krajská hygienická stanice karlovarského kraje se sídlem v

Transkript

KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE
KARLOVARSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V KARLOVÝCH VARECH
adresa: Závodní 94, 360 21 Karlovy Vary
tel: 355 328 311, e-mail: [email protected], ID: t3jai32
AKTUÁLNÍ EPIDEMIOLOGICKÁ SITUACE
U VYBRANÝCH PREVENTABILNÍCH NÁKAZ
ZÁŠKRT (difterie)
Po epidemiích záškrtu v 90. letech 20. století (1995 bylo hlášeno v Evropě více jak 50 000
případů záškrtu) výskyt této infekce v Evropě poklesl. Její cirkulace však trvá v některých
státech východní Evropy a sporadická onemocnění jsou hlášena v celé Evropě. Za 10
posledních let klesl výskyt záškrtu v celém evropském regionu o víc jak 95 %. V ČR nebyl
ve sledovaném období 2003-2014 zaznamenán žádný případ onemocnění.
Doporučená protiepidemická opatření u záškrtu:
- zajištění odběru biologického materiálu od pacienta a kontaktů
- izolace pacienta na lůžkových odděleních nemocnic
- dítě po prožitém onemocnění je možné přijmout do kolektivu v klinicky dobrém stavu a
po dvou negativních kultivačních vyšetřeních z nosu a krku
- LD po dobu 7 dnů od posledního kontaktu s nemocným či nosičem toxigenního
kmene, na začátku a na konci období se provede výtěr z nosu a krku na mikr. vyšetření
- do kolektivního zařízení se nepřijímají neočk. nebo nesprávně očk. děti po dobu LD
Specifická prevence záškrtu:
INFANRIX HEXA a INFANRIX (od 9/6 týdne), ADACEL a BOOSTRIX (od 4 let)
Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a ČSÚ
TETANUS (tetanus)
Zavedení povinného očkování proti tetanu v roce 1952 mělo zásadní efekt. Do té doby
onemocněly desítky lidí ročně, z nichž polovina (především děti do věku 1 roku) na něj
zemřela. V současné době se u nás tetanus prakticky nevyskytuje, v roce 2001 byly hlášeny
tři případy, od té doby žádný.
Doporučená protiepidemická opatření u tetanu:
- zajištění odběru biologického materiálu od pacienta
Specifická prevence tetanu:
TETAVAX (od 9.týdne) , INFANRIX HEXA a INFANRIX (od 9/6 týdne), ADACEL a
BOOSTRIX (od 4 let)
ČERNÝ KAŠEL (pertusse)
Přes vysokou proočkovanost dětské populace narůstá v ČR od 90. let nemocnost, zejména
mezi náctiletými. V roce 2014 byl zaznamenán meziroční vzestup o 51 %. Dospívající a
dospělí s pertusí nejsou v ohrožení života, jsou však významným zdrojem nákazy pro
novorozence a kojence v rodinném prostředí. Proto bylo v roce 2009 zavedeno do
pravidelného očkování dětí přeočkování proti pertusi v 10. roce života. Nově je také k
dispozici možnost ochranné vakcinace případných rizikových dospělých zdrojů nákazy pro
novorozence a kojence – tzv. „cocoon strategy“.
Zdroj: Epidat, SZÚ Praha a KHS Karlovarského kraje
Černý kašel v Karlovarském kraji v letech 2003 – 2014
80
počet onemocnění
70
60
50
40
30
20
10
0
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Zdroj: Epidat, KHS Karlovarského kraje
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Černý kašel v Karlovarském kraji v roce 2014
Z 36 nemocných bylo 61,1 % osob očkováno proti černému kašli.
V okrese K.Vary onemocnělo 23 osob, v okrese Sokolov 11 osob a na Chebsku 2 osob.
18
16
počet onemocnění
14
12
Karl. kraj
10
K.Vary
8
Sokolov
6
Cheb
4
2
0
0-4
5-14
15-24
25-64
65+
Zdroj: Epidat, SZÚ Praha
Pertuse – ELISA: podíl pozitivních (anti-PT IgG ≥ 5IU/ml) a negativních (anti-PT
IgG < 5), sérologický přehled 2013
Zdroj: ZÚ se sídlem v Ostravě a v Ústí nad Labem, Víceúčelový sérologický přehled
SP 2013, ČR, závěrečná zpráva
Doporučená protiepidemická opatření u černého kašle:
- zajištění odběrů biologického materiálu od pacienta a kontaktů
- Optimální načasování pro diagnostiku pertuse:
kultivace
0 – 2 týdny
PCR
0 – 4 týdny
sérologie
2 týdny a později
Jakákoliv hladina protilátek v jediném vzorku není průkazem akutního onemocnění!
