Kronika 2007 - zápis - černá v pošumaví

1
kronikář
Ing. František Záhora
2
Úvod
do
roku
2 0 0 7.
Průběh událostí v obci v roce 2007.
18 – 19. 1
25. 1
1. 3
16. 3
17. 3
18. 3
24. 3
21. 4
30. 4
30. 4
-
Orkán Kyrill se přehnal rovněţ přes naší obec
Zápis dětí do 1.třídy Základní školy
„Škola hledá Superstar“ – soutěţ v ZŠ
Country kapela Yes - v restauraci Bliţná
Josefský turnaj v bulce – v restauraci Bliţná
Maškarní bál pro děti – v hotelu Racek
Vítání nových občánků jarní – v Obřadní síni OÚ
Jarní mobilní sběrný dvůr v obci
Stavění obecní májky - v prostoru hasičárny
Slet čarodějnic – v prostoru hasičárny
3
5. 5
Zájezd do Prahy na muzikál Golem
11. 5
Oslavy Dne Matek – na Obecním úřadě
3. 6
Oslavy Dne dětí
10. 6
Poloţen nový asfaltový koberec na vozovku v obci
22 – 24.6
Druţstvo „barevných“ z naší obce soutěţilo v Bělotíně
25. 6
Zastupitelstvo rozhodlo o umístění radaru před vjezdem do obce
29. 6
Countrybeat Pipí problém – na Bliţné
4. 7
Oslavy 115. výročí trati Č.Budějovice – Nová Pec
14. 7
Countrybeat Mimofchodem – na Bliţné
4. 8
Mezinár. veř. plavecký závod v dálk.plavání - v Dolní Vltavici
10. 8
Začala fungovat Sběrna nepotř. elektrozařízení – v býv.Sod.
Akce probíhající v
rámci
LÉTA V ČERNÉ V POŠUMAVÍ
30. 6 – 2. 7 Král Šumavy – pohárový závod v Jachetním klubu
1. 7
Ospalá Káča , divadlo Okýnko Č.B. – v Mateřské škole
5. 7
Country beat Pipí problém – v hasičárně Černá
5. 7
Princ Jaromil, divadlo Studna Hosín – v Letním kině
4
5 – 8. 7
8. 7
12. 7
12. 7
14. 7
15. 7
19. 7
19. 7
Mistrovství ČR , Fireball, Cadet, 420 – Jachetní klub
O zlobivém andělíčkovi, divadlo Okýnko Č.B. – v MŠ
Pyšná princezna, divadlo Sudna Hosín – v Letním kině
Urquell Brothers, kapela Stan.Kantora – na pláţi OASA
Duo Drobek- Schwarz, písně Mich.Tučného – hotel Racek
O Bajajovi, divadlo Studna Hosín- v Mateř.škole
Syndibád, divadlo Studna Hosín – v Letním kině
Tomas and Machin a pub animals, kapela Míry Machače, Marka Císaře
a Petra Badáně – v hotelu Racek
20. 7
Faraon, taneční večer s romskou kapelou v Letním kině
26. 7
Kocour v botách, divadlo Studna Hosín – v Letním kině
27. 7
Drobek-Schwarz duo& skupina LIVE – v Letním kině
3. 8
O Všudybylovi, divadlo Studna Hosín – v Let. Kině
3. 8
Parkán, taneční zábava – v hotelu Racek
4. 8
Lipno Fest 2007 – hudební program 11 různě zaměřených kapel
v Letním kině
10. 8
Jazzikaspol, taneční večer – v letním kině
12. 8
Robinson, Teátr Víti Marčíka – v Mateřské škole
17. 8
Papouškovo sirotci, taneční zábava – v hotelu Racek
18 – 20. 8
Mistrovství ČR, kajutové lodě – Jachetní klub
25 – 26. 8
Avar cap, pohárové závody – Jachetní klub
28 – 29. 8
Match racing, třída Optimist – Jachetní klub
30.8 – 2. 9
Regata 2007, třída Optimist a Laser – Jachetní klub
Následují další události probíhající v obci:
30.8 – 2. 8
Regata 2007, jachetní závody – Jachetní klub
3. 9
Slavnostní zahájení nového školního roku
15. 9
Zájezd do Zoologické zahrady Praha
22. 9
Paintballový turnaj – ve starém lomu
28. 9
Ukončení léta, pro děti a dospívající – v hotelu Racek a před ním
29. 9
Podzimní mobilní sběrný dvůr
27. 10
Zájezd do termálních lázní Bad Füssing
3. 11
Vítání občánků podzimní – v Obřadní síni
9. 11
Muckoff, bigbeat bend, taneční zábava – v Bliţné
10. 11
TJ Černá vers. Stará garda, přátelský fotbalový zápas v Černé
16. 11
Vepřové hody a taneční zábava – restaurace Na rozcestí
2. 12
Slavnostní rozsvícení vánočního stromu
5. 12
Mikuláš v hotelu REX
7. 12
Tradiční setkání se seniory v zased. síni OÚ
8. 12
Mikulášská nadílka pro děti + večer taneční zábava – v hotelu Racek
8. 12
Poutní mše svatá ke cti Neposkvrněné Panny Marie – v kostele
20.12
„Půjdem spolu do Betléma“, vánoční koncert v kostele
21. 12
Vstup do schengenského prostoru – setkání na hranici v Kyselově
23. 12
Roznášení Betlémského světla – skautská druţina Berušky
24. 12
Půlnoční mše – kostel
31. 12
Rozloučení se starým rokem – neorganizovaně za pouţití pyrotechniky
-
Toto je výpis všech oficiálně známých akcí, které probíhaly během roku v naší obci.
Určitě byly i další akce, víceméně interní / např. řada akcí se uskutečnila v základně Vodní
záchranné sluţby v Dolní Vltavici/ a jinde, o kterých mi doposud není známo a nemohu je do
tohoto soupisu zařadit.
5
OBECNÍ ZÁLEŢITOSTI.
Znak a vlajka obce.
Ještě během roku 2007 a předtím jiţ od roku 1990 uţívala naše obec jednu
z historických verzí znaku městečka Dolní Vltavice, jehoţ historické území tvoří místní část
obce. Protoţe tento znak zvykově a bez právní konstituce uţívá samosprávná obec Černá
v Pošumaví, bylo nezbytné uţívání znaku potvrdit právním aktem schválení a udělení.
Prostřednictvím podvýboru pro heraldiku a vexikologii bylo nutno poţádat předsedu
Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky o udělení symbolu. Současně s tím je třeba
poţádat i o vlajku, kterou dnes obec nemá, přičemţ námět nebo podoba vlajky musí
korespondovat s figurálním obsahem či podobou znaku.
Současná podoba znaku neodpovídá heraldickým zásadám a proto bude nutno provést
úpravy. Bylo tedy přistoupeno k jednání o úpravách znaku současného, či vytvoření znaku
zcela nového, který by byl v určité souvislosti s historickým vývojem obce.
O vypracování návrhů znaku obce byl poţádán odborník heraldik Mgr.Jan Tejkal
z heraldické tvorby Ostrava, který předloţil celkem šest variant ve třech verzích, které
všechny odpovídaly heraldickým zásadám. Ke všem variantám proběhla jednání zastupitelů
obce, která byla dost bouřlivá, protoţe víceméně ţádná shoda nevznikla. Heraldik byl proto
poţádán, aby připravil další varianty, v nich pak byly symbolem ve většině verzí jeden aţ
několik smrků jako připomínka lesnaté Šumavy, jedna aţ několik roţmberských růţí a jejich
různé kombinace. Některé varianty byly dány k posouzení v obecním Zpravodaji přímo
občanům.
Stále však nebylo jasno.Teprve, kdyţ heraldik navštívil přímo naší obec a setkal se s hlavními
posuzovateli znaku, zdálo se, ţe vše skončí úspěšně. Zde byly dohodnuty a načrtnuty některé
varianty, které pak heraldik zpracoval a zaslal k posouzení. A zase pak nastal menší útlum,
protoţe některým zastupitelům se znak nezdál veselý a tak spojení s heraldikem pokračovalo.
Jednalo se však o menší zásah do varianty D 10 a vznikla verze D 11, která jiţ byla
zastupitelstvem schválena.
21.listopadu 2007 pak byl navrţený znak i vlajka schváleny v Podvýboru pro heraldiku a
vexikologii Parlamentu ČR.
Varianty znaku obce:
6
Nový znak – oficiální popis: ve stříbrném štítě nad modro-černě stříbrným vlnitým břevnem
dělenou zvýšenou vlnitou patou se zlatým semeníkem a zelenými kališními lístky podloţená
kosmo mlátkem a šikmo ţelízkem, obojí modré s černými topůrky.
Popis vlajky: list tvoří čtyři vodorovné pruhy, bílý, vlnitý modrý, vlnitý bílý a černý
v poměru 10:2:1:3. Vlnité pruhy mají tři vrcholy a dvě prohlubně. V ţerďové polovině
horního bílého pruhu červená růţe se ţlutým semeníkem a zelenými kališními lístky
podloţená kosmo mlátkem a šikmo ţelízkem, obojí modré s černými topůrky. Poměř šířky
k délce listu je 2:3.
Barvami obce jsou: bílá a modrá
Razítkem obce je: kulaté pole se znakem obce vyobrazeným uprostřed a celým názvem obce
uvedeným po obvodu razítka.
Stručně a neoficiálně o znaku: základ tvoří červená roţmberská růţe se ţlutým středem. Za
nimi jsou dvě přeloţená hornická kladívka a ve spodní části zvlněné pruhy.
Růţe ukazuje historickou vazbu obce k Českému Krumlovu, figura zkříţených hornických
kladiv pak odkazuje na zdejší těţbu grafitu. Modrý a bílý, přesněji stříbřitý pruh, ukazují
symbolicky jak Lipenské jezero, tak soutok Vltavy a Olšiny. Černý pruh pak připomíná jak
českou, tak německou verzi názvu obce.
Nový oficiálně schválený a do budoucna pouţívaný znak a vlajka Obce Černá v Pošumaví.
7
Seznam platných vyhlášek obce Černá v Pošumaví.
Číslo vyhlášky N á z e v v y h l á š k y
Obecně závazná vyhláška – Poţární řád
2/98
Vyhláška o způsobu parkování na míst. komun.
1/99
Vyhláška, kterou se doplňuje vyhláška o schválení ÚP
2/99
Vyhláška o vytvoření a pouţití účelových prostředků
na opravy a modernizaci bytového fondu
4/99
Vyhláška o zimní údrţbě místních komunikací
Dodatek č.1 k vyhlášce 2/99
1/2003
Řád pohřebiště
2/2003
Vyhláška o místních poplatcích
3/2003
Vyhláška o stanovení poplatku za odvoz a likvidaci
komunálního odpadu
1/2004
Vyhláška o stanovení systému nakládání s odpady
2/2004
Vyhláška o ochraně veřejného pořádku a ochraně
ţivotního prostředí
1/2005
Vyhláška, kterou se mění a doplňuje vyhláška č.3/2003
o poplatku za provoz…….systému nakládání s odpady
1/2006
Oznámení místa a dne projednávání Změny č.2 ÚPNSÚ
3/2006
Oznámení o zpracování a projednání návrhu zadání
ÚPO Černá v Pošumaví
4/2006
OZV o závazné části Změny č.2 ÚPSÚ Černá v Poš.
5/2006
OZV o místním poplatku za provoz … systému
nakládání s odpady
1/2007
OZV o místní úpravě koeficientu pro výpočet daně
z nemovitosti
2/2007
OZV – Trţní řád
Účinnost od
1.5.1997
28.6.1998
17.2.1999
1.6.1999
29.10.1999
1.5.2003
1.1.2004
1.1.2004
1.1.2004
1.4.2004
1.11-2004
19.5.2005
29.5.2006
20.10.2006
26.10.2006
1.1.2007
1.1.2009
1.1.2008
Z nových vyhlášek platí od 1.1.2007 vyhláška č.5/2006 o místním poplatku za provoz
systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění, vyuţívání a odstraňování komunálních
odpadů.
Poplatek platí kaţdá fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt a kaţdá fyzická osoba, která
má ve vlastnictví stavbu určenou nebo slouţící k individuální rekreaci, ve které není hlášena
k trvalému pobytu ţádná fyzická osoba.
Sazba poplatku činí 400,- Kč za kalendářní rok u fyzické osoby trvale hlášené a 500 ,-Kč
vlastní-li stavbu určenou k rekreaci.
Další vyhlášky / 1 a 2/2007/ mají platnost od r.2008, resp.2009.
Výroční zpráva o poskytování informací za rok 2007.
Podle ustanovení § 18, odst.1 zákona 106/ 1999 Sb. O svobodném přístupu
k informaci, bylo v roce 2007:
podáno 70 ústních ţádostí, písemná ţádná.
Všem ţádostem bylo vyhověno, problémy ţádné nenastaly.
8
Rozvoj obecní počítačové sítě.
Obec Černá v Pošumaví má rozvedenu svou počítačovou síť mezi všemi svými
organizacemi. Především jsou počítače na Obecním úřadě, dále pro potřebu ţáků v Základní i
Mateřské škole, v Obecní knihovně, kde je napojen i veřejný internet a počítač mají ve své
klubovně i hasiči, kteří však v nejbliţší době dostanou nový, výkonnější.
Pro spojení se vyuţívá operátorů Telecom, Telefonica 02 a Wiffi.
V představách starosty je určitá vize spočívající v tom, ţe by si obec udělala vlastní síť
a napojila na ní všechny své organizační sloţky. Na Obecní úřad by přišlo spojení od
některého operátora a odtud pak po vlastních infopointech do příslušných institucí.
Bankomat po roce působení.
Při instalaci bankomatu , který patří Komerční bance, do naší obce, byly zpočátku
obavy, zda bude bankomat vyuţit tak, aby ho po čase zase banka nezrušila. Tyto obavy se
zatím nenaplnily, zřejmě je bankomat velmi často vyuţíván, protoţe ţádné zprávy , které by
znamenaly jakýsi problém a vedly k odstranění, zatím neexistují.V původní smlouvě s obcí je
stanoven limit 3000 měsíčních výběrů z bankomatu, zřejmě byl tento limit splněn.
Bankomat je umístěn poměrně na dobře viditelném místě a tak kaţdý, kdo jede kolem, má
moţnost, potřebuje-li, zde zastavit, neboť i místa na zaparkování je zde dost. Z vlastní
zkušenosti vím, ţe spousta řidičů se rozhodne ve chvíli, kdy bankomat zdálky uvidí. Zatím
tedy oboustranná spokojenost.
Vstup obce do MAS.
Zastupitelé odsouhlasili vstup naší obce do sdruţení MAS. Oficiálně se jedná o Místní
akční skupinu /MAS/ Českokrumlovsko o.p.s. ( o.p.s. znamená obecně prospěšná činnost).
Společnost byla zřízena za účelem vytvoření integrované územní strategie rozvoje
venkova a má za úkol podporovat rozvojové projekty v mnoha oblastech.
Jaké obecně prospěšné sluţby by skupina poskytovala uvádí následující naskenovaná tabulka,
převzatá ze stránek společnosti.
9
Vstup do schengenského prostoru.
Dnem 21.prosince 2007 vstoupila Česká republika do tzv. schengenského prostoru,
coţ znamená, ţe skončilo uzavření hraničních přechodů na vnitřních hranicích v rámci
Evropské unie.
Pro naší obec to znamenalo, ţe byl po 17 létech otevřen hraniční přechod Kyselov – Schlägl.
Tento den se v ranních hodinách setkali na Kyselově představitelé obcí z Černé v Pošumaví a
Schläglu, aby slavnostně odstranili závory na silnici z Kyselova do rakouské obce Diendorf.
Přesně v 9 hodin pak došlo k odstranění závory, kterou oba starostové symbolicky přeřezali.
Závora na rakouské straně byla ovšem ţelezná a tak bylo nutno provést vše elektrickou
rozbruskou. Symbolicky bylo naznačeno přeříznutí i na dřevěné české závoře, přepůlena však
nebyla, neboť rakouská strana si jí chtěla ponechat a tak jí naše strana darovala.
Od 21.12.2007 je tedy moţno bez jakýchkoliv kontrol překračovat všechny přechody,
tedy i kyselovský, ale ten pouze pěšky, na kole, či na lyţích. Zda dojde k moţnosti průjezdu i
osobních automobilů, to ukáţe budoucnost.
10
Návrh vodného a stočného na rok 2008.
Pro stanovení vodného a stočného na rok 2008 bylo jednáno s 1.JVS o dvou
variantách tvorby ceny. Jednak bez obecní dotace na úhradu oprav a sluţeb – pak by cena
vody vzrostla o 2,63 Kč / m³ bez DPH anebo se cena zachová a obec doplatí 1.JVS na opravy
a sluţby 103 500 Kč.
Zastupitelé se po delší diskusi shodli na zachování současné ceny. Cena pro
obyvatelstvo i ostatní je pro rok 2008 navrţena ve výši:
Vodné
19,96 Kč
Stočné
19,56 Kč
Celkem
39,52 Kč + 9% DPH
HOSPODAŘENÍ
OBCE.
Výměra pozemků obce k 1.1.2007.
Celkem
-
Orná půda
Zahrady
Ovocné sady
Trvalé travní porosty
Zemědělská půda
Lesní půda
Vodní plochy
Zastavěné plochy
Ostatní plochy
-
5 038 ha – z toho Černá 4 467 ha
a Kyselov 571 ha
217 ha
4 ha
1 ha
1 672 ha
1 894 ha
1 752 ha
981 ha
20 ha
392 ha
Tečkovaně je znázorněn obvod katastru obce Černá v Pošumaví.
11
P ř e h l e d
1/
o be c n í h o
Budovy
a) obytné
b) ostatní
c) slouţící
CR
2/
m a j e t k u / se zůstatkovou cenou v Kč.
-
bytový dům čp.36
bytový dům čp.9
bytový dům čp.19
bytový dům čp.25
bytový dům čp.17
bytový dům čp.21
bytový dům čp2 Bliţná
bytový dům čp.5 Mokrá
Základní škola
Obecní úřad
Mateřská škola
obchod Bliţná čp.8
hasičská zbrojnice
řad.domky v býv.Sodovk.
-
14 017 405
4 317 385
4 072 739
3 733 027
2 367 921
16 345 360
2 322 602
1 603 845
564 736
1 540 016
8 272 314
3 399 509
736 265
129 002
-
ubytovna Černá
chata Baby Olšina správce
chaty Camping Olš. 15x
chaty velké Olšina 5x
chaty oplášť.Olšina 4x
buňky a chaty Olš.ost.11x
chata Baby Jestřábí I.
buňka soc.zař.Jestřábí I.
-
377 816
793 800
247 965
785 750
292 281
666 177
45 684
45 000
-
místní komun.Bliţná
místní komun.Olšina
MK Letní kino
MK Černá
MK veřej.prostranství
MK Mokrá Baštýř
MK Bliţná u rod.domků
MK Radslav okál
MK Černá řadovky
MK Muckov – Hořice
MK Radslav – Jestřábí
MK Černá u ubytovny
MK Černá od.7 k ub.
MK Mokrá – Ţofka
MK ATC V Olšinách
MK Černá – Muckov
MK Bliţná – Jestřábí
MK výjezd
MK štěrk Radslav
MK Olšina
můstek Mokrá – Olšov
U Honzy
u Obecního úřadu
-
372 827
175 582
232 762
494 608
247 354
350 988
52 794
88 700
1 159 670
400 724
432 762
80 239
244 981
202 000
1 078 083
1 869 853
790 680
80 000
184 074
145 418
17 800
74 576
139 420
Stavby
a) komunikace
b) chodníky
12
c) kanalizace +
ostatní zařízení
d)vodovody,vrty
kašny,nádrţe
e)autobusové
čekárny
-
u přečerpávačky
u čp.39
u Mateřské školy
u Základní školy
u byt.domu čp.
u Ruţbatských
-
6 550
43 637
41 306
78 717
47 840
202 158
-
kan.u čp.100,101
kan.u řadovek
kan.Bliţná
kan.Muckov
kan.Radslav
kan.Olšina
kan.Jestřábí
ČOV Černá
ČOV Bliţná
skládka tek.odp.Pernek
suché WC
kov.jímky pod WC
veř.WC autobus.nádraţí
soc.zař.Jestřábí I.
sociál Olšina
WC pláţ
soc.zaříz.Olšina
-
308 618
908 412
262 110
287 132
519 491
838 890
956 472
43 627 030
1 273 000
6 303 000
15 910
38 566
97 000
592 716
3 667 271
644 000
5 539 600
-
kašna na vodu
poţární nádrţ Mokrá
rozvod pitné vody Jestřábí
studna Jestřábí
vodovody Černá
studny Jestřábí, Muckov
vodovod Bliţná
vodovody Muckov
vodovod Jestřábí
studny Radslav
jímací vrt HV-8
vodovod Dolní Vltavice
jímací vrt HV-10
jímací vrt HV-4
jímací vrt HV-3
jímací vrt HV-1
jímací vrt HJ-5
vrt HV-1 Mokrá
-
55 872
40 750
140 993
17 071
7 496 677
10 576
2 133 092
460 457
235 687
7 751
290 328
6 546 070
290 328
385 353
401 743
72 548
765 815
13 685
-
aut.čekárna Bliţná
aut.čekárna Mokrá
aut.čekárna Plánička
aut.čekárna Černá
nástup.ostrůvek Černá
-
10 000
12 180
5 300
257 900
94 156
13
f)parkoviště a
odstav.plochy
-
g)veř.osvětlení
elektro,antény,ZTV h)ostatní důleţité
stavby
ch) sakrální stavby
-
park.u autob.nádraţí
areál VPS-odst.plocha
infopoint Muckov
infopoint Radslav
infopoint jachting
park.u penz.U Honzy
park.u prodejny Jednota
sjezd k BD čp.19
-
239 595
81 237
89 678
89 680
89 680
64 610
297 880
76 286
veř.osvětlení Černá
STA
elektrorozv.zař.Jestřábí
ZTV u pošty
veř.osvětlení Plánička
veř.osvětlení Mokrá
veř.osvětlení D.Vltavice
veř.osvětlení Bliţná
ZTV ul.Malé Lipno
nové veř.osvětl.Mokrá
-
791 388
108 124
106 596
1 671 145
52 440
9 693
5 922
253 071
4 819 484
332 381
Letní kino
Fotbalové hřiště
amfiteátr Olšina
garáţe 4 ks u čp.19
včelín
-
434 024
877 887
30 800
21 151
23 347
kaplička Radslav
Boţí muka pod lomem
kaple Anderle směr Frymb. Boţí muka u Slavkovic
mariánský sloup starý hřbit. socha sv.Jana Nepomuckého pomník padlým I.sv.válka kovový kříţ nad Štumpauer. kovový kříţ zač.obce
kříţ Mugrauer-k Baštýři
kov.kříţ v poli nad hot.Racekkov.kříţ proti jachtingu
misijní kříţ u kaple Stiny
kam.sloup černý – k Hlásce Floriánský sloup D.Vltav. Boţí muka Hubenov
kov.kříţ před hřbitovem
kamenný sloup Plánička
kov.kříţ Kyselov
dřevěný kříţ Kyselov
monument tří svát.Kyselov pomníček Grill Kyselov
-
501 468
30 000
40 000
30 000
30 000
133 035
40 000
10 000
20 000
20 000
10 000
10 000
20 000
15 000
30 000
38 000
30 000
20 000
5 000
2 000
5 000
5 000
14
3/
Dopravní prostředky
Návrh
rozpočtu
-
obce na
Avia
poţární vozidlo
hasič.vůz T 148 CA
stříkačka 2x
os.auto Felicia
traktor SAME Solaris 55
rok
-
274 043
220 000
350 000
32 635
329 468
1 465 000
2 0 0 7.
Těsně před koncem roku 2006 schválilo zastupitelstvo obce návrh rozpočtu na rok
2007, kde jsou příjmy navrhovány ve výši 25 057 600 Kč a výdaje ve výši 30 058 000 Kč.
Při tvorbě rozpočtu se vycházelo z finančních moţností a rezerv obce, např. výnos
z daní a poplatků se zvýšil o 530 000 Kč oproti skutečnosti roku 2006, rovněţ se zvýšily
příjmy v poloţce komunální sluţby a rozvoj a to o celý 1 mil.Kč. Významné jsou především
příjmy z lesů – 3 260 tis. Kč a z bytového hospodářství 2 043 tis. Kč.
Důleţitými výdaji kromě mandatorních výdajů jsou v lesním hospodářství 2 050 tis.
Kč, v opravách a výstavbě místních komunikací, které byly vynuceny výstavbou silnice I/39
a činí 2 340 tis. Kč, dále na rozvoj bydlení připadá výdej 4 820 tis.Kč. Z mandatorních výdajů
jsou největší na školství a to 2 664 tis. Kč a na místní správu 3 065 tis. Kč.
Název
poloţky
Daně a poplatky
Zeměděl.a potrav.činnost
Lesní hospodářství
Těţební prům.a energet.
Vnitřní obchod, sluţby, CR
Pitná voda
Odvádění a čištění odp.vod
Voda v zeměd.krajině
Předškolní vých.a zákl.škol.
Kultura
Ostatní čin.v kult, církve
Tělovýchova
Ambulantní péče
Rozvoj bydl.a byt.hospod.
Komun.sluţby a územní rozvoj
Nakládání s odpady
Ochrana přírody a krajiny
Regionální a místní správa
Ostatní činnosti
Dlouhodobé úvěry
CELKEM PŘÍJMY
Financování / schodek/
P ř í j my v Kč
10 804 900
3 260 000
70 000
506 000
20 000
63 000
5 000
200
6 500
2 405 000
7 812 000
70 000
35 000
25 057 600
5 000 400
Název poloţky
Zeměd. a potrav.činnost
Lesní hospodářství
Vnitřní obchod, sluţby,CR
Pozemní komunikace
Silniční doprava
Pitná voda
Odvod a čištění odp.vod
Voda v zeměd.krajině
Předškol.vých.a základ.školství
Kultura
Ochrana památek, péče o kult.děd.
Sdělovací prostředky
Ostatní v kultuře, církve, SPOZ
Tělovýchova
Zájmová činnost a rekreace
Ambulantní péče
Rozvoj bydlení a byt.hospodář.
Komun.sluţby a územní rozvoj
Nakládání s odpady
Ochrana přírody a krajiny
Ost.sociál.péče a pomoc
Poţární ochrana
Zastupitelské orgány
Místní správa
Obecné výdaje z fin.operací
Pojištění funkčně nespecifikované
Převody vlastním fondům
Ostatní finanční operace
Ostatní činnosti
Splátky krátkodobých půjček
Splátky dlouhodobých půjček
CELKEM VÝDAJE
Financování / přebytek/
V ý d a je v Kč
2 050 000
1 582 000
2 340 000
40 000
640 000
350 000
300 000
2 664 000
749 000
65 000
60 000
147 000
110 000
85 000
20 000
4 820 000
4 188 000
985 000
1 917 000
113 000
775 000
3 065 000
40 000
103 000
700 000
1 638 000
511 800
30 058 000
15
Plnění rozpočtu obce za období 2001 – 2006.
Rozpočtové příjmy/ v tis. Kč/
Daně a dotace
Zemědělská a potravinářská činnost
Lesní hospodářství
Záleţitosti těţeb.prům.a energ.
Vniřní obchod, sluţby a cest.ruch
Silniční doprava
Pitná voda
Odvádění a čištění odpad.vod
Zaříz.předškol.výchovy a základní
Ostatní zařízení souvis.s výchovou
Zájmové studium
Kultura
Ostatní činnosti v záleţ.kultury;církve
Tělovýchova
Zájmová činnost a rekreace
Ambulantní péče
Rozvoj bydlení a byt.hospodářství
Komunální sluţby a územní rozvoj
Nakládání s odpady
Ochrana přírody a krajiny
Správa v ochraně ţivotního prostředí
Sociální péče a pomoc starým lidem
Ostatní sociální péče a pomoc
Ostatní záleţ. Civilní připravenost
Poţární ochrana
Regionální a místní správa
Obecné příjmy a vádaje z finanč.operací
Pojištění funkčně nespecifikované
Ostatní činnosti
PŘÍJMY CELKEM
Rozpočtové výdaje v tis. Kč
Zemědělská a potravinářská činnost
Lesní hospodářství
Vnitřní obchod, sluţby a cestovní ruch
Pozemní komunikace
Silniční doprava
Pitná voda
Odvádění a čištění odpadních vod
Vodní toky a vodohospodářská díla
Voda v zemědělské krajině
Zařízení předškolní výchovy
Ostatní zařízení související s výchovou
Zájmové studium
Kultura
Ochrana památek a péče o kulturní památky
Činnost registrovaných církví
Sdělovací prostředky
Ostaní činnosti v záleţitosti kultury
Tělovýchova
Zájmová činnost a rekreace
Ambulantní péče
Rozvoj bydlení a bytová hospodářství
Komunální sluţby a územní rozvoj
2001
7 929
2 146
684
54
1 367
2002
9 781
2 262
1 971
21
1 634
2003
14 929
4 189
2 169
28
4 114
2004
17 158
10
1 127
28
864
100
61
200
20
25
20
2
263
6
25
259
6
27
236
176
45
40
2 009
1
78
37
2 995
6
77
37
1 836
1
78
255
127
5
2 699
128
15 285
22 205
2005
13 959
2006
15 722
1 434
32
1 345
2 531
92
3 049
2
890
20
20
77
5
123
6
179
6
24
1 847
2 743
48
11
1
2 360
4 437
102
4
4
2 376
10 317
88
1
228
27
5
1 152
32
3 637
22
90
17
28 102
10
25 763
40
28 412
17
34 511
2003
366
1 168
3 274
1 283
83
5 810
280
6
2004
2
667
2 544
1 054
75
31
4 037
48
2005
2006
906
2 479
1 516
132
103
48
3
1 132
4 985
1 736
97
201
104
185
3 733
3 650
1 319
2 702
392
43
482
15
391
22
531
33
18
118
62
130
78
3 632
349
59
100
51
76
28
5 797
947
159
131
24
160
124
219
45
36
4 865
5 943
201
2001
311
341
683
1 295
2002
2 630
863
590
1 984
94
868
1 109
95
681
433
33
174
8
2
64
5
1 077
378
34
235
48
912
20
63
16
60
4 180
343
78
1 819
260
4 290
1 326
16
Nakládání s odpady
Ochrana přírody a krajiny
Ost.dávky povahy sociál.zabezpečení
Aktivní politika zaměstnanosti
Ostatní záleţit.civilní přípravy
Poţární ochrana
Zastupitelské orgány
Regionální a místní správa
Ostatní veřejné sluţby
Obecné příjmy a výdaje z fin.operací
Pojištění funkčně nespecifikované
Převody vlast.fondům v rozpoč.území
Ostatní finanční operace
Ostatní činnost
VÝDAJE
CELKEM
F i n an c o vá n í
181
883
115
476
2 531
2
533
1 314
2
15 612
-327
533
956
557
1 073
10
617
1 410
913
1 597
20
934
1 425
6
200
162
566
3 441
160
764
4 028
1 035
719
2 535
432
671
2 894
260
694
2 938
19
2
1 702
2 496
7
30 184
- 4 421
83
833
2 304
74
22 670
5 742
41
99
1 841
1 788
8
33 322
1 189
879
1 159
20 126
2 079
1 440
1 916
5
30 780
-2 678
Přehled všech dotací získaných v roce 2007.
