strana strana strana strana

VÍTKOVICKÉ
NOVINY
Tisk zaměstnanců skupiny VÍTKOVICE MACHINERY GROUP
ČÍSLO 8 / 2016
Marika Sojková, Vítkovice Cylinders
Vítkovice IT Solutions rozšiřují
systém rychlého odbavení na
letišti v Ruzyni.
strana
2
Mimořádné obří sloupy pro
kovací lis do USA.
strana
3
Na haldě v Hrabůvce vzniká
neobvyklé jezero.
strana
5
Vítkovická střední je na nový
školní rok dobře připravená.
strana
5
VÍTKOVICE MACHINERY GROUP
2
EDITORIAL
Jan Světlík,
předseda dozorčí
rady Vítkovice
Holding
Vážení čtenáři, kolegové,
skupina Vítkovice Machinery Group je nyní
nechtěným centrem pozornosti mnoha "oborníků". A je
tedy na místě dodat pár informací, které obohatí jejich
hypotézy. A asi neuškodí, abychom si některé věci
připomněli i my všichni. Skupina vždy měla úvěry od
bank a garance, aby mohla profinancovat dlouhé
kontrakty, které jsou tím obvyklejší, čím složitější
strojařinu děláme. Když se trh rozrůstá a máte kontrakty,
potřebujete peníze, abyste je dokončili a předali.
Vítkovice jsou největší ryze česká strojírenská skupina
a významný exportér schopný inovací a vstupů na nové
trhy - od Kanady po Saúdskou Arábii. Rok se bavíme
s bankami o tom, že výrobní cyklus sofistikované
strojařiny nevymyslel Světlík, Skuhra nebo Witassek.
Neděláme rychloobrátkové zboží, neprodáváme
konečnému spotřebiteli - zákazníkovi v supermarketu.
Děláme stroje a výrobní celky, na jejichž výrobu jsou
nutné minimálně měsíce. Po zásazích, kdy jsme sáhli na
náklady, na produktivitu, na kvalitu, potřebujeme dnes
kolem 6,5 miliardy korun zdrojů. To není žádné závratné
číslo. Je realistické, postavené na současných trendech
trhu a reálných poptávkách.
Za posledních pár let se trhy vyvíjejí turbulentněji než
dříve. Padá cena ropy a investice, které jsou na ni
navázané, se odsouvají, protože by se investorům
nevyplatily. EU a Rusko se vzájemně trestají a evropský
(pro nás je důležitý zejména německý) export do Ruska
je podvázaný embargem, proto není poptávka po
subdodávkách z Česka. Z Číny se vozí ocel, která nutí
naše zákazníky změnit investiční politiku v hutnictví.
Extrémní jsou i politické události napříč světem.
V dcerách, které jsou kapacitně stavěné na velké akce,
to nutně plodí problémy. Některé firmy ve skupině je
umí zvládnout, jiné je podcenily, nebo odsouvaly řešení
na později… A čas "později" nastal. Dceřinky, kterých
se to týká, o sebe musí zabojovat. Převážná část
skupiny musí zatnout zuby. Nikdo za nás nebude
jednat se zákazníky, nikdo za nás nebude suplovat
rychlost, přesnost a kvalitu dodávek. Vítkovice jsou na
trhu od roku 1828 a značku, která má takovou tradici,
musíme umět prodávat i v horším období. Rozvíjíme
lahvárenský byznys, kde je značka Vítkovice lídr trhu,
máme nové záměry v tradičních oborech - jako jsou
zařízení pro zpracovatelský průmysl a větrnou či vodní
energetiku - a posilujeme novinky typu vodíkových
nádob a CNG mobility. K tomu máme ziskové speciální
konstrukce, montáže nebo IT systémy. Vítkovice nejsou
jeden člověk a jeden obor. A nejsou na trhu ani první
ani poslední rok.
Nové zakázky: Heavy dodají
hřídele pro loďaře
Vítkovice Heavy Machinery
získaly v létě dvě nové zakázky
pro lodní průmysl. Pro dva
skandinávské výrobce
hřídelového vedení zhotoví dílčí
hřídele za téměř 50 milionů
korun. V obou výběrových
řízeních VHM porazily silnou
konkurenci. Výrobu prvních
hřídelí zahájily v červenci
a srpnu.
Pro dánskou společnost MAN Diesel & Turbo vyrobí
VHM celkem pět sad hřídelového vedení, které se
budou podílet na pohonu lodního šroubu. Každou sadu
tvoří jedna vrtulová hřídel a dvě spojovací hřídele.
S výrobou prvních dvou sad již Heavy začaly, dodávka je
plánována na konec listopadu. Další tři sady budou
dodány během příštího roku. Hodnota zakázky je
přibližně 30 milionů korun.
"Nejnáročnější je výroba samotného dlouhého
surového výkovku, následné tepelné zpracování
a hluboké vrtání osové díry," naznačil obchodní ředitel
VHM Jiří Brož. V Heavy musejí zpracovat celkem 300
tun materiálu - například jedna vrtulová hřídel dlouhá
devět metrů váží zhruba 25 tun; spojovací hřídel
o délce přes pět metrů pak zhruba 29 tun.
Prestižní zakázce předcházel silný
konkurenční boj
VHM získaly tuto zakázku na konci června, ve
výběrovém řízení zvítězily nad šesti konkurenčními
firmami, například ze Španělska, Itálie či Německa. Celý
proces ale začal už na začátku loňského roku. "Dánský
zákazník podstoupil dlouhé technické jednání
s loděnicí, resp. vlastníkem lodi, během té doby byl
projekt několikrát revidován. Pro MAN Diesel & Turbo,
a tím pádem i pro nás, je to velmi prestižní zakázka,"
dodal J. Brož.
