Majitel rádií Blaník koupil půl firMy na zážitky WeB televize

Majitel rádií Blaník koupil půl firMy na zážitky WeB televize

28. 5. – 3. 6.
2011
Zadlužená
Public TV
definitivně
skončila
Trefa
fotbalový magazín
Cyklotoulky
seriál pro milovníky
cyklistiky a cestování
Automag
motoristický magazín
Majitel rádií Blaník
koupil půl firmy
na zážitky
Cestopisy
cestopisné dokumenty
Public Limuzína
Web televize Nova
Sportlife
bude mít filmy
magazín o sportu, sportování
odpatříWarner Bros
a všem co k tomu
talk show Míry Hejdy
Toulky za kulturou
kulturní týdeník
Sloupky
Tajemství šéfkuchaře
gurmánský magazín
Missí život
talk show Renaty Langmannové
Pražské pikantérie
anketa Richarda Langera
Růžička
Rožánek
Pohoda s Naďou
Kruml
Prchal
Fridrich
Šlerka
televize
Zadlužená Public TV končí vysílání.
Neúspěch svádí i na mediální agentury
Ondřej Aust
31. 05. 2011
D
nes na satelitu a zítra v kabelových sítích UPC ukončí své
� Trefa
vysílání
lifestylová
televize Public TV
fotbalový
magazín
podnikatele
Luďka
Vinše. Zadlužená
� Cyklotoulky
staniceseriál
to oznámila
dnes svým
pro milovníky
cyklistiky a cestování
lidem na mimořádné
poradě a poté
� Automag
i veřejnosti.
motoristický magazín
Kvůli
nespláceným závazkům
� Cestopisy
skončila
v insolvenci, dluhy mohou
cestopisné dokumenty
letos překročit 300 milionů korun.
� Public Limuzína
Licencovaná
firma
dluží
talk show
MíryTotalpress
Hejdy
přes 134
milionů,
výrobní
a servisní
� Sportlife
společnost
PublicCom
plánuje
magazín
o sportu, sportování
a všemčtyři
co k roky
tomu patří
za poslední
včetně letoška
kulturou
� Toulky za
kumulovanou
ztrátu
169 milionů.
kulturní týdeník
Podle obchodního rejstříku
šéfkuchaře
� Tajemství
započalo
insolvenční
řízení na návrh
gurmánský magazín
věřitele, insolvenční návrh, který
� Missí život
na sebe
podala
sama firma
Totalpress,
talk
show Renaty
Langmannové
která
drží
vysílací
licenci
Public
TV,
� Pražské pikantérie
soud odmítl.
anketa Richarda Langera
Před
pěti týdny
už opustila
s Naďou
� Pohoda
magazín
Pohoda
s naďou
Jandovou
nejdražší
způsob
šíření,
vysílání
Mikrofon
Andreje
Halady
v pozemních
digitálních sítích.
�
interwiew
Management
se vedle toho dopustil
� Václavák
i menších
přehmatů, třeba zapomněl
rozhovory Nadi Jandové
požádat o oprávěnění, aby mohl
Studio
Pohoda
�
vysílat
přes internet.
relace plná různorodých témat
2
�
O nás o lidech
magazín na vaše téma
�
Včera, dnes a zítra
„Důvodem ukončení aktivit
televize Public je dlouhodobě nepříznivá ekonomická a tržní situace
pro malé televizní stanice doplněná
o nepřístupnost mediálních agentur,“
prohlásil tým v čele s výkonnou
ředitelkou Renatou Peškovou.
Ten stále nevzdal představu, že
bude v televizní tvorbě pokračovat
pod jinou hlavičkou; už před několika týdny sliboval, že se spojí s jinou,
vznikající televizí.
„Probíhají přípravy nového televizního projektu, který ovšem nemá
nic společného s aktivitami, investičními prostředky ani majiteli současné
TV Public, respektive společností
PublicCom, a. s. a TotalPress, s.
r. o.,“ odpověděl dnes na dotaz
Médiáře Roman Buťa, dříve „content
and brand manager“, dnes „freelance
crisis communication manager“, píšící z freemailu.
Nové vysílání má vzniknout
v září. Ze slov zástupce Public TV
vyplývá, že by tam přešli jen lidé
a pořady.
„Není vyloučeno, že se na novém
projektu budou podílet vybraní lidé
z týmu dnes již bývalé TV Public.
Personální obsazení ani obsazení
managementu však doposud není
v konečné fázi,“ uvedl Buťa.
