kultura 2014

Transkript

kultura 2014

KULTURA 2014
Národní divadlo / Nová scéna
Státní opera / Stavovské divadlo
OPERA Čert a Káča, Dvě vdovy, Jakobín, Così fan tutte, Rigoletto,
Kouzelná flétna, Figarova svatba, Bohéma, Trubadúr
BALET Don Quijote, Amerikana III, Sólo pro tři, Česká baletní symfonie II
ČINOHRA Radúz a Mahulena, Cyrano z Bergeracu, Racek, Strýček Váňa,
Pán z Prasečkova, Zahradní slavnost, Nosorožec, Čekání na Godota, Mikve,
Ohrožené druhy, Jedenácté přikázání
LATERNA MAGIKA Cocktail 012 – The Best Of
Op
a
r
e
foto Hana Smejkalová
Čert a káča Antonín Dvořák
Libreto: Adolf Wenig Dirigent: Jan Chalupecký Režie: Marián Chudovský Scéna: Adolf Born Kostýmy: Adolf Born
Sbormistr: Pavel Vaněk Choreografie: Daniel Wiesner
Obě nejpopulárnější opery Antonína Dvořáka, Čert a Káča i Rusalka, jsou napsány na pohádkové motivy. Námět opery Čert a Káča
vychází ze stejnojmenné pohádky Boženy Němcové o hubaté a nebojácné Káče, vychytralém ovčáku Jirkovi a oklamaném čertu
Marbuelovi. Dvořákovi se v ní podařilo mistrně vytvořit kontrastní scény lidově jadrné, čertovsky ohnivé i dvorsky vznešené. Scéna
a kostýmy Adolfa Borna propůjčují naší inscenaci nezaměnitelný punc tohoto originálního a oblíbeného výtvarníka.
Opera je nastudována v češtině a v představení jsou použity anglické titulky.
Délka představení: 2 hodiny 45 minut, 2 přestávky
Účinkují: Ovčák Jirka: Jaroslav Březina / Martin Šrejma, Káča: Kateřina Jalovcová / Jana Sýkorová, Čert Marbuel: Luděk Vele /
František Zahradníček, Kněžna: Jitka Svobodová / Yvona Škvárová, Máma: Ivana Ročková, Lucifer: Jiří Kalendovský / Bohuslav
Maršík, Čert vrátný: Pavel Novák / František Zahradníček, Čert – strážce: Antonín Hudi / Pavel Novák, Komorná: Lucie Hájková
/ Ludmila Vernerová, Maršálek: Jiří Hájek / Jiří Kubík, Muzikant: Jiří Hruška / Václav Lemberk, Čert – dítě: Josef Brindzák / Petr
Provazník, Orchestr, sbor a balet opery Národního divadla
Dvě vdovy Bedřich Smetana
Libreto: Emanuel František Züngel Hudební nastudování: Robert Jindra Dirigent: Robert Jindra, Jan Chalupecký Režie: Jiří Nekvasil
Scéna: Daniel Dvořák Kostýmy: Theodor Pištěk Sbormistr: Martin Buchta Choreografie: Ladislava Košíková Dramaturgie: Beno
Blachut
Inspirací k půvabné komické opeře Bedřicha Smetany Dvě vdovy z roku 1874 se stala francouzská komedie Lex deux veuves Jeana
Pierra Mallefilla. Smetana francouzský příběh lokalizuje do českého prostředí, to však není pro celkové ladění díla podstatné. Jde
o salonní či maloměstskou veselohru z „počátků moderních časů“, která dnešním divákům může připomínat leccos z prvorepublikových „filmů pro pamětníky“. Karolina a Anežka, sestřenice a zároveň vdovy, spolu tráví čas na vesnickém statku. Karolina je veselá,
bezstarostná a podnikavá, zatímco Anežka si myslí, že jako vdova musí do konce života jen truchlit. To se ale brzy změní!
Opera je nastudována v češtině a v představení jsou použity české a anglické titulky.
Délka představení: 2 hodiny 20 minut, 1 přestávka
Účinkují: Karolina: Marie Fajtová / Jana Sibera, Anežka: Dana Burešová / Maria Kobielska, Ladislav Podhájský: Aleš Briscein / Richard
Samek, Mumlal: Zdeněk Plech / Luděk Vele, Toník: Václav Sibera / Martin Šrejma, Lidka: Michaela Gemrotová / Yukiko Šrejmová
Kinjo, Orchestr a sbor Národního divadla
Op
er
a
Jakobín Antonín Dvořák
Libreto: Marie Červinková-Riegrová Dirigent: Zbyněk Müller, David Švec Režie: Jiří Heřman Scéna: Pavel
Svoboda Kostýmy: Alexandra Grusková Choreografie: Lucie Holánková Světelný design: Daniel Tesař
Sbormistr: Pavel Vaněk Sbormistr Kühnova dětského sboru: Jiří Chvála Dramaturgie: Beno Blachut
Dvořákův Jakobín je jednou z nejoblíbenějších českých oper. Do českého města na konci 18. století se z Paříže
vrací hraběcí syn, který byl kdysi otcem vyhnán pro svou svobodomyslnost. Než je mu dovoleno, aby se se svým
otcem smířil, musí spolu se svou ženou projít klubkem maloměstských intrik. Podstatnou roli v příběhu hraje tradičně oslavovaná česká hudebnost, láskyplný vztah Čechů k hudbě, která svou vřelostí a něhou dokáže obměkčit
i nejzatvrzelejší srdce. Školní scéna, v níž učitel Benda chystá s dětmi slavnostní kantátu na počest nového pána, pak
patří po zásluze do zlatého fondu české opery.
