celý článek.

Komentáře

Transkript

celý článek.
Multikultura přišla za námi
Obyčejná středa, 16. listopad 2011, byla pro naše středoškoláky velmi zajímavá a netradiční. Ten den
proběhlo projektové vyučování, které nás obohatilo zajímavostmi ze světa jiných kultur, a to
prostřednictvím našich vzácných hostů.
Navázali jsme totiž spolupráci se skupinou univerzitních studentů organizace AIESEC, kteří k nám
vyslali zahraniční hosty ze čtyř zemí: z USA, Mexika, Gruzie a Srbska. Pro žáky naší školy se příprava
na den „D“ uskutečnila již počátkem týdne. Tak, jak se sluší uctít řádně hosty, bylo nutné napéci a
přichystat pohoštění, vyrobit dárky, připravit suvenýry. Také bylo třeba zjistit základní informace o
rodišti našich hostů a připravit se na vzájemnou konverzaci.
Od časného rána jsme zvědavě vyhlíželi z oken školy a hořeli nedočkavostí. Čekali jsme, kdy se naši
noví přátelé objeví, jak budou vypadat a hlavně, zda se dorozumíme, přestože tlumočník byl
připraven. Celé setkání totiž probíhalo v anglickém jazyce.
Po osmé hodině jsme mohli zahraniční studenty slavnostně přivítat na prahu školy, a po milém
seznámení, je provedli areálem. Prohlídka interiéru školy končila v prostorách nově zařízené cvičné
kuchyně, kde se naši hosté posilnili a zahřáli teplým ranním čajem nebo kávou. Po příjemném
posezení u prostřeného stolu jsme se přesunuli do připravené učebny s interaktivní tabulí.
Svoji prezentací zahájila Mexičanka, jménem Lucero. Původně jsme se podle jména domnívali, že
půjde o muže, ale nakonec se nám představila absolventka psychologie. Byla velmi milá, stále
usměvavá a vtipná, která nejen poutavě „odprezentovala“, ale také předvedla pestré sombrero a
tradiční tanec v národním kroji. Seznámila nás s mexickou kuchyní a naučila španělský pozdrav a
některá slovíčka. Neméně zajímavý byl David ze Spojených států amerických, který svou prezentaci
pojal velmi zábavným způsobem. Do svého vyprávění aktivně zapojoval posluchače, odměňoval žáky
putovní čepicí, čímž proměnil prezentaci v show. Také naše slezská mládež se předvedla jako pěvecký
sbor s kytarovým doprovodem. Po krátké pauze a občerstvení jsme se v našem virtuálním cestování
vypravili do Srbska s mladíkem, jehož jméno, zase pro změnu pro nás Čechy, znělo žensky. Jmenuje se
Uglejša. Tento mladý muž hovořil o přírodních a architektonických krásách své domoviny, a to také
velmi poutavě. Chvíli pak na nás promlouval ve svém rodném jazyce, což nás velmi potěšilo, protože
jsme z velké části jeho projevu rozuměli. Slované, jsou prostě Slované!
Závěr našeho virtuálního putování patřil krásné Gruzínce Salome, která se pokusila naučit nás
společnou píseň s pohybovým doprovodem. Zapojili jsme se všichni, dokonce i vozíčkáři. Závěrečná
diskuze byla bouřlivá a probíhala za pomoci pantomimy nebo znakování, protože překladatel byl již
vyčerpán. Tímto také tlumočníkovi Martinovi, studentu III. ročníku karvinského gymnázia, velmi
děkujeme. Nyní, již naše dobré zahraniční přátele jsme odměnili nejen bouřlivým potleskem,
láskyplnými stisky rukou, ale také vlastnoručně vyrobenými dárky a brožurkami o našem hornickém
městě.
Celé setkání se neslo v nádherné přátelské, no prostě multikulturní atmosféře. Doufáme, že
v navázané spolupráci s univerzitními studenty budeme nadále pokračovat a připravíme i jiné
zajímavé akce. Už nyní se těšíme.
Mgr. Durajová Helena

Podobné dokumenty