1 | 14 - Účetní kavárna

Transkript

odborn˘ mûsíãník pro úãetní praxi
téma mûsíce
Zdanûní pﬁíjmÛ z pronájmu
a daÀové pﬁiznání za rok 2013
– praktické rady
Zmûny v oblasti DPH v roce 2014
REKODIFIKACE
Sledujeme za Vás
Silniãní daÀ od roku 2014
Rekodifikace práva a navazující
úãetní a daÀová legislativa
s úãinností od 1. 1. 2014
1
2014
Stránka 1
1 | 14
Novinky v legislativě
Legislativní novinky
Ing. Jan Brantl, Ing. Lenka Kohanová
Aktualita
Zaplatíte-li na neregistrovaný účet plátce DPH,
riskujete, že se stanete ručitelem
Téma měsíce
Zdanění příjmů z pronájmu a daňové přiznání
za rok 2013 – praktické rady
Ing. Ivan Macháček
Aktualita
Změny u daně z nemovitostí
Účetní praxe
Druhové a účelové členění výsledovky
– jaké přináší výhody a nevýhody?
Ing. Pavlína Vančurová, Ph.D.
Aktualita
Uplatňování DPH u dodání a nájmu vybraných
nemovitých věcí po 1. 1. 2014
2
ČSSZ INFORMUJE: POVINNÁ
ELEKTRONICKÁ KOMUNIKACE
V ROCE 2014
3
Povinnost komunikovat ve stanovených případech
s Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) výhradně elektronicky ukládá zaměstnavatelům, stejně
jako lékařům a OSVČ, zákon č. 470/2011 Sb. Těm zaměstnavatelům, kteří se nestihli dostatečně připravit
na elektronické předávání tiskopisů od 1. 1. 2014,
ČSSZ ještě v příštím roce umožní splnit tuto povinnost
i prostřednictvím tiskopisu v klasické papírové podobě. Po projednání závěrů monitorovací zprávy k zavedení elektronické komunikace s ministrem práce
a sociálních věcí Františkem Koníčkem rozhodl ústřední ředitel ČSSZ Vilém Kahoun o udělení roční výjimky
vztahující se na všechny tiskopisy podávané ze zákona zaměstnavateli. Dříve udělené výjimky pro lékaře
a osoby samostatně výdělečně činné samozřejmě zůstávají v platnosti.
4
13
14
20
Daň z přidané hodnoty
Změny v oblasti DPH v roce 2014
Ing. Dagmar Fitříková
21
Problémy z praxe
Silniční daň od roku 2014
Ing. Martin Děrgel
24
Aktualita
DPH se bude od ledna přiznávat už jen elektronicky 28
Rekodifikace
Rekodifikace práva a navazující účetní
a daňová legislativa s účinností od 1. 1. 2014
Ing. Ivana Pilařová
Z portálu Účetní kavárna
Příspěvky k rekodifikaci z časopisu
Rekodifikace & praxe
Účetní praxe
Rozdíly v účetní závěrce podnikatelských subjektů
v České republice
Ing. Jan Gláserová, Dr.
Účetní praxe
Oprava chyb minulých období v účetní závěrce
Štěpán Kmoch
OBSAH
Účetnictví v praxi
15:23
29
32
33
36
Tip na semináře
Zvukové nahrávky přednášek v MP3
38
Zaměstnání, semináře
39
Daňový kalendář
39
Z portálu Účetní kavárna
Zaostřeno na portál Účetní kavárna (9. část)
40
Úkolem ČSSZ je zavést povinnou elektronickou komunikaci. To rovněž znamená, že ČSSZ bude nadále monitorovat vývoj spojený s elektronickým podáním
zákonem stanovených formulářů a průběžně vyhodnocovat přechodné období, zda jej povinné subjekty
využívají efektivně k přechodu na elektronickou komunikaci. Ústřední ředitel ČSSZ současně uložil zpracovat podklad pro úpravu stávající legislativy, aby jej
předložil Ministerstvu práce a sociálních věcí.
Z monitorovací zprávy v zásadě vyplývá, že jsou patrné
velké rozdíly mezi malými zaměstnavateli (do 10 zaměstnanců) a velkými zaměstnavateli. Malí zaměstnavatelé ČSSZ zpravidla zasílají své dokumenty v listinné
podobě, velcí zaměstnavatelé v naprosté většině případů využívají elektronickou komunikaci. Malí zaměstnavatelé s celkovým počtem cca 650 tisíc zaměstnanců
tvoří v evidenci ČSSZ zhruba 80 %. Na druhé straně
9 % velkých zaměstnavatelů s více než 25 zaměstnanci zaměstnává přes 3 miliony lidí.
Technicky je ČSSZ na elektronickou komunikaci již několik let připravena. Jako první ze státních institucí
umožnila tzv. e-Podání formulářů. Systém pro elektronickou komunikaci funguje od roku 2005 a elektronicky se přijímají miliony formulářů. V uplynulých letech
se ČSSZ podařilo dojednat s vývojáři programů pro
účetnictví a správu mezd, aby součástí těchto aplikací
byly i moduly umožňující přímé odesílání nejčastějších
povinných formulářů do systému ČSSZ ke zpracování.
Obdobná jednání proběhla i s výrobci software pro lékaře a zdravotnická zařízení.
Tisková zpráva ČSSZ ze dne 4. 12. 2013
Připojte se k nám na facebooku! www.facebook.com/ucetnikavarna
www.ucetnikavarna.cz
11.12.2013
Účetní kavárna
UvP_01_14_zlom
1
UvP_01_14_zlom
11.12.2013
15:23
Stránka 2
Účetní kavárna
NOVINKY V LEGISLATIVĚ
2
1 | 14
Legislativní novinky
Ing. Jan Brantl, Ing. Lenka Kohanová, Brantl & Partners, s.r.o.
ZÁKONNÁ OPATŘENÍ TÝKAJÍCÍ SE
DAŇOVÝCH ZÁKONŮ DEFINITIVNĚ
PLATÍ
V rámci své první schůze se nově zvolená Poslanecká sněmovna zabývala zákonnými opatřeními Senátu, která se
mimo jiné týkají změn daňových zákonů a která byla druhou komorou parlamentu přijata v období po předčasných volbách. Přes některé úvahy o odložení účinnosti
nového občanského zákoníku a tedy i odmítnutí souvisejících změn daňových zákonů, byla zákonná opatření dne
27. listopadu 2013 Poslaneckou sněmovnou definitivně
schválena. Tímto aktem nám tedy byla dána jednoznačná
negativní odpověď na další snahy odložit rekodifikaci soukromého práva, která vstupuje v účinnost dne 1. ledna 2014.
Příslušná usnesení Poslanecké sněmovny vyšla ve Sbírce
zákonů dne 29. listopadu 2013. Změny zákonů přijaté Senátem tak zůstávají nadále v platnosti. Konkrétně byly potvrzeny následující senátní opatření:
■ zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí,
■ zákonné opatření Senátu č. 341/2013 Sb., kterým se
mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách,
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 55/2012 Sb.,
kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,
■ zákonné opatření Senátu č. 342/2013 Sb., kterým se
mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů,
■ zákonné opatření Senátu č. 344/2013 Sb., o změně
daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů.
Daňovým subjektům tak nezbývá nic jiného než se připravit, vedle změn v soukromoprávní oblasti, i na rozsáhlou
novelizaci daňových předpisů. Jedná se především o významnou novelu zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“),
zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), a zákona
č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších
předpisů. Vedle toho dochází ke zrušení daně dědické
a daně darovací při současném převedení darů a dědictví
do předmětu daní z příjmů a k nahrazení daně z převodu
nemovitostí novou daní z nabytí nemovitých věcí.
INFORMACE GFŘ K NEREALIZOVANÝM
KURSOVÝM ROZDÍLŮM
Dne 15. listopadu 2013 byla na webu Finanční správy ČR
(www.financnisprava.cz) zveřejněna informace Generálního finančního ředitelství k problematice nerealizovaných kursových rozdílů. Tato informace byla publikována
s ohledem na nedávnou judikaturu Nejvyššího správního
soudu v této oblasti a související novelu ZDP, která byla
s účinností od 1. ledna 2014 přijata v rámci zákonného
opatření Senátu č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva
a o změně některých zákonů.
V této souvislosti připomínáme, že Nejvyšší správní soud
ve dvou případech judikoval, že nerealizované kursové
rozdíly (konkrétně nerealizované kursové zisky) nepředstavují příjem vstupující do základu daně z příjmů, což vyvolalo nesouhlasné stanovisko finanční správy.
S účinností od 1. ledna 2014 tak dochází k novelizaci
ustanovení § 23 odst. 1 ZDP, ze kterého nově vyplývá i povinnost zahrnovat do základu daně z příjmů i nerealizované
kursové rozdíly, a to v závislosti na platné účetní metodě,
která určuje způsob účtování kursových rozdílů v účetnictví.
Vzhledem k tomu, že při rozhodování o zahrnutí nebo nezahrnutí nerealizovaných kursových rozdílů bylo možné
do konce roku 2013, resp. i u období, která v průběhu roku
2013 započnou, vycházet ze závěrů Nejvyššího správního
soudu, stanovuje GFŘ následující zásady a podmínky, které by měly být aplikovány:
■ Poplatník by měl postupovat systémově, kdy současně
vedle nerealizovaných kursových zisků vyloučí i nerealizované kursové ztráty.
■ Poplatník sám vymezí cizoměnové rozvahové položky,
u kterých bude aplikována jejich „nezdanitelnost“; zároveň lze uvažovat pouze o cizoměnových pohledávkách
či závazkách, nikoli např. o valutové pokladně, devizových účtech nebo cizoměnových cenných papírech.
■ V okamžiku realizace, tj. v případě úhrady cizoměnového závazku či inkasa cizoměnové pohledávky, bude
podroben zdanění skutečný zisk, resp. uplatněna skutečná ztráta, a nikoli účetní zisk nebo účetní ztráta.
Jak zahrnutí nerealizovaných kursových rozdílů, tak jejich
nezahrnutí do základu daně se neliší v celkovém zdanění,
ale pouze v jeho rozložení mezi jednotlivá zdaňovací
období.
Stránka 3
1 | 14
Od 1. ledna 2014 se dále rozšiřují povinnosti využívat
elektronickou komunikaci s orgány státní správy.
Přiznání k DPH výhradně elektronicky
Novelou ZDPH s účinností od tohoto data přibyla plátcům daně povinnost podávat veškerá daňová přiznání
a hlášení včetně všech příloh výhradně elektronicky. Stejným způsobem bude přistupováno i k podání registračních formulářů k DPH. Výjimku tvoří pouze plátci daně –
– fyzické osoby, jejichž obrat za nejvýše 12 bezprostředně
předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců
nepřesáhne 6 mil. Kč a nemají zákonem stanovenou povinnost činit podání elektronicky. Tyto osoby si budou moci nadále vybrat formu podání svých daňových tvrzení.
V této souvislosti však připomínáme, že i u těchto osob nadále trvá povinnost podávat elektronicky souhrnná hlášení a výpisy z evidence pro daňové účely v režimu
přenesení daňové povinnosti.
Elektronická komunikace se správou sociálního
zabezpečení
Počínaje 1. lednem 2014 měla také nově vzniknout povinnost podávat předepsané tiskopisy ČSSZ pouze elektronicky, a to prostřednictvím datové schránky formou
datové věty nebo prostřednictvím veřejného rozhraní pro
e-podání podatelny ČSSZ (VREP) s uznávaným elektronickým podpisem.
S ohledem na výsledky monitorovací zprávy ohledně připravenosti zaměstnavatelů k přechodu na elektronickou
komunikaci bylo ze strany ČSSZ rozhodnuto o udělení
ročního odkladu vztahujícího se na všechny tiskopisy podávané ze zákona zaměstnavateli. Nově tak vznikne povinnost těchto podání až od 1. ledna 2015.
ePortál správy sociálního zabezpečení
ČSSZ spustila od 1. prosince 2013 novou internetovou
aplikaci ePortál, která má usnadnit především zaměstnancům, zaměstnavatelům a osobám samostatně výdělečně
činným komunikaci se správami sociálního zabezpečení.
Portál poskytuje zabezpečené prohlížení vybraných údajů
a umožňuje využívat online služby. Z nejdůležitějších funkcí, které ePortál nabízí, bychom zmínili:
aktualita
AKTUALITA
■ možnost online odesílání a sledování stavu žádostí,
■ náhled na informativní osobní list důchodového pojištění, informace o stavu průběhu vyřizování žádosti
o dávku nemocenského pojištění, informace o dočasné pracovní neschopnosti,
■ pro zaměstnavatele aplikace nabízí např. možnost podat žádost o potvrzení o bezdlužnosti pro právnické
osoby.
15:23
Nutnou podmínkou pro vstup do internetové aplikace je
zřízená datová schránka zaměstnavatele. Pro samotné přihlášení do aplikace ePortál pak slouží identifikace uživatele prostřednictvím přístupového rozhraní datových
schránek. To znamená, že po přihlášení do datové schránky se uživatel automaticky přesměruje na ePortál ČSSZ.
Tím je zaručeno, že konkrétní osobě je přístupná konkrétní služba ePortálu.
DALŠÍ LEGISLATIVNÍ NOVINKY
VE ZKRATCE
1. Na webu Finanční správy ČR (www.financnisprava.cz)
byla zveřejněna informace GFŘ k ručení příjemce zdanitelného plnění za nezaplacenou DPH. GFŘ upozorňuje, že počínaje 1. lednem 2014 bude definitivně
uplatňován institut ručení v případě úhrady plnění na
jiný než zveřejněný bankovní účet. V této souvislosti
připomínáme, že dle schválených změn v rámci senátních opatření bude ručení aplikováno až na plnění
v hodnotě přesahující 700 tis. Kč.
2. Dne 11. prosince 2013 byla ve Sbírce zákonů publikována Vyhláška č. 354/2013 Sb. o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2014.
3. Dne 8. listopadu 2013 vydala ČSSZ zprávu týkající se
náhrady mzdy za dočasnou pracovní neschopnost zaměstnanců, která informuje o tom, že od 1. ledna 2014
končí dočasné ustanovení o poskytování náhrady
mzdy v době prvních 21 dnů pracovní neschopnosti
a nově se bude poskytovat náhrada mzdy pouze v době prvních 14 kalendářních dnů v souladu s § 192 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění
pozdějších předpisů.
11.12.2013
■
ZAPLATÍTE-LI NA NEREGISTROVANÝ ÚČET PLÁTCE DPH, RISKUJETE,
ŽE SE STANETE RUČITELEM
Pokud příjemce zdanitelného plnění (odběratel) zaplatí za zdanitelné plnění (službu, dodávku zboží apod.) zcela nebo
zčásti poskytovateli plnění (dodavateli) na jiný účet, než je účet tohoto poskytovatele plnění zveřejněný správcem daně,
stává se ručitelem za nezaplacenou DPH poskytovatele plnění.
Správce daně zveřejňuje čísla bankovních účtů poskytovatelů zdanitelných plnění v Registru plátců DPH na webových
stránkách Finanční správy – Daňového portálu – na adrese www.daneelektronicky.cz.
V návaznosti na Informaci Generálního finančního ředitelství ze dne 10. 9. 2013 č.j.: 41 540/13/7001-21002-012287 –
– k ručení za nezaplacenou daň podle ustanovení § 109 odst. 2 písm. c) zákona o DPH (viz Informace GFŘ k ručení za
nezaplacenou daň) Finanční správa upozorňuje, že od 1. 1. 2014 bude ručení za nezaplacenou daň dle § 109 odst. 2
písm. c) zákona o DPH správcem daně aplikováno v plném rozsahu dle platné a účinné úpravy v této době.
Tisková zpráva GFŘ ze dne 26. 11. 2013
Účetní kavárna
UvP_01_14_zlom
3
UvP_01_14_zlom
11.12.2013
15:23
Stránka 4
1 | 14
TÉMA MĚSÍCE
Zdanění příjmů z pronájmu
a daňové přiznání za rok 2013
– praktické rady
Ing. Ivan Macháček
V souvislosti s daňovým přiznáním k dani z příjmů fyzických osob za rok 2013 si uvedeme v následujícím textu
praktické rady pro pronajímatele movitých věcí a nemovitostí vztahující se ke zdanění příjmů z pronájmu. Ukážeme si, kdy je příjem z pronájmu zdaněn dle § 7, 9 a 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), jaké jsou postupy v případě pronájmu majetku zahrnutého ve společném
jmění manželů a v případě pronájmu majetku v podílovém spoluvlastnictví a jaké jsou možnosti uplatnění daňově uznatelných výdajů souvisejících s pronájmem. Uvedeme si daňové řešení oprav a technického zhodnocení na pronajatém majetku hrazených nájemcem nebo pronajímatelem. Dotkneme se i dalších otázek
souvisejících s nájmem bytů, jako např. zálohy na služby, složení kauce při zahájení pronájmu ad.
Účetní kavárna
PRONÁJEM MOVITÝCH VĚCÍ
4
Příjem z pronájmu movitých věcí může být u fyzické osoby zdaněn buď jako součást dílčího základu z podnikání
dle § 7 ZDP, jako příjem z pronájmu dle § 9 ZDP,
popř. jako ostatní příjem dle § 10 ZDP.
a) Příjem z pronájmu je zdaněn podle § 7 ZDP:
■ dle § 7 odst. 1 písm. b) ZDP – příjem z provozování volné živnosti na základě živnostenského
oprávnění „Pronájem a půjčování věcí movitých“
obor činnosti 59 dle přílohy č. 4 k zákonu
č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „živnostenský zákon“ (živnost je vymezena v nařízení vlády č. 278/2008 Sb.),
■ dle § 7 odst. 2 písm. e) ZDP – příjem z pronájmu movitého majetku zařazeného v obchodním majetku.
b) Příjem z pronájmu je zdaněn podle § 9 ZDP v případě, že se nejedná o provozování živnosti, nepůjde
o pronájem movitého majetku zahrnutého do obchodního majetku a dále nepůjde o příležitostný pronájem
movitých věcí.
c) Příjem z pronájmu je zdaněn jako ostatní příjem podle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP, pokud půjde o příležitostný pronájem movitých věcí.
PRONÁJEM NEMOVITOSTÍ
(JEJICH ČÁSTÍ), BYTŮ (JEJICH ČÁSTÍ)
A NEBYTOVÝCH PROSTOR
Příjem z pronájmu nemovitého majetku může být u fyzické osoby zdaněn buď jako součást dílčího základu

daně z podnikání dle § 7 ZDP, nebo jako příjem z pronájmu dle § 9 ZDP.
a) Příjem z pronájmu je zdaněn podle § 7 odst. 2 písm. e)
ZDP, pokud jde o příjem z pronájmu nemovitých věcí,
bytů a nebytových prostor zařazených v obchodním
majetku poplatníka.
Podle znění § 3 odst. 2 písm. ah) živnostenského zákona není živností pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor. Pokud však pronajímatel poskytuje
spolu s pronájmem nemovitostí, bytů a nebytových
prostor i další služby jako např. úklid, poskytování stravy, praní prádla, hlídání objektu apod., je živností poskytování těchto konkrétních služeb.
b) Příjem z pronájmu nemovitostí ( jejich částí), bytů ( jejich částí) a nebytových prostor je zdaněn podle § 9
ZDP tehdy, když jde o pronájem nemovitostí, bytů
a nebytových prostor nezahrnutých v obchodním majetku poplatníka.
Pokud fyzická osoba provozuje podnikatelskou nebo jinou
samostatnou výdělečnou činnost a současně pronajímá
hmotný majetek zařazený v obchodním majetku, a tato
osoba se rozhodne ukončit podnikatelskou nebo jinou
samostatnou výdělečnou činnost s tím, že bude pronajímaný hmotný majetek dosud zahrnutý v obchodním majetku nadále pronajímat a příjmy zdaňovat v rámci § 9
ZDP, upraví podle znění bodu 2 pokynu GFŘ č. D-6 k § 23
odst. 8 ZDP základ daně jen o ty částky, které se nevztahují k pronájmu tohoto majetku (základ daně se neupraví
např. o pohledávky a závazky z titulu pronájmu příslušného majetku, rezervu na opravu pronajímaného majetku).
Podnikatel část jednoho objektu vloženého do obchodního majetku nevyužívá ke svému podnikání,
P Ř Í K LA D a proto ho od roku 2011 pronajímá jinému podnikateli k provozování jeho podnikatelské činnosti.
Podnikatel vede daňovou evidenci a od roku 2013 přešel na uplatnění paušálních výdajů.
Do konce roku 2012 zdaňoval podnikatel příjem z pronájmu nemovitosti jako součást příjmů z podnikání dle § 7 ZDP. Protože poplatník uplatňuje od roku 2013 výdaje procentem z příjmů a nevede účetnictví, neexistuje u něho od roku 2013 obchodní majetek a příjem z pronájmu je proto u něho nutno
zdanit dle § 9 ZDP, přičemž k těmto příjmům může uplatnit poplatník skutečné výdaje nebo paušální
výdaje ve výši 30 % z příjmů.

11.12.2013
15:23
Stránka 5
1 | 14
TÉMA MĚSÍCE
Podnikatel má vloženy dvě nemovitosti v obchodním majetku, z nichž jednu využívá ke svému pod-

P Ř Í K LA D nikání a druhou od roku 2011 pronajímá jiné fyzické osobě k provozování její podnikatelské činnos-

P Ř Í K LA D ■ příjem ve výši 28 000 Kč z dlouhodobého pronájmu traktoru zařazeného pro účely svého podni-
ti. Z důvodu odchodu do starobního důchodu se k 31. 12. 2013 rozhodne podnikatel ukončit své
podnikání. Nemovitost však bude i nadále pronajímat. Ke dni ukončení podnikání eviduje podnikatel neuhrazené nájemné za pronájem nemovitosti za měsíc listopad a prosinec roku 2013 ve výši
24 000 Kč.
Vzhledem k tomu, že se u pronájmu nemovitosti jedná o pronájem majetku zahrnutého v obchodním
majetku, je příjem po dobu trvání podnikatelské činnosti zdaňován dle § 7 odst. 2 písm. e) ZDP. Při
ukončení podnikání však dochází k vyřazení majetku z obchodního majetku a následný pronájem je daňově řešen dle § 9 ZDP jako pronájem majetku nezahrnutého v obchodním majetku. Ve smyslu znění
bodu 2 pokynu č. D-6 k § 23 odst. 8 ZDP se neupraví základ daně při ukončení podnikání o pohledávky vztahující se k pronajímanému majetku (dodatečná úhrada nájemného se promítne jako příjem zdaňovaný dle § 9 ZDP ve zdaňovacím období, kdy dojde k úhradě).

UvP_01_14_zlom
Fyzická osoba má v roce 2013 příjmy z následujících pronájmů:
kání v obchodním majetku,
■ příjem ve výši 92 000 Kč z pronájmu bytu v soukromém vlastnictví fyzické osoby, který není zahrnut v obchodním majetku,
Fyzická osoba zahrne příjmy z pronájmu do tří dílčích základů daně:
a) příjem z pronájmu traktoru zařazeného v obchodním majetku bude zdaněn dle § 7 odst. 2 písm. e) ZDP,
b) příjem z pronájmu bytu bude zdaněn v rámci § 9 ZDP,
c) příjem z krátkodobého pronájmu osobního automobilu bude zdaněn jako příjem z příležitostného
pronájmu movitých věcí podle § 10 ZDP, přičemž protože tento příjem nedosáhl limitu 20 000 Kč,
bude od daně osvobozen.
Příjem z pronájmu zdaněný dle § 7 ZDP po odpočtu skutečných nebo paušálních výdajů vchází do vyměřovacího základu pro stanovení výše pojistného na sociální a zdravotní pojištění, příjem z pronájmu
dle § 9 a 10 ZDP nevchází do vyměřovacího základu pro stanovení výše pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Pronájem majetku ve společném jmění manželů
Příjmy z pronájmu movitých věcí a z pronájmu nemovitostí ( jejich částí) nebo bytů ( jejích částí) nezahrnutých v obchodním majetku, které plynou manželům ze společného
jmění manželů, se zdaňují podle § 9 ZDP jen u jednoho
z manželů. Pokud půjde o příjem z pronájmu majetku, který není součástí společného jmění manželů, je příjem zdaněn u toho manžela, který je vlastníkem tohoto majetku.
Manželé pronajímají byty v několika činžovních domech, které vlastní společně a jsou zahrnuty v je-
P Ř Í K LA D jich společném jmění. Současně manžel pronajímá zděděný rodinný domek, který není součástí společného jmění manželů.
Příjmy z pronájmu bytů plynoucí manželům ze společného vlastnictví manželů, se zdaňují podle § 9
ZDP jako příjmy z pronájmu jen u jednoho z manželů. V žádném případě tyto příjmy nelze ke zdanění
rozdělit na oba manžele. V našem případě bude příjem z pronájmu bytů zdaněn buď u manžela, nebo
u manželky jako příjem dle § 9 zákona, a to dle rozhodnutí manželů s přihlédnutím na optimalizaci jejich daňové povinnosti. Příjem z pronájmu rodinného domku však bude zdaněn výlučně u manžela jako příjem dle § 9 ZDP, protože rodinný domek není předmětem společného jmění manželů.