Opera je nastudována v češtině a v představení jsou použity české a anglické titulky.
Délka představení: 3 hodiny, 2 přestávky
Účinkují: Hrabě Vilém z Harasova: Ondrej Mráz / Miloslav Podskalský, Bohuš z Harasova: Roman Janál / Jakub Kettner /
Svatopluk Sem, Adolf z Harasova: Jiří Hájek / Jiří Kubík, Julie: Dana Burešová / Maria Kobielska, Filip: Zdeněk Plech / Luděk
Vele / František Zahradníček, Jiří: Aleš Briscein / Jaroslav Březina / Aleš Voráček, Benda: Vladimír Doležal / Jan Ježek /
Jan Markvart, Terinka: Jana Šrejma Kačírková / Kateřina Kněžíková / Alžběta Poláčková, Lotinka: Yvona Škvárová / Lenka
Šmídová, Orchestr, sbor a balet opery Národního divadla, Kühnův dětský sbor
Così fan tutte Wolfgang Amadeus Mozart
Libreto: Lorenzo Da Ponte Hudební nastudování: Robert Jindra Dirigent: Jan Chalupecký / Robert Jindra Režie: Martin Čičvák
Scéna: Tom Ciller Kostýmy: Marija Havran Sbormistr: Martin Buchta Dramaturgie: Ondřej Hučín
Pro svoji třetí společnou operu zvolili Mozart s Da Pontem námět veskrze komorní. Dva mladíci zde provádějí smělý experiment
nejen s city svých partnerek, ale také se svými vlastními. Jenže co odolá před lidskou pýchou a nekonečnou zvědavostí? Všechny
árie a ansámbly, patřící dnes mezi nejlepší operní „hity“, i jejich promyšlená dramaturgie v rámci celku, jejich kontrast, logická i překvapivá návaznost činí z Così fan tutte stále živý klenot operního repertoáru. Inscenace režiséra Martina Čičváka propůjčuje postavám opery zcela současnou mentalitu, do detailů rozehrává situaci po situaci, ale zároveň stále zůstává v rovině hořce ironického
a nadčasového podobenství.
Opera je nastudována v italském originále a v představení jsou použity české a anglické titulky.
Účinkují: Fiordiligi: Marie Fajtová / Pavla Vykopalová Dorabella: Stanislava Jirků / Michaela Kapustová / Annely Peebo Ferrando:
Jaroslav Březina / Aleš Briscein / Martin Šrejma Guglielmo: Jiří Hájek / Adam Plachetka / Svatopluk Sem Despina: Yukiko Šrejmová
Kinjo / Kateřina Kněžíková / Lenka Máčiková Don Alfonso: František Zahradníček / Peter Mikuláš / Martin Gurbal‘ Orchestr a sbor
Národního divadla
Op
a
r
e
Kouzelná flétna Wolfgang Amadeus Mozart
Libreto: Emanuel Schikaneder Hudební nastudování: Jan Chalupecký Dirigent: Jan Chalupecký, David Švec
Režie: David Radok Scéna: Katarína Hollá, Tazeena Firth Kostýmy: Katarína Hollá, Tazeena Firth Sbormistr: Martin
Buchta Choreografie: Hakan Mayer Sbormistr Kühnova dětského sboru: Jiří Chvála
Libreto ke Kouzelné flétně napsal dramatik, herec a zpěvák Emanuel Schikaneder, s jehož divadelním souborem, hrajícím ve vídeňském Theater auf der Wieden, udržoval Mozart přátelské kontakty. Vzápětí po své premiéře v září 1791
se Kouzelná flétna stala obrovským divadelním hitem. V této fantastické opeře se pohádkové a komické prvky snoubí
s moudrou filosofií a symbolikou zednářského hnutí, jehož byl Mozart členem. Nechte se unést příběhem lásky prince Tamina
a princezny Paminy, kteří překonají všechny zkoušky na cestě za společným štěstím. Inscenaci uvádíme v českém překladu
Vojtěcha Spurného a v dramaturgické úpravě režiséra Davida Radoka.
Opera je nastudována v češtině a v představení jsou použity anglické a německé titulky.
