VVeeessseeelllééé VVááánnnoooccceee aa

Ročník 17
l
cena 25 Kč / 1 E
STRAVA BUDOUCNOSTI
PEČIVO Z „NOVÉ“ BAZALKY
BIOBEDÝNKY PODÁNSKU
12/2013
CO JE DUMLÍK?
Veselé Vánoce a spokojenost do roku 2014
přeje redakce Bio
Bio 2014 v tradiční podobě
l biopotraviny l ekozemědělství l biodiverzita l ekologie
Vydává vh press Hradec Králové
EKOzprávy
Po letech dohadování má EU reformu
zemědělství, ukončí kvóty na cukr
Poslední kytička podzimu
Zuzana Mikysková
Obsah
ZPRAVODAJSTVÍ
Reforma zemědělství EU . . . . . . . .2
Soutěž o elektrokoloběžku . . . . . . . .2
Strom roku 2013 . . . . . . . . . . . . . . . .2
Co píše Sedmá generace . . . . . . . . . .2
Dětská práce nemizí . . . . . . . . . . . . . .2
Bartákův hrnec . . . . . . . . . . . . . . . . . .3
BIOPOTRAVINY
Jak se budeme stravovat
v budoucnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . .4
Další dobrý tah královéhradecké
Bazalky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .5
Biootázky
- Co je konvenience potravin . . . . . . .6
TRVALE UDRŽITELNÝ ŽIVOT
Nevládní organizace opustili jednání
konference o klimatu . . . . . . . . . . . . .6
Projekt Lidé lidem . . . . . . . . . . . . . . . . . .7
BIODIVERZITA
Pomel to na mlýnku na maso . . . . .8
Tuřín dumlík . . . . . . . . . . . . . . . . . .9¨
EKOZAHRÁDKA
Bylinky pro děti a maminky . . . . . .10
Ekozahrada v prosinci . . . . . . . . .10
Celer - patří do ekozahrádky . . . . .10
Spotřebitelský KOKTEJL
Silvestrovské a novoroční menu .11
Poradna Waltraud Gregorové:
O jmelí bílém . . . . . . . . . . . . . . . . .12
Relaxační bylinkové koupele . . . . .12
Zdravější silvestrovské menu . . . . .12
Vánoční tipy . . . . . . . . . . . . . . . . . .13
Novinky v kosmetice . . . . . . . . . . .14
Soutěžní křížovka . . . . . . . . . . . . . .14
EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ
Biobedýnky po dánsku . . . . . . .15-16
Ekozemědělci odmítají
snížení podpor . . . . . . . . . . . . . . . .17
Nechceme být povinně v Agrární
komoře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .17
Nová tisková mluvčí . . . . . . . . . . . .17
Rok rodinných ekofariem
na Slovensku . . . . . . . . . . . . . .18-19
Kontinuálna podpora slovenských
ponohospodárov . . . . . . . . . . . . . .19
ZPRAVODAJ EZ PŘÍRODĚ
Ekologické zemědělství jako
nové paradigma diverzity . . . .20-22
MAPA BIOPRODEJEN,
KNIHOVNIČKA INZERCE . . . . .22-24
www.bio-mesicnik.cz
youtube.com/ekotvcz
2
Evropský parlament schválil ve středu po třech
letech dohadování mezi členskými státy EU
první reformu společné zemědělské politiky,
která bude platit od roku 2015 do roku 2020.
České republiky se dotkne snížení dotací pro
velké podniky a ukončení cukerných kvót, které
mají padnout v roce 2017. Dojde tak jen k symbolickému krácení dotací pro velké zemědělské
podniky. Nová pravidla se snaží i o větší ekologické ohledy. Tak 30 procent rozpočtů na přímé
platby bude moci být použito, jen když příjemci
budou plnit „ekologizační“ opatření, jako je
diverzifikace plodin a zachování trvalých
travních porostů.
Soutěž o elektrokoloběžku
PRAHA – V pátek 1. listopadu předali zástupci společnosti Kaufland výhru ze soutěže, kterou
uspořádali pod názvem „Vyhrajte elektrokoloběžku a jezděte
ekologicky!“ Šastná
výherkyně – paní Irina
z Prahy. Elektrokoloběžku Nitro scooters,
ze které byly nadšené
především děti, si na
místě všichni hned vyzkoušeli. Společnost
Kaufland aktivně zahrnuje ochranu životního
prostředí do všech svých podnikatelských aktivit.
Roku 2011 se stala partnerem energetické
společnosti ČEZv projektu elektromobility. Účast
v tomto projektu vnímá jako přínos ke zlepšení
ovzduší a k ekologičtější spotřebě energie. V
rámci projektu jsou nainstalovány na parkovištích před prodejnami Kaufland Palmovka,
Modřany, Vypich (Praha) a Ostrava-Zábřeh dobíjecí stanice pro elektromobily.
ANKETA STROM ROKU 2013
Stromem roku 2013 se stal Dub
ochránce z Višňové v Libereckém kraji. Druhé místo obsadil
Skalecký buk z Mníšku pod Brdy
ve Středočeském kraji. Třetí
skončila Poběžovická lípa z Plzeňského kraje.
Celkový počet hlasů: 36 267,
výtěžek sbírky určený na péči
o stromy: 130 916 Kč. Získané
peníze z DMS a zakoupených
hlasovacích archů putují zpět k finalistům. Použijí se k ošetření
a výsadbě stromů nebo vytvoření
propagačních materiálů o stromech podle toho, jaký cíl si navrhovatelé stromů stanovili. O jejich
využití bude nadace v příštím roce
informovat.
Nadace partnerství
Sedmá generace 5/2013: My všichni
jídelnou povinní
BRNO [Econnect/Sedmá generace] – V pátém
letošním čísle časopisu Sedmá generace se
mimo jiné dočtete odpovědi na tyto otázky: Proč
jídelnám pořád vládnou ÚHO a šodó?
Odstartovalo pojídání masa rozvoj lidského
mozku? Jak se dobrovolničí v lesích? Kdo a
proč nás šmíruje na internetu? Jak tlustá je
ekostopa domácích mazlíčků? Co stojí za vleklou občanskou válkou v Sýrii? Jak zabránit
japonským velrybářům v lovu? Komu nejdou
zdejší rysi pod nos? Co dělá etickou banku
etickou? Je současný finanční systém sofistikovanou hrou typu „letadlo“? Jak vypadají tekuté
vztahy? Proč jde Slovensko v protisměru? Jak
se žije život s velkým Ž?
Dětská práce nemizí
PRAHA [Econnect/NaZemi] – Podle zprávy
Mezinárodní organizace práce se od roku 2000
snížil počet pracujících dětí o 78 milionů. Stále
však zůstává 168 milionů dětí, které musí pracovat. To představuje 11 % všech dětí na světě.
Jejichejich rodiče nemohou svojí prací rodinu
uživit. Děti, stejně jako dospělí, jsou nuceny
pracovat v nedůstojných podmínkách, aby pro
nás vyrobily zboží naší denní spotřeby. Na tyto
souvislosti upozonil Světový den důstojné práce
– 7. října. Zpráva dále udává, že počet pracujících dětí se snižuje, ale tento pokles není
dostačující. Více než polovina ze 168 milionů
pracuje v nebezpečných podmínkách (85 milionů). Nejvíce pracujících dětí (78 milionů) se
nachází v Asii a Tichomoří. V subsaharské Africe dokonce pracuje každé páté dítě (21 %).
Celkem 59 % dětí pracuje v zemědělství.
Například na kakaových plantážích v západní
Africe pracuje až 2 miliony dětí. Děti běžně
pracují s ostrými mačetami, které mohou způsobovat těžká zranění, nosí velmi těžké náklady vedoucí k poškození páteře a jsou vystaveny nebezpečným pesticidům.
Markéta Vinkelhoferová
Vánoční betlém ze sena zhotovili v loňském roce místní hasiči malé obce Hamr u Majdaleny. Žáci z nedaleké školy v Chlumu u Třeboně zazpívali naživo koledy a obec se sešla k jejich poslechu.
Venkovské kouzlo vánoc je stále trochu o návratu k tradicím a podporuje i styl bio. Napište nám i vy o svých venkovských aktivitách.
Jan Papáček
bio l 12/2013
Bude bramborák dražší než bábovka?
Zdá se vám tvrzení přitažené za vlasy? Takový je, bohužel, vývoj v zemědělství, i když se tvrdí, že je zemědělství v dobrém stavu a zemědělci vydělávají – i přes rozsáhlou povodeň. Stupeň závislosti českých spotřebitelů na dovozu potravin roste a spolu
s faktem, že se letos bramborám právě nedařilo, to vedlo k růstu
jejich cen. Zatím se za kilogram podzimních brambor ve velkoobchodu platí od 11 Kč do 16 Kč. Takže kilogram brambor na oblíbené české jídlo, zvané bramborák, strouhanec, bác, táč či kramflek se rovná zhruba ceně čtyř vajíček na třenou bábovku bez tuku. Mouka už bude u obou v ceně stejná. Do bábovky přidáme
ještě kypřící prášek, do bramboráku česnek a majoránku. Jsou tedy přibližně stejně drahé. Jednoduché jídlo levné k zasycení, už
tak levné ale nebude.
Proč ale takový úvod do redakční poznámky? Proto, že bychom
se s takovým vývojem neměli spokojit. Na druhou stranu se může stát, že rostoucí ceny potravin z dovozu mohou vytvořit vhodnější podmínky pro domácí pěstitele a zemědělce, že začnou zase některé plodiny pěstovat více. Ovšem v cestě stojí velkopodniky, které udávají ráz, jsou tu i pobídky pro pěstitele biomasy a pro
etanol či topné peletky, které příliš pěstitelům surovin pro potraviny
a chovatelům hospodářských zvířat nepřejí. Doufáme, že církevní
restituce pozemků neuberou zase z orné půdy, že církevní hodnostáři snad již (někdy poněkolikáté) restituovanou půdu pronajmou
těm, kteří už na ní podnikají a nezvýší svými požadavky na vysoké nájmy tlaky na cenu potravin. Nejistota se neustále vznáší nad
českou, moravskou i slezskou krajinou. S obdobnými nejistotami
žijeme i v redakci Bio. Je ale třeba se nad situací zamyslet a neházet předčasně srp do nevzrostlého žita.
Redakci potěšil zájem o časopis Bio mezi slovenskými ekologickými zemědělci ze svazu EKOTREND Slovakia. S takovou podporou odbytu může Bio fungovat dál i pro české čtenáře, ekozemědělce, spotřebitele biopotravin a fanoušky rozmanitosti či
ochrany přírody. Pro redakci tedy zasvítila hvězdička dobré naděje a snad i ti, kteří už slovenštinu dlouho neslyšeli a nečetli, nebudou odrazeni.
V nejistotě nás potěší jistoty, které přicházejí, například, že se
blíží Vánoce a konec roku. Snad vás tedy potěší a rozptýlí od
chmur ta jistota, že Bio opět dorazí v novém roce do vaší prodejny biopotravin či rovnou do poštovní schránky. Jestli bude nebo
nebude bramborák dražší než bábovka neovlivníme, ale počet
odběratelů Bio byste nám mohli pomoci ovlivnit – pošeptejte o jeho existenci všem svým známým a kamarádům. V příštím roce tedy na shledanou – ve zdraví a s dobrou náladou. S úsměvem
a spojenými silami se řeší všechno lépe.
Mirka Vohralíková
NAVRHUJTE NEJLEPŠÍHO
EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLCE
Správní rada Nadace Bartákův hrnec – jako každý rok –
vybízí veřejnost k podání návrhů na Nejlepšího ekologického
zemědělce České republiky za rok
2013. Návrhy na kandidáta se
stručným zdůvodněním zasílejte
správní radě a čestnému předsedovi
do konce ledna 2013 na e-mail [email protected], nebo [email protected] anebo poštou na adresu
redakce Bio (str. 23). Slavnostní
předání Bartákova hrnce se za přítomnosti veřejnosti, odborníků a nestora, iniciátora akce, Ing.
R. J. Bartáka, CSc., uskuteční na ekologickém hospodářství
vybraného adepta o poslední květnové sobotě (31. 5.) 2014.
Pro vybrané ekologické hospodářství znamená tradiční cena
významnou podporu pro odbyt produktů a pro obor propagaci
ekologického zemědělství a zvýšení důvěry v biopotraviny.
bio
l
12/2013
3
BIOFACH 2014: Kde nejraději nakupujeme svoje potraviny? Jak se rozhodujeme u regálu či u pultu
a jakými hodnotami se při tom řídíme dnes – a budeme řídit v budoucnu?
JAK SE BUDEME STRAVOVAT V BUDOUCNOSTI?
dentů téměř kryjí. Pokrývají všechna pozitivní hodnotová pole. Spotřebitel konec
konců ale nemůže posoudit, jestli je „lepší“
regionální konvenčně vypěstované rajče
nebo biorajče ze Španělska. I tady zase
jde o omezení komplexnosti.
Které z nákupních kanálů a skupin výrobků
patří spíše k vítězům a které k poraženým?
Z hlediska spotřebitelů již diskontní řetězce a supermarkety dosáhly svého vrcholu.
Farmářské trhy, bioprodejny a obchody
s potravinami mohou mít ze současných
hodnotových postojů větší prospěch. Přitom je důležitá myšlenka retro. Lidé si cení důvěrně známého pocitu z dřivějších
dob, když například řezník mohl člověku
vysvětlit, odkud maso pochází a jak ho lze
připravit. Člověk by se zase rád přiblížil ke
zdroji. To ale také znamená: Tradiční odbytové kanály se musí zabudovat do těch moderních. To všechno platí jak pro obchod,
tak i pro produkty. Už dnes je vidět, že se
supermarkety snaží najet na tento trend.
Například Spar v Rakousku se svou atmosférou tržnic nebo koncepce Eataly v Itálii.
Které nabídky budou v budoucnu profitovat
z tužeb spotřebitelů?
Kde budou zákazníci v budoucnu nakupovat
biopotraviny?
Tam, kde kupují i jiné potraviny. Myslím,
že myšlenkové bariéry obchodních koncepcí, které dělají rozdíly mezi bio a konvenčními potravinami, ty jsou překonané.
V budoucnu budeme využívat nejrůznějších kanálů. Konec konců máme přece
všichni prospěch z toho, když bio dostane
větší plochu a díky tomu také lepší odbytové šance.
Co se mohou výrobci a obchodníci v biobranži z Vašich poznatků naučit?
V hodnotovém poli bio, regionalita a fair
trade bych ráda zdůraznila dva faktory. Zaprvé se může a musí navázat kontakt přímo se zákazníkem a upozornit jej na krátké hodnototvorné řetězce. Obchodník musí být schopen vysvětlit, jak produkty vznikly, za jakých ekologických a sociálních
podmínek. To je jedna z výhod bioproduktů
a té se může v budoucnu ještě víc využít.
A ještě něco: Důvěra spotřebitelů v biopotraviny, regionální a fair trade potraviny je
dnes ještě velká. Ale (nákupní) rozhodování
by se každopádně mělo zjednodušit. Spotřebitelé si chtějí vybírat nekomplikovaně. Snížení komplexnosti je velmi důležité. Zákazník
chce mít pocit: „Tady nám můžeš důvěřovat.
Za potraviny v tomto regále ručíme!“
Říkáte: „Dělat věci správně, i jako spotřebitel, se stále více stává osobním a společenským imperativem.“ Co to znamená v oblasti
potravin?