S dánským výrobcem hřídelového vedení pro velké
lodě (tankery a kontejnerové lodě) spolupracují VHM již
mnoho let jako klíčový dodavatel. Aktuálně jsou ve hře
další odeslané nabídky na výrobu vrtulových
a spojovacích hřídelí. "Pokud společnost MAN budoucí
projekty získá, je vysoce pravděpodobné, že zakázky
udělí do VHM," naznačil obchodní ředitel.
Hřídele i pro Rolls-Royce
Dalším úspěchem v zakázkové výrobě VHM pro
lodní průmysl je kontrakt pro švédskou společnost
Rolls-Royce. Zakázka, kterou Heavy získaly v červenci,
opět vzešla z velkého boje s evropskými i asijskými
konkurenty. "Celý proces od obdržení poptávky přes
technické revize a jednání s vlastníkem lodi začal již loni
v listopadu a po určité odmlce je to první větší zakázka
pro tohoto zákazníka," upřesnil J. Brož.
Vítkovice Heavy Machinery vyrobí pro Švédy dvě
vrtulové hřídele a sedm spojovacích hřídelí v celkovém
objemu zhruba 20 milionů korun. Výroba spojovacích
hřídelí začne v listopadu, dodávka je v plánu na květen
až červen 2017. S výrobou vrtulových hřídelí začnou
Heavy začátkem příštího roku, termín dodávky je v jeho
druhé polovině. "Na vrtulové hřídele budou natažena
bronzová pouzdra, která zlepší jejich antikorozní
ochranu," zmínil zajímavost výrobního postupu Jiří
Brož.
Spolupráce Vítkovic se švédskou firmou, která je
světovým hráčem v dodávkách hřídelového vedení
rovněž pro obor "defence", trvá též řadu let. Například
v loňském a letošním roce jí VHM dodaly již čtyři
vrtulové hřídele.
(joma)
Vítkovice rozšiřují systém rychlého odbavení
Skupina Vítkovice Machinery Group dodala do příletové haly Terminálu 1 na
Letišti Václava Havla Praha další tři nové biometrické brány eGate. Ty rozšiřují
komfort rychlého odbavení cestujících s biometrickým pasem v této části
letiště. Letos v listopadu Vítkovice systém rozšíří ještě o čtyři eGate brány na
odletech, takže se počet biometrických bran zvýší na celkových 17.
Provozovatelem je ve všech případech Ředitelství služby cizinecké policie ČR,
investorem Ministerstvo vnitra.
"Pozitivní zkušenosti z provozu systému, ale také
kapacitní limity, vedly Ředitelství služby cizinecké
policie ČR k další obnově a doplnění samoobslužných
zařízení. Jejich význam roste zejména v době
provozních špiček nebo během mimořádných
bezpečnostních opatření," říká Vladimír Měkota,
ředitel společnosti Vítkovice IT Solutions, která je za
vítkovickou skupinu dodavatelem zařízení.
Obliba automatizovaného odbavení cestujících na
principu biometrického rozpoznání obličeje roste a na
pražském letišti v Ruzyni každý měsíc využívá systém
eGate průměrně 100 000 lidí. To je okolo 60 procent
všech cestujících využívajících výhod Schengenského
prostoru. "S dalším vydáváním pasů osazených čipem
a biometrickými údaji očekáváme ještě vyšší využívání
těchto moderních zařízení," poznamenal ředitel
Měkota.
Vítkovice IT Solutions dodávají biometrické brány
na ruzyňské letiště od roku 2011. Po aktuálním
rozšíření systému eGate je v příletové hale Terminálu1
celkem devět bran. Další část projektu doplní
kapacitu v odletové hale, kde tak stávající čtyři
automatické brány doplní čtyři nová zařízení eGate
na celkový počet osmi kusů. Celková hodnota všech
zařízení letos na konci roku dosáhne padesáti milionů
korun.
(ek)
since 1828
3
VPE bojují o důvěru trhu a věřitelů
Vítkovice Power Engineering dlouho překonávaly propady na trhu dané
poklesem investiční aktivity hlavních odběratelů, na které dopadly jak důsledky
pádu cen ropy, tak dumpingové dovozy z Číny i vlivy zastavení dovozů do Ruska.
Nakonec neustály kampaň firmy Wetag Invest, která rozehrála insolvenční
nátlak. Jaké jsou a budou důsledky, ptáme se generálního ředitele Jiřího Skuhry.
Řekl bych, že máme za sebou období, kdy jsme se
nemohli bránit. Insolvenční návrh, který podal Wetag Invest
a spojil ho rovnou s návrhem na konkurz firmy, měl doslova
fatální následky. Snažili jsme se vyjednat dohodu
s bankami, uklidnit dodavatele a získat nové kontrakty, ale
v průběhu tří měsíců po zahájení insolvenčního řízení se
projevila rostoucí nedůvěra obchodních partnerů, zvyšovala
se nervozita bank. Takže důsledky vlastně přišly ještě před
rozhodnutím o úpadku. My jsme řadu týdnů neustále
jednali, ale Vítkovice Power Engineering nemohly tento tlak
vydržet do nekonečna, a tak se nakonec dostaly do úpadku
i na návrh představenstva, které už nemohlo konat jinak.
Teď budeme bojovat o důvěru trhu a hlavních věřitelů,
abychom dostali šanci společnost reorganizovat, to
znamená zachovat v chodu, očistit od dluhů a uzdravit.
Myslím si, že si zasloužíme druhou šanci.
Co se může s prohlášením úpadku změnit
pro zaměstnance?
Všechny nás čeká tvrdá práce. Musíme přesvědčit okolí,
tedy zejména věřitele, odběratele a dodavatele o našem
odhodlání zvládnout reorganizační proces. To je úkol, který
se týká naprosto všech. Nemůžeme si říct, nikdo ve VPE si
to nemůže říct, že je to věc nějaké skupiny lidí nebo
managementu. Je to naprosto zásadní role pro všechny.
Když nebudeme mít na provozech výkonnost a kvalitu,
nedostaneme v této složité době životně důležité zakázky.