Pronájem majetku v podílovém spoluvlastnictví
Zdanění příjmu z pronájmu majetku v podílovém spoluvlastnictví probíhá podle § 9 ZDP, ale bude postupováno s přihlédnutím k § 11 ZDP. Příjmy z pronájmu
dosažené společně dvěma nebo více poplatníky z titulu jejich spoluvlastnictví k movité nebo nemovité věci a společné výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění
a udržení se rozdělují mezi poplatníky podle jejich spoluvlastnických podílů. Pokud plynou příjmy z užívání věci ve
spoluvlastnictví na základě písemné smlouvy uzavřené
všemi spoluvlastníky jen určitým spoluvlastníkům nebo jinak než odpovídá jejich spoluvlastnickým podílům, rozdělují se příjmy a výdaje podle této smlouvy, přičemž výdaje
musí být rozděleny ve stejném poměru jako příjmy.
Účetní kavárna

Pokud manželé pronajímají více nemovitostí, které jsou
součástí společného jmění manželů, nelze tyto příjmy ke
zdanění rozdělit mezi manžele, ale je nutno všechny příjmy z pronájmu tohoto majetku zdanit pouze u jednoho
z manželů. Přitom může být zvolen postup, že v jednom
roce jsou tyto příjmy zdaněny u jednoho z manželů
a ve druhém roce u druhého z manželů.
■ příjem ve výši 15 000 Kč z příležitostného pronájmu osobního automobilu svému známému.
5
UvP_01_14_zlom
11.12.2013
15:23
Stránka 6
1 | 14
TÉMA MĚSÍCE
Pokud nejsou příjmy a výdaje rozděleny mezi spoluvlastníky podle spoluvlastnických podílů, mohou spoluvlastníci
uplatnit výdaje na ně připadající pouze v prokázané výši.
V pokynu č. D-6 k § 11 ZDP se uvádí, že pokud nejsou
příjmy a výdaje rozděleny mezi spoluvlastníky podle

spoluvlastnických podílů, mohou spoluvlastníci uplatnit
jako daňový výdaj i odpisy a rezervu na opravu hmotného
majetku, ze kterého jim plynou zdanitelné příjmy podle
§ 7 a 9 ZDP. Odpisy a rezervu na opravu hmotného majetku přitom mezi sebe rozdělí ve stejném poměru, ve kterém si dělí příjmy plynoucí z tohoto majetku.
Otec se synem zdědili do podílového spoluvlastnictví činžovní dům. Spoluvlastnický podíl otce činí
P Ř Í K LA D podle závěti 60 % a podíl syna 40 %. Byty jsou spoluvlastníky pronajímány, za zdaňovací období 2013
dosáhnou příjmy z pronájmu 450 000 Kč a daňové výdaje v prokázané výši 220 000 Kč.
Výpočet dílčího základu daně z pronájmu obou spoluvlastníků za rok 2013
Spoluvlastník
Otec
Syn
Celkem
Podíl v %
Podíl příjmů v Kč
Podíl výdajů v Kč
Dílčí základ daně v Kč
60
270 000
132 000
138 000
40
180 000
88 000
92 000
100
450 000
220 000
230 000

Uplatnění výdajů při pronájmu dle § 7 a 9 ZDP
Pronajímatel s příjmy z pronájmu se může rozhodnout
k uplatnění prokazatelně vynaložených výdajů souvisejících s pronájmem anebo k uplatnění paušálních výdajů.
Pokud se pronajímatel rozhodne uplatnit daňové výdaje
ve skutečné výši, lze jako daňový výdaj uplatnit odpisy
hmotného majetku, rezervy na provedení opravy a další
daňové výdaje související s pronájmem majetku. Z pronájmu dle § 7 a dle § 9 ZDP může vzniknout daňová ztráta,
kterou lze uplatnit v daňovém přiznání za příslušné zdaňovací období, resp. postupovat dle § 34 odst. 1 ZDP.
Při uplatnění paušálních výdajů z pronájmu dle § 7 odst. 7
písm. d) a dle § 9 odst. 4 ZDP je počínaje rokem 2013
na základě zákona č. 500/2012 Sb., o změně daňových,
pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním
schodku veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, zaveden absolutní strop výše paušálních výdajů
u těchto příjmů z pronájmu:
■ u příjmů z pronájmu podle § 7 odst. 2 písm. e) ZDP
s procentem paušálních výdajů 30 % lze uplatnit paušální výdaje nejvýše do částky 600 000 Kč,
■ u příjmů z pronájmu podle § 9 odst. 4 ZDP s procentem paušálních výdajů 30 % z příjmů lze uplatnit paušální výdaje nejvýše do částky 600 000 Kč.
Pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob dosáhne
za zdaňovací období roku 2013 příjmy z pronájmu vyšší
než 2 mil. Kč a k těmto příjmům uplatňuje paušální výdaje, bude moci uplatnit limitní výši paušálních výdajů
600 000 Kč, a to bez ohledu na výši příjmů z pronájmu
přesahující 2 mil. Kč.
Přehled procentní výše paušálních výdajů u příjmů z pronájmu v roce 2013
Ustanovení ZDP
Výše paušálních výdajů
dle ustanovení § 7 odst. 7
a § 9 odst. 4 ZDP
Volná živnost – Pronájem a půjčování věcí movitých
§ 7 odst. 1 písm. b)
60 %
Pronájem movitého a nemovitého majetku
zařazeného v obchodním majetku
§ 7 odst. 2 písm. e)
30 %
nejvýše 600 000 Kč
§9
30 %
nejvýše 600 000 Kč
Příjmy z pronájmu
Účetní kavárna
Pronájem movitého a nemovitého majetku nezařazeného
v obchodním majetku
6
Uplatnění paušálních výdajů k příjmům z pronájmu movitého a nemovitého majetku dle § 7 odst. 2 písm. e)
ZDP může přicházet do úvahy pouze v případě, kdy poplatník pronajímá majetek zařazený v obchodním majetku
a přitom vede účetnictví. Pokud by šlo o poplatníka, který
pronajímá hmotný majetek zařazený v obchodním majetku a vede daňovou evidenci, pak při přechodu na paušální výdaje u něho přestává existovat obchodní majetek
a příjem z pronájmu je pak nutno zdaňovat nikoliv podle
§ 7 odst. 2 písm. e) ZDP, ale podle § 9 ZDP.
Podle znění § 7 odst. 8 ZDP jsou v paušálních výdajích zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti
s dosahováním příjmů z podnikání a z jiné samostatné
výdělečné činnosti. Poplatník je povinen v tomto případě
vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých
v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností.
Podle znění § 9 odst. 5 ZDP jsou v paušálních výdajích zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti
s dosahováním příjmů z pronájmu. Poplatník je povinen
v tomto případě vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s pronájmem.
V případě, že podnikatel má kromě příjmů dle § 7 ZDP
i příjmy z pronájmu dle § 9 ZDP, může v rámci dílčího základu daně z podnikání uplatnit paušální výdaje a v rámci
dílčího základu daně z pronájmu uplatnit výdaje ve skutečné
11.12.2013
15:23
Stránka 7
1 | 14
výši, anebo naopak, popřípadě u obou dílčích základů daně uplatnit paušální výdaje. Pokud však bude mít fyzická
osoba příjmy z pronájmu z několika nemovitostí zdaňované podle § 9 ZDP, pak může u všech těchto příjmů z pronájmu uplatnit buď výdaje skutečné, nebo výdaje paušální.
Pokud pronajímatel přechází z uplatnění skutečných výdajů na uplatnění paušálních výdajů z pronájmu nebo naopak, musí respektovat znění § 23 odst. 8 písm. b) ZDP,
podle kterého je nutno upravit základ daně za zdaňovací
období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém ke
změně způsobu uplatňování výdajů došlo. V tomto případě

TÉMA MĚSÍCE
se má za to, že poplatník není v prodlení, jestliže podá dodatečné daňové přiznání a zaplatí daň nejpozději do dne,
kdy je povinen podat daňové přiznání k dani za zdaňovací období, ve kterém ke změně uplatňování výdajů došlo.
V případě, že poplatník přechází z uplatňování paušálních
výdajů na skutečné výdaje, nutno ještě respektovat znění
§ 25 odst. 1 písm. zd) ZDP (daňovým výdajem nejsou ve
zdaňovacím období, kdy uplatňuje skutečné výdaje, výdaje spojené s úhradou závazku vzniklého ve zdaňovacím
období, ve kterém poplatník uplatňoval výdaje podle § 7
odst. 7 nebo § 9 odst. 4 ZDP).
UvP_01_14_zlom
Za rok 2013 dosáhne fyzická osoba zdanitelné příjmy z pronájmu bytů dle § 9 ZDP ve výši 2 240 000 Kč.
P Ř Í K LA D Výše odpisů a provedených oprav dosahuje za rok 2013 částky 515 000 Kč. Proto fyzická osoba
uplatní k příjmům z pronájmu paušální výdaje. Jiné příjmy poplatník nemá ( jedná se o starobního důchodce, který pobírá důchod od roku 2012).
Zdanění v roce 2013
Zdanitelné příjmy
Výše paušálních výdajů
Základ daně z příjmů
Daň z příjmů
Sleva na dani na poplatníka
Výsledná daň z příjmů
Částka v Kč
2 240 000
600 000
1 640 000
246 000
0
246 000
Poplatník nemůže ve smyslu znění § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP uplatnit za rok 2013 slevu na dani na
poplatníka, protože k 1. 1. 2013 pobírá starobní důchod z důchodového pojištění. Pro poplatníka není
vhodné od roku 2013 přejít z paušálních výdajů na skutečné výdaje, protože jejich skutečná výše je nižší než snížená výše paušálních výdajů.

P Ř Í K LA D objektů zahrnutých v obchodním majetku pro své podnikání tyto objekty od roku 2013 pronajímá.
Za rok 2013 dosáhne z podnikání příjmy 5 200 000 Kč a příjmy z pronájmu ve výši 2 100 000 Kč, přičemž skutečné výdaje související s pronájmem činí 1 020 000 Kč (odpisy, opravy). Poplatník uplatňuje od roku 2011 paušální výdaje k příjmům z podnikání ve výši 60 %.
I když podnikatel uplatňuje k příjmům z podnikání paušální výdaje, protože vede účetnictví, má i nadále obchodní majetek. Vzhledem k tomu, že příjmy z podnikání a z pronájmu majetku zahrnutého do obchodního majetku jsou součástí jednoho dílčího základu daně dle § 7 ZDP, je nutno u obou druhů
příjmů použít stejného způsobu uplatnění výdajů.
Protože pro poplatníka je výhodné k příjmům z podnikání uplatnit paušální výdaje ve výši 60 % příjmů,
je nutno použít uplatnění paušálních výdajů i pro příjmy z pronájmu dle § 7 odst. 2 písm. e) ZDP ve výši 30 %, ovšem s tím, že tato výše je limitována částkou 600 000 Kč.
Poplatník tedy uplatní v roce 2013 následující paušální výdaje v rámci § 7:
Druh příjmů
Příjmy v Kč
Výdaje v Kč
Stavební výroba
5 200 000
5 200 000 x 0,6 = 3 120 000
Pronájem majetku
2 100 000
limitní výše 600 000
Dílčí základ daně dle § 7 ZDP činí u poplatníka za rok 2013 výši 3 580 000 Kč. Poplatník musí v daňovém přiznání za rok 2013 uplatnit solidární zvýšení daně dle § 16a ZDP jako rozdíl dílčího základu daně dle § 7 ZDP a částky 1 242 432 Kč vynásobené 7 % ve výši:
(3 580 000 Kč – 1 242 432 Kč) x 0,07 = 163 629,76 Kč.

Účetní kavárna

Podnikatel podniká ve stavební výrobě a vede dobrovolně účetnictví. Z důvodu nevyužití veškerých
Text
7
UvP_01_14_zlom
11.12.2013
15:23
Stránka 8
1 | 14
TÉMA MĚSÍCE
Uplatnění výdajů při pronájmu dle § 10 ZDP
Nájemné u nájemce
Základem daně (dílčím základem daně) je příjem snížený
o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. Jsou-li
výdaje vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží. Při zdanění
pronájmu movitých věcí dle § 10 ZDP nemůže vzniknout
daňová ztráta.
Pokud úhrn příjmů z pronájmu dle § 10 odst. 1 písm. a)
ZDP (příjem z příležitostného pronájmu movitých věcí)
u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 20 000 Kč,
je tento příjem osvobozen od daně. Příjmy z příležitostného pronájmu movitých věcí plynoucí manželům ze společného jmění manželů se zdaňují u jednoho z nich.
Nájemné hrazené nájemcem je v souladu se zněním § 24
odst. 2 písm. h) bod 1 ZDP daňově uznatelným výdajem
nájemce. Pokud nájemce vede daňovou evidenci, je nájemné daňovým výdajem při úhradě nájemného. Pokud
nájemce vede účetnictví, je nutno respektovat věcnou
a časovou souvislost. Pokud nájemce uplatňuje výdaje
paušálním způsobem, jsou v takto stanovených výdajích
zahrnuty veškeré výdaje poplatníka, tedy i nájemné.

Podnikatel má svou provozovnu umístěnu v pronajatých dvou místnostech soukromého činžovního
P Ř Í K LA D domu. Roční nájemné ve výši 120 000 Kč hradí nájemce dle nájemní smlouvy vždy v prosinci běžného období na příští kalendářní rok. Podnikatel vede daňovou evidenci.
Nájemné bude u poplatníka daňovým výdajem v plné výši v době jeho úhrady. Nájemné zaplacené v prosinci 2013 ve výši 120 000 Kč na kalendářní rok 2014 bude u nájemce daňovým výdajem roku 2013.
Pokud by podnikatel vedl účetnictví, musel by respektovat věcnou a časovou souvislost vynaložených
nákladů a výnosů s využitím účtů časového rozlišení. Částka 120 000 Kč hrazeného nájemného na rok
2014 se zaúčtuje v prosinci 2013 na účty MD 381/D 321, po zaplacení na MD 321/D 221. V roce 2014
dojde k proúčtování MD 518/D 381. Nájemné zaplacené v prosinci 2013 na rok 2014 bude u nájemce
daňovým výdajem až roku 2014.

Vedení účetnictví u pronájmu dle § 9 ZDP
Poplatníci s příjmy z pronájmu, kteří uplatňují k těmto
příjmům prokazatelné výdaje, vedou záznamy o příjmech
a výdajích vynaložených na dosažení, zajištění a udržení
příjmů v časovém sledu, evidenci hmotného majetku, který lze odpisovat, evidenci o tvorbě a použití rezervy na
opravy hmotného majetku, pokud ji vytvářejí, evidenci
o pohledávkách a závazcích ve zdaňovacím období, ve
kterém dochází k ukončení pronájmu, a mzdové listy, pokud vyplácejí mzdy.
Účetní kavárna
Fyzická osoba s příjmy z pronájmu nemusí vést účetnictví podle ZU. To platí i pro případ, že by fyzická osoba
s příjmy z podnikání z titulu překročení obratu 25 mil. Kč
musela v rámci svého podnikání vést účetnictví – i v tomto případě by fyzická osoba mohla vést u příjmů z pronájmu pouze evidenci ve smyslu § 9 odst. 6 ZDP.
8
Pokud se však poplatníci s příjmy z pronájmu zdaňované
dle § 9 ZDP rozhodnou vést účetnictví, přestože k tomu
nejsou podle účetních předpisů povinni, pak postupují
podle těchto účetních předpisů, budou-li takto postupovat po celé zdaňovací období. Přitom se podle znění § 9
odst. 6 ZDP movitý i nemovitý majetek, o kterém je účtováno, nepovažuje za obchodní majetek ve smyslu daně
z příjmů fyzických osob.
Kauce v souvislosti s nájmem
Při zahájení pronájmu bytu či nebytového prostoru bývá
velmi často součástí nájemní smlouvy sjednání kauce, kterou nájemce skládá před zahájením nájmu nebo současně
s první platbou nájemného. Použití kauce a z toho vyplývající daňové řešení může být následující:
■ kauce slouží pro případ, že nájemce nezaplatí včas
nájemné
V daném případě je složená kauce u nájemce nedaňovým výdajem a u pronajímatele se nejedná o zdanitelný příjem. Zdanitelným příjmem u pronajímatele
anebo daňovým výdajem u nájemce se stává až nájemné čerpané z této kauce.
■ kauce slouží pro případ, že nájemce způsobí na najatém majetku škodu
V daném případě je složená kauce u nájemce nedaňovým výdajem a u pronajímatele se nejedná o zdanitelný příjem. Zdanitelným příjmem u pronajímatele
anebo daňovým výdajem u nájemce se stává až
úhrada škody z této kauce. Obvykle tomu bývá při
ukončení nájemní smlouvy, kdy z kauce je pronajímateli uhrazena škoda, kterou nájemce na zařízení bytu
způsobil.
■ kauce představuje zálohu na nájemné
V tomto případě je složená kauce u nájemce, který vede daňovou evidenci, daňovým výdajem při zaplacení
kauce a u pronajímatele, který nevede účetnictví, se
jedná o zdanitelný příjem při přijetí kauce. Pokud nájemce nebo pronajímatel vede účetnictví, je nutno tuto
částku časově rozlišit dle účetních pravidel.
Vrácená kauce při ukončení nájmu, a to buď v plné výši,
nebo ponížená o částku čerpanou z této kauce, nemá daňový vliv ani na pronajímatele ani na nájemce (nejedná se
o kauci představující zálohu na nájemné).
Zálohy na služby
Běžnou součástí nájmu při pronájmu bytů nebo nebytových prostor je, že nájemce hradí pronajímateli mimo
vlastní nájemné i zálohy na služby spojené s užíváním bytu, které jsou po skončení kalendářního roku pronajímatelem
Stránka 9
1 | 14
nájemci vyúčtovány (porovnána skutečná spotřeba těchto
služeb se součtem zaplacených záloh).
V bodu 2 pokynu č. D-6 k § 9 ZDP se uvádí, že součástí
nájemného z bytů nebo jejich částí podle § 686 a 696 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObčZ“), nejsou úhrady za ceny
služeb spojených s užíváním bytu. Obdobně v případě
nájmu nebytových prostor nejsou součástí úhrady nájemného úhrady za služby, jejichž poskytování je spojeno
s nájmem (§ 3 zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění pozdějších předpisů).
Z následujícího bodu 3 pokynu č. D-6 vyplývá, že zálohy
na ceny služeb (např. za vytápění, za dodávku teplé vody,
úklid společných prostor v domě, užívání výtahu, dodávku
vody z vodovodů a vodáren, odvádění odpadních vod kanalizacemi, užívání domovní prádelny, osvětlení společných
prostor v domě, kontrolu a čištění komínů, odvoz popela
a smetí, odvoz splašků a čištění žump, vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou), které pronajímatel
po uplynutí roku zúčtuje se skutečnými výdaji za tyto služby, nezahrnuje pronajímatel do zdanitelných příjmů a ani
platby za tyto služby nezahrnuje do daňových výdajů.
Pokud by však některé služby zajišťoval přímo pronajímatel (např. provádění úklidu společných prostor v domě
a jeho okolí), budou zálohy na tyto služby, hrazené nájemci, zdanitelným příjmem pronajímatele.
Odpočet úroků z hypotečního úvěru
Mějme situaci, že občan provedl v roce 2011 rekonstrukci
svého rodinného domku, kterou financoval z poskytnutého hypotečního úvěru. V souladu se zněním § 15 odst. 3
ZDP si odečetl v daňovém přiznání za roky 2011 a 2012
výši úroku zaplaceného v obou zdaňovacích obdobích
v celkové částce 85 000 Kč od základu daně z příjmů. Cílem rekonstrukce bylo rozšíření rodinného domku o další
tři místnosti a umožnění bydlení syna s přítelkyní. Vzhledem k tomu, že k bydlení syna v rodinném domku nedošlo
a nedošlo k užívání těchto tří místností v souladu se zněním § 15 odst. 4 ZDP, volné místnosti se samostatným
vchodem (byt) v roce 2013 občan pronajal.
V daném případě jsou porušeny podmínky pro odpočet
zaplacených úroků od základu daně z příjmů dle § 15
odst. 3 ZDP. Uvádí se zde totiž, že podmínkou pro uplatnění

TÉMA MĚSÍCE
odpočtu úroků zaplacených ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření a úroků z hypotečního úvěru od
základu daně je, že nejde o bytovou výstavbu, údržbu ani
o změnu stavby bytového domu nebo bytu ve vlastnictví
prováděnou v rámci podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti nebo pro účely pronájmu. Není splněna
podmínka užívání ve smyslu znění § 15 odst. 4 ZDP po
dokončení změny stavby [realizace bytové potřeby dle
§ 15 odst. 3 písm. e) ZDP].
Občan je povinen podat dodatečné daňové přiznání za
roky 2011 a 2012 a o uplatněný odpočet zvýšit základ daně z příjmů. Počínaje rokem 2013, kdy došlo k pronájmu
části rodinného domku, zdaňuje občan příjmy z pronájmu
dle § 9 ZDP. K těmto příjmům může uplatnit jako daňový
výdaj i poměrnou část úroků z hypotečního úvěru zaplacených v roce 2013 odpovídající pronajímané ploše
nemovitosti.
15:23
Příspěvek do fondu oprav
Pokud je občan vlastníkem bytu a zároveň spoluvlastníkem společných částí domu, hradí dlouhodobou zálohu
na budoucí opravy do fondu oprav a to na účet společenství vlastníků jednotek. Z tohoto účtu jsou pak financovány příslušné opravy prováděné na domě (opravy oken,
střechy, výtahu apod.) a rovněž technické zhodnocení domu (např. zateplení). V případě, že vlastník bytové jednotky tento byt pronajímá a zdaňuje příjmy z pronájmu dle
§ 9 ZDP, vzniká otázka, jak daňově ošetřit výdaje vlastníka
bytu do fondu oprav. Po prostudování příslušných ustanovení ZDP a pokynu č. D-6 zabývajících se daňovým řešením pronájmu, nikde nenalezneme postup, jak daňově
ošetřit příspěvek do fondu oprav. Proto i výklad daňových
odborníků k této otázce je odlišný. Kloním se k řešení, že
k příjmům z pronájmu lze uplatnit jako daňový výdaj i zálohy na opravy společných částí domu, a to v roce, kdy je
vlastník bytové jednotky hradí společenství vlastníků bytových jednotek. Vycházím ze skutečnosti, že užitek z bytu
má nájemce a nájemné zaplacené tímto nájemcem je v plné výši zdanitelným příjmem pronajímatele (kromě hrazených zálohových služeb, které jsou následně rozúčtovány
podle skutečnosti). Proto i veškeré výdaje, které pronajímatel vynakládá v souvislosti s pronájmem bytu, naplňují
literu zákona – § 24 odst. 1 ZDP, jsou to výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.
11.12.2013
Vlastník bytu 2+KK pronajímá byt dle nájemní smlouvy za měsíční částku nájemného 8 500 Kč, při-
P Ř Í K LA D čemž v této částce je obsažena záloha na služby ve výši 2 000 Kč (záloha na teplo, TUV, vodné, stočné, spotřebu elektřiny v bytě, spotřebu plynu ad.). Vlastník hradí společenství vlastníků jednotek
měsíčně částku 1 000 Kč do fondu oprav, částku 50 Kč na pojištění domu a příspěvek na správu společenství 250 Kč, celkem tedy 1 300 Kč.
Zdanitelným příjmem pronajímatele bude částka (8 500 Kč – 2 000 Kč) x 12 měsíců = 78 000 Kč. K tomuto zdanitelnému příjmu může pronajímatel kromě příslušných daňových odpisů z bytu uplatnit jako daňový výdaj i částku 1 300 Kč x 12 měsíců = 15 600 Kč, resp. tuto částku odečíst od přijatého nájemného.

Opravy na pronajaté nemovitosti
Zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor ( jeho platnost končí 31. 12. 2013), ponechává na vůli stran, aby si ve smlouvě o nájmu
nebytových prostor dohodly rozsah úhrady nákladů na
opravy a obvyklé udržování předmětu nájmu. Pokud
však smlouva o nájmu nebytových prostor neobsahuje určení podílu nájemce na opravách a obvyklém udržování,
nese povinnost provádění a úhrady těchto nákladů pronajímatel.
Pokud si tedy pronajme fyzická osoba od cizí osoby nemovitost k výkonu své podnikatelské nebo jiné samostatné
Účetní kavárna
UvP_01_14_zlom
9
UvP_01_14_zlom
11.12.2013
15:23
Stránka 10
1 | 14
TÉMA MĚSÍCE
výdělečné činnosti, může opravy na pronajaté nemovitosti provádět pronajímatel na svůj náklad anebo je může
provádět nájemce. V případě, že jde o nájemce s příjmy
dle § 7 ZDP, budou tyto výdaje na údržbu, resp. opravu,
pronajatých prostor sloužících k výkonu jeho podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti daňovým
výdajem nájemce, pokud nájemní smlouva nebo jiné
ujednání mezi pronajímatelem a nájemcem obsahuje povinnost nájemce podílet se na údržbě nebo opravě pronajatého prostoru.
U pronajímatele nepůjde v tomto případě o zdanitelné
nepeněžní plnění v souladu se zněním pokynu č. D-6, a to
bodu 1 k § 23 odst. 6 ZDP. Zde se uvádí, že za nepeněžní
plnění (pronajímatele) se nepovažují daňové výdaje spojené se zajišťováním správy nemovitosti a s obvyklým udržováním, které je povinen hradit nájemce v souvislosti se
smluveným způsobem užívání najaté věci.
Opravu zajišťuje a hradí pronajímatel
Pokud opravu na pronajatém majetku provede pronajímatel a rovněž ji uhradí, jsou výdaje (náklady) na tuto
opravu daňově uznatelným výdajem na dosažení, zajištění
a udržení příjmů pronajímatele. V případě, že by však pronajímatel uplatňoval výdaje z pronájmu procentem z příjmů dle § 7 odst. 7 písm. d) nebo § 9 odst. 4 ZDP, byly by

Účetní kavárna
Opravu hradí nájemce jako součást úhrady nájemného
Nájemce provede opravu na pronajatém nemovitém majetku se souhlasem pronajímatele, přičemž výdaje vynaložené nájemcem jsou kompenzovány s nájemným.
Výdaje (náklady) na opravu jsou u nájemce daňově
uznatelným výdajem podle § 24 odst. 2 písm. h) bod 1
ZDP. U vlastníka (pronajímatele) jde o zdanitelný příjem
ve formě nepeněžního plnění nájemného (pronajímatel
má však nižší zdanitelný příjem z nájemného). Za daňový
výdaj se u pronajímatele (vlastníka) považuje dle znění
pokynu č. D-6 bod 1 k § 24 odst. 1 ZDP hodnota nepeněžního plnění nájemného hrazená nájemcem za předpokladu, že nepeněžní plnění má charakter daňových výdajů
(např. oprav). Částka za opravu v prokázané výši prvotně
vynaložená a uhrazená nájemcem tak představuje u pronajímatele výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
V případě, že by však pronajímatel uplatňoval výdaje
z pronájmu procentem z příjmů dle § 7 odst. 7 písm. d)
nebo § 9 odst. 4 ZDP, byly by u něho výdaje na opravy
součástí takto vypočtených paušálních výdajů (paušální
výdaje by počítal z částky přijatého nájemného zvýšeného
o nepeněžní plnění nájemného)
Podnikatel provozuje svou živnost v pronajaté nemovitosti od fyzické osoby. Dle nájemní smlouvy
P Ř Í K LA D hradí čtvrtletní nájemné ve výši 55 000 Kč se splatností do konce 1. měsíce v příslušném čtvrtletí.
V září 2013 provede nájemce se souhlasem pronajímatele na své náklady opravu pronajatých prostor
za částku 42 000 Kč a dohodne se s pronajímatelem, že provedením této opravy je hrazeno část nájemného za 4. čtvrtletí 2013 a zbývající částku nájemného za 4. čtvrtletí ve výši 13 000 Kč zaplatí do
konce října 2013. Podnikatel vede daňovou evidenci.
U nájemce půjde o daňový výdaj ve výši 42 000 + 13 000 Kč. U vlastníka nemovitosti (pronajímatele)
bude zdanitelným příjmem částka 42 000 Kč ve formě nepeněžního plnění nájemného za 4. čtvrtletí
a dále peněžní příjem 13 000 Kč uhrazený jako zbývající výše čtvrtletního nájemného. Částka za opravy
ve výši 42 000 Kč, prvotně vynaložená a uhrazená nájemcem, představuje u pronajímatele výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

Technické zhodnocení na pronajaté nemovitosti
10
u něho výdaje na opravy součástí takto vypočtených paušálních výdajů.
Někdy se u pronajaté nemovitosti stává, že tato plně nevyhovuje podnikatelským potřebám nájemce a nájemce
po dohodě s pronajímatelem provede na pronajatém majetku technické zhodnocení („TZ“). Podle znění § 28
odst. 3 ZDP může TZ pronajatého hmotného majetku
hrazené nájemcem odpisovat nájemce, a to na základě
písemné smlouvy uzavřené mezi pronajímatelem a nájemcem, pokud není vstupní cena u vlastníka hmotného majetku zvýšena o tyto výdaje. Přitom nájemce zatřídí TZ do
odpisové skupiny, ve které je zatříděn pronajatý majetek,
a odpisuje je rovnoměrným nebo zrychleným způsobem.
V případě provedení a financování TZ nájemcem na pronajatém majetku vzniká vlastníkovi (pronajímateli) nepeněžní příjem. V ustanovení § 23 odst. 6 ZDP se uvádí, že
nepeněžním příjmem vlastníka (pronajímatele) jsou výdaje (náklady) vynaložené nájemcem na dokončené TZ na
najatém majetku se souhlasem pronajímatele nad rámec
smluveného nájemného a nehrazené vlastníkem (pronajímatelem). Zákon v tomto ustanovení specifikuje tři situace realizace TZ na pronajatém nemovitém majetku se
souhlasem pronajímatele, hrazené nájemcem nad rámec
nájemného, které jsou definovány v § 23 odst. 6 písm. a)
až písm. c) ZDP.
Odpisuje-li TZ nájemce, postupuje vlastník (pronajímatel) podle § 29 odst. 6 ZDP a zvýší vstupní cenu (zůstatkovou cenu) pronajímané nemovitosti v roce ukončení
pronájmu nebo v roce zrušení souhlasu vlastníka s odpisováním provedeného TZ nájemcem nemovitosti, a to:
a) o částku nepeněžního příjmu stanoveného podle § 23
odst. 6 písm. b) ZDP, je-li TZ provedeno nad rámec
nájemného,
b) o zůstatkovou cenu TZ evidovanou u nájemce, je-li TZ
plněno nájemné.
Po zvýšení vstupní (zůstatkové) ceny pokračuje vlastník
(pronajímatel) v odpisování ze zvýšené vstupní ceny
(u rovnoměrného odpisování) nebo ze zvýšené zůstatkové ceny (u zrychleného odpisování).
TZ zajistí na svůj náklad pronajímatel
Pronajímatel provede a uhradí před zahájením pronájmu
nemovitého majetku anebo v jeho průběhu potřebné TZ
Stránka 11
1 | 14
nemovitého majetku (TZ může pronajímatel zajistit i podle potřeb nájemce).
Pokud je TZ provedeno v prvním roce odpisování, hodnota TZ zvýší vstupní cenu majetku u pronajímatele. Pokud provede pronajímatel TZ v dalších letech odpisování
majetku, hodnota TZ se promítne podle způsobu odpisování buď do zvýšené vstupní ceny u rovnoměrného odpisování, nebo do zvýšené zůstatkové ceny u zrychleného
odpisování. S provedeným TZ může souviset pravděpodobně i zvýšení výše nájemného nájemci.
TZ zajistí nájemce jako součást úhrady nájemného a je
odpisováno pronajímatelem
Nájemce provede na pronajatém nemovitém majetku se
souhlasem pronajímatele TZ s tím, že vynaložené náklady
na TZ jsou započteny pronajímatelem na smluvní nájemné jako jeho nepeněžní plnění.
Nájemce, který vede účetnictví, zahrne provedené TZ jako daňově uznatelné nájemné časově rozlišené do zdaňovacích období, ve kterých hradí nájemné formou
provedeného TZ.