Účinkují: Sarastro – Mluvčí: Zdeněk Plech / Miloslav Podskalský Tamino: Aleš Briscein / Jaroslav Březina / Martin Šrejma Královna
noci: Jana Bernáthová / Martina Masaryková / Jana Sibera Pamina: Alžběta Poláčková / Lucie Fišer Silkenová První dáma: Jitka
Svobodová / Dana Burešová / Helena Kaupová Druhá dáma: Lucie Hájková / Stanislava Jirků Třetí dáma: Kateřina Jalovcová /
Lenka Šmídová Papageno: Jiří Hájek / František Zahradníček Papagena: Martina Bauerová / Yukiko Šrejmová Kinjo Monostatos:
Jan Ježek / Václav Sibera První ozbrojenec: Vladimír Doležal / Jan Markvart Druhý ozbrojenec: Aleš Hendrych / Pavel Novák První
genius: Petra Pospíšilová / Eliška Soukupová / Marie Šimůnková / Johana Štědrá / Helena Vajdlová Druhý genius: Linda Abiševa
/ Karolína Böhmová / Petra Bouzková / Veronika Kalátová / Jana Kuželová / Kateřina Zikmundová Třetí genius: Eva Chalupová /
Kateřina Motýlová / Veronika Pluhařová / Anna Šarounová První kněz: Eduard Exner / Ivan Havlíček Druhý kněz: Tomáš Masák /
Jiří Prudič Orchestr, sbor a balet opery Národního divadla, Kühnův dětský sbor
Le nozze di Figaro (Figarova svatba) Wolfgang Amadeus Mozart
Libreto: Lorenzo Da Ponte Dirigent: Jan Chalupecký, Robert Jindra Režie: Josef Průdek Scéna: Ján Zavarský Kostýmy: Eva
Farkašová-Zálešáková Choreografie: Daniel Wiesner Sbormistr: Pavel Vaněk, Martin Buchta Dramaturgie: Eva Petrášková
Libreto k Figarově svatbě napsal podle slavné komedie francouzského dramatika Pierra Beaumarchaise Lorenzo Da Ponte. Podtitul
„Bláznivý den“ prozrazuje, že všichni protagonisté zažijí den, na který nezapomenou. V této opeře o žárlivosti a lásce je Mozartem
mistrovsky zpracována celá galerie postav a postaviček v čele s panským sluhou a vtipálkem Figarem, který se se svým děvčetem,
komornou Zuzankou dokáže postavit nenapravitelnému sukničkářství hraběte Almavivy. Mozartova Figarova svatba je osudově
spojena s Prahou. Přestože se světová premiéra opery konala ve Vídni, teprve v Praze zažila svůj první skutečný triumf.
Účinkují: Figaro: Miloš Horák / Adam Plachetka / František Zahradníček Il conte di Almaviva: Jiří Brückler / Jiří Hájek / Roman Janál
La contessa di Almaviva: Marie Fajtová / Jitka Svobodová / Pavla Vykopalová Susanna: Kateřina Kněžíková / Petra Perla Nôtová
/ Jana Sibera / Jana Šrejma Kačírková Cherubino: Kateřina Jalovcová / Stanislava Jirků / Michaela Kapustová Marcellina: Yvona
Škvárová / Lenka Šmídová Bartolo: Zdeněk Plech / Luděk Vele Basilio: Jaroslav Březina / Vladimír Doležal / Martin Šrejma Don
Curzio: Václav Hajduch / Jiří Hruška / Václav Lemberk Antonio: Karel Drábek / Aleš Hendrych / Bohuslav Maršík Barbarina: Olessia
Baranová / Barbora Perná / Yukiko Šrejmová Kinjo Ambrosio: Richard Renner První družička: Věra Polednová / Blanka Sládková
Druhá družička: Blanka Březinová / Nikola Houdková Orchestr, sbor a balet opery Národního divadla
Op
er
a
Rigoletto Giuseppe Verdi
foto Archiv Státní opery
Libreto: Francesco Maria Piave Dirigent: Richard Hein, Jan Chalupecký Režie: Karel Jernek
Scéna: Zbyněk Kolář Kostýmy: Olga Filipi Sbormistr: Adolf Melichar Choreografie: Daniel Wiesner
Spolu s Traviatou a Trubadúrem tvoří Rigoletto (1851) známou trojici děl, která Verdiho proslavila
po celém světě. Námět opery, převzatý z dramatu Victora Huga Král se baví, představuje tragický příběh
o dvorním šaškovi Rigolettovi a jeho krásné dceři Gildě, která se stane obětí jeho promiskuitního pána,
mantovského vévody. Světová premiéra 11. 3. 1851 v Benátkách byla jednoznačným triumfem a vévodův
cynický popěvek „La donna è mobile” (Ó jak je měnivé to srdce ženy) si příštího dne zpívali lidé na ulicích. Verdiho melodické bohatství a mistrné vykreslení charakterů hlavních postav dodnes uchvacuje operní publikum
celého světa.