- 1.vzorek nutné odebrat co nejdříve po vyslovení podezření na onemocnění, 2. vzorek
nejdříve 21 dní po 1.odběru (vyš. se vždy současně v téže laboratoři a stejnou metodou)
- izolace v akutním stádiu na lůžkových odděleních nemocnic či v rámci domácnosti
- dítě po prodělaném onemocnění lze přijmout do kolektivního zařízení až po negativním
kultivačním vyšetření provedeném za týden po léčbě v odstupu 4-5 dnů
- do kolektivního zařízení se nepřijímají neočkované nebo nesprávně očkované předškolní
děti po dobu maximální inkubační doby (21 dnů)
Specifická prevence černého kašle:
INFANRIX HEXA a INFANRIX (od 9/6 týdne), ADACEL a BOOSTRIX (od 4 let)
INVAZIVNÍ HAEMOPHILOVÉ INFEKCE
Hemofilové nákazy jsou onemocnění, která se nejčastěji objevují u dětí do věku 5 let a jsou
způsobená bakterií Haemophilus influenzae typu b (Hib). Ročně bývalo v ČR nakaženo
100 až 150 dětí. K nejčastějším invazivním projevům patří meningitida (55 %), epiglotitida
(32 %), sepse (8 %), pneumonie (4 %) a artritida (1 %). Po zahájení očkování v polovině
roku 2001 výrazně poklesl výskyt závažných onemocnění způsobených Hib.
Invazivní Hib onemocnění v Karlovarském kraji v letech 2006 – 2014
počet onemocnění
3
2
1
0
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Invazivní Hib onemocnění v ČR v letech 1999 – 2013
Doporučená protiepidemická opatření u Hib:
- do předškolních zařízení se nepřijímají vnímavé (neočkované) děti po dobu 4 dnů
- lékařský dohled po dobu 4 dnů od posledního kontaktu s nemocným u dětí mladších 6 let
Specifická prevence Hib:
INFANRIX HEXA (od 9/6 týdne), INFANRIX HIB (od 2 měsíců), PEDIACEL (od 6
týdnů do 4 let)
DĚTSKÁ OBRNA (poliomyelitida)
Očkovat se začalo 1960. Do té doby každoročně onemocnělo několik stovek dětí, několik
desítek na ni zemřelo a mnoho dalších ochrnulo. Od 1961 je úspěšnost očkování v ČR
100%. Od 1992 je v ČR zaveden systém sledování akutních chabých paréz u dětí do 15 let
věku, jež má za cíl, v případě objevení se poliomyelitidy, tuto včas diagnostikovat a
zabránit dalšímu šíření nákazy. Od 2002 je evr. region SZO certifikován jako polio-free.
Doporučená protiepidemická opatření u dětské obrny:
- zajištění odběru biologického materiálu (stolice) od pacienta
- očkování osob v úzkém kontaktu s nemocným bez ohledu zda byly v minulosti očkovány
- u vysoce podezřelého případu poliomyelitidy či akutní chabé parézy se provede očkování
neočkovaných či neúplně očkovaných osob
- LD po dobu 35 dnů od posledního kontaktu s potvrzeným případem paralytické
poliomyelitidy, u osob vykonávajících činnost epid. závažnou ZZD po dobu 6 týdnů
Specifická prevence dětské obrny:
IMOVAX POLIO, (od 2 měsíců), INFANRIX HEXA (od 9/6 týdne), INFANRIX POLIO
(od 16 měsíců do 13 let), PEDIACEL (od 6 týdnů do 4 let), BOOSTRIX POLIO (od 4 let)
DĚTSKÁ OBRNA v ČR
Rok
1939
1943
1945
1948
1953
1956
1957
1958
1959
1. - 7.1960
8.1960 – dosud
Počet
onemocnění
1809
906
594
2063
1895
388
639
231
131
33
0
Počet
úmrtí
146
98
80
139
111
20
27
11
3
1
0
Smrtnost
(v %)
8,1
10,8
13,5
6,7
5,9
5,2
4,2
4,8
2,3
3
0
Zdroj: Prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., PhD., prezentace „Očkování a jeho význam“
Virová hepatitida typu A
Od velké epidemie v letech 1979-1980 vyrostly generace, které nejsou promořeny. Kromě
importovaných nákaz byl v ČR zaznamenán v letech 2008-2010 epidemický výskyt VHA s
rapidním poklesem v následujících letech. Opětovný nárůst onemocnění byl zaznamenán v
loňském roce, proti roku 2013 vzestup onemocnění o 48 %. Ani Karlovarský kraj nebyl v
roce 2014 výjimkou, počet případů vzrostl o 81 % a to díky probíhající epidemii na
Chebsku od září 2014.