Kolik z dluhů už televize Public
splatila, neřekl. „Zde se jedná o důvěrnou informaci z důvodu probíhajících právních kroků se společností
TotalPress, s.r.o. a jednání s věřiteli.
Tato informace se v současné chvíli
nedá považovat za veřejnou.“
Public TV vydávala
reklamu za sponzoring
Konec Public TV provázejí prohřešky proti zákonům nejen ekonomickým. Rada pro vysílání s ní
začala řešit několik sporných případů, kdy v programu dostatečně
neoddělila reklamu od redakčního
obsahu.
Výtky rady se týkají sponzorských vzkazů vydavatelství Fragment
na časopis pro děti Báječná školka.
Ten Public vysílal letos 1. března
po deváté ranní a zopakoval jej
v průběhu měsíce čtyřiapadesátkrát.
Druhá mutace sponzorského vzkazu
šla šestkrát, po tři dny počínaje 28.
březnem.
U obou radním vadilo, že
sponzorský vzkaz je ve skutečnosti
reklamním spotem. To v minulosti
hojně dělala Česká televize, která
má čas na reklamu omezený, a tak
využívala času na sponzoring.
Více o Public TV
na Médiář.cz
3
rádia
Rozhlasová Media Bohemia
vstoupila do dvou firem na zážitky
Ondřej Aust
01. 06. 2011
R
ozhlasová skupina Media Bohemia, provozující rodiny stanic Blaník, Fajn Radií, Rock Radií
a Hitrádií, před časem rozšířila své
obchodní aktivity do zprostředkování služeb.
„Poslední akvizicí skupiny
Media Bohemia se staly zážitkové
firmy Allegria a Den jak sen,“
oznámila teprve včera.
Media Bohemia koupila
prostřednictvím svého prodejce
rádiové reklamy Media Marketing Services (MMS) 50% podíl
ve společnosti Firma na zážitky
(užívá značku Allegria).
Ta 100% vlastní také firmu
Médea Adventure, která provozuje
portál Den jako sen.
Akvizici ohlásil provozovatel
rádií teprve nyní, přitom podíl
ve Firmě na zážitky koupila MMS
už v červnu 2009.
Předtím vlastnila 51 % Linda
Vavříková, 49 % Josef Dvořák.
MMS získala 50 % (de facto
Dvořákův podíl), Vavříková si
ponechala druhých 50 %. Loni
4
v prosinci MMS přeprodala svůj
podíl mateřskému holdingu Media
Bohemia, se sídlem na Kypru.
Společnost Médea Adventure
koupila Firma na zážitky rovněž
loni v prosinci, od mediální
agentury Médea Jaromíra
Soukupa.
Médea ji rok předtím převzala
od zakladatelky Evy Ginzelové.
Oba podniky specializující se
na zprostředkování zážitků začaly
fungovat před sedmi lety, v roce
2004.
Linda Vavříková, absolventka
mediálních studií na FSV UK,
se díky aktivitě v tomto oboru
stala oceňovanou podnikatelkou.
Media Bohemia
mění řízení komunikace
Loňské, respektive předloňské
akvizice Media Bohemia oznámila
teprve nyní, a to v rámci tiskové
zprávy o novinkách ve své organizační struktuře.
Linda Vavříková.
Foto: archiv autorky
Skupina provozující třicítku
regionálních rádií k dnešnímu dni
mění svou komunikaci navenek
i dovnitř.
K 1. červnu zakládá pozici
ředitele komunikace a vnějších
vztahů, stal se jím Filip Hubáček.
Zároveň k témuž datu ukončuje
dlouholetou spolupráci s Lukášem
Novákem, který dosud zajišťoval
externí komunikaci skupiny.
„Media Bohemia prošla v posledních několika letech dynamickým růstem. Realizovali jsme řadu
akvizic a v rámci konsolidace skupiny jsme se rozhodli pro posílení
naší komunikace,“ uvedl Daniel
Sedláček, předseda představenstva
skupiny.
„Nová pozice reaguje na tento
dynamický růst skupiny a je odpovědí na rostoucí potřebu posílení
komunikace jak mezi společnostmi
skupiny, tak navenek,“ dodal.
Kromě čtyř rodin regionálních
rádií patří do skupiny zmíněné
rozhlasové mediazastupitelství
MMS, dále internetové mediazastupitelství ImpressionMedia
a společnost Limemedia, zaměřená
na internetové projekty.