Délka představení: 2 hodiny 20 minut se 2 přestávkami
Účinkují: Vévoda mantovský: Peter Berger / Ľudovít Ludha / Alexander Schulz Rigoletto: Martin Bárta / Miguelangelo
Cavalcanti / Richard Haan / Vladimír Chmelo / Ivan Kusnjer / Pavel Klečka Gilda: Simona Houda-Šaturová / Kateřina
Kněžíková / Jana Sibera / Marina Vyskvorkina Sparafucile: Milan Bürger / Ivo Hrachovec / Ladislav Mlejnek / Luděk Vele
Magdalena: Sylva Čmugrová / Galia Ibragimova Curado / Andrea Kalivodová / Jana Sýkorová Giovanna: Sylva Čmugrová
/ Erika Jarkovská / Lubomíra Popova Alabozova / Yvona Škvárová Monterone: Miloš Horák / Oleg Korotkov / František
Zahradníček Marullo: Jiří Brückler / Oldřich Kříž Borsa: Lubomír Havlák / Jiří Hruška Hrabě Cyrano: Ivo Hrachovec / Lukáš
Hynek-Krämer / Adam Leftwich Hraběnka Ceprano: Erika Jarkovská / Lubomíra Popova Alabozova Páže: Petra Břicháčová /
Šárka Knížetová / Gabriela Pešinová Orchestr a sbor Státní opery
La bohème (Bohéma) Giacomo Puccini
foto Karel Kouba
Libreto: Giuseppe Giacosa, Luigi Illica Hudební nastudování: Ondrej Lenárd Dirigent: Tomáš Brauner, Jiří Štrunc
Režie: Ondřej Havelka Scéna: Martin Černý Kostýmy: Jana Zbořilová Sbormistr: Adolf Melichar Choreografie: Jana Hanušová
Dramaturgie: Jitka Slavíková
Knižní vydání Obrazů ze života bohémy pařížského malíře a spisovatele Henryho Murgera v roce 1851 mělo mimořádný úspěch
a Puccini v něm okamžitě vycítil velké dramatické možnosti. Dojemný příběh o lásce básníka Rudolfa k něžné Mimi, které není dopřáno dlouhého života, a o přátelství čtyř mladých umělců na Montmartru byl pro operu ideálním námětem. Puccini zde prokázal
mistrovství v hudebním vystižení místního koloritu; Claude Debussy prý prohlásil, že nepoznal nikoho, kdo by lépe hudebně vystihl
Paříž než Puccini. Nastudování Bohémy v nápadité a vkusné režii Ondřeje Havelky bylo nominováno na Inscenaci roku 2008 v tradiční
anketě Divadelních novin.
Délka představení: 2 hodiny 15 minut s 1 přestávkou
Účinkují: Rodolfo: Peter Berger / Tomáš Černý / Luciano Mastro / Richard Samek Marcello: Martin Bárta / Jiří Hájek / Svatopluk
Sem Mimi: Maria Kobielska / Pavla Vykopalová Musetta: Marie Fajtová / Jana Sibera / Anna Todorova / Marina Vyskvorkina
Schaunard: Jiří Brückler / Oldřich Kříž / František Zahradníček Colline: Miloš Horák / Ivo Hrachovec / Jiří Sulženko Benoit: Aleš
Hendrych / Bohuslav Maršík Alcindoro: Lubomír Havlák / Dalibor Janota Parpignol: Jiří Hruška / Jan Ondráček Celník: Luděk
Koverdynský / Libor Novák Seržant: Luděk Koverdynský / Tomáš Kyndl / Martin Beck / Libor Novák Číšník: Petr Jirsa Kaprál: Jiří
Němeček Orchestr a sbor Státní opery
Op
et
l
a
B
/
a
er
foto Martin Divíšek
Trubadúr (Il trovatore) Giuseppe Verdi
Libreto: Salvatore Cammarano Hudební nastudování: Jan Latham-Koenig Dirigent: Richard Hein, Jan Latham-Koenig, Jiří
Štrunc Režie: Lubor Cukr Scéna: Josef Jelínek Kostýmy: Josef Jelínek Sbormistr: Adolf Melichar Dramaturgie: Jitka Slavíková
Romantický příběh ze Španělska 15. století o trubadúrovi Manrikovi a cikánce Azuceně, plný hrdinství, úkladů, lásky, nenávisti
a pomsty, je značně spletitý a jeho zápletky nepravděpodobné. Nicméně Verdi si se všemi dějovými fabulacemi skvěle poradil
a v Trubadúrovi vytvořil jedno ze svých nejúčinnějších děl. Jeho melodie jsou zde přímo marnotratně bohaté, kovářská píseň cikánů
„Vedi le fosche notturne” z 2. jednání se dočkala celé řady parafrází včetně jazzové úpravy Glenna Millera. Trubadúr spolu s Traviatou
a Rigolettem dodnes láme rekordy v počtu představení a návštěvnosti v operních divadlech na celém světě.
Délka představení: 2 hodiny 30 minut s 1 přestávkou
Účinkují: Hrabě Luna: Miguelangelo Cavalcanti / Richard Haan / Svatopluk Sem Leonora: Anda-Louise Bogza / Simona Procházková
/ Anna Todorova Azucena: Veronika Hajnová / Galia Ibragimova Curado / Jana Sýkorová Manrico: Michal Lehotský / Alexander
Schulz Ferrando: Miloš Horák / Oleg Korotkov / Roman Vocel Inez: Jana Horáková Levicová / Dagmar Vaňkátová Ruis: Lubomír
Havlák / Jiří Hruška Starý cikán: Dalibor Pavelka / Nikola Tašev Posel: Jiří Honus / Nikolaj Nikolov Matka Azuceny: Olga Kyndlová
Mladík: Sergej Smirnyj / Libor Novák Orchestr a sbor Státní opery
Amerikana III
Theme and Variations
Choreografie: George Balanchine
Hudba: Petr Iljič Čajkovskij
In The Middle Somewhat Elevated
Choreografie: William Forsythe
Hudba: Thom Willems
Fancy Free
Choreografie: Jerome Robbins
Hudba: Leonard Bernstein
Již potřetí v historii uvádí Balet Národního divadla titul s názvem Amerikana, který českému publiku postupně představuje balet
americké provenience 20. století. Amerikana III je tentokrát složena z choreografií nezapomenutelného George Balanchina,
unikátního Williama Forsytha a „oskarového“ Jeroma Robbinse. Prestižní tituly připomínají přelom ve vývoji klasického baletního
stylu a fascinující taneční techniky.