Virová hepatitida typu B
Od roku 2001 byla v ČR zavedena preventivní vakcinace dětí, tím se podařilo tuto citlivou
dětskou skupinu ochránit před rizikem nákazy především z náhodných poranění o jehlu a
adolescenty před onemocněním VHB v důsledku rizikového chování. Výrazný vzestup
onemocnění v Karlovarském kraji v roce 2013 byl způsoben přenosem této infekce mezi 9
vězni.
Podíl nitrožilních narkomanů na přenosu VHB (ČR, 1997-2014)
700
45,0
40,0
600
počty VHB
% IDU
35,0
500
400
25,0
300
20,0
15,0
200
10,0
100
5,0
rok
2013
2011
2009
2007
2005
2003
2001
1999
0,0
1997
0
% IDU
počty VHB
30,0
VHB – podíl pozitivních a
anti-HBs, sérologický přehled 2013
negativních
výsledků
vyšetření
protilátek
Virová hepatitida typu C
Incidence se v průběhu posledních let příliš nemění, většina případů je zjišťována u osob s
rizikovým chováním a je zjišťována náhodně, aktivně vyhledána v rámci vyšetření
kontaktů, či např. screeningu při nástupu do výkonu trestu. Od roku 2008, kdy jsme
v Karlovarském kraji zaznamenali největší výskyt, se počet případů snižuje. Vzestup
akutních onemocnění v roce 2013 souvisel s přenosem této infekce mezi 4 vězni.
Chronické formy hepatitidy typu B i C jsou zjišťovány zejména mezi odsouzenými či
obviněnými v rámci vstupního screeningu, v roce 2014 to bylo 79 % z hlášených případů.
Virová hepatitida typu E
Onemocnění alimentárního původu, jehož zdrojem jsou především vepřové chovy.
Nejčastěji konzumovanými potravinami byly nemocnými udávány zabíjačkové výrobky
(tlačenka, jitrnice, jelita apod.). V ČR i Karlovarském kraji je zaznamenáván zvyšující se
trend tohoto onemocnění.
Virové hepatitidy v Karlovarském kraji v letech 2003 – 2014
120
počet onemocnění
100
VHA
80
akutní VHB
60
akutní VHC
40
VHE
20
chronická
VHB a VHC
0
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Doporučená protiepidemická opatření u virových hepatitid:
- izolace nemocného na infekčním oddělení
- LD (u VHA 50 dnů, u VHB 180 dnů, u VHC 150 dnů a VHE 60 dnů)
- doporučená vyšetření u kontaktů s virovými hepatitidami:
VHA - hladina anti-HAV IgM a IgG protilátek a hodnoty jaterních testů
- ihned po izolaci nemocného a okolo 30. a 50.dne po posl.kontaktu s nemocným
VHB - povrchový antigen HBsAg, hladina anti-HBs protilátek, hladina anti-HBc IgM
protilátek a hodnoty jaterních testů
- ihned po izolaci nemocného a okolo 90. a 180.dne po posl. kont. s nemocným
VHC - VHC-RNA, event. hladina anti-HCV protilátek a hodnoty jaterních testů
- ihned po izolaci nemocného a okolo 30. a 90. dne po posl.kontaktu s nemocným
VHE - VHE-RNA, event. hladina anti-VHE IgM a IgG protilátek a hodnoty jat. testů
- ihned po izolaci nemocného a okolo 30. a 60. den po posl.kontaktu s nemocným,
- vyřazení osob z činnosti epidemiologicky závažné po dobu 50 dnů u kontaktu s VHA a
po dobu 60 dnů u kontaktu s VHE
Specifická prevence virových hepatitid:
Doporučená preventivní vakcinace proti VHA:
AVAXIM 160 U a HAVRIX 1440 (od 16 let), HAVRIX 720 Junior monodose (od 1 do
15 let)
Pravidelné očkování proti VHB:
ENGERIX-B (10 μg do 15 let vč. novorozenců, 20 μg od 16 let), FENDRIX (od 15 let,
zejména pro osoby s renální insuficiencí a dialýzované pacienty)
V případě rizikové expozice biologickému materiálu se provádí aplikace tří dávek
očkovací látky u fyzické osoby v rámci pravidelného očkování dle § 7 odst. 1 písm. a)
vyhlášky č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších
předpisů. Očkování se neprovede, pokud fyzická osoba prokazatelně prožila onemocnění
VHB nebo pokud hladina antiHbs protilátek bude po ověření stavu imunity vyšší než
10IU/litr).
