr·zk˘
Tanec je projevem chov·nÌ spoleËnosti. Sta¯Ì ÿekovÈ povaûovali taneËnÌ
umÏnÌ za velmi d˘leûitou souË·st ûivota. Jejich bozi tanËili a oni tento boûsk˝ vzor napodobovali. Z·liba star˝ch ÿek˘ v tanci je doloûena mnoh˝mi
ikonografick˝mi pam·tkami, kterÈ p¯edevöÌm jsou p¯edmÏtem tÈto pr·ce
spolu s charakteristikou ¯eckÈho tance a jeho Ëetn˝ch spoleËensk˝ch funkcÌ.
Shrom·ûdÏnÈ pam·tky charakterizujÌ reflexi ¯eckÈho tance od obdobÌ geometrickÈho (s p¯ihlÈdnutÌm k situaci v dobÏ bronzovÈ) aû po dobu helÈnismu
s p¯esahem do ¯ÌmskÈho dekorativnÌho umÏnÌ.
Autor: Jana äUCHMOV¡
Obor: klasick· archeologie
N·zev: AntickÈ lampy v nÏkolika menöÌch Ëesk˝ch a moravsk˝ch sbÌrk·ch
VedoucÌ pr·ce: doc. PhDr. Ji¯Ì Musil, Ph.D.
PoËet stran: 55, 16 obr. tabulÌ
AVRIGA ñ ZJKF 54, 2012, s. 131-140
15diplomky.PM6
134
26.8.2012, 14:39
MagisterskÈ diplomovÈ pr·ce 2010/2011 135
Pr·ce si klade za cÌl popsat lampy v celÈm pr˘bÏhu jejich v˝voje hlavnÏ
v antickÈm obdobÌ. Krom samotn˝ch lamp se zab˝v· i historiÌ jejich v˝zkumu, p¯edmÏty s lampami souvisejÌcÌmi a zp˘sobem jejich pouûitÌ. SouË·stÌ
pr·ce je i katalog lamp ze Ëty¯ Ëesk˝ch a moravsk˝ch muzejnÌch sbÌrek.
Autor: Petra ZVÕÿECÕ
Obor: klasick· archeologie
N·zev: ZobrazenÌ vegetace v ¯ÌmskÈm a ranÏk¯esùanskÈm umÏnÌ a jejÌ symbo-
lick˝ v˝znam
VedoucÌ pr·ce: doc. PhDr. Iva Ond¯ejov·, CSc.
PoËet stran: 80, 84 obr·zk˘
Pr·ce pojedn·v· o vyobrazenÌ vybran˝ch druh˘ rostlin v ¯ÌmskÈm a ranÏk¯esùanskÈm umÏnÌ a d·le struËnÏ o nejv˝znamnÏjöÌch prvcÌch flor·lnÌho
ornamentu a jejich v˝voji. PotÈ se autorka vÏnuje symbolickÈmu v˝znamu
vegetace v souvislosti s n·boûenstvÌm a m˝tickou tradicÌ. »erp· z dÏl antick˝ch autor˘, z Bible a apokryfnÌch evangeliÌ, jakoû i z novodob˝ch dÏl vztahujÌcÌch se k problematice. JejÌm cÌlem je postihnout rozdÌly v symbolickÈm
v˝znamu rostlin po p¯Ìchodu k¯esùanskÈ vÌry ñ zda tyto rostliny byly i nad·le
vyobrazov·ny v umÏnÌ, p¯Ìp. v jakÈm kontextu.
III.
FF MU v BrnÏ ñ ⁄stav klasick˝ch studiÌ
(p¯ipravila Jitka ERLEBACHOV¡)
Autor: Petra FORM¡NKOV¡
Obor: latinsk˝ jazyk a literatura/uËitelstvÌ latinskÈho jazyka a literatury pro
st¯ednÌ ökoly
N·zev: AbsolutnÌ konstrukce v pozdnÏlatinskÈm dÌle Chronicarum quae di-
cuntur Fredegarii Scholastici libri IV
VedoucÌ pr·ce: prof. PhDr. AntonÌn BartonÏk, DrSc.
PoËet stran: 83
Pr·ce se zab˝v· pozdnÏlatinsk˝m textem 4. knihy kroniky tzv. Fredegara.