1/
Ze státního rozpočtu :
-
na provedení Czech Pointu neinvestiční dotace
na aktivní politiku zaměstnanosti
na ATC Olšina – vstupní budova
příspěvek na ZŠ, MŠ a státní správu
C e l ke m
2/
Od Jihočeského kraje :
-
nákup nového vybavení do obecní posilovny
nové chodníky a přístupové plochy v obci
obnova Boţích muk na Hubenově
restaurování sochy sv.Jana Nepomuckého
zpracování projektu „Rekreační zóna s trţnicí“
na činnost Jednoty dobrovolných hasičů obce
C e l ke m
3/
Ze státního fondu ţivotního prostředí :
-
tepelné čerpadlo do BD čp.9
C e l ke m
Celkem veškeré
dotace
-
50 000 Kč
277 560 Kč
2 831 000 Kč
96 808 Kč
3 255 368 Kč
-
50 000 Kč
70 000 Kč
20 000 Kč
70 000 Kč
30 000 Kč
116 775 Kč
356 775 Kč
-
451 584 Kč
451 584 Kč
-
4 063 727 Kč
17
Poskytnuté příspěvky.
V roce 2007, tak jako v letech předešlých schválili zastupitelé poskytnutí finančního
příspěvku některým firmám.
1/ Firmě FOP Černý bylo poskytnuto 40 tis. Kč + DPH na činnost organizačního centra.
Současně byla uzavřena smlouva o zajištění propagace obce Černá v Pošumaví na dobu tří let.
2/ Firmě Miroslav Kutlák Mark Kupf z Hořic na Šumavě byl tak jako kaţdoročně poskytnut
příspěvek na provoz Pojízdné prodejny. Protoţe však loňský příspěvek nebyl vyčerpán, je ten
letošní ve dvojnásobné výši, tj. 10 tis. Kč.
3/ TJ Černá v Pošumaví byl navýšen příspěvek na její činnost o 5 tis.Kč na celkových 55 tis.
Kč. Jde zejména o moţnost odměny za trenérskou činnost.
Poskytnutí půjčky.
Zastupitelstvo obce schválilo poskytnutí půjčky z Fondu rozvoje bytů ve výši 250 tis.
Kč pro Sdruţení vlastníků bytové jednotky čp.40 v Černé v Pošumaví. Částka bude pouţita na
opravu střechy, splatnost je pět let a úrok podle pravidel ve výši 3%.
Čp.40 je dům oproti bývalé Sodovkárně a bydlí zde rodina Foltových, Vajlikových,
Hlávkových, Friedl Ota, Nedvěd Jaroslav, Kozáková Hana, ovšem majitelem je Antonín Švec
z Dolního Třebonína.
Prodeje pozemků většího rozsahu.
Zastupitelé obce se na svých pravidelných zasedáním ve velké většině zabývali
různými prodeji, nákupy, pronájmy všech moţných nemovitostí v souvislosti s poţadavky
různých firem, občanů , chatařů, chalupářů a dalších institucí. Jednání bylo často velmi
zdlouhavé, bylo nutno posoudit všechny okolnosti kolem kaţdého jednotlivého případu, tak
aby nedošlo k poškození ani ţadatele ani Obce Černá v Pošumaví.
Některé prodeje většího rozsahu a problémy s tím spojené zde uvádím:
1/ Zastupitelé schválili prodej zemědělské půdy v katastru Obce Černá v Pošumaví na p.č.
627/4 o výměře 68 830 m² firmě Lipno Invest M s.r.o za cenu 9 mil.Kč a náklady s tím
spojené.Jedná se o lesní a zemědělské pozemky, které většinou obec neprodává. V tomto
případě byla však nabídnuta taková cena, ţe zastupitelstvo neodolalo.Konkrétně jde o louku u
Lukavické zátoky, kde 2/3 plochy jsou jiţ stejně ve vlastnictví firmy.
2/ Firma IN a.s.Praha poţádala o odprodej pozemků 589 / 15 – 19 v katastrálním území
Černá v Pošumaví v prostoru Dolní Vltavice v celkovém rozsahu 8 254 m². Firma ţádost
zdůvodnila nutností vybudovat kvůli rozsáhlým investicím vlastní ČOV a nabízí cenu 350 Kč/
m². Zastupitelé po jednání, při kterém konstatovali, ţe dotace na vybudování ČOV se obci
nepodaří získat, tento návrh schválili s tím, ţe ČOV bude vyuţitelná pro celou osadu. Celková
cena za prodej činí 2 888 900 Kč. Později však došlo k problémům, jelikoţ smlouvy
předloţené firmou IN a.s. nezakládaly jednoznačně povinnost pro firmu vybudovat v Dolní
Vltavici ČOV, a tak nelze prodej realizovat. Firma připravuje projekt výstavby větších domů
oproti kapličce Stiny na Dolní Vltavici. Zastupitelstvo se však údajně bude dále tímto
prodejem zabývat.
3/ Zastupitelé schválili prodej pozemku p.č.546/1 o výměře 1826 m² v katastrálním území
Černá v Pošumaví – Dolní Vltavice, firmě Wolfi Vok s.r.o za cenu 420 Kč /m² a náklady
s prodejem spojené. Firma zde chce postavit stavby občanské vybavenosti, zejména sluţeb.
Majitel firmy p.Vok pak přislíbil i zachování repliky kašny a Mariánského sloupu. Celková
hodnota prodeje činí 766 920 Kč.
18
4/ Firma EDIKT a.s. zaţádala o odprodej pozemků na Dolní Vltavici, kde by chtěla vystavět
zázemí svého hotelu t.j. sportoviště a pod. Zastupitelé schválili prodej pozemků o celkové
výměře 12 483 m² a náklady s prodejem spojené a s předkupním právem obce na dobu 10 let.
Celková výše prodeje činí 5 742 180 Kč.
5/ Parcely místo rybníka.
V souvislosti s dokončením silnice I/39 a vybudováním nového mostu ve středu obce,
byla upravena i plocha na místě bývalého rybníka v prostoru pod domem Jana Bigase.
Byly zde odměřeny tři parcely o které je několik ţádostí. Zastupitelé obce rozhodovali a
většinou hlasů pak schválili:
a) parcela 247/9 o výměře 409 m² manţelům Duškovým bez dalších podmínek za cenu
250 Kč / m²
b) pozemek 247/8 o výměře 896 m² manţelů Valnohovým z Černé čp.22 za cenu 250
Kč/m² a za podmínek, které se uplatňují při prodeji v lokalitě „Malé Lipno“
c) pozemek 247/70 o výměře 732m² manţelům Bigasovým za cenu 250 Kč/m² a za
podmínek jako u bodu b)
Celková hodnota prodeje by činila 509 250 Kč.
Zastupitelům pak došly připomínky od ţadatelů, kde – manţelé Duškovi oznámili, ţe za
uvedených podmínek s odprodejem nesouhlasí
- manţelé Bigasovi poţádali o
převod kupní smlouvy na svého syna Jana Bigase, coţ bylo odsouhlaseno.
6/ Prodej většího rozsahu je i u pozemků v katastrálním území Černá v Pošumaví – Mokrá,
Olšov, o které projevil zájem p.Anders Raucamp prostřednictvím p.Kulase z Mokré. Jedná se
o pozemky o výměře 1382m². Zastupitelstvo schválilo odprodej za cenu 1000 Kč za m² a
náklady s prodejem spojené za podmínek prodeje parcel v lokalitě“Malé Lipno“. Hodnota
odprodaných pozemků by činila 1 382 tis.Kč. Nakonec se však tento prodej neuskutečnil.
Část parcely u mostu, které jsou předmětem prodeje.
19
7/ Zastupitelstvo schválilo odprodej pozemků Evě Stránské – Restaurace Bliţná a to 1087m²
za 350 Kč za m², celkově za 380 450 Kč. Paní Stránská však s cenou nesouhlasila a tak se
prodej neuskutečnil.
Nákupy většího rozsahu.
1/ Zastupitelé schválili nákup pozemku p.č.364/7 v katastrálním území Černá v Pošumaví o
výměře 1689 m² od firmy Le Cygne Sportif Group a.s. za cenu 500 600 Kč.
Součástí smlouvy je předkupní právo a věcné břemeno přístupu pro jmenovanou
společnost. V tomto případě se jedná o cestu, která byla při privatizaci Rekreačního zařízení
Jestřábí spolu se zařízením zprivatizována, ale Obec Černá se o ní vlastně celá léta starala a
nyní jí od hotelu Jestřábí odkoupila.Provést to bylo nutno, aby byly vlastnické vztahy
narovnány a ujasněny.
2/ Zastupitelstvem pověřená komise posoudila nabídky na nákup komunální techniky pro
obec. Jedná se o traktor SAME Solaris 55, který se jevil jako nejlepší z posuzovaných
nabídek, kterou podala firma SAME Jindřichův Hradec a nabídla cenu 1 465 tis. Kč.
Zastupitelé odsouhlasili a traktor byl pro potřeby obce zakoupen.
Splátky úvěrů,půjček, návratných finačních výpomocí a dalších dlouhodobých závazků
a leasingů – v Kč.
Účel úvěru, půjčky,….
Výše
Rok získání
-splacení
Úrok v %
Hypoteční úvěr BD21 – 12
bytů
Dlouhodobý úvěr od KB
7 700
000
1 000
000
333
300
1 000
000
1996-2016
4,00
2003-2009
4,20
2004-2010
0,00
2007-2010
4,20
Bezúročná půjčka SFŢP / TČ
BD 19/
Úvěr od KB na pořízení
komun.techniky
Leasing
komun.techniky(Husquarna)
Leasing auta pro potřeby OÚ
C e l ke m
10 033
300
Splátky včetně úroků v letech
2006
233
000
200
000
68
000
84
000
585
000
2007
244
000
200
000
68
000
1 030
000
14
000
2008
255
000
200
000
68
000
2009
265
000
200
000
68
000
2010
280
000
1 556
000
523
000
533
000
341
000
61
000
20
Stav Fondu rozvoje bydlení Obce Černá v Pošumaví za rok 2007.
Poloţka Fondu
Příjmy
Výdaje
Stav účtu k 1.1.2007 v Kč
1 027 352, 39
Poplatek bance za vedení účtu
2 241,80
Poskytnutá půjčka – SVBJD Černá 40
250 000
Úroky z účtu
8 959,55
Splátky půjčky – SVBJD Černá 27
62 508
Splátky půjčky – SVBJD Černá 40
12 501
Splátky půjčky Čerklovi
17 124
Splátky půjčky Záhorovi
20 004
Splátky půjčky Homolkovi
20 004
Splátky půjčky – Obec Černá v Poš.
162 820
Úroky SVBJD Černá 27
5 015
Úroky SVBJD Černá 40
2 338
Úroky Homolkovi
2 006
Úroky Záhorovi
1 396
Úroky Čerklovi
423
Úroky Obec Černá v Poš.
1 628
Celkem příjmy, výdaje
316 727,05 252 241,80
Stavy účtu k 31.12. 2007
1 091 837,64
Detailní rozbor nákladů při rekonstrukci obecních BD.
V následující tabulce uvádím postupnou rekonstrukci a veškeré zásahy, které se
prováděly na třech obecních obytných domech. V textu kroniky v předešlých létech jsem
některé finančně vyjádřené náklady uvedl, ovšem nyní mi poskytl Obecní úřad kompletní
tabulku prováděných prací a jejich finanční náklady.
Datum provedení
Druh prováděné práce
10.2.2004
31.3.2004
13.4.2004
21.4.2004
10.5.2004
19.5.2004
4.6.2004
19.7.2004
6.8.2004
23.8.2004
3.9.2004
7.9.2004
12.10.2004
26.10.2004
1.11.2004
Výměna oken
Výměna oken
Výměna střešní krytiny
Inţenýrská činnost
Projekt na tep.čerpadlo (TČ)
Výměna střešní krytiny
Výměna střešní krytiny
Zateplení
Zateplení+montáţ tep.systému
Montáţ tepelného systému
Kompletizace top.systému
Střecha
Zateplení + fasáda
Topení - elektroinstalace
Dodání a montáţ TČ
Celkové náklady v Kč
BD čp.9
BD čp.19 BD čp.25
116 000
111 219
180 000
180 000
17 360
28 000
90 927
91 130
113 389
549 300
90 000
34 342
209 408
196 349
37 800
497 182
21
4.11.2004
15.11.2004
29.11.2004
30.11.2004
6.12.2004
Montáţ TČ
Dodání a montáţ TČ
Inţenýrská činnost
Dodání a montáţ TČ
Dodání a montáţ TČ
14.3-20.12.2005
13.6.2005
22.8.2005
Zateplení
Výměna oken
Změna vytápění otop.systému
13.3.2006
26.3.2006
31.3.2006
28.4.2006
5.6.2006
7.6.2006
31.7.2006
31.7.2006
1.8.2006
22.8.2006
6.9.2006
16.10.2006
3.11.2006
3.11.2006
3.11.2006
15.11.2006
5.12.2006
8.3.2005 – 31.5.2006
31.12.2006
31.12.2006
TČ – vrty, audit
Montáţ TČ
Zateplení
Zateplení
Výměna oken
TČ – projekt strojovny
Výměna oken
Dodávka a montáţ TČ
Příkon 3x 40 A
Ústřední topení
Zateplení
TČ – vrtné práce
Montáţ TČ
TČ – propoj.vrtů se strojovnou
TČ – stavební přípomoce
Montáţ TČ
Zateplení
TČ
Výměna oken ŘSD /silnice/
Výměna oken ŘSD
27 420
17 955
36 000
380 453
53 954
34 125
137 492
216 720
20 000
373 572
233 270
370 209
163 590
39 603
30 966
195 443
10 343
16.4.2007
Terenní úpravy-parkoviště
244 655
C E L KE M
318 150
155 122
32 240
192 676
46 988
844 986
349 231
373 572
1 188 230
257 453
439 000
3 114 150 3 184 525 3 027 149
Střecha celkově
Zateplení celkem
Okna celkem
Tepelné čerpadla
Topení přestavba
Ostatní- parkov.+ ter.úpravy
270 927
209 408
271 130
660 066
706 838
844 986
448 899
666 219
349 231
1 116 031 1 287 718 1 188 230
373 572
314 342
373 572
244 655
K předešlé tabulce je nutno dodat, ţe jednotlivé datumy znamenají, kdy obec obdrţela
a proplatila faktury za jednotlivé provedené práce.
Náročnost celé přestavby je vysoká co se týče finančního zatíţení, i kdyţ vše bylo rozloţeno
do let 2004 – 2006, resp. 2007. Celkové náklady tedy činily 9 325 824 Kč, náklady na 3 ks
22
tepelných čerpadel byly ve výši 3 591 979 Kč, z čehoţ Obec obdrţela dotaci z Fondu
ţivotního prostředí na kaţdé jednotlivé TČ vţdy ve výši 50%.
Investiční program obce na léta 2008 – 2010/ v tis. Kč/.
Název
investice
Bydlení pro seniory ( 16 BJ)
ZŠ – nová okna, zahradní chata, vybavení zahrady ŠJ
Zateplení BD 36
Nové chodníky – od kostela směr Horní Planá
Mokrá – zásobování pitnou vodou
ČOV Černá – přístavba a stavební úpravy
Letní kino – sociální zařízení
Rekonstrukce rybníka – u býv.Sodovkárny
Kanalizace s přečerpáv.stan.v části Jestřábí III.
Turist.infrastruktura – rekr.zóna s trţnicí a parkov.
Kanalizace s přečerp.stanicí a voda v kemp. JestřábíI.
Zákl.škola-víceúčelový prostor v podkroví
Kanaliz. A přečerp.stanice k ČOV Dol.Vltavice
Sport.areál-1.etapa tur.ubytovna,fitnes a infocentrum
Sport.areál -2.etapa víceúčel.hřiště, zázemí
Kemp Jestřábí I.- víceúčelový objekt
Zateplení budovy Mateřské školy
Zateplení BD 21
Parkoviště u BD 36
Nová komunikace a chodníky Mokrá-náves
Vytápění budovy Ob.úřadu peletkami
Sběrný dvůr a výkupna druhotných surovin
Rekonstrukce rybníka Bliţná
Infrastruktura ATC V Olšinách/chaty, oplocení, vod.
Nové chodníky – různé části obce
Stavební parcely Černá JIH
Stavební parcely Malé Lipno 2.etapa
Obč.vybavenost – výstavba náměstí v Černé v Poš.
Cyklostezka Mokrá-Hubenov-Muckov
Stavební parcely Mokrá
Zpětné financ.rekonstr.kotelny BD 36
ČOV Dolní Vltavice
Muckov – výměna vodovodu
Polipenský vodovod
Prodlouţení vodovodu a kanal. za býv.Sodovkárnou
Celkem investice v letech
Celkem
21 000
1 200
1 800
1 000
2 000
2 500
400
1 000
4 800
9 000
1 900
2 500
4 000
12 000
5 000
10 000
2 000
2 500
500
1 500
500
4 000
500
5 000
2 000
5 000
10 000
5 000
3 000
10 000
1 000
14 000
1 200
2 0 0 8 2 0 0 9 2 0 10
21 000
1 200
1 800
1 000
200
1 800
2 500
400
1 000
4 800
9 000
1 900
2 500
4 000
12 000
5 000
10 000
2 000
2 500
500
1 500
500
4 000
500
5 000
2 000
5 000
10 000
5 000
3 000
10 000
1 000
14 000
1 200
2 000
149 800
2 000
29 100 34 700 86 000
Hydrogeologický průzkum – vrty.
Obec Černá v Pošumaví si nechala vypracovat a ověřit vydatnost vrtu HV-1 v Mokré a
kvalitu jeho vody. Tento vrt byl vyhlouben v r. 1990 Stavební geologií s.p.Praha, závod České
Budějovice, jako zdroj vody pro uvaţovaný motorest.
23
Hydrogeologické zkoušky provedla v prosinci 2007 Stavební geologie – Geoprůzkum
s.r.o, České Budějovice s výsledkem vyuţitelné vydatnosti zdroje ve výši 2,31 l/s, coţ
představuje vyuţitelné mnoţství podzemní vody cca 200 m³ denně. Celkově se jedná o vodu
měkkou se slabě kyselou reakcí a se všemi příznivými chemickými hodnotami kladenými na
pitnou vodu.
Směrnou hodnotu přesáhla pouze objemová aktivita radonu, poněkud více bylo ve vodě
ţeleza a manganu. U radonu byla provedena zkouška obsahu radionuklidů v pitné vodě a bylo
zjištěno vodohospodářskou laboratoří, ţe objemová aktivita radonu R-222 převyšuje mezní
hodnotu aktivity v dodávané vodě a voda se nesmí dodávat pro veřejné zásobování pitnou
vodou.
Dále si obec nechala ověřit vydatnost a kvalitu dodávané vody vrtu HJ-5 Bliţná.
Tento průzkumný vrt byl vyhlouben rovněţ v roce 1990 a to pro Jihočeské vodovody a
kanalizace České Budějovice jako součást průzkumných prací v okolí Bliţné, pro ověření
moţnosti jímání většího mnoţství vody pro vodovodní zásobování.
V listopadu 2007 provedl Geoprůzkum s.r.o. přestrojení vrtu a hydrodynamické
zkoušky. Vyuţitelná vydatnost zdroje činila 10,5 l/s, coţ představuje 907 m³ / den.
V chemických, mikrobiologických i radiologických ukazatelích odebrané vzorky vyhověly.
Obecní lesy – Černá v Pošumaví.
Celý lesní majetek naší obce se nachází na území bývalého okresu Český Krumlov a
to pouze v katastrálním území Černá v Pošumaví.
Celková plocha lesů činila k 1.lednu 2006 396,08 ha a porostní plocha 390,98 ha.
Rozdíl činí jednak jiné pozemky v rozsahu 3,29 ha a bezlesí ve výši 1,81 ha.
Obec provádí pěstební a těţební činnost a prodej dřeva, coţ zajišťuje odborný lesní
hospodář ing. Libor Ošťádal.
Sazby za práce v obecních lesích:
- těţba a přibliţování dřeva
175 Kč za Nh včetně DPH
- prořezávky
150 Kč
- práce s pilou/stavba oplocenek apod./
140 Kč
- pěstební a úklidové práce
130 Kč
Ceník palivového dřeva pro občany Černé v Pošumaví:
- samovýroba
40 Kč / prm
- palivo na odvozní místo
250 Kč / prm
Ceník výřezů III.tř / pilařská kulatina:
Zde jsou ceny orientační a odvíjejí se od poptávky a nabídky v jednotlivých čtvrtletích roku,
cena je stanovena na odvozní místo
- III.třída A, B
1 800 Kč /m³
- III.třída C
1 400 Kč / m³
- III.třída D
900 Kč / m³
Sakrální stavby v majetku obce.
Obec Černá v Pošumaví provedla soupis všech drobných sakrálních staveb
nacházejících se v katastru obce. Seznam byl uveřejněn od 22.června do 22.prosince jednak
na úřední desce Obecního úřadu, ale téţ na internetových stránkách obce.
V tomto seznamu obec vyzývala neznámé majitele těchto staveb, aby se o ně v průběhu šesti
měsíců přihlásili. Jestliţe tak neučiní, budou tyto nemovitosti převedeny do vlastnictví obce
Černá v Pošumaví.
24
Jelikoţ se nikdo nepřihlásil do uvedeného data, stávají se tyto sakrální stavby majetkem obce
k 31.prosinci 2007.
Jedná se o tyto stavby:
Boţí muka
pod lomem oproti soukromé pile
Boţí muka
asi 50 m od cesty na Slavkovice
Boţí muka
u cesty na Hubenově
Kaple „Anderle“
za obcí směrem na Frymburk
Pomník padlým z I.sv.války
na pozemku vedle fary
Mariánský sloup
na starém hřbitově u Ubytovny
Kamenný kříţ
nad obcí směr na Český krumlov
Kříţ „Mugrauer“
na křiţovatce k Baštýři
Kovový kříţ
na poli za hotelem Racek
Kovový kříţ
na poli oproti jachetnímu klubu
Misijní kříţ
u kaple Stiny u Dolní Vltavice
Kamenný sloup s kov.kříţem
tzv.“Černý“ u odbočky k Hlásce
Floriánský sloup
pod Hláskou u silnice
Kovový kříţ
pod hřbitovem u silnice
Kamenný sloup
na rozcestí směr Muckov
Dřevěný kříţ
na Kyselově
Kovový kříţ
na Kyselově
Monument třech svátostí
na Kyselově
Pomníček Grill
na Kyselově
Soupis těchto a dalších staveb je uveden v kapitole Soupis majetku obce.
ODPADY
A
VŠE
K O L E M.
Zvýšení poplatků.
1/ Obci od firmy A.S.A
- zvýšení činí 9,7%, coţ firma zdůvodňuje zvýšením
svého poplatku za uloţení na skládku o 100 Kč ta 1 tunu a rovněţ i vyšší inflací.
Znamená to, ţe svoz nádob od občanů zvedne paušál o 37 535 Kč a bude činit celkem
422 535 Kč. Svoz separovaného odpadu se zvýší o 2 467 Kč na celkových 84 698 Kč.
2/ Občanům
- obecně závaznou vyhláškou schválili zastupitelé pro
rok 2007 zvýšení poplatku z odpadů o 50 Kč na osobu a rok. Kaţdý občan tedy zaplatí za sběr
a svoz netříděného komunálního odpadu 400 Kč.
I přesto, ţe došlo ke zvýšení poplatku, dotuje obec odpadové hospodářství téměř 400 tis. Kč
ročně.
Firmy zajišťující svoz a likvidaci odpadů.
1/ A.S.A České Budějovice, s.r.o – provoz Frymburk
Zajišťuje jiţ více let pro obec svoz a likvidaci komunálního odpadu
2/ V P S - Veřejně prospěšné sluţby Vladimír Marek, Černá v Pošumaví
Zajišťuje od samého počátku vývoz septiků a ţump.
25
Obrázek ukazuje, ţe svoz odpadů někdy nezajišťují jak by měly.
Třídění odpadů.
Odpady by se měli třídit rovnou doma, pozdější roztřídění jiţ není moţné. Většinou
doma připravujeme na třídění takový odpadový materiál, který můţeme odnést a uloţit do
kontejnérů, které jsou v blízkosti našeho bydliště postaveny.
Kontejnery na plasty – bývají většinou ţluté barvy a vkládají se zejména PET láhve a další
obaly z plastů. Neměly by tam být odpady z PVC, novodur, obaly od chemikálií a barev apod.
Kontejnery na sklo – jsou zelené barvy a neměla by se do nich vhazovat keramika, porcelán,
drátoskla, zrcadla a další.
Kontejnery na papír – nádoby jsou modré a vhazují se sem noviny, časopisy, různé letáky,
knihy, sešity a podobně. Neměl by tam být mastný nebo znečištěný papír, úhlový, voskový
papír ani hygienické pleny a jiné potřeby.
Odpady objemové - to jsou takové, které se nevejdou do popelnice, např.starý nábytek,
koberce, linolea, umyvadla, toalety a podobně. Tyto odpady se mohou odvézt na sběrný dvůr
anebo pak vyuţít přistavování kontejnérů, které se v naší obci koná vţdy na jaře a na podzim.
Odpady nebezpečné - mezi ně se počítá např. léky, zářivky, výbojky, akumulátory, ale i
ledničky, mrazničky, barvy, lepidla, oleje a veškeré nádoby tímto znečištěné. Zase je moţno
odvést je na sběrný dvůr.
26
Ani takto si nepředstavujeme ukládání odpadů.
Sběrný dvůr.
Zastupitelé si nechali zpracovat od Architektonického ateliéru ARSPRO z Českého
Krumlova, návrh na vybavení Sběrného dvora, který by se měl , pokud bude moţná dotace,
v naší obci vystavět. Celkové vybavení Sběrného dvora spolu se stavebními a ostatními
pracemi by vyšlo přibliţně na 4,6 mil. Kč.
Zpracováním návrhu na výstavbu Sběrného dvora v Černé byl pověřen zastupitel
Jaroslav Koudelka, který předloţil tento návrh:
Sběrný dvůr je zařízením k přechodnému umístění odpadů.Má funkci sběrného a
shromaţďovacího místa nebezpečných a ostatních odpadů. Jsou zde ukládány odpady sebrané
v rámci vlastního mobilního sběru a odpady odevzdané přímo občany. Odpad, který je do
Sběrného dvora přiváţen musí být předem roztříděný – tato povinnost vyplývá ze Zákona o
odpadech.
Fyzické osoby s trvalým pobytem v obci Černá v Pošumaví a chataři, kteří mají
rekreační objekt na území obce a řádně platí místní poplatek za odpad, mohou ve Sběrném
dvoře ukládat separovaný odpad bezúplatně. Ve sběrném dvoře je třeba se prokázat
občanským průkazem. Podnikatelská sféra můţe ukládat ve sběrném dvoře za poplatek dle
stanoveného ceníku.
Na sběrný dvůr lze ukládat většinou tyto druhy odpad“:
Kovy: ţelezný šrot, hliníkové předměty, barevné kovy, plechovky, hrnce apod.
Kompostovaný odpad: větve, listí, tráva, zbytky jídel, čajové sáčky, zbytky ovoce a
zeleniny, slupky. Nelze však maso, kosti, oleje z potravin, obaly od potravin, uhynulá domácí
zvířata.
27
Objemné odpady: starý nábytek, podlahové krytiny, umyvadla, toalety, nefunkční sporáky,
pračky.
Elektrotechnika: televize, radia, počítače, mikrovlné trouby, ledničky apod.
Nebezpečné odpady: jsou sbírány na dvorech vybavených speciálními ekosklady. Jedná se o
léky, zářivky, výbojky, akumulátory, baterie, ledničky, mrazničky, barva, lepidla, oleje a
další.
Plast a papír: budou odebírány v igelitových pytlích. V pytlích téţ obaly od postřiků, jedlý
olej v uzavřeném kanistru a pneumatiky od osobních aut v limitu 4 ks na osobu a rok.
Stavební suť, zemina a kameny nejsou ve sběrném dvoře odebírány!
Biomasa ve sběrném dvoře.
V kaţdé domácnosti vzniká velké mnoţství odpadů, který je tzv. kompostovatelný a je
někdy nevhodně vhazován do popelnic. Dále větve, tráva a listí se často na zahrádkách pálí
anebo v horším případě se vyváţí někam ven na různé černé skládky na skrytých místech, ve
strouhách a lesích.
Kompostovaný odpad, který uvádí Jaroslav Koudelka v návrhu, by se však v případě
vybudování sběrného dvora zde neukládal. Obec odkoupila v prostoru za Starým lomem
kolem 6 000 m² pozemků, kde by se měla zřídit obecní kompostárna.
Veškerý vhodně kompostovatelný odpad by se míchal s určitým mnoţstvím např.dřevní
hmoty, přidávaly by se příměsi pro zkvalitnění kompostu a vyrobený kompost by se pak
pouţil pro potřebu zeleně a veřejných ploch v obci.
Sběrna nepotřebných elektrozařízení.
V areálu bývalé Sodovkárny začala od 10.srpna 2007 fungovat sběrna nepotřebných
elektrických zařízení. Jedná se o staré ledničky, mrazáky, sporáky, televizory a mnoho dalšího
materiálu. Vyuţil se k tomu prostor jednoho z bývalých řadových domků před hasičskou
zbrojnicí.
Nepotřebné zařízení se odevzdává do sběrny kaţdou sobotu od 8 do 9 hodin anebo po
dohodě s pracovníky Obecního úřadu. Elektrozařízení je nutné dodávat kompletní, aby se
zajistilo jeho ekologické vyuţití a zabránilo úniku nebezpečných látek.
Celkem bylo vytvořeno 10 skupin elektrozařízení:
1. velké domácí spotřebiče
2. malé domácí spotřebiče
3. zařízení informačních technologií a telekomunikačních zařízení
4. spotřebitelská zařízení
5. osvětlovací zařízení
6. elektrické a elektronické nástroje
7. hračky a vybavení pro volný čas
8. lékařské přístroje
9. přístroje pro monitorování a kontrolu
10. výdejní automaty.
Veškerá tato zařízení se ve sběrně odevzdávají bezplatně.
28
VÝSTAVBA A REKONSTRUKCE.
Rekonstrukce Základní školy.
Jiţ v roce 2006 byl vypracován plán rekonstrukce podkroví školy, lépe řečeno
vestavba v podkroví, čímţ by se zvýšila kapacita a mohla by se sem umístit školní druţina.
V roce 2007 se provedly přípravy pro vestavbu podkroví tím, ţe se provedlo zesílení
stávajících krovů a pak se provedla celá rekonstrukce střechy s výměnou střešní krytiny,
kterou jsou hliníkové šablony zn. PREFA.
Na dodávku kompletní rekonstrukce střechy ZŠ s výměnou střešní krytiny podaly ve
výběrovém řízení nabídku firmy:
1/
Firma Kamlach spol.s.r.o, která nabídla cenu 1 197 710 Kč
2/
Firma Petrlík nabídla cenu 1 214 684 Kč.