Doporučené kombinované vakcíny proti VHA a VHB:
TWINRIX Adult (od 16 let), TWINRIX Paediatric (od 1 do 15 let)
SPALNIČKY (morbilli)
V roce 2011 probíhala v Evropě epidemie spalniček, kdy byly hlášeny desítky tisíc případů
onemocnění – počet hlášených případů spalniček v evropském regionu SZO se zvýšil ze
7 499 případů v roce 2009 na 37 070 případů v roce 2011. V ČR, která je zemí s vysokou
proočkovaností a očkování je zajišťováno dvěma dávkami, bylo hlášeno pouze 17
onemocnění, z toho ve většině případů se jednalo o zavlečené onemocnění ze zahraničí.
V roce 2014 probíhala epidemie spalniček v Ústeckém kraji, kde bylo hlášeno 186 lab.
potvrzených případů a 50 případů odpovídalo klinikou a epid. souvislostí. Zdrojem nákazy
byl 47letý muž. Jednalo se o importované onemocnění z Indie. Mezi nemocnými
převažovali ženy (58,1 %), maximum bylo zaznamenáno ve věku 35-44 let (43,2 %) a
onemocnělo 88 zdravotníků. V souvislosti s epidemií bylo vyhlášeno mimořádné očkování,
při kterém bylo naočkováno 186 osob (Priorix).
Spalničky – podíl pozitivních, hraničních a negativních výsledků vyšetření protilátek
proti viru spalniček, sérologický přehled 2013
Doporučená protiepidemická opatření u spalniček:
- izolace pacienta po dobu 7 dnů po objevení exantému dle klinického stavu na lůžkových
odděleních nemocnic či v rámci domácnosti
- podání normálního lidského imunoglobulinu dětem do 15 měsíců věku, osobám s trvalou
kontraindikací, těhotným ženám a osobám s imunosupresí, které byly v kontaktu s onem.
- očkování vnímavých (neočkovaných) osob, u kterých ještě neuplynuly 3 dny od
posledního styku s nemocným, expozice spalničkám není kontraindikací očkování LD
po dobu 21 dnů u vnímavých (neočkovaných) osob, u kterých uplynuly více než 3 dny
od posledního styku s nemocným
Specifická prevence spalniček:
PRIORIX (od 15 měsíce), PRIORIX-TETRA (od 11 měsíce do 12 let)
ZARDĚNKY (rubeola)
Získaná forma zarděnek probíhá většinou lehce, avšak při onemocnění těhotné ženy může
dojít k závažnému poškození plodu, a to zejména onemocní-li v prvním trimestru gravidity
(onemocní-li žena v 1. měsíci gravidity riziko poškození plodu je 50 %, v 2. měsíci
gravidity 25 %, ve 3. měsíci gravidity 10 % a nízké riziko je i v dalších měsících). Často
dochází ke spontánnímu potratu.
Zarděnky v Karlovarském kraji v letech 2003 – 2014
9
počet onemocnění
8
7
6
5
4
3
2
1
0
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Doporučená protiepidemická opatření u zarděnek:
- izolace pacienta v rámci domácnosti
- LD po dobu 3 týdnů od vyřazení nemocného dítěte z kolektivního zařízení
- zajištění poučení o ochraně fertilních a těhotných žen vnímavých k nákaze zarděnkami
v kontaktu s nemocným
Specifická prevence zarděnek:
PŘÍUŠNICE (parotitis epidemica)
Bezpříznakový průběh se udává u cca 20 % nemocných, nejčastěji dospělých. Přibližně
40 % nemocných má nespecifické příznaky – respirační obtíže, bolest hlavy, teploty.
Typické příznaky s manifestním průběhem má okolo 40 % nemocných (bolestivé zduření
příušních žláz – jedno či oboustranné, může být i zduření podjazykové či podčelistní
žlázy).
V anamnéze všech 10 nemocných v Karlovarském kraji bylo očkování proti příušnicím.
Příušnice v Karlovarském kraji v letech 2003 – 2014
900
počet onemocnění
800
700
600
500
400
300
200
100
0
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Příušnice – podíl pozitivních, hraničních a negativních výsledků vyšetření protilátek
proti viru příušnic, sérologický přehled 2013
Doporučená protiepidemická opatření u příušnic:
- izolace pacienta po dobu 9 dnů – dle klinického stavu v rámci domácnosti či na
lůžkovém oddělení nemocnic
- LD po dobu 3 týdnů od vyřazení nemocného dítěte z kolektivního zařízení
- dítě vnímavé (neočkované) k nákaze je vyřazeno z kolektivu od 8. dne do 21. dne po
styku s nákazou
Specifická prevence příušnic:
INVAZIVNÍ PNEUMOKOKOVÉ INFEKCE
K pneumokokům jsou nejvnímavější malé děti do 2 let, senioři nad 65 let a lidé s
oslabenou imunitou. V ČR byla v r. 2012 nemocnost ve věkové skupině 0-11 měsíců
1,8/100 000 obyv. a v r. 2013 stoupla na 9,2/100 000 obyv. U dětí ve věku 1-4 roky byl
rovněž zaznamenán nárůst z 2,7/100 000 obyv. v r. 2012 na 3,8/100 000 obyv. v r. 2013.