PrvnÌ Ë·st pojedn·v· o pozdnÌ a vulg·rnÌ latinÏ a o autorovi Fredegarovi.
D·le se zde mluvÌ i o z·kladnÌ slovesnÈ sloûce absolutnÌ konstrukce, o participiu a jeho uûitÌ v klasickÈ latinÏ. StÏûejnÌ Ë·st je pak zamϯena na absolutnÌ
konstrukce v pozdnÌ latinÏ, kde se kromÏ ablativu absolutnÌho setk·me
i s nominativem a akuzativem absolutnÌm a se smÌöen˝mi konstrukcemi.
Vöechny tyto konstrukce jsou podrobeny rozboru z hlediska kvantity, morfologie, sÈmantiky, po¯·dku slov ve vÏtÏ, lexika, syntaktiky, stylistiky Ëi
funkce ve vÏtÏ. Nakonec jsou vyhled·ny v rozebÌranÈ 4. knize kroniky a jsou
uvedeny jejich latinskÈ p¯Ìklady s Ëesk˝mi p¯eklady.
AVRIGA ñ ZJKF 54, 2012, s. 131-140
15diplomky.PM6
135
26.8.2012, 14:39
136 MagisterskÈ diplomovÈ pr·ce 2010/2011
Autor: Tatiana RONDÕKOV¡
Obor: latinsk˝ jazyk a literatura
N·zev: TypolÛgia vybran˝ch exempiel zo zbierky Gesta Romanorum
VedoucÌ pr·ce: prof. PhDr. Jana Nechutov·, CSc.
PoËet stran: 89
Pr·ca sa zaober· typolÛgiou exempiel, ktorÈ sa nach·dzaj˙ v stredovekej kazateæskej zbierke Gesta Romanorum, a je rozdelen· do ötyroch kapitol. Prv·
pojedn·va o stredovekom û·nre ñ exemple, jeho definÌcii, autoroch a zbierkach. Nasleduj˙ca kapitola je venovan· zbierke Gesta Romanorum. V tretej
kapitole sa nach·dzaj˙ vybranÈ a preloûenÈ exempl· aj s koment·rmi.
Posledn· kapitola pojedn·va o teÛrii a morfolÛgii rozpr·vok, ktorÈ bud˙
aplikovanÈ na vybranÈ exempl·. Rozborom sme zistili, ûe funkciami v rozpr·vkach je moûnÈ urËovaù i exempl·. VybranÈ exempl· (1, 2, 5, 6, 8, 9, 11)
s˙ usporiadanÈ podæa edÌcie H. Oesterleyho.
Autor: Eva STEINOV¡
Obor: latinsk˝ jazyk a literatura
N·zev: Passio Iudeorum Pragensium: Kritick· edÌcia PaöijÌ praûsk˝ch ûidov
VedoucÌ pr·ce: prof. PhDr. Jana Nechutov·, CSc.
PoËet stran: 155
Pr·ca pon˙ka prv˙ modern˙ kritick˙ edÌciu textu Passio Iudeorum Pragensium, liter·rnej skladby z konca 14. storoËia popisuj˙cej ˙tok na praûsk˝ch
ûidov poËas Veækej noci 1389. Poukazuje pritom na to, ûe Passio nie je moûnÈ ch·paù ako jedin˝ text, ale ako s˙bor podtextov, ktor˝ tvorÌ navyöe len
jednu, jadru najbliûöiu vrstvu öiröieho textovÈho poæa o protiûidovskom n·silÌ roku 1389. Z tejto vrstvy vych·dzaj˙ a s˙visia s Úou inÈ, neliter·rne texty
o tej istej udalosti. Pri porovnanÌ je zrejmÈ, ûe Passio m· unik·tne miesto
v stredovekej literat˙re, pretoûe ide o inak nedoloûenÈ spracovanie protiûidovskej l·tky vo forme parodickÈho evanjelia.
Autor: Lenka V…GHOV¡
Obor: uËitelstvÌ latinskÈho jazyka a literatury pro st¯ednÌ ökoly
N·zev: Spor analÛgie a anom·lie v spise De lingua Latina Marca Terentia
Varrona
VedoucÌ pr·ce: prof. PhDr. AntonÌn BartonÏk, DrSc.