Když je obchod nebude uzavírat dostatečně rychle
a v parametrech, které nám zajistí příjmy, nebudeme mít
prostředky na účtech. Když nebudeme umět udržet klíčové
zaměstnance, nebudeme schopni udržet objem a rozsah
výroby. Pak by se mohlo stát, že dojde na nejhorší variantu.
Na konkurz, což je v podstatě řízená likvidace firmy.
Jak to teď vypadá z pohledu kroků soudu
a věřitelů, co má následovat?
Navrhli jsme soudu, aby nám umožnil předložit plán
reorganizace, který chceme udělat velmi důkladně
a předložit ho už před schůzí věřitelů, která bude na konci
listopadu. Současně už jsme zahájili jednání s prozatímním
věřitelským výborem a samozřejmě také s insolvenčním
správcem, kterého jmenoval soud. Jak výbor, tak správce
mají nyní především zjišťovací a dohledovou roli.
Následovat bude takzvaný přezkum pohledávek a ti
věřitelé, kteří budou mít oprávněné pohledávky, se sejdou
30. listopadu na schůzi věřitelů. Tam se rozhodne o tom,
Zaměstnanci se zajímali, co je čeká po úpadku
Zhruba 300 lidí se sešlo poslední prázdninový den na
prostranství v areálu Vítkovice Power Engineering (VPE)
k debatě s vedením společnosti a také se zástupci
Vítkovice Envi, dceřinky VPE, kterou soud krátce
předtím poslal do úpadku stejně jako její matku. Setkání
zorganizovaly odbory, aby se zvýšila informovanost
dovnitř firem. Vedení lidem vysvětlovalo, jak se v dalších
týdnech bude vyvíjet výroba, zakázková náplň,
zaměstnanost i jednání s věřiteli. Obě firmy mají
stanoveny insolvenční správce. Pro VPE je jím David
Vandrovec, pro Envi Eva Hepperová a jako tzv. oddělený
správce pro přezkum pohledávek pak 1. správcovská
a konkurzní v.o.s. Současně soud určil prozatímní
věřitelské výbory. V případě VPE je ve věřitelském
výboru Komerční banka, Česká spořitelna, HSBC Bank
a společnosti KLEMENT, ZVVZ Even Engineering
a ALMiG KOMPRESORY. Vítkovice Envi mají prozatímní
věřitelský výbor ve složení: Komerční banka, Wetag
Invest a společnost Biesterfeld Silcom.
Dotazy zaměstnanců mířily především na mzdy
a jistotu práce. Dostali ujištění, a to i od hlavního
vlastníka skupiny Jana Světlíka, že cílem je, aby podniky
pracovaly, aby neodcházeli lidé z dělnických profesí
a THP pozic spjatých přímo s výrobou. Rozhodující bude
snížení všech zbytečných nákladů a získání dostatku
zakázek s rychlým inkasem peněz.
(ek)
jestli v nadpoloviční většině odhlasují povolení reorganizace
a schválí náš reorganizační plán. Následně vydá soud
usnesení, jako cestou se tedy úpadek VPE bude řešit.
Mají se teď lidé bát o práci a výplaty?
Aktuálně máme ve VPE cca 1100 zaměstnanců, z toho
zhruba 550 je v dělnických profesích, další jsou
v nevýrobních pozicích. Tam musí dojít ke změně u režijních
zaměstnanců a u THP zaměstnanců. Dělnické profese
potřebujeme, abychom fungovali, nejrůznější služby
a administrativa jsou věci, na které se zcela jistě podíváme
kritickým pohledem. Optikou dneška tedy říkám, že lidé
z výroby se o práci bát nemusí a stejně tak jim nesáhneme
na platy a zachováme motivační systém ve vazbě na výkon.
Firma teď potřebuje nabírat zakázky, kdy velmi rychle
vyrobí a dodá klientovi, co si objednal, aby mohla inkasovat
peníze. Chtěli bychom zvýšit podíl zakázek, které se budou
muset udělat nejen precizně, ale velmi rychle - za měsíc,
šest týdnů. K tomu potřebujeme týmy lidí, kteří to
zvládnou. Včetně konstruktérů, projektantů a obchodníků.
Jaké jsou vyhlídky na financování firmy
v nejbližších měsících?
To záleží na našich největších věřitelích, kterými jsou
banky, na trhu a na celkové atmosféře, kterou bychom
chtěli zklidnit, abychom mohli dojednat restrukturalizaci
a kapitalizaci pohledávek v rámci plánované reorganizace.
Co bude podle vás rozhodujícím bodem
reorganizace?
Reorganizační plán rozhodně nestojí na jednom
opatření. Abychom udrželi podnik v chodu, dokončili
současné projekty, dostali za ně zaplaceno, nasmlouvali
nové kontrakty, snížili náklady a dosáhli stabilizace, to je
celý balík kroků. Rozhodující je vyrábět a dostávat
zaplaceno. Proto bych chtěl, abychom neupadali na mysli,
nemysleli si, že už nestojí za to pracovat. Naopak, teď na
naší produktivitě a kvalitě závisí ještě mnohem více, než kdy
předtím.
(ek)
Mimořádné obří sloupy pro kovací lis do USA
Váha 200 tun, délka 21 metrů.
Takové jsou parametry jednoho
z nejtěžších a největších výrobků
Vítkovic Heavy Machinery (VHM) tlakového sloupu pro kovací lis do
Spojených států. VHM vyrobily
a již dodaly dva kusy těchto
unikátních sloupů, další dva dodají
společnosti SMS group v říjnu.
Celková hodnota zakázky pro významného
německého zákazníka činí zhruba 76 milionů korun.
VHM zahájily výrobu loni v březnu, první dva sloupy
dodaly v polovině letošního července. Co do hmotnosti
a rozměrů se jedná o mimořádnou a referenční zakázku.