Po projednání v zastupitelstvu byla vybrána firma Kamlach spol.s r.o. Český Krumlov,
která celou akci provedla.
V r. 2008 se pak počítá s výměnou oken v Základní škole, kde by se instalovala
tepelně izolační a protihluková okna.
29
Rekonstrukce vytápění v BD čp.36.
U této obecní bytovky jednalo zastupitelstvo o moţnosti přejít na ekologičtější stupeň
vytápění, tak jako v některých obecních bytech pomocí tepelného čerpadla. Nejdříve se však
uvaţovalo o rekonstrukci celé kotelny a pořízení nového kotle místo starého a to rovněţ na
uhlí, respektive na koks.. Byly hlasy, které navrhovaly pouze zmodernizování starého kotle,
ale postupně bylo rozhodnuto přejít na jiný systém a to – vytápění peletkami.
Obec si uvědomovala, ţe vše se musí uskutečnit bez dotací, které nebyly na obzoru.. Jakmile
se zastupitelé na všem podstatném dohodli, bylo vyhlášeno výběrové řízení na výměnu kotlů
a rekonstrukci rozvodů v kotelně.
V termínu, kdy byl ukončen příjem nabídek se přihlásily tři firmy:
1/
Mynařík spol.s.r.o, Český Krumlov, který nabídl cenu 622 936 Kč
2/
Fach-Man, sdruţení zámečnictví-vodo, Český krumlov přišlo s nabídkou 649 935 Kč
3/
Jaroslav Plánský, Instpa Třebonín nabídl 670 830 Kč
Zastupitelé po důkladném prověření nabídek nakonec vybrali a schválili na provedení této
akce firmu Mynařík spol.s.r.o Český Krumlov.
V rámci rekonstrukce pak byly ve druhé polovině roku 2007 vyměněny staré kotle za
dva nové, kaţdý po 50 kW, které jsou přímo specializované na vytápění peletkami.
Veškerá práce spojená s vytápěním je plně automatizovaná a kromě vynášení popela není
nutno na nic sáhnout.
Vedle rekonstrukce celé kotelny se ještě vyměnilo několik radiátorů a celá akce přišla na
1 100 tis. Kč, které obec hradila plně ze svého rozpočtu.
Od listopadu 2007 se tedy topí nově a ekologicky, peletky do konce roku byly
odebírány od firmy z Kájova, od počátku roku 2008 jsou odebírány od firmy Bioenergy CZ,
která je vyrábí přímo v Černé v Pošumaví v prostoru bývalé sušící linky Statku. Tyto peletky
jsou tedy přímo na dosah, ale jsou i údajně o 1 Kč za kg levnější.
Podle slov starosty obce se za topnou sezonu spotřebuje asi 25 tun peletek a to ještě
čeká tento dům zateplení, takţe by spotřeba měla klesnout. Náklady na dřívější topení koksem
byly finančně ve výši 200 tis.Kč, při vytápění peletkami by měla být výše finančního zatíţení
poloviční, maximálně dvoutřetinová.
Výhřevnost kotlů při tomto způsobu spalování je 90%, nájemníci jsou spokojeni, protoţe
v bytech je teplo, podstatně se sníţila prašnost, ale především budou za dodané teplo méně
platit.
Vytápění peletkami je tedy velmi vhodnou variantou na podstatné sníţení imisí v naší obci.
Stále ještě je převaţujícím topením uhlí, případně dřevo a obec, která by měla především dbát
na ekologii, jde v tomto směru příkladem.
Se zateplením se jiţ koncem roku začalo a to v podkroví budovy, kde se zatím
vyměnila ve střešních oknech skla za lepší s termoizolačními vlastnostmi. Akci provedla
firma Otherm České Budějovice, která byla vybrána ve výběrovém řízení. V roce 2008 se
potom provede celkové zateplení.
Výstavba Pítka.
V prostoru před Nočním barem Oty Frídla a naproto Obecnímu úřadu vyrostl pěkný
kousek zkulturněného veřejného prostranství. Tím, ţe se prováděla rekonstrukce silnice,
zůstal zde potřebný prostor, který bylo nutno vyuţít. Nejprve byl nápad vybudovat zde kašnu,
ale to by bylo velmi náročné.
S výstavbou tohoto pítka přišel starosta, projektant z 1.JVS pomohl s projektem a
nápad se začal uskutečňovat. Byly přivezeny a postaveny kamenné lavice, zavedena voda
s regulací a odtokem do kanalizace, vedle pak uspořádána pěkná skalka. Pro turisty i místní
30
občany je to pěkný atraktivní kousek, místo pro odpočinutí, osvěţení a pokochání příjemným
prostředím. V horní části je umístěna informační tabule, kde z jedné strany bude snímek obce
a z druhé plastický snímek Lipenska nebo Šumavy.
Celkové náklady vyšly na přibliţně 100 tis. Kč.
Úprava prostoru u Jednoty.
Současně s výstavbou nové silnice a úpravou všech prostranství byl úplně
zrekonstruován prostor u samoobsluhy Jednota.
Několik fotografií ukazuje stav:
31
Před rekonstrukcí
Průběh 1
Průběh 2
Průběh 3
Průběh 4
Konečná podoba
32
Výstavba RD v lokalitě „Malé Lipno“.
Během roku 2007 se prodalo všech 13 nabídnutých parcel, i kdyţ vlastně k tomu došlo
jiţ v roce předešlém, potíţe byly pouze s jednou parcelou. Původním zájemcem o parcelu č.8
na pozemku 211/253 byla paní Marie Kubecová. Plocha o výměře 886m² pro ní byla
rezervována do určitého data, rezervace však vypršela a tak byla parcela nabídnuta dalším
zájemcům. Ti byli dva:
1/ Aleš Polák, Černá v Pošumaví čp.102
2/ firma KD Haus
Zastupitelé doporučili a schválili prodej parcely Aleši Polákovi z Černé v Pošumaví
čp.102 za cenu 500 Kč za m² a náklady s prodejem spojené, při dodrţení obecně platných
podmínek prodeje parcel na výstavbu RD.
S výstavbou svého domu jiţ během roku začali čtyři majitelé, kteří do začátku zimy
dostali svou stavbu pod střechu a někteří stihli i řadu úprav nejen zvenku, ale i uvnitř.
Jedná se o: - parcelu č.2, kterou má ing.Miroslav Novotný z Písku a který dům dostal
pomalu do stavu, ţe se zde dá bydlet
- parcelu č. 4, kterou vlastní firma Univerzal Hombre s.r.o, Olšina 37
- parcelu č.6, kde dům postavili manţelé Nora a Michal Pajpachovi z Černé č.52
- parcelu č.7, kde jako první postavil dům ing. Jindřich Kunc z Českého
Krumlova
Domy na parcele 2 a 4.
Domy na parcele 6 a 7.
33
OPRAVY
A ÚPRAVY.
Restaurování sochy sv.Jana Nepomuckého.
V německých kronikách se dočteme, ţe kdysi stávala mezi kostelem a farou v Černé
kaplička, kterou její stavitel také nechal vyzdobit sochou sv.Jana Nepomuckého. Kdyţ byla
v roce 1903 postavena nová fara, byla kaplička s povolením úřadů zbourána.
Socha byla nejdříve postavena mezi stromy na přední straně kostela, odkud však
musela být odstraněna a byla umístěna na vnější zeď původního hřbitova. Kovářský mistr
Johann Tschunko z čp.7 však často vytýkal nedůstojné umístění svého patrona, které tak prý
ze svatého učinilo hlídače mrtvol a navrhl a posléze sám inicioval postavení sochy na mostě
v obci, coţ se skutečně stalo v roce 1909.
Sv.Jan Nepomucký drţí v rukou kříţ s Jeţíšem. Část kříţe a Jeţíšovu ruku údajně
urazily příslušníci české vojenské posádky v r.1918. Tyto části se nikdy nenašly a aţ do roku
2007 na soše chyběly.
Na mostě oproti domu čp.15 stála socha sv. Jana Nepomuckého aţ do roku 1980, kdy
musela ustoupit výstavbě lávky pro pěší a byla proto přemístěna do výklenku u kostela.
Jiţ delší dobu se socha nacházela v nedobrém, téměř havarijním stavu a protoţe se
jedná o chráněnou kulturní nemovitou památku obce, zapsanou jako památka jiţ 3.5.1958,
poţádala obec o grant na krytí restaurátorských prací. Tento grant byl posléze schválen a tak
bylo Jihočeským krajem uhrazeno 70 tis. Kč a zbytek ve výši 63 035 Kč zaplatila obec.
Restaurování sochy provedla restaurátorská dílna akademického sochaře a restaurátora
Lukáše Hosnedla, kam byla socha předána k opravě. Památka vykazovala četná poškození
vyplývající hlavně z působení povětrnostních podmínek v průběhu její existence.
Důleţité bylo zejména doplnění ramena kříţe a chybějící paţe Krista přírodním materiálem –
ţulou, podle zhotoveného modelu. Dílna vyrobila novou kovanou svatozář s technologií
pozlacení plátkovým zlatem.
Původní podstavec byl odstraněn a nahraţen sekaným soklem ze ţuly v takových
rozměrech, aby zajistil stabilitu, pohledovost i estetické vnímání celého díla. Kamenné části
soklu jsou pak zajištěny nerezovými čepy.
Socha sv. Jana Nepomuckého je umístěna znovu ve výklenku kostela Neposkvrněného
početí Panny Marie na pozemku č. 204, který patří farnosti. Barokní socha je majetkem obce
Černá v Pošumaví a patří k jejímu nedílnému památkovému bohatství. Proto má právo na
důstojné zacházení a patřičnou reprezentaci.
Socha před opravou
Socha po opravě
34
Boţí muka na Hubenově.
V celém katastru naší obce se od roku 1990 opravilo a zrekonstruovalo velké mnoţství
církevních památek. Mnoho kříţů, podstavců a dalších částí bylo ztraceno a posléze
nezměrným úsilím mnoha dobrovolníků nalezeno a instalováno na původní místa. Opravili se
kapličky a Boţí muka v různých částech naší obce, pouze jakoby zapomenutá zůstala kaplička
– Boţí muka na Hubenově. Cestou z Mokré směrem na Muckov se dostaneme na Hubenov,
kde jiţ od války stojí tyto Boţí muka ve značně zchátralém stavu. Bylo by ostudou obce,
kdyby nedokázala tento objekt zase zrenovovat. A tak se tohoto úkolu ujali místní hasiči. Boţí
muka skutečně byly jiţ v takovém stavu, ţe oprava nebyla moţná a bylo nutno provést na
původním místě úplně nové vyzdění. Za pomoci techniky a vlastního umu tak za několik
volných hodin vystavěli kapličku novou, která nyní vévodí dané oblasti a nedělá ostudu.
Postupná rekonstrukce Boţích muk na Hubenově.
35
Úprava prostoru při vjezdu do obce.
V souvislosti s výstavbou nové silnice byl prostor po pravé straně, kde dříve bývala
skládka materiálu pro silnice, přiměřeně upraven.Byla zde vytvořena zpevněná asfaltová
cesta, která slouţí pro chodce jako napojovací od chodníku nad Restaurací U Honzy
k chodníku silnice u nově budovaných domů v lokalitě „Malé Lipno“.
Bylo zde vysazeno pět nových stromků, Dálniční stavby zde umístili jakýsi zakončovací
kámen s nápisem:
Dálniční stavby Praha
Silnice I/39 Hořice na Šumavě – Černá v Pošumaví
Ukončení výstavby : 2006
Ćerpáno z Fondu dopravní infrastruktury
Hodnota díla: 238 322 877 Kč
Na ploše v jejím počátku zůstal kamenný kříţ, který zde byl u vysokého smrku, jenţ padl za
oběť v lednu 2007 orkánu Kyrill.
V prostoru je i nový poţární hydrant a na sloupu elektrického osvětlení je umístěn radarový
systém.
Úprava prostoru hasičské zbrojnice.
V roce 2007 se prováděla úprava venkovní části, připravovala se plocha, která by
v budoucnu měla být zastřešena.
Dále se dělaly úpravy v domku přímo pod zbrojnicí, zde se rozvedla elektřina a místnost se
upravila jednak na sklad Obecního úřadu a jednak jako Sběrna nepotřebného elektromateriálu.
V prostoru se nacházející tzv.sododomky jsou zatím v nájmu pánů Koutného a
Strnada, ovšem jiţ letos by je oba měli zaplatit, kaţdý po 50 tis.Kč a tím by se staly jejich
majetkem.
36
Stabilizační nádrţ ČOV.
Zastupitelé odsouhlasili nutnost provedení investice – odčerpání a likvidace kalů ze
stabilizační nádrţe č.1 v areálu ČOV v obci. Firma 1.JVS předloţila podklady k jednání o
provedení této akce, jejíţ náklady by činily 350 tis. Kč. Zastupitelé povaţují tuto investici za
potřebnou a neodkladnou.
Odbahnění pak bylo v roce 2007 provedeno, bylo skutečně velmi potřeba toto provést,
i kdyţ to obec stálo uvedené náklady.
V souvislosti s ČOV je nutné v nejbliţším období provést přístavbu tj. místo pro
otáčení fekálních vozů. Je jiţ vypracován projekt, ovšem zde bude nutno získat potřebnou
dotaci.
Stabilizační rybníky před akcí a čištění a odbahnění stabilizační nádrţe za ČOV.
37
Úprava v domě čp.21
V tomto domě se jiţ dříve , kdyţ se začala stavět silnice, vyměnila okna do ulice, coţ
hradil investor – Dálniční stavby.
Poté se provedla komplet výměna oken z toho důvodu, ţe původní okna měla špatné izolační
vlastnosti a protoţe je to obecní dům, kde se topí elektrickým přímotopem, je to velká zátěţ
pro nájemníky a tak zateplení je nanejvýš nutné.
Na dokončení výměny oken v domě podaly nabídku firmy: OTHERM Prachatice
s cenou 473 407 Kč a MONTERA Munice za cenu 521 326 Kč.
Zastupitelé nakonec vybrali a schválili firmu MONTERA Munice, která jiţ dříve
výměnu prováděla a měla by ji tedy stejným způsobem dokončit.
Turistická cestička k pláţi a podél „Malého Lipna“.
Obec poněkud zkulturnila porost vedle Černého potoka naproti čističce odpadních vod
a začala zde s výstavbou stezky pro pěší. Ta začíná u mostu oproti čp.15 a pokračuje dále
k pláţi a v pozdějším období údajně aţ do ATC Olšina.
Zatím byl upraven terén, navezl se štěrk a pak drobnější šotolina, povrch se pak
zpevnil.Základní úpravu prováděl Vladimír Kasal se strojem ÚDS. Zatím stezka nedosahuje
ani k pláţi a není vlastně ani řádně udělaná, protoţe v mokrém období je poměrně bahnitá.
Obec jiţ dříve se snaţila upravit terén kolem pláţe, to znamená likvidaci zahoustlých křovin,
pravidelně se vysekává travnatý porost. Pláţový prostor byl vymezen a opatřen cedulemi, ţe
se jedná o pláţ a zákazem rybaření, ovšem rybáři hned v samém počátku cedule strhli a
zahodili, čehoţ jsou někteří lidé svědky. Jednalo se o rybáře cizí, kteří přijíţdí auty i s přívěsy
aţ těsně k vodě a zde často i celý víkend zůstanou.
Obec chce tímto úsekem začít úpravu a zlepšení veřejného prostranství a vybudovat
jakýsi chodník podél „Malého Lipna“ jako takovou vycházkovou zónu pro místní občany i
turisty. Jak to však bude celé fungovat, kdyţ trasu budou přejíţdět automobily a proč k tomu
nic neříká Povodí Lipna, to je zatím otázka. Zejména Povodí Lipna musí zaujmout
stanovisko, neboť pozemky jsou většinou jejich.
38
Výsadba zeleně v obci.
V souvislosti s výstavbou silnice, nových chodníků, osvětlení a další infrastruktury,
musela být poraţena a vykácena řada stromů a keřů vhorní části obce.Vzhledem k tomu, ţe
obec neměla zpracován plán znovuozelenění v rámci výstavby silnice, bylo poměrně obtíţné
dohodnout se s investorem v této věci.
Obec nakonec nějaké stromy dostala, ovšem musela si zajistit sama jejich výsadbu.Při
výsadbě a projektování zeleně spolupracuje obec s p. Slovákem ze Zahradnictví Český
Krumlov, ale v tomto případě výsadbu stromů a keřů řešila přes ing. Hanu Bušinovou
z Okrasného zahradnictví Protivín.Během celé výstavby silnice byly stromy i s baly zahrnuty
v hromadě zeminy na zahradě u paní Frischové a k výsadbě se přistoupilo v konečné fázi
úprav veřejných prostranství.
Hana Bušinová na základě schváleného rozpočtu provedla na různých místech obce , kde ona
zeleň chyběla, její výsadbu.Stromy se vysazovaly s balem, provedlo se jejich ukotvení a
přivázání ke kůlům a nakonec úprava mulčováním.
Celkem 5 ks stromů se vysadilo nad obcí na upraveném prostranství, dále 2 ks podél silnice
oproti domu čp.4 a 8 ks stromů u BD čp.17.
Kromě toho se prováděla úprava a výsadba keřů a různých květin skalkového charakteru
v prostoru kolem prodejny Jednota, před obecním domem čp.21, pře vybudovaným pítkem a
na jiných menších místech. Celkem celá akce výsadby přišla na 11 tis. Kč.
Před domem čp.21 ještě před výsadbou.
Skalka u budoucího pítka.
Zeleň u Jednoty.
39
DOPRAVA
A KOMUNIKACE.
Stavba silnice přes Černou v Pošumaví.
Dne 10.června 2007 v 6.00 hodin vypukl konečně onen očekávaný okamţik, kdy
začala pokládka asfaltového povrchu na vozovku vedoucí přes obec. Do této doby a to jiţ od
konce března byla doprava v obci velmi omezena, stále za pomoci semaforů se projíţdělo jen
vţdy polovinou vozovky.
Pracovníci celý úsek od mostu oproti čp.15 aţ na konec obce vţdy na jedné půlce
vozovky zastavili a na druhé půlce pracovali. Vozovku vţdy vyhloubili přibliţně na jeden
metr a postupně opravovali potřebnou kanalizaci a veškerá další vedení pod vozovkou, dá se
říci, ţe téměř vše se dělalo nové. Kdyţ bylo toto hotovo, navozili potřebný materiál na dno,
materiál se utuţil, pak se dala folie, další materiál a nakonec vrstva asfaltu. Tím byla
provizorně připravena půlka silnice, na ní se pustil provoz a totéţ se pak opakovalo na druhé
půlce silnice.
Současně s vozovkou se prováděla výstavba chodníků po levé straně směrem nahoru.
Chodníky jsou ze zámkové dlaţby, současně se provádělo i vydláţdění např. k domu čp.22,
k restauraci U Honzy, k domu Jana Bigase a podobně. Vjezd do garáţe Obecního úřadu byl
rovněţ vydláţděn, ale jinou, lepší dlaţbou. Ostatní vjezdy se asfaltují a upravují se i ostatní
travnaté plochy prostranství.
V uvedený den 10.června se začal pokládat asfalt směrem od mostku ven z obce.
Veškerá doprava přes obec byla zastavena od 6 do 15 hodin. Asfaltovat začaly dvě
rozhrnovací soupravy, vţdy jednu půlku jedna a za ní v odstupu druhá, takţe pokládaly celou
šíři vozovky najednou. Hmotu přivezlo pět velkých trambusů, po pokládce se na vozovku
vrhly tři válce, menší úpravy prováděl ještě jeden menší válec, dále byly kolem další auta pro
potřebu a pracovalo zde kolem 30 pracovníků.
Práce na pokládce asfaltu běţely poměrně rychle, byly ukončeny jiţ v 10.45 hodin a
pracovníkům Dálničních staveb Praha se podařilo téměř na kila zpracovat přivezený materiál.
Provoz na silnici byl obnoven aţ v odpoledních hodinách.
Problémy vznikly pouze tím, ţe řidiči nerespektovali značení, které bylo umístěno jiţ
v Hořicích, a to, ţe silnice v Černé je uzavřena, a v klidu tímto směrem přijíţděli. Museli pak
buď čekat nebo se vrátit anebo mnozí pouţili cyklostezku přes Muckov. Policie byla ke konci
pokládky rovněţ přítomna, ale proti řidičům nijak nezasáhla.
40
Ještě k průběhu výstavby silnice a mostu.
V listopadu 2006 byl zprovozněn poslední úsek silnice Hořice – Černá v Pošumaví,
který skončil na hranici obce. V prvním pololetí roku 2007 pak probíhaly práce na průtahu
obcí, kdy bylo nutno zrekonstruovat celou kanalizační síť, vodovodní systém, vystavět nové
veřejné osvětlení, chodníky a upravit veškeré veřejné prostranství navazující na hlavní silnici.
Provoz byl velmi omezen, většinou se jezdilo po jedné půlce silnice, kde byl provoz
řízen semafory.
Jak práce postupně probíhaly, dokladujeme na následující obrazové galerii.
41
42
43
Výstavba chodníků v obci.
V souvislosti s výstavbou nové silnice bylo nutno zlikvidovat stávající chodníky
v horní části obce a vystavět nové. To vše se provádělo právě v rámci výstavby silnice –
chodníky se zámkovou dlaţbou byly poloţeny po celé délce od prostoru nad Restaurací U
Honzy aţ po nový most přes Černý potok oproti ČOV.
Další chodníky pak v různých místech obce prováděla obec sama, celkové náklady
činily 400 tis.Kč, obec na tuto akci zaţádala o dotaci ve výši 200 tis. Kč, obdrţela však
nakonec 70 tis. Kč a zbytek hradila ze svého rozpočtu.
Prováděla se tato výstavba:
chodník u Obecního úřadu
120 tis.Kč
prodlouţení dalších chodníků k „druţstevkám
a od Linhy nahoru k nové silnici
150 tis. Kč
chodník u Základní školy
90 tis. Kč
chodník a přist.plocha u Mateřské školy
40 tis. Kč
Rekonstrukce chodníku u Základní školy.
Nový chodník nahoru k okruţní ulici
Chodník před restaurací U Honzy
44
Radar pro motoristy před obcí.
Zastupitelé projednávali předloţenou nabídku na pronájem nebo odkoupení
radarového informačního zařízení, které bude měřit rychlost vozidel před vjezdem do obce ve
směru od Českého Krumlova.
Nájem by byl 7 tisíc Kč měsíčně a to na dva měsíce, celková cena zařízení je 105 tis.
Kč. Při pronájmu na dva měsíce a pak odkoupení, by byl radar draţší o 14 tis. Kč.
Zastupitelé tedy odsouhlasili odkoupení radaru.Ten byl pak nainstalován na sloup před
vjezdem do obce a ukazoval všem vozidlům jakou rychlostí přijíţdějí a vjíţdějí do
obce.Přesto, ţe jde zatím pouze o informační systém, který má působit na řidiče i
psychologicky, zdá se, ţe za dobu čtyř měsíců, co je nainstalován, se projevil pozitivně. Řidiči
skutečně svou rychlost sníţí ve většině případů na poţadovanou rychlost v obci. Z toho
důvodu bude obec instalovat obdobné zařízení i z druhé strany obce ve směru od Horní Plané.
PROJEKTY, PŘEDSTAVY, VIZE.
Domov pro seniory.
Výstavba tzv.Domu pro seniory zůstává zatím na mrtvém bodě. Kdyţ se před několika
lety uvaţovalo o výstavbě, předpokládalo se, ţe náklady budou maximálně do 20 mil.Kč a ţe
obec dostane na tuto akci 70% dotaci.Tehdy bylo ještě reálné o této výstavbě uvaţovat.
Ovšem vyhlášené dotační programy pro rok 2007 obec poněkud zaskočily, neboť tato
stavba, která patří do kategorie tzv.chráněného bydlení, má dotační limit 200 tis.eur, coţ je
v současném přepočtu asi 5,5 mil.Kč a tak by obec musela investovat ze svého kolem 20 mil.
Kč, neboť ceny ještě více narostly a hodnota dnešního díla jiţ překračuje 25 mil.Kč.
Stavební povolení je v přípravě, nyní se připravují všechny potřebné propočty a
zastupitelé pak na základě daných údajů rozhodnou.
45
Je však jiţ nyní s největší jistotou moţno říci, ţe dojde k odsunu této výstavby anebo je
moţno se vrátit k výstavbě tzv.pečovatelského domu, který by snad svými parametry
vyhovoval.
Takto by měl být Domov pro seniory zasazen v zástavbě.
Rekreační zóna s trţnicí.
V rozvojovém plánu Obce Černá je zpracován i projekt většího rozsahu na výstavbu
t.zv „Rekreační zóny s trţnicí“.
V r. 2007 bylo vydáno územní rozhodnutí pro tuto stavbu, která by měla zahrnovat
přibliţně tři hlavní celky:
1/
centrální parkoviště pod Pipigrilem, kde by byl i jakýsi infopoint, čili víceúčelová
budova prodejní a informační
2/
plocha chodníků, které by byly vybudovány aţ k VT Jestřábí I., souběţně rozšíření
stávající komunikace a vybudování prostoru pro parkování, veřejné osvětlení a na pláţi další
potřebné prvky / hřiště, různé sluţby apod./
3/
v prostoru za Gregarovými pak vybudovat víceúčelové budovy a stánky jako trţnici
Pro výstavbu jsou v tomto případě kaţdopádně nutné dotace, předpokládá se finanční
náročnost kolem 30 mil.Kč, coţ si obec sama nemůţe dovolit.
46
Čelní pohled na „Rekreační zónu s trţnicí“ dle projektu.
Víceúčelové hřiště.
Jiţ v roce 2006 byl vypracován projekt na tzv. víceúčelové hřiště, které by zahrnovalo
vedle stávajícího velkého fotbalového hřiště ještě hřiště pro malou kopanou, hřiště na tenis a
2x volejbalové hřiště.Současně by se jednalo i o výstavbu celkového zázemí nejen pro
fotbalisty, ale i ostatní sportovce.
Projekt byl vypracován, protoţe existovala určitá naděje získat dotaci z nadace
„Oranţová hřiště“. Je dokonce vydáno stavební povolení, ovšem protoţe není moţnost získat
potřebnou dotaci, tak se zatím výstavba odsunula i kdyţ se s ní i nadále počítá.
Návrh na prodlouţení regionální dráhy Lipno – Černá v Pošumaví.
Zastupitelstvo obce projednávalo záměr krajského úřadu prodlouţit regionální trať
z Rybníka přes Lipno, Frymburk do Černé v Pošumaví. Jelikoţ v předloţené studii se
předpokládá trasa, která prochází středem obce, zastupitelstvo s touto variantou nesouhlasí.
Doporučuje pak varianty, které vedou mimo obec, např. ta, s kterou počítá i územní plán
obce, tj.vést dráhu jiţním směrem okolo hotelu Racek.
Jedná se o projekt Jihočeského kraje, studie byla v závěru roku představena starostům
zainteresovaných obcí.Projekt předpokládá uskutečnění části z Lipna do Frymburku v roce
2010, dále do Černé v Pošumaví jde o komplikovanou a velmi nákladnou záleţitost, zatím se
předpokládá uskutečnění studiové verze v roce 2015.
47
Zastupitelstvo naší obce však nesouhlasí s navrţenou trasou, která by měla kopírovat
silnici z Frymburka a pak procházet přímo středem obce kolem kostela, přes ubytovnu, poštu
a dále po hrázi do Hůrky. To je pro naší obec naprosto nepředstavitelné.
Dalo by se ještě uvaţovat o variantě, kdy by trať z Hůrky po hrázi přecházela dále pod
hotelem Racek na Jestřábí, Radslav a dále směrem na Pláničku a do Frymburku.
České dráhy v projektu o prodlouţení regionální dráhy popisují v souvislosti s naší
obcí dvě varianty – červenou a modrou.
1/ varianta červená
Začátek je v ţelez. Stanici Lipno n/ Vltavou. Trasa pokračuje tunelem k obci Lipno a
pak kolem silnice II/163 do Frymburku po pravé straně. Před Frymburkem trať překročí záliv
Lipenské nádrţe a těsně před centrem přejde na levou stranu silnice, kde bude umístěna
výhybna s ostrovním nástupištěm. Po opuštění Frymburku sleduje trasa silnici po levé straně.
V kilometru 18,2 překříţí silnici a sleduje tok Černého potoka aţ k vodní nádrţi. Zde se
v Černé v Pošumaví stočí za ČOV a pokračuje po břehu vodní nádrţe do zastávky Ţlábek.
Zde je umístěna výhybna s ostrovním nástupištěm. V rámci umoţnění přímého propojení
obou tratí se navrhuje vybudovat kolejový trojúhelník. Na trati by měly být zastávky: Lipno,
Lipno – Kramolín, Kobylnice, U Lískovců, Frymburk,Vřesná, Milná, Plánička, Černá
v Pošumaví, Ţlábek.
Trať je dlouhá 24,026 km.
2/ varianta modrá
Vychází z červené varianty od které se odklání za Frymburkem asi v km 10,5 a znovu
se napojuju za Černou v Pošumaví.Za Frymburkem se odkloní směrem k západu a přechází
přes záliv nádrţe Lipno a dále pokračuje tak, aby obslouţila osady Lojzovy Paseky, Hrdoňov
a Kovářov. Za Kovářovem obchází Pláničský kopec po jeho jiţním úbočí, stáčí se
k severovýchodu a v km 15,35 se přibliţuje k variantě 1. Od ní se znovu odklání západním
směrem a pokračuje přes Blíţenský kopec na jehoţ okraji kříţí komunikaci do Dolní Vltavice.
Vzdálenost od zastávky do Dolní Vltavice je 2 km. Dále dráha pokračuje podle konfigurace
terénu podél břehu Lipna, tak , aby obslouţila osady Radslav a Jestřábí. V prostoru přístaviště
lodní dopravy vstupuje trať do zástavby obce Černá v Pošumaví, kde jsou pak umístěny dvě
zastávky – první u přístaviště Černá a druhá u autobusového nádraţí v Černé. Za obcí se pak
trať napojuje na první variantu.
Zastávky na trati: Lojzovy Paseky, Hrdoňov, Kovářov, Dolní Vltavice, Radslav, Jestřábí,
Černá – přístaviště, Černá v Pošumaví, Ţlábek.
Délka tratě je oproti červené variantě delší o 6,4 km.
Silnice Muckov – Světlík.
Během roku 2007 se v tisku objevily zprávy, ţe tato silnice, která by propojila obě
obce se moţná dočká rekonstrukce a výstavby. Obce počítaly s tím, ţe by bylo vhodné, aby
tato cesta slouţila jako cyklostezka, která by obě obce propojila. Proto uvaţovaly o převodu
vlastnictví z Pozemkového fondu na jednotlivé obce.
To se ovšem nerealizovalo, protoţe stále nejsou vyjasněny majetkové vztahy. Jak
v případě Černé, tak i Světlíka vlastní 2/3 pozemků Pozemkový fond.
V roce 2008 by snad měly být jednoduché pozemkové úpravy, které by mohly přinést určité
vyjasnění. Zatím však si obce nemohou dovolit do takové akce vkládat finanční prostředky.