PoËet stran: 87
Pr·ca sa zaober· problÈmom princÌpov analÛgie a anom·lie v jazyku, ich
sporom, zobrazen˝m v Ùsmej aû desiatej knihe spisu De lingua Latina
M. Terentia Varrona, a Varronov˝m jazykov˝m b·danÌm, ktorÈ so sporom
s˙visÌ. Prv· Ëasù pr·ce uv·dza do teÛrie a problematiky antickÈho sporu analÛgie a anom·lie, druh· Ë·sù predstavuje osobnosù, tvorbu a b·danie M. Terentia Varrona. V z·vereËnej Ëasti pr·ce sa autorka opiera o struËn˝ prehæad
AVRIGA ñ ZJKF 54, 2012, s. 131-140
15diplomky.PM6
136
26.8.2012, 14:39
MagisterskÈ diplomovÈ pr·ce 2010/2011 137
histÛrie a v˝voja oboch pojmov aû k ich modernÈmu vnÌmaniu a pok˙öa sa
zistiù, ak˙ z·sluhu na Úom je moûnÈ pris˙diù Varronovi.
Autor: J˙lia Z¡HORCOV¡
Obor: latinsk˝ jazyk a literatura
N·zev: PrÌspevok k stredovekej tradÌcii tzv. regimin dvan·stich mesiacov
VedoucÌ pr·ce: Mgr. Dana StehlÌkov·, Ph.D.
PoËet stran: 85
Pr·ca sa zaober· stredovek˝mi regiminami sanitatis, ktorÈ tvorili jeden
z najpoËetnejöie zast˙pen˝ch û·nrov stredovekej lek·rskej liter·rnej tvorby.
⁄vodn· Ëasù pr·ce pojedn·va o v˝vine lek·rstva, vöeobecne o û·nri regimen
sanitatis a öpeci·lne sa zaober· tzv. regiminami dvan·stich mesiacov. œalöia
Ëasù zah‡Úa pripraven˙ kritick˙ edÌciu veröovanÈho regimina dvan·stich mesiacov podæa KremnickÈho kÛdexu Ë. V a jej n·slednÈ porovnanie s podobn˝mi dietetick˝mi kalend·rmi. Z·vereËn· Ëasù obsahuje vyjadrenie sa k ich
moûnej vz·jomnej prÌbuznosti a z·vislosti.
IV.
FF UP v Olomouci ñ Katedra klasickÈ filologie
(p¯ipravila Ivana KOUCK¡)
Autor: SoÚa VYMAZALOV¡
N·zev: éensk· ot·zka v zrcadle ¯eckÈho dramatu
VedoucÌ pr·ce: PhDr. Jan Janouöek, Ph.D.
Obor: latinsk· filologie
PoËet stran: 89
Autorka zpracov·v· v˝voj postavenÌ a spoleËenskÈ role ûeny od mÌnÛjskÈho
obdobÌ aû po klasickÈ obdobÌ a vöÌm· si jeho promÏn, zejmÈna ve svÏtle
dobov˝ch liter·rnÌch a pr·vnÌch pramen˘. Zvl·ötnÌ pozornost vÏnuje homÈrskÈmu obdobÌ a potÈ zejmÈna anal˝ze postavenÌ ûeny ve svÏtle klasickÈho
¯eckÈho dramatu. Pojedn·vanÈ tÈma zasazuje do öiröÌho kulturnÏhistorickÈho
kontextu a vöÌm· si sociokulturnÌch specifik sledovan˝ch epoch.
AVRIGA ñ ZJKF 54, 2012, s. 131-140
15diplomky.PM6
137
26.8.2012, 14:39
138 MagisterskÈ diplomovÈ pr·ce 2010/2011
V.