Hraje Orchestr Státní opery
Délka představení: 2 hodiny 10 minut
Uvádíme ve Státní opeře.
foto Pavel Hejný
Ba
le
foto Martin Divíšek
t
Don Quijote Ludwig Minkus
Režie: Jaroslav Slavický
Choreografie: Jaroslav Slavický, Kateřina Slavická a Hana Vláčilová podle M. Petipy a A. Gorského
Žhavé Španělsko, zakázaná láska, odlehčení, humor a cesta stárnoucího rytíře Dona Quijota za vysněnou dívkou jeho
srdce. Pojďme se společně vydat na cestu za ideály lásky, cti, pravdy a dobra, které dnes mohou vypadat jako směšné,
hloupé a nereálné... Přesto ze všech sil držme Donu Quijotovi palce, přejme si, ať jeho sen, neohrožená touha a dychtivost alespoň na chviličku nakazí i nás ostatní.
Slavný baletní titul se závanem motivů Cervantesova románu inscenoval Jaroslav Slavický.
Uvádíme ve Státní opeře.
Hraje Orchestr Státní opery
Brel – Vysockij – Kryl / Sólo pro tři
Hudba: Jacques Brel, Vladimir Vysockij, Karel Kryl Choreografie a režie: Petr Zuska
Svébytní umělci, kteří ač mluvili odlišnými jazyky, jakoby promlouvali stejnou řečí. Hlasem své doby, hlasem svého národa, ale
především hlasem lidského srdce, bez ohledu na čas a prostor.
Jedno z nejúspěšnějších autorských děl v Národním divadle z dílny Petra Zusky oceněné mnoha cenami na hudbu slavných
a zároveň kontroverzních zpívajících básníků je podobenstvím o boji s hloupostí, zlem i sebou samým. Podobenstvím o lásce,
bezbřehém smutku, svérázném humoru a nevyhnutelné samotě. Podobenstvím o smrti.
Uvádíme v Národním divadle.
foto Roman Sejkot
Ba
le
t
O
N
I
Č
/
A
R
H
foto Pavel Hejný
Česká baletní symfonie II
Polní mše
Hudba: Bohuslav Martinů
Choreografie: Jiří Kylián
Stabat Mater
Hudba: Antonín Dvořák
Choreografie: Petr Zuska
Guru
Hudba: Jan Jirásek
Choreografie: Viktor Konvalinka
Premiéra České baletní symfonie II bude uvedena u příležitosti „Roku české hudby“ a naváže na stejnojmenný titul, který měl premiéru v roce 2007. Komponovaný večer divákům představí české choreografy tvořící na českou hudbu – Polní mši Jiřího Kyliána, Stabat
Mater Petra Zusky a původní choreografii z dílny nejmladší generace talentovaných českých tvůrců Viktora Konvalinky.
Uvádíme v Národním divadle.
Hraje a zpívá Orchestr, sbor a sólisté Opery Národního divadla
Premiéry: 17. a 18. 4. 2014
foto Viktor Kronbauer
Julius Zeyer
Radúz a Mahulena
Režie: J. A. Pitínský
Hrají: Vojtěch Dyk j.h., Pavla Beretová, Alois Švehlík/Petr Pelzer, Jiří Štěpnička, Milan Stehlík, Jan Bidlas, Johanna Tesařová, Kristýna
Podzimková j.h., Eva Vrbková j.h., Marie Málková j.h.
Zeyerova dramatická báseň spojuje klasické pohádkové motivy s mytologickými odkazy a obrazivým jazykem. Radúz a Mahulena ze
znepřátelených království překonávají pro svou lásku nejen nástrahy osudu, ale i kouzla královny Runy. Zeyer vytvořil neobyčejně
působivé dílo, jehož hlavním těžištěm je síla slova, umocněná bohatou symbolikou barev a přírodních živlů.
Národní divadlo (Činohra ND)
Délka představení 2:40
ČIN
O
HR
A
foto Martin Špelda
Edmond Rostand
CYRANO Z BERGERACU
Režie: Michal Dočekal
Hrají: David Prachař, Saša Rašilov, Jana Janěková ml., Jiří Štěpnička, David Matásek, Jan Dolanský, Alois Švehlík/
František Němec, Ladislav Mrkvička, Vladislav Beneš a další.
Rostandovo klasické drama je manifestem mužnosti, cti, přátelství a lásky, hodnot potřebných vždy a každému. Manifestační je i přihlášení se k tradici, která Cyranem žije v českém divadelním životě víc než jedno století. Cyrano je svým
způsobem i pamětníkem a průvodcem po českém divadle minulého, právě uplynulého století. I proto je na scéně Národního
divadla uváděn v překladu Jaroslava Vrchlického.