"Je to výroba jednoho z nejtěžších a nejrozměrnějších
produktů ve VHM vůbec. Hmotnost sloupu o rozměrech
1,6 x 21 metrů je po svaření zhruba 200 tun," upřesnil
obchodní ředitel VHM Jiří Brož.
Celkem čtyři sloupy z Heavy budou tvořit jednu
z hlavních částí kovacího lisu, který SMS group sestaví ve
své americké pobočce nedaleko Los Angeles. Vyrábět zde
bude kované produkty ze speciálních titanových slitin pro
letecký a kosmický průmysl v USA. „Lisovací síla tohoto
hydraulického zápustkového lisu bude 50.000 tun, což je
pro srovnání zhruba čtyřikrát více než maximální kovací
tlak vítkovického lisu v Ostravě-Kunčicích,“ uvedl J. Brož.
Pro výrobu čtveřice sloupů použily VHM celkem 20
dutých válcových výkovků, každý o průměrné hmotnosti
zhruba 40 tun, vyrobených z nízkolegovaného
svařitelného materiálu (25CrMo4). Každý sloup je tedy
svařený z pěti výkovků, a to unikátní a osvědčenou
technologií SAW, tzv. do úzké mezery. Podle J. Brože je
tato progresivní metoda velmi efektivní co se týče
spotřeby materiálu i doby samotného svařování:
"Opakovaně ji využívají i naši zákazníci z jiných oborů,
například pro hydroelektrárny a cementárny."
První dva vyrobené sloupy byly z Vítkovic přepraveny
do Mělníka na podvozku s 32 nápravami; dále pak po
Labi do Hamburku. "Sloup je sice mimořádně těžký, ale
jeho hmotnost byla dobře rozložena na speciálním
podvozku vzhledem k délce a průměru. Přeprava tedy
nebyla nijak zvlášť náročná," dodal obchodní ředitel. Třetí
a čtvrtý sloup budou dokončené na podzim; po svaření se
opracovávají na soustruhu a portálové frézce - strojích
v provozu Těžká mechanika.
Vítkovice Heavy Machinery spolupracují s německou
SMS group již od roku 1993, kdy jí začaly dodávat kusové
odlitky a výkovky. O tři roky později zahájily dodávky
montovaných celků (částí válcoven) a od roku 2001
dodávky pro lisy. "Kontrakty pro SMS group se od těchto
let počítají na desítky," dodal J. Brož k historii dlouhodobé
spolupráce s německým zákazníkem.
(han)
4
VÍTKOVICE MACHINERY GROUP
Nejvýkonnější stanice CNG společnosti
Vítkovice Doprava míří do Polska
Společnost
Vítkovice
Doprava,
která
je
provozovatelem více než dvou desítek plnících stanic
CNGvitall v České republice, dodá mateřskou plnící
stanici do Polska. S výstupním tlakem 250 bar a kapacitou
kompresoru 1 000 m3/hod se tak bude jednat o doposud
nejvýkonnější použitou technologii (oproti běžným
plnícím stanicím s téměř čtyřnásobně vyšší kapacitou
kompresoru). Provozovatelem stanice v Sosnowci bude
společnost Vítkovice Milmet S.A., která počítá s plněním
autobusů, popelářských vozů, s využitím pro veřejnost,
ale také jako tzv. cloud pipeline. Jedná se o plnění
kontejnerů nebo trajlerů pro potřeby zásobování zemním
plynem do oblastí bez možnosti přivádět plyn nebo do
oblastí s nevhodnou distribuční soustavou. Kontejner
MEGC 5200 s kapacitou 5 200 m3 při tlaku 250 bar bude
na této stanici naplněn do 4,5 hodiny. Zahájení provozu
se předpokládá do konce roku 2016.
(red)
Pohled do historie: Vítkovice zažily dva císařské dny
Dnes je již všeobecně známou věcí, že po
jmenování zkušeného a prozíravého managera
Paula Kupelwiesera do ředitelské pozice
Vítkovických železáren v roce 1876 zažíval podnik
období konjunktury. Došlo k rozšíření výrobního
programu, ke zlepšení organizace práce a celkové
racionalizaci. Jeho zásluhou se poklidná obec
Vítkovice začala proměňovat z vesnice na
nejmodernější průmyslové město v habsburské
monarchii. Není pak divu, že 20. října 1880 sem
osobně zavítal - v rámci své týdenní návštěvy
Slezska - jeden z nejmocnějších lidí v Evropě, tehdy
padesátiletý rakouský císař František Josef I.
V dopoledních hodinách přivítali panovníka na
vítkovickém nádraží (dnešní stanice Ostrava-střed)
početné zástupy obyvatel Ostravy, v čele s jeho
vedením, zástupcem církve a majiteli místních
průmyslových podniků. Po prohlídce města dorazil
císař do Vítkovic. Jeho hlavním průvodcem měl být
původně majitel těžířstva Albert Rothschild, ale
protože neznal podrobně fungování jednotlivých
výrobních zařízení a závodů, musel se důležité role
ujmout generální ředitel Kupelwieser, který po
létech na jedinečnou událost vzpomínal: ,,Chtěl
jsem krátce a srozumitelně vysvětlit to
nejpodstatnější, co se ve Vítkovicích odehrávalo
a všechno své úsilí jsem vložil do snahy ukázat
provozy, které snad nejsou úplně vzorem čistoty,
ale jsou velice zajímavé a nepostrádají svou krásu.
Bylo to čiré potěšení, sledovat spolupráci mnoha
stovek lidí. Pro mě to byla skutečná radost. Nikde
žádný přehmat, nikde ani nejmenší odchylka nebo
nesoulad, všude jen efektivní a účelně
zorganizovaná práce, která zvyšovala celkový
velice pozitivní dojem. Že jsem jeho veličenstvo
během prohlídky doslova vodil za ruku, ukázalo se
jako nezbytné a císař to přijal s povděkem.
Všechno, co jsme mu u nás ukázali, nemohlo
dopadnout lépe, než se tomu také stalo."