48
Vodovod Černá v Pošumaví – Horní Planá.
Zastupitelé se na svém zasedání v červnu zabývali otázkou napojení města Horní
Planá na obecní vodovod v Černé v Pošumaví.
K jednání byl přizván ing. Lipold, technický ředitel 1.JVS, který uvedl, ţe projekt
Polipenského vodovodu se nepodařilo realizovat, ale ţe v současné době je stále naléhavá
potřeba vody pro Horní Planou, která je v letní sezoně nesoběstačná.
Protoţe Horní Planá jiţ dvakrát neuspěla se ţádostí o grant v ţádné formě, snaţí se v současné
době získat grant z operačního programu EU z něhoţ by se měl projekt financovat nejméně ze
65%. Pro obec Černou by to znamenalo spoluúčast ve výši 2,8 mil.Kč a získala by jednak
pouţitelné zásoby kvalitní pitné vody do budoucna a ročně 140 tis.Kč za prodej vody.
Nejdříve je ale potřeba znát vydatnost zdroje – vrtu HJ-5 v osadě Bliţná, kde studie
odborné firmy říká, ţe uváděná vydatnost vrtu 14 l/ s zde není / na jiném místě uvádím
výsledek měření vydatnosti tohoto vrtu, která činí 10,5 l/s – pozn. kronikáře /.
Proto se údajně jeví jako nejlepší řešení nový vrt, coţ jsou náklady kolem 140 tis.Kč.
Zjistilo by se však, zda vrt je schopen zásobovat vodovod minimálně 6 l/s a pak by se
rozhodlo, zda o dotaci vůbec ţádat. Starosta naší obce konstatoval, ţe obec má na vystrojení
nového vrtu vyčleněno v rozpočtu 0,5 mil.Kč a ţe znalost o vydatnosti vrtu je i v zájmu obce.
Zastupitelé se tedy dohodli, ţe bude neprodleně zadána rekonstrukce tohoto vrtu /vrt
se podařilo do konce roku rekonstruovat s náklady přibliţně 120 tis. Kč – pozn. kronikáře/.
Někteří zastupitelé pak dále oponovali, ţe návratnost investic je dlouhodobá, za 20 let
bude potřeba znovu investovat a tak se vše jeví pro obec jako nezajímavé.
Rovněţ i kalkulovaná cena za prodej vody v částce 1 Kč/l se zdá malá a dále jsou obavy, aby
ta část vodovodu, kterou obec zaplatí, byla pak převedena do majetku obce.
Pokud by se tato akce vůbec nerealizovala, pak se bude obec Černá v Pošumaví snaţit
zařadit vyuţití tohoto zdroje / z Bliţné/ pro posílení vlastních vodních zdrojů. Voda by se
přivedla potrubím z vrtu do vodojemu nad Letním kinem a pak jiţ dále stejným způsobem
jako dosud.
Lanové centrum.
Provozovatel paintboollu v prostoru Starého lomu p. Urban, poţádal o pronájem asi
5 000 m² lesíka pod Letním kinem nad Pipi grilem.
Ve své ţádosti uvedl, ţe by zde rád zřídil jakési lanové centrum. Jde o systém, který se zatím
nikde v jihočeském regionu neuplatnil, jakýsi sportovní, adrenalinem nabitý program.
Zastupitelům obce se jeho nápad poměrně zalíbil a rozhodli, ţe jej podpoří. Teď jiţ záleţí na
samotném aktérovi, zda svůj návrh uskuteční.
Lanové centrum má různé podoby – třeba i takovéto.
49
Olympiáda v Černé?
V roce 2007 byl do sídla Mezinárodního olympijského výboru v Lausanne odeslán
dopis deklarující zájem naší republiky o pořádání olympijských her v roce 2016.
Právě v souvislosti s moţnou olympiádou se vyskytla i úvaha uspořádat např. jachetní závody
v Černé v Pošumaví. Regata Lipno 2007, čili jachetní závod, který se v naší obci konal ke
konci prázdnin, byl brán jako jakási generální zkouška na organizaci obdobného závodu
v rámci budoucí moţné olympiády.
Mluvčí ČOV Jan Martinek konstatoval, ţe s Lipnem to myslí úplně váţně a ţe tato lokalita
splňuje i parametry kladené MOV.
Bylo by ovšem potřeba velkých investic, např. sociální zázemí loděnice je staré přes třicet let
a neodpovídá současným poţadavkům na potřebný standart. Musel by se vyřešit přívod vody,
lepší vybavení čluny a především celou obrovskou infrastrukturu. Zatím jsou nevyhovující
komunikace, parkoviště téměř ţádná apod. Pro samotnou obec Černou, kterou by sice
olympiáda ještě více proslavila, by to ale znamenalo obrovské finanční zatíţení, které není
schopna sama zvládnout.
Je zatím ve hvězdách, zda olympiáda v r. 2016 bude vůbec České republice schválena
a pokud ano, zda by se část, týkající se závodění na vodě, mohla vůbec v naší obci konat.
50
PODNIKÁNÍ V OBCI.
Podnikatelské subjekty v Černé v Pošumaví.
K 31.prosinci 2006 uvádí Statistika následující počet podnikatelských subjektů v naší
obci:
1/ podle činnosti
Celkem
Zemědělství, lesnictví, rybolov
Průmysl
Stavebnictví
Doprava a spoje
Obchod, prodej a opravy motor.vozidel a spotřeb.zboţí
+ pohostinství
Ostatní obchodní sluţby
Veřejná správa
Školství a zdravotnictví
Ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby
2/ podle právní subjektivity
-
265
31
25
16
6
-
138
28
2
4
15
Státní organizace
Obchodní společnosti
Fyzické osoby – podnikatelé
Samostatně hospodařící rolníci
Svobodná povolání
Ostatní právní normy
-
2
20
206
13
2
17
Obchod a byt Bliţná čp.8.
Tato budova je majetkem obce a v roce 2007 se zde ţádné velké akce neprováděly.
Z hlediska zateplení budovy se pouze provedlo zasklení balkonu / lodţie/ a některé běţné
úpravy. V bytě bydlí rodina Bohuslava Štumpauera ml.
Nájemkyně obchodu paní Benediktová, která zde prodávala téměř čtyři roky, ukončila
nájemní smlouvu a našla si jiné zaměstnání.
Obchod na Bliţné je tak od počátku roku 2008 bez prodávajícího.
Převoz změnil majitele.
Převozní prám v Dolní Vltavici zabezpečuje v současné době pouze rekreační jízdy ve směru
na Kyselov, kde ţádné obyvatelstvo nebydlí. Turisté přijíţdějící převozním prámem na druhý
břeh v Kyselově mohou pak strávit příjemné chvíle v krásném prostředí takřka panenské
přírody, anebo pak pokračovat dále a vyuţít hraničního přechodu pro pěší a cyklisty
v Jeţové asi 7 km vzdálené a od 21.prosince 2007 pak přímo v Kyselově.
Od prosince r.2006 je majitelem firma Wolfi Vok s.r.o, která provozuje i restauraci U přívozu.
V restauraci je příjemné posezení uvnitř i na terase a v nabídce je široký výběr jídel, nápojů,
51
salátů, zmrzlinových pohárů a podobně. Restaurace má kapacitu 35 míst a 32 míst je na
terase.
Provozovatelem převozního prámu je firma F2 trans s.r.o Český Krumlov a
odpovědnou osobou p. Karel Vlášek. Převozní trasa měří asi 1,5 km a trvá od 10 do 20 minut,
coţ záleţí na síle větru.Převoz jezdí od 1.července do 31.srpna kaţdou hodinu a to od 9 do 20
hodin. V jiném ročním období / mimo dobu, kdy je převoz odstaven/ jezdí vţdy ob hodinu.
Cena za 1 převezenou osobu je 35 Kč, za dítě do 10 let pak 20 Kč, za osobní automobil 90 Kč
a za kolo s cyklistou celkem 60 Kč. Pokud by byl zájem ze strany turistů je moţno uspořádat
extra jízdu, která stojí celkem 250 Kč.
Firma Wolfi Vok s.r.o nejen ţe zrekonstruovala převozní prám, ale zkulturnila i okolní
prostředí.Tabule s krátkou historií obce a s názornou mapou upoutá kaţdého návštěvníka,
dokonalou vititku zde firma zanechala v podobě krásného dětského hřiště.
Výroba dřevěných pelet.
V areálu bývalého provozu Pomocná výroba Státního statku v prostoru umístění
původní sušičky BS-6 provedla rekonstrukci firma BIOENERGY CZ s.r.o a začala zde
vyrábět dřevěné ekologické pelety.
52
Firma, která byla zaloţena v r. 2006 zmodernizovala poloautomatickou výrobní linku, kde
sušící část je české výroby a lisovací část je osazena lisem italského výrobce La Meccanica,
který zaručuje vysokou stálost a kvalitu zhotovených výrobků.
Firma vyrábí peletky tmavé i světlé o průměru 6 mm.Tmavé peletky mají větší podíl
kůry a dosahují větší tvrdosti a vyšší výhřevnosti, mají však zase větší podíl popelu.
Výhřevnost tmavých pelet se udává v hodnotě 19,85 MJ/kg a u světlých pelet 18,9 MJ/kg a
v ţebříčku výhřevnosti paliv se řadí na místo mezi hnědým a černým uhlím. Na rozdíl od uhlí
však mají vyšší účinnost spalování. Peletky se balí v 15 kg pro maloodběratele a velké balení
je po 800 kg.
Peletky se vyrábí z čistých dřevěných pilin bez jakýchkoliv přísad a pojiv. Nejprve
jsou usušeny na poţadovanou vlhkost a pak rozdrceny. Teplo pro sušení je vyráběno
ekokotlem výrobce Fiedler a topným médiem je biomasa. Pak se piliny lisují pod vysokým
tlakem pomocí prstencového lisu.Hotové pelety jsou vynášeny do chladiče, kde jsou proudem
vzduchu vytvrzeny.
Volně loţené pelety prodávala firma v tomto období za 450 Kč/ 100 kg a patlované po
15 kg stály 500 Kč / 100 kg.
/ čerpáno z internetových stránek firmy/.
VEŘEJNÝ ŢIVOT V OBCI.
Činnost našich hasičů.
V letošním roce měli hasiči pouze jeden výjezd, jejich hlavní celoroční akcí jsou
brigády na pomoc obci.
Podle potřeby obce se jedná především o prořezávky stromů a keřů v takových místech, kde
by ohroţovaly bezpečnost nejenom lidí, ale i některých nemovitostí. Tak např. na obecním
hřbitově se stromy a keře tak rozrostly, ţe zeď kolem hřbitova hrozila zborcením.
Hasiči dělali dále prořezávku na Radslavi, pod Baštýřem a na různých místech obce.
Pomáhali dále i při opravě a obnově některých církevních památek, především Boţích muk na
Hubenově.
Celkově podle slov starosty hasičů Vladimíra Kasala odpracovali kolem 1 200 hodin.
Samozřejmě, ţe pracovali i na vylepšení prostranství před hasičskou zbrojnicí, úpravě plochy
i úpravě kolem bývalých rybníků Sodovkárny.
Během roku pomáhali zajišťovat některé obecní akce, např. stavbu a poráţení obecní
májky, Den dětí, rozsvícení vánočního stromu a jiné.
53
Pomáhali rovněţ při zajišťování letošní Ralley Český Krumlov,byly spolupořadatelem
při koncertech country hudby, která bývá právě v prostoru „hasičárny“ a uspořádali i
ukázkový den pro děti z letního tábora v Bliţné.
Právě k této akci obdrţel Obecní úřad dopis:
1. 4. 2007
Věc: Poděkování dobrovolným hasičům obce Černá v Pošumaví.
Rádi bychom tímto poděkovali sboru dobrovolných hasičů obce Černá v Pošumaví za
umoţnění prohlídek hasičské zbrojnice, ukázky hasičské techniky a zajímavé přednášky.
Dobrovolní hasiči tyto exkurze pro děti z našeho tábora v Bliţné připravují jiţ třetím rokem
při letních i zimních táborech.
Fotodokumentaci z těchto akcí přikládáme na CD.
S pozdravem za DT Bliţná Ing. Vlasta Vávrovská a
Jaroslav Kudláček
Bliţná 3/517
382 26 Horní Planá
Soutěţí hasičů, které probíhají v regionu se naši hasiči nezúčastnily, dětský oddíl
rovněţ není moţno sestavit, vedoucí ze strany hasičů by byl, ale ze strany dětí není zájem.
54
Ještě k zásahu při poţáru Sodovkárny – pivovaru.
Spolupráce s Vodní záchranou sluţbou na Dolní Vltavici.
Ze ţivota našich skautů.
Skautská druţina Berušky se o jarních prázdninách vypravila na výstaviště v Českých
Budějovicích, aby zhlédla výstavu „Návrat dinosaurů“.Jedná se o unikátní pohyblivé modely
55
pravěkých ještěrů v ţivotních velikostech. Před vstupem na výstavu ještě navštívili 3D kino o
vzniku Země a ţivota na ní.
Berušky se dále vypravily na zříceninu hradu Dívčí kámen, kam se dostaly z Třísova
po naučné stezce aţ do Holubova. Kdyţ došly aţ pod hrad, byly osloveny, zda by se nechtěly
podílet na úklidu pod hradem, kde se pálily větve. A protoţe skaut má udělat alespoň jeden
dobrý skutek denně, pustily se do práce. Odměnou jim pak byl výklad o hradu. Po prohlídce
hradu se vydaly opět po naučné stezce zpět do Holubova a odtud vlakem domů.
V rámci mezinárodní oslavy 100 let skautingu se v Praze na Staroměstském náměstí
skládal obří šátek. Ten musel být sloţen z 256 šátků států, kde působí skauti. Skládání byly
přítomny i naše Berušky, které měly za úkol vyrobit šátek, kterým pak prezentovaly stát
Omán. Šátek pak musely zavěsit na obří síť nad pódiem. Vedoucí druţiny Hana Koudelková
sdělila, ţe k vidění zde byly různé kvízy, hry, tance a jiné aktivity a samozřejmě i jídlo a pití.
Nejprve po zahájení zazpívala Eva Farná, následovaly irské tance, hra na bubny a další
program, během něhoţ se připravené šátky věšely na síť. V Praze pak skautky navštívily např.
praţské Benátky, kino Oko, Křiţíkovu fontánu a Petřínskou rozhlednu s bludištěm. Domů si
pak dovezly výroční skautské šátky se stovkou a skautskou lilií.
Skautky z naší obce navštívily i Chýnovské jeskyně. Do Chýnova dojely vlakem a pak
se asi po třech kilometrech dostaly k jeskyni. V jeskyni bylo vidět zabarvení mramoru do
různých odstínů, tvary stěn a jezírko, z kterého čerpá pitnou vodu město Chýnov. Trasa
v jeskyni má 330 schodů, jeskyně je tvořena krystalickými dolomitickými vápenci, byla
objevena při práci v lomu roku 1863 a od r. 1868 se stala první turisticky zpřístupněnou
jeskyní na území Čech. Celková délka jeskynního systému je více neţ 1200 m, z toho je 220
m zpřístupněno veřejnosti. Výprava do těchto jeskyní byla velice poučná a všem se moc
líbila.
V září se skauti vypravili na další cestu, tentokrát na Kvildu – k Pramenu Vltavy. Do
Kvildy dojeli autobusem a po přestupu dalším autobusem na vyhlídku Bučina, kde při
pěkném počasí se jim podařilo vidět Alpy. Pak se vydali pěšky k Pramenu Vltavy.
Odtud po krátké přestávce se vydali podél Teplé Vltavy zpět do Kvildy. Zde se zastavili
v informačním centru NP Šumava a zhlédli krátký film o šumavské přírodě. Odpoledne se pak
vydali na cestu zpět.
Stejně jako v letech předešlých bylo důleţitou náplní našich Berušek přivezení
Betlémského světla do obce. Berušky světlo pak roznášely 23 prosince na adresy, které
občané připravili tím, ţe své přání dostat Betlémské světlo do své domácnosti, projevili
vhozením kartičky s adresou do krabiček připravených v obchodech, na Obecním úřadě a na
poště / vybráno z článků uveřejněných ve Zpravodaji Obce Černá v Pošumaví/.
Výčet činnosti skautského oddílu v naší obci není jistě úplný, jejich činnost je bohatší,
zúčastňují se i akcí pořádaných v obci a jako spolek jsou velmi agilní a činní.
56
Berušky připravují i adventní věnce.
Obecní knihovna.
Knihovní řád.
S platností od 10.října 2007 byl zrušen dosavadní knihovní řád a začal platit nový.
V něm se v jednotlivých článcích popisuje poslání a činnost knihovny, veřejné knihovnícké a
informační sluţby, jak se registruje uţivatel a další.
Jsou zde zakotveny základní povinnosti a práva uţivatele knihovny, způsob zpřístupnění a
zapůjčování dokumentů, jaké jsou postihy za ztráty knih a poplatky a přestupky proti
knihovnímu řádu.
Ceník placených sluţeb a poplatků v knihovně:
- za roční registraci zaplatí dospělí 30 Kč; děti do 15 let, studující a důchodci 15 Kč a
důchodci nad 70 let ţádný poplatek neplatí
- půjčování knih a časopisů je zdarma
- tisk jedné stránky černobíle za 2 Kč a barevně za 5 Kč
- internet pro registrované čtenáře je zdarma po dobu 1 hodiny a pro ostatní uţivatele za
5Kč/ 1 hod.
- za poškození čárového kódu je sankce 10 Kč a ztrátu knihy se započítá cena díla +
náhrada za knih.zpracování ve výši 10 Kč
Knihy a časopisy se půjčují na dobu 2 měsíců, tato doba můţe být aţ 3x prodlouţena o 1
měsíc, pokud knihu neţádá další uţivatel.
Za nedodrţení se dávají upomínky – první s náhradou 10 Kč; druhá za 15 Kč; třetí za 25 Kč a
nakonec upomínací dopis za 50 Kč.
Vyjímku z knihovního řádu povoluje knihovnice.
57
O knihovně celkově.
Obecní knihovna má v současné době k dispozici celkem 7 404 knih, z čehoţ tvoří
5 784 kusů krásná literatura a 1 620 knih je naučných.
Za rok 2006 bylo vypůjčeno 2 694 knih, z toho bylo 1 761 krásné literatury pro dospělé a 156
pro mládeţ a dále 671 naučné literatury pro dospělé a 106 naučné pro děti.
Obecní úřad doplnil knihovní fond o 167 knih, coţ je přibliţně číslo o které se fond
kaţdoročně doplňuje.
V knihovně je registrováno 79 čtenářů, z toho 21 dětí do 15 let.U dospělých obyvatel
obce se jedná asi o 8% čtenářů.
Umělecká agentura Rolčík.
Jiţ z názvu je patrno, ţe zakladateli této agentury jsou naši občané, známí učitelé
hudby, manţelé Rolčíkovi. Agenturu pak zastupují Vladimír Rolčík a syn Michal Rolčík.
Nově vzniklá instituce nabízí podle svých internetových stránek širokou škálu hudebních a
kulturních programů pro seniory i pro školy, pro městské a obecní úřady i pro různé
společenské i soukromé akce.
Tak např. akce pro seniory jsou vhodné pro Domovy důchodců, kterým Agentura
můţe předvést ze svého repertoáru dvojhlasně zpívané lidové písně, hudbu taneční i
poslechovou hrou na klávesy, tenorsaxofon a zpěv.
Nabízí programy pro slavnostní příleţitosti např. kulatá výročí, zlaté svatby apod.
stejně jako při různých oslavách (Den Matek, Silvestr, vítání dětí) a další.
Programy pro děti z Mateřských škol a 1. a 2. třídy Základních škol by měly mít
výchovný charakter, kde by se děti naučily poznávat hudební nástroje, vyjadřovat hranou
hudbu pohybem.
58
Váţnou hudbu by Agentura mohla provozovat u příleţitosti vernisáţí a různých
společenských akcí.
Pod Uměleckou agenturu Rolčík spadá i Soukromá hudební škola, kterou v oblasti
Lipenska provozují jiţ 10 let. Ve školách v Černé v Pošumaví, Horní Plané a Frymburku
vyučují děti hře na klavír, klávesy, zobcové a příčné flétny, saxofon, kytaru a baskytaru i
sólový zpěv. Děti se rovněţ učí základům rytmického a hudebního cítění a pravidelně
vystupují na veřejných koncertech v obci při příleţitosti různých oslav a akcí.
Od letošního roku funguje tato soukromá hudební škola pod oficiálním označením První
soukromá základní umělecká škola České Budějovice, pobočka Černá v Pošumaví.
V Černé v Pošumaví pak bude Agentura zajišťovat kulturní program roku 2007. Vedle
provozování Letního kina bude zajišťovat pro všechny věkové skupiny kulturní i sportovní
program. Pro děti budou organizována divadelní představení a pro občany starší budou
pozvány některé z jihočeských dechovek. Je připraven „Večer plný country a folku“,
uskuteční se „Dětský sportovní den“ a „Den letních sportů na lipenské pláţi“.
Vrcholnou akcí bude LIPNO FEST 2007 v prostorách LK. V programu budou v pátek
uvedeny dva české a jeden zahraniční film a v sobotu vystoupí české kapely různých ţánrů.
Loučení s létem.
Tělovýchovná jednota Černá v Pošumaví uspořádala pro děti dne 28.září v hotelu
Racek a v prostoru před ním program – Loučení s létem.
Nejdříve byla uvnitř hotelu uvedena divadelní pohádka Zlatovláska a pak se program
odehrával venku. Před hotelem byl postaven velký stan, kde se od 14,40 hodin uskutečnila
diskotéka s různými soutěţemi, pěknými písničkami, tanečky i pohádkou.
Bohuţel, právě tento den se vůbec nevyvedl, celý den a zejména odpoledne poměrně
silně pršelo, byla zima a ani uvnitř stanu nebylo moţno vydrţet a to i přesto, ţe děcka byla
dost oblečena. Navíc reproduktory, které byly ve stanu na hudbu napojeny, vydávaly velmi
silný zvuk, takţe děti spíše odcházely domů. Je to stejné jako na všech ostatních diskotékách
– co nejvíce decibelů.
Od 18 do 22 hodin pak byla uspořádána videodiskotéka se současnými hity pro
dospělejší mládeţ, Vzhledem k počasí nebyla účast nijak velká.
Zájezd do Zoologické zahrady.
Obec Černá v Pošumaví spolu s SPOZ zorganizovala a uspořádala dne 15.září zájezd
do Prahy na návštěvu Zoologické zahrady. Celkem odjíţdělo ráno v 7.00 hodin 45 lidí od
autobusového nádraţí. Do Prahy přijeli účastníci v 11 hod. na programu byla návštěva ZOO, i
kdyţ se vlastně jednalo o individuální program. Všichni se pak sešli v 19.00 hodin, kdy se
odjíţdělo domů. Obec zaplatila kaţdému dopravu, vstupenky do ZOO si hradil kaţdý sám.
Podle slov těch, kteří v praţské ZOO byli, tak to byl zájezd vydařený.
Zájezd na muzikál Golem.
Obec Černá v Pošumaví uspořádala v sobotu 5.května spolu s SPOZ zájezd do Prahy
na muzikál Golem. Odjezd byl v 7.30 hodin z Černé, do Prahy se přijelo v 11.30 a pak aţ do
začátku představení byl individuální program.
Muzikál začal v 15 hodin v divadle Hybernia a po skončení v 19 hodin se odjíţdělo domů.
Cena zájezdu byla 1000 Kč, kaţdý účastník však zaplatil jen polovinu, zbytek hradila obec.
V ceně byla doprava a vstupné na muzikál.Zájezdu se zúčastnilo 45 osob.
59
Muzikál Golem je historický příběh z dějin staré ţidovské Prahy z doby císaře Rudolfa
II. Hudbu zkomponoval Karel Svoboda, libreto napsal Lou Fanánek Hagen. V pořadu
vystoupili Petr Muk, Petr Kolář, Josef Vojtek, Kamil Střihavka, Jiří Korn, Lucie Šoralová,
Martin Pošta, Ilona Czáková, Petra Janů, Vilém Čok, Bohouš Josef, Tomáš Savka a další.
Rozsvícení vánočního stromu.
Druhého prosince jsme přivítali advent slavnostním rozsvícením vánočního stromu,
který jiţ několik let zkrášluje v tomto období naší obec. Letos byl strom skutečně nádherný,
nebyly na něm pověšeny, tak jako v předchozím období, jenom dárkové krabice, ale firma
Elektromontáţe Daňo vyzdobila strom velkým mnoţstvím svíček, které rovnoměrně pokryly
celý strom a příjemně vánočně ho rozzářily.
Strom stojí vedle pomníku na místě starého hřbitova a vedle na parkovišti se pak vţdy
shromaţďují občané. Letos přišlo opravdu velké mnoţství lidí, ti si nejprve vyslechli uvítací
projev starosty obce a pak si společně zazpívali vánoční koledy a při občerstvení teplými i
alkoholickými nápoji společně pohovořili a zavzpomínali. Tato tradice rozsvěcování
vánočního stromu se dobře ujala a lidé se na ní vţdy těší.
60
Po rozsvícení vánočního stromu přijde k chuti teplý nápoj.
Setkání se seniory.
Rovněţ v letošním roce uskutečnil SPOZ ve spolupráci s Obecním úřadem tradiční
setkání se seniory naší obce, které se konalo 7.prosince v zasedací místnosti / Obřadní síni/
Obecního úřadu.V 18 hodin byla jiţ místnost zcela zaplněna nejen pozvanými důchodci, ale i
maminkami a tatínky jednotlivých dětí, které měly připraveny úvodní program. Lidí přišlo
skutečně hodně, místnost byla doslova „našlapaná“ a mnoho rodičů, kteří si chtěli své děti
nafotit, či natočit kamerou se k tomu bohuţel nedostalo.
V úvodu vystoupili ti nejmenší se svým pásmem básniček a písniček a předvedli několik
tanečků. Pak byli na programu ţáci Základní hudební školy pod vedením manţelů
Rolčíkových, kteří zahráli na klávesy a flétny několik písní s vánoční tématikou. Pod vedením
svých učitelek pak ţáci Základní školy předvedli nastudovanou divadelní scénku na námět
pohádky „Jak pejsek s kočičkou pekli dort“. Na závěr pak všichni ţáci zazpívali několik
koled.
61
Po skončení tohoto pásma bylo nutno připravit pro další program stoly a ţidle, čehoţ
se ujali někteří přítomní muţi senioři spolu se starostou. Přibliţně v 19 hodin pak starosta
obce přivítal všechny přítomné, kterých bylo celkem 26, z toho však pouze 6 muţů.
Kaţdoročně je na těchto setkáních málo muţů, kteří jaksi nemají k takovýmto programům ten
správný vztah. Starosta v úvodu seznámil seniory v hrubých obrysech s úkoly obce, ukázal
všem nový schválený znak a vlajku obce a pak si přítomní prohlédli letecké fotografie všech
částí naší obce.
Mezitím členky SPOZ přinášely na stoly malé občerstvení, obloţený talíř, několik
chlebíčků, zákusky a ovoce. K pití plzeňské pivo, bílé a červené víno, punč a něco málo
destilátů. Po přípitku se pak rozhostila neformální zábava, k níţ velkou měrou přispěli
manţelé Rolčíkovi, kteří připravili hudební pásmo. Ze dvou mikrofonů se pak ozýval krásný
hlas a melodie obou aktérů, kteří si připravili několik různorodých bloků hudby a písniček.
Naprostá většina účastníků si tak zazpívala nejen lidové písně Čech a Moravy, ale i některé
další taneční písničky.
Pásmo se nijak zvlášť neprotahovalo, hudba skončila ve 22 hodin a tak se postupně
přítomní rozcházeli do svých domovů, i kdyţ by byli bývali ještě rádi zpívali dále. Zda v tom
někteří nepokračovali i po odchodu z tohoto setkání a nenavštívili některou místní hospodu, to
se jiţ dále nezjišťovalo. Kaţdopádně to byl , tak jako vţdy, pěkný a příjemně strávený večer.
Vánoční koncert ţáků.
Pod názvem „Půjdem spolu do Betléma“ uspořádal První soukromá ZUŠ dne
20.prosince vánoční koncert v kostele Neposkvrněného početí Panny Marie v Černé
v Pošumaví.
Pásmo se skládalo ze dvou částí, jednak jednotlivci, dua, či tria zahráli koledy a
skladby starých mistrů a pak následovalo pásmo vyprávění o tom, co se stalo v Betlémě pod
názvem „Poslouchejte křesťané“.
Kdo na koncertě vystoupily:
Samuel Suchánek
hrál koledy na zobcovou flétnu
Nicola Brennerová
hrála koledy na klávesy
Miloš Hammerlindl
zahrál na klávesy Ukolébavku a Pasáčkovu píseň
Karolína Růţičková
na zobcovou flétnu Ruskou píseň P.I.Čajkovského
Komorní trio ve sloţení
Miloš Hammerlindl, Klára Šabatková a učitelka Naďa
Rolčíková zahrály koledy
Kateřina Böhmová
hrála na zobcovou flétnu Largo A. Vivaldiho
Kateřina Koudelková
na klávesy Preludium J.S.Bacha
62
Alena Wittnerová
Miroslava Homolková
Vladimír Rolčík ml.
-
na zobcovou flétnu Bourreé a Menuet G.F.Händela
hrála na klávesy Air G.F.Händela
zahrál na saxofon Ave verum W.A.Mozarta
V pásmu „Poslouchejte křesťané“ pak účinkovali v sólovém zpěvu K. Koritarová a Fr.
Frantál z Frymburku, na zobcové flétny zahráli Tomáš Melounek, Klára Šabatková a Miloš
Hammerlindl, jako anděl vystupovala Nicola Brennerová a celým pásmem provázela jako
vypravěčka Mirka Homolková.
Podobný program s menšími obměnami se stal jiţ tradicí, učitelé, manţelé Rolčíkovi
vţdy vše řádně připraví a se svými ţáky secvičí, ovšem záleţí pak na tom, kolik posluchačů
se dostaví. Letos to bylo o něco slabší, v kostele je totiţ obrovská zima, samotné vystupující
děti musí být řádně navlečeny, ale přece jen jsou mladí a pohybují se. Těm sedícím v lavicích
je program trvající něco přes hodinu, někdy dost dlouhý, ale jen proto, ţe je taková zima,
protoţe jinak jde vţdy o velmi hodnotný a dobře se poslouchající vánoční program.
ŠKOLSTVÍ.
Zahájení nového školního roku.
Slavnostní zahájení v Základní škole se uskutečnilo dne 3.září za účasti starosty obce.
Škola se přes prázdniny opravovala, obec investovala 1 300 tis.Kč do opravy střechy,
podlahy, chodníku před školou a nového zábradlí.
Modernizuje se i uvnitř, ve dvou třídách jsou polohovací lavice.
Do 1.třídy nastoupilo 5 ţáčků. První, čtvrtý a pátý ročník jsou spojeny v jednu třídu a
vyučuje zde učitelka Michaela Rokosová a stejně tak jsou spojeny druhý a třetí ročník, kde
vyučuje ředitelka Věra Daňová.
V Mateřské škole i nadále vyučují učitelky Dana Růţičková a Hana Kliková, které mají na
sterosti celkem 28 dětí.