Jídlo je už dnes symbolem společenského postavení. Tento tlak bude trvat. V bu-
vznikat velký počet nových koncepcí. Jako například specializované rozvážkové
služby. Obchodníci by se neměli upínat jenom na prodejnu. Žádané jsou mobilní formy přímé distribuce. Malé prodejny – někdejší malé krámky se smíšeným zbožím,
ale v moderním pojetí – se zase vrací. Ty
by dnes měly nabízet i konvenientní potraviny (dříve u nás označované jako polotovary). Dobré je využít stávající strukturu
dané čtvrti, když se rozjíždí inovativní prodejny. Bude také přibývat koncepcí s nabídkou jídla, které si člověk může bu hotové odnést, nebo doma doupravit či dovařit.
doucnu bude důležité nejen, co jíme, ale
i jak a kde jíme. Tento faktor se bude spíše ještě zesilovat. Ale i když je jídlo symbolem postavení, neznamená to ještě, že například bio je něco pro elitu. To by se mělo
v odvětví ještě více komunikovat. Ano, bio
je drahé, ale bioprodukty mají také přidanou hodnotu. Proto také mohou být o něco
dražší. Je však nutné to vysvětlit a jasně
říct, proč za tu cenu stojí.
www.biofach.de/press
www.vivaness.de/press
Aktuální trendy a novinky z oboru na:
www.oneco.biofach.de
Interview s průzkumnicí trendů Dr. Mirjam Hauser, Senior Researcher,
Gottlieb Duttweiler Institut, Rüschlikon - Curych (CH)
Na shora uvedené otázky nám dávají představu odpovědi výzkumníků, kteří se
již dnes zabývají potravinovými trendy zítřka. BIOFACH, světový veletrh biopotravin, oslaví v době od 12. do 15. února 2014 své 25. výročí. To je vhodná příležitost
k rozhovoru s autorkou publikace Consumer Value Monitor Food, Dr. Mirjam
Hauserové z institutu Gottlieb Duttweiler Institut, Rüschlikon-Curych (CH), v němž
se podíváme na budoucnost nakupování potravin a hodnoty spotřebitelů.
Dr. Hauserová, v publikaci Consumer Value
Monitor Food se zaměřujete na hodnoty, které
ovlivňují naše rozhodování při nákupu potravin. Jaké stěžejní hodnoty to dnes jsou?
Zajímavé je, že se nejedná o jednu nebo
dvě stěžejní hodnoty, ale celou přehršel.
K těm nejzákladnějším patří výběr a kvalita
produktů. A pohodlnost – všechno má být
snadno a prakticky dostupné. Důležitou roli
hraje také zdraví. A téma trvalá udržitelnost
se už dávno ujalo a bude dál nabývat na významu. K tomu přistupují tři velká hodnotová pole: zaprvé „pohodovost a známost“,
zadruhé „blízkost původu“ a zatřetí „časová
náročnost“. Dilema je v tom, že spotřebitelé
nevědí, jak by si mohli splnit všechna tato
přání současně. V každodenním životě je to
dnes téměř nemožné. Všichni jsme stále na
nohou, hodně pracujeme. Proto nám nezbývá čas na přípravu jídla. Člověk se snaží optimalizovat sled jednotlivých úkonů,
v rychlosti si něco sní cestou. O víkendu
a ve volném čase se to pokoušíme vykompenzovat a jíst společně. Sociální složka je velmi důležitá.
A jaké hodnotové prostory, tužby a reality budou ovlivňovat naše nakupování v budoucnosti? Změní se něco výrazně?
Je tu jedno nové, napínavé téma, kterého jsme si povšimli, a to snaha jíst „osvědčeně“ a „bezstarostně“. To má těsnou
vazbu s hodnotou „původnosti“. Lidé by
chtěli jíst především bezstarostně. Chtějí si
zajít do obchodu a jednoduše si nakoupit
potraviny, aniž by se museli zamýšlet nad
tím, jestli to nakonec bude „dobrá“ výživa.
Jde tu tedy o snížení komplexnosti.
Jakou roli hrají aspekty regionality, bio
a spravedlivého obchodu?
Ty tvoří velmi důležité hodnotové pole
a trvalá udržitelnost je téma, které je vzájemně spojuje. Všechny tři oblasti mají potenciál profitovat z tohoto pozitivního hodnotového postoje. Kritické to začne být ve
chvíli, kdy je zklamána důvěra. Například
případy greenwashingu mají negativní dopady, nebo když regionalita kanibalizuje
biopotraviny.
Znamená to, že v hodnotovém poli tvořeném
aspekty „blízkost původu“, „pohodovost“
a „známost“ je regionalita důležitější než bio?
Kupodivu ne. Bio, regionalita, fair trade
a slow food se ve vnímání našich respon-
4
bio
l
12/2013
Zdravou stravu, pekařské a cukrářské výrobky můžete ochutnat i mimo Hradec Králové
DALŠÍ ÚSPĚŠNÝ „TAH“ KRÁLOVÉHRADECKÉ BAZALKY
Paní Janu Lukešovou není třeba ve spojení s královéhradeckou Bazalkou představovat příliš podrobně. Historii královéhradecké Bazalky v podobě obchůdku,
pak samoobsluhy, jídelny i bistra už dlouholetí čtenáři měsíčníku Bio znají. Novou
aktivitou úspěšného „projektu“ Bazalka se vloni stalo otevření nové pekárny
v Třebechovicích pod Orebem. Ve městě betlémů se tedy připravují polotovary pro
restaurace a peče pečivo a cukrářské speciality s netradičními recepturami. Prohlídka nového provozu a předání zkušeností byly také v programu exkurze z letní
mezinárodní Bioakademie PRO-BIO Svazu EZ.
v Z našich setkání víme, že jste uvažovala o rozšíření výrobní kapacity Bazalky.
To se uskutečnilo vloni v prosinci, kdy se
Vám povedlo otevřít novou provozovnu
v Třebechovicích pod Orebem.
„Ano, díky rozšířené výrobní kapacitě
můžeme našim zákazníkům nabídnout širší sortiment jak čerstvého celozrnného
jemného pečiva, tak nových trvanlivých výrobků. Konečně máme prostor pro výrobu
sezónních výrobků, jako jsou například mikulášští čertíci ze špaldové mouky, žitné
a bezlepkové zdobené perníčky, špaldové
vánočky a také špaldové, bezlepkové, dia
i veganské cukroví.“
v Nabízíte nějaké výrobky i v biokvalitě?
„Koncem léta u nás proběhla certifikace
nových balených pekařských výrobků.
S našimi sušenkami s názvem Mátošenky
Bio jsme se stihli zúčastnit letošní soutěže
o biopotravinu roku.“
v Do jaké míry se tedy chystáte
péct a vařit z biosurovin?
„Špaldovou mouku používáme
v biokvalitě od začátku. Další suroviny jako jsou luštěniny, semínka
a další používáme v biokvalitě ve
výrobně i v jídelně. Brambory si nyní můžeme dovolit díky nové provozovně nakupovat také v biokvalitě
a zpracovávat si je sami. Máme obrovskou odezvu zákazníků na změnu kvality jídel z brambor. Pro naši
restauraci v současné době připravujeme
až 300 kilogramů biobrambor měsíčně.“
v Co dalšího přinesla výrobna v Třebechovicích Bazalce?
bio
l
12/2013
Zákazníci si mohou vybrat i RAW (syrové)
pokrmy, jejichž nabídku stále rozšiřujeme.“
v Znají všichni zákazníci principy živé
stravy?
„Zřejmě ještě všichni ne, proto se naší
zákazníci, kteří mají o RAW stravování zájem, mohou zúčastnit běžícího kurzu na
téma RAW strava. Večerní přednášky spojené s praktickými ukázkami a ochutnávkami vede Anna Hýžová.
Kromě cyklu o RAW stravování probíhá
v Bazalce každý měsíc přednáška o vaření
z biopotravin. V letošním podzimu se nám
daří realizovat projekt podporovaný Královehradeckým krajem s názvem Propagace
ekologického regionálního zemědělství
přes zdravý talíř. Každý večer se věnujeme
dvěma ekologickým farmám. Účastníkům
přednášky je promítnut krátký film, který
jsme v rámci projektu během léta natočili.
Z produktů, kterými se ekofarma živí, pak
připravujeme nejrůznější dobroty. Produkty
z ekofarem jsou druhý den k dostání v našich prodejnách. Přítomnost samotných
ekozemědělců na přednášce vytváří možnost vzniku přímých kontaktů mezi ekozemědělcem a zákazníkem."
„Pomohla nejen mateřské Bazalce –
vzhledem k velkému podílu ruční práce
v nové výrobně našlo zaměstnání devět
nových pracovníků
z blízkého okolí. Díky
výpomoci třebechovické výrobny pro restauraci v Hradci
Králové můžeme našim zákazníkům nabídnout služby navíc.
Dlouho jsme nebyli
schopni
vyslyšet
prosby našich zákazníků o rozvoz našich jídel. Od září je
již rozvoz jídel realitou. Zákazníci si mohou nechat dovést
domů nebo do za- Jana Lukešová v nové třebechovické provozovně předává zkušenosti
městnání nejen čer- účastníkům exkurze.
v Co chcete nadělit Vašim zákazníkům
k Vánocům kromě vánočního cukroví?
„Začátkem prosince jsme spustili e-shop
na našich stránkách www.bazalkahk.cz se
sortimentem přes 2500 tisíce výrobků na
skladě podporovaným vlastní jedinečnou
produkcí. Tato služba je určena všem konzumentům z celé České republiky. Doufáme tedy, že se Bazalka dostane i k mimohradeckým zájemcům.“
Děkuji za rozhovor.
stvé jídlo z každodenní nabídky restaurace. Díky vzniklému místu v restauraci jsme
mohli také prohloubit spolupráci s Annou
Hýžovou, autorkou knihy Škola živé stravy.
Mgr. Johana Mašková
FOTO – archiv Bazalky, s. r. o.
5
Nevládní organizace opustily na protest jednání o klimatu ve Varšavě
PRAHA (Ekolist.cz) – Nevládní organiazce opustily konferenci UNFCCC
o změnách klimatu ve Varšavě. Zástupci
nevládních organizací celého světa
opustili jednání o mezinárodní dohodě
o ochraně klimatu ve Varšavě. Podle
nich jednání k ničemu nevedou a nemá
cenu v nich pokračovat, proto poprvé
v historii vyjednávání opouští sály konference dva dny před oficiálním koncem.
„Konference ve Varšavě měla přinést důležitý krok v hledání cesty k udržitelné budoucnosti. Nepřinese ale nic,“ stojí v prohlášení nevládních organizací účastnících
se konference. K textu se připojili například
Friends of the Earth, WWF, Greenpeace,
Oxfam a ITUC. Jednání začala 11. a pokračovala do 22. listopadu. Cílem konference měla být příprava základů pro novou
globální a závaznou dohodu o ochraně klimatu. Zástupci občanských iniciativ opustili sály konference ve čtvrtek 21. listopadu
ve 14 hodin. Podle nevládních organizací
jsou hlavním viníkem bohaté země, které
svým jednáním torpédovaly dohodu v rámci Rámcové úmluvy o změně klimatu
(UNFCCC). Pokud ale úmluva nebude
fungovat jako silný mezinárodní nástroj,
není možné vyhnout se celosvětové klimatické krizi, tvrdí aktivisté. Podle prohlášení
Varšavskou konferenci ovládly zájmy špinavého energetického průmyslu, které
BIOotázky
převážily nad zájmy občanů světa. Problémy začínají už s polským předsednictvím
konference, jako země, která sází na uhlí
a těžbu břidlicového plynu, a zároveň s klimatickou konferencí OSN hostí i souběžnou konferencí „Uhlí a klima“. Horší ale bylo prohlášení Japonska, které se připojilo
ke Kanadě s tím, že odvolá své předchozí
závazky na snižování emisí skleníkových
plynů. Austrálie zase dala mnohokrát najevo, že není ochotná brát vážně jednání
o klimatické dohodě pod vedením OSN.
Další srážka mezi bohatými a chudými
zeměmi se odehrála kolem financování
fondu, který má pomáhat zejména nejchudším regionům s adaptacemi na změny klimatu. Bohaté státy odmítly debatu
nad novým fondem, který by pomáhal
s následky velkých přírodních katastrof, jejichž dopady změny klimatu zesilují. Podle
rozvinutých zemí stačí vzít peníze
z adaptačního fondu. Toto prohlášení udělali zástupci na konferenci o klimatu ve
chvíli, kdy se Filipíny vzpamatovávají z ničivého zásahu tajfunu Haiyan. Na konfe-
Víte, co jsou konvenientní potraviny?
KONVENIENCE
Anglické slovo „convenience“ znamená pohodlí, výhodnost,
snadnost. Pokud jde o potraviny, znamená to vyšší stupeň zpracování proti základním potravinám. Pro tyto „pohotové
potraviny“ se v češtině někdy používá výraz „polotovary“. Mezi
„konvenience“ (termín je z angličtiny přejat nejen ve smyslu
vyjadřujícím vlastnost, ale i ve smyslu „convenience food“ =
„konvenientní potravina“), patří např. prošpikovaná či marinovaná masa, obalené porce masa, ryb a podobně, určené ke
smažení, chlazená či zmrazené těsta, knedlíky či předpečené
pečivo, chlazené či zmrazené kompletní pokrmy, chlazená či
zmrazená očištěná krájená zelenina a brambory určené k další
tepelné úpravě nebo k přípravě syrových salátů. Mezi konvenience se někdy řadí i balené obložené chleby, bagety apod.,
tzn. potraviny pro přímou konzumaci bez další kuchyňské
úpravy („ready to eat“ = RTE) nebo konzervované potraviny a
potraviny a nápoje v prášku. Je zřejmé, že významný je stupeň
konvenience.
Konvenience patří k základním trendům při vývoji a výrobě
potravin v posledních desetiletích, takže sortiment se nesmírně
rozšiřuje. K rozvoji významně přispívají i nové možnosti balení
potravin. (Polotovary se nabízejí také v sortimentu biopotravin.
– pozn. red.)
Vedle úspory času a snadnosti manipulace má tento typ
potravin vzhledem k použitým technologiím většinou výhodu i v
poměrně vysoké zdravotní bezpečnosti, dále v tom, že se
snižují nároky na skladování snadno zkazitelných potravin a že
při přípravě nevzniká odpad. Předpokladem bezpečnosti
chlazených a zmrazených výrobků však je dodržování příslušných nízkých teplot.
6
rence také podle nevládek nedojde k žádnému zpřísnění emisních cílů a dohodnou
se zřejmě jen velmi symbolické příspěvky
na adaptace do roku 2020. A zcela chybí
domluva nad jasným pokračováním jednání o klimatické dohodě v roce 2015 v Paříži. „Jako občanský sektor chceme jednat
s každým, kdo přijde s dobrým úmyslem.
Vlády bohatých zemí ale ve Varšavě nenabídly vůbec nic,“ říká prohlášení. Podle něj
ale i vlády rozvojových zemí zklamaly ve
zastupování zájmů a práv svých občanů.
„Pokud budou země i nadále jednat tímto
způsobem, nedojde k žádné ochraně klimatu, kterou svět nutně potřebuje,“ tvrdí
nevládní organizace.
Proto se organizace rozhodly dobrovolně
opustit jednání ve Varšavě. Namísto toho
chtějí mobilizovat obyvatele všech zemí,
aby tlačili na své vlády, a začnou brát dohodu o ochraně klimatu vážně. „Budeme
pracovat na proměně našeho způsobu
získávání energie a potravin na národní
i celosvětové úrovni a přebudujeme porouchaný ekonomický systém, abychom vytvořili udržitelnou a nízko emisní ekonomiku s možností slušné obživy a živobytí pro
všechny,“ uzavírá prohlášení.
Ekolist
Nadělte si k Vánocům Ekolist.cz!
Bude Vám dělat radost celý rok. Vydavateli e-listu
pomůže i malá částka na účet: 0201022329/0800
Některé druhy konveniencí – třeba v případě loupaného či
krájeného ovoce a zeleniny – však může být nevýhodou určitá
ztráta čerstvosti a některých živin (především vitaminů).
Potraviny s vysokou mírou konvenience nevyžadují, ale ani
neumožňují kreativní přístup ke konečné úpravě a přispívají tak
k celosvětové globalizaci stravy. Jiné typy konveniencí však
naopak podporují tvořivost kuchaře tím, že rozšiřují dostupnost
surovin a že se místo přípravných prací může ve zvýšené míře
věnovat chuovým a jiným variacím. Při použití ve veřejném
stravování umožňuje použití pohotových potravin rozšíření
spektra
nabízených pokrmů, které
tak lze připravit za
přiměřenou dobu.
Na druhé straně
přehnané používání
produktů s vysokým
stupněm
konvenience (potraviny
a nápoje v prášku,
konzervy a zmrazené
potraviny)
gastronomii poškozuje.
(sk)
potravinovabezpecnost.cz
Nabídka Amylonu
na Bioslavnostech
bio l 12/2013
trvale udržitelný život
Jak jsme se vzdělávali v udržitelném rozvoji daleko od Prahy
INSPIRACE
PROJEKT LIDÉ LIDEM
Do projektu jsme šli s myšlenkou oslovit lidi na venkově. Myslíme si totiž, že lidé na venkově mají možnosti, jak konkrétně uskutečnit spoustu zajímavých věcí.