FF UP v Olomouci ñ Katedra historie
(p¯ipravila Ivana KOUCK¡)
Autor: Gabriela FARONOV¡
Obor: historie
N·zev: Antick· literatura v knihovnÏ olomouckÈho biskupa Karla II. z Liech-
tensteina-Castelkorna
VedoucÌ pr·ce: PhDr. Ivana Kouck·
PoËet stran: 141
Autorka vych·zÌ ze svÈ bakal·¯skÈ pr·ce a pod·v· detailnÌ rozbor antickÈ literatury z katalogu soukromÈ knihovny biskupa Karla II. z LiechtensteinaCastelkorna k roku 1691. TÈmϯ vöechna antick· dÌla z katalogu takÈ dohledala v dneönÌ arcibiskupskÈ knihovnÏ v KromϯÌûi, coû jÌ umoûnilo zab˝vat
se i problematikou jejich exlibris, souËasnÈho umÌstÏnÌ v knihovnÏ, jazyka
antick˝ch liter·rnÌch dÏl, jejich vydavatel˘ a tisk·ren. HlavnÏ se vöak pokusila srovnat zastoupenÌ antick˝ch autor˘ v biskupovÏ knihovnÏ s tehdejöÌmi
ölechtick˝mi a cÌrkevnÌmi knihovnami. JejÌ pr·ce tak rozöi¯uje naöe pozn·nÌ
o recepci konkrÈtnÌch antick˝ch autor˘ a jejich liter·rnÌch dÏl v ËeskÈm prost¯edÌ 17. stoletÌ.
VI.
FF UK v Bratislave ñ Katedra klasickej a semitskej filolÛgie
(pripravila ºudmila BUZ¡SSYOV¡)
Autor: Stanislav GREGOR
Obor: klasickÈ jazyky
N·zev: M. Terentius Varro ñ De lingua Latina (lingvistick· interpret·cia vy-
bran˝ch kapitol a ich miesto v gramatickom myslenÌ)
VedoucÌ pr·ce: Mgr. ºudmila Buz·ssyov·, Ph.D.
PoËet stran: 70
Pr·ca pribliûuje zlomok diela De lingua Latina od Marka Terentia Varrona.
Okrem ˙vodn˝ch a z·vereËn˝ch ËastÌ obsahuje pr·ca tri kapitoly: 1. éivot
a dielo M. Terentia Varrona, 2. Varronova teÛria jazyka a 3. Bilingv·lny text
ó M. Terentius Varro, De lingua Latina, VIII. kniha. Teoretick· Ëasù stojÌ
okrem odbornej literat˙ry na vlastnej sk˙senosti s textom VIII. knihy, preto
sa podrobne zaober· argument·ciou proti analÛgii v nej obsiahnutou. Z·roveÚ d·va VIII. knihu do s˙vislosti s IX. a X. knihou, aby sa ozrejmil Varronov argumentaËn˝ postup disputare in utramque partem. Praktick· Ëasù
predstavuje interpetaËn˝ preklad VIII. knihy.
AVRIGA ñ ZJKF 54, 2012, s. 131-140
15diplomky.PM6
138
26.8.2012, 14:39
MagisterskÈ diplomovÈ pr·ce 2010/2011 139
Autor: Miroslava KATONOV¡
Obor: klasickÈ jazyky
N·zev: Antonius Bonfinis: Symposion de virginitate et pudicitia coniugali
(preklad Ëasti diela a jeho kontext)
VedoucÌ pr·ce: Mgr. ºudmila Buz·ssyov·, Ph.D.
PoËet stran: 73 + prÌloha
Pr·ca pod·va struËn˙ charakteristiku kult˙rneho prostredia na dvore uhorskÈho kr·æa Mateja KorvÌna v 15. storoËÌ a ˙lohu symposiÌ, ktor˝ch tradÌcia
sa na kr·æovskom dvore obnovila. Predstavuje talianskeho humanistu Antonia Bonfiniho, jeho vzùah k Uhorsku a jeho dielo. V jednotliv˝ch podkapitol·ch autorka pr·ce poukazuje na okolnosti vzniku Symposia doloûenÈ ûivotopisn˝mi a historick˝mi ˙dajmi, predstavuje postavy vystupuj˙ce v Symposiu,
medzi ktor˝mi zohr·va centr·lnu ˙lohu kr·æovn· Beatrix, charakterizuje jazyk a öt˝l autora. Nosnou Ëasùou pr·ce je slovensk˝ preklad Ëasti Symposia.
VII.