Nejvyšší nemocnost je zaznamenávána i u seniorské populace (u osob nad 65 let věku
byla nemocnost v r. 2012 8,1/100 000 obyv. a v r. 2013 10,2/100 000 obyv.). Smrtnost u
osob nad 65 let věku byla v roce 2013 22,2 %. Ze 424 případů onemocnění bylo očkováno
18 osob.
V roce 2014 bylo v Karlovarském kraji hlášeno celkem 33 pneumokokových infekcí, z
nichž 24 bylo klasifikováno jako IPO.
Pneumokoková onemocnění v Karlovarském kraji v letech 2008 – 2014
40
počet onemocnění
35
30
25
20
15
10
5
0
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Počet pneumokokových onemocnění dle klinického projevu onemocnění
v Karlovarském kraji v roce 2014 vč. očkování a úmrtí (abs. čísla)
25
20
celkový počet případů (CPP)
počet případů
IPO (z CPP)
15
pneumonie (z CPP)
sepse (z CPP)
10
sepse s pneumonií (z CCP)
meningitida (z CPP)
5
očkování
úmrtí
0
0-4
5-14
15-24
25-54
věková kategorie
55-64
65+
Invazivní pneumokoková onemocnění v Karlovarském kraji v roce 2014
sérotypy Streptococcus pneumoniae
počet
IPO
24
počet
dourčených
18
z toho prevantabilních
očkováním
počet
%
15
83,3
dourčené sérotypy
1, 8x3, 4, 2x6C, 9N, 17F, 19A, 22F, 23A, 23F
Červeně označené sétorypy nejsou součástí žádné očkovací látky. Oba sérotypy 6C byly u úmrtí.
Doporučená protiepidemická opatření u IPO:
- izolace pacienta dle klinického stavu pacienta na lůžkových odděleních nemocnic
Specifická prevence IPO:
- doporučené očkování malých dětí pneumok. vakcínou, osob se zdrav. indikací a seniorů
- pravidelné očkování polysacharidovou očkovací látkou u osob umístěných v LDN a v
domovech pro seniory, u osob umístěných v domovech pro osoby se zdravotním
postižením nebo v domovech se zvláštním režimem, pokud tyto fyzické osoby trpí
chronickým nespecifickým onemocněním dýchacích cest, chronickým onemocněním
srdce, cév nebo ledvin nebo diabetem léčeným inzulínem
- pravidelné očkování konjugovanou pneumokokovou vakcínou u dětí, které mají zdravotní
indikace do dovršení pěti let věku
- dle novely zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, mohou od 1.1.2010
rodiče nechat své děti proti pneumokokům očkovat zdarma pokud stihnou dostat do
sedmého měsíce věku tři dávky
PNEUMO23 (od 2 let), PREVENAR (od 2 měsíců do 5 let), PREVENAR 13 (od 6 týdnů
do 17 let), SYNFLORIX (od 6 týdnů do 5 let)
TUBERKULÓZA (TBC)
Závažné infekční onemocnění, postihující řadu orgánů, nejčastěji plíce (cca 85-90 %). Ve
světě na její následky umírají ročně 3 miliony lidí. V roce 1948, kdy bylo u nás zahájeno
očkování proti TBC, bylo na území Čech a Moravy hlášeno téměř 200 000 nových případů
onemocnění ročně.
V roce 2013 bylo v ČR hlášeno 502 případů, z toho 455 TBC dýchacího ústrojí (v 95 %
zasaženy plíce) a 47 jiných TBC. Nejvíce nemocných bylo zaznamenáno u vyšších
věkových skupin (u žen 75+ a u mužů 45+). Onemocněly pouze 3 děti ve věku 0-4 roky.
Poměr muži:ženy činil 2,1:1. Nemocných cizinců bylo hlášeno 79, tj. 15,7 %, a to z
Ukrajiny, Slovenska a Vietnamu. Mezi bezdomovci bylo zaznamenáno 46 případů plicní
TBC. TBC podlehlo 44 osob.
V Karlovarském kraje bylo v roce 2014 hlášeno 14 případů TBC, z toho 2 u cizinců
vietnamské národnosti a 1 u obviněného muže ve vazbě.
Zdroj: UZIS ČR a KHS Karlovarského kraje
TBC v Karlovarském kraji v letech 2003 – 2014
60
počet onemocnění
50
40
30
20
10
0
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Zdroj: Registr tuberkulózy, KHS Karlovarského kraje
2010
2011
2012
2013
2014
Doporučená protiepidemická opatření u TBC:
- anamnestické, klinické, rentgenologické vyšetření pacienta a kontaktů
- provedení dalších testů u kontaktů a podání chemoprofylaxe dle platných doporučení při
epidemiologicky závažném výskytu se na šetření a stanovení opatření podílí KHS
Karlovarského kraje
Specifická prevence TBC:
BCG VACCINE SSI (od novorozeneckého věku)
Pravidelné očkování proti tuberkulóze se dnes provádí jen u dětí s indikacemi uvedenými
v příloze č. 3 vyhlášky č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění
pozdějších předpisů.