Mají zahrady, pozemky, domky, kde se dají uplatnit ekologické postupy. Mají blíže
k přírodě, půdě, přírodním zdrojům. Mají i k sobě blíž než lidé ve městě; častěji se
potkávají, jsou více odkázáni na vzájemnou pomoc. Více vidí do správy věcí veřejných, zajímá je více komunální politika, protože se jich to většinou přímo dotýká,
dalo by se říci, že na venkově je veřejný prostor přehlednější a tím i občany snadněji ovlivnitelný.
Na začátku jsme si museli položit několik
otázek: Je vůbec vzdělávání, které není
zaměřeno ani na osvojení profesních, ani
takzvaných měkkých dovedností, jako je
umění komunikace, vyjednávání, sebeprezentace, pro někoho zajímavé? Kdo bude
ochoten věnovat dobrovolně svůj volný
čas celý rok každých 14 dní v pátek odpoledne a po celou sobotu tomu, aby se
účastnil workshopů? Zajímá téma udržitelného života běžného občana?
Tyto otázky jsme si kladli už při psaní projektové žádosti. A abychom šli do projektu
s větší mírou jistoty, že bude úspěšný, že
témata nejsou zajímavá jen pro nás, začali jsme projekt psát pro nám předem známou skupinu lidí, konkrétně pro lidi
z mikroregionu Nízký Jeseník, kde se už
konal jeden vzdělávací projekt. Ten byl zaměřený ovšem na rozvoj podnikání a kde
se po jeho skončení ozývaly hlasy, že to
bylo moc fajn a že by bylo dobré ve vzdělávání pokračovat.
Rozjeli jsme se proto za lidmi do Dvorců
nedaleko Moravského Berouna se seznamem témat, která jsme považovali za nosná. Přijeli jsme s papírem, na kterém byl
v heslech náš projektový záměr – zelenou
fixkou, v jednoduchých heslech (kompost
– permakultura – agroturistika apod.). Odjížděli s pocitem, že co zajímá nás, zajímá
také dvorecké a že už máme jasnou představu, co a pro koho psát.
V 11 workshopech a 3 exkurzích jsme se
pak věnovali následujícím tématům: obnova tradic a komunitního života na venkově,
vstup občana do veřejného prostoru a jeho
podíl na organizování věcí veřejných, nakládání s financemi (včetně alternativních
ekonomických systémů, jaké jsou uplatňovány např. v anglickém Stroudu), netradiční formy venkovské turistiky, ekologické,
biodynamické a komunitou podporované
zemědělství, staré odrůdy ovocných stromů, přírodní včelaření, pěstování a využití
bylinek, pěstování vlastních semínek,
zpracování vypěstovaných produktů, kompost na zahradě a komunitní kompostování, přírodní zahrady, principy permakultury,
obnovitelné zdroje energie a ekologicky
úsporné stavby a také zdravý životní styl.
Mysleli jsme i na ty, kteří se nebudou moci zúčastnit některého z workshopů a nechtěli by při tom o něj přijít, a proto jsme
z workshopů pořizovali záznamy na kame-
bio l 12/2013
ru a ty pak v sestříhané formě umístili na
internetové stránky projektu www.dalekoodprahy.cz.
Na podporu vzdělávání na dálku pak
souběžně s hlavními workshopy bylo
S Janem Gemelou o agroturistice, Muzeum vidlí a o tom, že je dobré dělat věci pro radost :)
uspořádáno 7 lekcí na rozvoj počítačové
gramotnosti se zaměřením na získávání
informací a komunikaci přes internet.
Na exkurzích jsme se vypravili za příklady trvale udržitelného rozvoje šetrného
hospodaření v krajině. Navštívili jsme ekologickou obec Hostětín v Bílých Karpatech
a seznámili se s činností ekologického
centra Veronica, které zde sídlí. Na kozí
farmě Zerlina v Hážovicích u Rožnova pod
Radhoštěm jsme si poslechli zajímavé vyprávění paní Christiny Herrmann o jejích
podnikatelských začátcích s výrobou sýrů
a odpoledne si užili den otevřených dveří
na ekofarmě Agrofyto Lidečko, která dodává mléko v biokvalitě do mlékárny ve Valašském Meziříčí. Rozjeli jsme se za tradicemi Jablunkovska, do Košařisk na slavnost Mieszanie owiec. Společně s anglickou lektorkou Jade Bashford jsme žasli
nad krásami místní krajiny na exkurzi věnované příkladům trvale udržitelného rozvoje v mikroregionu Nízký Jeseník.
Na workshopech jsme vsadili na kvalitní
lektory, v drtivé většině odborníky a zároveň nadšence, kteří žijí tím, co hlásají. By-
li to: spisovatel a propagátor biodynamického zemědělství Radomil Hradil, přírodní včelař František Krč, producent zeleniny a semenář Petr Dostálek ze společnosti Gengel, ovocnář Radim Lokoč,
autorka knih o přírodním zahradničení Helena Vlašínová, zahraniční i čeští organizátoři komunitou podporovaného zemědělství Jade Bashford a Andy Jones
z anglického Stroudu, Jan Valeška
z PRO-BIO Ligy. Ještě mnoho dalších vynikajících lidí se přijelo podělit o své názory, nápady a zkušenosti.
Zahájili jsme úvodním ukázkovým
workshopem. Setkání, které vedl facilitátor
Lumír Kuchařík (ČSOP Jeseník nad
Odrou), mělo za úkol seznámit lidi s tématy a metodami workshopů, vzbudit zájem.
A podařilo se. Na workshopech bylo většinou plno. Jak projekt běžel, začínali se do
Dvorců na některé workshopy sjíždět nejen účastníci z blízkého okolí, ale také
z míst 50 a více kilometrů vzdálených. Vytvořila se dobrá parta lidí, setřela se hranice mezi realizačním týmem a účastníky
projektu a stali jsme se partnery, kteří pro
sebe navzájem něco dobrého dělají.
Z pouhých posluchačů se stali vášniví diskutéři a nakonec i experimentátoři, kteří zkouší a dále rozvíjejí to, co se dozvěděli. Tvoří se
společenství aktivních, zodpovědných lidí.
Tak během projektu začaly na zahrádkách spontánně vznikat permakulturní záhony, hromady správně založeného kompostu, hromady slámy, ve kterých se pěstují brambory. Došlo na ochutnávky domácích produktů a výměny receptů, výměny
rukodělných výrobků a domácích lahůdek,
pořízení včelínu anebo na nový přístup
k chovu včel. Uskutečnila se miniexkurze
na farmu do Razové, kde hospodaří manželé, kteří se vzdělávání účastnili. Díky
spolupráci lidí, kteří se poznali během projektu, vzniklo Klubko – klubovna Spolku
paní a dívek, kde se budou konat kurzy
v rámci obnovování starých řemesel a další akce pro veřejnost. Jako vedlejší, ale
velmi důležitý výstup, se také zrodilo několik místních projektů, nové podnikatelské
záměry a nová pracovní místa, ačkoliv projekt tímto směrem nebyl zaměřen.
Semínko padlo na velmi úrodnou půdu.
Proto jsme se na závěrečném workshopu
neloučili nijak srdceryvně. Víme totiž, že Lidé lidem bude žít dál. Už te máme pozvání na otevření Klubka, na kurz vázání
adventních věnců, nebo na zimní lyžovačku v Guntramovicích. Tentokrát jsou
bývalí účastníci organizátory a bývalí organizátoři účastníky. Prostě Lidé lidem.
Za projektový tým (MAS Nízký Jeseník,
PRO-BIO regionální centrum Moravská brána a Centrum mentoringu, o. s., Ostrava)
Jana Mecnerová, Centrum mentoringu
7
biodoverzita
Pomel to na mlýnku na maso...
Květ bobu Velký z Blatničky
Tak jako v minulých letech přinášíme
i letos několik zkušeností, postřehů
a námětů z dopisů pěstitelů Gengelu
hodných následování při uchování starých a krajových plodin. Koncem října
a počátkem listopadu pošta opět
doručovala tlustší i tenčí obálky se semínky a občas také balíček, v němž byly i vegetativní části. Pěstitelské zprávy
byly někdy stručné až heslovité, jindy
pojaté šířeji a skýtaly napínavé počtení.
Celkově byla úroveň zaslaných semínek
velmi slušná a stále ještě přicházejí další
zásilky. Semena byla zpravidla dobře vyvinutá a vyčištěná, popsaná názvem druhu,
odrůdy, rokem sklizně a často též lokalitou
nebo označením pěstitele. Někdy chyběl
rok sklizně, který se zdá obvykle jasný, pokud však nevysejeme hned, může se pak
stát, že pamě selže a za dva či tři roky již
nevíme, kdy jsme vlastně takováto neoznačená semena sklidili...
Rok byl pro pěstování velmi
nepříznivý.
Ocitujme však již z poslaných pěstitelských zpráv. Jako zhodnocení vrtkavého
počasí, které letos panovalo a ne vždy
umožnilo plodinám dobře vyrůst, lze použít
toto zhodnocení: „...letošní rok byl pro pěstování velmi nepříznivý, alespoň v podhůří
Orlických a Stolových hor. Zima trvala
dlouho. Konec května byl velmi studený
a vlhký. Toto počasí však nečekaně svědčilo španělským plžům, kteří se velmi rozmnožili a požírali klíčící rostliny (a letos
8
Jačmeň „gengel“: rastlinky pekné, sklon
k polehaniu, najmä počas dažov, úroda
relatívne dobrá, avšak nedopatrením sa
zozbierané osivo zmiešalo s bežným osivom určeným pre hydinu, preto semienka
neposielam...
Rajče „Ruské mäsové“: pestované vo fóliovníku aj vonku vo vyvýšených záhonoch. Priesady to isté. Plody velké až obrovské (od 400 g do 800 g), vynikajúcej
chuti, dužinaté, skutočne najlepšie paradajky ake som kedy jedla a pre mňa osobne sú favoritom. Na jednej rastline priemerne 4–5 paradajok. Dozrievali postupne. Odolné voči akýmko
vek chorobám.“
Vedle výsevu, ošetřování na záhonku
a sklizně je při domácím semenaření potřeba také získat ze sklizených rostlin čistá
semena. Jak v malém vydobývat semena
z lusků, zrna z klasů apod? Ruční loupání
je nejšetrnějším a osvědčeným způsobem
a řada lidí tak postupuje. Pokud je však
úroda velká, je ruční loupání již poněkud
zdlouhavé a ne každý má tu trpělivost je
podstoupit. Pozoruhodné mechanizované
způsoby výmlatu jsme přečetli ve dvou listech, ze kterých také přinášíme výňatky.
A to nejen jako autentické záznamy postupů různých pěstitelů, ale i jako inspiraci pro
následovníky.
i pupeny ovocných stromků!), léto bylo mimořádně horké a suché. V září převládaly
Vrtačka se nastaví na nejnižší otáčky...
nízké teploty a koncem září opakovaně
První metoda, kterou bychom mohli namrzlo. V důsledku toho jsem některé plodizvat
„vrtačková“, pochází kupodivu ne z peny musel vysévat podruhé (dýně). Některé
ra
technického
muže, ale od ženy. Pěstiplodiny plži zcela zničili (mák). Celkově se
růst i zrání hodně opozdily. Veškeré dýně telka, od níž dorazila napěchovaná zásilka
na konci září zmrzly, fazole a rajčata na- s bohatou sklizní obilovin, napsala toto:
Doporučila bych svou rychlou, levnou
mrzly, loni jsem už od začátku října sklízel
suché lusky fazolí, letos jsem první sklidil a snadnou metodu mlácení osiva, kterou
jsem letos vyvinula. Vzala jsem 10 litrový
až na konci října...“
Mnoho dopisů s osivy došlo také ze Slo- kbelík s víkem (od mléka ze školní jídelny
venska. Jako příklad můžeme uvést výběr – jinak je vyhazují). Víko musí jít pevně
zacvaknout. Do středu víka jsem udělala
z listu jedné slovenské zahradnice:
Bob zahradný „Velký z Blatničky“ – pesto- otvor. Víko jsem otvorem nasadila na malé
vaný vo vyvýšenom záhone (drevo, lístie, míchadlo na barvu, které se uchytí do
konáre, zem) darilo sa mu výborne od klí- vrtačky. Aby vznikl mlátící efekt, na spodní
è
čenia semien až po zber úrody. Môžem okraj míchadla jsem nacvakla
skonštatova, že tento
rok bol mojou najRajče Ruské masové má velké, i přes půl kila vážící, plody.
väčšou pýchou v záhrade. Výsev do hniezd
cca po 5 semien
v spone 30x40 cm,
zišlo každé semiačko.
Rastliny vysoké asi
60 cm, pestované s oporou počas dozrievania. Kvitol krásnymi
čierno bielymi kvetmi,
násada luskov na každej rastline vysoká.
Lusky tmavozelené po
priemerne 6 ks. semien vo vnutri. Chuovo vynikajúce, či čerstvé zelené alebo aj
usušené...
bio l 12/2013
Představujeme oblíbené staré odrůdy
TUŘÍN DUMLÍK
V Seznamu starých plodin, který každoročně připravuje Gengel ve spolupráci
s dalším pěstiteli, patří mezi oblíbené odrůdy i tuřín dumlík. Vedle Bílého máku I (Pardubicko) a cukrového hrachu Hejzlarová, o nichž jsme psali v číslech 4
a 6/2013, je to tedy třetí plodina, kterou si v této rubrice popíšeme blíže.
Dumlík je starobylá původní krajová
odrůda tuřínu z Krkonoš, z oblasti Semilska, případně Jablonecka. Sloužil
dříve jako běžná součást stravy, v zimním období byl na stolech tamních horalů asi každodenním pokrmem. Při
pěstování bylo tradiční zakládání porostu vždy z předpěstované sadby
a o tom, že tato plodina byla v oblasti pěstována odpradávna, svědčí také klasické počítání sadby na
kopy (po šedesáti kusech).
Podle srovnání asi sedmnácti
odrůd tuřínu je list dumlíku víceméně lyrovitý, zelený. Padlím
jsou listy málo napadány. Výhony
mladých listů měly při skladování
ve sklepě v první půli března žlutou barvu s červenavým zbarvením
středních žilek. Bulvy jsou dosti tvarově rozmanité, s krkem, více nebo méně okrouhlého tvaru. Dužina je žlutá.
V posouzení chuti byla tepelně upravená dužina bulvy hodnocena jako „jem-
ně kořenitá, lehce sladká, s určitou
přítomností ostrosti“. Vegetační doba
je podle literatury udávána přibližně
160 dní.
Dumlík se dá v kuchyni konzumovat jak syrový, tak zejména tepelně
upravený. Po uvaření vynikne
zbarvení jeho dužiny, která
vařením zesílí žlutou barvu
do intenzívní žluté. Oblíbeným pokrmem byla
polévka dumlíkačka dle
následujícího receptu.
Polévka „dumlíkačka“
(podle J. Kopřivy):
Jeden
větší
dumlík
rozstrouháme na hrubém struhadle. Vaříme v osolené vodě do měkka. Přidáme světlou máslovou jíšku z hladké
mouky. Zamícháme a necháme
přejít varem. Potom dochutíme octem,
cukrem a solí a přidáme trochu dobromysli. Nakonec vlijeme do polévky na kos-
dvě karabiny, každou na jednu polovinu. V roztažené pozici akorát
téměř dosáhnou na obvod dna kbelíku.
Vrtačka se nastaví na nejnižší otáčky.
U obilovin lze mlátit jen klasy, u luskovin
s většími lusky (peluška, hrách) jen lusky,
u luskovin s malými lusky (vikev čočková)
celé pořádně suché rostliny, u salátu,
pastináku ap. uschlé laty se semeny
apod. Množství mláceného materiálu
jsem dávala jen asi 1/4 kbelíku, jinak se
vše dobře nevymlátilo, anebo se mi
zbytky namotávaly na míchadlo. Pak se
dá dovnitř míchadlo a víko se pořádně
zacvakne; při uvolnění začne rotovat!!
Pak jsem si vždy stoupla nad kbelík, sevřela jej mezi nohama, aby nezačal rotovat; navíc nohama cítím, kdy se při mírném náklonu vrtačky začnou rotující karabiny dotýkat stěny kbelíku. Pomocí pulzu
(nejedu na plné otáčky) a s pohybem nahoru a dolu je do minuty vymláceno. Po
sejmutí víka s kbelíkem zatřesu, dole zůstanou semena s odpadem. Prázdné klasy, zbytky rostlin ap. opatrně svrchu odstraním, semena s drobným odpadem nasypu do jiné nádoby na pozdější vyfoukání. U dobře prosušeného materiálu je kvalita vymlácení kolem 95 %. Tyto desetilitrové kbelíky se mi osvědčily i na vyfoukávání obilí ve větru – sypu z misky do kbelíku
a díky jeho výšce zrní nevyskakuje ven.