Panovník nejprve vystoupil na vysokou pec, pak
si prohlédl navazující provozy, ocelárnu, slévárnu,
válcovnu a nakonec mostárnu.
První císařskou návštěvu vítkovických provozů
bychom mohli chápat ještě jako zdvořilostní,
zatímco v případě té druhé, 28. června 1906, lze
otevřeně hovořit o uznání a respektu ze strany
hlavy habsburské monarchie. Toho dne přijel
František Josef I. do Vítkovic u příležitosti konání
desátých moravských střeleckých slavností
v Moravské Ostravě. Pro vedení Vítkovického
horního a hutního těžířstva to byla nepochybně
zcela mimořádná událost, proto tentokrát kladlo
velký důraz na výzdobu objektů, aby návštěva
proběhla co nejdůstojněji.
Už týdny před příjezdem císaře začali
zaměstnanci podniku a ostatní obyvatelé Vítkovic
čistit všechny budovy a zdobit ulice, kterými měl
podle známého harmonogramu císař projet. Po
obou stranách ulic nechalo vítkovické těžířstvo
vztyčit vlajkové stožáry a na objektech dolu
Hlubina umístilo hornické emblémy. Podnikové
i mnohé soukromé domy byly vyzdobeny květinami
a prapory.
Příjezd panovníka do Vítkovic krátce před jednou
hodinou odpolední symbolicky ohlásily zvuky
trumpet, které vystřídaly kostelní zvony. Císařský
kočár projel Výstavní ulicí kolem válcovny trub
mohutnou uvítací branou postavenou nedaleko
ředitelského zámku. Tady František Josef I. poprvé
vystoupil, aby jej osobně přivítal starosta Vítkovic.
Poté, co obdržel od žákyně místní dívčí měšťanské
školy, dcery významného vrchního inženýra, květiny,
pokračovala panovníkova cesta přes náměstí
směrem ke staré ocelárně.
V ulicích se tísnily tisíce zvědavých lidí, ovšem
přední místa byla vyhrazena vybraným šedesáti
dámám v bílých šatech okrášlených květinami,
zástupcům obce, duchovenstvu, závodní kapele,
válečným veteránům, záložním důstojníkům
a padesáti členům požárního sboru a místních
spolků.
Za místo druhé slavobrány vybralo vedení
podniku prostor mezi dělnickými domy tzv.
Verdunské kolonie v dnešní Ruské ulici, který
sloužil jako vchod do provozního oddělení továrny
na litou ocel (dnes se zde nachází provozní haly
společnosti VÍTKOVICE HAMMERING). Kočár
s panovníkem se podruhé zastavil až
u impozantního tzv. císařského stanu, ve kterém jej
očekávali majitelé těžířstva Albert Rothschild, horní
rada Max Gutmann s generálním ředitelem
Schustrem a vedoucími jednotlivých provozů.
Po uvítání vedly kroky císaře do ocelárny, kde
zhlédl odpich ze dvou martinských ocelářských pecí
s kapacitou 13 tun do připravených forem.
Z bezpečnostních důvodů panovník obdržel modré
stínící brýle. Velký dojem na něj udělaly zejména
všudypřítomné jiskry, které provázely výrobní
proces. V sousední formovně se před vzácným
hostem upravovalo kotlové dno pro petrolejový
Příjezd Františka Josefa k císařskému stanu.
Císař František Josef I. v továrně na litou ocel.
Císař se svým doprovodem ve výrobní hale.
odpařovač, železniční kola a lodní vaznice.
Originální podívaná se panovníkovi nabídla
v sousední lisovně a kovárně. Pod obrovským lisem
o tlaku 2000 tun byla z jednoho 40 tun vážícího
kusu kována dělová hlaveň určená pro rakouskou
válečnou flotilu. Na tomto místě je vhodné
poznamenat, že se jednalo o největší dělo, jaké
dosud bylo v tehdejší monarchii vyrobeno. Pod
druhým 10 tun těžkým lisem dělníci opracovávali
strojní hřídel. Největší zájem vzbudily u císaře dílny
úpravny, kde se právě vyráběla torpéda pro ruské
a dánské námořnictvo, hřídele různé velikosti pro
rakouské lodě a První brněnskou strojírnu. Na závěr
si vzácná návštěva prohlédla výrobu pancéřových
desek, jejichž jediným dodavatelem pro stavbu
rakousko-uherských lodí byly výhradně Vítkovické
železárny.
Podnik svým vybavením a výrobním programem
již před sto deseti lety patřil k přední evropské
špičce. Disponoval dvěma elektrickými ústřednami,
čtyřmi vysokými pecemi, modernizovanými provozy
strojírny, kotlárny, mostárny aj., ve kterých našlo
práci na 15 000 kvalifikovaných i pomocných
dělníků a výrazně se podílel na rozvoji průmyslu
různých odvětví a budování dopravní infrastruktury
v Evropě.
Jako výraz poděkování za vřelé uvítání
a prohlídku podniku udělil císař generálnímu
řediteli záslužný kříž. Ani vedení Vítkovického
těžířstva nezůstalo pozadu. U příležitosti této
události vyplatilo dělníkům mimořádnou prémii
60 000 rakouských korun, což na svou dobu
představovalo velkou částku.
Kromě dvou zmíněných návštěv byl panovníkův
dvůr v kontaktu s Vítkovickými železárnami také
v souvislosti s udělením privilegia pro výrobu
řetězových mostů v roce 1859, nebo výstavbou
silničního mostu ve Vídni, jenž nesl císařovo jméno.
(arch)
since 1828
5
Na haldě v Hrabůvce vzniká neobvyklé jezero
Na vítkovické haldě vzniká jezero, kam od června přitéká rychlostí až 25 litrů
za vteřinu voda z řeky Ostravice. Vodní plocha má zhruba 4,5 hektaru a bude
obsahovat 180 tisíc kubíků vody. Celá halda má skoro sto hektarů.