Indikace očkování proti tuberkulóze
- člen domácnosti, v níž dítě žije, měl/má aktivní TBC
- dítě nebo člen domácnosti, v níž dítě žije, se narodil nebo souvisle déle než 3 měsíce
pobývá/pobýval ve státě s vyšším výskytem TBC než 40 případů na 100 000 obyvatel
- dítě bylo v kontaktu s nemocným s TBC
Seznam států s vyšším výskytem tuberkulózy podle údajů WHO k 9. 11. 2014
V Evropě:
Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Litva, Lotyšsko, Moldávie, Rumunsko, Rusko a Ukrajina
V Asii:
všechny asijské státy kromě Bahrajnu, Íránu, Izraele, Japonska, Jordánska, Kataru, Kuvajtu,
Libanonu, Malediv, Ománu, Saudské Arábie, Spojených arabských emirátů, Sýrie a Turecka
V Africe:
všechny africké státy kromě Egypta, Komor, Libye, Mauricia, Seychel a Tuniska
V Americe:
Bolívie, Brazílie, Dominikánská republika, Ekvádor, Guatemala, Guyana, Haiti, Honduras,
Nikaragua, Panama, Paraguay a Peru
V Austrálii a Oceánii:
Fidži, Kiribati, Marshallovy ostrovy, Mikronésie, Nauru, Palau, Papua-Nová Guinea,
Šalamounovy ostrovy, Tuvalu a Vanuatu
Kontrola BCG vakcinace u PLDD
u dětí narozených od 1.1.2012 do 30.6.2012 a 1.1.2013 do 30.6.2013
Česká republika
Podíl indikovaných dětí v ČR: 3,2 % v roce 2013 (2,9 % v roce 2012)
Praha: 9,9 % v roce 2013 (8,3 % v roce 2012)
MSK: 0,5 % v roce 2013 (0,3 % v roce 2012)
Proočkovanost: 86 % v 2012 i 2013
do 6 týdnů věku 60 % v roce 2013 (62 % v roce 2012)
Indikace očkování: nejčastěji pobyt či původ ve státě s vyšším výskytem TBC
Karlovarský kraj
Podíl indikovaných dětí: 3,9 % v roce 2013 (3,4 % v roce 2012)
Proočkovanost: 88,2 % v roce 2013 (84,4 % v roce 2012)
do 6 týdnů věku 86,7 % v roce 2013 (73,3 % v roce 2012)
Indikace očkování: pobyt či původ ve státě s vyšším výskytem TBC v 84,4 % v roce 2013
(88,9 % v roce 2012)
Kontrola BCG vakcinace u PLDD
Podíl indikovaných dětí k očkování proti TBC
Kontrola BCG vakcinace v kalmetizačních zařízeních
Podíl neindikovaných dětí v ČR: 5,2 % v roce 2013 (6,2 % v roce 2012)
STČ: 14,3 % v roce 2013 (18,3 % v roce 2012)
KV: 0,5 % v roce 2013 (2,4 % v roce 2012)
Podíl neindikovaných dětí k očkování proti TBC
Kontrola revakcinace proti TBC v kalmetizačních zařízeních u 11letých dětí
Podíl revakcinovaných dětí v ČR: 1,4 % v roce 2013 (3,6 % v roce 2012)
Podíl revakcinovaných dětí v Karlovarském kraji: 0 % v roce 2013 (3,8 % v roce 2012)
Podíl revakcinovaných dětí proti TBC
AKUTNÍ PRŮJMOVÁ ONEMOCNĚNÍ
V posledním desetiletí pozorujeme změnu spektra původců průjmových onemocnění.
Zejména díky účinným veterinárním opatřením k tlumení výskytu salmonel v chovech
drůbeže (očkování chovů nosnic) dochází k významnému poklesu počtu salmonelóz v
lidské populaci. Výskyt bakteriálních střevní infekcí má v posledních letech rovněž mírně
klesající charakter a omezuje se na sporadické nebo rodinné případy se společnou expozicí.
Okolo 85 % bakteriálních střevních infekcí tvoří kampylobakterióza, za zbytek nákaz jsou
odpovědné zejména Escherichia coli, Clostridium difficile a Yersinia enterocolitica.