Národní divadlo (Činohra ND) - derniéra červen 2014
Anton Pavlovič Čechov
RACEK
Komedie o čtyřech dějstvích
Hrají: Taťjana Medvecká, František Němec, Jan Dolanský, David Prachař, Ladislav Mrkvička, Magdaléna Borová, Lucie Žáčková, Saša
Rašilov, Johanna Tesařová, Alexej Pyško.
Celý svět je naruby a vzhůru nohama. Skoro každý něco hledá, protože mu cosi chybí. Treplev miluje Ninu, ta se zamiluje do Trigorina.
Máša nešťastně miluje Trepleva, ale vezme si Medveděnka. Polina miluje Dorna, ale žije s Šamrajevem. Arkadinová miluje sebe, ale žije
s Trigorinem. Dvě vyhaslé hvězdy spojuje sebeláska. Cit, láska se stávají v Rackovi pouze trapným nedorozuměním. Choroby duše
jsou jen těžko léčitelné. Pasivita člověka ničí. Je potřeba něco udělat.
Stavovské divadlo (Činohra ND)
foto Lucie Jansch
A
R
H
O
ČIN
foto Lucie Jansch
Anton Pavlovič Čechov
STRÝČEK VÁŇA
Hrají: František Němec, Iva Janžurová, Igor Bareš, Martin Pechlát, Saša Rašilov, Lucie Žáčková, Kateřina Holánová, Johanna Tesařová
a další.
Toužení, zklamání, naděje, zlost. Pocity, které provázejí člověka od chvíle, kdy si začne plně uvědomovat, že mu život protéká mezi
prsty. Jsme znechucení světem, kde ve většině případů vládnou neschopní jedinci, kteří se obvykle nemohou pochlubit ničím jiným,
než gloriolou úspěchu. A penězi. Právě ty jsou v dnešním světě, zdá se, nejdůležitější. Ideje a ideály zmizely. Čekáme. Na štěstí,
na změnu, na smrt. A doufáme, že nakonec zvítězí pravda a láska nad lží a nenávistí. To platilo před sto lety stejně, jako dnes.
Molière
PÁN Z PRASEČKOVA
Režie: Hana Burešová
Hrají: Václav Postránecký, Ondřej Pavelka, Jana Pidrmanová, Radúz Mácha, Pavla Beretová, Filip Rajmont, Jiří Štěpnička, a další.
Lakota, intriky, ziskuchtivost, hloupost, pýcha a touha po dobrém společenském postavení, jsou témata, která hýbala společností
nejen v době, kdy Molière Pána z Prasečkova psal, ale i dnes.
Pána z Prasečkova napsal Molière pro královské slavnosti v Chambord v roce 1669, jako komedii – balet v próze. Autorem hudby byl
Jean-Baptiste Lully. I v této komedii vytvořil Molière živý typ přihlouplého, pošlechtěného měšťana, který touží po společenském
vzestupu. Ten mu má zajistit sňatek s Julií, dcerou významného šlechtice Oronta. Julie však miluje Erasta. Mladí milenci vymyslí plán,
jak pána z Prasečkova před rodiči znemožnit.
foto Pavel Nesvadba
ČIN
O
HR
A
foto Pavel Nesvadba
Václav Havel
ZAHRADNÍ SLAVNOST
Režie: Dušan Pařízek
Hrají: Vladimír Javorský j. h., Martin Pechlát, Alois Švehlík/Jiří Štrébl j.h., Eva Salzmannová, Roman Zach j. h., Johanna
Tesařová, Jan Bidlas, Jaromíra Mílová.
Absurdní komedii o kariéristovi Hugo Pludkovi napsal Václav Havel před půl stoletím. Poprvé byla uvedena v roce 1963
v Divadle Na zábradlí, inscenovali ji dva velikáni českého divadelnictví Otomar Krejča a Jan Grossmann. O rok později zahájila
svou pouť po světových jevištích. Dodnes zůstala aktuální, až nebezpečně živá. Příběh přizpůsobivého snaživce, který se
prožvaní do lepší společnosti likvidátorů a zahajovačů a požadované mimikry dokáže přijmout tak dokonale, že ho ani vlastní
rodiče nepoznávají, je velmi, velmi současný. Není to snad absurdní?
Hadar Galron
MIKVE
Hrají: Iva Janžurová, Vanda Hybnerová, Jana Boušková, Taťjana Medvecká, Eva Salzmannová, Jana Pidrmanová, Antonie Talacková
a Pavla Beretová.
Příběhy žen, o nichž všichni vědí, ale nikdo nemluví.
Mikve - prostor rituální lázně - se ve hře izraelské dramatičky Hadar Galron stává místem střetu různých přístupů k víře i k životu.