TÉMA MĚSÍCE
Nájemce, který vede daňovou evidenci, zahrne celou výši
výdajů za provedené TZ jako daňově uznatelné nájemné
ve zdaňovacím období, kdy vynaložil výdaje na TZ.
Pronajímatel, který vede účetnictví, přijaté nájemné ve formě provedeného TZ časově rozliší vždy na příslušné zdaňovací období.
Pronajímatel, který nevede účetnictví, zahrne nepeněžní
příjem ve výši výdajů na TZ provedené nájemcem do
svých příjmů ke zdanění v tom zdaňovacím období, kdy
nájemce TZ uvedl do stavu způsobilého k používání.
Jako daňově uznatelný výdaj (náklad) zahrne pronajímatel, který vede účetnictví nebo daňovou evidenci,
resp. záznamy o příjmech a výdajích, odpis ze zvýšené ceny pronajaté nemovitosti (vstupní, resp. zůstatková, cena
zvýšená o cenu TZ). Pronajímatel, který uplatňuje výdaje
procentem z příjmů, nemůže odpis samostatně zahrnout,
ale může uplatnit výdaje procentem z příjmů z pronájmu
zvýšených o nepeněžní příjem ve výši výdajů na TZ provedené nájemcem (to platí jak pro příjmy z pronájmu dle
§ 7 nebo § 9 ZDP).
Podnikatel provede na pronajatém nemovitém objektu v roce 2013 se souhlasem pronajímatele sta-
P Ř Í K LA D vební úpravy v částce 52 000 Kč. Nájemce se dohodne s pronajímatelem, že vynaložené výdaje na TZ
započte pronajímatel jako dílčí úhradu na nájemném za 4. čtvrtletí 2013. Čtvrtletní nájemné činí
60 000 Kč. Podnikatel vede daňovou evidenci.
Daňově uznatelným výdajem podnikatele bude v roce 2013 jednak zaplacená částka 52 000 Kč za provedené TZ, kterým je hrazeno nájemné zčásti za 4. čtvrtletí 2013 a jednak zbývající zaplacená částka
8 000 Kč na smluvním čtvrtletním nájemném.
U pronajímatele je zdanitelným příjmem roku 2013 částka 8 000 Kč zaplaceného nájemného a nepeněžní příjem ve výši 52 000 Kč za provedené TZ nájemcem. O částku 52 000 Kč zvýší pronajímatel
vstupní cenu nemovitosti při rovnoměrném odpisování nebo zůstatkovou cenu při zrychleném odpisování a pokračuje v daňovém odpisování nemovitosti.

TZ provede nájemce nad rámec nájemného, TZ není odpisováno
Nájemce provede na pronajatém nemovitém majetku se
souhlasem pronajímatele TZ nad rámec sjednaného nájemného, o hodnotu TZ nezvýší vlastník (pronajímatel) vstupní
cenu a TZ není nájemcem ani pronajímatelem v průběhu
nájmu odpisováno. Pronajímatel neuhradí nájemci výdaje
spojené s provedeným TZ na pronajaté nemovitosti.
Nájemce nemůže uplatnit vynaložené výdaje (náklady) na
TZ do daňově uznatelných výdajů. Pouze když výdaje (náklady) na dokončenou nástavbu, přístavbu a stavební úpravy, rekonstrukci a modernizaci jednotlivého majetku nejsou
TZ dle § 33 odst. 1 ZDP, tj. nepřevyšují u jednoho majetku
v úhrnu ve zdaňovacím období částku 40 000 Kč, lze u nájemce tyto vynaložené výdaje zahrnout jako daňové výdaje.

15:23
Daňové řešení u pronajímatele vyplývá ze znění § 23
odst. 6 písm. a) a § 29 odst. 6 ZDP. Ve zdaňovacím období, ve kterém dojde k ukončení nájmu, půjde u pronajímatele o nepeněžní příjem, který se ocení zůstatkovou
cenou, kterou by měl majetek k datu skončení nájmu,
kdyby byl majetek odpisován rovnoměrným způsobem
podle § 31 odst. 1 písm. a) ZDP, anebo se ocení znaleckým posudkem. Volba způsobu ocenění záleží na rozhodnutí pronajímatele. V roce ukončení nájmu zvýší
pronajímatel o částku nepeněžního příjmu vstupní cenu
(zůstatkovou cenu) příslušného majetku a pokračuje v odpisování ze zvýšené vstupní ceny (u rovnoměrného odpisování) nebo ze zvýšené zůstatkové ceny (u zrychleného
odpisování).
Podnikatel má pronajat od fyzické osoby nebytový prostor, ve kterém provozuje svou živnost. V ro-
P Ř Í K LA D ce 2011 se souhlasem pronajímatele provedl nájemce TZ na pronajatém objektu v částce 58 000 Kč.
Pronajímatel výdaje na TZ nájemci neuhradí ani nezvýší o hodnotu TZ vstupní cenu nemovitosti. Nájemce se nedohodne s pronajímatelem o možném odpisování TZ nájemcem. V průběhu roku 2013
dochází ke zrušení nájemní smlouvy.
Podnikatel nemůže uplatnit TZ do daňových výdajů. Nepeněžním příjmem pronajímatele při ukončení
nájmu je zůstatková cena, kterou by mělo TZ při rovnoměrném odpisování. TZ zařadíme do stejné odpisové skupiny, ve které je zatříděn pronajatý nemovitý majetek, předpokládejme, že nemovitost je
zařazena do 5. odpisové skupiny. Při rovnoměrném odpisování činí odpisy a zůstatková cena:
11.12.2013
Účetní kavárna
UvP_01_14_zlom
11
UvP_01_14_zlom
11.12.2013
15:23
Stránka 12
1 | 14
TÉMA MĚSÍCE
Období
Odpisy v Kč
Zůstatková cena v Kč
2011
58 000 x 1,4 / 100 = 812
–
2012
58 000 x 3,4 / 100 = 1 972
–
2013
0,5 x 58 000 x 3,4 / 100 = 986
54 230
Nepeněžním příjmem pronajímatele je ve zdaňovacím období 2013 při ukončení pronájmu nebytového
prostoru částka 54 320 Kč, pokud si pronajímatel nezvolí ocenění zůstatkové hodnoty TZ pomocí znaleckého posudku.

TZ provede nájemce nad rámec nájemného, TZ je odpisováno nájemcem
V průběhu nájmu vynaloží nájemce nad rámec nájemného
výdaje na dokončené TZ. Pronajímatel neuhradí nájemci
výdaje spojené s provedeným TZ na pronajaté nemovitosti. Toto TZ na základě písemné smlouvy v průběhu nájmu
odpisuje podle § 28 odst. 3 ZDP nájemce.
Nájemce zatřídí TZ do odpisové skupiny, ve které je zatříděn
pronajatý nemovitý majetek (u pronajímatele) a zvolí metodu buď rovnoměrného, nebo zrychleného odpisování. V posledním roce nájmu uplatní polovinu roční výše odpisu.
Při ukončení nájmu nebo při zrušení souhlasu vlastníka
s odpisováním je u nájemce dle § 24 odst. 2 písm. t) ZDP
daňová zůstatková cena TZ provedeného na pronajatém
majetku, které nájemce v průběhu nájmu odpisoval, daňovým výdajem (nákladem) jen do výše náhrady výdajů
vynaložených na toto TZ (tedy do výše uhrazené pronajímatelem). Pokud tedy pronajímatel zůstatkovou cenu TZ
po ukončení nájmu ani zčásti neuhradí, nemůže nájemce

zahrnout zůstatkovou cenu do daňově uznatelných výdajů (nákladů).
Daňové řešení u pronajímatele vyplývá ze znění § 23 odst. 6
písm. b) ZDP. Nepeněžním příjmem vlastníka (pronajímatele) ve zdaňovacím období, kdy dojde k ukončení nájmu nebo k písemnému zrušení souhlasu vlastníka
s odpisováním doručenému nájemci, je daňová zůstatková cena, kterou by měl majetek při rovnoměrném odpisování dle § 31 odst. 1 písm. a) ZDP, nebo se ocení
nepeněžní plnění znaleckým posudkem. Pokud nájemce
odpisoval TZ zrychleně, je třeba pro stanovení výše nepeněžního příjmu u pronajímatele přepočítat zůstatkovou cenu TZ na rovnoměrné odpisování. O tuto výši nepeněžního
příjmu zvýší pronajímatel podle § 29 odst. 6 písm. a) ZDP
vstupní cenu (zůstatkovou cenu) v roce ukončení pronájmu
nebo zrušení souhlasu vlastníka s odpisováním nájemcem
a pokračuje v daňovém odpisování nemovitosti.
Podnikatel provede na pronajaté nemovitosti v roce 2011 se souhlasem pronajímatele TZ spočívající
P Ř Í K LA D v rekonstrukci vedení plynu v celkové částce 51 000 Kč. Na základě písemné smlouvy s pronajímatelem toto TZ odpisuje nájemce, a to rovnoměrným způsobem. Jedná se o pronajatou budovu zařazenou u pronajímatele do 5. odpisové skupiny. Ke dni 31. 5. 2013 dojde k ukončení nájemní smlouvy.
Účetní kavárna
Varianta A – pronajímatel při ukončení nájmu neuhradí zůstatkovou hodnotu TZ
Nájemce zatřídí TZ do 5. odpisové skupiny a odpisuje je rovnoměrným způsobem ze vstupní ceny
51 000 Kč.
12
Období
Výpočet odpisů v Kč
2011
51 000 x 1,4 / 100 = 714
2012
51 000 x 3,4 / 100 = 1 734
2013
0,5 x 51 000 x 3,4 / 100 = 867
Nájemce si v průběhu nájmu uplatní daňové odpisy z TZ jako daňové náklady, ale zůstatkovou cenu TZ
si nájemce při ukončení nájmu nemůže uplatnit jako daňový náklad.
Pronajímatel zahrne do svých zdanitelných příjmů z pronájmu v roku 2013 jako nepeněžní příjem zůstatkovou cenu TZ při rovnoměrném odpisování ve výši 47 685 Kč. O tuto hodnotu se zvyšuje
v roce 2013 vstupní (zůstatková) cena u pronajímatele pro účely odpisování nemovitosti.
Varianta B – pronajímatel při ukončení nájmu uhradí nájemci částku 45 000 Kč za provedené TZ
Nájemce si v průběhu nájmu uplatní daňové odpisy z TZ jako daňové náklady, v roce 2013 při ukončení nájmu si uplatní jako daňové náklady jednak odpisy ve výši 867 Kč a dále zůstatkovou cenu TZ do výše přijaté náhrady od pronajímatele, tedy částku 45 000 Kč. Zbývající výši zůstatkové ceny TZ si nájemce
nemůže uplatnit jako daňový náklad. Přijatá náhrada od pronajímatele je současně zdanitelným příjmem
nájemce.
U pronajímatele bude v roce 2013 zdanitelným příjmem rozdíl mezi zůstatkovou cenou TZ při rovnoměrném odpisování a úhradou nájemci, tj. částka 2 685 Kč. Pronajímatel současně zvýší v roce 2013
vstupní (zůstatkovou) cenu pro účely odpisování nemovitosti o částku 47 685 Kč.

11.12.2013
15:23
Stránka 13
1 | 14
TZ provede nájemce nad rámec nájemného, TZ je odpisováno pronajímatelem
Nájemce provede na pronajatém nemovitém majetku
v průběhu nájmu na své náklady a se souhlasem pronajímatele TZ, které pronajímatel neuhradí, ale ve zdaňovacím období, kdy je TZ uvedeno do užívání, zvýší
pronajímatel o hodnotu TZ vstupní (zůstatkovou) cenu
pronajatého hmotného majetku.
U nájemce budou vynaložené výdaje na provedené TZ
daňově neuznatelné, protože TZ bylo provedeno nad

AKTUALITA
rámec sjednaného nájemného, nebylo uhrazeno pronajímatelem a je odpisováno pronajímatelem.
Daňové řešení u pronajímatele vyplývá ze znění § 23 odst. 6
písm. c) ZDP. Za nepeněžní příjem vlastníka (pronajímatele) se považuje plná výše výdajů (nákladů) vynaložených nájemcem na TZ, a to ve zdaňovacím období, ve
kterém bylo TZ uvedeno do užívání. O tuto hodnotu zvýší pronajímatel vstupní (zůstatkovou) cenu najatého
hmotného majetku pro účely jeho odpisování.
UvP_01_14_zlom
Podnikatel má pronajatý od vlastníka objekt, ve kterém uskladňuje zásoby hotových výrobků. V roce
P Ř Í K LA D 2013 provede nájemce po dohodě s pronajímatelem stavební úpravy pronajatého nebytového prostoru v částce 44 000 Kč, a to nad rámec sjednané platby nájemného. Nájemce se nedohodl s pronajímatelem o možném odpisování TZ nájemcem, protože je bude odpisovat pronajímatel spolu
s pronajímanou nemovitostí zrychleným způsobem.
Výdaje na TZ jsou u nájemce daňově neuznatelné. U pronajímatele půjde v roce 2013 o nepeněžní příjem ve výši 44 000 Kč. Současně v roce 2013 zvýší pronajímatel o provedené TZ vstupní a zůstatkovou
cenu objektu a pokračuje v jeho odpisování zrychleným způsobem.