Pomel to na masovém mlýnku....
è
bio
l
12/2013
Druhý postup, kde je autorem již muž,
zkušený pěstitel starých plodin z Podkrkonoší, využil klasický pohon lidskou silou:
Z důvodů nemožnosti zpracování či vyloupání sklizených klasů a tobolek pro velkou náročnost ručního vylupování, jsem
chtěl přestat pěstovat čočku, sóju, mák,
obilniny. Hodně jsem řešil, jak to udělat.
A pak mi jednou přišla myšlenka „pomel to
na masovém mlýnku“. Zeptal jsem se sám
sebe, co...? A myšlenka přišla znovu „pomel to na masovém mlýnku“. Vzal jsem tedy ruční mlýnek na maso a zkusil jsem
pomlet usušené lusky sóji. Šlo to velmi
dobře. Byl jsem nadšený. Za krátkou dobu
jsem pomlel dva pytle sójových lusků.
Jejich zbytky jsem pak vyfoukal ve větru
přesýpáním z kbelíku do kbelíku, dokud
osivo nebylo čisté. Pomlel jsem a vyčistil
takto i tobolky čočky, makovice máku, klasy obilnin. Základem je, aby byly řádně vyschlé a oka či díry na ručním masovém
mlýnku co největší. Pokud se mele rychleji, stane se, že se sem tam zrníčka přepůlí, ale čert to vem, je to obrovská úspora
času a námahy a možnost soběstačného
zpracování úrody...
I tato „mlýnková“ metoda stojí za vyzkoušení!
(pd)
FOTO – archiv Gengelu
tičky nakrájený a vyškvařený špek. Jí se
s brambory na loupačku.
I když dumlík pochází z krkonošské oblasti, dá se velmi dobře pěstovat i jinde, například v jižních Čechách, na pomezí Moravy a Čech i třeba na Moravě východní.
Je tak dobrým příkladem přizpůsobivosti
(adaptability) krajových odrůd obecně.
V ekologickém pěstování jde použít jako
ochranu před škůdci nakrývání bílou
netkanou textílií, pěstujeme tradičně
z předpěstované sadby, spon přibližně
50x50 cm, pozemek organicky vyhnojený
nebo ve staré síle. V suchém období se
dumlíky neobejdou bez vydatné závlahy.
Je dobře skladovatelný ve sklepě, dá se
přezimovat také zarytý venku na záhonu.
Vedle zachování odrůdy jako takové (jako genetického zdroje) je neméně důležité
udržovat spolu s ním vědomě i informace
a další údaje s ním spojené, jako třeba jeho nářeční pojmenování, tradiční způsoby
kuchyňské úpravy, znalosti místního pěstování sadby a postupů semenaření, kterými se udržel až do dnešních dní. Třeba samotné lidové pojmenování dumlík, i když
má ne zcela jasnou etymologii, je potřeba
uchovat jako příklad lahodného nářečního
názvu (podobně další lidová jména plodin:
hlavatka, vopich, gengel, šváby...). Takovýto celostní přístup pak dává možnost zachování starých a krajových plodin jako
skutečně nenahraditelného a vysoce cenného kulturního dědictví minulosti v těsném spojení se životem člověka.
(pd)
FOTO – archív Gengelu
Rostlina v mulči
LITERATURA:
- Kopřiva Jan: TRADICE PĚSTOVÁNÍ TUŘÍNU A ZELÍ V PODKRKONOŠÍ, Bio č. 12/2000
- Anonym: Anbauversuch Kohlrueben 2010/11,
Hunsrueck und Eichfeld (rukopis)
- Tuřín zemědělská a zahradní plodina i součást života našich předků, lidové tradice, kultury a historie, Bio
č. 6/2010
9
ekozahrada
BYLINKY PRO DĚTI A MAMINKY
Bylinky do každé rodinky
(Lidové říkánky)
Letošní bylinkový rok již skoro uplynul,
malé ohlédnutí za bylinkami, které jsme
potkávali. Těšíme se na ten rok další.
Z Koho duše stůně, toho vyléčí levandule
vůně.
Z Kdo chce dobře žít, měl by šalvěj pít.
Z Lípy sázení neduhům zabrání.
Z Kdo obejme dubisko, je pěkné chlapisko.
Z Pelyněk odpuzuje blechy, nedělají potom neplechy.
Z Před kopřivou smekni, pod bezem klekni.
Z Jedno jablko denně snědeno, většině
nemocí odzvoněno.
Z Měsíček jako sluníčko, potěší člověka
zdravíčko.
Z Voňavá meduňka, pro spánek peřinka.
Z Z máty čajíček, je jako jarní větříček.
Z Vodní vachta trpká je, dobrý likér becherovka z ní je.
Z Aby kořínek života vydržel, pěstujte kadeřavou petržel.
Z Kdo pěstuje libeček, není žádný
blbeček.
Z Pažitky žvýkání rýmu zahání.
Z Šanta kočičí zahrádku nezničí.
Z Kostivalové mazání proti kloubů vrzání.
Z Plešatosti a vlasů padání kořen kopřivy
zabrání.
Z Pampeliškový med léčí kašel hned.
Z Kiwi dělá divy.
Z Svatojánské kvítí o slunovratu svítí.
Z Jmelí bílé na vánoce milé.
Z Papej mrkvičku, budeš vidět hvězdičku.
Z Není bylina, aby na něco nebyla.
Jan Papáček
Celer – do ekozahrádky
Celer je ideální zbraní v boji proti nachlazení. Celerové silice rozpouštějí hlen, dezinfikují sliznice a zabíjejí mikroorganismy.
Pokud si dopřejete čerstvou celerovou šávu, dodáte tělu i množství vitaminů, čímž
celkově posilníte jeho obranyschopnost.
(Zdroj: www.zbynek.mlcoch.cz)
Výzkumníci z Illinoiské univerzity zase
oznámili, že látka, obsažená ve velkém
množství v celeru, může narušit fungování
klíčové složky provázející zánětlivou reakci
v mozku. Tento objev bude mít vliv na výzkum stárnutí a některých nemocí, jakými
je třeba Alzheimerova choroba a roztroušená skleróza.
Celer je skvělý na potenci, ale umí také léčit spoustu nemocí. Je to koření
i lék v jednom.
To, že celer výrazně zvyšuje potenci, věděli už egyptští faraóni. Ale víte, že na této zeleniny používali staří Římané nejen ke
zdobení smutečních věnců, ale také jako
silné afrodiziakum? A tahle zelená viagra
působí i na ženy! Co o celeru například píše na svých stránkách MUDr. Zbyněk
Mlčoch? Kromě vitaminů skupiny B, vitaminů C, A, K a E, draslíku, hořčíku, chrómu,
sodíku, vápníku, železa, zinku a jódu obsahuje celer éterické oleje, které mu dodávají ono nezaměnitelné aroma, po kterém se
někteří mohou utlouct a jiné odhání z kuchyně hodně daleko. Náš organismus
(především sliznice) tyto oleje velmi ocení.
Působí antibakteriálně a antimykoticky,
dezinfikují trávicí trakt a zabíjejí infekce
v ledvinách a močových cestách. Celer prý
také napomáhá léčbě bolestí kloubů,
snižuje krevní tlak a působí jako prevence proti žaludečním vředům.
10
Jak celer správně sklízet a uskladnit?
Celer má dlouhou vegetační dobu, proto
je potřeba sazenice předpěstovat včas.
Únorový či nejpozději březnový výsev platí
pro celer bulvový, listový i řapíkatý. Drobná
semena celeru klíčí dva až tři týdny při
teplotě mezi 15 až 20 ˚C. Semena si udržují
klíčivost tři až pět let, můžete si jich proto
bez obav naset jen takové množství, jaké
potřebujete. Zbytek si uschovejte. Dříve
než po polovině května celer na venkovní
záhony nevysazujte, spon 50x50 cm. Celer
je dost náročný na živiny a obsah vápna v
půdě. Během vegetace je potřeba ho přihnojovat kompostem, vyžaduje dostatek
vláhy. Bulvový celer prospívá v hlinitých,
humózních půdách, listový a řapíkatý potřebují spíše hlinitopísčitou půdu. Vhodnou
předplodinou pro celery jsou luskoviny,
Celer ze záhonu sklízejte nejlépe rycími
vidlemi až ke konci sklizně. Listy neodřezávejte, vždy je lepší jejich odtržení. Ponechte
pouze středové srdéčko listů. Do bedýnky
s piskem, rašelinou nebo zeminou ukládejte
jednotlivé bulvy po zkrácení kořenů. Nesmějí se navzájem dotýkat a do substrátu
by měla přijít pouze jejich spodní třetina. (r)
Kytice bylinek před nástupem paní zimy
EKOZAHRADA
V PROSIINCI
I když v prosinci zima teprve začíná (i
když letos asi začala již ke konci
listopadu), přesto má pro nás zahradníky
mnoho pozitivního. Odpočinku si sice
ještě moc neužijeme, ale o Vánocích a po
nich se již můžeme plně věnovat rodinnému krbu a svým bližním. Po 21. prosinci se již začíná pomalu prodlužovat den
a my se můžeme tak již těšit na jaro a
novou zahradnickou sezónu.
Na záhonech můžeme sklízet mrazu
odolné odrůdy růžičkové kapusty,
kadeřávku, hlávkové kapusty, póru, polníčku, štěrbáku, špenátu a čekanky.
Méně odolné odrůdy je třeba sklidit
a uložit například do skleníku, či jiných
vhodných prostor, kde kořeny založíme
do hlíny nebo písku a proti většímu
mrazu přikryjeme. Čerstvou zeleninu si
také můžeme zajistit v domácím prostředí. Pažitku vyryjeme, sestřihneme a zasadíme celý, případně část trsu do květináče. Přirychlovat si také můžeme petrželku a čekankové puky. Vyséváme si
řeřichu a nakličujeme si semínka různých
luštěnin, obilovin a jiných vhodných rostlin. Na zahrádce pokračujeme s úklidem.
Uložíme a případně nakonzervujeme
nářadí. Vypustíme vodovodní řád, případně ho řádně zateplíme. Listí kompostujeme, případně jej ponecháme tam, kde
nám nebude vadit – spíše naopak – a využijeme jeho hnojivého účinku. Jen pozor
na šíření chorob. To se týká především
volné půdy a v ovocném sadě, kde ale
musíme listí nejpozději začátkem jara
posbírat a zkompostovat, aby se nestalo
zdrojem dalšího napadení houbovými
chorobami, které na listech přezimují.
Kontrolujeme uskladněnou zeleninu.
Jiří POSPÍŠILÍK
bio
l
12/2013
Biospotřebitelský KOKTEJL
SILVESTROVSKÝ A NOVOROČNÍ
Silvestrovská noc se vždycky považovala za mocnou a tajemnou. Ještě dnes si všichni
přejeme do nového roku především hodně zdraví a štěstí. Lidé se v koutku duše nových
věcí a nových období obávali a stále obávají, a zřejmě proto se Silvestr oslavoval tak
hlučně a slaví se tak dodnes.
Silvestrovská či novoroční
hostina s aperitivem
K svátečnímu menu je zvykem podávat
aperitiv. Někdo zastává názor, že nejlepším
aperitivem je sklenička suchého sektu nebo
lehkého vína. Stejně vhodná je ale také
sklenička dobrého piva. Častěji se však podává suchý vermut s kolečkem citronu,
vodka, borovička, myslivecká nebo některý
suchý koktejl. Dětem a mladistvým nabízíme jako aperitiv chlazené přírodní ovocné
šávy, v tomto období převážně pomerančové nebo grapefruritové.
Studený předkrm
Další nedílnou součástí menu jsou předkrmy. Studený předkrm podáváme před polévkou nebo v menu bez polévky. Má to být
lahůdka jemně pikantní chuti,
lákavá už na pohled, která
není určena k nasycení,
ale k povzbuzení chuti.
Ke studeným předkrmům podáváme
malé banketní pečivo. Jako předkrm jsou
vhodné lahůdkové saláty, majonézy, koktejly, šunkové závitky a kornoutky, plněná vejce, sýry, kapr v rosolu,
kaviár a podobně.
Teplý předkrm
Teplý předkrm podáváme v případě, že
jsme vynechali předkrm studený. Následuje
však až po polévce. Tradičním předkrmem
na Štědrý večer bývá kapr namodro s pikantní přílohou nebo masová směs zapečená v lasturách, ale také hubník či kuba.
V dalších svátečních dnech - třeba právě na
Silvestra - můžeme podávat taštičky z listového těsta plněné teplým ragú, vejce nebo
vařenou zeleninu (růžičková kapusta, pórek, sterilovaný chřest, zmrazený květák) sypanou strouhaným sýrem či osmaženou
strouhankou a politou máslem.
Polévka
Polévka je tradičním chodem. Ze štědrovečerního menu známe rybí polévku doplněnou osmaženou žemlí, kdo nehoduje rybám, nahrazuje ji polévkou hrachovou ne-
bio
l
12/2013
bo mléčnou s houbami. Na Silvestra si jistě
vzpomeneme zařadit do menu vývar hovězí, drůbeží, králičí nebo zvěřinový s domácími těstovinami a smasem nebo méně obvyklou zavářkou. Na mnoha stolech tak nechybí třeba vývar s játrovými knedlíčky.
Hlavní chod
V štědrovečerním menu jsme měli smaženého kapra s bramborovým salátem a nebo
jeho odlehčené variace smaženého kapra
na másle se salátem z čerstvé zeleniny.
Mohli jsme si připravit také vinnou nebo
smetanovou klobásu s bramborovou kaší
a kyselým zelím. V menu silvestrovském
naše babičky podávaly tradiční svíčkovou
s knedlíkem, dnes
však dáváme
přednost
lehčím
masitým
pokrmům
v
minutkové
úpravě. Podáváme maso
s dušenou rýží,
s různě upravenými
bramborami a s teplou či
studenou zeleninovou přílohou.
Také podáváme krůtu a zvěřinu, které připravujeme v minutkové úpravě. Nepostradatelný je vždy salát z čerstvé zeleniny nebo míchaný kompot.
Moučník
Sváteční menu bývá korunováno moučníkem. Často se podává ořechový dort, čokoládová roláda, ale tradiční je spíše jablkový
závin nebo pečená jablka. Oblíbené jsou
také zmrzlinové poháry, doplněné čerstvýmovocem, karamelem, šlehačkou, čokoládou a ořechy. Lehký a velmi osvěžující je
ovocný dezert nebo ovocný salát. Milým
překvapením by mohl být i teplý moučník,
například palačinka s ovocem, šlehačkou
a trochou strouhané čokolády.
Závěr menu
Sváteční menu končí obvyklým šálkem
kávy. Dopřejeme-li si však některou kávovou specialitu s trochou alkoholu a šlehačky, bude dobré vynechat další moučníky a dezerty.
Punč štědrovečerní
1l
1,5 l
500 g
2 dl
5 dl
3 dl
vody
červeného vína
medu
citronového džusu
višňového sirupu
koňaku
Vodu s medem, citronovým džusem i višňovým sirupem přivedeme do varu.
Smícháme s vínem, koňakem, ještě přihřejeme a ihned podáváme hostům.
NOVOROČNÍ KUŘECÍ
VÝVAR
120 g kuřecího biomasa, 2 lžíce biomásla, 120 g biozeleniny, 1 l vody, sůl,
zelenou petrželku a domácí nudle.
Maso nakrájíme na kostičky a dáme do
litru studené vody. Osolíme a vaříme do
poloměkka. Na tuku orestujeme na kostičky nakrájenou zeleninu (můžeme i nahrubo nastrouhat), zalijeme vývarem
s masem a vaříme doměkka. Vedle si uvaříme domácí nudle, které dáme do hotové polévky prohřát. Na talíři zdobíme zelenou petrželkou.
KRŮTÍ MASO NA JABLKÁCH
400 g krůtích prsou (nebo šmakoun),
2 lžičky květinového koření Dobrá nálada, nerafinovaná sůl, olivový olej, 120 g
másla. 4 jablíčka, 1 lžička skořice, pórek
a javorový sirup.