I v Mateřské škole se provedly úpravy, vyměnila se okna v celé budově, tedy i ve školní
jídelně.
63
Nový školní rok zahájila i První soukromá základní umělecká škola České Budějovice,
pobočka Černá v Pošumaví, kde vyučují hudbu Vladimír Rolčík a Naďa Rolčíková.
Základní škola a Mateřská škola Černá v Pošumaví
Černá v Pošumaví, č.p. 71
Obec Černá v Pošumaví
CHARAKTERISTIKA ŠKOLY
Naše škola byla škola zřízena od 1.9.2002 jako dvojtřídní. Ředitelkou byla od
1. 10. 2002 jmenovaná Mgr.Věra Daňová. Pracujeme podle projektu Základní škola.
MŠ ve vzdělávací práci vycházela ze Školního vzdělávacího programu, který byl zpracován
dle Rámcového programu a je zaměřen na celkový rozvoj osobnosti dítěte.
Ministerstvo školství mládeţe tělovýchovy zařadilo naši školu do sítě škol, předškolních
zařízení a školských zařízení s účinností od 1.12.2002 s názvem Základní škola Černá
v Pošumaví, okres Český Krumlov s identifikátorem zařízení 650 036 298 Právní norma příspěvková organizace. Škola sdruţuje MŠ, ŠJ a ŠD. Dne 1.12.2005 došlo ke změně názvu
právnické osoby a do školského rejstříku byla zapsána takto: Základní škola a Mateřská
škola Černá v Pošumaví.
Ve školním roce 2006/2007 navštěvovalo školu 30 ţáků a školku 28 ţáků.
ORGANIZACE ŠKOLY
Spojené ročníky :
3.p.r. +4.p.r.+5.p.r.–15 ţáků
1.p.r. + 2.p.r –
15 ţáků
Celkem 30 ţáků.
Vyučující v jednotlivých ročnících:
1.p.r. + 2.p.r. - Mgr. Věra Daňová - 27 let praxe (vysokoškolské vzdělání)
3.p.r. + 4.p.r. +5.p.r. - Mgr. Michaela Rokosová – 12 let praxe ( VŠ)
Šárka Pajpachová – vychovatelka školní druţiny (střední odborné)
Irena Koritarová – školnice
Mateřská škola
Dana Růţičková Bc. - zástupce ředitelky pro MŠ – 27 let praxe (střední odborné +
bakalářské)
Hana Kliková
- učitelka – 21 let praxe ( stř. odborné)
Boţena Musilová - školnice +nekvalif. ped. pracovnice – 10 let praxe (vyučena)
Školní jídelna
64
Libuše Olšáková - vedoucí kuchařka a vedoucí ŠJ
Marie Hovorková - kuchařka
Během školního roku 2006/2007 nenastaly v organizaci školy ţádné personální změny.
Vychovatelka ŠD dobírala hodiny tělesná výchova, pracovní vyučování a výtvarnou výchovu
na ZŠ – 9 hodin + úvazek v ŠD 22 hodin.
Do školní druţiny bylo zapsáno 28 dětí. Provoz školní druţiny je od 7.00 hod. do 7.45 hod.
v budově školy. Odpoledne byl provoz ŠD v budově MŠ do 15.15 hod.
Provoz MŠ je od 6.30 hod. do 16.30 hod.
Zařazování dětí do MŠ
Do mateřské školy jsou přijímány děti od 3 let, a to na základě ţádosti rodičů a jejich závazné
přihlášky. 2leté děti jsou zařazovány pouze na 5 dní v měsíci, pravidelně dochází do MŠ tyto
děti jen tehdy, jsou -li oba rodiče zaměstnáni, či soukromě podnikají.
KONTROLNÍ ČINNOST
Během školního roku byly prováděny průběţně v kaţdé třídě hospitace. Tyto byly
s vyučujícími rozebírány.
V dubnu 2007 přijela do školní jídelny paní Libuše Zemková pracovnice Krajské hygienické
stanice. Na základě této kontroly byly ve skladu školní kuchyně přidělány k oknům háky, tak,
aby se okna mohla otvírat z podlahy. Jinak v provozu nebyly shledány ţádné závady.
Česká školní inspekce školu navštívila v květnu 2007 - zpráva je k nahlédnutí u ředitelky
školy. Inspekce se zaměřila na hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání v oblasti
čtenářské gramotnosti.
Výsledky:
1) Podmínky vzdělávání mají celkově standardní úroveň, příkladná je činnost ředitelky
v pravidelném sledování rozvoje čtenářských dovedností ţáků.
2)Vzdělávání je funkční, v dílčích aktivitách vedoucích k osvojení a rozvoji čtenářských
dovedností příkladné.
Ve škole v červnu proběhl kontrola účetnictví a nakládání s majetkem - ověření roční závěrky
k 31.12. 2006
Kontrolu provedla společně s obecním úřadem auditorská společnost PLAN CONTROL s.r.o.
se sídlem Horská 73, Český Krumlov.
Výsledek kontroly – byly zjištěny nevýznamné nedostatky, které nemají vliv na účetní
uzávěrku.
V květnu 2007 ve škole provedl kontrolu kpt. Jaromír Fučík z Hasičského záchranného sboru
Domoradice – nebyly zjištěny ţádné závady.
ZÁJMOVÉ KROUŢKY
Dyslektický krouţek - Mgr. Věra Daňová
Počítačový krouţek - Šárka Pajpachová, 2 hodiny týdně
Anglický krouţek - Mgr. Michaela Rokosová, 1 hodina týdně
Aerobic
- Hana Kliková, 1 hodina týdně
Rybářský krouţek - Jiří Pešek, 2 hodiny týdně
Nadaní ţáci navštěvují ZUŠ – Naděţda Rolčíková + Vladimír Rolčík (flétna, klavír, kytara ) Hudební škola provozuje výuku v budově ZŠ.
Tělovýchovná jednota v Černé v Pošumaví vychovává oddíl fotbalistů.
V obci pracuje skautský oddíl.
Logopedii zajišťuje v místě ZŠ Pead.Dr. J. Bártová z logopedické ambulance v Českém
Krumlově.
S Pedagogicko-psychologickou poradnou v Českém Krumlově spolupracujeme.
Ve 3.p.r., 4.p.r. + 5.p.r vyučujeme německý jazyk. Při výuce německého jazyka pouţíváme
stejné učebnice jako u spádové školy v Horní Plané. Tímto umoţňujeme ţákům plynulé
navázání výuky na 2. stupni.
65
STAV ŠKOLNÍCH BUDOV
Budova ZŠ - V době hlavních prázdnin byla poloţena nová střecha a byla vyměněna podlaha
v dolejší třídě. Obě třídy jsou vybaveny polohovými lavicemi. Před školou je nový chodník a
nové zábradlí.
Budova MŠ - vybavení tříd je na velmi dobré úrovni a je postupně, dle finančních
prostředků, obměňováno a doplňováno. Ve třídě byly nainstalovány nové skříňky na hračky a
pomůcky. V min. škol. roce byly v MŠ a ŠD zakoupeny nové záclony.
Školní zahrada u MŠ je průběţně udrţovaná.
Ve ŠJ se dělají úpravy dle hygienických předpisů. Ve ŠJ je část nového nerez nádobí. Školní
jídelna a chodba s šatnou u kuchařek byla během prázdnin vymalovaná. Na podzim byla ve
školní kuchyni a jídelně vyměněna okna.
Do ZŠ Černá v Pošumaví dojíţdějí děti z osady Bliţná.
V ranních hodinách vyuţívají před začátkem vyučování školní druţinu.
Začátek vyučování je denně v 8.00 hodin.
Obě třídy ve škole jsou vybaveny polohovými lavicemi. Do obecního rozpočtu pro příští rok
navrhneme zařadit nákup nových skříní.
Jednu ze tříd pouţíváme jako tělocvičnu, vyuţíváme přírodních podmínek okolí obce. Za
příznivého počasí pouţíváme k výuce TV hřiště TJ, doskočiště na zahradě školy a k výuce
pracovního vyučování školní zahradu. V rámci výuky TV se zúčastňují ţáci 3. a 4. ročníku
plaveckého výcviku ve Volarech. Z organizačních důvodů se zúčastňují výcviku i ţáci
ostatních ročníků. Dopravu na výuku plavání hradí Obec Černé v Pošumaví. Samotný
výcvik dotuje z části ZŠ a rodiče hradí výuku ţákům 1., 2. a 5. ročníku.
Školní druţina je umístěna v budově Mateřské školy. Je vybavena vším, co děti potřebují
k odpočinku po vyučování. Za příznivého počasí chodí do přírody, ve zbylém čase se zabývají
různými výchovně-vzdělávacími činnostmi.
Druţina navazuje na práci školy, spolupořádá velké dopravní soutěţe a provozují další
aktivity.
SPOLUPRÁCE S OBECNÍM ÚŘADEM
Spolupráce s OÚ je na velmi dobré úrovni. OÚ zaplatil ţákům jízdné na kurzy plavání do
Volar. Má zájem, aby škola v obci fungovala. Kaţdému ţákovi, který zde dokončí ročník
přispívá 1 000 Kč na učební pomůcky. Velmi dobře se stará o budovy MŠ a ZŠ, coţ se
projevuje v jejich vzhledu.
ČINNOST MIMO VÝUKU
Návštěva divadelních představení ve spolupráci s MŠ.
Účast na tělovýchovných olympiádách.
Lipenský plaváček.
Dopravní soutěţ.
Dětský karneval v MŠ.
Super Star v ZŠ.
66
Přespání ţáků 4. a 5. ročníku ve škole.
Sběr starého papíru.
Sběr léčivých bylin a pomerančové kůry.
Akce školní mléko.
Plavecký výcvik Volary.
4 polodenní výlety do přírody.
Výlet na Hlubokou - ZOO + hadi
67
Výlet MŠ do Hořic na Šumavě – divadlo
Focení ţáků před koncem školního roku
Soutěţ ţáků 2. a 3. roč. Ajax
Vystoupení ţáků – senioři - Vánoční besídka, Den matek, Vítání občánků.
Pořádání ve škole Mikulášské besídky
Vánoční posezení u stromečku v MŠ i ŠD, v MŠ byla tato akce téţ pro rodiče.
Ve škole - rej čarodějnic
Opékání špekáčků – akce ZŠ i MŠ.
Konec školního roku - tradiční pohár – hotel Racek MŠ a Disco bar ZŠ.
ZŠ obsadila uţ po druhé 2. místo v soutěţi ve sběru papíru (Soutěţ s panem Popelou) - kaţdý
ţák byl odměněn věcným darem. V soutěţi Lipenský plaváček obsadil Václav Baloun 3.
místo. Zúčastnili jsme se také výtvarných soutěţí, kde jsme se umístili na předních místech:
1. Zvířátka a rostliny z Madagaskaru
2. Barevné jaro Iberia
3. Výtvarná soutěţ Hello- Školní mánie
SPOLUPRÁCE S RODINOU
Třídní schůzky provádíme čtvrtletně. Rodiče mají přístup do školy kaţdý den. Umoţňujeme
jim návštěvu školy i při vyučování. Průběţně informujeme rodiče o práci dětí a o jejich
chování. Kaţdý týden dáváme k nahlédnutí školní sešity domů. S většinou rodičů je
spolupráce dobrá.
Za protidrogovou prevenci a sexuální výchovu zodpovídají třídní učitelky. Ve videotéce školy
jsou kazety s touto tématikou.
Za BESIP odpovídá vychovatelka ŠD.
Dvě děti letošního pátého ročníku odchází do ZŠ Frymburk.
ZÁPIS DO 1. TŘÍDY
V únoru 2007 bylo zapsáno 8 dětí. Odklad školní docházky zaţádali 3 ţáci.
Pro školní rok 2007/2008 počítáme s těmito počty ţáků v ročnících:
1.p.r. – 5ţáků
2.p.r. – 7ţáků
3.p.r. – 7ţáků
4.p.r. – 7ţáků
5.p.r. – 6 ţáků
Celkový počet ţáků pro příští školní rok je 32 ţáků.
PRŮMĚRNÉ ZNÁMKY NA KONCI ŠKOLNÍHO ROKU V JEDNOTLIVÝCH ROČNÍCÍCH
Ţádnému ţákovi nebyla navrţena sníţená známka z chování a nikdo také neopakuje ročník.
Průměrné známky
Matematika Český jazyk Prvouka Něm.jazyk Vlastivěda
Přírodověda
1.p.r.
1,00
1,28
1,00
2.p.r.
1,14
1,28
1,00
3.p.r.
1,70
1,70
1,20
1,20
4.p.r.
1,40
1,20
1,20
1,00
1,20
5.p.r.
2,00
1,50
1,50
1.00
1,00
3 ţáci prospěli a 25 ţáků prospělo s vyznamenáním.
Ţáci 5.roč. se zúčastnili projektu Kalibro.
Výsledky:
úspěšnost našich ţáků
celostátní úspěšnost
Čj
72,4 %
47,4%
M
65,2 %
47,4%
68
HZ
PřZ
54,1 %
61,3 %
53,2%
59,8%
Ţáci 3. roč. se letos poprvé zúčastnili projektu Kalibro.
Čj
91,7%
M
67,2%
Prv
59,4%
Pedagogické rady se konaly čtvrtletně, zápisy jsou v knize.
Třídní schůzky se konaly kaţdé dva měsíce, umoţnili jsme návštěvy školy rodičům i v době
vyučování. Během celého školního roku nebyla vznesena vůči škole ţádná stíţnost ze strany
rodičů.
Spolupráce s MŠ byla dobrá. Vyučující 1.p.r. spolupracovala s učitelkami MŠ, provedly
společnou hodinu MŠ + 1.p.r. ZŠ. Učitelka MŠ byla přítomna při zápisu ţáků do 1.p.r. ZŠ.
Předškolní děti se zúčastňují návštěvy školy. ŠD vyrobila dárky na zápis do ZŠ.
Spolupráce učitelského sboru je na dobré úrovni, kolektiv zaměstnanců je pracovitý, nemáme
ţádné větší problémy.
K 31.12.2006 byla provedena inventarizace majetku školy. Po kontrole inventarizační komise
byly záznamy zaloţeny na Obecním úřadě a v materiálech školy. Stav majetku ZŠ činí 505
397,86 Kč.
Ve školní jídelně majetek činí 292 595,86 Kč
V mateřské škole
493 008,19 Kč
Ve 2. třídě jsou 4 počítače, které jsou napojeny na internet a jsou vyuţívány vyššími ročníky
k výuce a ke krouţku. V 1. třídě jsou 4 počítače, které se vyuţívají pro menší děti.
Koordinátorem ICT je Šárka Pajpachová. Během školního roku škola vypověděla smlouvu
firmě AutoCont OnLine a správce počítačové sítě je stal Petr Puţman.
Učebnice pro školní rok 2007/2008 byly objednány a dodány firmou ABC Prachatice.
V rámci dalšího vzdělávání učitelů navštěvujeme vzdělávací akce pořádané Národním
institutem v Českých Budějovicích a Zvas. Učitelky se proškolují k tvorbě ŠVP. 2 učitelky
celý školní rok navštěvovaly angličtinu. Šárka Pajpachová se zúčastnila kurzu Počítačová
grafika.
Všichni zaměstnanci i ţáci byli proškoleni v BOZP a PO, seznámeni se Zákoníkem práce a
provozním řádem pro zaměstnance.
VÝHLEDOVÉ CÍLE
Pokračovat v práci s dětmi na počítači.
Budeme se zúčastňovat tělovýchovných soutěţí.
Od měsíce října budeme odebírat pro ţáky ZŠ mléčné výrobky v akci „Školní mléko.“
Od září 2007 bude škola fungovat opět jako dvojtřídní s pěti ročníky.
V 1. ročníku budeme učit podle ŠVP – Škola pro všechny.
Ve škole je učitelka Mgr. Michaela Rokosová/ 2/, ředitelka Mgr. Věra Daňová/ 1/,
69
vychovatelka školní druţiny Šárka Pajpachová/ 3/ a školnice Irena Koritarová. Kolektiv
pedagogů a personálu školy udělají všechno pro to, aby výchovně-vzdělávací proces ve škole
v Černé v Pošumaví byl na stejně dobré úrovni jako v jiných, plně organizovaných školách.
Musíme rodičovskou veřejnost přesvědčit o tom, ţe práce ve spojených ročnících je sice
náročná na přípravu vyučujících, ale v ţádném případě se nesmí objevit nedostatky v celkové
úrovni vzdělání ţáka. Naopak absolventi vesnických malotřídek jsou samostatnější. Provoz
malé školy je sice nákladný, obec jej dotuje vysokými částkami, ale podobně jako na velké
škole děláme vše proto, abychom udělali pro ţáka a jeho rozvoj co nejvíce.
Rozpočet školy za rok 2006 přímých výdajů na platy, odvody, FKSP a ONIV 2 709 000Kč
(dotace od státu)
Dotace od OÚ 1 105 000 Kč.
Výroční zpráva o činnosti školy bude schválena školskou radou a zaslána Obecnímu úřadu
v Černé v Pošumaví a na zahajovací schůzce rodičů v roce 2007 s ní seznámíme rodiče našich
ţáků.
Zájmem učitelů, vychovatelky a personálu školy je připravit děti pro ţivot, co nejvíce je
naučit, předat jim své zkušenosti, dělat jim školu radostnou a bez problémů, tak, aby děti
chodily do školy rády.
/ s menšími obměnami převzatá Výroční zpráva o činnosti školy v Černé v Pošumaví/.
SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZÁLEŢITOSTI.
Vítání malých občánků.
Uţ se v naší obci stalo tradicí, ţe pravidelně dvakrát ročně probíhá v obřadní síni
Obecního úřadu jarní a podzimní Vítání dětí. To se uskutečnilo i v roce 2007, dětí se vítá stále
méně, protoţe se jich i méně rodí.
Na slavnostní akt který připravuje SPOZ, jsou pozvány rodiče a další příbuzní dětí,
které se budou vítat, ţáci většinou z Mateřské školy mají připraven program, slavnostní projev
a přivítání dětí do ţivota provede starosta obce a nakonec se provádí fotografování.
Děti dostávají v obálce 5 000 Kč, maminky obdrţí květiny a rodiče se podepíší do
pamětní knihy.
Vítání 24. března 2007
Na slavnostním aktu bylo přivítáno 6 dětí a to: Jan Císař - Jan Záškoda - Ondřej
Pompe – Lubomír Škabroud - Matěj Hampl a Gita Marková.
70
Vítání 3.listopadu 2007
Zde byli uvítány 4 děti a to: Nella Marie Balounová / rodiče Markéta a Václav
Balounovi/ - Adriána Králová / rodiče Eva Praţáková a Vladimír Král / - Dana Kaprálová
/ rodiče Dana Winzigová a Vladimír Kaprál / a Charilaos Ondráček / matka Ivana
Ondráčková/.
Příspěvek při narození dítěte.
Na návrh Sboru pro občanské záleţitosti schválili zastupitelé změnu pravidel
v poskytování příspěvků při narození dítěte.
Od roku 2007 získá nárok na příspěvek ve výši 5 000 Kč pouze to dítě, jehoţ matka bude mít
v době porodu trvalé bydliště v Černé v Pošumaví.
71
Změna státní sociální podpory.
K 1.lednu 2007 byl novelizován zákon č.117/1995 Sb., o státní podpoře a zákonů
souvisejících, čímţ dochází k řadě změn.
Změna konstrukce ţivotního minima / zákon č.110/2006 Sb./
Částky ţivotního minima
Pro jednotlivce
Pro první osobu v domácnosti
Pro druhou a další osobu v domácnosti
Pro nezaopatřené dítě ve věku – do 6 let
- 6 – 15 let
- 15 – 26 let
Kč
3 126,2 880,2 600,1 600,1 960,2 250,-
Dále se mění koeficienty pro nárok a výši výplaty dávek státní podpory, nově se rekonstruuje
příspěvek na bydlení, jsou změny v ţádosti o rodičovský příspěvek, kde nová výše dávky činí
7 582 Kč.
Podpora zaměstnanosti.
Evropská unie a Evropský sociální fond podporují zaměstnanost, tím, ţe poskytují
příspěvek obcím a organizacím neziskové sféry.
V roce 2007 bylo v naší obci v rámci tohoto projektu podpořeno 5 pracovních míst na
VPP za 103 950 Kč, z toho výše příspěvku z Evropského sociálního fondu činila 75%, tj.
77 963 Kč.
Pracovní místa byla zaměřena na úklid veřejného prostranství, údrţbu zeleně, čištění
místních komunikací a práce v obecních lesích.
Přínosem pro obec je sníţení nezaměstnanosti a udrţení čistoty a pořádku. Cílová
skupina uchazečů byla vytvořena z problémové skupiny, hlavně z uchazečů starších 50 let,
uchazečů do 25 let věku a o osoby pečující o dítě do 15 let věku.
72
REKREACE A SPORT.
Z fotbalového ţivota.
Ţáci a okresní přebor.
Od února trénují naši ţáci ve sportovní hale v Hořicích na Šumavě. Zúčastnili se
turnaje v Horní Plané, kde bojovalo osm druţstev a naši ţáci tam skončili předposlední.
Ovšem jiţ v druhém turnaji v Hořicích byli starší ţáci první a ti mladší ještě nezkušení,
poslední. Dále se ţáci zúčastnili přípravného zápasu v Nové Vsi, kde podlehli těsně 2.1.
Jarní část sezony zahájili v Křemţi a zvítězili 3:0. V 9.kole prohráli však vysoko 11:0
ve Větřní a byli v té době na 5.místě tabulky se 6 body.
V 1.kole prohráli doma s Holubovem 3:4, v 11.kole byli rovněţ neúspěšní a prohráli
s muţstvem Horní Plané vysoko 15:2. Stále zůstávají na předposledním místě se 6 body a
skore 30:66.
Ovšem ve 14.kole se zase vyznamenali a vysoko porazili Chvalšiny 18:1 a upevnili si tak
pátou pozici.
Podzimní soutěţ nového ročníku OPŢ však opět nezačala pro naše fotbalisty právě
nejlépe. Všechny zápasy prohráli a jsou na posledním místě tabulky, bez bodu a se skóre 7:28.
Ţáci v roce 2007.
Muţi a okresní soutěţ.
Muţi si pro svou přípravu zvolili zimní turnaj v Českém Krumlově na umělém
trávníku. Bylo to od nich poměrně odváţné, protoţe jako jediní byli z okresní soutěţe, jinak
byla dvě muţstva z okresního přeboru a další z 1.B a 1.A třídy.
Výsledky tomu pak samozřejmě odpovídaly, muţi prohráli s Novou Vsí 2:5, s Vyšším
Brodem 1:12, s Českým Krumlovem B 0:12, s Horní Planou 1:9 a s Kaplicí B 0:12. Pouze
s muţstvem Větřní hráli 2:2.Šlo však spíše o to, aby se muţstvo dalo dohromady a aby mělo
pohyb před soutěţí.
Muţi ještě pak sehráli zápas s fotbalisty Černého Dubu / 1:4/ a porazili muţstvo Hořic 3:1.
73
7.dubna začal první zápas, kdy muţstvo přivítalo doma fotbalisty Větřní B a
remizovalo 2:2. Bylo to 12.kolo OSM a naši fotbalisté jsou na 5.místě tabulky s 19 body a
skore 28:22.
Ve druhém jarním kole jeli naši hráči do Pohorské Vsi, ovšem zápas nebyl dohrán,
protoţe náš hráč, kapitán R.Prenner, inzultoval rozhodčího. Zápas tak skončil kontumačně 3:0
pro soupeře.
Ve 14.kole porazila Černá doma Vyšší Brod B v poměru 3:2, v 15.kole porazili
muţstvo Zdíků 4:2, dostali se na 4. místo v tabulce, mají 25 bodů, coţ je jen pět bodů od první
příčky.
V 16.kole ovšem prohráli ve Frymburku 0:11 a zase se posunuli na 5.příčku. Pak
prohráli v Dolním Dvořišti 0:4 a teprve v 19.kole porazili doma Hořice 8:4. V tabulce jsou na
6.místě s 28 body.
20.kolo pak přineslo remizu s Velešínem, kde dvakrát skoroval náš Karel Vrba a je
s 19 góly zatím nejlepším střelcem soutěţe.
V 21.kole porazili naši fotbalisté Přídolí 3:2, ovšem v posledním kole podlehli Křemţi 1:5,
skončili celkově na 6.místě tabulky s 32 body a skórem 52:60. Karel Vrba se stal s 22 góly
nejlepším střelcem soutěţe muţů.
Podzimní část nového ročníku OSM začala prohrou našich hráčů s Vyšším Brodem
v poměru 2:5. V dalším zápase hráli v Benešově nad Černou a zvítězili 5:2. Další zápasy
dopadly následovně: výhra nad Zdíky /Bujanov/ 4:0; prohra s Velešínem 1:8; výhra nad
Pohorskou Vsí 4:3; prohra ve Větřní 3:4; prohra doma s Frymburkem 1:8; prohra v Přídolí 1:5
a prohra doma s Křemţí 1:5. Po 11.kole jsou naši hráči na 8.místě tabulky s 9 body.
Posilovna – fittnes.
V budově mateřské školy je jiţ delší dobu místnost, která slouţí jako posilovna –
fittnes. Pro pouţití dosud slouţila řada různých strojů a nářadí jako např. rotopedy / 2 ks/,
cvičné lavice, ţebřiny, sady činek, horní a spodní kladka se sedačkou, posilovací stroj a
podobně.
Posilovna je rozměrově velká 5,30 x 9,85 m a vstupní chodba 2,05 x 3,70 m. Slouţí nejen
k posilování a utuţování svalstva místních muţů a ţen, ale probíhá zde pravidelně jednou
týdně realaxační, uvolňovací a na břišní svalstvo působící cvičení, které vede Ivana Badáňová
a jednou týdně se zde cvičí aerobik pod vedením Květy Bigasové.
V letošním roce se zastupitelé rozhodli, ţe vzhledem k vyšším poţadavkům
návštěvníků je potřeba posilovnu dovybavit. Obec na to získala dotaci od Jihočeského kraje
ve výši 70 tis. Kč, zbytek hradila ze svého rozpočtu a celkově tedy za 130 tis. Kč byla
provedena rekonstrukce a dovybavení posilovny. Potřebná technika byla zakoupena, např.
posilovací činky, ţíněnky, posilovací gumy, běhací pás, zrcadla a další. Součástí dovybavení
je i nová audiovizuální technika, především pro potřebu aerobiku a relaxačního cvičení. Nyní
je tedy posilovna vybavena nadstandartně.
Vše má v nájmu TJ Černá v Pošumaví a ta se stará prostřednictvím svých členů o
zajištění úklidu , pořádku a bezpečnosti.
Přece jenom je zde však málo místa a tak se počítá s tím, ţe po provedené rekonstrukci
půdního prostoru na Základní škole, kam se přestěhuje školní druţina, se místo pro posilovnu
potřebně rozšíří.
74
Autokemp V Olšinách.
Jiţ od samého začátku, co nastoupil nový nájemce p.Vozka, byl zpracován kompletní
projekt, který zahrnoval:
dostavbu sociálního zařízení
výstavbu nových sociálních zařízení
výstavbu vstupní budovy a infocentra
výměnu dřevěných chat za nové
nový vodovod
oplocení kempu
Obci se podařilo získat dotaci na výstavbu vstupní budovy a infocentra spolu s dalším
potřebným zázemím, jako je recepce, občerstvení apod. Dotace od Ministerstva pro místní
rozvoj činila 2 831 tis. Kč a protoţe předpokládaná výše celého díla byla kolem 5 mil.Kč,
musela rozdíl hradit obec. S nájemcem se jednalo o moţnosti předplacení nájemného na další
rok, čímţ by se uhradilo 1,2 mil.Kč.
75
Před zahájením výstavby bylo osloveno pět firem, které se zúčastnily veřejného výběrového
řízení a předloţilo své nabídky.Jedná se o firmy:
VIDOX s.r.o, U Poráků 511, Český Krumlov
Kohout Company s.r.o, Horní Planá 16
Povltavská stavební společnost s.r.o, Nádraţní 265, Český Krumlov
Sixl s.r.o, Vyšný 8, Český Krumlov
Bína s.r.o, Mojné 39
K hodnocení nabídek výběrového řízení byla jmenována komise ve sloţení: Věra Daňová,
Karel Strnad, Jakub Suchánek, Jan Voldřich a Jindřich Kunc, která vybrala jako nejlépe
vyhovující všem podmínkám firmu Kohout Company s.r.o.
V roce 2007 tedy byla nová vstupní budova s infocentrem, parkovištěm a dalšími
úpravami vystavěna. Celková cena činila 5,3 mil.Kč, přičemţ rozdíl mezi celkovou cenou a
poskytnutou dotací byl zaplacen zčásti nájemcem předplaceným nájemným a zbytek hradila
obec ze svého rozpočtu.
Pro příští období jiţ obec nepočítá s dalšími investicemi, spíše se uvaţuje o tom, ţe
více finančně zasáhne nájemce s tím, ţe se mu prodlouţí nájemné.
76
Z výstavby v autokempu V Olšinách.
Pronájem kempu Jestřábí I.
Obec vyhlásila výběrové řízení, protoţe pronájem kempu skončil 31.12.2006. Výše
ročního nájemného byla stanovena na minimálně 350 tis.Kčs a zaplacení nájemného za první
rok je nutné při podpisu nájemní smlouvy.
Bude-li zaplaceno nájemné v rozsahu cca 80%, bude obec hradit rekonstrukci chaty správce a
sociálních zařízení, nové oplocení kempu a rozšíření stání a přípojek pro karavany a
rekonstrukce stávajících.Investice tedy bude provádět obec v závislosti na výši zaplaceného
nájemného, běţnou údrţbu provádí nájemce.
Kdo se můţe přihlásit do výběrového řízení stanovují Všeobecné podmínky pronájmů
vybraného majetku Obce Černá v Pošumaví.
Nabídky podali:
Miroslav Baník – ve výši 535 tis. Kč
Pavel Hajný
- ve výši 500 tis. Kč s předplacením na 3 roky
Jmenovaná komise sloţená ze zastupitelů obce ( kde jsou všichni mimo Suchánka)
zkontrolovala nabídky a analyzovala je z hlediska splnění poţadavků stanovených ve
Všeobecných podmínkách pronájmu.Na základě této analýzy pak vyhodnotila jako
nejvhodnější nabídku Miroslava Baníka.
Na VT Jestřábí I. obec v roce 2007 provedla rekultivaci baţin, aby se rozšířila plocha
na kempování. Celá akce vyšla na 400 tis. Kč.
V dalším období bude pozornost obce napřena právě na toto tábořiště, chystá se velký projekt,
kde by měla být vystavěna vstupní budova s infocentrem, sociálním zařízením a další
infrastrukturou, která k tomu patří.
Před recepcí VT Jestřábí I.
77
Kemp Jestřábí I. – vize výstavby.
V následujících létech se počítá ve velkém rozsahu provést rekonstrukci a přestavbu,
spojenou s výstavbou některých nových zařízení.
V prostoru vjezdu do kempu se bude budovat novostavba, která bude obsahovat:
recepci, pokoj správce s vlastním sociálním zázemím, prodejnu s kuchyňkou pro přípravu
drobného občerstvení, dále skladové zázemí a kompletní hygienické zázemí.