Na haldě v Hrabůvce je zajímavé, netypické
staveniště, které přitahuje pozornost veřejnosti. Firma
Hochtief tu na vítkovickém pozemku buduje jezero.
Naplní se za pár měsíců a má významnou funkci.
Zabraňuje přístupu kyslíku do tělesa haldy s uhelnou
hlušinou, která pod povrchem vytváří vysokou teplotu.
"Vzniká tam umělé jezero, které tvoří podkladní vrstvy
a speciální fólie. Je to jedna ze součástí rekultivace
haldy," vysvětluje Hana Bártková, vedoucí odboru
ekologie Vítkovic a jedním dechem dodává, aby se lidé
lákavé vodní hladině vyhnuli. "Jde o staveniště a jezero
je během napouštění pastí s kluzkou folií, po které se
nedá vystoupit na břeh. Dokud nebude voda dosahovat
ke břehům zpevněným kameny, neměl by se nikdo
k hladině přibližovat. A ani pak ne, dokud neskončí
všechny práce na rekultivaci a sanaci," varuje Hana
Bártková. Staveniště s jezerem také proto hlídá ostraha.
Než bude na haldě klidná přírodní lokalita, měli by lidé
mít trpělivost a rozum a neriskovat.
Investice, kterou hradí stát v rámci projektu
"Revitalizace Moravskoslezského kraje", si vyžádá asi
300 milionů korun. Lokalita prošla podrobným
průzkumem a odborníci na ní vyhloubili vrty, aby zjistili,
co se děje pod povrchem. Právě z toho průzkumu pak
vznikla nutnost hasit podzemní vrstvy. "Podle odborníků
hoří oheň asi 30 metrů pod povrchem haldy, teplota
tam dosahuje místy až 300 stupňů Celsia," popisuje
Hana Bártková. Zplodiny hoření pak vystupují na povrch,
kde stále ještě mají okolo 40 stupňů Celsia. Do cca 600
vrtů byla vpravena speciální směs, která utěsnila kaverny
ve vlastním tělese haldy a jezero brání dalšímu přístupu
kyslíku dovnitř haldy. Ta by pak bez kyslíku měla
uhasnout.
Vydržte, prosím, bude to stát za to
Napouštění umělého jezera v Hrabůvce potrvá do
konce letošního roku. Tím to ale zdaleka nekončí. Ještě
dva roky, možná i déle, bude nutné monitorovat teplotu
v haldě. Teprve pak dojde na to, aby zelenou haldu
s jezerem mohli běžně navštěvovat lidé. Co všechno by
se mohlo na haldě vystavět nebo zpřístupnit pro relax
veřejnosti, zatím není dost dobře možné rozhodnout.
"Chtěli bychom ale rozhodně nabídnout lidem nový
volnočasový prostor. V létě třeba na procházky, v zimě
na běžky," dodává ředitel pro strategii Vítkovic Rodan
Broskevič. Na celou plochu haldy se vedle jezera musí
navézt i rekultivační směs, ve které mohou růst rostliny.
I to se nyní děje a lidé z okolí to vnímají. "Bojí se, co se
naváží, ale jde o součást rekultivačních procesů,
o speciální, ekologickou, na živiny bohatou směs, do
které se zasadí zeleň. Prosím vydržte, nový zelený kus
města bude stát za to," uzavírá ředitel.
(ek)
Heavy pracují na nových zakázkách do Číny a Indie za téměř 100 milionů
Vítkovice Heavy Machinery získaly v červenci dvě
nové zakázky od dlouholetého německého partnera
SMS group. Významnému zákazníkovi dodají
protlačovací lis a dále hlavní díly děrovacích lisů.
Hodnota obou zakázek dosáhne dohromady na 100
milionů korun.
Cílovou stanicí vítkovického protlačovacího lisu
bude Čína - Heavy vyrobí předmontované části lisu,
německý partner pak dodá celý lis čínskému
investorovi. Společnost Mingthai bude pomocí lisu
vyrábět plné profily ze slitin hliníku a lehkých kovů,
které se používají v mnoha průmyslových odvětvích od stavebnictví až po výrobu letadel.
Celková hodnota zakázky činí zhruba 65 milionů
korun. Vlastní výroba začne ve VHM během září;
začátkem srpna se rozjely předvýrobní etapy
v konstrukci, metalurgii a plánování. "VHM dodají lis
předmontovaný do osmi hlavních skupin tak, jak se
pak bude montovat na stavbě v Číně," vysvětlil
obchodní ředitel VHM Jiří Brož. Vyrobené díly včetně
dokoupené hydrauliky a elektra se v provozu Těžká
mechanika smontují a otestují během třetího čtvrtletí
příštího roku; v Číně by měl být lis zprovozněný v roce
2018.
Výroba tohoto typu protlačovacího lisu není pro
VHM žádnou novinkou. Od roku 2003, kdy začaly
Vítkovice spolupracovat se SMS group, vyrobili
v Heavy celkem 24 protlačovacích lisů včetně tohoto,
který je již šestý svého druhu a velikosti.
Druhá
zakázka
zahrnuje
výrobu
dvou
hydraulických válců, které se stanou hlavními nosníky
děrovacích lisů. Tyto lisy o síle 5000 a 9000 tun budou
součástí linky na válcování železničních kol a německá
společnost je dodá do Indie společnosti Vizag.
Hodnota zakázky přesáhne 30 milionů korun. Výroba
válců s písty začala v Heavy již v polovině srpna, a to
výrobou všech osmi výkovků, z nichž se hydraulické
válce poté svaří. "Výkovky jsou z nízkolegované oceli
(25CrMo4) a válce z nich budou svařeny osvědčenou
technologií SAW, tzv. do úzké mezery," upřesnil Jiří
Brož. Po konečném opracování budou vážit 105 a 150
tun. Podobné válce vyrobily VHM v letech 2007 až
2009 pro mexického zákazníka.