FF TU v Trnave ñ Katedra klasick˝ch jazykov
(pripravila Erika JURÕKOV¡)
Autor: RÛbert BENDIK
Odbor: klasickÈ jazyky
N·zov: Georgius Haloinus ñ De eruditione puerorum
Ved˙ci pr·ce: Mgr. KatarÌna Karabov·, Ph.D. PoËet str·n: 99 + textov· prÌloha
Autor sa rozhodol preloûiù Ëasù diela fl·mskeho humanistu G. Haloina De
eruditione puerorum, ktor· je s˙Ëasùou publik·cie Restauratio linguae Latinae. A tak sa v pr·ci stret·vame s takmer 70 stranami prekladu tohto textu
o v˝chove a vzdel·vanÌ ml·deûe. Autor porovn·va Haloinov prÌstup k vzdel·vaniu s postupmi, s ktor˝mi sa stret·vame u pedagÛga z 13. storoËia Vincenta de Beauvais, a s didaktick˝mi n·zormi J. A. KomenskÈho v dielach Didactica magna a Najnovöia metÛda jazykov. Poukazuje na rozdiely v prÌstupe
vybran˝ch autorov k vyuËovaniu jazykov a najm‰ na odliön˝ ohlas a reakciu
odbornej verejnosti na diela t˝chto pisateæov. V z·vere podrobuje Haloinov
spis filologickej anal˝ze.
Autor: Michaela HOLIENKOV¡
Odbor: klasickÈ jazyky
N·zov: Koreöpondencia Leva VeækÈho z roku 451
Ved˙ci pr·ce: Mgr. KatarÌna Karabov·, Ph.D. PoËet str·n: 70 + textov· prÌloha
Predmetom sk˙mania tejto pr·ce boli vybranÈ listy z koreöpondencie p·peûa
Leva VeækÈho, vydanÈ v trnavskej univerzitnej knÌhtlaËiarni v roku 1767.
AVRIGA ñ ZJKF 54, 2012, s. 131-140
15diplomky.PM6
139
26.8.2012, 14:39
140 MagisterskÈ diplomovÈ pr·ce 2010/2011
Autorka s˙stredila svoju pozornosù na predhovor a na listy z roku 451, a to
konkrÈtne na koreöpondenciu t˝kaj˙cu sa snemu v Chalcedone, ktor˝ mal
rieöiù z·very Efezskej synody. Autorka okrem komentovanÈho prekladu
spracovala kapitoly o ûivotn˝ch osudoch Leva VeækÈho a problematike heretick˝ch uËenÌ, ku ktor˝m sa vyjadroval pr·ve Chalcedonsk˝ koncil. Druh·
kapitola pr·ce pon˙ka pohæad na starovekÈ formy listu a je venovan· aj v˝vinu epistolografickÈho û·nru v antike. V prÌlohe je zverejnen˝ prepÌsan˝ latinsk˝ text prekladan˝ch ËastÌ.
Autor: M·ria STR›»KOV¡
Odbor: klasickÈ jazyky
N·zov: Michal Manuel Olöavsk˝: Sermo de Sacra occidentalem inter et orien-
talem Ecclesiam Unione
Ved˙ci pr·ce: Mgr. Erika JurÌkov·, Ph.D.
PoËet str·n: 74
Cieæom pr·ce bol preklad a obsahovo-jazykov· anal˝za doteraz do slovenËiny nepreloûenej reËi biskupa MukaËevskej eparchie M. M. OlöavskÈho, ktor˙ uverejnil J. BaziloviË. Sermo z roku 1761 vznikla ako reakcia na konflikty, ktorÈ vznikli v dÙsledku odmietnutia prÌsahy posluönosti j·gerskÈmu
biskupovi zo strany mukaËevskÈho biskupa a ÔalöÌch n·boûensko-mocensk˝ch sporov. V ˙vodn˝ch kapitol·ch sa autorka zaober· nielen historick˝mi
pomermi v 18. storoËÌ, ale pozornosù je tu venovan· aj BaziloviËovmu ûivotu, dielu a pastoraËnej Ëinnosti. N·plÚou tretej kapitoly je uû samotn˝ preklad
uv·dzan˝ paralelne s latinsk˝m textom. ätvrt· kapitola pon˙ka obsahov˝, jazykov˝ a ötylistick˝ rozbor diela.
AVRIGA ñ ZJKF 54, 2012, s. 131-140
15diplomky.PM6
140
26.8.2012, 14:39