aktualita
ZMĚNY U DANĚ Z NEMOVITOSTÍ
Jak se nás dotknou? Některé změny daň sníží, jiné zvýší.
Poplatníkovi, který vlastní kromě bytu/nebytového prostoru a podílu na společných částech domu i podíl na
společném pozemku přesahujícím zastavěnou plochu domu nebo na pozemcích užívaných společně s jednotkami, se
daň může nepatrně zvýšit. Stane se tak v důsledku vynásobení podlahové plochy bytu/nebytového prostoru novým
koeficientem 1,22, zohledňujícím existenci tohoto pozemku, který již nově nebude předmětem daně z pozemků.
Vlastníkovi bytu/nebytového prostoru v domě, který zcela pokrývá plochu vlastněného pozemku, se nic nemění.
Základem pro výpočet jeho daně zůstává podlahová plocha vynásobená stávajícím koeficientem 1,20. V prvním případě
(zvýšení daně) majitel nemusí podávat nové daňové přiznání, původní daň mu přepočte a vyměří správce daně z moci
úřední.
■
Ve všech ostatních případech při změně okolností rozhodných pro vyměření daně nebo osoby poplatníka, je potřeba
daňové přiznání (případně dílčí daňové přiznání) podat správci daně do 31. ledna.
U vícepodlažních staveb pro podnikání dojde ke zvýšení základní sazby daně jen v případě, že každé další nadzemní
podlaží přesahuje jednu třetinu zastavěné plochy stavby. Oproti současnému stavu, kdy podnikatel platí daň za každé
další nadzemní podlaží bez ohledu na velikost plochy, tak v řadě případů dojde fakticky ke snížení daně z těchto staveb.
Zákon též mění pojmy a názvosloví. Například stavbami podléhajícími dani ze staveb a jednotek se nyní rozumí budovy,
inženýrské stavby a jednotky ( jednotku tvoří byt/nebytový prostor, podíl na společných částech domu a podíl na
pozemku).
Poplatníkem daně je nově také svěřenský fond (fond umožňující vyčlenění majetku a jeho oddělenou správu), podílový
fond, stavebník oprávněný z práva stavby a pachtýř (za obdobných podmínek jako nájemce).
Uvedené změny bylo nutno provést v souvislosti s přijetím nového Občanského zákoníku. Senát Parlamentu ČR proto
přijal dne 9. října 2013 zákonné opatření, které mění zákon o dani z nemovitostí (nově zákon o dani z nemovitých věcí).
Pokud Poslanecká sněmovna toto zákonné opatření schválí, nová právní úprava bude účinná od 1. ledna 2014.
Účetní kavárna
Novinkou dále je, že do zpevněných ploch pozemků užívaných k podnikání náleží i pozemky, jejichž povrch je zpevněn
vlečkou, přičemž vlečky již nebudou předmětem daně ze staveb. To reálně znamená snížení stávající výše daně z pozemků.
Pozemky určené k zastavění vybranými stavbami (vodárny, kanalizační zařízení, stavby rozvodných zařízení a stavby pro
veřejnou dopravu) budou nově do doby dokončení výstavby zdaňovány jako pozemky stavební.
Tisková zpráva GFŘ ze dne 26. 11. 2013
13
UvP_01_14_zlom
11.12.2013
15:23
Stránka 14
ÚČETNÍ PRAXE
1 | 14
Druhové a účelové členění
výsledovky – jaké přináší výhody
a nevýhody?
Ing. Pavlína Vančurová, Ph.D. 1
Výkaz zisku a ztráty v druhovém členění zobrazuje, jaké druhy nákladů byly při podnikání vynaloženy a jaké
druhy výnosů podnik při své činnosti dosáhl. Při účelovém sledování výnosů jde o to, při jaké činnosti byly výnosy dosaženy a za jakým účelem byly náklady vynaloženy. Jaké jsou přednosti a nedostatky druhového a účelového členění výsledovky?
PODSTATA VÝSLEDOVKY
Vnímáte účetnictví také tak, že díky němu můžete snáze
stanovit cenu svých zakázek a vyhodnotit jejich ziskovost?
Jak zjistíte, kolik se spotřebovalo materiálu na tu kterou
zakázku a kolik práce? Vypovídá účetnictví o tom, jaká je
aktivita firmy a jestli tato aktivita přináší výsledky? A co klíčová záležitost podnikání, tedy zda a jak firma zbohatla
nebo zchudla za určité období? Účetní výkazy o uvedených otázkách mnohé vypovídají. Podstatné přitom ale je,
jaký způsob jejich sestavování účetní jednotka zvolí.
Zbohatnutí nebo zchudnutí, které se projeví díky činnosti,
pro kterou byl podnik založen, představují v účetnictví výnosy a náklady. Náklady jsou v účetnictví synonymem
zchudnutí a výnosy jsou účetním termínem pro zbohatnutí. Výnosy a náklady firmy vypovídají o aktivitě podniku
a sledují se za každý rok zvlášť.
Účetní kavárna
Výnosy jsou peněžním ekvivalentem výkonů podniku
za určité období bez ohledu na to, zda v tomto období došlo
k inkasu peněz za prodané výkony. Výnosy způsobují zvýšení ekonomického prospěchu, k němuž došlo za účetní
období, které se projevilo přírůstkem nebo zvýšením užitečnosti aktiv nebo snížením
závazků a které vedlo ke zvýšení vlastního kapitálu jiným
způsobem, než jsou vklady do
vlastního kapitálu vlastníků.
14
Náklady představují peněžní
vyjádření vstupů, které firma
účelně vynaložila na získání
výnosů, tj. použila je k provedení určitého výkonu. Náklady
jsou snížením ekonomického
prospěchu, k němuž došlo za
účetní období, které se projevilo úbytkem nebo snížením
užitečnosti aktiv nebo zvýšením závazků a které vedlo
ke snížení vlastního kapitálu
1
PADIA, s.r.o.
jiným způsobem, než jsou příděly z vlastního kapitálu
vlastníkům.
Porovnáním výnosů a nákladů za určité období lze vypočítat výsledek hospodaření:
zisk nebo ztráta = výnosy – náklady
Podrobně se lze o výsledku hospodaření dozvědět z výkazu zisku a ztráty. Běžně se mu říká výsledovka. Zachycuje
podrobně strukturu výnosů a nákladů, které se podílely
na tvorbě hospodářského výsledku (ať již kladného či záporného). Stupňovitým uspořádáním umožňuje získat informace o tom, v jaké činnosti byl výsledek hospodaření
v průběhu účetního období vytvořen. Výkaz je členěn na tři
části, kdy porovnává výnosy a náklady na provozní činnost,
finanční a mimořádnou. Zachycuje tok nákladů a výnosů
v určitém členění související s daným účetním obdobím. Jak
název příspěvku napovídá, výsledovku je možné sestavit
v druhovém nebo účelovém členění nákladů. Hlavní odlišností je rozdílné obsahové pojetí nákladů i výnosů. Podívejme se nejdříve na rozdílné přístupy ke vnímání nákladů.
15:23
Stránka 15
1 | 14
Náklady jsou důležitým ukazatelem kvality činnosti podniku. Existuje celá řada přístupů z hlediska jejich členění.
Základní pohled na náklady zachycuje schéma na str. 14.
Podle otázek, co bylo vynaloženo, kde a na co, lze rozčlenit náklady podle jednotlivých druhů, místa vynaložení
a účelu vzniku.
Zobrazení nákladů na vstupu do podniku koresponduje
s druhovým členěním nákladů. To odpovídá na otázku, jaké náklady byly vynaloženy. Náklady se postupně přeměňují (transformují) ve výkony. Část výkonů poslouží
seberozvoji podniku, podstatná část se realizuje na trhu
v podobě výstupů. Aby bylo možné tuto přeměnu v podniku řídit, je potřeba nákladové členění orientovat podle
místa vzniku nákladů. Za náklady jsou zodpovědná vnitropodniková střediska, tedy jednotlivé útvary. Zodpovězení
otázky, kde byly náklady vynaloženy, umožní zjistit nákladovou náročnost činností, procesů, aktivit, dílčích výkonů.
Pak je možné řídit jejich hospodárnost. Zobrazení nákladů
na výstupu z podniku, tedy u jednotlivých výkonů (výrobků, služeb, zboží), člení náklady podle účelu a reaguje na
otázku vztahu nákladů k finálním výkonům.
Náklady vyjadřující snížení aktiv a zvýšení závazků, tedy
snížení vlastního kapitálu, dobře poslouží k měření hospodářského výsledku. Pro řízení nákladů a zisku je však
vhodné vnímat náklady jako účelné vynaložení ekonomických zdrojů společnosti, účelově související s podnikatelskou činností. Toto vymezení zdůrazňuje nejen potřebu
následně zobrazit reálnou výši nákladů, ale zároveň nutnost jejich racionálního hospodárného vynakládání. Účelnost a účelovost jsou podstatnými charakteristikami tohoto
vymezení. Účelnou spotřebou se rozumí takové vynaložení
ekonomických zdrojů, které je racionální a přiměřené výsledku činnosti. Účelový charakter znamená, že cílem vynaložení ekonomického zdroje je jeho zhodnocení. K němu
dojde pouze při vytvoření takové složky majetku, která přinesla, příp. přinese v budoucnosti, větší ekonomický prospěch, než jaký byl původní náklad. Důležitou vlastností
takto chápaného nákladu je jeho relativně těsný vztah k výkonům tvořícím předmět činnosti podnikání. To je doména
účelového pohledu na náklady. Podívejme se ale nyní
na klasický, v praxi nejužívanější pohled na náklady.
Druhové třídění nákladů
Obecněji můžeme druhové členění nákladů charakterizovat jako druhy nákladů, které byly podnikatelem ( jeho
společností) při své hospodářské činnosti vynaloženy na
konkrétní účely. Např. náklady vynaložené na spotřebu
energie, materiálu, nákup zboží, mzdové náklady apod.
Nicméně v druhovém členění není možné zjistit bezprostřední účel vynaložených nákladů, který by se vyhodnocoval při efektivnosti využití ekonomických zdrojů.
Druhové třídění nákladů odpovídá na otázku, co bylo spotřebováno. K základním nákladovým druhům patří spotřeba surovin a materiálu, paliv a energie, odpisy budov,
strojů, výrobního zařízení, nástrojů, nehmotného dlouhodobého majetku, mzdové a ostatní náklady (mzdy, platy,
provize, sociální a zdravotní pojištění), finanční náklady
(pojistné, placené úroky, poplatky aj.), náklady na externí
služby (opravy a udržování, telekomunikace, nájemné,
poštovné, dopravné a cestovné). Podrobnější druhové třídění je uplatněno ve směrné účtové osnově podle přílohy
č. 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá
ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění
pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve
znění pozdějších předpisů (dále jen „VPU“).
Účtová třída 5 – Náklady:
50 – Spotřebované nákupy
51 – Služby
52 – Osobní náklady
53 – Daně a poplatky
54 – Jiné provozní náklady
55 – Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období
a opravné položky v provozní oblasti
56 – Finanční náklady
57 – Rezervy a opravné položky finančních nákladů
58 – Mimořádné náklady
59 – Daně z příjmů a převodové účty a rezerva na daň
z příjmů
Mezi nákladovými druhy a předmětem činnosti podniku
existuje volný vztah (škody, manka, náklady na reprezentaci, dary, odměny, ztráty hodnoty v čase, daně, poplatky
ad.). Např. z položky odpisy nejsme schopni určit, zda odpisovaný dlouhodobý majetek má přímý vztah k výkonům
firmy nebo slouží např. jako administrativní budova pro
správu a vedení společnosti.
Druhové třídění je důležité pro finanční účetnictví a pro finanční a jiné analýzy (výpočet zisku, ukazatele hodnoty
přidané zpracováním, analýzy dílčích nákladovostí apod.).
Nákladové druhy představují externí náklady (vstup do
podniku zvenčí). Jsou to náklady prvotní, které vznikají
stykem podniku s jeho okolím (např. spotřeba materiálu)
nebo s jeho zaměstnanci (mzdové náklady). Uvnitř firmy
se pak tyto prvotní náklady rozpadají na druhotné náklady, které vznikají spotřebou vnitropodnikových výkonů
(např. výroba páry a elektrické energie pro vlastní spotřebu, výroba nářadí atd.). Jsou to interní náklady mající
komplexní charakter (tzn., dají se rozložit na původní nákladové druhy). Projevují se až při zúčtování nákladů podle středisek.
Účetní kavárna
Členění nákladů
ÚČETNÍ PRAXE
11.12.2013
UvP_01_14_zlom
Účelové třídění nákladů
Náklady lze členit nejen podle druhu (tedy podle toho, co
bylo příčinou vzniku nákladu), ale také podle účelu (podle toho, za jakým účelem byly vynaloženy). Vzhledem
15
UvP_01_14_zlom
11.12.2013
15:23
Účetní kavárna
ÚČETNÍ PRAXE
16
Stránka 16
1 | 14
k tomu, že členění nákladů podle nákladových druhů nezachycuje důvod vynaložení nákladů, je vhodnější ke zjištění výkonnosti podniku a přiměřenosti spotřeby nákladů
využít členění nákladů podle účelu. Při účelovém členění
nákladů sleduje podnikatel účel, na který byla určena spotřeba (např. náklady prodeje, odbytové náklady, provozní
náklady aj.).
84 – Jiné provozní náklady (841-Zůstatková cena prodaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku,
842-Prodaný materiál, 843-Dary, 844-Pokuty, penále
a úroky z prodlení, 845-Tvorba a zúčtování rezerv,
846-Odpis pohledávky, 847-Tvorba a zúčtování opravných
položek v provozní oblasti, 848-Ostatní provozní náklady,
849-Manka a škody v provozní oblasti).
Účelové třídění nákladů je založeno na vztahu nákladu
k výkonu, což vyjadřuje účelovost vynaložení nákladu. Základním charakteristickým znakem účelově členěných nákladů je doložení (u každého vzniklého nákladu)
konkrétního účelu, na který byly vynaloženy. Účelová výsledovka pak obsahuje členění provozních nákladů podle
účelu na náklady prodeje, správní režii (administrativu)
a odbyt. Odbytové náklady představují mzdy v odbytu,
provizi, náklady na reklamu, na dopravu, odpisy dlouhodobých aktiv náležející k odbytu atd. Mezi administrativní
náklady patří spotřeba kancelářských potřeb, platy administrativních a správních pracovníků. Pod položku ostatních provozních nákladů se mohou řadit náklady na
výzkum a vývoj.
Členění výnosů
Účetní jednotka, která sestavuje výkaz zisku a ztráty v účelovém členění, není povinna dodržet členění v účtových
skupinách 50 až 55 a 60 až 64. České předpisy nikde explicitně neřeší, jakým způsobem tvořit účtový rozvrh subjektů, které využívají členění provozních nákladů podle
účelu. Uveďme možný způsob sestavení tohoto rozvrhu
pro oblast provozních nákladů.
Účtová třída 8 – Náklady (účelové členění):
80 – Náklady na prodané výkony (801-Prodané výrobky,
802-Prodané služby, 804-Prodané zboží),
81 – Prodejní režie (811-Balné, 812-Osobní náklady,
813-Odpisy, 814-Nájemné, 815-Cestovné, 816-Telekomunikační náklady, 817-Náklady na pojištění, 818-Náklady
na osvětlení a vytápění, 819-Ostatní prodejní náklady),
82 – Správní režie (821-Materiálové náklady, 822-Osobní
náklady, 823-Odpisy, 824-Nájemné, 825-Cestovné,
826-Telekomunikační náklady, 827-Náklady na pojištění,
828-Náklady na osvětlení a vytápění, 829-Ostatní správní
náklady),
83 – Jiné režijní náklady (831-Režijní náklady na logistiku,
832-Režijní náklady na zásobování, 833-Režijní náklady na
dopravu, 834-Režijní náklady na opravy a údržbu, 835-Režijní náklady na informační technologie, 836-Režijní náklady na úklid, 837-Ostatní režijní náklady),
Činnost podniku
Výnosy v druhovém členění určuje směrná účtová osnova
v účtové třídě 6.
Účtová třída 6 – Výnosy:
60 – Tržby za vlastní výkony a zboží
61 – Změny stavu zásob vlastní činnosti
62 – Aktivace
64 – Jiné provozní výnosy
66 – Finanční výnosy
68 – Mimořádné výnosy
69 – Převodové účty
Účelová výsledovka nezná účty Změna stavu zásob vlastní
činnosti a Aktivace. V případě účelového členění se uvede
druhové členění provozních nákladů a výnosů v příloze
účetní závěrky. Uveďme možný způsob sestavení účtového
rozvrhu pro oblast provozních výnosů v účelovém členění.
Účtová třída 9 – Výnosy (účelové členění):
90 – Tržby za vlastní výkony a zboží (901-Tržby za vlastní
výrobky, 902-Tržby z prodeje služeb, 904-Tržby za zboží),
94 – Jiné provozní výnosy (941-Tržby z prodeje dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, 942-Tržby
z prodeje materiálu, 944-Smluvní pokuty a úroky z prodlení, 946-Výnosy z odepsaných pohledávek, 948-Ostatní
provozní výnosy).
Výnosy a náklady podle činností podniku
V českém účetnictví se rozlišují náklady a výnosy běžné
(z provozu a z finanční činnosti) a mimořádné. Provozní
oblast je hlavní oblastí činnosti podniku. Zde by měly být
uvedeny náklady a výnosy, které vyplývají z oboru činnosti podniku. Finanční oblast naplňují náklady a výnosy, které se týkají např. cenných papírů, úroků a kursových
rozdílů. Mimořádnou oblast představují např. přírodní katastrofy, zásahy státu do činnosti podniku a jiné náklady
neobvyklé povahy.
Náklady – druhové členění
Výnosy – druhové členění
PROVOZNÍ
■ Spotřebované nákupy (materiál, energie)
■ Služby (opravy, cestovné, přepravné)
■ Osobní náklady (mzdy, sociální a zdravotní
pojištění)
■ Daně a poplatky
■ Odpisy
■ Jiné provozní náklady
■ Tržby za prodej zboží
■ Tržby za prodej vlastních výkonů
(výrobků a služeb)
■ Změna stavu zásob vlastní činnosti
■ Aktivace (vnitropodnikové služby)
■ Jiné provozní výnosy (prodej majetku)
FINANČNÍ
■ Finanční náklady (úroky, bankovní poplatky,
pojistné)
■ Tvorba rezerv
■ Finanční výnosy (přijaté dividendy, úroky,
nájemné)
MIMOŘÁDNÁ
■ Mimořádné náklady (manka a škody)
■ Mimořádné výnosy (přebytky majetku, náhrady
mank a škod)
Stránka 17
1 | 14
ÚČETNÍ PRAXE
Nejčastějšími výnosy obchodní firmy jsou tržby za prodej
zboží. Jedná se o částky z prodeje zboží po odečtení dobropisů, slev při prodeji, daně z přidané hodnoty. Jde tedy
o „čisté“ tržby. Zbožím je vše, co účetní jednotka nakupuje za účelem dalšího prodeje. U firmy výrobní a firmy poskytující služby jsou to pak tržby za prodej vlastních
výrobků a služeb.
důležitou rozdílovou ekonomickou kategorií ve výkazu zisku a ztráty je přidaná hodnota (= obchodní marže + výkony – výkonová spotřeba). Přidaná hodnota je součtem
obchodní a výrobní marže. Obchodní marže je jakýsi
„předzisk“ z obchodní činnosti (= tržby za prodej – náklady
na prodané zboží). Výrobní marži lze chápat jako „předzisk“ z výrobní činnosti (= výkony – výkonová spotřeba).
Nejčastějšími náklady jsou u obchodní firmy náklady vynaložené na prodané zboží. Náplní této položky je pořizovací cena prodaného zboží. Pořizovací cenou se rozumí
cena, za kterou je zboží skutečně pořízeno (nakoupeno),
tj. cena pořízení včetně nákladů s pořízením souvisejících
(například doprava, pojistné, clo, provize). U výrobních firem a podniků služeb jsou základními náklady spotřeba
materiálu a energie a využité služby souhrnně nazývané
výkonová spotřeba.
V druhovém členění tedy výkaz zisku a ztráty zobrazuje,
jaké druhy nákladů byly při hospodářské činnosti podnikatele vynaloženy (co se spotřebovalo, tj. náklady vynaložené na prodané zboží, spotřeba materiálu a energie,
mzdové náklady atd.). Obdobně jsou sledovány v druhovém členění výnosy (tržby za prodej zboží, tržby za prodej
vlastních výrobků a služeb, tržby z prodeje majetku, ostatní provozní výnosy atd.), kterých podnikatel při své hospodářské činnosti dosáhl. Výhodou výsledovky
v druhovém členění je jednoduchost jejího sestavení.
Rozdílová položka mezi tržbami za prodej zboží a náklady
vynaloženými na prodané zboží se nazývá obchodní marže neboli obchodní rozpětí. U výrobních podniků můžeme marži z její činnosti nazvat výrobní marží a určit ji jako
rozdíl mezi výkony a výkonovou spotřebou. Výrobní marže
není jako položka ve výsledovce samostatně uvedena. Velmi
Činnost podniku
Při účelovém sledování výnosů sleduje podnikatel, při jaké
činnosti výnosů dosáhl (tržby z prodeje výrobků a služeb,
jiné provozní výnosy, tržby z prodeje cenných papírů aj.).
Rozdíl ve výkazech vychází z odlišné struktury vykazování
nákladů a výnosů v provozní oblasti.
Náklady – účelové členění
Výnosy – účelové členění
PROVOZNÍ
■
■
■
■
■
■
■
■
FINANČNÍ
■ Finanční náklady (úroky, bankovní poplatky,
pojistné)
■ Tvorba rezerv
■ Finanční výnosy (přijaté dividendy, úroky,
nájemné)
MIMOŘÁDNÁ
■ Mimořádné náklady (manka a škody)
■ Mimořádné výnosy (přebytky majetku, náhrady
mank a škod)
Náklady prodeje
Odbytové náklady
Správní režie
Jiné provozní náklady
U účelového členění je důležité správné nastavení analytické evidence nebo účtů vnitropodnikového účetnictví. Jelikož mají výkazy poskytovat informace nejen interním, ale
také externím uživatelům, mnoho společností sestavuje výkaz zisku a ztráty v druhové podobě a pro vnitřní potřeby
podniku provádí analýzu nákladů na základě analytických
účtů. Nicméně členění nákladů podle účelu přináší uživatelům podstatné výhody. Celková výše nákladů ve výsledovce sestavené podle účelového členění je okamžitě
porovnatelná jak věcně, tak časově s výnosy z prodeje.
Struktura položek výsledovky na bázi účelového členění nákladů poskytuje mnohem více informací o vytvořeném zisku než výsledovka na bázi druhového členění nákladů.
Oproti obchodní marži druhové výsledovky je hrubý zisk
nebo ztráta účelové výsledovky okamžitě čitelná pro management firmy. Obchodní marže totiž navzdory svému názvu nezohledňuje skutečné náklady s obchodováním,
např. náklady na telefony obchodních zástupců, odpisy dlouhodobého majetku využívaného obchodním týmem a dokonce žádné náklady spojené s prodejem vlastních výkonů.
Vždy, když je používáno jedno členění nákladů, druhé je
automaticky potlačováno. Např. pokud je užíván účet
„mzdy“, účtují se na něj mzdy prodejců (tj. prodejní náklad),
Tržby za prodej vlastních výrobků
Tržby za prodej služeb
Tržby za prodej zboží
Jiné provozní výnosy (prodej majetku)
15:23
11.12.2013
i mzdy asistentky (tj. administrativní náklad). Pokud se využívá účet „administrativní náklady“, účtují se na něj mzdy asistentek, spotřeba kancelářského materiálu, i nájem kanceláří.
DRUHOVÁ A ÚČELOVÁ VÝSLEDOVKA
Jak jsme již viděli, druhová výsledovka sumarizuje všechny
náklady na činnost podniku podle druhů. Účelová výsledovka pak člení náklady podle činností, tedy podle toho,
na co byly vynaloženy. Oba způsoby sestavování výsledovky se liší pouze v provozní oblasti. U druhové výsledovky se
počítá se změnou stavu zásob jako přírůstku k výnosům.
U účelové výsledovky se neberou v úvahu náklady vynaložené na neprodané zásoby na skladě. Naopak, v úvahu se
berou pouze náklady na prodané zboží a výrobky. Správa
a odbyt se započítávají celkově. Náklady a výnosy z finanční a mimořádné činnosti zůstávají stejné.
Užití výnosového účtu Změna stavu výrobků je z pohledu
řízení podniku poněkud zavádějící. Pokud podnik více vyrábí, než prodává, tj. vyrábí na sklad, zvyšuje své výnosy
(o výrobu na sklad). Jeho výsledek hospodaření je pak
podle sestavené výsledovky lepší. Pokud podnik víc prodává, než vyrábí (ze skladu výrobky ubývají), jsou jeho
výnosy snižovány, takže hospodářský výsledek mu to
Účetní kavárna
UvP_01_14_zlom
17
UvP_01_14_zlom
11.12.2013
15:23
Stránka 18
1 | 14
ÚČETNÍ PRAXE
paradoxně snižuje. Účelové členění výkazu zisku a ztráty si
s tímto problémem snadno poradí. Eviduje totiž náklady
na výrobu prodaných (nikoli vyrobených) výkonů.
Výsledovka – druhové členění
Označení
Výsledovka – účelové členění
Položka
Označení
Položka
I.
Tržby za prodej zboží
I.
A.
Náklady na prodané zboží
A.
Náklady z prodeje
+
Obchodní marže
+
Hrubý zisk nebo ztráta
B.
Výkonová spotřeba (materiál, energie)
B.
Odbytové náklady
C.
Osobní náklady
C.
Správní režie
Celá struktura výsledovky v druhovém i účelovém členění
je uvedena v přílohách k VPU. Konkrétně příloha č. 2 uvádí uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty
v druhovém členění a příloha č. 3 uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty v účelovém členění.
Podstatné položky obou typů výkazů zisku a ztráty uvádí
pro srovnání následující tabulka. Ačkoli označení podle příloh VPU je stejné, obsahové vymezení položek se odlišuje.
Nyní je zřejmé, proč by si firma měla zvolit účelovou výsledovku, když česká legislativa vyžaduje, aby byla v závěrce zveřejněna (také) výsledovka sestavená v druhovém
členění, ačkoli je ji jednodušší sestavit. Shrňme alespoň

Tržby za prodej výrobků, zboží a služeb
dva aspekty. S využitím účelové výsledovky můžete hledat
místa v podniku, kde se dá ušetřit. Je to technická podpora prodeje, zákaznické centrum, servisní skupina, marketingové oddělení? Kolik utrácí administrativa? A dále
pohledem na účelovou výsledovku můžete hned zjistit, jakou marži přináší hlavní činnost podniku. Jaké si můžete
dovolit další náklady na prodej, propagaci a reklamu, administrativu, výzkum a vývoj? V současném vysoce konkurenčním tržním prostředí není snadná orientace ve
vlastních nákladech a výkonnosti zanedbatelnou výhodou.
Podnik poskytující poradenské služby Rádci, s. r. o., evidoval v průběhu roku těchto 6 oblastí účetních
P Ř Í K LA D transakcí:
1.
Mzdy:
■ poradci
■ šéf a účetní
■ obchodní zástupce
2.
20 mil. Kč
5 mil. Kč
4 mil. Kč
Telefony:
■ poradci
■ šéf a účetní
■ obchodní zástupce
3.
Odpis kopírky používané
poradci
5 mil. Kč
4.
Propagace firmy
(přijatá faktura)
5.
Spotřeba kancelářského
materiálu poradci
1 mil. Kč
6.
Vystavené faktury
za poradenství klientům
3 mil. Kč
2 mil. Kč
1 mil. Kč
9 mil. Kč
80 mil. Kč
Jaké marže podnik dosáhl? Porovnejme druhovou a účelovou výsledovku.
Účetní kavárna
Druhová výsledovka
18
Výkony:
Tržby z prodeje služeb
80 000 000 Kč
Výkonová spotřeba:
Spotřeba materiálu a energie
Služby
1 000 000 Kč
(6 000 000 + 9 000 000 =) 15 000 000 Kč
Přidaná hodnota
(80 000 000 – 16 000 000 =) 64 000 000 Kč
Mzdy
29 000 000 Kč
Odpisy
5 000 000 Kč
Hospodářský výsledek
(64 000 000 – 29 000 000 – 5 000 000 =) 30 000 000 Kč
Účelová výsledovka
Výnosy:
Tržby z prodeje služeb
80 000 000 Kč
Náklady:
Náklady na poskytnuté služby
(20 000 000 + 3 000 000 + 5 000 000 + 1 000 000 =) 29 000 000 Kč
(80 000 000 – 29 000 000 =) 51 000 000 Kč
Prodejní náklady
(4 000 000 + 1 000 000 =) 5 000 000 Kč
Administrativní náklady
(5 000 000 + 2 000 000 =) 7 000 000 Kč
Marketingové náklady
9 000 000 Kč
(51 000 000 – 5 000 000 – 7 000 000 – 9 000 000 =) 30 000 000 Kč

15:23
Stránka 19
1 | 14
Jak vidíme v uvedeném příkladu, suma výnosů a nákladů,
stejně jako výše hospodářského výsledku, je v obou případech shodná. Podstatný rozdíl je právě v členění výnosů
a nákladů a z toho vyplývajících rozdílných hodnotách
podnikových marží. Druhové členění výsledovky dovolí jejím uživatelům číst, že jsou Rádci, s. r. o., ve své činnosti
poměrně úspěšní, neboť z 80 mil. Kč tržeb jim zbývá
64 mil. Kč na pokrytí nákladů na mzdy a odpisy dlouhodobého majetku (a bude potřeba uhradit i nějaké daně
a další náklady, které pro tento příklad nejsou podstatné).
Z pohledu do účelové výsledovky jsou zřejmé jiné skutečnosti, které by z druhového členění nebylo možné zjistit.
Samotné náklady na prodané výkony Rádců odčerpají
z 80 mil. Kč tržeb 29 mil. Kč a umožní tak firmě dosahovat 51 mil. Kč hrubého zisku. Vidíme také, kolik stála odbytová režie, tedy náklady spojené s organizací
a uskutečňováním prodejů (5 mil. Kč), kolik administrativa (7 mil. Kč) a marketing (9 mil. Kč). To má praktický význam v možnostech zvyšování efektivnosti hospodaření
firem a orientace na výkon a na rozvoj budoucnosti podniku.
Klasifikace nákladů podle účelu poskytuje relevantnější informace než třídění nákladů podle druhů. Je však potřeba
zároveň připustit, že alokace nákladů podle činností je záležitostí úsudku a není ji možno často provést na exaktním
základě. Výrobní podnik však musí alokaci nákladů na výkony (nedokončenou výrobu a výrobky) provést, i pokud
sestavuje výsledovku v druhovém členění, aby mohl provést úpravu nákladů či výnosů o změnu stavu nedokončené výroby a výrobků a zjistit hospodářský výsledek
porovnáním nákladů a výnosů vztahujících se ke stejnému
objemu výkonů. Možná nepřesnost alokace nákladů na
výkony tedy ovlivní výši vykázaného výsledku hospodaření v obou případech.
V případě výrobních podniků se výsledovka, která užívá
účelového členění nákladů, jeví jako relevantnější, protože
přináší (na rozdíl od výsledovky s druhovým členěním nákladů) informace nejen o hrubé obchodní marži či „hrubém“ zisku z obchodní činnosti (tržba za prodané zboží –
– nákupní cena prodaného zboží), ale i o hrubé výrobní
marži – hrubém zisku z výrobní činnosti (tržby za prodané výrobky – výrobní náklady prodaných výrobků).
Podnik vyrábějící kancelářské židle Posaďte se, s. r. o., evidoval v průběhu roku tyto účetní operace:

ÚČETNÍ PRAXE
P Ř Í K LA D
1.
Spotřeba materiálu:
■ materiál ve výrobě
■ kancelářský materiál
■ obalový materiál
Odpisy:
■ výrobní zařízení
■ kancelářské zařízení
■ podniková prodejna
Nedokončená výroba:
■ na začátku období
■ na konci období
3.
5.
11.12.2013
2.
800 tis. Kč
40 tis. Kč
80 tis. Kč
4.
500 tis. Kč
60 tis. Kč
120 tis. Kč
6.
100 tis. Kč
460 tis. Kč
Mzdy:
■ výrobní dělníci
660 tis. Kč
■ administrativa a vedení firmy
200 tis. Kč
■ obchodní zástupci
130 tis. Kč
Hotové výrobky:
■ na začátku období
200 tis. Kč
■ v průběhu roku prodáno 1 680 tis. Kč
■ na konci období
120 tis. Kč
Tržby za prodej kancelářských 3 800 tis. Kč
židlí na základě vystavených
faktur
Porovnejme opět druhovou a účelovou výsledovku.
Druhová výsledovka
Výkony:
Tržby z prodeje výrobků
Změna stavu výrobků
Změna stavu nedokončené výroby
3 800 000 Kč
(120 000 – 200 000 =) –80 000 Kč
(460 000 – 100 000 =) 360 000 Kč
Výkonová spotřeba:
Spotřeba materiálu a energie
(800 000 + 40 000 + 80 000 =) 920 000 Kč
Přidaná hodnota
(3 800 000 – 80 000 + 360 000 – 920 000 =) 3 160 000 Kč
Mzdy
(660 000 + 200 000 + 130 000 =) 990 000 Kč
Odpisy
(500 000 + 60 000 + 120 000=) 680 000 Kč
(3 160 000 – 990 000 – 680 000 =) 1 490 000 Kč
Účetní kavárna
UvP_01_14_zlom
Účelová výsledovka
Výnosy:
Tržby z prodeje výrobků
3 800 000 Kč
Náklady:
Náklady na prodané výrobky
1 680 000 Kč
(3 800 000 – 1 680 000 =) 2 120 000 Kč
Prodejní náklady
(80 000 + 120 000 + 130 000 =) 330 000 Kč
Administrativní náklady
(40 000 + 60 000 + 200 000 =) 300 000 Kč
(2 120 000 – 330 000 – 300 000 =) 1 490 000 Kč
19