Přestože diagnostika průjmů virové etiologie není jednoduchá, zaznamenáváme v
posledních letech nárůst těchto onemocnění. Nejčastějším původcem virových průjmových
onemocnění jsou rotaviry. Většina virových průjmových onemocnění se neobejde bez
hospitalizace.
Akutní průjmová onemocnění v Karlovarském kraji v letech 2003 – 2014
1400
1200
počty onemocnění
1000
salmonelóza
800
bakteriální střevní infekce
600
virová onemocnění
400
200
0
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Doporučená protiepidemická opatření APO:
- výtěr či odběr stolice pacienta a kontaktů (osoby vykonávající činnost epidemiologicky
závažnou mohou zpět do provozu po prokázaných 3 negativních vyšetřeních)
- izolace pacienta po dobu obtíží dle klinického stavu v rámci domácnosti či na lůžkových
odděleních nemocnic
- dítě předškolního věku může zpět do kolektivu po prodělaném onemocnění v klinicky
dobrém stavu
- dítě mladší 5 let, bez klinických příznaků po prodělané rotavirové infekci lze přijmout do
kolektivu nejdříve za 10 dnů od začátku onemocnění
Specifická prevence u rotavirových infekcí:
- doporučené preventivní očkování rotavirovou vakcínou se provádí u dětí starších šesti
týdnů, nejpozději do osmi měsíců (viz následující tabulka).
- ochranný efekt očkování a významné snížení hospitalizací z důvodu těžkých rotavirových
gastroenteritid u očkovaných dětí je prokázáno studiemi:
vakcína Rotateq – u 34 000 studijně očk. dětí redukce hospitalizace téměř o 96 %
vakcína Rotarix – u 10 200 studijně očk. dětí redukce hospitalizace téměř o 85 %
*) od 9. týdne; u BCG očkovaných dětí nejdříve ve věku 13 týdnů, v závislosti na zhojení
jizvičky po BCG očkování
**) maximální věk pro podání druhé dávky Rotarix je 24 týdnů, dle AAP až 8 měsíců;
maximální věk pro podání třetí dávky Rotateq je 32 týdnů, dle AAP až 8 měsíců = 32
týdnů (AAP - American Academy of Pediatrics)
Přehled očkujících pediatrů proti rotavirovým infekcím v Karlovarském kraji a
jednotlivých okresech kraje – data k 5.9.2014
70
65
60
55
počet pediatrů
50
45
nezjištěno
40
35
neočkujících pediatrů
30
25
20
15
10
5
0
Zdroj: KHS Karlovarského kraje
očkujících pediatrů
KLÍŠŤOVÁ ENCEFALITIDA
Nákaza virem klíšťové encefalitidy byla až dosud prokázána u 18 druhů volně žijících
savců (od drobných zemních savců až po vysokou lovnou zvěř), 8 druhů ptáků (z řádu
pěvců), dále u pasených koz, ovcí, krav a také u psů. U pasených laktujících zvířat
infikovaných virem klíšťové encefalitidy může dojít k jeho vylučování mlékem. Při
konzumaci tepelně nezpracovaného mléka těchto zvířat nebo mléčných produktů může
dojít k infekci člověka alimentární cestou. Nejrizikovější je pití nesvařeného kozího a
ovčího mléka a konzumace z nich podomácku připravených sýrů. Nelze však vyloučit ani
přenos tepelně neupraveným kravským mlékem.
Klíšťová encefalitida v Karlovarském kraji v letech 2003 – 2014
16
14
počet onemocnění
12
10
8
6
4
2
0
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Klíšťová encefalitida v Karlovarském kraji v letech 2011 – 2014
15
počet onemocnění
10
Karl.kraj
K.Vary
Sokolov
Cheb
5
0
2011
2012
2013
2014
Klíšťová encefalitida podle okresu pravděpodobné infekce v roce 2013
Doporučená protiepidemická opatření u KE:
- zajištění odběru biologického materiálu od pacienta, příp. všech exponovaných osob
- informovat veřejnost o možném alimentárním přenosu (nepasterizované mléko a výrobky
z něj), o nespecifických preventivních opatřeních, zvláště o možnosti očkování, zejména
při opakovaném či dlouhodobém pobytu v ohniscích nákazy
- SZÚ s ČHMÚ provádí předpověď aktivity klíšťat – umístěno na webu MZ ČR, SZÚ a
odkaz na webu KHS Karlovarského kraje
- ve spolupráci s veterináři vyšetření suspektních zdrojových zvířat a jejich mléka a příp.
rezervoárových zvířat
Specifická prevence KE:
ENCEPUR pro děti (od 1 do 11 let), ENCEPUR pro dospělé (od 12 let), FSME-IMMUN
0,25 ml BAXTER (od 1 do 16 let), FSME-IMMUN 0,5 ml BAXTER (od 16 let)
INVAZIVNÍ MENINGOKOKOVÉ INFEKCE
Vždy závažná život ohrožující onemocnění s průměrnou smrtností 10,4 %, smrtnost typu C
je 12,2 %, u typu Y ještě vyšší. Nejzávažnější případy jsou u dětí do 5 let a v adolescentním
věku.