Maso nakrájíme na plátky, pokapeme olejem a posypeme kořením, necháme chvíli
naložené. Rozehřejeme olej a máslo, opečeme maso, přidáme pórek. Opékáme, pak
vložíme jablíčka (omytá, neloupaná, nakrájená na osminky) posypaná skořicí a necháme krátce dusit. Je dobré od přípravy
neodcházet, aby jablka zůstala křupavá. Na
závěr pokápneme javorovýcm sirupem.
Zdeňka Kolláriková, Ivan Mach:
Moje biopochoutky
11
PORADNA WALTRAUD GREGOROVÉ
Můžete, prosím, podrobněji popsat, jak a kdy mohu použít jmelí jinak než nad vánočním stolem? Říká se o něm, že je jedovaté.
Jmelí bílé (Viscum album)
K léčbě používané části jsou olistěné větvičky (označení drogy je: Herba visci albi).
Jmelí je rostlina dvoudomá, která cizopasí
jak na stromech jehličnatých, tak i na měkkých dřevinách listnáčů. Kůra jmelí je světležlutá a netvoří borku. Listy kožovité, podlouhle vejčité a sedí párně proti sobě na větvičkách. Květy jsou malé, nenápadné, světležluté.
Kvete v březnu a dubnu, bobule dozrávají v prosinci.
Jako cizopasná rostlina je jmelí výživou
zcela závislé na rostlině hostitelské. Nejvhodnější doba ke sklizni jmelí je březen
a duben. Pozor, je na červeném seznamu
rostlin, proto musíme čekat, až jmelí shodí
například vítr. Mladé větvičky se pomalu
suší a pak nastříhají.
Obsahové látky: viskotoxin, cholin, acetyloholin, histamin, flavonoidy a slizové látky.
Léčebné účinky: rostlina zatím není zcela
probádána, zkoumají se protinádorové
účinky, ale je samozřejmě možné, že bude
PO SILVESTROVSKÉM VESELÍ OCENÍTE
Uklidňující levandulová koupel
5 hrstí květu nebo celé nati levandule,
5 litrů vody.
Levanduli spaříme vařící vodou a necháme 15 minut odstát, zcedíme a nalejeme do
koupele. Krásně voní a koupel je velmi příjemná, zejména po předvánočním úklidu.
Osvěžuje a působí desinfekčně.
Koupel z heřmánku
Spařte asi dvě hrsti sušených květů heřmánku v litru vařící vody a nechte je asi 15
minut louhovat. Pak odvar přilijte do vany
s teplou vodou.
Heřmánek má silně dezinfekční účinky a
také zmírňuje křeče a napětí. Proto je skvělé
dát si tuhle koupel ve chvíli, kdy jste ve stresu
nebo trpíte svědivými vyrážkami či akné.
Koupel s medem a mlékem
Šálek včelího medu rozpuste
v horké vodě a přidejte ještě litr
plnotučného mléka. Pak směs vlijte do vany.
Mléko a med jsou dvě nerozlučné ingredience. Nejenže
pomáhají při nachlazení
nebo při nespavosti, umí
bezvadně hydratovat, vyživovat a zklidňovat. Účinky znala už egyptská
panovnice Kleopatra!
12
v budoucnu váženou rostlinou. Prozatím se
používá při léčbě vysokého krevního tlaku
obvykle spolu s hlohem. Lze tuto kombinaci doporučit hlavně starším lidem s unaveným srdcem. Lze samotné jmelí doporučit
i při léčbě artrózy, při rekonvalescenci po
těžkých infekčních chorobách (i při AIDS)
při oslabení srdečního svalu. Vždy se raději
o jeho využití poradíme i s lékařem. Nebezpečné může být jmelí pro těhotné ženy
– vyvolává děložní stahy.
Jak si připravit výluh ze jmelí (čaj se nepoužívá): 2 vrchovaté čajové lžičky jmelí
Možnosti
přelít čtvrt litrem studené vody a nechat
10–12 hodin ustát, pak scedit. Dva šálky
denně jsou vhodnou léčbou. (Nebo využijeme již dostupných kapek.)
Použití v homeopatii: jmelí je hlavně používáno k celkovému zlepšení stavu starších lidí, k prevenci a zmírnění dopadů arteriosklerózy, závratí a epileptických stavů.
V lidovém léčitelství bylo jmelí jako léčivá
rostlina známo už v 5. století před Kristem.
V 1. století po Kristu najdeme ve spisech Plinia zprávu,, že se jmelí používá při epilepsii a závratích, Hieronymus Bock (14981554) a Matthiolli (1501-1554) toto potvrzují a přidávají ještě, že mast ze jmelí léčí
hnisavé rány a vředy. Páter Kneip doporučuje jmelí k utišení krvácivých stavů a k regulaci krevního oběhu. Ve všeobecném lidovém léčitelství se výluh ze jmelí pije hlavně při lehkých neurotických stavech.
Vedlejší účinky: pokud se dodržuje dávkování, jak je tu uvedeno, není třeba se žádných vedlejších účinků obávat. Je prokázáno, že ani požití bílých kuliček v menším
množství neškodí. Děti ale od ochutnávání
kuliček raději odrazujme.
O tom, že by se říkalo, že jmelí musí sušené nejdříve rok odpočívat, neříkají renomované herbáře nic. Jde tu zřejmě záměnu s kůrou
krušiny, kde je tento proces nutný, aby obnažené jedovaté látky ztratily svou účinnost.
zdravého silvestrovského stolu
l Kvašená zelenina, nebo kyselé zelí v mističkách na zobání, nebo na ozdobu zdravých chlebíčků.
l Omytá a na sucho na pánvi opražená slunečnicová, nebo dýňová semínka.
l Sushi rolky – do řasy nori dát tenkou vrstvu uvařené lepivé rýže, ochutit trochou
hořčice, pro odvážnější wasabi, doprostřed proužek tempehu, kvašenou zeleninu, nebo i syrovou zeleninu nakrájenou na úzké proužky, vše zabalit do ruličky...
l Palačinky s cizrnovou pomazánkou – hrnek uvařené cizrny a lžíce tahiny, sójovka a umeocet na dochucení, vše pomixovat.
l Slané tyčinky – 150 g špaldové mouky, 60 g kokosový tuk, 70 g vody, lžíce umeocta, půl lžičky soli – nechat 2 hod. odpočinou, vyválet na placku, posypat sezamovým i jiným semínkem, vykrájet tyčky či jiné tvary, péct asi 20 min. na 160 ˚C.
l Chlebíčky (celozrnné, nebo ideálně kváskové pečivo) s cizrnovou, čočkovou, nebo
falešnou humrovou pomazánkou.
l Chlebíčky s falešným bramborovým salátem.
l Dýně pečená v troubě, výborná je i pečená červená
řepa s troškou tofunézy.
l Ke chroupání a přikusování tyčky ze syrové zeleniny (ideálně se hodí mrkev a řapíkatý celer)
s namáčecími dipy – cizrnová, nebo čočková
pomazánka, tofunéza s kapkou umeocta...
l A jedna sladká rychlovka – nepečené
sezamové kuličky. (Sezamová smínka
umixovat, naředit sladěnkou či zahustit
sušeným mlékem do požadované tuhosti. Uválet malé kuličky, případně
uvnitř s oloupanou mandlí, obalit
v semínkách či kokosu.)
Zdroj: Jíme jinak.cz
bio
l
12/2013
VÁNOČNÍ TIPY
Linecké těsto
Vegan
250 g hladké mouky pšenice jednozrnky
50 g oleje slunečnicového na pečení
160 g sladěnky – ječný slad
kůra z 1/2 citrónu a 1 lžíce šávy
1 lžička kvalitního jablečného octa
Postup:
Vypracujeme těsto. Dle konzistence těsta v závěru přidáváme šávu
z citronu. Když se těsto moc lepí na ruce, prvně ruce umyjeme a
zaděláme znovu. Pokud se stále lepí přidáváme hladkou mouku
(špaldovou nebo pohankovou).
Těsto necháme odležet minimálně 2 hodiny. Pečeme v předehřáté
troubě při 150 ˚C, 15 – 20 min.
BIOLENKA.CZ
Sezamové kuličky
Vegan
200 g hladké celozrnné špaldové mouky
50 g slunečnicového oleje na pečení
nebo na půl s biosezamovým olejem
70 g sladu (sladěnka, rýžový, špaldový)
70 g loupaného seznamu
50 g rozinek nesířených
šáva a kůra z biocitrónu
Postup:
Rozinky pokrájíme nadrobno a naložíme na
hodinku do šávy a kůry z půlky citrónu.
Z výše uvedených ingrediencí i s rozinkami
vypracujeme těsto. Necháme hodinku odležet.
Vyválíme kuličky a pečeme na 120 ˚C do
růžova, cca 15 až 20 min.
Kuba na štědrovečerní večeři
pro 4 osoby, nejen pro vegetariány
200 g ječných krup nebo ječmene bezpluchého
4 stonky řapíkatého celeru (nebo 300 g mraženého hrášku)
2 lžíce biosezamového oleje
1 velká cibule
4 stroužky česneku
1 lžíce tamari sójové omáčky
hrnek sušených hříbků a babek
1 lžička celého kmínu
1 lžíce sušené majoránky
3/4 lžičky nerafinované soli
+ příloha: pečené plátky dýně hokkaido, kvašená okurka
Stáhneme z ohně a vmícháme tamari, majoránku, prolisovaný
stroužek česneku.
Dýni na plátky potřeme slunečnicovým olejem na pečení a
smažení a pečeme v troubě na pečícím papíru (neběleném) při
120 – 150 ˚C 25 minut. Hotovou a horkou dýni pokapeme
sojovou omáčkou a podáváme jako přílohu s kvašenou okurkou.
Ječmen nebo kroupy namočíme přes noc. Druhý den propláchneme a vaříme v nové vodě se špetkou soli. Ječmen (celé
zrno) vaříme hodinu a půl, kroupy 45 minut.
Houby přes noc namočíme.
Cibuli pokrájíme na proužky, řapíkatý celer také, 3 stroužky
česneku na plátky.
Na oleji osmažíme cibuli. V polovině smažení přidáme, česnek, sušené houby a řapíkatý celer. Pod pokličkou dusíme 20
minut. Dle potřeby přidáváme namáčecí vodu z hub.
Na konci vmícháme sůl, kmín (případně hrášek, pokud jsme
nepoužili řapíkatý celer). Po 5 minutách přidáme ječmen či
kroupy. Promícháme a prohřejeme.
bio
l
12/2013
13
KŘÍŽOVKA O PŘEDPLATNÉ BIO 2014 (tajenku pošlete na kontakty na str. 23 do 28.12.)
KOSMETICKÉ NOVINKY
Český výrobce špičkové přírodní certifikované biokosmetiky, přichází na trh s novinkou – Bio tělové peelingy
Toužíte po hebké a vláčné pokožce i vitálnějším vzhledu? Nové Bio tělové peelingy s mořskou solí, pečujícími rostlinnými
bio oleji i příjemně vonícími éterickými oleji dopřávají pokožce mimořádně prospěšnou péči a prosycují ji nádhernou přírodní
vůní. I Vy probute svou pokožku do krásy
s novou kolekcí Bio tělových peelingů.
Bio tělový peeling Čokoláda
Harmonizující směs extraktu kakaových
bobů, mořské soli a bio kokosového oleje
zjemňuje, hydratuje a zvláčňuje pokožku,
drsné lokty, kolena i paty. Odstraňuje odumřelé kožní buňky a umožňuje lepší vstřebání účinných látek z přípravků
proti celulitidě. Jemná vůně čokolády potěší smysly.
Or. cena 130 Kč, 140 ml.
Bio tělový peeling Levandule
–Tea tree
Zklidňující směs esenciálních
olejů levandule a tea tree, mořské soli a rostlinných bio olejů
pro zjemnění a zvláčnění celého těla, zejména hrubých míst
14
loktů, kolen a pat. Pokožku zbavuje odumřelých buněk a napomáhá její detoxikaci, dlouhodobě ji provoní a pozitivně vás
naladí.
Or. cena 133 Kč, 140 ml.
Bio tělový peeling Mojito
Vyhlazující směs osvěžujících esenciálních olejů z máty a limety, mořské soli
a rostlinných bio olejů pro hebkou a vláčnou pokožku celého těla, včetně drsných
loktů, kolen i pat. Pokožku obrušuje a zjemňuje, zvyšuje její pružnost a jeho povzbuzující vůně přináší pocit nové energie.
Or. cena 129 Kč, 140 ml
Bio tělový peeling Růže
Luxusní směs smyslné damascenské růže,
mořské soli a rostlinných bio olejů ke zjemnění a zvláčnění pokožky těla i drsných
míst loktů, kolen i pat. Pokožku hydratuje,
prokrvuje a pomáhá tak v boji proti celulitidě. Po aplikaci uzamyká v pokožce vlhkost
a navozuje pocit čistoty a hebkosti.
Or. cena 139 Kč, 140 ml.
Použití peelingů
Malé množství peelingu naneste na mokrou pokožku, lehce krouživými pohyby
masírujte a následně opláchněte. Používejte 1–2x týdně. Peelingy jsou vyrobeny v
biokvalitě, bez obsahu ropných produktů (paraffinum liquidum), syntetických konzervantů,
umělých barvicích a vonných látek. Biokosmetiku Saloos najdete v bioprodejnách,
zelených lékárnách, specil. dárkových prodejnách atd. www.saloos.cz a také na www.facebook.cz/oficiální stránky Saloos.
bio
l
12/2013
BIOBEDÝNKY PO DÁNSKU: udržitelně, kvalitně,
ve velkém a s veškerým servisem pro zákazníka
Zkušenosti z cest ekologických zemědělců se Svazem PRO-BIO
zaznamenala a nafotografovala Sylva Horáková
Aarstiderne
Jméno společnosti Aarstiderne zná
v Dánsku zřejmě každý, kdo se zajímá
o biopotraviny a bedýnkový systém. Na
třech místech Dánska produkují jídlo, kterému můžete věřit. Tak zní též motto, kterým se řídí pěstitelé na farmě Bille Lund
v jižním Jutsku, kuchaři a gastronomičtí
specialisté na Krogerup Avlsgaard na Se-
Historie podniku se začala psát v roce
1996, kdy Thomas Hart Tung založil zeleninovou zahradu společnosti Barritskov. Inspirací mu byla světová ekologická konference
v Kodani, konkrétně přednášky Michaela
Ablemana z Kalifornie o Fairview Gardens
v San Fernando Valley a Jana Deanea
z Anglie, který popisoval fungování „předplatného“ na výpěstky zahrad v Devonu.
Svend Daverkosen představuje bedýnky
Nesnadné začátky
verním Zélandu i plniči bedýnek na farmě
Barritskov ve východním Jutsku. A právě
zde, nedaleko od města Vejle, se v nenápadném, dřevem obloženém objektu nachází moderní linka pro balení bedýnek,
kterými se zásobuje 45 tisíc zákazníků po
celém Dánsku a Švédsku, v části Velké
Británie, Německa nebo Francie.
Hlavním cílem firmy je snaha o udržitelnost spojena s obnovou úzké vazby mezi
obděláváním půdy a zdravého chutného
jídla plného dobrých ingrediencí. A prostředky, kterými se v Aarstiderne dostávají
k cíli? Kvalita, kreativita, transparentnost
a samozřejmě ekologie.
bio l 12/2013
Sdružení Barritskov Garden mělo na počátku 100 členů. Thomas Hart Tung spolu
se Seanem Ejlersenem neměli ve svém
okolí nikoho, kde by se mohli poučit, kde
by mohli okoukat, jak bedýnkový systém
funguje v praxi.
První zeleninový box opustil Barritskov
v roce 1996. Sezóna trvala jen 10 týdnů,
ale o tři roky později si už nacházejí bedýnky z farmy Barritskov cestu k zákazníkům po celou sezónu. Dnes se zde nachází balírna se speciální vybavenou myčkou
a skladem se třemi různými teplotními zónami. Složení bedýnek je různorodé, odpovídající požadavkům zákazníků a zejména možnostem, jež přináší sezóna.
Aarstiderne dodává bedýnky téměř až na
práh každého zákazníka. Většina objednávek v současné době přichází prostřednictvím internetu. „Nejvíce objednávek zaznamenáváme ve čtvrtek a o víkendu. Od úterý vše připravujeme, aby se veškeré objednávky dostaly ke spotřebitelům včas.
Veškeré bedýnky se balí ručně," říká poradce Svend Daverkosen.