Podle J. Brože je zakázka náročná i vzhledem
k relativně krátké době výroby obou válců, která bude
osm a deset měsíců (podle jejich hmotnosti).
"Svařovací automat bude vytížen trvale na tři směny
po dobu tří zimních měsíců. Následně bude třeba
zvládnout logistiku a plánování výroby na největších
NC strojích v obrobně Těžké mechaniky," dodal.
(joma)
Vítkovická střední je dobře připravená
firemní stipendia a především se budou připravovat přímo
pro konkrétní firmu skupiny. Kromě firemních stipendií
mají studenti možnost dosáhnout i na prospěchová
stipendia v rozmezí od 200 až do 800 korun měsíčně.
Vítkovická střední průmyslová
škola hlásí, že je na letošní
školní rok dobře připravená
a že bude opět místem, kde
další generace techniků získá
kvalitní vzdělání.
Prázdniny v případě studentů jsou spojeny s volným
časem, pro školu je to však období, které je nutné využít
pro další zlepšení podmínek pro kvalitní výuku budoucích
profesionálů. "Dál jsme se posunuli u vzhledu a vybavení
učeben, ale připravili jsme i novinky ve výuce," říká
ředitelka školy Magda Dirgasová.
Přijímací zkoušky na jaře ukázaly, že letos je větší
zájem o elektroobory a rovněž o dálkové nástavbové
studium, kdy uchazeči chtějí studovat a zároveň být
v pracovním procesu. Přetrvává největší zájem o studijní
obor Mechanik seřizovač. "Co se týká prvních ročníků
začínajícího školního roku, tak do naší školy nastupuje
363 žáků. Tradičně je převažující podíl chlapců, kterých je
350, ale perspektivu v absolvování Vítkovické střední vidí
i 13 dívek. Z nich je 10 přihlášeno na obor Ekonomika
a podnikání a tři pak na obor Obráběč kovů," dodává
ředitelka. Celkově pak má Vítkovická střední ve všech
ročnících 1 112 žáků v 17 oborech.
Výuka i ve Světě techniky
Podle Magdy Dirgasové škola sleduje trendy
v jednotlivých oborech a zájem zaměstnavatelů.
S ohledem na to letos neotevírá žádné nové obory.
"Chceme především ve výchově žáků reagovat na
požadavky zaměstnavatelů, potřebujeme plnit obory,
o které je na trhu práce zájem, což jsou již existující strojní
obory a elektro obory. Právě u nich se ukazuje, že chybí
největší počet zaměstnanců na trhu práce," doplňuje
ředitelka.
Vítkovická střední jako každý rok počítá s uzavřením
firemních smluv se žáky druhých ročníků a firmami
skupiny Vítkovice Machinery Group. Smlouvy jim zajistí
Na studenty čekají zrekonstruované a moderně
vybavené dílny strojírenských oborů a těšit se mohou
rovněž na tak trochu jinou výuku a praxi: totiž
v učebnách, dílnách a expozicích Světa techniky. Posílena
je také výuka matematiky prolínáním matematických úloh
a cvičení do dalších souvisejících předmětů. Vybrané
předměty se budou vyučovat tzv. metodou CLIL, což
znamená výuku prostřednictvím cizího jazyka, kdy si
student osvojuje znalosti a dovednosti jak v samotném
předmětu, tak současně i v cizím jazyce.
I v nastávajícím školním roce budou moci studenti
získat řidičské oprávnění ve vlastní školní autoškole.
Řidičský průkaz skupiny B si dělají žáci oboru
automechanik. Samozřejmostí už je výuka tělesné
výchovy v moderním fitcentru. Ještě než vše vypukne
čeká žáky 1. ročníků adaptační den na Landeku.
"Jsme připraveni udělat vše pro to, aby od nás
odcházeli kvalifikovaní mladí lidé. Vítkovická střední
průmyslová škola dlouhodobě dokazuje, že její absolventi
nemají problém s uplatněním v praxi," dodala ředitelka.
(oba)
VÍTKOVICKÉ NOVINY vydává VÍTKOVICE HOLDING, a.s., / Ruská 2887/101, 706 02 Ostrava / IČ: 25816039 / evidenční číslo MK ČR E 12764 / tel +420 595 956 000 / www.vitkovice.cz /
Redakční zpracování: EK Media s.r.o. / Redakce: Eva Kijonková - [email protected] / Editor: Oldřich Babický - [email protected] / Kontakt: [email protected]
Své příspěvky a náměty zasílejte mailem nebo na adresu EK Media s.r.o., U Parku 2646/12, 702 00 Ostrava / FOTO: archiv, Jiří Zerzoň.
6
DOLNÍ VÍTKOVICE
SEXMISIE: NOVÁ EXPOZICE VE SVĚTĚ TECHNIKY
Od 16. září se ve Světě techniky
v Dolních Vítkovicích dozvíte téměř
vše, co jste chtěli vědět o sexuálním
životě a báli se zeptat. Nová,
dočasná, expozice s názvem
Sexmisie je totiž poněkud
neobvyklá, mírně lechtivá, ale
především poučná. Nechte tedy stud
doma a přijeďte se podívat na
výstavu, která nemá v Evropě
obdoby - na výstavu o sexu
a sexualitě ve všech jejich podobách.
Téma sexuality je pro někoho samozřejmost, pro
jiného tabu. Nová expozice Světa techniky byla
připravena ve spolupráci se sexuology a dětským
psychologem v libereckém science centru IQLANDIA.
Je přístupná dětem od 12 let nebo v doprovodu
rodičů. Přestože se zde řeší citlivá témata lidské
sexuality, prostory jsou navrženy tak, aby se každý
návštěvník cítil příjemně.
Jak vzniká nový lidský život? Co se děje s malým
človíčkem v těle matky? Čím to je, že v hlavě je během
dospívání takový chaos? Jak vzniklo líbání a kde už
končí běžná sexuální "pikantnost" a začíná úchylka?