Invazivní meningokoková onemocnění v Karlovarském kraji v letech 2003 – 2014
počet onemocnění
5
4
3
2
1
0
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Invazivní meningokoková onemocnění v Karlovarském kraji v letech 2008 – 2013
počet onemocnění
6
5
4
3
9
2
8
1
0
C
Y/W135
neurčeno
typ Neisseria meningitidis 2008-2013
7
počet onemocnění
B
6
Karl. kraj
5
K.Vary
4
Sokolov
Cheb
3
2
1
0
0-4 let
5-14 let
15-25 let
26-59 let
60+ let
Doporučená protiepidemická opatření u MM:
- LD u kontaktů po dobu 1 týdne od posledního kontaktu s pacientem
- omezení fyzické námahy
- profylaktické podání antibiotik u rizikových osob – osoby v úzkém kontaktu, děti do 1
roku věku, dospívající, osoby na d 65 let věku, osoby se známou imunodeficiencí či
jiným oslabením, osoby s předchozím respiračním onemocněním
- profylaktická vakcinace v ohnisku není doporučována
Specifická prevence MM:
NEISVAC C (C, od 2 měsíců), MENJUGATE (C, od 2 měsíců), BEXSERO (B, od 2
měsíců), MENINGOCOCCAL POLYSACCHARIDE A+C VACCINE (A a C, od 2 let),
MENVEO (A, C, W135 a Y, od 11 let), NIMENRIX (A, C, W135 a Y, od 12 měsíců)
Kontrola proočkovanosti 2013 u dětí s příjmením začínajícím na „D“
Administrativní kontrola proočkovanosti v Karlovarském kraji byla provedena v 71
ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost a 1 Krajském dětském domově pro děti do 3
let věku (27 Karlovy Vary, 26 Sokolov a 19 Cheb), a to celkem u 571 dětí (234 Karlovy
Vary, 154 Sokolov a 183 Cheb) s rozdělením podle ročníků narození a druhu
kontrolovaného očkování dle následující tabulky. Zároveň tabulka uvádí zjištěnou
proočkovanost v %.
počet kontrolovaných dětí vč. proočkovanosti
dle ročníku narození
druh kontrolovaného
očkování
HepB
(3 dávky)
1999
Σ dětí
proočk.
v%
98
100,0
2002
Σ dětí
proočk.
v%
123
(2 dávky)
(1 dávka)
DTPa-IPV-HepB-Hib
(4 dávky)
Celkem kontrolovaných dětí
Σ dětí
proočk.
v%
2011
Σ dětí
proočk.
v%
2012
Σ dětí
proočk.
v%
98
MMR
DTPa-IPV
2010
Celkem kontr.
dětí
108
95,12
115
85,22
238
99,07
108
115
97,39
127
78,74
127
571
OČKOVACÍ LÁTKY
ZAŘAZENÉ DO OČKOVACÍCH
KALENDÁŘŮ ZEMÍ EU/EEA
Vysvětlivky:
DTP - vakcína proti záškrtu, tetanu a černému kašli
Hib - vakcína proti Haemophilus influenzae typu b
IPV - inaktivovaná vakcína proti poliomyelitidě
HepB - vakcína proti VHB
PCV - vakcína proti pneumokokovým onemocněním
RV - vakcína proti rotavirům
MMR - vakcína proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám
BCG - vakcína proti tuberkulóze
Men - vakcína proti meningokokovým onemocněním
HPV - vakcína proti lidskému papilomaviru
VZV - vakcína proti planým neštovicím
Zdroj: Vakcinologie, ročník 7/2013, číslo 3
DĚKUJI ZA POZORNOST
Průběžné a výroční informace o epidemiologické situaci v kraji jsou k dispozici na:
www.khskv.cz
Kontakty:
Ing. Martina Prokopová tel.č.: 355 328 367
Bc. Jiřina Vaňová
tel.č.: 355 328 361
Bc. Jitka Králíková
tel.č.: 355 328 464
mobil: 724 178 532
mobil: 724 182 483
mobil: 724 182 683
e-mail: [email protected]

krajská hygienická stanice karlovarského kraje se sídlem v

Transkript

Podobné dokumenty

Očkování

Prezentace - Bronchiektazie RHB

VyuĎijte moĎnosti získat grant

Paralely ve vývoji logického myšlení žáka a v dějinách logiky

- B. Braun Avitum

dělení a spojování materiálů, for weld/for industry

prohlížení tohoto čísla ve formátu