Celá firma má v současné době 120 zaměstnanců. Polovina z dánské biozeleniny
je pěstována na farmě společnosti zvané
Bille Lund. Zbytek je nakupován od prověřených ekologických zemědělců. Mezi dodavateli jsou ekologičtí zemědělci nejen
z Dánska, ale i ze zahraničí (například
úzce spolupracují s řadou španělských
pěstitelů, nakupují zeleninu a ovoce z Itálie a Nizozemska), kteří umožňují zajištění
širokého sortimentu ovoce, zeleniny i živočišných produktů (maso, sýry, ryby).
Bedýnky, jak je ještě
neznáme
Na Aarstiderne.com si zákazník může
objednat z široké škály bedýnek. Jen pro
zajímavost: dřevěné bedýnky si farma vyrábí sama, dřevo pochází z vlastních lesů
a samozřejmě bedýnky se používají opakovaně. Zpět k nabídce. V řadách ovocných, zeleninových, smíšených, masových
nebo rybích bedýnek lze vybírat z mnoha
variant – od tzv. boring boxů, kde na spotřebitele absolutně nečíhá žádné překvapeni až po bedýnky, které skrývají inspiraci pro každý den.
V bedýnce pro přípravy pokrmů obdrží
zákazník všechny suroviny až do domu,
a to včetně přiložených receptů v ceně. Už
pět týdnů předem si zákazníci mohou vybírat z bedýnek, z nichž lze vařit nejrůznější
pokrmy na tři až pět dnů, a už připravujete jídlo jen pro sebe či pro čtyřčlennou rodinu. Obsah bedýnek je volen nejen tak,
aby se z nich dalo chutně uvařit, ale také si
vybrat dle stravovacích požadavků
è
15
mělo efektivní plánování cest prostřednictvím internetu.
Zelená politika se také projevuje při samotném výběru dopravních prostředků.
Nové služební vozy, nebo vozy smluvních
dopravců musí spadat do energetické třídy
A - vozy s dieselovými motory, nebo do třídy B - benzinové automobily.
Počítá se rovněž se stopou produktů
a obalových materiálů. V roce 2011 došlo
ke snížení emisí CO2 o 10 % v porovnání
s rokem 2009. Jednak došlo k relativně
většímu poklesu počtu ovocných boxů,
které jsou v průměru na CO2 náročnější
než zeleninové. Ovoce se totiž často dováží ze zámoří, i když výhradně šetrnější lodní dopravou. Ke snížení emisí však vede
i třeba snaha umístit do bedýnek více dánských jablek. Naopak zvýšení emisí přišlo
spolu s počátkem používání polystyrénových krabic pro bedýnky s masem.
Pokusná políčka se zeleninou
Trávou proti CO2
è
(vegetariánské boxy, bezlepkové
složení, více masa a ryb, rychlá příprava).
A to není zdaleka všechno. Zákazníci, kteří se registrují, mohou obdržet jídelní plány
v podobě e-mailu s týdenní nabídkou receptů chutných jídel z biosurovin. Na webových stránkách má každý také přístup k populárním videím, kde je v tzv. škole vaření
předvedena příprava pokrmů a nápojů.
Péče o zákazníky je rovněž na velmi vysoké úrovni. Noví zákazníci jsou zváni na
večeři přímo na farmu, aby poznali, kde
a jak se bedýnky připravují. Organizují
i kurzy vaření, pobyty mladých lidi na farmě či firemní akce.
Snižování emisí
Péče o životní prostředí není v Aarstiderne jen otřepané klišé. „Jsme si dobře
vědomi globálního oteplování, a proto
jsme se zavázali snížit naše emise skleníkových plynů CO2, metanu a oxidu dusného,“ sdělil Svend Daverkosen.
Společnost Aarstiderne má vypracovanou zprávu o životním prostředí zahrnující
bilanci CO2 (kysličníku či oxidu uhelnatého) a Akční plán s konkrétními cíli
a lhůtami pro řadu environmentálních a klimatických opatření. Jednak přímo farma
Barritskov si sama zajišuje vytápění
a 60 % elektrické energie sama. Využívá
pyrolýzy biomasy pocházející z vyřazených dřevěných beden a palet. Zároveň
zde testují alternativní paliva ve firemních
automobilech.
Co nejlepší naplánování organizace samotných rozvozových tras je samozřejmostí. „Sledujeme, kolik kilometrů ujedou
naše nákladní vozidla a dodávky, kontrolujeme spotřebu elektřiny a tepla v našem
skladu, balírně a kancelářích. Ptáme se
i našich zaměstnanců, jak se dopravují do
práce. To samozřejmě ovlivňuje celkové
16
emise CO2 naši společnosti,“ vysvětlil poradce Svend Daverkosen.
Snížení emisí z dopravy je dosahováno
snížením počtu automobilů i snížením počtu ujetých kilometrů. Přispět by k tomu
Ale v Aarstiderne jdou ještě dále. Snaží
se neutralizovat své roční emise CO2 pomocí travních porostů. Tráva je totiž šetrnější než obilí. Travní porosty šetří CO2
mnohem lépe, než obilí. Na pastvině, která nebyla obdělávaná každý rok jako obilné pole, se vytvoří silný kořenový systém,
který velmi účinně izoluje uhlík v půdě.
Veškerá činnost společnosti Aarstiderne
po dobu dvou let je zatížena celkem 6929
tunami CO2. Specialisté z Green Carbon
spočítali, že 17 ha trávy dokáže za 100 let
neutralizovat dva roky emise CO2. Proto
bylo na farmě Barritskov z 275 hektarů
orné půdy převedeno 17 ha na stálé pastviny. Tyto trvalé travní porosty musí být po
dobu 100 let zachovány, a to platí i v případě, že změní vlastníka. A proč by ne. Na
lukách se kromě skotu z farmy pasou
i sousedovy ovce, za jejichž pastvu majitel
platí farmě předem dohodnutou cenu za
každý přibyvší kilogram váhy zvířete.
l
bio
l
12/2013
Ekologičtí zemědělci odmítají snahy o snížení podpory
agroenviromentálních opatření
ŠUMPERK (8. listopadu 2013) – Svaz ekologických zemědělců zásadně odmítá
požadavek Agrární komory ČR na snížení alokovaných dotačních prostředků na
agroenvironmentální opatření (AEO) včetně podpory ekologického zemědělství.
„Nesouhlasíme rovněž s Agrární komorou s požadovaným snížením počtu
agroenvironmentálních opatření či pokračováním systému smíšených farem, kdy
podnik má trvalé travníporosty v režimu
ekologického zemědělství a na orné půdě
hospodaří vysoce intenzivně za použití
syntetických hnojiv, pesticidů apod. Z podobných návrhů, které jsou zcela proti
principu ekologického zemědělství, jsme
v šoku," řekla Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců.
Návrhy agrárníků podle ní jen dokazují,
jak jim jsou „čisté ekofarmy“ trnem v oku.
Agrární komora přitom navrhovanými
změnami střílí i do vlastních řad. „Také
v Agrární komoře jsou ekologičtí zemědělci a komora jim neustále podporu ekologického zemědělství deklaruje,“ upozornila
Nesrstová. Svaz ekologických zemědělců
naopak požaduje navýšit prostředky v Programu rozvoje venkova a provést opětovnou revizi prováděcích dokumentů týkajících se AEO a ekologického zemědělství, s tím, že je třeba zaměřit se zejména na jejich kombinovatelnost. Razantní
pokles plateb by mohl podle Nesrstové
znamenat zhoršení konkurenceschopnosti řady podnikatelů a jejich likvidaci, v důsledku pak vylidňování a opouštění venkovských oblastí, masivní rozorávání
a další devastaci přírody a krajiny.
Dopad špatného způsobu hospodaření
a nevhodný výběr plodin na orné půdě způsobil například spolu s letošními jarními povodněmi problémy v údolích, kde hospodaří ekologičtí zemědělci s mnohem větším
respektem k přírodním zákonitostem.
„Agrárníky prosazovaná kukuřice a řepka
na svažitých polích vodu skutečně nezadrží. To, co se ví dávno a co potvrdily i letošní záplavy, však Agrární komoru nepoučilo. Přitom pěstování vhodných plodin
a užívání správných agrotechnických postupů by mělo být pro všechny zemědělce
prioritou, bez ohledu na rozmary počasí,“
dodala Nesrstová.
Zodpovědnější přístup k ochraně krajiny
v podhorských oblastech a jejímu trvale
udržitelnému rozvoji dokážou podle Nesrstové vhodně podpořit právě programy
AEO či ekologického zemědělství.
TZ
NOVÁ TISKOVÁ
MLUVČÍ
Svazu PRO-BIO
Od 1. listopadu 2013 nahradila Sylvu Horákovou ve
funkci PR manažerky PRO-BIO Svazu
ekologických zemědělců Vendula Fižová.
Vendula má předchozí zkušenosti z redaktorských i webeditorských pozic, působila však také na tiskovém oddělení
u předsedkyně Poslanecké sněmovny
Miroslavy Němcové či jako tisková mluvčí
magistrátu města Pardubic.
V současné době se kromě redaktorské
činnosti věnuje i PR. V případě potřeby ji
můžete kontaktovat na telefonním čísle
721 580 359 či na e-mailech
[email protected], případně
[email protected].
Ekologičtí zemědělci nechtějí být povinně členy v Agrární komoře
ŠUMPERK (13. listopadu 2013) – Ekologičtí zemědělci jsou velmi znepokojeni posledním návrhem šéfa Agrární komory Jana Veleby. Ten prohlásil, že by
mělo být uzákoněno povinné členství
zemědělců v Agrární komoře.
„Velká část zemědělců rozhodně nechce
být členy Agrární komory. Elementárním
projevem demokracie je možnost výběru
profesní organizace a návrh na povinné
členství v komoře je v tomto ohledu jednoznačným krokem zpět,“ řekla Kateřina
Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu
ekologických zemědělců.Povinné členství
by se podle Veleby mělo týkat nejen zemědělců, ale i potravinářů, rybářů a podnikatelů v lesnictví. Členství by podle jeho
představy mělo být povinné, jako je mají
například lékaři nebo advokáti. Podle
Nesrstové ale nelze advokáty, stomatology
a lékaře se zemědělci a potravináři vůbec
srovnávat. Jak jejich zaměřením, tak i charakterem podnikatelské odpovědnosti.
Veleba svou myšlenku obhajuje tvrzením, že je třeba zemědělce „sjednotit“, aby
„zesílil“ jejich hlas. O takovou záštitu ale
ekologičtí zemědělci nestojí a obávají se,
že ve skutečnosti jde spíše o manévr, jak
monopolizovat pozici Agrární komory
a umlčet konkurenční profesní sdružení
zemědělců.
bio l 12/2013
„Pod jedinou značkou Agrární komory
o takové ,zesílení' a lepší ,obhajobu' našich zájmů nestojíme. Agrární komora doposud byla ekologickým zemědělcům spíše než partnerem protivníkem, kterému
jsou čisté ekofarmy trnem v oku. Naposledy to dokázala snahami o snížení podpory
agroenvironmentálních opatření. Nemluvě
o tom, že hlas ekologických zemědělců,
kteří už v Agrární komoře jsou, její vedení
vůbec neposlouchá,“ podotkla Nesrstová.
Agrární komora je sice největší zemědělskou organizací v ČR, její zájmy však podle
Svazu ekologických zemědělců prostřednictvím politického lobbingu sledují hlavně
prospěch velkých intenzivních farem. „Kdyby Agrární komora skutečně dbala zájmů
všech zemědělců, neměla by v naší zemi
tolik konkurenčních profesních sdružení.
Náš svaz je přitom jen jedním z mnoha.
Nám, menším sdružením, nyní nejspíš nezbude nic jiného, než se spojit, abychom
snahy Agrární komory o naši likvidaci uzákoněním povinného členství v Agrární komoře zabránili,“ vyzývá Nesrstová zemědělce k mobilizaci.
Vendula Fižová
Skotský náhorní skot ve wellness podmínkách ekostatku Moniky Menšíkové na Broumovsku.
FOTO – redakce Bio
17
Zahájenie medzinárodného roka
RODINNÝCH FARIEM na Slovensku
Rok 2014 bol vyhlásený Organizáciou Spojených národov za rok rodinných fariem. Iniciátorom osláv bolo Svetové vidiecke fórum, ktorého kampaň zahájenú
v roku 2008 na vyhlásenie medzinárodného roka podporilo viac ako 360 organizácií zo 60 krajín. Organizácia Spojených národov pre výživu a ponohospodárstvo (FAO) sídliaca v Ríme zodpovedá za zabezpečenie implementácie Medzinárodného roku rodinných fariem - 2014 – v spolupráci s národnými vládami,
organizáciami OSN, organizáciami farmárov a relevantnými mimovládnymi organizáciami.
Slovensko sa od decembra 2012 podiea na činnosti Medzinárodného riadiaceho
výboru, za týmto účelom zriadeným na
FAO. Hlavný dôraz je kladený na aktivity
na národnej úrovni s cieom spoji všetky
programy a úsilie v oblasti rodinných fariem pod jednu strechu. Z tohto dôvodu bol
aj na Slovensku vytvorený Národný výbor
osláv, ktorého ustanovujúce stretnutie sa
konalo na pôde Ministerstva pôdohospodárstva a rozvoja vidieka SR dňa 5. 4.
2013. V súčasnosti má výbor 40 členov
a je otvorený každému záujemcovi o rozvoj rodinných fariem na Slovensku.
Slávnostné zahájenie Medzinárodného
roku rodinných fariem prebiehalo na vysokej úrovni v sídle OSN v New Yorku, ako aj
na národnej úrovni v mnohých krajinách
sveta. Slovensko sa symbolicky pripája
k tejto globálnej aktivite a v podpore rozvoja rodinných fariem vidí príležitos aj pre
udržatený rozvoj slovenského vidieka
a zvyšovanie potravinovej sebestačnosti
Slovenska. Oslavy predstavujú príležitos
na zvýšenie povedomia a informovanosti
o rodinných farmách. Majú podpori výmenu názorov, informácií, najnovších poznatkov a skúseností s cieom vyzdvihnú
úlohu rodiny v oblasti rozvoja ponohospodárstva a vidieka. Rodinné farmy sú kúčové pre dosiahnutie potravinovej bezpečnosti, zachovávanie tradičných jedál
a potravín a sú nástrojom revitalizácie lokálnych ekonomík.
FAKTA
l V ponohospodárstve je zamestnanej
43 % aktívnej svetovej populácie
(53 % v rozvojových krajinách, v subsaharskej Afrike až 80 % fariem je rodinných).
l Na svetovej úrovni 1,5 miliardy rodín
žije z ponohospodárstva.
l RF sú viac ako len ekonomický
ponohospodársky model, sú základom
udržatenej produkcie potravín, riadenia
životného prostredia a jeho biodiverzity,
fontánou významných kultúrnych dimenzií každého človeka, základným pilierom integrovaného rozvoja národov.
l RF musia čeli viacerým výzvam:
ažký prístup k zdrojom a surovinám,
starnutie populácie a opúšanie pôdy, nedostatok obchodných, vzdelávacích a finančných služieb, nestálos cien,
neúčas alebo nízka účas v rozhodovacom procese at. Toto všetko je dôsledkom neuznania strategickej úlohy RF.
l V rozvojových krajinách 3 zo 4 chudobných udí žijú vo vidieckych oblastiach a sú závislí na ponohospodárstve,
ženy vlastnia menej ako 2 % pôdy
a dostávajú menej ako 5 % technickej
podpory poskytovanej farmárom.
vytvorili vhodné prostredie pre udržatený rozvoj RF.
j Zvýši povedomie verejnosti a informovanos, ako aj posilni medzinárodný
dialóg a spoluprácu.
j Lepšie pochopi potreby, potenciál
a obmedzenia pre RF.
j Vytvori synergie pre dosiahnutie
udržatenosti.
Harmonogram vybraných podujatí na
medzinárodnej úrovni:
E Oficiálne zahájenie osláv v New Yorku
dňa 22. novembra 2013 za účasti generálneho tajomníka OSN a generálneho
riaditea FAO
E Regionálny dialóg k RF v Bruseli, október 2013
E Konferencia Európskej komisie k RF
v Bruseli, dňa 29. novembra 2013
E Ministerská konferencia na vysokej
úrovni k RF v Budapešti, marec 2014
E Európska regionálna konferencia FAO
v Bukurešti, apríl 2014
E Medzinárodné podujatie výskumných
ústavov v oblasti RF v Montpellier, júl 2014
Pre účely osláv bola prijatá nasledovná
definícia „rodinnej“ farmy.