Vedle této výstavby bude nutné provést rozsáhlé terenní úpravy, vybudovat parkoviště a
provést nové oplocení.
Předpokládané stavební náklady jsou ve výši 9 mil. Kč a dále cena za zpracovaný projekt činí
270 tis. Kč.
Zadní pohled na objekty, které by se měly dočkat výrazné změny.
Pronájem trţnice.
Na pronájem trţnice v Černé přišly zpočátku dvě nabídky, které byly téměř totoţné.
První od p. Trana z Vyššího Brodu a druhá od p. Hai Hoang Thank z Českého Krumlova.
Výběr nájemce se tedy prováděl obálkovou metodou. Zde nakonec podal nabídku pouze
Miroslav Tran z Vyššího Brodu, který nabídl cenu 231 tis. Kč za pronájem na období
července a srpna 2007. Zastupitelé tento návrh schválili.
Na vietnamské trţnici před koncem sezony.
78
Pronájem Letního kina.
Zastupitelé obce projednali a schválili záměr obce pronajmout areál Letního kina za
daných podmínek, a to: nájemné bude minimálně 10 tis.Kč za rok
- bude zachována základní funkce LK, tj.zajisti v červenci a srpnu
promítání filmů nejméně 5 dní v týdnu
- rozšířit vyuţití LK tím, ţe se budou organizovat další kulturní
akce v rámci „Léta v Černé v Pošumaví“
- garantovat řádnou správu a údrţbu areálu
Akce je organizována tzv.obálkovou metodou, z došlých nabídek pak zastupitelé vyberou
nejvhodnější.
Do výběrového řízení pak došly dvě nabídky a to od dosavadního nájemce Jakuba
Švejdy ( firma Švejdafilm) a dále od Umělecké agentury Vladimíra Rolčíka.
Zastupitelé pak schválili pěti hlasy proti čtyřem pronájem LK Umělecké agentuře. Bylo
konstatováno, ţe minulý nájemce se příliš nevěnoval údrţbě a opravám v LK a tak
zastupitelé, jeho v nabídce uvedenému zvýšenému úsilí při údrţbě a opravách, jiţ příliš
nevěří.
Vladimír Rolčík ve své nabídce uvedl, ţe LK nabídne minimálně 5 dní v týdnu po
celou letní sezonu ty nejlepší české a zahraniční filmy.
V prostorách LK se bude dále pořádat převáţná většina kulturních akcí v rámci „Léta v Černé
v Pošumaví“.
Před zahájením letní sezony bude provedena údrţba hlediště, promítacího plátna, přístupové
cesty a promítací budovy.
V jarních měsících byla provedena celková očista letního kina od veškerého haraburdí, které
tam za mnoho let nastřádali dřívější pronajímatelé, a to hlavně v prostorách kolem promítací
budovy. Zvětšil a zkulturnil se tím prostor pro diváky, kteří sedávají v posledních řadách
hlediště. Mnoho let neudrţované lavičky dostaly zaslouţený nátěr a v areálu kina byl
proveden výkop, do kterého byl poloţen nový kabel pro ozvučení. Ten původní se podařilo
překopnout firmě, která prováděla v jarních měsících výstavbu tanečního parketu. I
v promítací budově byl proveden generální úklid. Veškeré úklidové práce v jarních měsících i
následný provoz letního kina byl zajištěn rodinnými příslušníky.
79
Letní kino zahájilo provoz 3. července filmem Prázdniny pana Beana. Pravidelné
promítání filmů se uskutečnilo 5-6x v týdnu. Bylo promítnuto celkem 44 filmů, sezónu
ukončil 22. srpna film Účastníci zájezdu. Celková návštěvnost byla, oproti předchozí sezóně,
zvýšena o tisíc diváků. Počet diváků přesáhl číslo dva tisíce pět set. Tímto se naše kino
zařadilo ve statistice návštěvnosti letních kin jihočeského kraje na třetí místo, hned za Č.
Budějovice a Sez. Ústí.
Ve volných dnech bez filmového představení se v areálu kina uskutečnily taneční večery se
zajímavými hudebními skupinami. Největší ohlas i návštěvnost měla country skupina Drobka
– Schwarze z Českých Budějovic. Páteční odpoledne byla rezervována pro divadelní
společnost z Hosína, která dětem přivezla pět velmi zajímavých pohádek. Na taneční a
divadelní představení přišlo více neţ tisíc spokojených diváků. Bohuţel z místních obyvatel
bylo mezi nimi jen mizivé procento.
Ve dnech 3. a 4. srpna se v prostorách letního kina uskutečnil uţ druhý ročník
hudebního festivalu Lipnofest, zaměřeného především na mladou generaci. Hlavním
organizátorem byl Michal Rolčík. Na festivalu vystoupilo 11 kapel z celé republiky,
z místních kapel se prezentovali Pub Animals. Hlavním lákadlem pro návštěvníky byla kapela
100º C. Festival navštívilo 450 platících diváků.
Programy Letního kina.
V Letním kině bylo tuto sezónu promítáno daleko více českých filmů neţ tomu bývalo
dříve. To také přitáhlo mnoho diváků, protoţe se promítaly skutečně nejnovější filmy české
produkce.
Tak např. promítán byl Bestiář – Maharal – Grandhotel – Obsluhoval jsem anglického krále –
Vratné láhve – Kráska v nesnázích – Pravidla lţi – Tajnosti a Účastníci zájezdu, to znamená 9
filmů z 21 celkových.
Vstupné bylo většinou jednotné ve výši 70 Kč, začátky představení v 21.30 hodin.
Od letošního roku se také aţ do 20 července nehrálo o nedělích a pondělcích, protoţe turisté
prý přijíţdějí většinou spíše na víkendy a večer v neděli zase odjíţdějí. Účast v LK je pak
mizivá.
Pohled do promítací kabiny
80
POHYB
OBYVATELSTVA.
Narození dětí : v roce 2007 se v naší obci narodilo osm dětí, z toho 5 chlapců a 3 holčičky.
V lednu 2007 se narodily -
POMPE Ondřej
ŠKABROUD Lubomír
HAMPL Matěj
-
Muckov 18
Bliţná 1
Černá 36
V červenci se narodil
-
ONDRÁČEK Charilaos
-
Černá 100
V září se narodily
-
BALOUNOVÁ Nella Marie
KRÁLOVÁ Adriana
-
Černá 79
Černá 36
V říjnu se narodila
V listopadu se narodil
-
KAPRÁLOVÁ Dana
SZTRAPEK Ladislav
-
Černá 36
Černá 36
Úmrtí občanů: v roce 2007 zemřelo v obci celkem 16 obyvatel.
KOUTNÝ Zdeněk
- 5.ledna ve věku 63 let, dlouholetý zaměstnanec Státních
statků, po rozpadu pak krátce u Sodovkárny a poté aţ do důchodu ve Sběrných surovinách
Český Krumlov. Neodolal zákeřné rakovině.
ROSICKÁ Boţena
- 21.února ve věku 86 let, patřila mezi první dosídlence do obce.
GLOSER Zdeněk
- 11.března ve věku 59 let, naposledy řidič u firmy A.S.A,
podlehl srdečnímu infarktu.
HADRABOVÁ Marie
- 29.března ve věku 91 let, patřila k nejstarším občanům.
ŠČASNÝ Michal
- 29.dubna ve věku 30 let, zaměstnanec firmy A.S.A, údajně
uzavřel sázku o vypití většího mnoţství alkoholu naráz, coţ jeho orgány nevydrţely.
MUSILOVÁ Jana
- 20.května ve věku 77 let, dlouholetá kuchařka Státního statku.
HOREČNÝ Stanislav
- 20. května ve věku 72 let, dlouholetý ošetřovatel dojnic
v kravíně na Bliţné.
FLÍČEK Vladimír
- 2.června ve věku 68 let, z Mokré
ČERTICKÝ Jan
- 8.června ve věku 78 let, dlouholetý pracovník Státního statku,
býval i poslancem MNV.
MACHÁČOVÁ Marie
- 9.června ve věku 74 let, dlouholetá poštovní doručovatelka.
MACHÁČKOVÁ Marie
- 3.července ve věku 82 let, dlouholetá pracovnice
v Sodovkárně.
KLOUDA Miloslav
- 18.července ve věku 60 let, byl zde trvale hlášen, ale více jak
20 let zde neţil.
ONDRÁČEK Alois
- 23.července ve věku 91 let, jeden z nejstarších obyvatel obce,
v letech 1954 aţ 1960 byl předsedou MNV Černá v Pošumaví.
MATYSÍKOVÁ Eva
- 7.srpna ve věku 55 let.
SMOLEN Jan
- 8.října ve věku 61 let, dlouholetý řidič v Sodovkárně, po r.
1990 nájemce pláţe OASA.
ČERNÝ Josef
- 1.listopadu ve věku 70 let, dlouholetý pracovník Státního
statku.
81
V roce 2007 se tedy v naší obci narodilo 8 dětí, zemřelo 16 občanů, do obce se jich
přistěhovalo 24 a odstěhovalo celkem 16.
Stav obyvatel k 31.12. 2007 činí 810 občanů.
Z tohoto počtu je 334 muţů a 324 ţen, dále 124 dětí do 15 let ( 64 chlapců a 60 dívek)
a dále je 28 cizinců ( 20 muţů a 8 ţen).
V jednotlivých osadách ţilo: v Černé
634 obyvatel
vBliţné
86
v Mokré
34
v Muckově
28
v Pláničce
16
v Dolní Vltavici
12
Oproti roku 2006 se jedná o úbytek 17 občanů.
Dodatek mimo obec: dne 2.září 2007 zemřel ve věku 84 let pan Anton KINDERMANN
z Aigenu v Rakouské spolkové republice, který má velkou zásluhu na obnově většiny
církevních památek v katastru naší obce.Byl iniciátorem nejen hledání ztracených sakrálních
památek, ale zajistil i mnoho finančních prostředků od rakouských úřadů i sbrkami mezi
bývalými rodáky z naší obce.O jeho činnosti jsou jiţ v kronice zmínky, zejména v období
těsně po roce 1990.
Parte Antona Kindermanna
82
PRŮBĚH POČASÍ.
Data obce Černá v Pošumaví.
Zeměpisná délka
Zeměpisná šířka
14.1167°
48.7333°
Meteorologické údaje z let 1994 – 2002 / Meteor.stanice v Černé /:
Ø roční teplota
Ø roční sráţky
Ø relativní vlhkost
Roční suma slunečního svitu
-
6, 2°C
758, 6 mm
84,3%
1 630 hodin
Vývoj počasí v roce 2007.
Celý leden, únor a aţ do poloviny března bylo velmi příznivé počasí. Zima vlastně
vůbec ţádná nebyla, teploty nadprůměrné, sníh ţádný. Občas se sice jemně ochladilo, ale nic
to neznamenalo pro vývoj v přírodě. Veškeré jarní květiny na zahrádkách byly v první půli
března rozkvetlé, všechno rašilo a připravovalo se k rozvíjení. Přiletěli ptáci a začali se
připravovat na stavbu hnízdečka. V neděli 1.3 se však pomalu začalo ochlazovat a od pondělí,
ale zejména v úterý, padal intezivně sníh. Sám jsem měl jiţ zasázené nejenom ředkvičky, ale i
cibuli, mrkev a petrţel. Stromy jsme odkryli, prostě připravovali se na plný rozvoj jara.
Nenadálá zima, na kterou jsme nebyli v letošním období zvyklí, nás zaskočila. Snad se to
neprojeví na dalším růstu, protoţe současně i mrzne.
Toto počasí s ranními mínusovými teplotami trvalo aţ do konce března, i kdyţ poslední dny
se jiţ začalo oteplovat.
Nejstudenějšími dny byly: v lednu 26.1, v únoru 5.2 a v březnu 22.3. Naopak nejteplejšími
dny byly“ v lednu 10.1, v únoru 15.2 a v březnu 13.3. Měsíc leden byl od roku 1979 druhým
nejteplejším po roce 1994.
Nejcharakterističtějším dnem byl 18 leden, kdy se i nad naší obcí přehnal ničivý orkán / viz na
jiném místě/.
Celkem v prvním čtvrtletí sněţilo v 17 a pršelo ve 24 dnech.
Duben začal nízkými teplotami, coţ však trvalo jen první dekádu, pak aţ do konce
měsíce bylo pěkně a velmi teplo. Nejstudenější byl 4.duben a nejteplejší 13.duben, pršelo ve
čtyřech dnech.
Květen pokračoval ještě teplými dny, ale od 5.5 přišlo deštivé a studenější období,
které trvalo do 17.května, pak bylo opět příjemně s vyjímkou posledních tří dnů měsíce. První
bouřka přišla 12.5 a pak ještě 22 a 26.5.V měsíci celkem v deseti dnech pršelo.
Červen je moţno povaţovat za teplý měsíc z hlediska vývoje počasí v tomto roce. Ve
dnech 26 a 27 června bylo větrno, bouřky přišly 11.6, 21 a 22.6. Velmi teplý byl 20.červen,
pršelo ve 12 dnech.
Červenec začal deštivě a větrně, prakticky aţ do poloviny měsíce, pak přišly teplejší
dny. Ve dnech 24 a 25.7 bylo velice větrno, bouřky byly nad naším územím ve dnech 19.7 a
29.7. Nejtepleji bylo 17 července a nejchladněji 4.7, pršelo v 15 dnech.
Srpen začal teplou první dekádou, pak se mírně ochladilo, ale ke konci měsíce byly
opět teplé dny. Bouřky nebyly zaznamenány, pršelo v 11 dnech.
83
Září je moţno povaţovat za deštivý a studený měsíc, celkem v 17 dnech pršelo, od 3.9
do 12.9 neustále a pak znovu ještě intenzivněji od 25.9 do 29.9, kdy byla rovněţ bouřka.
Nejteplejší období bylo od 21 do 24.září, naopak 4.9 bylo nejchladněji. Celkově však bylo
září vůbec nejchladnější od roku 1986.
Říjen byl poměrně málo sráţkový, pouze v 5 dnech pršelo, ale i ve 4 dnech jiţ sněţilo.
Ranní teploty v průměru 3°C nad nulou a přes den polojasné, slunečné počasí, to byl obrázek
měsíce do 19.října. Tento den přišel první sníh, jemně sněţilo pak celé čtyři dny, ale mírné
zvýšení teplot jak ráno, tak přes den znamenalo, ţe se sníh neudrţel. Nejtepleji bylo 5.10 a
nejchladněji 20.10.
V listopadu pak znovu sněţí, za měsíc celkem 11x, ale i v 5 dnech pršelo. Nejhorší
počasí bylo od 6.11 do 15.11. Tento den jiţ leţelo 35 cm sněhu, postupně však, přestoţe byly
ráno mrazy, sníh přes den postupně mizel a ke konci měsíce ho bylo jiţ jen 5 cm.
Nejstudenějším dnem byl 17.listopad, kdy byly mrazy po celý den. Ke konci měsíce byly sice
mrazy jiţ velké / přes -10°C ráno/, ale přes den bylo slunečno. Přesto byl listopad spolu
s rokem 1986 nejstudenějším od roku 1979, od kdy provádím vlastní měření.
V prosinci pak v první dekádě často pršelo, celkem 6x, v měsíci i v 5 dnech sněţilo,
nejvíce mezi 12 a 15 prosincem.Od 17.12 aţ do konce měsíce byly ranní teploty poměrně
nízké, nejstudeněji bylo 22.12 / ráno -13°C a přes den -5°C/, nejtepleji bylo 7.prosince, kdy
rovněţ pršelo a foukal vítr.
Na vánoce bylo mrazivo, na Silvestra rovněţ a navíc sněţilo. Sněhu leţelo ke konci roku 5
cm.
Mrazy posledních dnů roku způsobily, ţe led na Lipenské nádrţi dosáhl slušných 20
cm tloušťky, hladina byla skoro beze sněhu, jen s popraškem a většinou jako zrcadlo. Tento
stav nebyl jiţ několik let a tak je samozřejmostí, ţe spousta lidí a zejména dětí toho vyuţila
nejen k hokeji, ale především k hromadnému bruslení. Po ledě se jezdilo, ale i chodilo
prakticky všude i k dříve nepřístupným ostrovům a ostrůvkům.
Rok 2007 byl v posledních čtyřech létech nejteplejší a nebýt studeného září a listopadu, patřil
by k velmi teplým rokům. Sráţkově byl téţ mírně nad průměrem dosavadních let.
84
Orkán nad naší obcí.
V odpoledních hodinách dne 18.ledna 2007 začal postupně zesilovat vítr.
Meteorologové varovali a vydali výstrahu, ţe od večerních hodin aţ do pátku 15 hodin se
přeţene nad územím České republiky silný vítr velikosti orkánu, tj. aţ 140 km/hodinu.
Postupně se vše vyplnilo a silný orkán během noci ze čtvrtka na pátek přešel i přes území naší
obce. V krátké době došlo k výpadkům elektřiny několikrát za sebou a aţ přibliţně do 22
hodiny byl výpadek proudu trvalý a byl odstraněn teprve aţ druhý den v pátek 19.ledna kolem
17.hodiny.
Tento orkán, který způsobil znatelné škody energetikům, ničivě řádil zejména
v lesích.Mnohaleté stromy se lámaly jako „sirky“, vyvracely z kořenů a vše způsobilo velkou
spoušt. Byly škody i na střešní krytině u několika domů v obci a řada menších škod na
majetku. Vítr, i kdyţ jeho síla poněkud polevila, trval aţ do nedělního večera 21.ledna.
Byl jsem se v neděli podívat jen několik metrů od svého domu, kolem „Malého
jezera“ směrem k ATC V Olšinách. Při té příleţitosti jsem napočítal 28 stromů zpřeráţených
nastojatě, mnoho stromů podél cesty vyvrácených, ale především 30 statných smrků
poloţených na zemi přímo v areálu kempu. Podle vyjádření některých občanů jsou škody
v lesích v okolí obce obrovské.
Orkán, který dostal jméno Kyrill působil škody v celém jihočeském regionu, vše, co
nebylo řádně připevněno bral orkán ssebou, lámal a vyvracel stromy. Téměř dvě třetiny
regionu postihlo na dlouhé hodiny přerušení elektrické energie. Ve fotogalerii kroniky je
velké mnoţství fotografií ukazujících ničivou sílu orkánu, na konci kapitoly Počasí uvádím
pár ukázek.
Opatření hejtmana.
Hejtman Jihočeského kraje vydal v souladu s rozhodnutím vlády o bezpečnosti České
republiky, opatření pro Jihočeský kraj. Jelikoţ v souvislosti s orkánem Kyrill vznikla krizová
situace byla vydána některá opatření: - zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob v lesích na území,
kde je vyhlášen nouzový stav, s vyjímkou osob provádějících likvidační práce, zastavení
jiných těţeb a provádění terénních prací pouze nezbytných pro zmírnění a odvrácení
veřejného ohroţení.
V Českých Budějovicích 24.ledna 2007
85
Ukázky - nahoře z ATC V Olšinách, dole na Jestřábí
Ničivá síla orkánu – v Letním kině.
RŮZNÉ.
Oslavy 115 let trati České Budějovice – Nová Pec.
Dne 4.července 2007 proběhly pod záštitou Jihočeského kraje a generálního ředitele
Českých drah oslavy 115 výročí této trati.V kaţdé stanici, která byla určena, vlak, který vezl
prominentní hosty, zastavil a jednotlivé obce zajistili doprovodný program. Bylo přímo
určeno, ţe doprovodný program zajistí obce Křemţe, Český Krumlov, Černá v Pošumaví a
Nová Pec.Občerstvení do vlaku připravila firma Lucullus. Účast přislíbila i tehdejší
ministryně školství Dana Kuchtová, která se však nakonec nedostavila.
Vlak odjíţděl ze stanice České Budějovice v 9.50 hodin a do stanice Černá
v Pošumaví přijel ve 13.53 dodin. Zde nejen, ţe načerpal zásoby vody a uhlí, ale probíhal zde
aţ do jeho odjezdu ve 14.40 hodin doprovodný program.
86
Slavnostní uvítací projev přednesl starosta obce Jan Voldřich, který byl samozřejmě
jako VIP pozván .
Pozvánka pro starostu obce Černá v Pošumaví.
jízdenka pro VIP.
Projev starosty:
Váţení hosté, váţení cestující, dámy a pánové
Dovolte, abych Vás přivítal na vlakovém nádraţí Černá v Pošumaví při příleţitosti oslav
115.výročí trati České Budějovice – Ţelnava, dnes Nová Pec.Ač se nacházíme na území města
Horní Planá v osadě Hůrka, toto nádraţí si zachovalo původní název Černá v Pošumaví. Na
to, ţe má obec Černá v Pošumaví vlakové nádraţí, jsme náleţitě hrdi.
Stavbou a zprovozněním trati České Budějovice – Ţelnava se lidem otevřela
zapomenutá jihočeská a šumavská zákoutí, která jsou dnes zajímavá a poutavá pro všechny
návštěvníky, z ciziny nevyjímaje.
Jen obchodní a průmyslový ruch se jiţ bohuţel z této trati vytrácí. Při otevření trati
3.července 1892 se v tehdejší stanici Schwarzbach – Hůrky dostalo zvláště slavného přivítání
od ředitele schwarzenberských grafitových dolů, které se rozprostíraly na levé straně dráhy a
patřily ve své době k nejslavnějším na světě. Vytěţená tuha byla vyváţena zejména do Anglie
a Porýní a pochopitelně po postavení ţeleznice přešla doprava tuhy na koleje.
Rovněţ dnes se snaţíme o důstojné přivítání slavnostního vlaku k 115.letům naší trati.
Přesně dnes 4.července před 115.lety byl zahájen pravidelný provoz v úseku Kájov – Ţelnava
a začal čilý pohyb v pošumavské oblasti. I dnes do Černé v Pošumaví, na Lipensko, přijíţdí po
této trati mnoho návštěvníků.
Chtěl bych Vás z tohoto místa pozvat k návštěvě naší obce, kde si určitě kaţdý najde
místo k svému odpočinku nebo sportovnímu a kulturnímu vyţití.
Závěrem Vás chci pozvat k malému občerstvení a sledování plnění parní lokomotivy
vodou a uhlím.
Vítejte v Černé v Pošumaví.
87
1 – zastávka připravená na příjezd vlaku
2 – slavnostní projev starosty obce
3 – se starostou Českého Krumlova Lubošem Jedličkou
4 – hasiči doplňují vodu do lokomotivy
Hry barevných v Bělotíně.
Vybraní zástupci z naší obce se jiţ několik let scházejí se zástupci obcí, které nesou
název některé barvy. Vedle naší černobílé obce jsou to zástupci dalších černobílých –
Bělotína a Černotína, barevné jsou pouze Ţlutice.
V roce 2007 byl sraz t. zv. barevných v Bělotíně, který se nachází u Hranic na Moravě.
Reprezentanti obce manţelé Voldřichovi, Štěrbovi, Kantorovi a Koudelkovi se tedy vydali na
toto tradiční setkání. Odjeli v pátek 22.června odpoledne a v podvečer je jiţ očekávali
pořadatelé z Bělotína spolu s ostatními účastníky z Černotína a Ţlutavy. Ubytovali se
v pěkných třídách zdejší školy a protoţe pršelo, byli zvědavi, jak proběhne příští den.Ráno
však svítilo sluníčko a tak absolvovali rozcvičku,
88
dopoledne proběhlo soutěţení druţstev ve veselé olympiádě, kde druţstvo naší obce obsadilo
třetí místo. Ještě před obědem si prohlédli celou základní školu a úplně nově
zrekonstruovanou mateřskou školu.
Odpoledne pak podnikli výlet po stopách větrné a vodní energie, navštívili větrný mlýn
v Patrutovicích a vodní mlýn ve Stříteţi. Krátký, ale vydatný déšť však tento výlet nemohl
pokazit.
Zástupci se téţ zúčastnili otevírání víceúčelového výletiště v Patrutovicích, kde hasiči
předvedli zásah v dobových uniformách.
Nedělní dopoledne pak strávili ve výrobně kachlových kamen v Tošovicích, pak ještě
navštívili zábavní park, svezli se na bobové dráze a nastoupili cestu k domovu.
Kromě výše uvedených, většinou manţelských párů, se soutěţe občas zúčastňují i
někteří jiní mladí lidé, např.z řad fotbalistů a někdy dokonce jen ten, kdo má zrovna
v uvedený termín čas.
Tato soutěţ je spíše jakási zábavná olympiáda, není zvlášť fyzicky namáhavé, ale menší
zručnost a obratnost je nutná.
Další, v pořadí 8.ročník Her barevných bude v roce 2008 uspořádán v naší obci –
Černé v Pošumaví.
Mezinárodní veřejný plavecký závod.
V Dolní Vltavici se dne 4.srpna 2007 konal mezinárodní veřejný plavecký závod,
který se skládal ze dvou disciplín:
1/
Český pohár - kde závodili mladší ţáci na 1000 m, starší ţáci na 3000 m a
dorost a dospělí na vzdálenost 3 500 m
2/
Mezinárodní závod pro veřejnost – mladší ţáci plavali na vzdálenost 500 m, starší ţáci
na 1000 m, dorost na 1500 m a dospělí na 3000 m.
89
3/
Hlavní závod – který probíhal po okruhu na vzdálenost 5000m.
Součástí plaveckých závodů byl doprovodný program, kde se konal Akční den se
záchranáři. Zde byly ukázky výcviku kynologů, jachtařů a Kiteboard škola.
Celníci na trţišti.
V prostoru podél cesty vedle Autokempu Jihočeského automotoklubu nabízejí jiţ od
roku 1990 své zboţí vietnamští obchodníci. V zásobách mají nepřeberné mnoţství především
textilních výrobků, ale i dašího spotřebního zboţí. Ţe se nejedná vţdy o kvalitní výrobky, to
se ví jiţ dlouhou dobu a také kontroly zatím velký rozruch nezpůsobovaly.
Teprve letos v červenci / 28.7/ vtrhli na trţiště celníci a začali zabavovat padělané
značkové zboţí. Výsledkem akce bylo zajištění celkem 889 ks padělků textilních výrobků,
hodinek, výrobků koţené galanterie a elektronických her. Jednalo se o 646 ks textilních
90
výrobků renomovaných značek, 59 ks hodinek, 46 ks výrobků koţené galanterie a 138 ks
elektronických her. Celková škoda způsobená majitelům ochranných známek by v případě
prodeje činila 1 370 120 Kč. To vše bylo pouze u dvou stánků, majitele ani jednoho z nich se
nepodařilo zjistit.
Závod přátelství České Budějovice – Linz.
Cyklistický závod, který se jiţ několik let opakuje, byl nazván závodem Přátelství.
Tentokrát vedl přes tři státy, tedy přes ČR, Rakousko a Německo, byl třídenní a odstartoval
7.září ve 13 hodin z náměstí v Českých Budějovicích.Trasa vedla přes Křemţi, Volary, Horní
Planou a pak přes naší obec, kde se prvních 13 závodníků objevilo kolem 15 hodiny. Za nimi
asi po 10 minutách přijel hlavní peleton a pak ještě několik závodníků po pěti minutách. V té
tobě byla doprava přes naší obec úplně zastavena, řízena příslušníky Policie a teprve za
posledním závodníkem se vše vrátilo do normálních kolejí.Etapa, která vedla přes naší obec
pak končila v Bad Leonfeldenu a měřila 163 km.Celkem byl závod tříetapový, dlouhý 447 km
a končil na rakouském Hinterstaderu.
Závodu se celkem zúčastnilo 23 týmů, nejvíce z Rakouska, Českou republiku reprezentovalo
22 závodníků.
Porovnání spotřebních cen některých výrobků a sluţeb v Kč.
Vý r o b e k
Pšeničná mouka polohrubá
Chléb konzumní
Hovězí zadní bez kosti
Šunkový salám
Kuře kuchané
Mléko polotuč. trvanlivé
Vejce čerstvá
Máslo čerstvé
Pomeranče
Cibule
Brambory
Cukr krystal
Polévka gulášová
Hovězí guláš
Káva turecká
Pivo 10º
Hnědé uhlí
Zákonné poj.mot.vozidel
Měr.jed.
kg
kg
kg
kg
kg
kg
ks
kg
kg
kg
kg
kg
porce
porce
porce
0,5 l
0,1 t
rok
XII/1997
10,29
16,20
134,36
135,94
65,27
15,15
2,86
107,27
27,15
15,18
7,05
16,38
12,13
33,50
9,78
9,55
120,28
1 212,00
XII/ 2007
11,90
23,25
140,00
120,00
69,90
18,90
2,80
138,00
34,50
14,21
11,25
21,90
22,00
65,00
18,00
18,00
260,00
4 000,00
Rozdíl v %
16
44
4
- 12
7
25
-2
29%
27
-6
60
34
81
94
84
88
116
230
Údaje v této tabulce jsou převzaty z internetu a značí jen přibliţnou orientaci, údaje z roku
1997 jsou průměrné a z roku 2007 jsou průměrem nejniţších cen, namátkově zjišťovaných.
Pro porovnání - průměrná nominální mzda:
-
za rok 1997
3.čtvrt.2007
=
=
11 017 Kč
21 470 Kč
91
INFORMACE
O ČINNOSTI KRONIKÁŘE.
Informace o mé činnosti v roce 2007.
Hlavní náplní kaţdého kronikáře je zdokumentování stavu událostí a průběhu
veřejného ţivota v příslušném roce.Znamená to, ţe je nutno stále sledovat veškeré dění během
roku a některých akcí se i zúčastňovat, sledovat a uchovávat výstřiţky z denního tisku,
sledovat zasedání zastupitelů obce a v současné době i dění v obci za pomoci internetu. Práce
na kronice mi zabere velké mnoţství volného času, mnoho hodin strávím na Obecním úřadu,
kde se dozvím mnohé zajímavosti a zejména získám fotografie, které obec téměř ze všech
akcí pořizuje. Při vlastní práci pak pracuji s fotografiemi, některé od občanů získané naskenuji
a zařadím pak jednotlivé do textu kroniky a z ostatních vytvořím fotogalerii.
Vedle toho, přepisuji do elektronické podoby jiţ dříve napsané kroniky, aby mohly být
přístupné na internetových stránkách.
Do pravidelného měsíčníku obecního Zpravodaje pak přispívám svými články a ke konci roku
jsem začal psát i do celostátního tisku.
Svou pomoc poskytuji i mnoha dalším osobám, zejména studentům pro vypracování
jejich závěrečných prací, ale i řadě dalších, kteří se zajímají o různé podoby historie naší
obce, anebo shánějí rodokmen, či chtějí vědět různá čísla z historie.
30 let kronikářské práce.
Před 30 ti lety, dne 1.června 1977 byl ing.František Záhora ustanoven kronikářem
obce Černá v Pošumaví.V té době nebyly k dispozici ţádné staré kroniky a tak začal úplně od
začátku, hledal materiály o historii a o všem co se týkalo naší obce.Především však začal
zapisovat události jednotlivých let a to počínaje rokem 1976.Činnost kronikáře vykonával aţ
do poloviny roku 1990, kdy v souvislosti s pracovním vytíţením poţádal o uvolnění z této
funkce.Za tuto dobu však sepsal ručně redisperem 726 stran formátu A3 a shromáţdil
nespočetné mnoţství výstřiţků, týkajících se naší obce, fotografií a dalšího materiálu.