UvP_01_14_zlom
11.12.2013
15:23
Stránka 20
1 | 14
AKTUALITA
Nevýhodou členění nákladů podle účelu se může stát nejednoznačnost přiřazování nákladů k jednotlivým účelům,
které může vést ke zkreslení skutečné struktury nákladů.
Naproti tomu nákladové druhy ukazují co, od koho a kdy
bylo spotřebováno, což je vhodné při řízení dodávek, optimalizaci pracovního kapitálu a řízení peněžních toků. Nespornou výhodou je průkazné a jednoznačné sledování
nákladů.
Metodika využívaná v České republice pro výpočet hospodářského výsledku vychází z rovnice výnosy – náklady.
U výnosů však dochází k situaci, kdy při vzniku tržeb
z prodeje zboží, výrobků a služeb nastává určitá proluka
mezi vystavením faktury a příjmem peněz. Český podnik
tedy daní i tehdy, vydá-li faktury na zboží, výrobky či služby, které mu odběratel nezaplatí. V německy mluvících zemích je to vyřešeno tak, že se pohledávky účtují
aktualita
do nákladů, tudíž se tržby zdaní až po uhrazení pohledávky. V anglosaských zemích mají také jednoduché řešení.
Tržby nezdaňují, daní se pouze příjem peněz.
Je na účetní jednotce, aby uvážila, který z výkazů jí bude
nejvíce vyhovovat např. podle povahy a členění svých nákladů. V České republice je stále preferováno sledování
nákladových a výnosových položek podle druhového členění. Přitom již od počátku roku 1993 je možné sledovat
tyto položky i v účelovém členění a oba způsoby jsou si
rovny. Navzdory jednoznačné výhodě druhové výsledovky, tedy její jednoduchosti sestavení a značného rozšíření
(a tudíž znalosti sestavování účetními), účelové členění je
nepochybně transparentnějším pohledem na náklady.
Účelová výsledovka tak umožňuje odhalovat nehospodárné využití zdrojů.
UPLATŇOVÁNÍ DPH U DODÁNÍ A NÁJMU VYBRANÝCH
NEMOVITÝCH VĚCÍ PO 1. 1. 2014
Účetní kavárna
S účinností od 1. 1. 2014 dochází k novelizaci zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „zákon o DPH“) zákonným opatřením Senátu č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti
s rekodifikací soukromého práva a o změně daňových zákonů. Součástí tohoto zákonného opatření je i nová úprava
ust. § 56 a § 56a zákona o DPH, vztahující se k dodání vybraných nemovitých věcí a nájmu vybraných nemovitých věcí.
Schválená úprava zde reaguje zejména na změny, které v oblasti nemovitostí přináší nový občanský zákoník (zákon
č. 89/2012 Sb.), podle kterého se stavba stává součástí pozemku, na němž stojí, a odpovídá rovněž koncepci směrnice
upravující DPH (2006/112/ES), která stanoví stejný daňový režim (osvobození nebo zdanění) při „dodání budovy nebo
její části a pozemku k ní přiléhajícího“.
S ohledem na nejistotu, kterou tato nová úprava dodání a nájmu vybraných nemovitých věcí vyvolala, vydává GFŘ tuto
Informaci s tím, že její obsah je zaměřen na vybrané oblasti a problémy, které jsou v současné době veřejností nejčastěji
dotazovány. Informace takto bude sloužit i k ujednocení aplikační praxe předmětných ustanovení pro plátce i správce
daně.
Informaci GFŘ najdete ve formátu pdf na:
www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/dane/dan-z-pridane-hodnoty/informace-stanoviska-a-sdeleni.
Informace GFŘ ze dne 9. 12. 2013
20
■
Stránka 21
1 | 14
DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY
Změny v oblasti DPH v roce 2014
Ing. Dagmar Fitříková
V roce 2014 budou plátci povinni respektovat změny, které vyplývají z novely provedené zákonem č. 502/2012 Sb.
a ze zákonného opatření Senátu zveřejněného ve Sbírce zákonů pod č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých dalších zákonů. Cílem tohoto příspěvku je upozornit na důležité změny v oblasti DPH, které mají platit s účinností od 1. 1. 2014.
ZÁKON č. 502/2012 Sb.
V rámci novely provedené zákonem č. 502/2012 Sb. (část
šestá), kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani
z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„ZDPH“), a další související zákony (dále jen „zákon
č. 502/2012 Sb.“), se s účinností od 1. 1. 2014 doplňuje
do ZDPH nové ustanovení § 101a, které stanoví plátci povinost podávat některá podání v elektronické formě.
Podle § 101a odst. 1 ZDPH s účinností od 1. 1. 2014 je
plátce povinen podat elektronicky na elektronickou adresu podatelny zveřejněnou správcem daně níže uvedená
podání:
■ daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání,
■ hlášení,
■ přílohy k daňovému přiznání, dodatečnému daňovému přiznání nebo hlášení.
Přihláška k registraci a oznámení o změně registračních
údajů
Podle § 101a odst. 2 ZDPH se s účinností od 1. 1. 2014
podává přihláška k registraci a oznámení o změně registračních údajů pouze elektronicky na elektronickou adresu
podatelny zveřejněnou správcem daně. Uvedená povinnost
se s účinností od 1. 1. 2014 nevztahuje na identifikované
osoby a fyzické osoby vymezené v § 101a odst. 3 ZDPH.
Výjimky týkající se fyzických osob a elektronické formy
podání
Povinnost podat elektronicky podání vymezená v § 101a
odst. 1 a 2 ZDPH nemá s účinností od 1. 1. 2014 fyzická
osoba, pokud její obrat ve smyslu § 4a ZDPH za nejvýše
12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců nepřesáhne 6 mil. Kč a za předpokladu, že
fyzická osoba nemá zákonem stanovenou povinnost činit
podání elektronicky. V případě, že fyzická osoba obrat
6 mil. Kč za vymezené období překročí, vzniká jí povinnost
činit podání podle § 101a odst. 1 ZDPH v elektronické
formě, a to za zdaňovací období následující po zdaňovacím období, v němž došlo k překročení obratu. Pokud
plátci, který je fyzickou osobou, vznikne povinnost činit
podání podle § 101a odst. 1 ZDPH elektronicky, trvá tato
povinnost nejméně po dobu šesti kalendářních měsíců.
Snížení limitu obratu
V rámci novely provedené zákonem č. 502/2012 Sb. (část
sedmá) se v § 6 odst. 1 ZDPH snižuje limit obratu ze současně platného limitu ve výši 1 mil. Kč na částku 750 000 Kč
za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě
jdoucích kalendářních měsíců. Účinnost této změny je vázána na den nabytí účinnosti zákona č. 458/2011 Sb.,
15:23
o změně zákonů související se zřízením jednotného inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů. Citovaný zákon má nabýt účinnosti od 1. 1. 2015.
Pokud zákon č. 458/2011 Sb. nabude účinnosti od
1. 1. 2015 (resp. pokud nedojde k posunutí účinnosti citovaného zákona) a obrat osoby povinné k dani přesáhne
kdykoliv v průběhu roku 2014 částku 750 000 Kč, je taková
osoba povinna podat přihlášku k registraci do 15. 1. 2015
a od 1. 2. 2015 je plátcem.
ZÁKONNÉ OPATŘENÍ SENÁTU
č. 344/2013 Sb.
Ve Sbírce zákonů bylo v listopadu 2013 vyhlášeno pod
č. 344 zákonné opatření Senátu o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých dalších zákonů. Změny týkající se DPH jsou
součástí části páté a části čtyřicáté první citovaného zákonného opatření. Zatímco účinnost části páté cit. zákonného opatření Senátu, která obsahuje změny v oblasti
DPH související zejména s rekodifikací soukromého práva,
se předpokládá od 1. 1. 2014, jediná změna, která je obsahem části čtyřicáté první cit. zákonného opatření Senátu
a týká se § 109 odst. 2 písm. c), je účinná od 1. 12. 2013,
tj. prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni
vyhlášení cit. zákonného opatření Senátu. Změny navrhované v rámci zákoného opatření musela schválit Poslanecká sněmovna, která tak učinila 27. 11. 2013.
11.12.2013
Změny institutu ručení za daň nezaplacenou
dodavatelem
Z části čtyřicáté první zákonného opatření Senátu vyplývá,
že do stávajícího § 109 odst. 2 písm. c) je s účinností od
1. 12. 2013 doplněna fakticky limitní částka 700 000 Kč.
Podle § 109 odst. 2 písm. c) ZDPH ručí s účinností od
1. 12. 2013 příjemce zdanitelného plnění také za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud je úplata za toto plnění
poskytnuta zcela nebo zčásti bezhotovostním převodem
na jiný účet poskytovatele zdaniteného plnění, který je
správcem daně zveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup, a pokud úplata za toto plnění překračuje dvojnásobek částky podle zákona upravujícího omezení
plateb v hotovosti, při jejímž překročení je stanovena povinnost provést platbu bezhotovostně.
Limit pro úhrady v hotovosti
Omezení plateb v hotovosti upravuje zákon č. 254/2010 Sb.,
o omezení plateb v hotovosti, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 4 cit. zákona o omezení plateb v hotovosti je
poskytovatel platby, jejíž výše překračuje částku 350 000 Kč,
povinen provést platbu bezhotovostně. Dvojnásobek tohoto limitu činí 700 000 Kč a tato částka představuje limit
Účetní kavárna
UvP_01_14_zlom
21
UvP_01_14_zlom
11.12.2013
15:23
Stránka 22
1 | 14
vymezený v § 109 odst. 2 písm. c) ZDPH pro účely ručení
za daň nezaplacenou dodavatelem.
Informace GFŘ
Účinnost novelizovaného § 109 odst. 2 písm. c) je podle
zákonného opatření Senátu od 1. 12. 2013. Z obsahu Informace GFŘ k ručení za nezaplacenou daň podle § 109
odst. 2 písm. c) ZDPH č.j. 41 540/13/1001-210002-012287
ze dne 10. 9. 2013 vyplývá, že správce daně nebude vyzývat podle § 171 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve
znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“), k úhradě nedoplatku ručitele, u kterého ručení vznikne ze zákona
podle ustanovení § 109 odst. 2 písm. c) zákona o DPH,
a to v období do 31. prosince 2013.
Účetní kavárna
Zákonné opatření Senátu v souvislosti
s rekodifikací soukromého práva
22
Změny obsažené v části páté se týkají většiny stávajících
ustanovení ZDPH. Podstatná část těchto změn představuje terminologické změny související zejména s rekodifikací
soukromého práva (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – dále jen „NOZ“). Jedná se o změny, které nemají
zásadní dopad na principy uplatňové podle současně platného ZDPH. K nejdůležitějším změnám obsažených v části páté zákonného opatření Senátu je níže uveden stručný
komentář.
Vymezení předmětu daně
Předmětem daně je podle § 2 odst. 1 písm. a) s účinností
od 1. 1. 2014 dodání zboží a poskytnutí služby. Nové vymezení předmětu daně souvisí s novým vymezením věci
podle § 489 až 499 NOZ. Vymezení předmětu daně v novelizované podobě je v souladu se Směrnicí Rady
2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006. Dodáním zboží
se pro účely DPH rozumí:
a) hmotná věc s výjimkou peněz a cenných papírů,
b) právo stavby,
c) živé zvíře,
d) lidské tělo a část lidského těla,
e) plyn, elektřina, teplo a chlad.
Podle § 498 NOZ se za nemovité věci považují pozemky
a podzemní stavby se samostatným účelovým určením,
včetně věcných práv vztahujících se k těmto stavbám,
a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Z výše uvedeného vymezení a v návaznosti na úpravu obsaženou
v § 498 NOZ vyplývá, že do kategorie dodání zboží patří
s účinností od 1. 1. 2014 i dodání vybraných nemovitých
věcí. Na základě úprav navrhovaných v rámci zákonného
opatření Senátu dojde k vypuštění formulace „převod nemovitosti“ ze všech dotčených ustanovení ZDPH.
Daň a daňová povinnost
V návaznosti na úpravu obsaženou v DŘ je nutné i pro účely DPH rozlišovat mezi pojmy „daň“ a „daňová povinnost“.
Daní se ve smyslu § 3 odst. 3 a 4 DŘ rozumí peněžité plnění, daňový odpočet, daňová ztráta nebo jiný způsob
zdanění a příslušenství daně. Daňová povinnost podle § 4
DŘ vzniká okamžikem, kdy nastaly skutečnosti, které jsou
podle zákona předmětem daně, nebo skutečnosti tuto povinnost zakládající. Vlastní daň je definována pro účely
DPH v novelizovaném § 4 odst. 1 písm. d) a nadměrný odpočet je vymezen v novelizovaném § 4 odst. 1 písm. e).
Společnost bez právní subjektivity
Sdružení bez právní subjektivity upravuje současně platný
zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObčZ“), v § 829 a následující. Obdobné uskupení je vymezeno v § 2716 NOZ jako
společnost, která nemá stejně jako dosavadní sdružení
právní subjektivitu. S účinností od 1. 1. 2014 se lze sdružit
za účelem činnosti nebo věci, tj. i za účelem podnikání.
Členové společnosti (společníci) budou v oblasti DPH respektovat s účinností od 1. 1. 2014 shodná pravidla jako
účastníci sdružení podnikající do 31. 12. 2013 na základě
smlouvy o sdružení. Specifická pravidla pro uplatňování
DPH u společnosti ve smyslu § 2716 NOZ jsou obsažena
v těchto ustanoveních:
■ testování obratu (§ 4a), registrace k DPH (§ 6a), informační povinnost společníka (§ 95),
■ společník nesmí být členem skupiny (§ 5 odst. 1),
■ dodání zboží a poskytnutí služby bez úplaty [§ 13
odst. 4 písm. d) a § 14 odst. 3 písm. c)],
■ základ daně ve zvláštních případech [§ 36a odst. 3
písm. d)],
■ oprava výše daně u pohledávek za osobami v insolvenci [§ 44 odst. 1 písm. c) bod 3],
■ postup při uplatňování odpočtu (§ 73 odst. 7),
■ daňová evidence (§ 100), daňové přiznání k DPH
(§ 101) a souhrnné hlášení (§ 102).
Obchodní korporace
Obchodní společnosti a družstva upravuje § 56 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObchZ“). Podle § 1 zákona
č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen
„ZOK“), jsou obchodními korporacemi obchodní společnosti, tj. osobní (veřejná obchodní společnost a komanditní společnost) a kapitálové společnosti (společnost
s ručením omezeným a akciová společnost) a družstva
(družstvo a evropská družstevní společnost). Specifická
pravidla pro uplatňování DPH u obchodních korporací ve
smyslu § 1 ZOK jsou obsažena v těchto ustanoveních:
■ přeměny obchodních korporací (§ 6b odst. 2),
■ vypořádací podíl, podíl na likvidačním zůstatku a vklad
[§ 13 odst. 4 písm. c) a e), § 14 odst. 3 písm. b) a d)],
■ den uskutečnění u vydání podílů [§ 21 odst. 5 písm. f)],
■ osvobození převodu podílů v obchodní korporaci
[§ 54 odst. 1 písm. a)],
■ změna režimu [§ 79a odst. 3 a § 79c písm. a)],
■ obrat pro účely změny zdaňovacího období
[§ 99a odst. 5 písm. b)].
Dodání a nájem vybraných nemovitých věcí
Převod a nájem nemovitosti je s platností do 31. 12. 2013
upraven v § 56 ZDPH. S účinností od 1. 1. 2014 obsahuje novelizovaný § 56 pravidla pro dodání vybraných nemovitých věcí. Jedná se o důležité změny, na základě
kterých dojde k zúžení případů, kdy se na převod pozemku (dodání vybrané nemovité věci) bude vztahovat režim
osvobození od daně bez nároku na odpočet daně.
Nově doplněný § 56a obsahuje pravidla pro osvobození
od daně u nájmu vybraných nemovitých věcí. Tato pravidla
se s účinností od 1. 1. 2014 zásadním způsobem nemění.
15:23
Stránka 23
1 | 14
Vybrané nemovité věci
Z úpravy obsažené v novelizovaném § 56 odst. 1 vyplývá,
že dodáním vybrané nemovité věci se pro účely osvobození od daně rozumí dodání:
a) pozemku (§ 506 NOZ),
b) práva stavby (§ 1240 až 1256 NOZ),
c) stavby (§ 506 NOZ),
d) podzemní stavby se samostatným účelovým určením,
e) inženýrské sítě (§ 509 NOZ),
f) jednotky (§ 1160 a násl. NOZ).
Ustanovení § 56 odst. 1 v novelizovaném znění obsahuje
pouze výčet vybraných nemovitých věcí, nikoli jejich definice. Při aplikaci § 56 v novelizovaném znění je proto nutné vycházet z vymezení těchto vybraných nemovitých věcí
podle NOZ. Z úpravy obsažené v § 506 odst. 1 NOZ vyplývá, že součástí pozemku je prostor nad povrchem
i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech. Inženýrské
sítě, zejména vodovody, kanalizace nebo energetické či jiné vedení, nejsou součástí pozemku (§ 509 NOZ).
Převod pozemku v režimu osvobození od daně
Podle novelizovaného znění § 56 odst. 2 je od daně osvobozeno dodání vybrané nemovité věci, která splňuje současně obě níže uvedené podmínky:
a) je pozemkem, na kterém není zřízena stavba spojená
se zemí pevným základem nebo inženýrská síť, a
b) není pozemkem, na kterém může být podle stavebního povolení nebo udělení souhlasu s provedením stavby provedena stavba.
Z úpravy obsažené v novelizovaném § 56 odst. 2 vyplývá,
že osvobození od daně bez nároku na odpočet daně se
nevztahuje na tyto pozemky:
■ nezastavěný pozemek, na kterém může být podle stavebního povolení nebo udělení souhlasu s provedením
stavby provedena stavba,
■ zastavěný pozemek bez stavebního povolení nebo
udělení souhlasu s provedením stavby,
■ zastavěný pozemek, na kterém může být podle stavebního povolení nebo udělení souhlasu s provedením
stavby provedena stavba.
Nájem vybraných nemovitých věcí
Nájmem se pro účely DPH rozumí s účiností od 1. 1. 2014
nejen nájem a podnájem, ale i pacht a podpacht. Z uvedeného vymezení vyplývá, že pravidla stanovená pro oblast nájmu (§ 2201 NOZ) budou shodným způsobem
aplikována i v případě podnájmu, pachtu (§ 2332 NOZ)
a podpachtu. S účinností od 1. 1. 2014 nedochází k zásadním změnám v oblasti nájmu nemovitých věcí ve srovnání se současnou právní úpravou. Nadále platí ve smyslu
§ 56a odst. 1 v případě nájmu vybraných nemovitých věci základní režim, tj. režim osvobození od daně bez nároku na odpočet daně s výjimkou:
■ krátkodobého nájmu nemovité věci,
■ nájmu prostor a míst k parkování vozidel,
■ nájmu bezpečnostních schránek,
■ nájmu strojů nebo jiných upevněných zařízení.
Krátkodobý nájem
Krátkodobým nájmem se pro účely DPH podle § 56a
odst. 2 s účinností od 1. 1. 2014 rozumí nájem nemovité
věci s výjimkou pozemku, na kterém není zřízena stavba
spojená se zemí pevným základem nebo inženýrská síť,
popř. i nájem vnitřního movitého vybavení či dodání plynu, elektřiny, tepla a chladu nebo vody, který trvá nepřetržitě nejvýše 48 hodin.
Volba režimu zdanění nájmu
Úprava obsažená v nově doplněném § 56a odst. 3 umožňuje i po 1. 1. 2014 zvolit režim zdaňování nájmu vybrané
nemovité věci, pokud je nájem realizován jiným plátcům
pro účely usktutečňování jejich činností.
11.12.2013
UvP_01_14_zlom
Sazby daně v roce 2014
Sazby daně se v roce 2014 ve srovnání s právní úpravou
platnou do 31. 12. 2013 nemění. I v roce 2014 je nadále
platnou sníženou sazbou daně sazba daně ve výši 15 %
a platnou základní sazbou daně sazba daně ve výši 21 %.
■
Objednejte si předplatné
účetní kavárna
čerstvé informace • horké diskuse
■ Účetní expert – profi verze pro účetní kanceláře a hlavní účetní velkých firem
■ Účetní standard a daně – verze Standard doplněná o daňové informace
■ Účetní standard – komplexní verze pro účetní v malých a středních firmách
■ Účetnictví v praxi – základní výběr informací z účetního světa
Časopis Účetnictví v praxi je samostatně neprodejný, lze si ho objednat pouze
jako součást výše uvedených verzí předplatného.
Účetní kavárna
Časopis Účetnictví v praxi je součástí všech verzí předplatného:
Podrobné informace o obsahu jednotlivých verzí s objednávkou
najdete na http://predplatne.ucetnikavarna.cz
V případě dotazů kontaktujte zákaznický servis – email: [email protected],
telefon: 246 040 400
23
UvP_01_14_zlom
11.12.2013
15:23
Stránka 24
PROBLÉMY Z PRAXE
1 | 14
Silniční daň od roku 2014
Ing. Martin Děrgel
Silniční daň je poměrně malou daní, která má spadeno zejména na využívání českých silnic automobily pro účely podnikání. Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDS“ nebo pouze
číslo paragrafu bez bližšího označení), má pouhých 19 paragrafů a oproti velkým daním nebývá ani tolik novelizován. Významnější novela byla naposledy v roce 2008 a prozatím poslední novela nabyla účinnosti již
1. 1. 2012. Od 1. 1. 2014 ale postihne ZDS zákonné opatření Senátu č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů (dále jen „Novela“). Jak napovídá již název změnového zákona, důvodem je zejména nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.,
občanský zákoník, dále jen „NOZ“), účinný od počátku roku 2014. Přičemž se ani tentokrát není třeba obávat
žádné daňové revoluce, 18 změnových bodů a dvě přechodná ustanovení (část čtvrtá Novely) žádné věcné změny silniční daně nepřinášejí.
Účetní kavárna
§ 2 PŘEDMĚT DANĚ
24
Jedná se bezesporu o nejdůležitější ustanovení celého
ZDS, protože pokud určité vozidlo není vůbec předmětem silniční daně, pak samozřejmě už nemusíme zákon
ani dále číst. Novela kvůli přehlednosti a jasnosti z valné
části přeformulovala první odstavec a rozčlenila jej na dva
odstavce. Další nový odstavec si vyžádaly změny ve vymezení „neziskových poplatníků“ jak v NOZ, tak i v zákoně
č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „ZDP“), jak si dále upřesníme. Pročež
se stávající druhý odstavec stal až čtvrtým. Podstatné je, že
přes „opticky“ odlišný text § 2 těmito úpravami nedochází k žádné věcné změně, zejména tedy i po 1. 1. 2014 jsou
vymezeny tři podmínky, jež musí být naplněny současně,
aby vozidlo bylo předmětem daně silniční.
Poznámka: § 1 byl a dále zůstává neobsazen. Pro přehlednější a snazší pochopení změn uvádíme text se zachováním čitelnosti zrušených pasáží (vyznačeny
přeškrtnutím) a nově doplněný text bude zvýrazněn
tučně.
„(1) Předmětem daně silniční (dále jen „daň“) jsou silniční motorová vozidla1) a jejich přípojná vozidla1) (dále jen
„vozidla“) registrovaná a provozovaná v České republice,
jsou-li používána k podnikání1a) nebo k jiné samostatné
výdělečné činnosti1a) (dále jen „podnikání“) nebo jsou
používána v přímé souvislosti s podnikáním anebo k činnostem, z nichž plynoucí příjmy jsou předmětem daně
z příjmů u subjektů nezaložených za účelem podnikání
podle zvláštního právního předpisu.1b)
a) registrovaná v České republice,
b) provozovaná v České republice a
c) používaná
1. poplatníkem daně z příjmů právnických osob
s výjimkou používání k činnosti veřejně prospěšného poplatníka daně z příjmů právnických osob,
pokud příjmy z této jeho činnosti nejsou předmětem daně z příjmů, nebo
2. poplatníkem daně z příjmů fyzických osob k činnosti nebo v přímé souvislosti s činností, ze kterých plynou příjmy ze samostatné činnosti podle
zákona upravujícího daně z příjmů.“
Kvůli sjednocení úpravy s ostatními daňovými zákony byla rovněž ze ZDS vypuštěna legislativní zkratka „daň“, která nebyla vhodná zejména s ohledem na to, že daňové
zákony často hovoří o více druzích daní. V souladu s Důvodovou zprávou k Novele mohly být zkratky „daň“ matoucí, a proto dochází k jejich zrušení. O jakou daň se
v daném ustanovení jedná, nyní bude zřejmé především
ze systematického a jazykového výkladu.
Dále Novela musela reagovat na nahrazení „příjmů
z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti“ podle
§ 7 ZDP před Novelou nově pojmem „příjmy ze samostatné činnosti“. Věcný rozsah příjmů podle § 7 ZDP se
tímto nijak nezměnil, a proto se návazně nemění ani předmět daně silniční u fyzických osob.
Avizovaná komplikace vyvstala ohledně „neziskových poplatníků“, kteří byli v ZDS před Novelou označeni jako
„subjekty nezaložené za účelem podnikání“, přičemž poznámka pod čarou – 1b) – odkazovala na § 18 odst. 3
ZDP. Nově se v souladu s terminologií § 146 NOZ a novelizovaného § 17a ZDP hovoří o „veřejně prospěšných
poplatnících“. Dosavadní a nové vymezení těchto pojmů
ovšem nejsou totožná, přičemž záměrem novelizace ZDS
bylo u neziskových poplatníků zachovat stávající zvýhodněný režim daně silniční. Zatímco doposud patřily do této kategorie mimo jiné také – Česká televize, Český
rozhlas, Česká tisková kancelář a zdravotní pojišťovny –
– tak § 17a odst. 2 písm. b) ZDP je nově vyřadil z veřejně
prospěšných poplatníků. Nezbývalo proto tedy, než aby
ZDS čistě pro své účely i tyto subjekty začlenil mezi daňově zvýhodněné „neziskové poplatníky“, a navíc i jejich nezdanitelné příjmy označil za příjmy „neziskového
poplatníka“.
„(2) Pro účely daně silniční
a) je Česká televize, Český rozhlas, Česká tisková kancelář a zdravotní pojišťovna veřejně prospěšným poplatníkem daně z příjmů právnických osob,
b) se příjmy České televize, Českého rozhlasu a České
tiskové kanceláře, které nejsou předmětem daně
z příjmů právnických osob, určují, jako by tito poplatníci byli veřejně prospěšnými poplatníky daně
z příjmů právnických osob.“
Stránka 25
1 | 14
Původně druhá věta § 2 odst. 1 se vyčlenila do samostatného odstavce 3, a to opět bez věcné změny:
„(3) Bez ohledu na to, zda jsou používána k podnikání,
jsou pPředmětem daně silniční jsou vždy vozidla s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny určená výlučně
k přepravě nákladů a registrovaná v České republice.“
Dodejme, že „největší povolenou hmotností“ se rozumí
největší hmotnost, se kterou smí být vozidlo užíváno
v provozu na pozemních komunikacích, viz § 1 písm. k)
vyhlášky č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na
pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
Dosavadní odstavec 2 byl pouze přečíslován na 4, takže
i nadále podle něj nejsou předmětem daně vozidla se
zvláštní registrační značkou, speciální pásové automobily,
ostatní silniční vozidla (např. jízdní kolo, potahové vozidlo
a jednonápravový traktor s přívěsem), zemědělské a lesnické traktory a jejich přípojná vozidla a další zvláštní vozidla (např. pracovní stroje samojízdné i přípojné, mobilní
stroj se spalovacím motorem).
§ 3 OSVOBOZENÍ OD DANĚ
Také silniční daň má svá osvobození od daně, z nichž pro
podnikatelskou praxi jsou nejvýznamnější:
■ motocykly (vozila kategorie L se zpravidla méně než
čtyřmi koly),
■ vozidla zabezpečující linkovou osobní vnitrostátní přepravu (a to z více než 80 % km),
■ vozidla s největší povolenou hmotností méně než 12 tun:
– na elektrický pohon,
– s hybridním pohonem (kombinace spalovacího
motoru a elektromotoru),
– poháněná zkapalněným nebo stlačeným plynem
(LPG nebo CNG),
– s motorem určeným ke spalování směsi benzínu
a (bio) ethanolu E 85.
Na čemž Novela nic nemění, jen napravuje jedno letité nechtěné opomenutí zákonodárců z roku 2008 ohledně vozidel „firemní“ požární ochrany, a do samostatného
písmene h) vyčleňuje osvobození vozidel, která jsou mobilizační rezervou nebo pohotovostní zásobou [doposud
v písm. d)]. § 3 tak získal dvě nová písmena:
„g)vozidla požární ochrany používaná jednotkou hasičského záchranného sboru podniku podle zákona
upravujícího požární ochranu vybavená zvláštním
zvukovým výstražným zařízením doplněným zvláštním výstražným světlem modré barvy zapsanými
v technickém průkazu vozidla,
h) vozidla, která jsou mobilizační rezervou nebo pohotovostní zásobou, pokud nejsou používána k podnikání.“
I přes negativní stanovisko Ministerstva financí byla – zákonem č. 246/2008 Sb. – přijata úprava, na základě které
byla dosavadní obecná úprava osvobození všech vozidel
požární ochrany nahrazena od 4. 8. 2008 úpravou osvobozující od této daně pouze vozidla bezpečnostních sborů a sborů dobrovolných hasičů. Nově tak zákon
PROBLÉMY Z PRAXE
neumožňoval osvobození vozidel používaných jednotkami hasičských záchranných sborů podniků zřízených
podle § 67 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve
znění pozdějších předpisů, byť věcně mají obdobné poslání. Tato nežádoucí nerovnost byla dodatečně ošetřena
alespoň rozhodnutím Ministerstva financí o prominutí daně
silniční Pokynem D–342 (Finanční zpravodaj č. 5/2010).
Text tohoto prominutí byl prakticky opsán do § 3 ZDS.
15:23
K písmenu h) – kde došlo jen k přesunutí z části písm. d) –
– dodejme, že hospodářská opatření pro krizové stavy –
– stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu a válečný stav – upravuje speciální zákon č. 241/2000 Sb.,
o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, ve znění
pozdějších předpisů. Součástí krizových plánů je řada krizových opatření a postupů k řešení mimořádných situací,
včetně tvorby státních hmotných rezerv, mezi něž patří také mobilizační rezervy či pohotovostní zásoby.
§ 4 POPLATNÍCI DANĚ
Daň silniční platí vždy poplatník, neudělá to za něj žádný
plátce daně a není zde zaveden ani institut ručitele za daň.
Novela postihuje § 4 pěti změnovými body, aniž by došlo
k věcným úpravám. Hned v záhlaví odstavce 1 bylo nutno
promítnout převratnou novinku NOZ, který do našeho
právního řádu zavedl institut „svěřenského fondu“, který
je entitou bez právní subjektivity (tzv. majetek bez pána). Jeho zakladatel zkrátka část majetku vyčlení do „právní bubliny“, která nemá vlastní právní subjektivitu,
ustanoví správce, který má za úkol o majetek pečovat ku
prospěchu určené „obmyšlené“ osoby (což může být i samotný zakladatel). S touto novinkou je nyní hodně právních i daňových nejasností, tyto se ale zřejmě vyhnou dani
silniční, kterou vlastník předmětného vozidla prakticky nezajímá, protože obvykle je poplatníkem jeho provozovatel zapsaný v technickém průkazu. Další změny odst. 1
mají pak už jen za cíl zlepšit srozumitelnost daného
ustanovení.
11.12.2013
„(1) Poplatníkem daně je fyzická nebo právnická osoba,
která ten, kdo
a) je jako provozovatelem vozidla registrovaného v České republice v registru vozidel a je zapsána v technickém průkazu vozidla,
b) užívá vozidlo, v jehož technickém průkazu je zapsána
jako provozovatel osoba, která zemřela, zanikla nebo
byla zrušena, anebo vozidlo, jehož provozovatel je odhlášen z registru vozidel.“
V odst. 2 byl zrušen nadbytečný odkaz zpátky na předmět
daně a odstraněna poznámka pod čarou č. 3b) odkazující
na starý obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Sb.), který
k 1. 1. 2014 zruší NOZ. Přičemž nový odst. 4 podřazuje
„stálé provozovny“ podle ZDP pro účely daně silniční pod
organizační složky.
„(2) Poplatníkem daně je rovněž
a) zaměstnavatel, pokud vyplácí cestovní náhrady svému zaměstnanci4a) za použití osobního automobilu
nebo jeho přípojného vozidla, pokud daňová povinnost nevznikla již provozovateli vozidla,
Účetní kavárna
UvP_01_14_zlom
25
UvP_01_14_zlom
11.12.2013
15:23
Stránka 26
PROBLÉMY Z PRAXE
1 | 14
b) osoba, která používá vozidlo registrované a určené jako mobilizační rezerva nebo pohotovostní zásoba4b)
k účelům uvedeným v § 2 odst. 1,
c) stálá provozovna nebo jiná organizační složka3b) osoby se sídlem nebo trvalým pobytem v zahraničí.
(4) Stálá provozovna podle právních předpisů upravujících daně z příjmů osoby se sídlem nebo trvalým pobytem
v zahraničí se považuje za organizační složku podle odstavce 2 písm. c).“
Dodejme, že dle § 2 odst. 16 zákona č. 56/2001 Sb.,
o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, se provozovatelem silničního vozidla registrovaného v registru silničních
vozidel ČR (vede jej obecní úřad obce s rozšířenou působností) rozumí fyzická osoba s místem trvalého pobytu
nebo s místem povoleného pobytu v České republice nebo právnická osoba se sídlem v Česku, která vlastním jménem provozuje silniční vozidlo a je současně vlastníkem
silničního vozidla anebo je vlastníkem silničního vozidla
oprávněna k jeho provozování. Z této definice je zřejmé,
proč je u zahraničních osob poplatník stanoven speciálně
jako česká organizační složka.
Odstavec 3 zůstal beze změny: „Je-li u téhož vozidla poplatníků více, platí daň společně a nerozdílně.“
§ 5 ZÁKLAD DANĚ
Novela nijak nezasáhla do pravidel určení základu daně
silniční. Proto i nadále platí, že u osobních aut (s výjimkou
elektromobilů) je základem daně objem motoru v cm3,
u návěsů jde o součet největších povolených hmotností na
nápravy v tunách a počtu náprav, a u ostatních (zejména nákladních) vozidel je to největší povolená hmotnost v tunách
a počet náprav. Dodejme, že největší povolenou hmotností
se přitom rozumí největší hmotnost, se kterou smí být vozidlo užíváno v provozu na pozemních komunikacích.
Účetní kavárna
§ 6 SAZBY DANĚ
26
Jedná se o nejsložitější ustanovení ZDS sestávající z 10 odstavců, které postihly čtyři změnové body Novely. Opět
jde ale o pouhá upřesnění a „legislativně technické“ úpravy kvůli změnám jiných pasáží zákona nebo souvisejících
technických předpisů. Hned tři změny postihly odstavec 5,
umožňující zemědělcům snížení sazby daně o 25 % u vozidel (vyjma osobních automobilů) určených, resp. používaných, pro rostlinnou výrobu:
„(5) Sazba daně podle odstavce 2 se snižuje o 25 % u vozidel uvedených v § 2 odst. 1, která jsou podle údajů zapsaných v technickém průkazu určena používána pro
činnosti výrobní povahy v rostlinné výrobě podle Standardní klasifikace produkce ČSÚ, kód 01.41.11. Práce výrobní povahy v rostlinné výrobě klasifikace produkce
CZ-CPA, kód 01.61.10 Podpůrné služby pro rostlinnou
výrobu, je-li poplatníkem daně osoba provozující zemědělskou výrobu.“
První vypuštěná pasáž navazuje na rozdělení vymezení
předmětu daně z dosavadního § 2 odst. 1 na dva
samostatné odstavce, přičemž tento odkaz byl prakticky
nadbytečný. Další vypuštěný text nahradil poněkud neurčitou podmínku údaje v technickém průkazu skutečným
používáním vozidla pro účely rostlinné výroby. Dle Důvodové zprávy k Novele by ani tímto zpřesněním textu nemělo dojít k žádnému věcnému posunu. A konečně třetí
zásah do odstavce 5 reaguje na změnu klasifikace produkce, která nastala pro potřeby Českého statistického
úřadu již v roce 2008, kdy Standardní klasifikaci produkce
(SKP) nahradila Klasifikací produkce CZ-CPA.
Z důvodu zavedení pojmu „příjmy ze samostatné činnosti“ v § 7 ZDP beze změny věcného rozsahu (viz komentář
výše) bylo nutno přeformulovat odstavec 9 snižující sazbu
daně o 100 % u středně těžkých vozidel – s největší povolenou hmotností mezi 3,5 a 12 tunami – nesloužících
k podnikání ani pro cizí potřeby. Ovšem nezůstalo pouze
u tohoto, dále došlo k vypuštění podmínky „provozu pro
cizí potřeby“. S ohledem na vymezení podmínek uvedených v písmenech a) a b) nelze snížit sazbu daně u vozidel, která jsou používána poplatníkem daně z příjmů
právnických osob, resp. fyzických osob, pokud nejde o zákonem uvedené výjimky, ať jsou k těmto činnostem používána pro potřeby poplatníka daně silniční nebo pro
potřeby cizí. Poplatníkem daně z příjmů právnických
osob, resp. fyzických osob, přitom ale nemusí vždy být poplatník daně silniční. Dále se dostalo do ustanovení § 6
odst. 9 nové vymezení „neziskových poplatníků“, jak jsme
již výše komentovali. A v rámci čištění textu zákona od
nadbytečných odkazů byla odstraněna poznámka pod čarou odkazující na ZDP.
„(9) Bez ohledu na datum první registrace se sazba daně
podle odstavce 2 snižuje o 100 % u nákladních vozidel
včetně tahačů, nákladních přívěsů a nákladních návěsů
s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny a méně než
12 tun, pokud tato vozidla nejsou používána k podnikání
nebo v přímé souvislosti s podnikáním nebo k činnostem,
z nichž plynoucí příjmy jsou předmětem daně z příjmů
anebo nejsou provozována pro cizí potřeby a jsou-li
používána
a) subjekty, které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání,
b) jako výcviková vozidla podle zvláštního právního předpisu upravujícího získávání a zdokonalování odborné
způsobilosti k řízení motorových vozidel3e), nebo
c) fyzickými osobami
a) jsou tato vozidla používána veřejně prospěšným poplatníkem daně z příjmů právnických osob pouze
k činnosti, z níž plynoucí příjmy nejsou předmětem
daně z příjmů,
b) jsou tato vozidla používána fyzickou osobou pouze
k činnosti, ze které nebo v přímé souvislosti se kterou
neplynou příjmy ze samostatné činnosti podle zákona upravujícího daně z příjmů, nebo
c) se jedná o výcviková vozidla podle právního předpisu upravujícího získávání a zdokonalování odborné
způsobilosti k řízení motorových vozidel, která nejsou používána k činnosti, z níž
1. plynoucí příjmy jsou předmětem daně z příjmů
právnických osob, nebo
2. plynou příjmy ze samostatné činnosti.“
Stránka 27
1 | 14
Prakticky tedy nedošlo ke změně systému sazeb daně silniční včetně možností jejich snížení, případně nutného navýšení. Můžeme si tedy stručně rekapitulovat, že existuje
denní a roční systém sazeb daně. Denní sazbu – 25 Kč za
každý den použití osobního auta nebo jeho přívěsu – mohou
PROBLÉMY Z PRAXE
využít pouze poplatníci z řad zaměstnavatelů. Pokud vyplácí cestovní náhrady zaměstnanci za jejich použití, a nevznikla-li daňová povinnost již provozovateli vozidla.
Změnu z denní na roční sazbu daně nebo naopak lze učinit zpětně v daňovém přiznání.
Roční sazba daně silniční a její modifikace
Roční sazba Osobní auta Daň podle objemu motoru (do 800, do 1 250, do 1 500,
do 2 000, do 3 000 a nad 3 000) cm3
Snížení o
Zvýšení o
1 200 Kč, 1 800 Kč, 2 400 Kč,
3 000 Kč, 3 600 Kč a 4 200 Kč
Návěsy
Daň podle největších povolených hmotností na nápravy
a počtu náprav
Ostatní
Daň podle největší povolené hmotnosti („NPH“) a počtu
náprav
1 náprava 1 800 až 9 600
2 nápravy 1 800 až 46 200
3 nápravy 1 800 až 50 400
4 a více náprav 8 400 až 44 100
25 %
Vozidla používaná pro účely rostlinné výroby
Jen registrovaní zemědělci
48 %
Od 1. do 36. měsíce od 1. registrace vozidla
40 %
25 %
Nelze použít u vozidla u zemědělců
v rostlinné výrobě, u něhož je
již snížena sazba daně.
100 %
Nákladní vozidla s NPH od 3,5 t do 12 t:
■ nepodnikatelské využití neziskovkami,
■ nepodnikatelské využití občany,
■ výcviková vozidla autoškoly.
Počínaje rokem 2009
48 %
Nákladní vozidla s NPH 12 tun a více:
■ nepodnikatelské využití neziskovkami,
■ nepodnikatelské využití občany,
■ výcviková vozidla autoškoly.
U daného vozidla pak již nelze
použít snížení sazby daně
z důvodu 1. registrace méně
než před 108 měsíci ad výše.
25 %
Vozidlo registrované poprvé v ČR nebo v zahraničí do konce roku 1989.
§ 8 AŽ 11 VZNIK A ZÁNIK DAŇOVÉ
POVINNOSTI, SPLATNOST, PLACENÍ
A ZAOKROUHLOVÁNÍ DANĚ A ZÁLOH
NA DAŇ
Poznámka: § 7 byl a zůstává i nadále neobsazen. V této části zákona dva změnové body pouze v obou odstavcích § 8 rozšířily odkazy na vymezení předmětu
daně silniční ze stávajících „§ 2 odst. 1“ nově na „§ 2
odst. 1 a 2“. Jak už bylo řečeno, kvůli přehlednosti
a srozumitelnosti byl předmět daně přepsán ze dvou
do čtyř odstavců § 2, je právní otázkou, zda by tedy odkazy neměly raději směřovat na odst. 1 až 4, resp. na
celý § 2.
Zbývající ustanovení této pasáže – tedy § 9 až 11 ZDS –
– zůstaly Novelou zcela nedotknuty.
Připomeňme alespoň stručně, že i nadále daňová povinnost vzniká počínaje kalendářním měsícem, kdy se vozidlo stalo předmětem silniční daně, a zaniká v kalendářním
měsíci, v němž přestalo být předmětem této daně. Dojde-li
však ke změně poplatníka, zaniká daňová povinnost tomu
původnímu až uplynutím kalendářního měsíce, který
předchází před kalendářním měsícem vzniku daňové povinnosti novému poplatníkovi.
Daň silniční je po obou daních z příjmů třetí a poslední
povinně zálohovanou daní. Tentokrát se ale jednotné
čtvrtletní zálohy neplatí ve vazbě na poslední známou
daňovou povinnost, nýbrž podle daňové povinnosti za
právě uplynulé čtvrtletí. Což prakticky znamená, že daňová povinnost je během zdaňovacího období (které lze
současně označit i jako zálohové období) téměř plně vypořádána již zaplacenými zálohami. Doplatek daně bude
odpovídat zpravidla pouze daňové povinnosti za prosinec, která není zahrnuta do poslední čtvrtletní zálohy.
15:23
11.12.2013
§ 12 SLEVA NA DANI
Ani do tohoto paragrafu Novela nijak nezasáhla. Připomeňme, že umožňuje slevu na dani u vozidel využívajících
„kombinovanou“ dopravu, tedy přepravu převážně po
železnici nebo vnitrozemské vodní cestě, a to až do výše
100 %. Ovšem v praxi se tato forma ekologičtější dopravy
příliš neprosadila, a to hlavně kvůli časovým a technickým
problémům s kombinací různých druhů přeprav, a také
pro nezájem polostátního molochu České dráhy, a. s. Ani
samotná úspora na silniční dani není kdovíjak působivou
motivací, jelikož tato daň nebývá u přepravních firem až
tak významnou nákladovou položkou. Dodejme, že sleva
vyhovuje směrnici Rady 92/106/EHS o zavedení společných pravidel pro určité druhy kombinované dopravy zboží mezi členskými státy EU, zejména s ohledem na její čl. 6
(důvodem je dopravní přetížení silnic a ochrana životního
prostředí).
§ 13 ZDAŇOVACÍ OBDOBÍ
Účetní kavárna
UvP_01_14_zlom
Také nejstručnější ustanovení ZDS – Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. – zůstává beze změny.
27
UvP_01_14_zlom
11.12.2013
15:23
Stránka 28
1 | 14
AKTUALITA
§ 14 USTANOVENÍ ZMOCŇOVACÍ,
ZÁVĚREČNÁ A ZRUŠOVACÍ
Zbývající ustanovení do konce ZDS – § 17 až § 19 – zůstávají rovněž i po 1. 1. 2014 zcela beze změny.
A opět další paragraf – týkající se přestavby vozidel – zcela bez povšimnutí Novely.
Kdo počítal správně, dobral se zatím jen k 17. změnovému bodu Novely. Poslední 18. bod totiž pouze zrušil neaktuální poznámky pod čarou č. 1, 3c, 4c, 7 a 7a,
odkazující na dnes již zrušené zákony nebo na zákony či
ustanovení rušená nebo měněná NOZ, případně samotnou Novelou k 1. lednu 2014.
§ 15 DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ
Pokud poplatníkovi vznikla daňová povinnost k dani silniční, je povinen podat přiznání k této dani do 31. ledna
kalendářního roku následujícího po uplynutí zdaňovacího
období (např. za rok 2013 je tak nutno učinit do pátku
31. 1. 2014), a to také v případech, jde-li o poplatníka, kterému přiznání zpracovává daňový poradce.
V daňovém přiznání se uvádějí i vozidla, která jsou osvobozena od daně – kromě vozidel kategorie L, tedy „motorek“ (a jejich přípojných vozidel) a vozidel diplomatů.
A právě do těchto míst zasáhla Novela. Konečně odstranila letitou nepřesnost zákona, který odkazoval ohledně
těchto osvobození od daně na písmena a) a b) odstavce 1
v § 3, který ale již od roku 2003 (!) není členěn na odstavce. Došlo tedy pouze k legislativně technické opravě –
k vypuštění odkazu na odstavec 1, ponechán tak zůstal jen
odkaz na písmena a) a b) v § 3.
§ 16 AŽ 19 USTANOVENÍ ZMOCŇOVACÍ,
ZÁVĚREČNÁ A ZRUŠOVACÍ
V zájmu sjednocení terminologie ZDS s daňovým řádem
(zákon č. 280/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů) byla v § 16 odst. 4 provedena následující pouhá terminologická změna – tedy zase bez věcné změny.
■ „Nový poplatník má vůči správci daně4c) registrační
povinnost je povinen podat přihlášku k registraci
k dani silniční ve lhůtě splatnosti nejbližší zálohy na
daň podle § 10 odst. 1.“
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
Celou novelizaci ZDS uzavírají dvě avizovaná přechodná
ustanovení. První je tradiční a stanoví, že pro daňové povinnosti u daně silniční za zdaňovací období přede dnem
nabytí účinnosti Novely (tedy před 1. 1. 2014), jakož i pro
práva a povinnosti s nimi související, se použije ZDS ve
znění účinném před tímto datem.
Druhý „přechodník“ je nezvyklý a souvisí s dalekosáhlými
změnami soukromého práva:
„Není-li stanoveno jinak, vztahují se na skutečnosti, poměry, vztahy, subjekty, předměty, práva a povinnosti soukromého práva podle právních předpisů účinných před
1. 1. 2014 od tohoto dne stejná ustanovení ZDS, ve znění
účinném ode dne 1. 1. 2014, jako na skutečnosti, poměry,
vztahy, subjekty, předměty, práva a povinnosti soukromého
práva podle právních předpisů účinných ode dne 1. 1. 2014,
které jsou jim svou povahou a účelem nejbližší.“
Na základě přechodných ustanovení NOZ se totiž některé
skutečnosti, poměry, vztahy, subjekty, předměty, práva
a povinnosti soukromého práva – obecně vše to, co daný
kodex řeší – i po 1. 1. 2014 budou řídit ustanoveními právních předpisů ve znění účinném před tímto datem, a to
včetně těch, které byly právě NOZ zcela zrušeny. Pro zájemce o právní rozbor lze doporučit Důvodovou zprávu
k Novele.
■
Účetní kavárna
aktualita
28
DPH SE BUDE OD LEDNA PŘIZNÁVAT UŽ JEN ELEKTRONICKY
Od 1. 1. 2014 budou všichni plátci DPH povinně podávat Daňová přiznání, Dodatečná daňová přiznání a Hlášení
včetně příloh elektronicky. Stejným způsobem budou podávat také Přihlášku k registraci za plátce DPH a Oznámení
o změně registračních údajů u plátce DPH.
Výjimku budou tvořit pouze plátci DPH – fyzické osoby, jejichž obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě
jdoucích kalendářních měsíců nepřesáhne 6 mil. Kč a nemají zákonem stanovenou povinnost činit podání elektronicky. Ti
si budou moci vybrat, zda budou svá podání zasílat správci daně elektronicky, v papírové podobě poštou či doručovat osobně.
K uvedeným změnám došlo v souvislosti se zákonem č. 502/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani
z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH), kdy začal platit nový § 101a zákona o DPH.
Elektronická podání mohou plátci DPH zasílat prostřednictvím aplikace „Elektronická podání pro daňovou správu“ na
adrese www.daneelektronicky.cz. Bližší informace lze nalézt též na internetových stránkách Finanční správy ČR
www.financnisprava.cz.
Finanční správa připravuje i další možnost elektronického podávání, a sice s ověřenou identitou podatele způsobem,
kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky – viz § 71 odst. 1 písmeno c) daňového řádu, ve znění zákonného opatření
č. 344/2013 Sb. (zveřejněno ve Sbírce zákonů v částce 134 rozeslané dne 5. listopadu 2013). Jakmile bude tento nový
způsob elektronické komunikace technicky možný, finanční správa zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup, jaká
podání lze takto učinit. Pro úplnost je třeba dodat, že pro všechny plátce DPH bez rozdílu zůstává nadále zachována
povinnost elektronického podání, pokud jde o podání Výpisu z evidence pro daňové účely v režimu přenesení daňové
povinnosti (§ 92a odst. 5 zákona o DPH).
Tisková zpráva Finanční správy ze dne 19. 11. 2013
11.12.2013
15:23
Stránka 29
1 | 14
REKODIFIKACE
Rekodifikace práva a navazující
účetní a daňová legislativa
s účinností od 1. 1. 2014
UvP_01_14_zlom
Ing. Ivana Pilařová
ZÁKONY NAVAZUJÍCÍ NA REKODIFIKACI
Samy o sobě by NOZ a ZOK mohly nabýt účinnosti jen
velmi obtížně. Už jen terminologie odlišná od původního
práva, ale samozřejmě i koncepční změny předurčují rozsáhlé změny dalších zákonů, které s daněmi a účetnictvím
úzce souvisí. Jedná se zejména o:
■ zákon č. 256/2013 Sb. – nový zákon o katastru nemovitostí,
■ zákon č. 304/2013 Sb. – zákon o veřejných rejstřících
fyzických a právnických osob,
■ vyhlášku č. 323/2013 Sb., o náležitostech formulářů
na podávání návrhů na zápis, změnu nebo výmaz údajů do veřejného rejstříku.
Hlavní novely daňových zákonů a dalších zákonů s nimi
souvisejících jsou shrnuty do dvou zákonných opatření,
a to:
■ zákonné opatření č. 344/2013 Sb., vydané dne
5. 11. 2013, které obsahuje rozsáhlé změny řady souvisejících zákonů a také všech daňových zákonů a zákona o účetnictví,
■ zákonné opatření č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, vydané 30. 10. 2013.
Účinnost výše uvedených norem je nastavena na 1. 1. 2014.
ZMĚNY V PRÁVU SOUVISEJÍCÍ
S PROBLEMATIKOU DANÍ ANEB CO
BYCHOM NEMĚLI PŘEHLÉDNOUT
a) Základní pojmy definované v NOZ (osoby a jejich
rozdělení, nové právní formy právnických osob, rozdělení věcí s důrazem na věci nemovité, pojem svěřenského fondu, nová úprava smluvního práva.
b) Formální novinky a povinnosti obchodních korporací
(tj. v ZOK):
■ povinnost zřídit pro veřejnost přístupné bezplatné
internetové stránky a. s., pokud je zřídí také s. r. o.,
má obdobné povinnosti,
■ vést seznam společníků s. r. o. (§ 139 ZOK) s druhy jejich podílů,
■ smlouvy mezi jednočlennou společností a jediným
společníkem musí mít písemnou formu s úředně
ověřeným podpisem (§ 13 ZOK),
■ obchodní listiny – minimální náležitosti § 435 odst. 1
NOZ, speciální úprava § 7 odst. 1 ZOK (nepovinný údaj o splacené výši ZK),
■ možnost vypuštění „zakladatelských“ údajů ze společenské smlouvy.
c) Povinnosti vztahující se ke statutárním orgánům a jejich členům:
■ možnost výkonu člena orgánu právnickou osobou,
■ obecná z § 159 NOZ – péče řádného hospodáře
a odpovědnost z toho plynoucí včetně ručení za závazky společnosti,
■ obecná z § 54 a 55 ZOK – střet zájmů a informační povinnost o uzavírání smluv,
■ obecná z § 68 ZOK – zodpovědnost vůči stavu insolvence a možnost ručení za závazky společnosti,
■ speciální pro jednotlivé korporace (s. r. o, a. s.) –
– zákaz konkurence a možnosti prolomení zákazu
konkurence statutárního orgánu i na prokuristy,
■ oslabená substituce za § 196a zákona č. 513/1991 Sb.,
obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „ObchZ“), pro a. s. – nový § 255 ZOK,
■ smlouva o výkonu funkce a pravidla pro odměňování a nutnost nové úpravy do 6 měsíců,
■ úprava podnikatelských seskupení – zpráva o vztazích.
d) Změny v s. r. o.:
■ zrušení některých bývalých zákazů a příkazů pro
s. r. o. (rezervní fond, řetězení, počet společníků,
maximální počet společností s jedním společníkem),
■ minimální základní kapitál není pro s. r. o. stanoven,
■ minimální hodnota vkladu jednoho společníka je 1 Kč,
může být však vyšší, peněžní i nepeněžní vklady,
■ podíl v s. r. o. – nově existuje možnost vydávat různé druhy podílů a vtělit je do kmenového listu, převod a rozdělení podílu,
Účetní kavárna
S účinností od 1. 1. 2014 nabude účinnosti dvojice zásadních zákonů měnících naše soukromé a i podnikatelské aktivity na další dlouhé roky dopředu. Jedná se o zákon
č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník (dále jen „NOZ“) a zákon č. 90/2012 Sb. – zákon o obchodních korporacích
(dále jen „ZOK“). Již tyto dva zákony vyvolají zásadní změny v celém právním prostředí. V této souvislosti dojde ke
zrušení mnoha současně platných zákonů, přičemž obsah
zrušených zákonů převezme ve většině případů právě
NOZ. NOZ také přebírá celou oblast uzavírání smluv.
Rok 2014 je za dveřmi, přesto až do poslední chvíle přetrvávají nejistoty politické, ekonomické i legislativní.
V tomto příspěvku se budeme věnovat tomu, co nás počínaje 1. 1. 2014 čeká v legislativě upravující obchodní
právo, daně a účetnictví.
29
UvP_01_14_zlom
11.12.2013
15:23
REKODIFIKACE
Stránka 30
1 | 14
■ zachovány příplatky mimo základní kapitál (§ 162
ZOK),
■ změny v podílech na zisku a záloh na ně – účetní
závěrka, testy na výplatu, termíny výplaty,
■ zálohy na podíly na zisku a podmínky výplaty, vracení,
■ nové způsoby vystoupení společníka s. r. o. ze společnosti,
■ novinky v ukončení účasti a vypořádacím podílu,
■ přechod na novou legislativu aneb 3 druhy korporací.
e) Odlišnosti pro a. s.:
■ základní kapitál se vyjadřuje v Kč (minimálně 2 mil. Kč)
nebo EUR (80 tis. EUR),
■ seznam akcionářů u zaknihovaných akcií může být
nahrazen evidencí zaknihovaných cenných papírů,
■ právo na vyplacení podílu na zisku (dividendy již jako pojem neexistují), přednostní práva na upisování akcií a vyměnitelných a prioritních dluhopisů,
právo na podíl na likvidačním zůstatku a jiná obdobná práva určená stanovami jsou samostatně
převoditelná,
■ zvláštní rezervní fond na vlastní akcie,
■ výplaty podílů na zisku je možné realizovat vlastníkům listinných akcií jen bezhotovostně na bankovní účet uvedený v seznamu akcionářů,