Na pozadí tradičního rituálu otevírá tato současná hra téma postavení žen ve společnosti, vztahu ortodoxní komunity k běžnému
životu, především ale nabízí vynikající herecké příležitosti prostřednictvím psychologicky bohatých postav a jejich dramatických
osudů.
foto Bohdan Holomíček
A
R
H
O
ČIN
foto Pavel Hejný
František Ferdinand Šamberk / David Drábek
JEDENÁCTÉ PŘIKÁZÁNÍ
Režie: David Drábek
Hrají: Saša Rašilov, Martina Preissová, David Matásek, David Prachař, Jan Bidlas. Pavla Beretová, Martin Pechlát, Jana Pidrmanová,
Jana Boušková, Zdeněk Maryška j. h. / Petr Čtvrtníček j. h.,
„Nezapřeš ženy své!“ I tak by se mohla jmenovat nejhranější Šamberkova komedie o zapřisáhlých starých mládencích. Právě zapření
vlastní manželky jednoho ze čtyř přátel, který se bojí ostatním přiznat, že porušil sázku a oženil se, je základní zápletkou hry. K odhalení pravdy přispěje ženskou lstí a intrikami samozřejmě ona zapřená manželka. Staromládenecký spolek je rozpuštěn. A zdá se,
že v pravý čas, protože po staromládenectví už nikdo z nich netouží.
Samuel Beckett
ČEKÁNÍ NA GODOTA
Má cenu ještě něco očekávat? A pokud ano, čekáme vůbec na správném místě?
Hrají: David Matásek, David Prachař, Ondřej Pavelka, Jan Kačer.
Nejproslulejší Beckettova hra, poprvé uvedená v roce 1953, znamenala mezník ve vývoji moderního divadla. Hra o dvou jednáních,
pojednávající o nekonečném, bezútěšném čekání na někoho, kdo by mohl vnést smysl do lidského života, se dočkala nesčetných,
mnohdy protichůdných výkladů. Místo protagonistů se hrdinové stávají diváky jakési hry ve hře, jež je stylizovanou vizí útlaku a násilí
jako odvěkých pout lidské společnosti.
Nová scéna ND (Činohra ND)
foto Bohdan Holomíček
ČIN
O
HR
A
foto Hynek Glos
Petr Zelenka
OHROŽENÉ DRUHY
Režie: Petr Zelenka
Hrají: Jiří Štěpnička, Igor Bareš, Miluše Šplechtová, Sabina Králová, Jan Dolanský, Michal Kern j.h. a další.
Hra Petra Zelenky, jednoho z nejúspěšnějších českých dramatiků. Příběh o boji s nadnárodní farmaceutickou korporací,
o znovunalezení dávno ztraceného přátelství a mnoha podobách lásky.
Eugène Ionesco
NOSOROŽEC
Režie: Gábor Tompa
Hrají: David Prachař, Radúz Mácha, Václav Postránecký, Ondřej Pavelka, Lucie Žáčková, Jan Bidlas, Jaromíra Mílová, Petr Motloch,
Petr Pelzer a další.
Jedna ze základních divadelních her 20. století, která stojí žánrově na pomezí divadla absurdity, existenciálního dramatu, klasické
frašky a burlesky. Vypráví příběh lidí z malého města ocitnuvších se náhle v podivných osidlech zla, které na sebe bere poněkud
směšnou podobu nosorožce. Je stále více patrné, že tato fraška je podobenstvím nerovného boje člověka s nástupem všech hrozeb
moderní doby. Odráží celou škálu podob takového souboje, přičemž na sebe bere pestré kostýmy žánrových odstínů od komedie,
přes frašku, drama až po tragédii. Patří nepochybně k nejvýraznějším dílům světového divadla a její režie se ujal významný evropský
režisér Gábor Tompa se svým mezinárodním týmem.
foto Martin Kámen
La
te
r
na
a
k
i
g
a
M
Cocktail 012 – The Best of
foto Petr Našic
Námět: Václav Janeček Dramaturgie: Václav Janeček Režie: Jan Loukota Střih: Jan Loukota Kamera: Jan Loukota Hudba:
Stanislav Abrahám Sound-design: Stanislav Abrahám Scéna: Miloslav Heřmánek Kostýmy: Jarmila Konečná, Pavel Knolle,
Roman Šolc, Šárka Polak Hejnová, Jan Skalický, Pavel Ivančic
Účinkují členové souboru Laterny magiky.
V inscenaci Cocktail 012 - The Best of představujeme divákům průřez repertoáru Laterny magiky ze současnosti i minulosti formou nejoblíbenějších scének z různých titulů. Komponovaný večer je reprezentativní přehlídkou nejrůznějších témat a uměleckých
postupů, které Laterna magika využívá, a umožňuje divákovi, aby se s nimi seznámil a některá představení třeba navštívil v jejich
celovečerní podobě. Uvádíme ukázky z minulosti (např. Krkolomná jízda z Variací 1963) i současných projektů (Casanova, Graffiti,
Legendy magické Prahy).
Součástí je také krátká revue Code 58.08, kterou Laterna magika oslavila v roce 2008 50. výročí svého založení. Code 58.08 je malou
podívanou na to, jak se film a digitální technologie mohou jednou rozvinout spolu s taneční složkou v rukou mladé generace. Nechybí
retro taneční výstup, pohled do zákulisí a malá prohlídka míst spojených s Laternou magikou a jejím působením, která diváci projdou
spolu s ústřední dvojicí tanečníků.
Délka představení: 1 hodina 40 minut, 1 přestávka
Pra
vid
la
8.
Postup pro uplatnění:
• Rezervace vstupenek: online na stránkách
www.narodni-divadlo.cz (max. 10 ks), telefonicky (224 901 319,
419, 438, 668, 410, 417, 638), nebo e-mailem:
[email protected].