Po volbách v roce 2002 byl poţádán vedením obce, aby opět pracoval jako kronikář, na coţ
jiţ jako důchodce přistoupil.Zpětně pak sepsal všechny chybějící roky od r.1990 a pokračuje
dosud.Za toto období sepsal, nyní jiţ na počítači, celkem 1 063 stran textu a vloţených
fotografií.Veškerá tato práce je k dispozici na internetových stránkách Obce Černá
v Pošumaví.Vedle své vlastní činnosti přepsal i přeloţené staré německé kroniky a v současné
době pracuje na přepisu své první ručně psané kroniky.Fotografie, které byly k dispozici,
kronikář skenuje a ukládá do paměti počítače, stejně jako ukládá i fotografie, které byly
pořízeny obecním digitálním fotoaparátem.V současné době je k dispozici u kronikáře celkem
6 040 fotografií, které rozdělil tématicky a nahrál na CD nosiče.
Vedle této práce pravidelně přispívá do Zpravodaje obce, od r.2002 to bylo jiţ 55
článků.
Období 30 ti let je slušná doba a nebýt onoho přerušení, byl by to pořádný důvod
k oslavě. I přesto však je nutno za tuto zásluţnou práci pro obec ing.Františku Záhorovi
poděkovat a popřát mnoho úspěchů a zdraví pro vykonávání kronikářské práce i v dalším
období.
Jan Voldřich, starosta obce Černá v Pošumaví.
92
Články ze Zpravodaje Obce Černá v Pošumaví.
Pohled do historie – Škola v Bednářích./čerpáno z www.kohoutikriz.org./
Vzpomínka na školu v Bednářích je jednou z kapitol knihy
Pfarrgemeinde
Höritz
im
Böhmerwald
und
seinePassionspiele. Přeloţil ji Jan Mareš z Jihočeské
vědecké knihovny. Z této vzpomínky jsem vybral některé
statě a uspořádal tento článek.
V roce 1896 byla v Bednářích, místu leţícím takřka
uprostřed kruhu vsí a samot – Muckov, Kramolín, Cichalov,
Rybáře, Hostínova Lhota a Kozí vrch – s milostivým
„schválením nejvyššího panovnického domu“ zbudována
škola a 26.listopadu t.r. slavnostně vysvěcena.
Vzpomínku na školu v Bednářích napsal Mudr. Ernst Kurz, který byl synem ředitele školy
Heinricha Kurze, který ji vedl v letech 1918 – 1938.
Prvním ředitelem po zaloţení byl Franz Skopek, pak Adolf Blaha, následoval Heinrich Kurz a
poslední za války a těsně po ní byl Karl Rheder. Aţ do doby zaloţení školy v Bednářích
museli děti chodit do Hořic. Z Hořic musel i tak všechno, co takový vesnický učitel
potřeboval, přinést
v batozích a taškách. Hodinová chůze byla často namáhavá a lopotná, zejména při
překonávání tzv.“lopotného vrchu“. V Bednářích tehdy nebyl ţádný krám, ţádný řezník ani
pekař. Proto se vyplatila nedělní a sváteční cesta do kostela v Hořicích, ale často i do stejně
vzdálené Černé či Světlíka. Cesta při níţ škola stojí spojuje právě obce Černou a Světlík.
Jezdíval po ní tam i zpět povoz s pivem z Černé do Světlíku a nechával cestou několiklahví
piva a pro nás kluky vytouţenou sladkou limonádu, zvanou u nás „praskačka“ podle bublinek
šumivě praskajících po otevření uzávěru. Přitom jsme se mohli dosytosti napít zadarmo dobré
čisté vody ze studny, kterou čerpala dřevěná pumpa hned vedle školní budovy. Cestou kolem
školy hnávali pasáčci za horkých letních dnů dobytek na pastvu a obchodníci s dobytkem
právě nakoupené kusy k řezníkovi na poráţku. Z podzimních mlh se vynořovaly povozy
Hořických, kteří si na „obecním“ vyrýpanou a přes léto nasušenou rašelinu odváţeli
v borkách domů na zimní otop.
Jednou do roka nastávalo skutečné oţivení – to kdyţ nejdůstojnější pan prelát z kláštera ve
Schläglu projíţděl kolem k vizitaci do Frymburka a do Světlíku, které podléhaly církevní
správě v rakouském Mühlviertelu. Sbíhali se děti i dospělí, poklekali do prachu cesty a
očekávali, ţe se jim od vzácného hosta dostane účinného poţehnání.
Přece jenom ale hospodu jsme tady měli. Stála trochu stranou blízkého Muckova na okraji
lesíka cestou do Pláničky.Po chalupě se tam říkalo „trakař“. Bývalo tu o sobotách a nedělích,
jakoţ i o svátečních i jiných tancovačkách často opravdu náramně veselo.
Neznámí rodáci . / čerpáno z www.kohoutikriz.org/
V minulém Zpravodaji jsem popisoval vzpomínky MUDr. Kurze na svoje mládí a školu v
Bednářích.
Chtěl bych navázat na toto téma a naše čtenáře seznámit i se vzpomínkami dalších našich
rodáků. Jedním z nich byl i Josef Reif, který se narodil v roce 1883 v obci Jámy.
V dospělosti se jako novinář věnoval vlastní literární práci, psal vlastivědné články i
„rodinné“ povídky a o svém rodišti vydal drobnou historickou monografii, viz dále.
Vzpomíná na rodnou obec Jámy, která neměla český název a v první historické zmínce zněl
název německy Cholgrueben a značí vlastně „Holzkohlgruben“, tj. dřevěnouhelné doly“. V
93
místním nářečí měla obec navíc podobu Kulgriam. /Jámy jsou poprvé uváděny v r. 1530, kdy
spolu s Pláničkou a Novou Vsí patřily ke klášteru Vyšší Brod – F.Z. /.
Josef byl jediným dítětem Franze Reifa a jeho ţeny Marie, po chalupě se u nich v čp.2 říkalo
„Langpalli“.
Ves tehdy příslušela k Pláničce a k faře v Černé v Pošumaví a koncem dvacátých let
minulého století v ní ţilo 33 německých obyvatel, v celé obci tj. s Pláničkou a Novou Lhotou
zde bylo dohromady 220 obyvatel.
Josef Reif po vychození školy se jako selský synek zapojil aktivně do rolnického hnutí
soustředěného kolem budějovického listu Dorfbote /tj.Posel venkova/. Neděli co neděli
objíţděl německy mluvící vsi po celých
Sudetech s heslem „Bauern, seid einig!“ /Sedláci, buďte jednotni /.
V r. 1911 přednášel Josef Reif v Černé o melioracích a regulaci Olšovského potoka,
jeho přednáška se pak stala podnětem k zahájení přípravných prací k zaloţení Vodního
sdruţení v Černé.
V r. 1913 převzal řízení listu Dorfbote a po válce se stal krajským důvěrníkem nově
zaloţeného Svazu rolníků. Působil v zemědělsko-lesnickém sdruţení Böhmerwald – Süd.
V r. 1925 mu v nakladatelství Moldavia vyšel i politický spis zastávající stanovisko
tzv.“hospodářských stran“. V témţe roce mu v tomtéţ nakladatelství vychází výše uvedená
historická monografie“ Ein Stück Heimatgeschichte“, ze které je následující výběr:
„Šumavská rychta pláničská“ vznikla odloučením tzv.“devíti vsí“, kterými byly ( uváděno
českým názvem): Šebanov, Kondratice, Cichalov, Hostinova Lhota, Mýtina, Vojslavy,
Drahoslavice, Tatry, Skláře, které vznikly na území vyšebrodského kláštera, patřící někdy obci
Hořice na
Šumavě a dále osad Muckov, Rybáře, Jámy, Plánička a Nová Lhota od rychty hořické ke dni
10.ledna 1633.
Pláničská lesní rychta zahrnovala území, které aţ na několik vyjímek bylo osídleno zásluhou
vyšebrodského kláštera poté, co je získal ve sporu s klášterem Zlatá Koruna. Vyššímu Brodu
připadla třetina území a v letech 1500 – 1530 zde začaly vznikat vsi „lesní rychty“.
V čele rychty stála dlouhá řada rychtářů, prvním byl v r.1633 Georg Pröll z Pláničky,
dále např.Oswald Wenzl z Pláničky byl rychtářem 33 let /1729 – 1762/. V bouřlivém roce
1848 nebyl rychtářem nikdo jiný neţ dědeček autora, Josef Reif st. z Jam.
(uváděný název Šumavská rychta pláničská byl zaveden teprve v r.1918, do té doby byla
Plánička jen Klein-Planles – pozn.)
Tento skutečně vitální člověk zemřel však nečekaně brzy, v r.1929 ve svých 36 letech v
Českých Budějovicích. Čtyři dny nato však jeho tělo v rakvi donesli sousedé na hřbitov do
Černé v Pošumaví /dnes pietní místo před Ubytovnou TJ/, aby spočinulo v rodné zemi.
Velikonoce přicházejí !
Z křesťanského hlediska jsou velikonoce většími svátky neţ vánoce a jiţ od dávných
dob byly také s patřičnou úctou takto slaveny. Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota, to
byly dny, kdy se prováděly jen ty nejnutnější práce a pilně se navštěvovaly všechny církevní
obřady.Mnoho starších lidí, i já sám, si pamatujeme jak jsme chodily od Zeleného čtvrtka do
Bílé soboty s řehtačkami po vesnici, pamatuji, jak jsem drţel jakousi „stráţ“ u hrobu Jeţiše
Krista, který chodili navštěvovat snad všichni lidé ve vsi. Tyto velké svátky se postupem doby
staly jen „svátky jara“ a tak jako svátky vánoční, jsou jiţ téměř od počátku roku připomínány
ve všech supermarketech, především z hlediska obchodního byznysu.
Pojďme tedy trochu zavzpomínat a připomenout si jak se velikonoční svátky slavili
v naší vesnici dříve, tak jak je to zapsáno v obecní, německy psané kronice.
94
„Jiţ nějakou dobu před velikonocemi přebírá jeden starší školák cvičení dorostu.Hoši se
odpoledne shromaţďují u tírny lnu a zde jsou svým učebním mistrem zaučováni do umění
„řehtání“. Začátek, konec a pěkně řehtat do taktu, to musí klapat; potom se musí dobře naučit
motlitby a říkánky. Na Zelený čtvrtek v poledne vykročí poprvé dobře seřazeni se svými
klapačkami, řehtačkami a řehtavými trakářky přes vesnici ke kostelu, ohlašujíc čas k motlitbě.
Před jednotlivými domy se na znamení svého vůdce zastaví a celý sbor hlásí:“My zvoníme,
my zvoníme andělský pozdrav, ţe se musí kaţdý katolický křesťan modlit!“. U kostelních
vrat se potom pomodlí andělský pozdrav.
Odpoledne na Velký pátek kolem třetí hodiny „zvonili“ v jednotlivých domech a
odnášeli si výsluţky, nejčastěji vajíčka a peníze. Jejich vůdce pak prováděl dělení, ale ne
rovným dílem, ale podle „ranku a stáří“. Hoši na Bliţné dokonce obcházeli vesnici na Bílou
sobotu znovu a vybírali si za svou práci další odměnu, zejména vejce.
Na Bílou sobotu po setmění se sešlo veškeré obyvatelstvo, protoţe se konala slavnost
Vzkříšení.Přicházeli i přespolní, vyrukovali hasiči z Černé a Pláničky, hrála hudba a všechna
okna zářila jasným svitem svíček.
Ve večerních hodinách na Bílou sobotu nebo také na velikonoční neděli, chodili
chasníci jednotlivě i ve skupinách k oknům loţnic děvčat pro malovaná vejce, která byla
dávána v párech a jenom, kdyţ dárkyně chtěla vyjádřit, ţe s uvedeným chasníkem nechce nic
mít, dala mu vejce nepárová.Takový dar většinou chasník hned dárkyni vrátil.
Vyvolený dívčina srdce se rovněţ stavěl u jejího okénka a to samozřejmě sám, aby si vzal
velikonoční balíček. Ten obsahoval mimo různými průpovídkami popsaných vajíček, také
několik koblih, kus bábovky, pytlík na tabák s malou hlavou k dýmce,dříve ještě i pěkně
vyšívaný náprsní šátek, nyní je místo něho kravata.
Po sesbírání vajec odchází chasníci do hospody a zde s vejci závodí a to většinou
házením mincí na vejce anebo koulením vajec.
Na velikonoční pondělí bývalo pak zvykem zastrčit do osení obilí po třech kříţcích z
větviček vysvěcených na Květnou neděli, aby se obilí dobře dařilo. Přitom bylo obilí
vykropeno svěcenou vodou.“
Z tohoto výňatku z kroniky je vidět, ţe slavení velikonoc v naší obci sídlícími
německými občany, bylo téměř totoţné s tím, které známe i my z vnitrozemí jiţních Čech.
Dnes nám tyto dřívější zvyky pouze připomínají , ţe doba značně pokročila, přesto
bychom úplně zapomenout neměli a ve svých srdcích si něco ponechat.
Na skok do našich osad.
Kdyţ jsem rozmýšlel jaký článek napíši do dalšího čísla našeho Zpravodaje,
vzpomněl jsem si na to, jak téměř všechny strany a sdruţení, které kandidovaly do
zastupitelstva obce, prohlašovaly, ţe je třeba věnovat více pozornosti i osadám.
Protoţe uţ tradičně patří mezi největší osady Bliţná,začnu tento jakýsi seriál právě u této
osady. Uţ také vzhledem k tomu, ţe jsme na Bliţné strávili 11 let a stále ji povaţuji jaksi za
svou. V té době měla Bliţná / 1974/ celkem 124 lidí, ţivot tam probíhal tak jako všude v té
době, fungovalo zemědělství a tak byl kolem stále „frmol“.Mimochodem, Bliţná patřívala
vţdy v 70 létech, na úseku ţivočišné výroby, k nejlepším nejen v okrese, ale i v krajském
měřítku, v blíţenském kravíně byla většina dojnic zapsána v plemenné knize a výsledky
v dojivosti často dosahovaly republikové špičky.
Nutno přiznat, ţe i dobové oganizace, typu Občanský výbor, si na Bliţné vedly nejlépe
ze všech osad a to ne proto, aby se snad někomu zalíbily, ale aby si zlepšily ţivotní prostředí
ve svém okolí. A ţe se musely vykazovat závazky a dělat různé brigády, to uţ patřilo právě
k oné době.Výsledkem bylo, ţe na Bliţné byl vţdy vcelku pořádek a lidé si prostranství
udrţovali sami.
95
V té době byl na Bliţné pouze obchod ve starém, dnes neexistujícím domě a aţ v roce 1972 se
mohla prodavačka paní Kiněvová přestěhovat do nového.Vedle obchodu stála i pěkná
kaplička, která se bohuţel musela zbourat.
Doba se změnila a tím pádem i ţivot na Bliţné, přesto je v osadě stále pořádek.Navíc
zde mají pěknou restauraci, kde je příjemné posezení a kde pořádají i taneční zábavy.Lidé,
které jsem znal zestárli anebo odešli a mladí ţijí dnes podle svých představ.Samozřejmě, ţe
došlo i poklesu obyvatel, Bliţná měla ke konci roku 2006 celkem 92 lidí.Určitě má kaţdý
nějaký problém, který ho trápí a který nevyřeší ani zastupitelstvo obce, kde ovšem Bliţná
nemá ţádného zástupce.Jejich problémem jsou především pozemky za bytovou výstavbou
směrem k Radslavi.Na nich mají lidé zahrádky a hospodářské příslušenství a nyní jim to chce
prý Obecní úřad sebrat. Je však nutno přiznat, ţe pořádek vypadá jinak a to byl také důvod,
proč se zastupitelstvo rozhodlo k tomuto kroku, t. j. prodat pozemky na bytovou výstavbu.V
tomto směru se toho na Bliţné zase moc nezměnilo,nedobrý stav zahrádek a různých kůlen
tam panuje jiţ mnoho let.Zastupitelstvo se přesto snaţí lidem vyjít vstříc, proto byl
odsouhlasen prodej parcel na zahrádky některým občanům v domě č.1 a odsouhlaseno
zveřejnění záměru na pronájem za domem č.2.
Jinak ale jsou občané na Bliţné vesměs spokojeni, kaţdý kdo ţije v osadě se musí
určitým způsobem přizpůsobit. Občas mohou nastat problémy i s poštou, protoţe v této
oblasti nejsou součástí Černé, ale patří pod Horní Planou.
Takţe Bliţňáci, hlavu vzhůru, problémy se vţdy nějak vyřeší a zůstaňte své osadě i nadále
věrni.
Na skok do osad.
Z Černé do osady Muckov se lze dostat v podstatě pouze dvojím způsobem.Jednak
normálně po silnici směrem na Frymburk,coţ by mělo být závazné pro všechny motoristy a
jednak po silnici směrem na Slavkovice, kam by zase motoristé vjíţdět neměli.Je to totiţ
vyznačená cykloturistická trasa, je zde označení o zákazu vjezdu a přesto to málokdo
respektuje. Tak jako se mi nelíbí někteří cyklisté na silnici, kdyţ jedu autem, tak nemám rád,
kdyţ jdu pěšky nebo na kole po cyklostezce a nestačím se uhýbat autům.
Hlavní atrakcí, která víceméně proslavila Muckov v širším měřítku, jsou Muckovské
vápencové lomy, které leţí právě při trase cyklostezky a byl zde postaven i odpočinkový a
informační koutek, právě pro pěší a cyklisty, a nikde není vybudováno parkoviště pro auta.
Tyto lomy jsou unikátní chráněnou přírodní technickou památkou a útvary, které zde vznikly
představují podle památkářů a geologů jednu z nejlepších lokalit podzemního lomu
v Čechách. Je zde zimoviště a shromaţdiště 9 druhů netopýrů a je to významná botanická
lokalita s chráněnými druhy rostlin.
Z bezpečnostních důvodů / dochází k řícení stropů v jámových lomech/ je toto chráněné
území veřejnosti nepřístupné a nejrizikovější místa jsou oplocena / ovšem v současnosti je
oplocení místy značně poškozeno/.
Přicházíme tedy dále k osadě , která je poněkud mladšího data, neţ osady zaloţené
panem Hirzem.Přesto má Muckov svou historii o které jsem se jiţ částečně zmínil
v předešlých článcích a která má svou spojitost i s Pláničkou, o niţ bude později i řeč.
V Muckově dnes ţijí většinou starousedlíci, kteří pamatují doby a začátky osidlování, vzniku
JZD a posléze statků.Velmi obsáhlý a poutavý rozhovor o této minulosti mi poskytl
v osmdesátých létech minulého století pan František Novotný, který zemřel v roce 1991 a o
jehoţ vyprávění bych se někdy později se čtenáři našeho Zpravodaje podělil. O okolí
Muckova a vápencových lomech zajímavě píše i paní Helena Braunová.
Ale i já sám si dobře pamatuji dobu před více neţ 30 lety a vím, ţe na Muckově se
skutečně „ţilo“. Bylo zde hospodářské středisko Státního statku a tím práce pro většinu
96
obyvatel, byl zde obchod a Muckováci pořádali i různé další akce.Dnes je zde z prostoru
kanceláří vybudována poměrně slušná restaurace, která láká i kolem projíţdějící turisty.
Řada objektů zmizela, ale i zde se renovuje a staví a to nejenom místní, ale i cizinci.Muckov
je sice jakoby odstrčen, ale z přírodního hlediska je zde pěkně a ani oněch 34 zde ţijících
obyvatel si nijak zvlášť nestěţuje. Na svou lokalitu si zvykli, domy postupně od státu nebo
jiných vlastníků si koupili pro sebe a postupně zvelebují.Ještě prý, kdyby jim tak
zastupitelstvo obce vycházelo vstříc, kdyţ chtějí nějaký ten obecní pozemek odkoupit. A ze
strany obecního úřadu poněkud více reagovat na některé negativní činnosti jednoho místního
zemědělce.
Muckov má i poměrně slušné spojení do Hořic a dále na Český Krumlov a kdyby se
v budoucnu podařilo i vylepšit silnici na Světlík, byl by Muckov i ve středu turistického dění
a moţná i ten obchod by se časem mohl vybudovat i kdyţ s pojízdnou prodejnou jsou občané
spokojeni.Takţe „muckováci“ hodně štěstí v dalším ţití.
Na skok do našich osad.
Další zastávkou našeho putování po osadách je – Mokrá.V současné době má osada
Mokrá podle mnohých jisté privilegium.Po výstavbě nové silnice leţí nyní mimo trasu a jiţ jí
nesuţuje nekonečná řada kamionů a dalších motorových vozidel.Co by za to dala řada občanů
přímo v obci Černá, kdyby zde byl obchvat. Ale mokerským to nijak moc situaci neulehčuje.
Ţije zde většina důchodců, kteří potřebují často k lékaři, do nemocnice, do lékárny a jinam, a
nyní musí šlapat poněkud déle na zastávku autobusu.
Mokrá je dnes malá osada s malým počtem obyvatel, ale nebylo tomu tak
vţdy.Zaloţení celé naší obce v r.1268 má souvislost právě s tzv.“Mokerským újezdem“, který
daroval král Václav I. svému věrnému sluţebníku Hirzovi z Klinkenberku.Mokrá tehdy
patřila k boletickému statku a její jméno znělo Nemochrich.
V husitských dobách stál na Mokré klášterský dvůr, který je dosvědčen 25.2.1375 a
19.7.1422 se připomíná jeho správce Dětřich.
V r.1420 připadla celá naše oblast k českokrumlovskému panství a mezi rychtami se
připomíná i Rychta Mokerská. K ní tehdy patřily obce Černá, Bliţná, Radslav, Hubenov,
Slavkovice, Dolní Vltavice a samotná Mokrá. Mokerská rychta měla rozlohu orné půdy 58
lánů a 28 jiter.
V lokalitě Mokrá bylo v r.1846 nalezeno několik loţisek tuhy, na kterých postupně vznikla
řada šachet, které byly hluboké aţ 70 m a měly problémy s odváděním vody.Proto byla
v r.1897 postavena odvodňovací štola Josef, jejíţ portál můţeme vidět dodnes.
Další památkou v Mokré je kaple z r.1849, která byla zachráněna a obnovena na
poslední chvíli před úplným rozpadem v r.1999, stejně jako kašna z r.1871. Další stará kašna
s pěkně opracovanými a uloţenými kameny, která dříve slouţila jako protipoţární nádrţ, byla
před nedávnem zlikvidována. Podle místních je to škoda.
V Mokré vlastnil statek, kam pravidelně zajíţděl, regionální politik Josef Taschek,
který zemřel v r.1939.Byl poslancem Zemského sněmu za obvod Krumlov – Chvalšiny –
Horní Planá, on obnovil tradice pašijových her v Hořicích a byl politicky velmi činný.
V novější době, kdy většina lidí pracovala u Státního statku, patřila Mokrá, především
v ţivočišné výrobě, k jedněm z nejlepších. Pracovníci tzv.kontrolní stáje dojnic bývali na
tehdejším statku Frymburk většinou na prvním místě v uţitkovosti dojnic.
Dnes jsou to všichni lidé v důchodovém věku a přestoţe proţili mnohé špatné za svůj
ţivot, nestěţují si. Základní potraviny a další potřeby přiveze pojízdná prodejna, stejně tak do
osady zajíţdí i prodejna masa. Takţe snad jedině ta cesta k autobusové zastávce je
namáhavější a především v zimě a noční době bez osvětlení je problematičtější. Snad se
podaří obci Černá i to osvětlení podél cesty k zastávce postupně vybudovat, coţ by si
97
mokerští přáli. Stejně tak jako i my obyvatelům osady Mokrá přejeme, aby byli ve svém
bydlišti i nadále spokojeni.
Na skok do našich osad.
V předposlední části putování po našich osadách se zastavíme v - Pláničce.
V březnovém Zpravodaji v článku Neznámí rodáci jsem jiţ stručně nastínil dějiny „pláničské
rychty“. Její vznik se datuje do roku 1530, kdy po rozdělení území mezi Zlatou Korunu a
Vyšší Brod, připadla právě Vyššímu Brodu ves „lesní rychta“ Plánička / Planleser
Waldgericht/.
Aţ do roku 1918 byla Plánička jen Klein-Planles nebo jen Planles. I v Ottově slovníku
naučném je dána dohromady s ostatními pod heslem „Pláně“.
Plánička je jediná z našich osad, která se dělí na dvě části – Plánička a Pláničkahájenka. Dřívější obyvatelstvo se ţivilo především prací v lese, později muţi pracovali
převáţně v tuhových dolech.
Plánička nebyla ovšem vţdy jen nějakou malou osadou. Jeden statistický údaj uvádí,
ţe Plánička měla v roce 1939 celkem 214 obyvatel. Dnes uţ se obyvatelé dají spočítat na
prstech jedné ruky a všichni ţijí v části Plánička – hájenka. Druhá část osady je nyní
stoprocentně osadou chatařskou. Ze stálých obyvatel si pamatuji pouze manţele Juročkovi
(pan Juraj Juročko byl mimochodem přímým účastníkem Slovenského národního povstání).
Plánička – hájenka, jak je moţno odvodit z názvu, byla po většinu času sídlem lesáků,
hajných, revírníků a dalších představitelů a ochránců „lesního práva“.Byla sídlem polesí a
lesních správ, které zde byly jeden čas i dvě vedle sebe.
Lesáci jsou lidé navyklí i drsnějšímu způsobu ţivota, který přináší celoţivotní pohyb
po lese a proto ani nejsou nespokojeni s tím, ţe v osadě není nejen ţádný obchod, ale dokonce
sem nezajíţdí ani pojízdná prodejna.
V posledním období zde však vybudoval krumlovský občan a podnikatel na místě zchátralé
budovy, tzv.Kortišoviny, moderní restauraci a penzion, coţ je i propagace Pláničky.
V nedalekém okolí v katastru Pláničky je ovšem zachovalá příroda, coţ v rámci
ekologické aktivity přineslo vznik přírodní rezervace „Pláničský rybník“ i reservace „ Olšina
v Novolhotském lese“.
Občané na Pláničce, kteří jsou dnes stálými obyvateli pokračují v tradici hajných nebo
jejich rodinných příslušníků, nejsou nikterak nároční a na svůj dosavadní ţivot, který proţili
v této naší osadě, si nestěţují.Snad jedině ta silnice do osady by si i podle mého soudu,
zaslouţila nový asfaltový povrch.
Na skok do našich osad.
Procházku po našich osadách zcela záměrně ukončíme v Dolní Vltavici.Ta totiţ byla
několik staletí aţ do čtyřicátých let minulého století mnohem významnější neţ Černá
v Pošumaví a tak zasluhuje i více prostoru v našem seriálu.
Všichni jistě známe historii vzniku celé naší oblasti a víme také, ţe jiţ v roce 1530 obdrţela
Dolní Vltavice právo městyse, coţ bylo tehdy spojeno s povinným opevněním města proti
vnějšímu nepříteli. Tenkrát se to nepovedlo, ale obezdil se kostel po celém obvodě zdí 2 m
vysokou a 1 m širokou, coţ neměl tehdy ţádný kostel v celém širém okolí. Stačilo to, protoţe
do obezděného prostoru se mohlo ukrýt všechno tehdejší obyvatelstvo.
27.června 1669 byla pak Dolní Vltavice podruhé povýšena na městys, se svým
vlastním erbem a dostala oprávnění pořádat nejprve dva a později pět veřejných výročních
trhů. Tato její práva pak potvrdila v r. 1747 Marie Terezie a v r. 1782 i Josef II.
98
V roce 1850 měla Dolní Vltavice celkem 299 obyvatel a v roce 1910 jiţ 492 a
vystavěno zde bylo 57 domů.
Při příjezdu do Dolní Vltavice směrem od Černé se nacházel vlevo nahoře hřbitov a
dále po levé straně jednotlivé domy. Po pravé straně byly zpočátku tři usedlosti a pak
následovalo náměstí, které bylo 190 kroků dlouhé a 90 kroků široké, coţ představovalo
plochu přes 1 ha. Na náměstí stával aţ do r. 1945 pranýř. Vpravo od náměstí byla další
výstavba, pod obcí protékala řeka Vltava, na ní byl dřevěný most směrem na Kyselov a
vpravo se jezdilo na Radslav.
Původní kostel v Dolní Vltavici z období před rokem 1350 byl zničen, nový kostel byl
v roce 1770 zasvěcen sv.Leonardovi / Linhart/. Kostel byla rotundovitá stavba s 34 m
vysokou cibulovitou věţí a uvnitř s pěti oltáři. V kostele stávala plastika krásné neznámé
světice, řezbářská práce skupiny umělců kolem mistra Parléře z konce 14.století, známá jako
„Vltavická madona“ / dnes v Alšově jihočeské galerii/.
V roce 1930 měla Dolní Vltavice celkem 414 obyvatel, kteří bydleli v 63 domech. Ke
konci II.světové války je zde uváděno 64 domů, z toho je 14 větších a 10 menších sedláků,
dále jsou zde 2 pekaři, 1 řezník, 3 hostince, 3 obchody se smíšeným zboţím, 1 sedlář, 2
kováři, 1 kolář, 2 krejčí, 2 obuvníci a 1 obchodník s prasaty.
V březnu 1946 začíná odsun německého obyvatelstva a přichází noví osídlenci, počet
obyvatel v r. 1948 je uváděn ve výši 120.
Od r.1956 začíná postupná demolice obce v souvislosti s naplňováním budoucí
přehrady Lipno. Zůstává jen několik objektů, cenné církevní památky jsou částečně přeneseny
do muzea v Č.Krumlově.
V r. 1970 vykazuje Dolní Vltavice jiţ jen 31 obyvatel a postupně se stává významným
rekreačním centrem lipenské oblasti.Jakýmsi „inventářem“ Dolní Vltavice byly vţdy rodiny
Valíčkova, Bigasova a další a především nezapomenutelný „kapitán“ Ota Friedl / Šoka/ se
svou neodmyslitelnou lulkou, či doutníkem.Převoznictví postupně převzal syn a teprve od
prosince r.2006 je majitelem firma Wolfi Vok s.r.o, která provozuje i restauraci U přívozu.
V restauraci je příjemné posezení uvnitř i na terase a v nabídce je široký výběr jídel, nápojů,
salátů, zmrzlinových pohárů a podobně. Restaurace má kapacitu 35 míst a 32 míst je na
terase.
Provozovatelem převozního prámu je firma F2 trans s.r.o Český Krumlov a
odpovědnou osobou p. Karel Vlášek.
Firma Wolfi Vok s.r.o nejen ţe zrekonstruovala převozní prám, ale zkulturnila i okolní
prostředí.Tabule s krátkou historií obce a s názornou mapou upoutá kaţdého návštěvníka,
dokonalou vititku zde firma zanechala v podobě krásného dětského hřiště.
V osadě je stanoviště Vodní záchranné sluţby, jejíţ důleţitá a potřebná činnost je
neoddiskutovatelná.