5
licence
Exposlanec ODS získal pro své liberecké
rádio kmitočet v Mladé Boleslavi
Ondřej Aust
03. 06. 2011
L
iberecké Rádio Dobrý den,
jehož polovičním vlastníkem je
bývalý poslanec ODS Tomáš Hasil,
získalo od rady pro vysílání další
frekvenci.
Dalších osm let může využívat
kmitočet Mladá Boleslav – Bradlec
103,5 FM. Licenci mu radní udělili
na schůzi tento týden.
Dvousetwattový vysílač na Bradleci o poznání zvyšuje dosah
stanice, je její druhý nejsilnější.
Dosud vysílala na dvou frekvencích
v Liberci a ze slabších stanovišť
v blízkém Jablonci nad Nisou
a v Turnově.
V Mladé Boleslavi začne Dobrý
den konkurovat tamním zavedeným stanicím Kiss Delta a Jizera.
Mladoboleslavský éter na tamních
kmitočtech zahušťují i pražský
Bonton a Rádio Beat, severočeská
Černá hora a dále Country Rádio
a Hitrádio Magic.
Rádio Dobrý den začalo vysílat
1. října 2008. Vlastní ho přes stejnojmennou firmu letos padesátiletý
Tomáš Hasil, liberecký poslanec
6
Tomáš Hasil. Foto: psp.cz
za ODS v letech 2002 až 2010,
napůl s Pavlem Michalem. Hasilova
žena Vlaďka na stanici moderuje.
Hasil dostal vysílací licenci
v době, kdy byl členem poslanecké
stálé mediální komise a zároveň
místopředseda parlamentního
výboru pro vědu, vzdělání, kulturu,
mládež a tělovýchovu, v jehož gesci
byla problematika médií.
Na jaře 2008 rada pro vysílání
dala Hasilově stanici přednost před
konkurenčními projekty rádií Bonton, Crystal a Ještěd.
Ve střetu zájmů se Hasil ocitl
též jako vládní zmocněnec pro
liberecký šampionát v lyžování,
když se jeho Rádio Dobrý den stalo
bez výběrového řízení oficiálním
dodavatelem informačního servisu,
psala o tom MF Dnes.
V loňských volbách voliči Hasila
z kandidátky ODS vykroužkovali.
Lagardere. Všechny tři jsou platné
do 10. října 2025.
Na tranformační licence má
právo každý provozovatel, jemuž
dobíhá analogová licence, a to
v případě, že požádá o její prodloužení v období dva roky až rok a půl
předtím, než současné oprávnění
skončí.
Za to musí podporovat digitalizaci rozhlasového vysílání.
Transformační licenci už má
třeba Rádio Prácheň (skupina
Media Bohemia), pražské Dance
radio (Lagardere) či nejposlouchanější tuzemská stanice Impuls
(Londa) a čerstvě i BBC vysílající
do Česka.
Přechodové licence
mají už i Čas,
Černá hora
a Frekvence 1
Tzv. transformační licenci, která má
v příštích letech usnadnit přechod
z analogového na digitální vysílání
rádií, si u rady pro vysílání „vyzvedly“ další tři stanice - Rádio Čas
Radima Pařízka, Rádio Černá hora
Martina Černého a Frekvence 1,
patřící mediálnímu konglomerátu
Pařízek
koupil Rádio Dyje
Radim Pařízek, který vlastní Rádio
Čas a léta chystá projekt digitální
dětské televize Pohoda, získal kromě transformační licence i stanici
Rádio Dyje. Firmu Radiospol,
která ji provozuje, celou koupil
od Vojtěcha Kotáska.
Rada pro vysílání dnes rovněž
posvětila změnu názvu programu
na Rádio Čas Dyje.
7
Ondřej Aust
02. 06. 2011
R
adní pro vysílání chtějí mediálnímu podnikateli Jaroslavu
Berkovi odebrat licenci na digitální
TV7, protože dosud nezahájila
vysílání.
Oprávnění na plnoformátové
nonstop vysílání rada udělila Berkově společnosti EBD už od května
2008 [licence v PDF], vysílání
má podle zákona vždy odstartovat
nejpozději do roka, přesněji do 360
dnů.
Berka však do dneška protahuje
spory s provozovatelem vysílací
sítě, společností Czech Digital
Group.
„Držitelé digitálních multiplexů
nedokázali zajistit příslušné regionální odpojování při zachování
nediskriminačních podmínek,
EBD proto nemohla zahájit vysílání z důvodu přetrvávající technické
překážky,“ tvrdí.