• Vyzvednutí vstupenek: slevu můžete uplatnit pouze
v pokladnách ND. Po vystavení rezervačního čísla také můžete
objednat vstupenky na dobírku (80 Kč) nebo na fakturu (50 Kč).
Kupóny pak společně s objednávkou zašlete poštou na obchodní
oddělení Národního divadla
(Národní divadlo – obchodní oddělení, Ostrovní 1, Praha 1, 112 30).
Objednávka musí obsahovat číslo rezervace, počet vstupenek,
název a datum představení, fakturační a dodací adresu objed návajícího a přiložené kupóny.
9. Při nedodržení některého z uvedených pravidel Vám sleva nebude
poskytnuta.
10. Komentované prohlídky divadla nejsou zahrnuty v ceně. Bližší
informace Vám rádi poskytneme při rezervaci vstupenek.
11. V případě jakýchkoliv dotazů či připomínek týkajících se tohoto
projektu nás, prosím, kontaktujte na telefonním čísle zákaznického
servisu BONUSYS +420 602 371 099. Zákaznický servis BONUSYS
je Vám k dispozici každý pracovní den od 9:00 do 17:00 hodin.
12. Kompletní program a další představení, na která se budou kupóny
vztahovat, najdete vždy aktuálně na stránkách
www.bonusys.cz/kalendar-program-divadel.
Vyberete Národní divadlo Praha.
AKTUÁLNÍ PROGRAM K TOMUTO PROJEKTU SLEDUJTE NA www.bonusys.cz
www.bonusys.cz
www.bonusys.cz/kalendar-program-divadel
po
ry:
brožu
ční
ma
or
inf
ití
už
PRAVIDLA POUŽITÍ INFORMAČNÍ BROŽURY A OBCHODNÍ PODMÍNKY
1. Informační brožura je platná do 31. 12. 2014 a opravňuje držitele
k nákupu až 10 vstupenek na vybraná představení s 50% slevou.
2. Kupóny lze využít POUZE NA TATO PŘEDSTAVENÍ v Národním
divadle, Stavovském divadle, Státní opeře a na Nové scéně, a to
na všechny reprízy do 31. 12. 2014:
OPERA
Národní divadlo: Čert a Káča, Dvě vdovy, Jakobín
Stavovské divadlo: Così fan tutte, Kouzelná flétna, Figarova svatba
Státní opera: Bohéma, Trubadúr, Rigoletto
BALET
Státní opera: Don Quijote, Amerikana III
Národní divadlo: Sólo pro tři, Česká baletní symfonie II
ČINOHRA
Národní divadlo: Radúz a Mahulena, Cyrano z Bergeracu (derniéra
červen 2014)
Stavovské divadlo: Racek, Strýček Váňa, Pán z Prasečkova, Zahradní
slavnost, Jedenácté přikázání, Mikve
Nová scéna: Nosorožec, Čekání na Godota, Ohrožené druhy
LATERNA MAGIKA
Nová scéna: Cocktail 012 – The Best Of
(Národní divadlo si vyhrazuje právo na změnu programu, nabízených
titulů nebo ceníků po celou dobu trvání této nabídky.)
3. Vstupenky je možné rezervovat maximálně na 5 dní.
4. Slevy nelze kombinovat s jinými slevami nebo akcemi.
5. Informační brožura je přenosná.
6. Nabídka je omezena kapacitou hledišť, a proto doporučujeme
včasný nákup vstupenek.
7. Tato sleva neplatí při nákupu vstupenek prostřednictvím smluvních
partnerů Národního divadla a při nákupu přes internet.
NÁRODNÍ DIVADLO
(Provozní budova ND)
Ostrovní 1, Praha 1
Pondělí – Neděle, 10 – 18 hodin
STÁTNÍ OPERA
Wilsonova 4, Praha 1
Pondělí – Neděle, 10 – 18 hodin
NOVÁ SCÉNA
Národní 4, Praha 1
Pondělí – Pátek, 9 – 18 hodin
Sobota – Neděle, 10 –18 hodin
Objednávky vstupenek:
Pondělí – Pátek, 9 – 17 hodin
TEL: 224 901 319, 419, 438, 668, 410, 417, 638
FAX: 224 901 545
E- MAIL: [email protected]
www.narodni-divadlo.cz
Informační brožuru vydává:
PRO BONUSYS s.r.o., Kaprova 42/14, 110 00 Praha 1
IČO: 286 17 231
Obchodní oddělení a distribuce: Opletalova 1417/25, 110 00 Praha 1
TEL: +420 602 371 099, E-MAIL: [email protected]
www.bonusys.cz
Distributor je povinen Vám na vyžádání vystavit daňový doklad.
Cena informační brožury je 999 Kč.

kultura 2014

Transkript

Podobné dokumenty

DRAHÉ TETY A JÁ DEŠTIVÉ DNY

Aktuální obsazení - DJKT - Divadlo JK Tyla v Plzni

Výlet do pražského divadla Minor na představení „NAŠE RODINA“ v

Krupkovo náměstí, Praha 6 - Bubeneč

Kašparova polívka

místa činu