Jak se dívali na homosexualitu před stovkami let a jak
je to nyní? Má gorila rychlejší spermie než člověk? Jak
je to s "bezpečným sexem" a kde se skrývá nebezpečí?
Na tyto otázky - a na mnoho dalších - vám odpovíme
na desítkách interaktivních exponátů a grafických
panelů ve Světě techniky. Ale pozor, expozice bude
k vidění jen do konce tohoto roku.
Na "věc" se zde můžete podívat ze čtyř pohledů.
Jednak z pohledu "JÁ" - tedy co se s člověkem děje po
sexuální stránce od narození (nebo snad spíše ještě
před ním) přes karamboly puberty až po dospělost.
Druhý pohled, pohled "MY", zas ukazuje, jak vlastně
k narození nové bytosti dojde - ale nepředstavujte si
lekci z přírodopisu. Autoři výstavy totiž mapují
i perličky, které sex provázejí snad od počátku věků
a které z něj dělají tak vyhledávanou činnost. Třetí
hledisko, takzvaný pohled "ONI", pak ukazuje, jak
k poněkud citlivému tématu plození přistupují v jiných
kulturách a civilizacích. Zavítá i do říše zvířat, nad
jejichž výkony se leckdy tají dech. A kdo ještě nemá
dost, může nahlédnout pod pokličku sekce "TABU".
Právě zde se schovávají kostlivci ze skříní a věci,
o kterých se z toho či onoho důvodu odmítáme bavit
- pikantnosti, kostýmy, hračky a mnoho dalšího… kdo
neviděl, neuvěří.
Není třeba se obávat drastických záběrů, vyložené
pornografie a trvalých následků. Lechtivější témata
podávají neutrální modely nebo figurky a velkou roli
hraje i videoprojekce.
ZÁŽITKY Z DOLNÍCH VÍTKOVIC PODPOŘÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ HANDICAPOVANÝCH
Do katalogu unikátních zážitků a dárků projektu
Srdcerváči přibyly hned tři skvělé zážitky, které
věnovala
Dolní
oblast
Vítkovice.
Fanoušci
nejvýraznějšího osvětového a fundraisingového
projektu Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání
osob se zdravotním postižením (NFOZP) se tak mohou
ocitnout ve světě techniky Julese Verna, vyřádit se
v zábavním Landek parku, ale i objevovat a pozorovat
nevšední světy přírody a vědy ve Velkém světě
techniky.
"Jsme rádi, že s námi Dolní oblast Vítkovice
spolupracuje, jejich svět techniky v Ostravě je skutečně
unikátní a patří k nejzajímavějších zážitkům, který
srdcerváčské katalog nabízí," říká fundraiserka
projektu Srdcerváči Natálie Kavuličová.
Peníze, které lidé za pořízení zážitků
v srdcerváčském katalogu zaplatí, putují do
grantového řízení a budou v lednu 2017 rozděleny
mezi organizace, které zaměstnávání více než padesát
procent lidí se zdravotním postižením, a především
mezi handicapované, kteří se rozhodli vzít osud do
svých rukou a začít podnikat.
"Zatímco
firmy,
které
zaměstnávají
lidi
s postižením, získávají od státu štědré bonusy
v podobě daňových úlev či příspěvků na speciální
vybavení, drobný podnikatel, byť je zdravotně
postižený, nezíská od státu žádnou podporu, proto
jsme tu my, abychom těmto lidem pomohli a podpořili
je," vysvětluje ředitelka NFOZP a Srdcerváčka Hana
Potměšilová.
VY JEŠTĚ NEZNÁTE SRDCERVÁČE?
Zdravotně postižení lidé nejen že chtějí a většinou
i mohou pracovat, ale často z nich postižení dělá velmi
silné osobnosti, které se nebojí porvat za dobrou věc.
Naši Srdcerváči - osvětový a fundraisingový projekt
Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se
zdravotním postižením - nám tuto myšlenku pomáhají
šířit.
Už 9. září 2016 odstartoval klavírním koncertem na
pražském Hlavním nádraží čtvrtý ročník kampaně
s pěticí Srdcerváčů z takzvaných pomáhajících profesí
- je mezi nimi například lékař, voják, kriminalista,
prostě lidé, kteří se původně rozhodli v životě pomáhat
a chránit druhé, a pak jim samotným do života
vstoupila nemoc či úraz a je čekal či čeká životní
restart. Jsou to superhrdinové všedních dní, kteří
inspirují.
Aby Srdcerváči mohli podpořit více takových
superhrdinů z řad lidí se zdravotním postižením,
oslovují instituce, firmy a významné osobnosti, ať
věnují cokoliv, co může udělat radost. Vzniká tak
katalog unikátních dárků a zážitků, které se jen těžko
shání někde jinde.
Stačí si vybrat a pořídit unikátní dárek či zážitek
z katalogu a hodnota příspěvku bude zaslána na konto
projektu Srdcerváči. Každý tak získá kromě dobrého
pocitu i odměnu v podobě něčeho, co ho potěší.
Výtěžek projektu bude odborná komise rozdělovat
v transparentním grantovém řízení mezi zájemce
o vytvoření nových pracovních míst pro osoby se
zdravotním postižením a na rozvoj jejich podnikatelských plánů.
"V loňském ročníku žadatelé o grant získali přes
300 tisíc korun a díky projektu Srdcerváči našlo novou
práci 455 lidí se zdravotním postižením," dodává Hana
Potměšilová.
Srdcerváčem se tak může stát každý. Stačí si vybrat
z katalogu unikátních dárků nebo zážitků či kolekce
Original by Srdcerváči. Kdo si pořídí originální dárek
nebo zážitek pro sebe či pro své blízké, získá nejen
běžně nedostupnou či originální věc, ale zároveň
pomůže odstranit část fyzických i mentálních bariér
v zaměstnávání zdravotně postižených. Projekt lze
podpořit také prostřednictvím nákupu certifikátu
Dobrý pocit.