■ dualistický a monistický systém řízení společnosti.
ROZSÁHLÉ TERMINOLOGICKÉ ZMĚNY
Změny v používané terminologii jsou dvojího druhu:
a) Daňové zákony přebírají terminologii soukromého
práva (zejména NOZ a ZOK). Výsledkem jsou pak
opakované substituce pojmů „společnost“ a nově „obchodní korporace“, „nemovitost“ a nově „nemovitá
věc“, „podnik“ a nově „obchodní závod“, „dividenda“
a nově „podíl na zisku“ apod.
Účetní kavárna
b) Jednotlivé daňové zákony si vytvářejí vlastní definice
pojmů, které platí jen pro účely daného zákona. Daň
z příjmů například zavádí pojem finanční leasing a ruší pojem pronájem s následnou koupí najaté věci, odlišně od soukromého práva definuje pojem věc, cenný
papír, nově je definován pojem majetku pro právnické
osoby, pojem „nájem“ pro účely ZDP zahrnuje i pacht,
pojem „manžel“ zahrnuje i partnera podle zákona o registrovaném partnerství apod.
30
DAŇOVÉ ZMĚNY
Rekodifikace se dotkne ve větší či (výjimečně) menší míře
všech daňových zákonů. Součástí novel daňových zákonů
(zvláště zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve
znění pozdějších předpisů – dále jen „ZDP“) je však i realizace „předstupně“ – tedy první fáze přechodu ZDP na
proces zavedení jednotného inkasního místa. Samotný zákon o jednotném inkasním místu však nabude účinnosti až
k 1. 1. 2015. Dalším rysem novelizace daňových zákonů je
zrušení zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací
a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, a jejího částečného nahrazení zákonem o dani z nabytí nemovitých věcí (zákonné opatření č. 340/2013 Sb.),
v oblasti daně dědické a darovací pak daní z příjmů. Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, se přejmenovává na zákon o dani
z nemovitých věcí. Daňové změny provází rozsáhlé změny
v terminologii, které navazují na rekodifikaci práva. Změny daňových zákonů se netýkají sazeb daně.
Zákon o daních z příjmů
Změny v předmětu daně z příjmů
Vzhledem ke zrušení zákona o dani dědické a darovací dochází k inkorporaci předmětu těchto daní do ZDP. Tato
změna týkající se jak fyzických, tak i právnických osob, vyvolá zásadní rozšíření předmětu daně z příjmů, na druhé
straně naopak rozšíření výjimek a osvobození bezúplatného nabytí. Pokud nově bezplatné nabytí majetku bude
podléhat dani, bude se jednat o daň z příjmů, která bude
tyto příjmy danit svojí „klasickou“ sazbou daně (15 % u fyzických osob, v případě právnických osob pak 19 %). Bezúplatné příjmy, ač budou primárně předmětem daně,
budou v řadě případů z předmětu daně dále vyňaty
a v dalších případech od daně osvobozeny. Příjmy nabyté
dědictvím a odkazem budou od daně osvobozeny ve
všech případech.
Změny na dani z příjmů fyzických osob
■ Zásadní změna se bude týkat příjmu z převodu podílů
v obchodní korporaci [§ 4 odst. 1 písm. r) ZDP]. Bude zachována pětiletá lhůta od nabytí podílu, včetně
výjimek na přeměny a výměnu podílů, nicméně k původně platným výjimkám na neplatnost osvobození se
přidává další. Osvobození se nevztahuje na zvýšení podílu člena ve prospěch vlastního kapitálu nebo nabytím podílu od jiného člena, pokud není splněna lhůta
pěti let od nabytí. Přechodné ustanovení zákona stanoví, že dříve nabytá zvýšení obchodního podílu těmito
způsoby jsou i nadále od daně osvobozená na základě
teorie „jednoho podílu“. Nově nabyté další podíly na
téže společnosti pak budou podléhat samostatným časovým testům.
■ Další změna se týká příjmů z prodeje cenných papírů
[§ 4 odst. 1 písm. w) ZDP], kde se lhůta pro osvobození prodlužuje ze šesti měsíců na tři roky od nabytí
s přechodným ustanovením zákona, které z této podmínky vyjímá cenné papíry nabyté do konce roku 2013
a zachovává u nich původní lhůtu pro osvobození.
Současně dochází k zavedení ročního limitu 100 000 Kč
pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů, které nejsou součástí obchodního majetku.
■ Velkou pozitivní změnou je „pozastavení“ účinnosti
ustanovení § 4 odst. 4 ZDP, a to na zdaňovací období
roku 2013 až 2015. Jedná se o osvobození pravidelně
vyplácených penzí, pokud součet příjmů podle § 6
a dílčích základů daně podle § 7 a 9 přesáhne u poplatníka v daném období částku 840 000 Kč. Jedná se
tedy o jedno z mála retroaktivních ustanovení zákona.
■ V závislé činnosti se příjmy zdaňované srážkovou daní
zvyšují z původních 5 000 Kč na 10 000 Kč měsíčně od
jednoho plátce, přičemž se však musí jednat pouze
o příjmy plynoucí z dohody o provedení práce. Za
osvobozené budou považovány příjmy žáků a studentů, které pobírají z praktického výcviku. Osvobození
příjmů žáků a studentů z praktického výcviku není vázáno na žádný finanční limit.
Stránka 31
1 | 14
■ V oblasti podnikatelských příjmů, které se nově nazývají příjmy ze samostatné činnosti, dochází ke zvýšení
limitu příjmů autorů podle autorského práva zdaňovaného srážkovou daní na hodnotu 10 000 Kč měsíčně od jednoho plátce. Paušální výše výdajů ze
samostatné činnosti (nový pojem pro podnikatelskou
činnost) nejsou změněny, zemědělským podnikatelům
zůstává sazba paušálního výdaje ve výši 80 %.
■ Mezi ostatní příjmy se nově řadí příjmy z bezúplatného nabytí, pokud jsou předmětem daně a nejsou od
daně osvobozeny. V samotném § 10 jsou přidány další případy osvobození těchto příjmů. Pokud je bezúplatně nabytý příjem zdaňován, jedná se o „klasickou“
sazbu daně 15 %, a to bez ohledu na výši takového
příjmu. Na ostatní příjmy nemůže být aplikováno solidární zvýšení daně. V oblasti ostatních příjmů se také
zvyšuje hranice osvobození jednorázových nahodilých
příjmů v rámci celého roku z 20 000 Kč na 30 000 Kč.
Tato hranice se, stejně jako v minulosti, vztahuje také
na prodej zemědělských přebytků, pokud tuto činnost
neprovozuje zemědělský podnikatel.
■ Odčitatelné položky od základu daně jsou měněny
v případě darů, kde dochází především ke zvýšení maximální hodnoty daru, a to na 15 % ze základu daně.
■ Nezměněné zůstávají sazby daně, včetně solidárního
zvýšení daně, stejně jako hodnoty paušálních výdajů
fyzických osob.
Změny na dani z příjmů právnických osob
■ V novém znění zákona bude odlišně definována osoba poplatníka daně z příjmů právnických osob, neboť
sem budou zahrnuty nejen známé formy obchodních
společností, ale i rozsáhlý soubor dřívějších neziskových organizací, včetně poplatníků bez právní osobnosti – dříve právní subjektivity (např. svěřenské fondy
apod.).
■ Podobně jako u fyzických osob, i v oblasti zdanění
právnických osob dojde k inkorporaci předmětu daně
dědické a darovací do předmětu daně z příjmů a z toho vyplyne řada nových ustanovení, výjimek a osvobození. Předmět daně z příjmů bude nově definován
s ještě užší vazbou na účetnictví, čímž zcela odpadá
problém s (ne)daněním nerealizovaných kursových
rozdílů, které by jakožto výnos samy od sebe do základu daně vstupovaly.
■ Mezi vítané novinky u právnických osob patří daňová
uznatelnost ztráty z prodeje pozemku.
■ Odčitatelné položky od základu daně jsou měněny
v případě darů, kde dochází k mírné změně v okruhu
příjemců, tak i účelu poskytnutých darů, stejně tak
i maximální výše hodnoty daru, a to na 10 % ze základu daně.
■ Beze změny zůstává sazba daně z příjmů právnických
osob, tj. ve výši 19 %.
Změny společné fyzickým i právnickým osobám
■ Změny dozná použití zásady obvyklých cen (pravidlo
§ 23 odst. 7 ZDP), které nebude použito v případě výprosy a výpůjčky. Použití tohoto pravidla bude modifikováno v případě neúročených či nízkoúročených
úvěrových finančních nástrojů uzavíraných mezi spojenými osobami, pokud věřitelem bude nerezident, člen
obchodní korporace – rezident ČR nebo fyzická osoba.
REKODIFIKACE
■ Novinkou je také zvýšení limitu daňové uznatelnosti motivačního příspěvku na studenty středních škol a žáků
z původních 2 000 Kč na 5 000 Kč měsíčně a u studentů vysokých škol z 5 000 Kč na 10 000 Kč měsíčně.
■ Oblast odpisování bude poznamenána přeformulačními změnami (například definicí osoby odpisovatele),
příloha č. 1 zákona opustí klasifikaci SKP, nicméně bez
rozsáhlých věcných změn v zařazení majetku do jednotlivých odpisových skupin. Samostatnému režimu
bude podroben majetek nabytý bezúplatně, který ve
většině případů nebude možné odpisovat.
■ Zjednodušena a optimalizována ve prospěch poplatníků
budou pravidla pro tvorbu zákonných opravných položek k pohledávkám v § 8a zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „ZoR“). Změna se však
dotkne pouze pohledávek vzniklých po nabytí účinnosti novely zákona. Opravné položky tak budou nově
tvořeny často bez závislosti na zahájeném soudním řízení a pouze ve dvou stupních ve výši 50 % a 100 %.
Pro dříve vzniklé pohledávky budou i nadále platit původně platné podmínky pro tvorbu opravných položek. I přes pozitivní zjednodušenou změnu se oblast
tvorby a kontroly zákonných opravných položek značně ztíží „dvojkolejným“ posuzováním dříve a nově
vzniklých pohledávek. Naopak beze změny zůstala oblast insolvenčních opravných položek v § 8 ZoR
a 100% opravné položky do 30 000 Kč v § 8c ZoR.
■ Na změnu v zákonných opravných položkách pak navazuje ustanovení o daňově účinném odpisu pohledávek v § 24 odst. 2 písm. y) ZDP.
■ Změny dozná také odčitatelná položka na výzkum
a vývoj, kde má dojít k těmto změnám:
– revoluční změnou je možnost odečtení až 110 %
hodnoty nákladů vynaložených na projekt výzkumu
a vývoje za předpokladu meziročního nárůstu
nákladů,
– do odpočtu nebude možné zahrnout výdaje na certifikaci dosažených výsledků,
– bude možné odpočítat výdaje vynaložené na služby nakoupené od výzkumných organizací a vysokých škol.
■ Nově vzniká odčitatelná položka na podporu vzdělávání, která se rovná součtu odpočtu na podporu pořízení majetku na odborné vzdělávání a odpočtu na
podporu výdajů vynaložených na žáka nebo studenta
v rámci odborného vzdělávání.
15:23
11.12.2013
Zákon o dani z přidané hodnoty
Kromě rozsáhlých terminologických změn se novela zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), vypořádává s novou právní skutečností, kdy stavba je součástí pozemku
v případě stejných vlastníků. Vzhledem k tomu, že ZDPH
uplatňuje pro převody staveb a pozemků odlišná pravidla,
bude nově upraveno ustanovení § 56 ZDPH s tím, že daňový režim pozemku, na kterém stojí stavba, bude shodný s daňovým režimem převáděné stavby. Až na tuto
výjimku zůstane oddělené a samostatné nakládání se stavbami a pozemky zachováno.
Další změnou v oblasti DPH je také úprava institutu ručení za daň. Jedná se o nové omezení vzniku ručitelského závazku – příjemce plnění ručí za daň dodavatele, pokud je
Účetní kavárna
UvP_01_14_zlom
31
UvP_01_14_zlom
11.12.2013
15:23
Stránka 32
Z PORTÁLU ÚČETNÍ KAVÁRNA
1 | 14
poskytnuta zcela nebo zčásti bezhotovostním převodem
na jiný účet než účet poskytovatele zdanitelného plnění,
který je správcem daně zveřejněn způsobem umožňujícím
dálkový přístup, a pokud úplata za toto plnění překračuje
dvojnásobek částky podle zákona upravujícího omezení
plateb v hotovosti, při jejímž překročení je stanovena povinnost provést platbu bezhotovostně (tj. v současnosti limit 700 tis. Kč).
Zákon o dani z nabytí nemovitých věcí
V oblasti převodu nemovitých věcí se změnilo prakticky
vše s výjimkou sazby daně. To je také důvodem, proč byla
zvolena varianta vydání nového zákona.
Změna proběhla i v osobě poplatníka, kterým je sice primárně převodce, ale smluvně lze dohodnout, že poplatníkem se může stát i nabyvatel nemovité věci. Změna osoby
poplatníka se promítá i do ustanovení o daňové účinnosti
daně z převodu nemovitostí, kde byla vypuštěna možnost
platby ručitelem.
Rozsáhlé změny se promítly do stanovení základu daně.
Kromě ceny smluvní (sjednané) a ceny stanovené posudkem znalce, ze které se základ daně zjišťoval i v minulosti,
se nově zavádí pojem směrné hodnoty, která má ve stanovení základu daně rozhodující význam. Stanovení základu daně nebude v novém pojetí jednoduchou
záležitostí, budou se zde vyskytovat ještě další ceny (srovnávací, zjištěná a zvláštní) s různými prioritami při stanovení základu daně.
Obchodní korporace budou nepříjemně překvapeny zrušením osvobození vkladů nemovitých věcí do základního
kapitálu obchodních korporací. Jakýkoliv vklad nemovité
věci do obchodní korporace, ať již do základního kapitálu,
či mimo něj, bude dani z nabytí nemovitých věcí podléhat,
a to u příjemce vkladu.
V případě nabytí nemovité věci manželi jsou nově manželé považováni za poplatníky společně a nerozdílně, pokud
předmět daně je v jejich společném jmění. Bude tedy podáváno pouze jedno daňové přiznání, na rozdíl od současné praxe, kdy na dani z převodu nemovitostí vystupuje
každý z manželů samostatně, a to i v případě převodu věci ze společného jmění manželů.
Zákon o dani z nemovitých věcí
daní z nemovitých věcí. Vzhledem k tomu, že právo považuje pozemky a stavby za jednu věc, dojde logicky ke komplikovaným změnám zákona tak, aby dosavadní pozemky
a stavby jako samostatné na této dani mohly zůstat. Sazby
daně z nemovitých věcí zůstanou beze změny. Novinkou,
která se prolne do tohoto zákona, stejně jako do ZDP,
DPH a dani z nabytí nemovitých věcí, je nová definice bytové a nebytové jednotky podle NOZ a souběžné ponechání i původního vymezení jednotky podle zákona
č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších
předpisů. Tato dichotomie jednotek bude v praxi jistě činit
výkladové potíže především v právu. Daňové zákony ve
většině případů nahlížejí na oba typy jednotek stejným
způsobem.
CO NAKONEC NEPROŠLO
Vzhledem k téměř rok trvajícímu vývoji a postupnému
schvalování a zamítání různých variant novely zákona neobsahují některé změny, o kterých se v průběhu projednávání hovořilo. Jedná se o:
■ mimořádné daňové odpisy a mimořádný finanční leasing, který měl trvat pouze 12 měsíců,
■ osvobození dividend a podílů na zisku i vůči fyzickým
osobám a právnickým osobám, které nesplňovaly podmínky pro osvobození v roce 2013,
■ jednoznačné vymezení nabyvatele jako poplatníka
v dani z nabytí nemovitých věcí,
■ zákon o statutu veřejné prospěšnosti a jeho návaznosti
do ZDP.
ZÁVĚR
Závěrem je třeba podtrhnout, že výše uvedený text je sepsán ke stavu vědění k 17. 11. 2013. To je důležité, neboť
každým dnem se vyjasňují další a další oblasti, za několik
málo týdnů bude text sice pravdivý, ale poskytující opravdu jen základní informace. Obecná rovina vědění bude
postavena mnohem výše a doufejme, že za odborné diskuse, pokynů a informací GFŘ a stanovisek Koordinačního výboru budeme v tendenci vyplňování bílých míst dále
pokračovat.
Účetní kavárna
Podobně jako na dani z přidané hodnoty budou pozemky
a stavby existovat samostatně, budou také takto zdaňovány
Vážení čtenáři,
jako bonus pro naše předplatitele jsme pro Vás připravili na portálu
www.ucetnikavarna.cz v záložce Knihovna aktuální příspěvky k rekodifikaci
z časopisu Rekodifikace & praxe:
■ Některé novinky v postavení společníka s. r. o. podle ZOK
■ Modifikace délky promlčecí lhůty
■ Nemovité věci z pohledu daňového
Seznam všech příspěvků si můžete zobrazit kliknutím na odkaz „Rekodifikace“
v rozcestníku v obsahu knihovny.
32
■
11.12.2013
15:23
Stránka 33
1 | 14
ÚČETNÍ PRAXE
Rozdíly v účetní závěrce
podnikatelských subjektů v České
republice
UvP_01_14_zlom
Ing. Jana Gláserová, Dr.
Příspěvek se zabývá vymezením výrazných rozdílů v položkách účetní závěrky „běžných“ podnikatelských subjektů, podnikatelských subjektů typu bank a podnikatelských subjektů typu komerčních pojišťoven v České republice. Zkoumány budou základní součásti účetních závěrek a to rozvahy a výkazy zisku a ztráty. Rozdíly
budou definovány jednak z obsahového hlediska jednotlivých položek rozvah a výkazů zisku a ztráty a jednak
z formálního hlediska uspořádání těchto položek. Úroveň (podrobnost) tohoto zkoumání bude dána úrovní položek definovaných Ministerstvem financí ve formě příloh k jednotlivým vyhláškám pro příslušné uvedené typy
účetních jednotek.
Účetní závěrka představuje finální výstup z účetnictví v podobě rozsáhlého uspořádaného komplexu informací potřebného pro všechny uživatele, ať interní nebo externí.
Těmto uživatelům má jednoznačně poskytovat informace
pro ekonomické rozbory, jež jsou základem pro různá rozhodování. Proto by měla být věnována náležitá pozornost
jednak struktuře jednotlivých položek účetní závěrky
a jednak obsahovému vymezení těchto položek. Důvodem je jednoduchá, snadná a srozumitelná orientace
v jednotlivých částech účetní závěrky ze strany veškerých
uživatelů účetních informací.
Účetnictví je v současném modelu postaveno na respektování jednotlivých účetních zásad. Proto také základní
požadavek kladený na účetní závěrku je, aby podávala
věrný a poctivý obraz o skutečnostech, které v účetní jednotce za účetní období nastaly.
Z výše uvedeného vyplývá, že mezi požadavkem na jednoduchou, snadnou a srozumitelnou orientaci v položkách účetní závěrky a mezi snahou zachytit v účetnictví
jednotlivých typů účetních jednotek specifika vyplývající
z jejich činnosti, může vzniknout určitý rozpor. Ten však
v žádném případě nesmí být proti jednotlivým účetním
ÚČETNĚ PRÁVNÍ ÚPRAVA
PROBLEMATIKY ÚČETNÍ ZÁVĚRKY
Účetní závěrku primárně upravuje zákon č. 563/1991 Sb.,
o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„ZU“). V § 18 vymezuje případy jejího sestavení a také stanovuje její součásti, kterými jsou v každém případě – rozvaha (bilance), výkaz zisku a ztráty a příloha, která
vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a ve
výkazu zisku a ztráty a navíc obsahuje další požadované
informace.
V § 19 ZU jsou vymezeny okamžiky, ke kterým jsou účetní
jednotky povinny sestavovat účetní závěrku, tzn., je zde zcela přesně vymezen rozvahový den. Také jsou uvedeny jednotlivé druhy účetní závěrky (řádná, mimořádná a mezitímní).
§ 20 ZU stanovuje podmínky, za kterých jsou povinny
účetní jednotky nechat ověřit správnost své účetní závěrky
nezávislým auditorem. Na tyto účetní jednotky se také
vztahuje povinnost vyhotovit výroční zprávu, jejímž účelem je uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji jejich výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském
postavení.
ZU přesně definuje účetním jednotkám povinnost sestavit
účetní závěrku v plném rozsahu nebo ve zjednodušeném
rozsahu. Dále také v § 19 jednoznačně vymezuje použití
mezinárodních účetních standardů pro účtování a sestavení účetní závěrky.
Ve svém důsledku § 21 ZU stanovuje účetním jednotkám
povinnost zveřejnění účetní závěrky, včetně způsobů zveřejnění a časových lhůt.
Účetní závěrka je dále upravena příslušnými vyhláškami
Ministerstva financí České republiky pro jednotlivé typy
účetních jednotek. Jedná se o následující vyhlášky:
■ č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění
pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou
podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „VPU“),
zásadám, zejména proti zásadě věrného a pravdivého obrazu skutečnosti.
Účetní kavárna
V České republice Ministerstvo financí vymezuje a definuje v zásadě tři typy účetních jednotek, které se zabývají
ryze podnikatelskou činností. Jedná se o „běžné“ podnikatelské subjekty, o podnikatelské subjekty typu bank a podnikatelské subjekty typu komerčních pojišťoven. Pro každý
z těchto typů účetních jednotek Ministerstvo financí vydává příslušné vyhlášky, které obsahují zvláštní účetní postupy vyplývající převážně ze specifik předmětu činnosti
uvedených účetních jednotek. Dopady těchto specifik jsou
ve svém důsledku zobrazeny taktéž v jednotlivých částech
účetní závěrky. Oproti tomu Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) i obecně přijímané účetní zásady
USA (US GAAP) jsou platné pro všechny uvedené účetní
jednotky bez ohledu na jejich velikost a předmět činnosti.
Vyplývá to ze skutečnosti, že u kterékoli jednotky má určitá operace stejný ekonomický užitek a rizika. Účetnictví tedy musí odpovídat vlastnostem operací a nikoli druhu
jednotky.
33
UvP_01_14_zlom
11.12.2013
15:23
Stránka 34
ÚČETNÍ PRAXE
1 | 14
bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „V501“),
pojišťovnami, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„V502“).
Tyto vyhlášky ve svých přílohách obsahují konkrétní uspořádání položek jednotlivých částí účetní závěrky a jejich
členění do příslušných skupin tak, jak jsou vymezeny ZU,
včetně případných možných variantních řešení.
Vyhlášky Ministerstva financí dále např. uvádějí, které položky musí být vykazovány odděleně, které naopak mohou
být slučovány. Také vymezují způsob vyjádření snížení
hodnoty aktivních položek a povinnost uvádět i údaje za
bezprostředně předcházející účetní období. Je stanoven
i způsob vykázání výše jednotlivých položek v peněžních
jednotkách české měny, povinnost ověření správnosti
účetní závěrky včetně lhůt a způsoby a lhůty povinného
zveřejnění údajů účetní závěrky. Ověření závěrky auditorem pro zvýšení její důvěryhodnosti, neboť všichni uživatelé účetních informací ve výroku auditora naleznou jeho
názor na kvalitu a průkaznost účetnictví a účetní závěrky.
Kladný výrok auditora však přesto neznamená, že je účetnictví zcela bez chyb, neboť audit se provádí výběrovými
metodami s důrazem na význam jednotlivých položek.
Proto se zobrazení v účetní závěrce považuje za věrné
a poctivé, pokud obsah položek účetní závěrky odpovídá
skutečnému stavu v souladu se způsoby oceňování odpisování, s tvorbou a použitím opravných položek a rezerv
a dalšími účetními metodami, účetními principy a zásadami danými ZU a účetními standardy, popř. vyhláškami,
přičemž tyto účetní metody a postupy účtování jsou použity způsobem, který vede k reálnosti při vykázání, a nezastírají skutečný stav.
ROZDÍLY V OBSAHOVÉ STRÁNCE
POLOŽEK ÚČETNÍHO VÝKAZU
– ROZVAHA
Účetní kavárna
Podnikatelské subjekty
34
V rámci aktiv rozvahy je zvlášť uvedena položka odložená
daňová pohledávka, která se jako položka neuvádí v rozvaze podnikatelů typu bank ani pojišťoven. V rámci pasiv
rozvahy je naopak zvlášť uvedena položka odložený daňový závazek, která se jako položka neuvádí v rozvaze
podnikatelů typu bank ani pojišťoven.
Podnikatelské subjekty typu bank
Specifickou položku v rámci aktiv bankovní rozvahy představují státní bezkupónové dluhopisy a ostatní cenné papíry přijímané centrální bankou k refinancování, které
představují cenné papíry včetně naběhlého příslušenství,
jsou uvedeny v rozvaze banky na straně aktiv jako specifické položky dále členěné podle emitenta (vládní instituce a ostatní instituce).
Pohledávky za bankami a družstevními záložnami ( jedná
se zejména o pohledávky z úvěrů a ostatní pohledávky za
bankami včetně naběhlého příslušenství) a pohledávky za
klienty – členy družstevních záložen ( jedná se zejména
o pohledávky z úvěrů a ostatní pohledávky za klienty, členy družstevních záložen včetně naběhlého příslušenství)
jsou taktéž specifickými položkami rozvahy banky na straně aktiv, dále členěné dle splatnosti na požádání a ostatní
pohledávky.
Specifickými položkami pasiv rozvahy banky vyplývající
z hlavního předmětu činnosti bank – z finanční činnosti –
– jsou závazky vůči bankám a družstevním záložnám
( jedná se zejména o závazky z úvěrů a ostatní závazky vůči centrálním bankám, jiným bankám nebo družstevním
záložnám včetně naběhlého příslušenství) a závazky vůči
klientům – členům družstevních záložen ( jedná se zejména o závazky z finančních činností včetně naběhlého
příslušenství, které jsou členěny dle jednotlivých bankovních produktů a také z hlediska časového na splatné na
požádání a ostatní).
Další typickou položkou pasiv rozvahy banky jsou podřízené závazky, které představují přijaté úvěry, vklady
a emitované dluhové cenné papíry, o kterých bylo smluvně dohodnuto, že v případě likvidace, konkurzu, nuceného vyrovnání nebo vyrovnání dlužníka budou splaceny až
po plném uspokojení všech ostatních pohledávek ostatních věřitelů, s výjimkou pohledávek, které jsou vázány
stejnou nebo obdobnou podmínkou podřízenosti.
Rezervní fond na nové ocenění představuje taktéž specifickou položku pasiv rozvahy bank, obsahuje změny ocenění majetku na základě rozhodnutí státních orgánů, a to
při vyhlášení generálního ocenění majetku.
Podnikatelské subjekty typu pojišťoven
Hlavní náplní pojišťovny je pojištění, zajištění nápravy
škod a také zábrana jejich vzniku, je tedy zřejmé, že tato
specifika ovlivňují i účetní závěrku pojišťovny. Nejdůležitějšími a tedy nejpodrobněji rozepsanými položkami v závěrkových účetních výkazech pojišťovny je přijaté pojistné,
náklady na pojistná plnění a technické rezervy.
V pojišťovnách je členěn majetek do dvou z hlediska účelu použití zcela odlišných skupin, jedná se o finanční umístění a ostatní majetek.
Významnou, dá se říci podstatnou a specifickou, částí
aktiv pojišťoven ve vztahu k předmětu jejich činnosti je
tzv. finanční umístění (investice). Je to majetek, který
slouží pojišťovnám ke krytí realizovaných pojistných událostí. Nejčastěji je v podobě finanční, tedy cenných papírů,
ale může být i v podobě hmotného či nehmotného majetku. Finanční umístění je dále vnitřně členěno na pozemky