RF zahŕňa všetky ponohospodárske aktivity ako nástroje organizácie ponohospodárskej, lesníckej, rybárskej, pastevnej a akvakultúrnej
produkcie, ktorá je vykonávaná
a riadená rodinou a v prevažnej miere
závislá na neplatenej práci členov rodiny, vrátane mužov a žien. Rodina
a farma sú prepojené, spoločne sa
vyvíjajú a spájajú ekonomické, environmentálne, sociálne a kultúrne
funkcie.
è
KÚČOVÝM PRÍNOSOM OSLÁV JE:
1. zlepši verejné politiky v prospech
rodinných fariem
2. podpori dialóg medzi vládami,
tvorcami politík, organizáciami farmárov a rôznymi zainteresovanými
3. mobilizova podporu a zdroje.
V rámci Medzinárodného riadiaceho výboru na FAO bol vypracovaný Hlavný
plán osláv Medzinárodného roku rodinných fariem, ktorý ma špecifické ciele:
j Podporova rozvoj politík pre udržatené RF a podporova vlády, aby
Zahájenie Medzinárodného roka rodinných fariem vo SPU Nitra.
18
bio l 12/2013
Kontinuálna podpora pre slovenských ponohospodárov
Ako udrža ekologické ponohospodárstvo, chráni životné prostredie, produkova kvalitné biopotraviny a vytvára slušné životné podmienky pre človeka a chovanie zvierat, a tým podporova zamestnanos farmárov – aj o týchto témach diskutovali zástupcovia Zväzu ekologického ponohospodárstva EKOTREND Slovakia s ministrom pôdohospodárstva a rozvoja vidieka SR . Jahnátkom a predstavitemi agrorezortu.
„Nový systém platby predstavuje v prvom tená. S nárastom stavov sa bude zvyšova
rade základnú ni, kedy nebudeme podpo- aj platba. Toto je cesta zabezpečenia výrorova vlastníkov, ale obhospodarovate
ov. by na Slovensku. Ideme výrazne podporoPo
nohospodári musia robi opatrenia, aby va naše rozmnožovacie chovy.“
si svoj príjem vedeli nastavi. My musíme
Diskusia o Strednodobej koncepcii
zabezpeči 80 % sebestačnos a pripravi rozvoja pôdohospodárstva na roky 2014stabilné podmienky, v rámci ktorých bude- 2020, ktorá bola predstavená na informe podporova toho, kto chce by kom- mačných dňoch v Košiciach a Banskej Byplexný hospodár,“ uviedol minister strici, pokračovala v Dunajskej Strede
. Jahnátek. Už teraz je známe, že vaka a v Nitre s presným rozpracovaným plánavýšeniu finančných prostriedkov v 1. pi- nom, ktorým sa MPRV SR snaží dosta čo
lieri, dokáže by Slovensko na porovna- najbližšie k slovenskému farmárovi
tenej úrovni ako okolité krajiny EÚ. „Potre- a podporova ho v najväčšej možnej
Ekotrend
bujeme nárast stavov. Platba nebude krá- miere.
Biopotravinou roka 2013
BIOMILA Špaldové
celozrnné penne
Najobúbenejšou slovenskou biopotravinou roka 2013 sú BIOMILA Špaldové celozrnné penne od výrobcu
Ekotrend Myjava, spol. s r. o. Kráovná
špalda v novom šate – penne –
priniesla najväčšiemu slovenskému
výrobcovi biopotravín prestížne ocenenie BIOPOTRAVINA ROKA už
potretíkrát v histórii hlasovania od
roku 2005.
Hlasovanie prebiehalo formou SMS od
25. júna do 25. septembra 2013,
s celkovým počtom 522 platných hlasov.
Z celkového počtu 560 hlasov bolo 38
hlasov neplatných (duplicitné hlasy, resp.
hlasy po termíne).
biospotrebitel.sk
Podkyava
FOTO – archiv Bio
è Ako alej? Každý môžeme
prispie
k rozvoju rodinných fariem:
z
z
z
z
z
zmena myslenia,
zmena nákupných návykov,
pravidelná návšteva rodinných fariem,
iniciovanie výletov pre deti v školách,
účas detí v táboroch na RF at.
My, v EKOTRENDU Slovakia, sme sa
k tomuto pripojili a v rámci medzinárodnej
konferencie: „Úloha živočíšnej výroby
v rámci rozvoja vidieka v regióne strednej a východnej Európy,“ ktorá sa uskutočnila v dňoch 20.–22. 11. 2013 v priestoroch SPU Nitra a dňa 21. listopadu 2013
propagovali slovenské rodinné farmy formou ochutnávky – vi foto.
V roku 2014 chceme robi nesledovné
aktivity:
Január – informačná kampaň
Február – celoslovenská konferencia
Marec – október – workshopy na 8 rodinných farmách spojené s dňom
otvorených dverí, ochutnávkou
a ukážkou výroby
bio
l
12/2013
November – celoslovenská
konferencia
December – informačná kampaň
VVV
EKOTREND Slovakia
Zväz ekologického ponohospodárstva
Michala Hlaváčka 21, 054 01 Levoča,
Slovenská republika, +421905580141
+421 534511862, www.ecotrend.sk
19
EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ JAKO NOVÉ PARADIGMA DIVERZITY,
NEBO JE DIVERZITA NOVÉ PARADIGMA EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ?
Text článku vychází z přednášky Urse Niggligo (FiBL, Frick) přednesené na Mezinárodní konferenci ekologického zemědělství, která proběhla ve dnech 9. – 13.
října 2013 v Budapešti a Egeru v Maarsku.
MOTTO:
„To, co dnes potřebujeme, jsou úplně nové nápady, jak splnit náš nejdůležitější úkol
– nakrmit svět a zároveň vytvořit takovou
zemědělskou kulturu, která zlepšuje půdu,
podporuje biologickou rozmanitost, zlepšuje zdravotní stav hospodářských zvířat
a trvale zkvalitní sociální a ekonomické
podmínky v zemědělské komunitě.“
(Část odpovědi Martina Otta na otázku: Jak se díváte
na využití výsledků výzkumu v praxi? FiBL, Activity Report 2012, str. 2; Vývoj ekologického zemědělství zdaleka není u konce.)
O co jde v ekologickém zemědělství?
Pohled na ekologické zemědělství se liší – záleží na tom, čemu slouží, kdo je hodnotí, kdo je využívá. Z pohledu nařízení
a standardů jsou to zákazy a omezení.
Spotřebitele zajímá slovo „ŽÁDNÝ“ – žádné pesticidy, žádné chemikálie, žádné
GMO, žádné mrzačení, žádné nano-technologie. Pro výzkumníky ekologické zemědělství představuje spektrum řešení náročných problémů. Purista by řekl, že pokud
jde o inovace, tyto jsou především záležitostí zemědělců samotných.
Položme si však otázku: Nejde v ekologickém zemědělství o něco úplně jiného?
Pokud bychom specifikovali, o co především v ekologickém zemědělství jde, dostaneme se k následujícím oblastem:
l péče o půdu – úrodné půdy jsou základem ekologické produkce;
20
Co je to paradigma?
Fyzik a historik vědy Thomas Kuhn
tento pojem v 60. letech charakterizoval jako soubor názorů, hodnot
a technik, které jsou sdíleny většinou
vědecké společnosti.
l recyklace – zvyšování výnosů navracením živin do půdy – organickým hnojením živočišného i rostlinného původu;
l různorodost a pružnost – diverzita
na úrovni krajiny, hospodářství, pole resp.
v chovech hospodářských zvířat jako základ
ekonomického i zemědělského úspěchu;
l zvyšování důvěry ve vlastní schopnosti zúčastněných stran s ohledem na jejich různorodost (tj. zemědělců, zpracovatelů, prodejců, šlechtitelů, poradců, vědců)
jako základ globální potravinové bezpečnosti a rozvoje venkova;
l dostatek – rychlost spotřeby přírodních zdrojů (tedy půd, fosforu, biodiverzity)
odpovídající možnosti jejich obnovy;
l „cradle-to-cradle“(*), prostředí, potravinová bezpečnost – žádné toxické
materiály v zemědělské produkci ani
v potravinovém řetězci; přednost mají
techniky a látky co nejvíce přírodní;
l respekt k sociálním a etickým hodnotám jako je dobrý život zemědělců, venkovská kultura, pohoda chovaných zvířat.
* Zjednodušeně řečeno jde o komplexní ekonomické, průmyslové a sociální rámce snažící se vytvořit systémy, které jsou nejen účinné, ale také v podstatě bezodpadové.
JE ČAS NA ZMĚNU V ZEMĚDĚLSTVÍ
Vše tedy nasvědčuje tomu, že současný
hegemonický model globálního zemědělství je zastaralý. Není schopný nasytit
svět, je termodynamicky a sociálně neudržitelný, znečišuje životní prostředí, je
přímo i nepřímo zodpovědný za ztrátu
biodiverzity, má vážně dopady na lidské
zdraví... Konvenční zemědělství prostě není schopno nasytit současný svět a ještě
méně bude za 50 let. Potřebujeme alternativy. (Prof. Pablo A. Tittonell; Farming
Systems Ecology at Wageningen University).
A odtud se odvíjejí strategické přístupy výzkumu v ekologickém zemědělství – graficky znázorněné na obrázku dole.
Ve své přednášce Urs Niggly dále zmínil
činnost TIPI (the Technology Inovation
Platform of the International Federation of
Organic Agriculture Movement) – Technologické platformy mezinárodní organizace
pro ekologické zemědělství IFOAM na
stránkách
www.organic-research.net.
A dále jmenuje některé z výzkumných projektů, které bude potřeba v budoucnu řešit
a které jsou formulovány v programu Horizont 2020 – jednotného strategického rámce
pro výzkum a inovace.
Zde je na místě zmínit, že Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství (CTPEZ) začala podle rakouského
vzoru utvářet BIONET – Národní sí pro
řešení problémů a požadavků zemědělské praxe prostřednictvím poradenství,
výzkumu na farmách a uplatnění výsledků
výzkumu. V této souvislosti pak úspěšně
požádala o finanční prostředky na roky
2013 – 2015 v rámci Programu LEONARDO; jde o mezinárodní projekt
è
bio
l
12/2013
è
Faremní vzdělávání pro ekologické zemědělce, ve kterém zemědělci sami nastolují témata a provádějí jednoduché polní pokusy; vzdělávání se odehrává na farmách a jeho základem je přenos
zkušeností mezi zemědělci samotnými.
Partnery projektu jsou Česká republika, Maarsko, Rakousko a Lucembursko – více na
stránkách CTPEZ (http://www.ctpez.cz/).
Na závěr se vrame k tématu našeho
článku, kterým je změna paradigmatu;
a jak je uvedeno v názvu tohoto odstavce
– je čas na změnu v zemědělství. Možná
je čas na změnu v širším měřítku; čas hledat a snažit se nalézt odpovědi v nás samotných – v našich hodnotách, vztazích,
očekáváních.
Zkusme se povznést nad náš osobní
vztah k prezidentu Václavu Havlovi a za-
mysleme se nad jeho slovy, která pronesl
v roce 1997 na zahájení Fóra 2000:
„Dnešní lidstvo velmi dobře ví o pestrém
spektru hrozeb, které se nad ním vznášejí.
Obecně známo je také, jak dnešní lidstvo
ničí životní prostředí, na němž je existenčně závislé, jak rozrušuje celkovou rovnováhu všech ekosystémů. Co vlastně může
změnit samo směřování dnešní civilizace?
Podle mého hlubokého přesvědčení jedinou možností je, že se něco změní ve sféře ducha, v oblasti lidského vědomí, v samotném postoji člověka ke světu a v samotném jeho porozumění sobě samému
a svému místu v celkovém řádu bytí.
Stručně řečeno: zdá se mi, že je třeba začít od hlavy, nikoli od ocasu.“
Alena Malíková,
Bioinstitut
Český „Budapešský klub“ si vás
dovoluje pozvat na další z pořadů cyklu
Nová kultura v Divadle Kampa
Komunitou podporované
zemědělství
cesta ke zdravým
potravinám, ke zdravé
planetě a k sobě navzájem
Divadlo Kampa, Nosticova 2a,
Praha 1
13. prosince od 19 hodin
Co všechno sedlák ovlivňuje svým
přístupem k půdě a k místu,
kde hospodaří?
Zemědělství je velké téma – zahrnuje
produkci potravin, péči o půdu, o vodu
a potažmo také o klima; o rozmanitost
přírody i krásu krajiny; o vztah člověka
k sobě samému i k ostatním. Může být
také jednou z cest ke svobodě.
Komunitou podporované zemědělství
je partnerstvím mezi zemědělcem
a spotřebiteli, v němž jsou sdíleny
výhody i rizika hospodaření.
Co nám kromě kvalitních potravin nabízí?
Co může nabídnout zemědělci
a spotřebiteli?
PROGRAM:
19:00–19:20
Jan Valeška, PRO-BIO LIGA, „Co je
komunitou podporované zemědělství,
jak a kde funguje a proč“
19:20–19:30
Film: Chagfood, příklad fungujícího
KPZ ve Velké Británii
19:30–19:50
Míla Kettnerová, KomPot: Komunitní
zelinářství ze Středokluk
20:00–20:15
Řízená diskuse: Co potřebuje drobný
zemědělec (Richard Kalivoda, Farma
Žatec a Míla Kettnerová, KomPot)
20:15–21:00
Simulační hra: Zakládáme KPZku
Více na:
http://www.divadlokampa.cz/
program-akci/tickets/1805
www.kpzinfo.cz
Zpravodaj podpořen nadací Pancivis.
mapa bioprodejen
JIHOČESKÝ KRAJ
JIHOMORAVSKÝ KRAJ
b SLUNEČNICE
b U RUBÍNU
Biopotraviny, bezlepkové, dia, aromaterapie, přír. kosmetika, chlazené
potraviny, balené pečivo, dětská
a kojenecká výživa, tel.: 549 250 217
MAKOVSKÉHO NÁM. 2, BRNO 16
GRANO
Biopotraviny, byliny, čaje, bezlepková dieta, racionální výživa...
ZBOROVSKÁ 5, BOSKOVICE
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ
b Zdravá výživa
Biopotraviny, byliny, čaje, bezlepková dieta, racionální výživa, pí–produkty, knihy a přírodní kosmetika,
tel.: 602 759 838.
ŽIžKOVO NÁM. 2, BRUNTÁL
V Zdravé potraviny
Biopotraviny, byliny, čaje, bezlepková dieta, racionální výživa...
Tel.: 602 827 250
NA HRADBÁCH 15, OSTRAVA
OLOMOUCKÝ KRAJ
b PEKAŘSTVÍ LEŠTINA
Chléb a pečivo v kvalitě bio
7. KVĚTNA, LEŠTINA U ZÁBŘEHU
PÍ-CENTRUM Olomouc
Pí voda, biopotraviny, přírodní kosmetika, zdravá výživa, tel.: 585 234 657.
PAVELČÁKOVA 21, OLOMOUC
Prodejna zdravých potravin, biopotravin, bioovoce a zeleniny, biovína, máme čerstvé biopečivo, čerstvé šávy,
žitný kváskový chléb, dia a bezlepková dieta, gemmoterapie, včelí produkty, přírodní kosmetika, ekol. prostředky, literatura ad., www.slunecnicecb.cz, tel.: 603 266 753, 387 315 856.