Prohlašuje zároveň, že rada
jedná na popud konkurence, neupřesňuje ale jaké: „Společnost EBD
vyjadřuje zklamání nad striktním
postupem rady, iniciovaným
konkurencí se záměrem omezit
zahájení vysílání nových digitálních
televizí.“
Berka zároveň tvrdí, že postup
rady by mohl zamezit přísunu
peněz: „Společnost EBD byla těsně
před podpisem strategické dohody
s významným partnerem, o čemž
byli zástupci RRTV také informováni. EBD se nyní obává, že
postup RRTV tak podpis dohody
znemožní.“
Radní si pozvali Berku k ústnímu slyšení a včera se rozhodli
zahájit správní řízení, na jehož
konci by Berka mohl o oprávnění
vysílat přijít.
Berka připomíná, že jeho EBD
získala licenci na TV7 s regionálně
odpojovaným programem za to, že
jeho regionální televize RTA dobrovolně odevzdaly své analogové
kmitočty, které byly potřebné pro
hladký přechod Česka na digitální
televizní vysílání.
Český rozhlas
digitální televize
8
Radní chtějí odebrat
licenci Berkově TV7,
ještě nevysílá
Duhan udělal výkonným
ředitelem rozhlasu šéfa
své kanceláře
Ondřej Aust
01 06. 2011
N
ovým výkonným ředitelem
Českého rozhlasu je ode dneška
1. června dosavadní šéf kanceláře
generálního ředitele Oldřich Šesták.
Nahradí Josefa Havla, kterého prozatímní generální ředitel Peter Duhan
pověřil koordinací regionálních
stanic.
Letos šedesátiletý Šesták byl
v minulosti mimo jiné ředitelem
programu v Radiu Hallo World
a Radiu Plus či ředitelem ve vlastním
Radiu Lion.
S Radovanem Muškou, bývalým
šéfredaktorem Zemských novin,
vlastnil Šesták firmu Expand Media.
Založili ji v roce 1996, kdy Muška
odešel z novin. Vydávali odborný
časopis Kancelář, s Inchebou pořádali pražský veletrh kancelářského
nábytku. Šesták i Muška na jaře
2001 kandidovali do Rady ČT, oba
neúspěšně.
Před rokem se rozhodli provoz
firmy Expand Media – v posledních
letech ztrátové – ukončit, ta je nyní
v likvidaci. Vzápětí v červenci 2010
se Šesták vrátil do Českého rozhlasu.
Oldřich Šesták.
Foto: Český rozhlas
Předtím působil i jako vysokoškolský
pedagog či mediální poradce.
Šéfem v regionu bývalý
mluvčí magistrátu
Prozatímní ředitel Českého rozhlasu
naposledy měnil složení managementu před dvěma měsíci, k 1. dubnu.
Dočtěte si na Médiář.cz
9
Sledovanost televizí
Nejsledovanější televizní pořady od 23. do 29. 5. 2011*
pořadí
titul
kanál
Ondřej Aust
02. 06. 2011
1.
Ordinace v růžové zahradě 2 (čtvrtek)
Nova
23,2
2,04
2.
Ordinace v růžové zahradě 2 (úterý)
Nova
22,1
1,94
3.
Nejkrásnější hádanka
Nova
17,9
1,58
S
4.
Česko Slovenská SuperStar II (neděle)
Nova
15,1
1,33
5.
Četnické humoresky
ČT1
14,5
1,28
6.
3 plus 1 s Miroslavem Donutilem - Vinaři (3. část)
ČT1
13,7
1,21
7.
Víkend
Nova
13,4
1,18
8.
3 plus 1 s Miroslavem Donutilem (2. část)
ČT1
13,0
1,15
9.
Kriminálka Anděl
Nova
11,6
1,02
10.
Ulice (pátek)
Nova
11,5
1,01
polečnost CME, majitel televize
Nova dnes oznámil nové partnerství s Warner Bros. Digital Distribution, které televizi umožní nabízet
v české online videpůjčovně Voyo.cz
nové i archivní snímky z produkce
amerického studia.
Filmové studio Warner Bros. patří
americkému zábavnímu gigantu
Time Warner, jenž v televizní skupině CME vlastní třetinový podíl.
Kontrakt se týká třeba filmů
Pařba v Bangkoku (The Hangover
Part II) či Harry Potter a Relikvie
smrti – část 1, které budou dostupné
prostřednictvím služby Voyo.cz.
Kromě toho bude možné zhlédnout online na 150 starších filmů
od Warner Bros, včetně Přeber si to
znovu, Trója nebo Jmenuji se Sam.