a stavby, na finanční umístění v podnikatelských seskupeních, na jiná finanční umístění a na depozita při aktivním
zajištění. S tímto majetkem nemůže pojišťovna nakládat libovolně, neboť prioritním cílem je zachovat hodnotu a likviditu tohoto majetku, aby mohly být řádně a včas
uspokojeny požadavky a nároky zákazníků pojišťovny. Finanční umístění nelze odepisovat a také k jeho jednotlivým složkám nelze tvořit opravné položky. Do účetnictví
se zahrnuje v ocenění reálnou hodnotou. Zdrojem krytí finančního umístění jsou zejména tzv. technické rezervy.
Druhou neméně významnou specifickou položkou aktiv
pojišťovny je položka finanční umístění životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník. Jedná se
o obdobnou položku, která obsahuje investice, jejichž
15:23
Stránka 35
1 | 14
zdrojem financování je konkrétní technická rezerva uváděná v pasivech.
Zvláštní položku aktiv rozvahy pojišťovny představují pohledávky z operací přímého pojištění (vnitřně členěné
k pojistníkům a k pojišťovacím zprostředkovatelům) a pohledávky z operací zajištění, jejichž existence opět vyplývá ze specifického předmětu činnosti pojišťoven.
Také položka aktiv pojišťovny odložené pořizovací náklady na pojistné smlouvy, sledované odděleně v oblasti životního a neživotního pojištění, vznikly v důsledku
specifické činnosti pojišťoven a v rámci aktiv rozvahy pojišťovny jsou součástí přechodných účtů aktiv. Představují
uvedené skutečnosti, které jsou náklady příštích období,
jejichž výše se stanoví pojistně matematickými metodami.
Stejně jako v pasivech rozvahy bank jsou typickými položkami podřízené závazky a rezervní fond na nové ocenění, obdobná situace je i v pasivech rozvahy pojišťoven.
Naprosto podstatnou, rozhodující a tudíž velmi významnou část pasiv rozvahy pojišťoven představují technické
rezervy, které vyplývají ze zajištění hlavního předmětu činnosti pojišťoven jako reakce na podnikatelská rizika. Jsou
často označovány jako zvláštní účty pojistně technických
rezerv. Představují zdroje krytí finančního umístění.
Z účetního hlediska jsou oceněním budoucích závazků
pojišťovny vyplývajících z její pojišťovací a zajišťovací činnosti. Jsou pravděpodobné nebo jisté, ale nejistá je jejich
výše nebo okamžik, ke kterému vzniknou. Z tohoto důvodu se jejich výše stanoví tak, aby v každém okamžiku byla
dostatečná do té míry, aby pojišťovna byla schopna dostát
svým závazkům plynoucím z pojistných smluv.
Rezervy v pojišťovně se rozlišují na technické rezervy – přímo se vztahující k hlavní činnosti pojišťoven a dále na
ÚČETNÍ PRAXE
rezervy na životní pojištění, je-li nositelem investičního
rizika pojistník, a také rezervy na ostatní rizika a ztráty.
Ve své podstatě tyto rezervy představují zdroje krytí
finančního umístění v aktivech pojišťovny.
Taktéž položka pasiv rozvahy – depozita při pasivním zajištění – je typickou položkou pasiv pouze v pojišťovnách
a obsahuje závazky ze záručních depozit složených u prvopojistitele zajišťovatelem nebo od něj převzatých podle
smlouvy o zajištění, které nelze vzájemně zúčtovat s jinými
závazky prvopojistitele vůči zajišťovateli, ani je nelze takto
zúčtovat s pohledávkami prvopojistitele za zajišťovatelem.
Zahrnují i naběhlé příslušenství.
Samozřejmě ke specifickým položkám pasiv rozvahy pojišťovny patří závazky z operací přímého pojištění a závazky z operací zajištění, kde pojišťovna zachycuje svoje
závazky ke klientům na základě pojistných smluv, případně k zajišťovnám, které vznikají na základě zajistných
smluv.
K typické položce pasiv rozvahy pojišťoven lze zařadit i výpůjčky zaručené dluhopisem, které obsahují částky výpůjček určených k překlenutí nedostatku finančních prostředků
z důvodů nesplacení pohledávek z vydaných dluhopisů.
Poslední specifickou položkou pasiv rozvahy pojišťoven je
položka garanční fond Kanceláře. Jedná se o Českou kancelář pojistitelů, což je profesní organizace sdružující pojišťovny, které jsou v České republice oprávněny
provozovat pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou
provozem motorových vozidel. Tato organizace uvádí
v pasivech rozvahy Garanční fond, který vytváří a používá
podle § 18 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění
pozdějších předpisů.
11.12.2013
UvP_01_14_zlom
Vybrané významné rozdíly v účetním výkazu rozvaha z obsahového hlediska
Poř. č.
Vymezení (položky)
rozdílu
banky
1.
Odložená daňová
pohledávka a závazek
Položka je v rozvaze
zvlášť uvedena
Položka není v rozvaze
zvlášť uvedena
2.
Členění pohledávek
a závazků
Dlouhodobé a krátkodobé K bankám a družstevním
z obchodních vztahů
záložnám, ke klientům
a ostatní
Z operací přímého
pojištění, ze zajištění
a ostatní
3.
Členění aktiv (účtů)
dle způsobu použití
Není
Vnitřní a komitentské
(klientské) účty
Finanční umístění a ostatní
majetek
4.
Podřízené závazky
a rezervní fond na nové
ocenění
Není
Specifické položky
5.
Státní bezkupónové
dluhopisy a ostatní cenné
papíry přijímané centrální
bankou k refinancování
Není
Typická položka
Není
6.
Technické rezervy
a depozita při pasivním
zajištění
Není
Není
Poznámka redakce: Dokončení příspěvku najdete v elektronické podobě v sekci Knihovna na portálu
www.ucetnikavarna.cz.
Účetní kavárna
Položka není v rozvaze
zvlášť uvedena
pojišťovny
■
35
UvP_01_14_zlom
11.12.2013
15:23
Stránka 36
1 | 14
ÚČETNÍ PRAXE
Oprava chyb minulých období
v účetní závěrce
Štěpán Kmoch 1 ,
Manager, Audit, KPMG v České republice
Účetní závěrka je nepochybně velmi důležitý dokument. Zpravidla se sestavuje jen jednou za rok a předchází
tomu úsilí celé řady osob – od účetních až po statutárního zástupce společnosti, který ji i podepisuje. Účetní závěrka je přílohou daňového přiznání, bývá prezentována bankám, obchodním partnerům, a vzhledem k tomu,
že je zveřejňována ve sbírce listin, je přístupná i početné skupině dalších potencionálních uživatelů. To vše jsou
důvody, proč je zásadní, aby v ní uvedené údaje byly správné.
Účetní závěrka obsahuje informace za běžné a minulé
účetní období. Jak postupovat, když při sestavování účetní závěrky za běžné účetní období zjistíte chybu týkající se
minulého účetního období? České účetní předpisy se této
problematice věnují na několika místech a zabývají se jí i metodické pokyny. Aktuální znění vyhlášky č. 500/2002 Sb.,
kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb.,
o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„VPU“), přináší navíc pro účetní období začínající po
1. lednu 2013 nový způsob opravy uvedených chyb.
ROZDĚLENÍ CHYB MINULÝCH OBDOBÍ
V ÚČETNÍ ZÁVĚRCE PODLE
VÝZNAMNOSTI
Chybou minulého účetního období rozumíme například
fakturu došlou v běžném účetním období za čtvrtletní nájem týkající se minulého účetního období, na který v minulém účetním období nebyla vytvořena dohadná
položka pasivní. V běžném účetním období pak vzniká
otázka, jak o této faktuře účtovat. České účetní předpisy
v souladu s § 17 odst. 7 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZU“), neumožňují opravit již schválenou účetní závěrku. Faktura
tak musí být zaúčtována do běžného účetního období.
Měla by ale snížit výsledek hospodaření běžného účetního
období, tj. období, kterého se netýká? A na kterých účtech
by měla být zachycena?
hospodaření běžného účetního období. Účetní jednotka
by měla pro zaúčtování zvolit stejnou nákladovou skupinu, v jaké by o nákladu bylo účtováno v minulém účetním
období, tj. roční zpoždění účtování o uvedeném nákladu
nemá s ohledem na relativní nevýznamnost vliv na volbu
skupiny nákladu.
V uvedeném příkladu by tak faktura došlá v roce 2013 týkající se nájmu za rok 2012 na částku klasifikovanou jako
nevýznamnou byla účtována takto:
Text
Zaúčtování faktury došlé
Účetní kavárna
Oprava nevýznamné chyby
Pokud je chyba minulého účetního období vyhodnocena
jako nevýznamná, může být náklad zaúčtován do výsledku
1
36
10
51x
D
32x
Oprava významné chyby – postup doporučený
vyhláškou
Jestliže je chyba klasifikována jako významná, je třeba tomu podřídit i související účetní zápisy. S účinností od
1. 1. 2013 je v platnosti §15a VPU, který definuje novou položku výkazu rozvaha, a to A.IV.3. Jiný výsledek hospodaření minulých let. Na tomto řádku jsou podle uvedeného
ustanovení VPU vykazovány i opravy v důsledku nesprávného účtování nebo neúčtování o nákladech a výnosech
v minulých účetních obdobích, pokud jsou významné.
Pokud by faktura uvedená výše v příkladu zněla na významnou částku, byly by tedy související účetní zápisy
v běžném účetním období následující:
Text
České účetní předpisy v této souvislosti zmiňují „významnost“. Pojem, který v účetních předpisech není přesněji
definován (až na obecnou formulaci v § 19 odst. 6 ZU,
podle které je informace významná, pokud by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek nebo
chování osoby, která tuto informaci využívá). Je tedy na
rozhodnutí vedení účetní jednotky, která částka ještě významná není a která už ano.
Částka v Kč MD
Zaúčtování faktury došlé
Částka v Kč MD
100
42x
D
32x
Zvolený účet ve skupině 42 by pak neměl vliv na výsledek
hospodaření běžného účetního období a byl by prezentován jako součást nerozděleného zisku minulých let ve
sloupci Běžné účetní období rozvahy. Použití řádku rozvahy A.IV.3. Jiný výsledek hospodaření minulých let musí být
popsáno v příloze účetní závěrky.
Pokud se při opravě chyb minulých účetních období zaměříme pouze na informace prezentované ve sloupci Běžné
Štěpán Kmoch pracuje jako Manager v oddělení Auditu KPMG v České republice. Má více než 13 let zkušeností s auditem převážně pro
významné společnosti působící v sektorech obchodu, výroby a služeb. Působil také v KPMG v Nizozemsku, kde byl odpovědný především
za audity konsolidovaných účetních závěrek sestavených podle IFRS.
Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, na níž v roce 2011 absolvoval doktorské studium. Je registrovaným auditorem Komory
auditorů České republiky.
15:23
Stránka 37
1 | 14
účetní období, zjistíme, že v uvedeném případě diskutovaná faktura nebyla v žádném z účetních období prezentována ve výkazu zisku a ztráty jako náklad. Měly by se tedy
v případě opravy významné chyby korigovat i zůstatky minulého účetního období?
Podle § 4 odst. 5 VPU by v případě, že informace uvedené za minulé a běžné účetní období nejsou srovnatelné,
měly být upraveny údaje za minulé účetní období s ohledem na významnost a každá taková úprava by měla být
odůvodněna v příloze. Účetní předpisy dále neuvádějí, jakým způsobem by se tato úprava měla provést.
Předpokládejme, že účetní jednotka zaúčtovala v minulém
účetním období chybně pouze devět z 12 měsíčních splátek celoročního nájemného. V běžném období zaúčtovala
společnost všech 12 splátek za běžné účetní období. Chybějící tři splátky nájemného jsou považovány za významné
a za minulé účetní období byly v běžném účetním období
zohledněny na řádku A.IV.3. Jiný výsledek hospodaření
minulých let. Ve výkazu zisku a ztráty však společnost
neprezentuje srovnatelné informace (v běžném účetním
období je zohledněno všech 12 splátek nájemného, ale
ÚČETNÍ PRAXE
v minulém pouze devět). Obdobně to samozřejmě platí
i pro související rozvažné účty.
Výklad platné účetní legislativy je v případě možné úpravy
údajů minulého účetního období účetní závěrky nejednoznačný.
Účetní jednotky se mohou rozhodnout údaje za minulé
účetní období neupravovat s cílem zabezpečit kontinuitu
s již schválenou a zveřejněnou účetní závěrkou nebo mohou v souladu s § 4 odst. 5 VPU údaje prezentované ve
sloupci Minulé účetní období upravit. Je třeba ale zdůraznit, že v případě úpravy údajů minulého účetního období
se poruší vazba mezi údajem na řádku rozvahy Výsledek
hospodaření běžného účetního období a údajem na řádku Výsledek hospodaření za účetní období ve výkazu zisku a ztráty s výsledkem hospodaření, který byl předmětem
schválení a byl prezentován ve zveřejněné účetní závěrce.
Obě uvedené možnosti jsou naznačeny v následujícím
přehledu. V obou případech pro zjednodušení předpokládejme pouze účtování o nájemném – 400 ročně, společnost v průběhu běžného účetního období zjistí chybu,
kterou je chybějící čtvrtletní nájemné v minulém účetním
období. V případě úpravy údajů minulého účetního období je uvedený i Přehled o změnách vlastního kapitálu.
Varianta 1 – srovnatelné období neupravováno
ROZVAHA
Běžné účetní období
Minulé účetní období
Vlastní kapitál
–800
–300
Výsledek hospodaření minulých let
–400
Neuhrazená ztráta minulých let
–300
Jiný výsledek hospodaření minulých let
–100
Výsledek hospodaření běžného účetního období
–400
–300
800
300
Služby
–400
–300
Výsledek hospodaření za účetní období
–400
–300
Vlastní kapitál
–800
–400
Výsledek hospodaření minulých let
–400
Neuhrazená ztráta minulých let
–300
Jiný výsledek hospodaření minulých let
–100
Výsledek hospodaření běžného účetního období
–400
–400
800
400
Cizí zdroje
11.12.2013
UvP_01_14_zlom
VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY
Varianta 2 – srovnatelné období upraveno
Cizí zdroje
Účetní kavárna
ROZVAHA
37
UvP_01_14_zlom
11.12.2013
15:23
Stránka 38
TIP NA SEMINÁŘE
1 | 14
VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY
Služby
–400
–400
Výsledek hospodaření za účetní období
–400
–400
PŘEHLED O ZMĚNÁCH VLASTNÍHO KAPITÁLU
Neuhrazená ztráta
minulých let
Počáteční zůstatek k 1. 1.
Převod ztráty na neuhrazené ztráty
minulých let
Jiný výsledek hospodaření Výsledek hospodaření
minulých let
za účetní období
0
–300
–300
300
Oprava chyb minulých účetních
období
–100
Výsledek hospodaření běžného
účetního období
Konečný zůstatek k 31. 12.
–400
–300
Oprava chyb minulých účetních období není tak jednoduchá, jak se na první pohled může zdát. Z platné legislativy
vyplývá, že korekce významných chyb minulých účetních
období by neměla ovlivnit výsledek hospodaření běžného
účetního období a související dopad na vlastní kapitál by
měl být zohledněný prostřednictvím řádku rozvahy A.IV.3.
Jiný výsledek hospodaření minulých let. Účetní předpisy
ale v tuto chvíli jednoznačně neřeší, jakým způsobem
a zda vůbec opravovat srovnatelné údaje prezentované
v závěrce. Případná úprava srovnatelných údajů požadovaná § 4 odst. 5 VPU by vedla ke vzniku rozdílu mezi výsledkem hospodaření ve schválené a zveřejněné účetní
závěrce a výsledkem hospodaření prezentovaném ve
sloupci Minulé účetní období běžné účetní závěrky.
–100
–400
Bez ohledu na to, zda se společnost rozhodne pro úpravu
údajů minulého účetního období nebo tyto údaje ponechá
beze změny, platí obecný požadavek na detailní okomentování použití položky rozvahy Jiný výsledek hospodaření
minulých let a podrobný popis provedených úprav údajů
ve sloupci Minulé účetní období v příloze účetní závěrky.
V aplikovaném přístupu by společnost měla být konzistentní i v budoucnu.
Této problematice se nyní intenzivně věnuje i Národní
účetní rada, která v této souvislosti připravuje novou interpretaci.
tip
Účetní kavárna
na semináře ZVUKOVÉ NAHRÁVKY PŘEDNÁŠEK V MP3
38
V důsledku nabytí účinnosti nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích a dalších souvisejících
předpisů došlo od 1. 1. 2014 ke zcela zásadním, mnohdy koncepčním, legislativním změnám, které dopadají i na běžnou
účetní a ekonomickou praxi. Zorientovat se v záplavě změn Vám pomohou zvukové nahrávky těchto přednášek:
■ Nový občanský zákoník pro ekonomy – přednáška se věnuje dopadům rekodifikace soukromého práva (nejen
nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích, ale i dalších předpisů) do běžné podnikatelské
a ekonomické praxe. Délka přednášky je cca 6 hod čistého času.
■ S. R. O. 2014 – přednáška je věnována hlavním změnám v právní úpravě s. r. o. od 1. 1. 2014 se zaměřením na menší
(např. rodinné) společnosti. Pozornost je věnována např. přechodu stávajících společností na novou úpravu,
problému souběhu funkcí, který nová právní úprava vrací do praxe atd. Délka této zvukové nahrávky v MP3 je cca
4,5 hod čistého času.
■ Daňové novinky 2014 – přednáška stručně shrnuje změny pro období roku 2013 a zejména je zaměřena na přehled
řady změn, ke kterým došlo od 1. 1. 2014. Jedná se o změny související s novým občanským zákoníkem přímo
(např. zásada, že stavba je součástí pozemku, zdanění svěřenských fondů, daňové souvislosti práva stavby), či nepřímo
(např. osvobození jiného majetkového prospěchu z přijetí bezúročných půjček – zápůjček) a o celou řadu dalších
změn (např. srážková daň na dohody o provedení práce do 10 tis. Kč, změny v pojistném na veřejnoprávní pojištění,
elektronická přiznání k DPH, prvá fáze jednoho inkasního místa, změny v dani z nemovitostí, daň z nabytí nemovitých
věcí, změny v elektronické komunikaci atd.). Délka této zvukové nahrávky v MP3 je cca 7 hod čistého času.
Cena jednotlivé nahrávky je 1 000 Kč + DPH (celkem 1 210 Kč). Nahrávku je možno stáhnout z internetu ve formátu MP3
a dále s ní pracovat. Součástí jsou i podkladové materiály a stručný obsah v PDF.
Více informací na www.behounek.eu nebo na e-mailu [email protected].
■
UvP_01_14_zlom
11.12.2013
15:23
Stránka 39
daňový kalendář
tipy
na semináře
1. VOX a.s.
VZDĚLÁVÁNÍ OTEVÍRÁ X MOŽNOSTÍ
PŮSOBÍME NA VZDĚLÁVACÍM TRHU 20 LET!
VELKÁ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA
VČETNĚ DAŇOVÉHO PŘIZNÁNÍ
ROKU 2013
VOLNÝ CYKLUS
TERMÍN: 6. – 7. 1. 2014
CÍL: Účastníci semináře se připraví
na sestavování účetní závěrky
a daňového přiznání.
PŘEDNÁŠÍ: Ing. Ivana Pilařová
(daňová poradkyně a auditorka)
PROGRAM
1. seminář
TERMÍN: 6. 1. 2014
SESTAVENÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY
PODVOJNÉHO ÚČETNICTVÍ
V PLNÉM ROZSAHU ZA ROK 2013
2. seminář
TERMÍN: 7. 1. 2014
SESTAVENÍ DAŇOVÉHO
PŘIZNÁNÍ K DANI Z PŘÍJMŮ
PRÁVNICKÝCH OSOB
ZA ROK 2013
KÓD: 1400060
CENA: 3 490 Kč
DAŇ SILNIČNÍ V ROCE 2014
TERMÍN: 10. 1. 2014
PŘEDNÁŠÍ: JUDr. Zdeňka Tesařová
(MF ČR, zástupce ředitele odboru
a vedoucí oddělení majetkové daně
a daň silniční)
KÓD: 1400430
CENA: 1 990 Kč
PŘEHLED DAŇOVÝCH ZMĚN OD
ROKU 2014 V NÁVAZNOSTI NA
NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK
A ZÁKON O OBCHODNÍCH
KORPORACÍCH
EXPRESNÍ PRŮVODCE ZMĚN
PRO ZANEPRÁZDNĚNÉ
– SOBOTNÍ SEMINÁŘ
TERMÍN: 11. 1. 2014
PŘEDNÁŠÍ: Ing. Boris Gnoth, LL.M.
(daňový poradce, jednatel
společnosti GNOTH CONSULTING,
s.r.o.)
KÓD: 1400450
CENA: 1 890 Kč
AKTUÁLNĚ K DAŇOVÉ A ÚČETNÍ
LEGISLATIVĚ V ROCE 2014
TERMÍN: 13. 1. 2014
PŘEDNÁŠÍ: Ing. Petr Kout, CSc.
(daňový poradce)
Tomáš Líbal (účetní a ekonomický
poradce)
KÓD: 1400110
CENA: 2 490 Kč
V ÚČETNÍ A DAŇOVÉ PRAXI
PRAKTICKÉ ZPŮSOBY
KOMUNIKACE S FINANČNÍMI
ÚŘADY, SPRÁVOU SOCIÁLNÍHO
ZABEZPEČENÍ A ZDRAVOTNÍMI
POJIŠŤOVNAMI
LEGISLATIVNÍ STRÁNKA
ELEKTRONICKÉ KOMUNIKACE
NENÍ TĚŽIŠTĚM VÝKLADU
TERMÍN: 13. 1. 2014
PŘEDNÁŠÍ: Ing. Pavel Komrska
(IT specialista, certifikovaný účetní)
KÓD: 1402830
CENA: 2 290 Kč
DAŇ Z NEMOVITÝCH VĚCÍ
OD ROKU 2014
TERMÍN: 14. 1. 2014
PŘEDNÁŠÍ: Ing. Jana Procházková
(daňová metodička, zkušební
komisařka pro zkoušky daňových
poradců)
KÓD: 1400190
CENA: 2 290 Kč
Leden 2014
čtvrtek 9. ledna 2014
spotřební daň
– splatnost daně za 11/2013
(mimo spotřební daň z lihu)
pondělí 20. ledna 2014
daň z příjmů
– měsíční odvod úhrnu sražených
záloh na dani z příjmů fyzických
osob ze závislé činnosti
a z funkčních požitků
pátek 24. ledna 2014
spotřební daň
(pouze spotřební daň z lihu)
pondělí 27. ledna 2014
daň z přidané hodnoty
– daňové přiznání a daň za
4. čtvrtletí 2013 a za 12/2013
– souhrnné hlášení za 4. čtvrtletí
2013 a za 12/2013
energetické daně
– daňové přiznání a splatnost daně
z plynu, pevných paliv a elektřiny
za 12/2013
spotřební daň
– daňové přiznání k uplatnění
nároku na vrácení spotřební daně
z topných olejů, zelené nafty
a ostatních (technických) benzinů
za 12/2013 (pokud vznikl nárok)
– daňové přiznání za 12/2013
pátek 31. ledna 2014
daň z příjmů
– odvod daně vybírané srážkou
podle zvláštní sazby daně
za 12/2013
daň z nemovitých věcí
– daňové přiznání (úplné) nebo
dílčí daňové přiznání na rok 2014
– oznámení skutečností podle § 13a
odst. 9 zákona č. 338/1992 Sb.
o dani z nemovitých věcí,
v platném znění
daň silniční
– daňové přiznání a daň za rok 2013
daň z přidané hodnoty
– oznámení změny zdaňovacího
období
biopaliva
– hlášení dle § 19 odst. 9 zákona
č. 201/2012 Sb., o ochraně
ovzduší, v platném znění
Únor 2014
pondělí 10. února 2014
spotřební daň
(mimo spotřební daň z lihu)
V rubrice Zaměstnání v oboru účetnictví publikujeme zdarma Vaše inzeráty týkající
se jak nabídky, tak poptávky práce v tomto oboru. Upozorňujeme, že bezplatně
uveřejňujeme pouze inzeráty nabízející nebo poptávající zaměstnanecké pozice, nikoli
služby v tomto oboru. Máte-li zájem o zveřejnění inzerátu v této rubrice v nejbližším
(tj. únorovém) čísle Účetnictví v praxi, zašlete text do 13. ledna 2014 e-mailem,
faxem nebo poštou na adresu redakce: Wolters Kluwer ČR, a. s., Účetnictví v praxi,
U Nákladového nádraží 6, 130 00 Praha 3.
Účetní kavárna
zaměstnání
1 | 14 ZAMĚSTNÁNÍ | SEMINÁŘE
Ceny kurzů jsou uvedeny bez DPH.
Celý vzdělávací program najdete na www.vox.cz.
39
UvP_01_14_zlom
11.12.2013
15:24
Stránka 40
Z PORTÁLU ÚČETNÍ KAVÁRNA
1 | 14
účetní kavárna
čerstvé informace • horké diskuse
Zaostřeno na portál
Účetní kavárna (9. část)
Vážení čtenáři, v minulých dílech našeho průvodce portálem jsme se zaměřili na
Aktivaci přístupu do placené zóny Účetní kavárny, vysvětlili jsme si rozdíl mezi
Registrací a Aktivací, přiblížili jsme si vyhledávání v časopise Účetnictví v praxi
online a ukázali jsme si, které časopisy najdete na našem portálu. V dnešní části
budeme pokračovat ve výčtu obsahu, který také najdete na našem portálu!
Bezplatná odborná poradna
■ bonusová služba pro předplatitele tištěného časopisu
■ prostřednictvím webu www.otazkyaodpovedi.cz můžete zadávat své
dotazy až do celkového počtu 7 v rámci jednoho předplatitelského období
Jednoduchý postup pro využití:
1) Na hlavní stránce www.otazkyaodpovedi.cz se kliknutím na šedé tlačítko
doregistrujete, vyplníte požadovené údaje
v online formuláři a kliknete na volbu Registrovat.
2) Vyčkáte na aktivační link, který vám během několika minut přijde do Vašeho
odpovědná redaktorka
Ing. Zlata Švédová
odborní poradci
Ing. Antonín Jeřábek
Ing. Bc. Marcel Pitterling, Ph.D.
Ing. Ladislav Pitner
Ing. Drahomíra Martincová
adresa redakce
Wolters Kluwer, a. s.
U Nákladového nádraží 6
130 00 Praha 3
tel. 246 040 437
fax 246 040 401
email: [email protected]
inzerce
Iva Suchnová
tel. 246 040 439
předplatné
tel. 246 040 400 (informace)
e-mail: [email protected] (objednávky)
emailu, kliknete na něj.
3) Po emailovém potvrzení doregistrace naším zákaznickým oddělením
(obvykle tentýž nebo následující den) se přihlásíte na www.otazkyaodpovedi.cz
a svůj dotaz vypíšete v záložce Zadat otázku.
4) Informaci o odpovědi dostanete emailem a samotnou odpověď naleznete
po přihlášení na www.otazkyaodpovedi.cz na záložce Moje otázky.
Pokud již máte přihlašovací údaje na portál www.otazkyaodpovedi.cz, při
prvním přihlášení vyplníte své stávající uživatelské jméno a heslo do polí
.
Budete vyzváni změnit své stávající uživatelské jméno na Vaši e-mailovou
adresu a dále postupujete již zadáním své otázky, jak jste zvyklí.
Poradna funguje nezávisle na Účetní kavárně na www.otazkyaodpovedi.cz.
UVP, UST, USTD, UEXP
Účetní kavárna
ÚČETNICTVÍ V PRAXI
součást online služeb
na portále www.ucetnikavarna.cz
ročník XVIII
1/2014
Verze předplatného a jejich zkratky:
Účetní espresso ..... UES
Otázky & odpovědi pro účetní ..... OOU
Účetnictví v praxi (dříve „Účetní minimum“) ..... UVP
Účetní standard ..... UST
Účetní standard a daně ..... USTD
Účetní expert ..... UEXP
Vysvětlivky:
: Informace, kde danou službu naleznete.
vydává
Wolters Kluwer, a. s.
tel. 246 040 444
www.wkcr.cz
sazba, litografie, tisk
SERIFA, s. r. o.
Jinonická 80, Praha 5
Nevyžádané příspěvky nevracíme.
Přetisk a jakékoli šíření dovoleno
pouze se souhlasem vydavatele.
Vydávání povoleno MK ČR 7448.
ISSN 1211-7307. Za správnost údajů
uvedených v článcích odpovídají jejich
autoři. Cena předplatného závisí
na typu produktové verze, blíže na
http://predplatne.ucetnikavarna.cz.
Předáno do tisku dne 11. 12. 2013.
Podávání novinových zásilek povoleno
Českou poštou, s. p., odštěpný závod
Přeprava, čj. 4393/97 dne 25. 11. 1997.
Předplatné je automaticky
prodlužováno. V případě, že
předplatitel nehodlá odebírat
následující ročník, sdělí tuto skutečnost
písemnou formou vydavateli, a to
nejpozději 14 dnů před začátkem
nového předplatitelského období.
TIP : Praktická rada.
© Wolters Kluwer, a. s., 2013
: Upozornění.
: Verze předplatného, ve které je daná služba k dispozici.
40
Pokračování v příštím čísle časopisu.
Vytištěno na 100%
recyklovaném papíru
se značkou Eco-label EU.

1 | 14 - Účetní kavárna

Transkript

Podobné dokumenty

Semináře podzim 2015

Manuálu prváka - Fakulta mezinárodních vztahů

Tyden-ocima-ucetni_4012

Věstník Oswald 2

2013 - Mezinárodní vědecká konference

Vzdělávací materiály - Dřevěné konstrukce a dřevostavby

Průvodce studiem 2015/2016 - Fakulta mezinárodních vztahů

Stáhnout jako PDF