Historie se nevrací, vývoj směřuje stále dopředu a tak ani rozmach Dolní Vltavice se
uţ nevrátí. Být ale krásnou, příjemnou a upravenou osadou a poskytovat všem příchozím
turistům veškeré pohodlí, to také není k zahození.
Přejeme tedy všem dosud zde ţijícím starousedlíkům a všem novým zde pracujícím i
se rekreujícím občanům, příjemné proţití v Dolní Vltavici.
Popluţní dvůr Jestřábí.
Tento název nacházíme v kronikách, které se zmiňují o tomto majetku kníţete
Schwarzenberka z 19 století. Popluţní dvůr je název pro společně obhospodařovanou
jednotku panské půdy, která zahrnovala budovy, vybavení a šafáře s minimálním personálem.
V dřívějších dobách měly téměř všechny domy své tzv. domovní jméno. Jestřábský
dvůr se prostě nazýval „Dvůr“, měl číslo popisné 15 a patřil k Bliţné.V letech 1925 – 27 byl
99
dvůr kníţeti vyvlastněn a stal se majetkem Státního pozemkového úřadu v Praze. Začátkem
30 let minulého století se uvádí jako vlastník, ale někdy i jako nájemce ( coţ není s určitostí
zjištěno) jistý Georg Adamovitsch, který přišel z Tábora, kde byl správcem statku.Ke dvoru
patřily pozemky o výměře 122 ha.
Ke dvoru patřil dům čp.16, domovním jménem „ Domek mlatců“ nebo také „Kráječský dům“
a byl obýván Slováky, kteří tvořili čeládku statku.
Vedle tohoto domku stál „Hornický dům“ s čp.17, jehoţ vlastníkem byla Obec Černá, která
ho koupila od kníţecího schwarzenberského důlního ředitelství v letech 1931/32. Dům byl
nejdříve nabídnut Obci Bliţná, ale ta ho odmítla s tím, ţe pro obecní účely je příliš odlehlý a
pro státní účely není ţádný zájemce. Dům obývali horníci a pole, která k němu patřila, byla
Pozemkovým úřadem předána do uţívání jednotlivým nájemným domácnostem. Celková
výměra polí činila 70 arů a tak na jednu domácnost připadlo 8,75 arů.
U rybníka u dvora stál dům čp.24 domovním jménem „Ovčák“, který si v r. 1927
postavil Johann Jusko, poslední ovčák ve sluţbách kníţete Schwarzenberka. Jusko přišel na
Jestřábí kolem roku 1923 z Chrudimi, byl ještě nějakou dobu ve sluţbách Adamovitsche a pak
přešel do pivovaru v Černé.Dalším majitelem byl Karl Christl s manţelkou Annou, rozenou
Jusko.
U vápencového lomu se uvádí dům čp.14 tzv.“Domek krejčího“, jehoţ majiteli byli
Franz a Marie Feier.
V Jestřábí byla i tírna lnu, kterou však Adamovitsch přestavěl na obytný dům.
K zemědělským účelům slouţil dvůr nadále i po válce.Z doby Schwarzenberků však
zůstaly pouze tři objekty.
Kdyţ v r. 1951 vznikl Státní statek Černá, bylo Jestřábí jednou z osmi provozních jednotek.
Postupně se pak Jestřábí stalo součástí provozní jednotky Bliţná, aţ kolem roku 1974
zemědělská činnost zanikla.
V roce 1971, kdy jsem zde začínal jako vedoucí hospodářství Bliţná, bylo Jestřábí
místem, kde byly ustájeny jalovice po obou stranách dvora , dále po určitý čas se zde chovala
prasata a v půdním prostoru se vykrmovali drůbeţí brojleři. Tehdy bydlela na Jestřábí rodina
Válova a vedle v domku, tehdy nazývaném „generálský“ bydlel František Malý s dětmi. Pan
Vála i Malý pracovali u jalovic, dcera Ludmila Válová se starala o brojlery.
Tehdy to byl skutečně zemědělský objekt i s hnojištěm uprostřed dvora a močůvkou
vytékající ven směrem k Lipnu. Za objektem byla laguna poněkud zapáchající a často
přetékající přes silnici, která tehdy tudy vedla.
Postupný rozvoj rekreace znamenal ukončení zemědělské činnosti v roce 1974,
objekt převzalo ředitelství Oborového podniku Šumava a začalo s rekonstrukcí a přestavbou
na areál Školícího a rekreačního zařízení. Ten se vyuţíval nejen ke školením různého typu,
ale byla zde i Škola v přírodě, kdy se ve 14 ti denních turnusech střídalo asi 100 ţáků z Prahy
10. V zimním období se zde prováděla léčebná rehabilitace pracovníků odštěpných závodů.
To vše, ale v mnohem komfortnějším zařízení a vybavení probíhá dosud, ovšem
v objektu hotelového typu, který během doby měnil své majitele.
Velké vylepšení zaznamenal objekt nynější Vily Bohémia s č.p. 16, dříve známou jako
rekreační zařízení Vysoké školy zemědělské v Českých Budějovicích, rovněţ z doby kníţete
Schwarzenberka, který prošel přes mnohé majitele aţ k dnešnímu modernímu typu
hotelového zařízení.
Mít vlastní znak ? !
Neptám se samozřejmě, zda mít vlastní znak a vlajku, či ne, jak by se zdálo z nadpisu.
O tom, ţe ano, jsem plně přesvědčen. Ale určité rozpaky nastanou, kdyţ si vzpomenu na
kolotoč kolem tohoto problému, který trval celý rok.
100
Celých patnáct let jsme uţívali znak, který jsme převzali z Dolní Vltavice, doplnili jej
doprovodnými figurami a hotovo. A najednou je zde problém – obec Dolní Vltavice zanikla
jako samosprávná obec a dosud uţívaný znak nebyl obci Černá řádně udělený ani tzv.
vydrţený. Je nutno poţádat o udělení nových symbolů Poslaneckou sněmovnu
prostřednictvím Podvýboru pro heraldiku. Nejdříve je však třeba si ujasnit vše kolem znaku,
stanovit hlavní zásady a tak byl poţádán odborník – heraldik. Ten zpracoval několik variant,
které respektovaly zásadu, jednak správné kombinace barev a kovů, aby nedocházelo ke
kolizi a jednak, aby znak vyjadřoval určitý vztah k obci, navazoval na historické a erbovní
motivy apod. Další jednání na zastupitelstvu nebylo zřejmě jednoduché, nedošlo ke shodě a
tak byl heraldik poţádán o vypracování nových variant.
Mezitím byly některé varianty nabídnuty ve Zpravodaji k vyjádření občanům. Nevím jaký byl
zájem, znám jen pár variant, které uvaţovaly ve znaku s českým lvem nebo královskou
korunou, coţ se mě zdá poněkud odváţné pro naší obec. Heraldik navrhl další varianty ve
kterých byly symbolem ve větším procentu převaţující černá barva, jeden aţ několik smrků
jako připomínka lesnaté Šumavy, jedna aţ několik roţmberských růţí a jejich různé
kombinace.
Ale ani v těchto případech nebylo stále jasno. Většina se sice přiklonila k variantě D6 /viz
obr./ přesto nebylo o ničem rozhodnuto. Pak se konala schůzka s heraldikem přímo u nás v
obci, na ní jsem byl i přítomen a myslím, ţe jsme se posléze dohodli na zatím načrtnutých
variantách. Chtěli jsme, aby ve znaku byla hornická kladívka i pětilistá růţe i motiv Lipenské
přehrady, coţ byla vlastně vylepšená varianta D6. Heraldik zpracoval zde navrţené varianty a
zaslal k posouzení. A znovu nastal útlum, v tento moment zase převaţovaly hlasy, ţe znak
není příliš veselý a tak spojení s heraldikem pokračovalo. V poslední variantě D10 upravil,
nebo lépe řečeno, doplnil kališní lístky na růţi a tuto variantu dal k posouzení. Konečně nastal
ten okamţik ukončení, znak i ve stejné podobě provedená vlajka, byly zastupitelstvem
schváleny.
Nový znak /D11- viz obr./, pokud bude schválen a právně obci udělen, je jednoduchý,
výrazný, má odkazy na erbovní motivy někdejších majitelů, připomíná bohatou i ve světě
známou činnost Tuhových dolů, odkazuje i na Lipenské jezero i na přírodu vyjádřenou v
kališních lístcích.
Dosavadní znak zůstane Dolní Vltavici, která jej bude mít moţnost pouţívat při různých
akcích, setkáních s rodáky apod.
Doufám, ţe nový znak a vlajku přijmeme plně za svoje erbovní symboly a budeme na ně
patřičně hrdi. Jiţ příští rok, kdy uplyne 740 let od zaloţení obce, najde znak i vlajka své
potřebné uplatnění.
Na procházku do obce.
Také rádi chodíte na procházky? Určitě ano a je to dobře, procházky v přírodě jsou
zdravé a především pro nás, lidi v důchodovém věku, velmi prospěšné. Při svých procházkách
potkávám řadu svých sousedů a známých, kteří mají ten samý nápad. Nechodí však zřejmě
tam, kam chodím já. Já totiţ rád dělám procházky v různých okruzích po celé naší obci.
Z domova si to vyrazím do nově vystavěné silnice, kde vyrůstají domky nového
„sídliště“,směrem k nové hlavní silnici. A pak jiţ se kochám vším tím, co se v tomto roce
v naší obci udělalo a změnilo. Výraznou změnou je samozřejmě nová silnice, ale pozadu
nezůstávají ani ostatní občané, či firmy. Majitel domku čp.33 k tomu přispívá výraznou
změnou, kdyţ postupně zvelebuje dříve nevábný domek, který hned při vjezdu do obce
nepůsobil příznivým dojmem.Nově vystavená silnice, chodníky a vše co k tomu patří, daly
obci ten správný punc. Vyasfaltovaly se meziprostory před bytovkami, prostor před restaurací
„U Honzy“ majitel pěkně upravil, velice pěkný je pohled na perfektní prostředí před
101
prodejnou Jednoty.Rovněţ plochy dříve travnaté s dnes uspořádanou skalkou a nově vysázená
zeleň, obec příjemně zkulturnily.
Nejvíce nadšen jsem však z nově vybudovaného „pitka“ oproti Obecnímu úřadu.Vzpomeňte
si, jak to tam vypadalo dříve. To je teď nejen atraktivní kus prostranství, ale i uţitečný a
potřebný, nejen pro turisty.
Jak se změnila tvář celé budovy čp.15 to všichni sledujeme, nyní k tomu přistoupilo i
perfektně upravené parkoviště a celý prostor kolem. Přecházím dále po vybudovaném pevném
mostku, vlevo se dívám na proluku, kde snad časem dojde i k zvelebení, kaţdopádně je to
lepší pohled neţ na dříve neposekané nekulturní stanoviště.
Budovy, které mě stále děsí a které paradoxně stojí uprostřed obce a ničí tím zatím
dobrý celkový dojem, raději rychle minu a přicházím ke kostelu, kde je postavena nově
zrestaurovaná socha sv.Jana Nepomuckého.Uţ to bylo třeba, socha si opravu skutečně
zaslouţila.
Na své procházce se pak vydávám dále směrem k „panelce“, pak přes autokemp ulicí
kolem Mateřské školy přímo aţ ke „svobodárně“ a pozoruji místo, kde by měl stát
v budoucnu „Dům pro seniory“. Moţná, ţe pak budu podnikat procházky třeba z tohoto místa
zase opačným směrem. Zatím jsem však rád, ţe mohu být přítomen všem pozitivním změnám
a úpravám obce, které se v tomto roce opravdu podařily..Nic na tom nezmění ani fakt, ţe
v zimním období, jsou některé cesty neprohrnuté se zledovatělým povrchem a řada chodníků
je nepřístupných obyčejnému chodci. Ale to uţ je jiná kapitola.
Střípky z historie./ čerpáno z www.kohoutikriz.org/
V tomto našem dalším seriálovém vyprávění, budu pro vás, váţení čtenáři, vybírat
různé zajímavosti z historie dávné i poměrně nedávné.
Dnes představuji Kláru Dierlovou, roz. Foschumovou, která vypráví o svém učitelském
působení v Dolní Vltavici.
Klára Foschumová ( Dierlová) se narodila 27.9.1904 v Českém Krumlově ,absolvovala
německý učitelský ústav v Českých Budějovicích a jejím prvním působištěm byla Dolní
Vltavice.V roce 1929 se provdala za učitele Fridricha Dierla a v r. 1935, kdy oba působili na
škole ve Světlíku, se jim narodil syn. Ze Světlíku odešli pak na školu do Chvalšin, kde byli
trvale hlášeni aţ do odsunu. Její manţel však za války zmizel neznámo kam a ona sama
s matkou a dvěma dětmi prchla nejprve do Lince a odtud v r. 1948 se vystěhovala do Švédska.
Po třech létech se však vrátila do Spolkové republiky.Přeţila své dva syny a zemřela ve svých
93 letech v r. 1997. Její vzpomínka pochází však z roku 1977 a vyšla v Glaube und Heimat
v témţe roce.
A nyní jiţ její vzpomínání:
„1. října 1924 jsme s matkou a s nejnutnější domácí výbavou dorazili do Dolní Vltavice, kde
jsem měla vykázán maličký učitelský byt. Zpočátku mi připadalo těţké navyknout si na
odlehlost místa mého nového působení, poněvadţ jsem celé své dětství a mládí strávila ve
městě. Nebylo tu prostě nic, co by mladému člověku z města nabízelo nějakou změnu.
Poněvadţ jsem se však do učitelování vrhla s opravdovým nadšením, brzy jsem se tu
zabydlela. Na čtyřtřídní obecné škole jsem dostala vyšší vyučovací stupeň dívek, tj. 6. aţ 8.
školní rok. Těch 64 děvčat jsem si záhy zamilovala. Ještě dnes je vidím před sebou, všechny
ty Rézinky, Márinky a Nanynky ! Měla jsem ráda své povolání a horlivě jsem se snaţila
předat co nejvíce ze znalostí, jeţ jsem stačila načerpat za čtyři léta svých studií na učitelském
ústavu, všem svým ţákům. Ukázalo se samozřejmě, ţe jsem si předsevzala aţ příliš. Teprve
postupně se mi podařilo vysoká očekávání, kladená mnou na mé svěřenkyně, sníţit na
rozumnou míru. Větší část svého volného času jsem i tak trávívala ve školní třídě.
V té době dostal krumlovský školní okres nového šéfa. Profesor Emil Benatsky, jehoţ bratrem
nebyl nikdo jiný neţ slavný hudební skladatel Ralph Benatzky, byl osobou velice přísnou a to
102
nadělalo i mnoho zlého. Jeho novoty u starších učitelů nenacházely vţdycky kladný ohlas.
Byl obáván, poněvadţ se dokázal objevovat ve školách v nejneočekávanější čas. Jakmile se
po třídách roznesla rychlostí blesku zvěst o jeho příchodu, měla jsem vţdycky obrovskou
trému,
neboť
jeho
ostrému
zraku
neušlo
opravdu
nic
.
Šumavské vsi většinou neoplývaly pozemskými statky, zato byly skutečné bohaté na děti. A
býval uţ takový mrav, ţe těm větším ze sourozenců, zejména pak děvčatům, náleţela v čase
ţní či dobývání rašeliny péče o mladší bratříčky či sestřičky a do školy je nikdo nedostal. Tato
skutečnost byla panu inspektorovi zvláště trnem v oku a s rodiči takových školních "ulejváků"
šel tvrdě do kříţku. Já ale zakrátko učinila zkušenost, ţe ta "moje" děvčata spíše nerady
zůstávají doma a daleko raději chodily do školy, takţe jsem v tomto ohledu mívala jen málo
nepříjemností. Všechny děti se těšily na "naučné vycházky" ,malovali a kutili jsme ledacos
,měli jsme uţ v té době tzv. výuku rukodělným pracem s hotovením výtvarných tisků z
vlastnoručně vyrobených bramborových, korkových a papírových "razítek", coţ bylo pro děti
něčím opravdu přitaţlivým. V čas kolem Vánoc jsem často chodívala domů aţ za tmy.
Měšec školních peněz býval často prázdný, chyběly učební pomůcky. Musely jsme si
vypomoci sami. Psala jsem prosebné dopisy na velké textilní firmy, na firmu Hardtmuth,
různá nakladatelství apod.. Malovaly jsme kulisy, lepily andělská křídla a baletní sukýnky z
papíru a já s děvčaty secvičovala lidové tance. Měla jsem při tom zpočátku určité potíţe s
rodiči, kteří neradi viděli, ţe jejich dcerky navlékají chlapecké kalhoty, kdyţ jdou k tanci v
roli tanečních partnerů. I to se ale časem srovnalo. Naše vánoční besídky mívaly velký
finanční úspěch. Mohli jsme si teď dovolit k darům od firem i občas něco sami pro školu
přikoupit. To štěstí, kdyţ některé z dětí dostalo při takové příleţitosti obyčejnou školní gumu,
tuţku, sešit nebo dokonce barevné pastelky! Kdyţ se vedle toho objevil darem ještě malý
zbytek
látky
na
zástěrku
či
dívčí
sukničku,
neznala
radost
mezí.
Poněvadţ mnoho dětí mělo do školy daleko - často víc neţ hodinu cesty - bylo u našich
venkovských škol celodenní vyučování něčím obvyklým. Proto byl také čtvrtek dnem
školního volna. Toho dne jsme přirozeně začasté vyuţívali k výjezdům do města. Často šlo o
sluţební cesty na okresní školský úřad nebo se konala schůze učitelského spolku, na které
jsme nemohli za ţádnou cenu chybět, někdy to ovšem byl jen obyčejný "flám" za městskými
nákupy. Během hodinové pěší cesty k nejbliţšímu nádraţí člověk obvykle potkal spoustu
známých
a
bývala
to
pokaţdé
nelíčení
radost
ze
shledání.
Jako mţikem byl ten první rok pryč. I kdyţ bylo ubytování jen opravdu jednoduché a polední
stůl často skromný, jeví se mi ten čas jako nejkrásnější za celých třicet let mé školské sluţby.
Zvykla jsem si na zádumčivě tesknou krásu údolí mladé Vltavy, měla jsem kolem sebe a před
sebou temné lesní obrysy Smrčiny a Plechého ,na čáře obzoru se dala spatřit i silueta
zříceniny Vítkova Kamene - tolik známé ze Stifterova "Hvozdu" Putovala jsem často
dalekými rašelinnými slatěmi v celé jejich kráse, tak proměnlivé podle ročních dob.
Dnes je Dolní Vltavice s mnoha svými samotami a vesnicemi všude kolem zaplavena
vysokou hladinou Lipenského jezera ,které vytvořili Češi a jeţ lze dobře spatřit ze sousedících
výšin rakouského Mühlviertelu. Častěji tam teď přicházím a hledím dolů na tu širou vodu“.
103
Články z Českokrumlovského deníku.
Advent v naší obci.
V adventním období jako v čase příprav na vánoční svátky, v době určitého klidu a rozjímání,
proběhla v obci Černá v Pošumaví , tak jako jiţ tradičně, řada akcí, kterými jsme si
připomněli tyto nádherné svátky míru, radosti a pokoje.
Advent jsme přivítali v neděli 2.12 slavnostním rozsvícením letos skutečně
nádherného vánočního stromu v parčíku oproti autobusovému nádraţí. Po uvítacím starostově
proslovu jsme si pak společně zazpívali koledy a při občerstvení teplými nápoji vzájemně
pohovořili a zavzpomínali.
V pátek 7.12 pak proběhlo tradiční setkání se seniory, které připravil SPOZ spolu
s Obecním úřadem. Přítomné seniory velmi potěšil kulturní program ţáků z Mateřské,
Základní a Umělecké školy, kteří vedle básniček, tance a hudebních vystoupení, zahráli
divadélko na motivy pohádky „Jak pejsek s kočičkou vařili dort“. Po skončení programu pak
bylo připraveno pro seniory občerstvení a hudba , kde zahráli a zazpívali krásné písničky
manţelé Rolčíkovi.
V sobotu 8.12 pak TJ Černá připravila v hotelu Racek rovněţ tradiční Mikulášskou
nadílku pro děti, při které jim hraje jejich známý a oblíbený Pepa Maxa. Večer pak tamtéţ
proběhla Mikulášská zábava pro dospělé s country hudbou skupiny MAHOMAME.
Ve čtvrtek 20.prosince pak stejně jako kaţdým rokem vystoupí v místním kostele ţáci
Základní školy a Základní umělecké školy pod vedením učitelů manţelů Rolčíkových
s pásmem „Půjdem spolu do Betléma“. Zde se všichni přítomní mohou zaposlouchat do
krásné hudby, koled a vánočního vyprávění. Toto pásmo bývá vţdy velmi pěkné, kostel je
téměř plně obsazen, pouze je nutno se tepleji obléct, neboť zima je zde častokrát větší neţ
venku.
Kaţdoročně naši skauti přináší do obce symbol míru a přátelství – Betlémské světlo.
Stará se o to druţina Berušky, která bude světlo roznášet 23.prosince na adresy, které občané
připravili tím, ţe své přání dostat Betlémské světlo do své domácnosti, projevili vhozením
kartičky s adresou do krabiček připravených v obchodech, na Obecním úřadě a na poště.
Po celou adventní dobu probíhají v místním kostele bohosluţby, v sobotu 8.12 se
konala poutní mše ke cti Neposkvrněné Panny Marie a tradičně proběhne 24.12 i půlnoční
mše.
V zajetí osmiček.
Za pár dní vstoupíme do roku, který končí osmičkou, číslicí, která je pro naše národy
jiţ téměř sto let osudová. Politické zvraty a dějinné osudy v naší republice se převáţně
odehrávaly v létech touto číslicí zakončených a snad jedině s vyjímkou roku 1918, kdy
vznikla samostatná Československá republika, nepřinesly pak dále vesměs nic dobrého.
Všem těmto událostem se nevyhnula ani naše obec Černá v Pošumaví, přestovšak má
k oné osmičce vztah přece jenom pozitivnější.Především v roce 1268 se datuje vznik naší
obce, kdyţ Hirzo z Klinkerberku daroval vesnice v tzv. mokerském újezdu, které získal za
věrné sluţby od krále Václava I., klášteru ve Zlaté Koruně. Král Přemysl Otakar II. to pak
potvrdil darovací listinou dne 24.března 1268 v Písku.V „mokerském újezdu“ byly všechny
obce dnes patřící k Černé v Pošumaví ,mimo Muckova, který se připomíná v roce 1518.
I další vývoj obce v průběhu staletí dokazuje přítomnost osudové osmičky. V roce
1568 nechal Jakub Krčín z Jelčan přistavět pivovar k původnímu zámečku, čímţ vytvořil
jednu z dominant obce. Postavil dále i mlýn, který slouţil nejen sladovně pivovaru. Na
104
pozemcích u Mokré a u Olšovského dvora byly dokonce chmelnice pro vlastní potřebu
pivovaru, byly však opuštěny koncem roku 1788.
V roce 1648 nechal tehdejší starosta Dolní Vltavice pan Stiny postavit nad městysem kapli
jako pietní místo, kam byly pochovány oběti morové nákazy. Po obou stranách této ještě
dřevěné kaple nechal pak vysázet dvě lípy, které tam stojí dodnes a jsou spolu s přestavěnou
kaplí zapsány v seznamu památek chráněných státem.
V roce 1848 pak vznikla samostatná obec Schwarzbach, o deset let později byla zdejší lokálie
povýšena na samostatnou faru a v roce 1868 zde začala fungovat pošta.
Ve významném roce 1918 byla obec dlouho odpůrcem samostatnosti a nadále udrţovala styk
s úřady v Linci. Neblahý rok 1938 pak znamená vítězství Henleinovy strany
„Sudetendeutsche Partei“ a přičlenění obce k Německu.
Co znamenal pro republiku rok 1948 to všichni známe, pro Černou navíc skončilo i vaření
piva.
V dalších letech probíhaly demoliční a ostatní práce spojené s výstavbou Lipenské přehrady,
která pak byla napuštěna v roce 1958.
Pokus o zavedení demokracie a trţního hospodářství s následným vstupem spojeneckých
vojsk v srpnu 1968 měl své odezvy i v naší obci.
Našlo by se určitě ještě více osmiček v letopočtech, které měly cosi společného s historickým
vývojem naší obce, ale myslím, ţe tento stručný výčet stačí. Navíc, kdyţ ještě nadmořská
výška naší obce je 728 m.
Jedině v posledním datu, které změnilo významným způsobem ţivot nás všech, se ona osudná
osmička zatím na svou roli připravovala a zřejmě jiţ unavena, přenechala iniciativu devítce.
Chtěl jsem tedy tímto článkem vlastně poukázat na to, ţe v roce 2008, si obec Černá
v Pošumaví připomene 740 let od svého vzniku.Svou roli zde sehraje i nový znak obce a
vlajka, kteréţto symboly byly po delším posuzování nakonec přijaty a potřebnými orgány
schváleny. Oslavy zřejmě proběhnou dříve neţ v osmém měsíci, ale budou se týkat všech
v té době moţná 838 obyvatel obce.
105
OBSAH ZÁPISU.
1
2 - 4
2 - 4
5 - 10
5 - 6
7
7
8
8
8
9
10
10 – 27
10
11 – 14
14
15 – 16
16
17
17
17 – 19
19
19
20
20 – 22
22
22 – 23
23
23 – 24
24 – 27
24
24
25
26
27
27
28 – 32
28
29
29 – 30
30 – 31
32
33 – 38
33
34
35
35
36
Titulní list kroniky
Úvod do roku 2007
Průběh událostí v roce 2007
Obecní záleţitosti
Znak a vlajka obce Černá v Pošumaví
Seznam platných vyhlášek obce
Výroční zpráva o poskytování informací v roce 2007
Rozvoj počítačové sítě
Bankomat po roce působení
Vstup obce do MAS
Vstup obce do schengenského prostoru
Návrh vodného a stočného na rok 2008
Hospodaření obce
Výměra pozemků obce k 1.1.2007
Přehled obecního majetku
Návrh rozpočtu obce na rok 2007
Plnění rozpočtu obce za období 2001 – 2006
Přehled všech dotací získaných v roce 2007
Poskytnuté příspěvky
Poskytnuté půjčky
Prodeje pozemků většího rozsahu
Nákupy většího rozsahu
Splátky úvěrů a půjček
Stav Fondu rozvoje bydlení za rok 2007
Detailní rozbor nákladů při rekonstrukci obecních BD
Investiční program obce na léta 2008 – 2010
Hydrogeologický průzkum – vrty
Obecní lesy
Sakrální stavby v majetku obce
Odpady a vše kolem
Zvýšení poplatků
Firmy zajišťující svoz a likvidaci odpadů
Třídění odpadů
Sběrný dvůr
Biomasa ve sběrném dvoře
Sběrna nepotřebných elektrozařízení
Výstavba a rekonstrukce
Rekonstrukce Základní školy
Rekonstrukce vytápění v BD čp.36
Výstavba Pítka
Úprava prostoru u Jednoty
Výstavba RD v lokalitě „Malé Lipno“
Opravy a úpravy
Restaurování sochy sv. Jana Nepomuckého
Boţí muka na Hubenově
Úprava prostoru při vjezdu do obce
Úprava prostoru hasičské zbrojnice
Stabilizační nádrţ ČOV
106
37
37
38
39 – 44
39 – 40
40 – 42
43
44
44 – 49
44 – 45
45 – 46
46
46 – 47
47
48
48
49
50 – 52
50
50
50 – 51
51 – 52
52 – 62
52 – 54
54 – 55
56 - 57
57 – 58
58
58
58 - 59
59 – 60
60 – 61
61 - 62
62 – 69
62 – 63
63 – 69
69 – 71
69 – 70
71
71
71
72 – 79
72 – 73
73 – 74
74 – 76
76
77
78
78 – 79
79
Úprava v domě čp. 21
Turistická cestička k pláţi podél „Malého Lipna“
Výsadba zeleně v obci
Doprava a komunikace
Stavba silnice přes Černou
Ještě k průběhu výstavby silnice
Výstavba chodníků v obci
Radar pro motoristy před obcí
Projekty, představy, vize
Domov pro seniory
Rekreační zóna s trţnicí
Víceúčelové hřiště
Návrh na prodlouţení regionální trati Lipno-Černá v Pošumaví
Silnice Muckov – Světlík
Vodovod Černá – Horní Planá
Lanové centrum
Olympiáda v Černé ?!
Podnikání v obci
Podnikatelské subjekty v Černé v Pošumaví
Obchod a byt Bliţná čp.8
Převoz změnil majitele
Výroba dřevěných pelet
Veřejný ţivot v obci
Činnost našich hasičů
Ze ţivota našich skautů
Obecní knihovna
Umělecká agentura Rolčík
Rozloučení s létem
Zájezd do ZOO Praha
Zájezd na muzikál Golem
Rozsvícení vánočního stromu
Setkání se seniory
Vánoční koncert ţáků
Školství
Zahájení nového školního roku
Základní a Mateřská škola v obci
Sociální a zdravotní záleţitosti
Vítání malých občánků
Příspěvek při narození dítěte
Změna státní sociální podpory
Podpora zaměstnanosti
Rekreace a sport
Z fotbalového ţivota
Posilovna – fittnes
Autokemp V Olšinách
Pronájem kempu Jestřábí 1
Kemp Jestřábí 1 – vize výstavby
Pronájem trţnice
Pronájem Letního kina
Programy Letního kina
107
80 – 81
80
80 - 81
81
82 – 85
82
82 – 83
84
84 – 85
85 – 90
85 – 87
87 – 88
88 – 89
89 – 90
90
90
91 – 104
91
91
92 – 102
92
92 – 93
93 – 94
94 – 95
95– 96
96 – 97
97
97 – 98
98 – 99
99 – 100
100 – 101
101 – 102
103 – 104
103
103 – 104
105 – 107
Pohyb obyvatelstva
Narození dětí
Úmrtí občanů
Dodatek mimo obec – parte Kindermann
Průběh počasí
Data obce a meteorologické údaje
Vývoj počasí v roce 2007
Orkán nad naší obcí
Opatření hejtmana
Různé
Oslavy 115.let trati České Budějovice – Ţelnava / Nová Pec/
Hry barevných v Bělotíně
Mezinárodní veřejný plavecký závod
Celníci na trţišti
Závod přátelství České Budějovice – Linz
Porovnání spotřebních cen některých výrobků a sluţeb
Informace o činnosti kronikáře
Informace o mé činnosti v roce 2007
30.let kronikářské práce
Články napsané do Zpravodaje obce Černá v Pošumaví
Pohled do historie . Škola v Bednářích
Neznámí rodáci
Velikonoce přicházejí
Na skok do osad – Bliţná
Na skok do osad – Muckov
Na skok do osad – Mokrá
Na skok do osad – Plánička
Na skok do osad – Dolní Vltavice
Popluţní dvůr Jestřábí
Mít vlastní znak ?!
Na procházku do obce
Střípky z historie – Klára Dierlová
Články napsané do Českokrumlovského deníku
Advent v naší obci
V zajetí osmiček
Obsah zápisu do kroniky
V zápise do kroniky za rok 2007 je v textu umístěno celkem 105 fotografií a 7 ks
naskenovaného materiálu.
V Černé v Pošumaví 30 . března 2008
ing. František Záhora
kronikář obce