CHELČICKÉHO 21, ČESKÉ BUDĚJOVICE
b BELLIS
Bioprodukty, zdravá výživa, vitaminy,
dětská výživa, tel.: 384 420 022
PALACKÉHO N. 59/I, DAČICE
VYSOČINA
Dvorský statek Olešenka
PRODEJ ZE DVORA: kozí biomléko
a bioprodukty z něj (zrající a přírodní
sýry, ochucené sýry, žervé, tvaroh,
jogurty, jogurtové mléko); zelenina
a brambory. Objednejte se na tel.: 775
661 407, [email protected], více
na www.kozidvorek.cz
OLEŠENKA 10 – U PŘIBYSLAVI
HARMONIE NA VYSOČINĚ
Bezlepkové potraviny, čaje, vína, biopotraviny, aromaoleje, vitamínové a minerální doplňky, keramika, žitný kváskový chléb... Tel.: 775 145 813
HRONOVA 270, PACOV
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ
b BAZALKA
ZLÍNSKÝ KRAJ
b KRAJINKA
Makrobiotický, vegetariánský a bezlepkový sortiment, biopotraviny, prodej a distribuce Pí-vody, biokosmetika, ekologická drogerie,
gemoterapie. PŘEDNÁŠKY,
OCHUTNÁVKY a PORADENSTVÍ. Tel.:
773 544 462, Pí-voda tel.: 608 044 462,
www.krajinka.cz
SLOUPSKÉHO (MINAS) 1197, UH. HRADIŠTĚ
Prodejna biopotravin – zdravé výživy,
dietní výrobky, čerstvé pečivo, saláty,
tel.: 775 360 721
Rokitanského 169
Bazalka biosamoobsluha – bohatá
nabídka bioproduktů, čerstvá zelenina, tel.: 739 714 830
Gočárova 516
Bazalka ve dvorku – alternativní jídelna, tel.: 739 714 831
K. H. Máchy 747, HRADEC KRÁLOVÉ
LIBERECKÝ KRAJ
b BIOMARKET
U zeleného stromu naleznete biopotraviny, celozrnné a kváskové čerstvé pečivo, racio, dia a bezlepkové
produkty, čaje, přír. cert. kosmetika,
ekodrogerie, Fair Trade, bylinné produkty aromaterapie. Tel.: 577 211 256,
kl. 167, www.zdravizprirody.cz
NÁM. TGM 6, OD PRIOR, ZLÍN
ÁNANDA veget. restaurace
Jídelna nabízí snídaně, obědy, večeře
– pestrý výběr. Prodej zdravé výživy,
biopotravin, čajů, českého i orientálního koření, www.anandaline.cz,
tel.: 485 103 741.
FRÝDLANTSKÁ 210/12, LIBEREC
Obchody, kde jsou k dostání biopotraviny a Bio
SONNENTOR s.r.o.,
vzorková prodejna
Natural
Pí centrum s.r.o.
Prodejna zdravé výživy
HERBA - léčivé rostliny
BIOPRODUKT
NATURAL
DIA-RACIO-BIO
Ekofarma
PRO-BIO LIGA
RACIO
FYTON - zdravá výživa
22
Havlíčkův Mlýn 944
Čejkovice
Studentská 30
Pavelčákova 21
K. Světlé 5
České armády 11
Náměstí 25/26
Budovcova 105
Národní tř. 48
Plavy 133
Kubátova 1/32
Farského 1462
Mrštíkova 1
Bohumín 1
Olomouc 2
Olomouc 9
Litoměřice 1
Velké Meziříčí
Písek 1
Hodonín 1
Plavy
Praha 10
Tábor
Jihlava 5
V Zdravě a bio
Zdravá výživa, biopotraviny, bezlepkové potraviny, biokosmetika, ekodrogerie a biobedýnky.
Blanka Kadlecová tel.: 608 204 833,
e-mail: [email protected]
PALACKÉHO 180, NOVÝ BOR
PARDUBICKÝ KRAJ
b ŠPALDA, restaurace
a prodejna
Obědy, večeře, svačiny, celozrnné pečivo,
zákusky a dezerty bez cukru, biopotraviny, biokosmetika. Tel.: 463 351 435,
www.bio.spalda.cz
PALACKÉHO TŘÍDA 64, PARDUBICE
b ZDRAVÁ VÝŽIVA
Biopotraviny, bezlepková dieta, dia výrobky, vitaminy, čaje, tel.: 465 524 642.
BARCALOVA 143, ÚSTÍ N. O.
PLZEŇSKÝ KRAJ
BIO-DIA, ZDRAVÁ VÝŽIVA
Biopotraviny, bezlepková dieta, dia výrobky, vitaminy, čaje...
HRUŠKOVA 87, DOMAžLICE
SLUNEČNICE – ZDRAVÝ
RESTAURANT
Příjemný interiér, nekuřácké prostředí,
ryby, drůbež, biohovězí maso, ale i vegetariánské, veganské pokrmy, biokáva,
bio čaje, čerstvé zeleninové a ovocné šávy
JUNGMANNOVA 4, PLZEŇ
STŘEDOČESKÝ KRAJ A PRAHA
Po-Pá 8.00 – 18.00
PELZOVA 1512, PRAHA 5-ZBRASLAV
ÚSTECKÝ KRAJ
HERBA
Bylinné směsi dle receptu, zásilková
služba, biopotraviny, bezlepková dieta, bylinná kosmetika. Zajistíme analýzu stopových prvků z vlasů (biochemická metoda za pomoci99 atomového spektrometru), poradna pro výživu
a suplementaci. Tel.: 728 353 067.
ČESKÉ ARMÁDY 11/2156, LITOMĚŘICE
b U SLAVÍKA
Opravdový výběr kvalitních a zdravých potravin, odborné nutriční poradenství, kurzy vaření. Přírodní certifikovaná kosmetika, ekodrogerie, e-obchod,
www.u-slavika.cz, tel.: 773 173 673.
MASARYKOVA 428/28, TEPLICE
SLOVENSKO
Bioobchod Malý princ
Prodej biopotravin a kontaktní místo
pro odběr Bio a literatury z Česka,
tel.: 00421-326400400,
[email protected], www.bio-obchod.sk
MIEROVÉ NÁMESTIE 29,
911 01 TRENČÍN
Na této stránce zveřejníme vizitku
prodejny při odběru 15 kusů
měsíčně, nebo jako textový inzerát.
V nově zařazené prodejny
b prodejny PRO-BIO Svazu EZb
b Kosmetika Dr.Hauschka
SOUKROMÁ INZERCE
Výhradní zastoupení kosmetiky
Dr.Hauschka a Savon du Midi pro ČR
a SR, Smetana s.r.o., tel.: 233 320 249,
[email protected],www.drhauschka.cz,
e-shop www.yinyang.cz, Po-Pá: 10–19
REVOLUČNÍ 10, PRAHA 1, U KOPEČKU 178,
252 67 TUCHOMĚŘICE
q Nabízím nový ruční mlýnek na obilniny, kukuřici i pohanku. Zahraniční
výroba z bílé slitiny - 2500 Kč, pošlu
foto. Tel.: 608 476 828.
q Nabízíme k prodeji alternativní dřevostavbu 72 m2,zateplenou balíky slámy
a vybudováno lektorem pro výstavbu
slaměných domů v ČR, s extenzivní produkční zahradou 1300 m2 s 60 ovocnými
stromy a keři, Citov u Přerova – více na
www.realitygral.cz, tel.: 773 917 373.
q Nabízíme práci na ekostatku ve
středních Čechách, více 603 275 795.
q Přižením se na Šumavu a okolí –
45letý optimista. Tel.: 606 048 439.
b Country Life
Největší výběr biopotravin v ČR, bioovoce a zelenina, racionální výživa,
čerstvé pečivo, bezlepkové zboží, čaje,
balené i nebalené sušené bioovoce,
luštěniny, semena a ořechy.
MELANTRICHOVA 15 A JUNGMANNOVA 1, PRAHA
b WELEDA
Vzorková prodejna bylinné biokosmetiky Weleda, tel.: 257 315 888.
LIDICKÁ 28, PRAHA 5
q NABÍZÍME: KURZY makrobiotické a vegetariánské životosprávy. Info: 608 361
Biosvět Zbraslav
678, [email protected], www.minipekarny.cz
Biopotraviny, produkty zdravé výživy,
bioovoce a zelenina, čerstvé biopeči- q Natočím a postříhám videozáznam
vo a biomaso, přír. kosmetika, eko- – sport, rodinné události, reklamu
podniku na web ap. Tel.: 608 504 675.
drogerie, tel.: 720 133 369.
bio l 12/2013
knihovnička
Využijte vánoční slevy na knihy
REDAKCE:
Jungmannova 1403
500 02 Hradec Králové
tel.: 608 476 828
[email protected]
[email protected]
Šéfredaktorka:
PhDr. Miroslava Vohralíková
Sazba a DTP: vh press Hradec Králové
Tisk: Zetka tisk, Hradec Králové
Toto číslo vyšlo v prosinci 2013,
ročník 17, č. 12
Autorsky neoznačené snímky patří redakci.
Registrováno: MK ČR E 11409,
ISSN 1805-3548-22
Redakční rada: Ing. Jiří Urban, Ing. Jarmila
Chladová, Ing. R. Hradil. Jazyková úprava:
Ing. Richard Barták, CSc.
Autorský kolektiv: W. Gregorová, Ing. P.
Dostálek, Ing. J. Pospíšilík, K. Merhaut,
Ing. J. Papáček, S. Horáková a další.
Rozšiřováno prostřednictvím prodejen
zdravé výživy a předplatného.
DISTRIBUCE NA SLOVENSKU:
MEDIAPRINT-KAPA Pressegrosso, a. s.,
Vajnorská 137, Bratislava 3, PSČ: 831 04;
bezpl. linka 0800 188 826. P.O.BOX 183,
830 00 Bratislava 3; [email protected]
Bioobchod Malý princ, Mierové n. 29, 911
01 Trenčín, tel.: 00421 326 400 400
INZERCE SOUKROMÁ ŘÁDKOVÁ
Inzerát soukromý 100 Kč za 180 úhozů,
bchodní 300 Kč, text pošlete v dopisu,
SMS, mailem – s adresou. Platba složenkou či na účet 231 925 6023/0800.
Bude vytištěn v časopisu a umístěn na:
www.bio-mesicnik.cz. Plošná inzerce
od 20 do 30 Kč za cm2, podle rozsahu
a počtu opakování.
Objednávky předplatného, knih, inzerce a příspěvky pro příští číslo zasílejte na
adresu redakce.
Inzerci, knihy a předplatné si můžete
objednat též na webových stránkách:
PEČEME A VAŘÍME
S REISSOVÝMI Tradičně – přírodně – bez
chemie!
Malá kuchařka pro ty,
kdož upřednostňují kvalitu a jasná pravidla pro každodenní zdravé vaření.
Formát B5, 56 stran, 120 Kč
304
Lenka Žák: VÍME, CO JÍME
Netradiční
kuchařka s recepty
pro alergiky a vegetariány, ale nejen pro ně. Mnoho
zajímavostí o potravinách.
Vázaná, s. 184, z 390 sleva 350 Kč 303
MEDICA PUBLISHING - SLEVA
Kukuřice – rýže – jáhly – pohanka
Stran 72, cena 70 Kč
411
Automatická domácí pekárna
Stran 120, cena 200 Kč
423
Luštěniny + hrášek a fazolky
Stran 80, brož., cena 85 Kč
421
TOFU – zdravě bez cholesterolu
Brož., 80 stran, cena 80 Kč
415
Nudle, špagety a spol.
Brož., 96 str., cena 80 Kč
416
Tvaroh a čerstvé sýry...
Brož., 125 str., cena 110 Kč
417
České ovoce v kuchyni
Brož., str. 64, cena 49 Kč
419
AMARANTH
Stran 64, brož., cena 80 Kč
401
VAŘÍME DĚTEM chutně a zdravě
Stran 328, vázaná,cena 330 Kč 412
3x MUDr. J. Hofhanzlová:
Atopický ekzém – alergie – astma
Str. 180, brož., cena 200 Kč
429
Polévky a kašičky pro nejmenší
Str. 104, brož., cena 180 Kč
413
Nastávající a kojící maminky si vaří
chutně a zdravě
Stran 106, brož., cena 200 Kč
426
Stručná CELOZRNNÁ BIO kuchařka
Brož. V2, 68 stran, Cena 90 Kč
435
RETRO kuchařka – Domácí recepty
z 19. a 20. století
Str. 146, brož., cena 200 Kč
432
Špalda a ječmen
Stran116, brož., cena 140 Kč
420
Oves a žito
Brož., str.80, cena 75 Kč
418
Zvěřina a lahodná masa
Brožovaná, cena 160 Kč
425
O. Dufek: Zeleninové saláty
Stran 88, brož., cena 120 Kč
422
Vegetarián labužník – reedice
Brož. stran 64, cena 70 Kč
434
Měsíčník BIO vychází
ve spolupráci s:
CENA PŘEDPLATNÉHO 2014 JE 290 Kč
Kalendář konstelací pro zahrádkáře
a zemědělce; vhodné dny pro
výsev, kultivaci a sklizeň podle
přírodních kosmických rytmů.
Cena 68 Kč
230
***
Zemědělský kurz R. Steinera
Vázaná, cena 175 Kč
246
Choroby ledvin a močových cest - dieta
Brož., cena 160 Kč
605
Chov skotu bez tržní produkce
mléka, brožura pro EZ
Nemoci žlučníku a žl. cest
Dieta a rady lékaře, 100 Kč
608
Choroby jater. Dieta a rady lékaře
Brož., cena 90 Kč
609
Zácpa. Dieta a rady lékaře
Brož., cena 85 Kč
611
P. Frič, O. Mengerová: CELIAKIE,
Bezlepková dieta a rady lékaře
Brož, stran 150, cena 170 Kč
610
P. Horan: Štíhlá linie – Zdravé srdce
Stran 192, brož., cena 190 Kč
427
Dr. Stanwayová: Léčebná výživa
při běžných onemocněních
Brož., cena 150 Kč
601
Dr. McKenna: Alternativy k antibiotikům
Brož., cena 130 Kč
602
Nemoci slinivky břišní. Dieta a rady
Cena 130 Kč
607
Lipová 40
Staré Město
pod Sněžníkem
www.pro-bio.cz
Matthias K. Thun a
Christina SchmidtRüdtová, překlad: Radomil Hradil
Osteoporóza. Dieta při odvápění kostí
Brož, cena 50 Kč
604
Cukrovka. Dieta a rady lékaře, II. vyd.
Brož, cena 190 Kč
612
PRO-BIO, Svaz ekologických
zemědělců, o. s.
Nemocniční 53
787 01 Šumperk
tel./fax.: 583 216 609
[email protected]
VÝSEVNÍ DNY podle
Marie Thunové ®
2014
ODBORNÉ BULLETINY, cena 25 Kč
č. 18: Brambory
202
č. 15: Plevele
203
č. 23: Ekologické pěstování jabloní
a tržní produkce biojablek 205
EKOTREND Slovakia
- Zväz ekol. ponohospodárstva
Michala Hlaváčka 21,
054 01 Levoča, Slovenská republika,
+421905580141 +421 534511862,
www.ecotrend.sk
www.bio-mesicnik.cz
www.publero.com
PRO-BIO SVAZ E. Z.
583 301 951
f: 583 301 960
www.probio.cz
206
BIOINSTITUT OLOMOUC
Metodika pro praxi – 50 Kč
Ochrana révy vinné v ekologickém
vinohradnictví
236
Pěstování léčivých a kořeninových
rostlin v EZ
235
Biobrambory. Jak ekologicky vypěstovat
231
kvalitní brambory
Faremní zpracování mléka
v ekologickém zemědělství
233
Porážka a zpracování masa
v ekologickém zemědělství
234
Zpracování bioproduktů
v podmínkách prvovýrobce
232
Produkce osiv v EZ
132 stran, cena: 90 Kč
237
Jak objednat tituly?
Publikace, které jste si z nabídky knihovničky vybrali, vepište pomocí uvedených kódů (jsou uvedeny vpravo) na
žlutou složenku do rubriky Zpráva pro
příjemce. Sečtěte ceny a přičtěte 50 Kč
na poštovné za dvě publikace, od tří
60 Kč. Částku odešlete touto složenkou
na adresu: PhDr. M. Vohralíková, vh press,
Jungmannova 1403, 500 02 Hradec Králové 2. Soukromý inzerát uhra
te obdobně, text pošlete na jeden z uvedených
kontaktů (na této straně vlevo).
OBJEDNÁVKA PŘEDPLATNÉHO MĚSÍČNÍKU BIO
1 výtisk měsíčně ........ 25 Kč ..........................na rok 290 Kč
Jméno a příjmení: ............................................................................................
2–4 výtisky ........................po 24 Kč za výtisk
5 výtisků (+1 zdarma) .. po 19 Kč za výtisk
(na rok) 990 Kč
Ulice: ..............................................................................................................
10 výtisků měs. .......... po 16 + DPH Kč za výtisk
15–30 výtisků měs. ...... po 17,50 Kč (s DPH) a VIZITKA PRODEJNY
PSČ a místo:....................................................................................................
Pro stálé předplatitele: účet 231 925 6035/0800, variabilní symbol je číslo
umístěné na vašem poštovním štítku vpravo nahoře.
Výtisků/měsíčně ..................od měsíce. ..........................................................
bio
l
12/2013
23