Cestou placeného videa
Online videopůjčovna Voyo.cz začalo
letos na jaře prodávat přes stovku
filmů díky kontraktu s největším
tuzemským filmovým distributorem
Bontonfilm, ten CME později koupila. Další více než dvě stovky filmů
10
data
online video
Videopůjčovna Voyo.cz TV
Nova uzavřela partnerství
s Warner Bros.
%
milionů
národa diváků
* Bez zpravodajských pořadů. Diváků starších 15 let.
Zdroj: ATO-Mediaresearch
via ZenithOptimedia
jsou ke koupi na Cinema.cz, kterou
chystal samotný Bontonfilm a spustil
ji před měsícem. Očekává se, že obě
služby se sloučí.
Za video na vyžádání Nova vybírá
také prostřednictvím mobilních
telefonů a tabletů. Měsíční poplatek
za přístup k jejím původním pořadům stojí 2,99 eura.
Nova také čerstvě vlastní licenci
pro lineární online vysílání Voyo.cz,
program podobný televizi.
CME chce online videopůjčovnu Voyo spustit do konce letoška
v ostatních pěti zemích střední
a východní Evropy, v nichž také
působí. Kontrakt s Warner Bros. se
má vztahovat i na tyto země.
11
sloupek
Co asi dělají chlapi v armykempu
a co dnes dělají bývalí admani
Reklamní blok Dana Růžičky
O
djel jsem na Duhovou kuličku a nestihl napsat Reklamní
blok v termínu, ve kterém je
dychtivě očekáván zástupy nedočkavých čtenářů.
Že nevíte, co to je? Nemyslím
Reklamní blok, pochopitelně, ale
Duhovou kuličku.
To je mezinárodní reklamní festival, který funguje již 9.
rokem souběžně s Mezinárodním
festivalem filmů pro děti a mládež
ve Zlíně.
Ale o tom raději až příště, až
se mi to trochu srovná v hlavě
a budu vědět, co s Kuličkou
zamýšlejí organizátoři do budoucna.
Ještě předtím jsem se stihl projít
projít v hostivařském lesoparku
a nalezl jsem tam opuštěnou mýtinku a na ní lavičku s hromadou
opuštěných, prázdných plechovek
od gambrinusu.
A hned se mi vybavila parta
bodrých chlapů, která tu zřejmě –
konečně – ztratila signál a pořádně
si to tu užili…
12
Už byli pryč. Asi někde
v „ármykempu“. Copak tam asi
dělají? To se já, držitel modré knížky, asi nikdy nedozvím. Závist?
Ale kdepak. Ať si to tam užijou,
kreténi. Doporučoval bych třeba
soutěž v tom, kdo nasbírá víc krve
do ešusu.
A ještě předtím – v pátek –
jsem stihl navštívit, poprvé v živo-
tě, pražský food festival. Manželka
dostala dva lístky v práci.
Další dva jsme zaplatili za děti
a nakoupili Grandy – něco jako
stravenky, za které okusíte vysokou
gastronomii. Podotýkám, že za docela vysokou cenu.
Nebýt těch „volňásků“, tak mě
tam asi nikdy neuvidí. Do Kolkovny, Kulaťáku a Intersparu můžu
jít i jindy a nebude na mě pršet
a nebudu stát fronty.
Jinak musím uznat, že program
vypadal zajímavě a pár jídel od výborných šéfkuchařů by se také
našlo.
A navíc, co bych neudělal pro
bývalého kolegu, Pavla Maurera,
ze kterého se stal během těch
let, co opustil reklamu, věhlasný
gurmet, labužník a propagátor gastronomie…
Co vlastně dělají bývalí admani
a co mají společného?
Pavel Maurer má svůj výběr
Grand-restaurant, či jak se to
jmenuje. A pak je tu Jiří Kratěna
(mimochodem právě on přivedl
kdysi Pavla Maurera do reklamy),
první a úspěšný ředitel, kreativní
ředitel, majitel, spolumajitel spoje-
ný zejména s agenturou
Young & Rubicam v první polovině 90. let.
Po delších peripetiích vsadil
vše na formát ve světě oblíbený,
na cooking show.
A udělal dobře. I Češi milují
vaření podle receptů, které vidí
v časopisech nebo v televizi.
Italové zase milují televizi a každý
Ital chce být televizní star – tedy
pokud nevyjde kariéra ve fotbale
nebo motosportu.
Já bych si na Emanuela nevsadil, ale Jirka to dotáhl do konce
a zrodil se úspěšný pořad S Italem
v kuchyni. Teď se Zdeňkem Pohlreichem rozjel Šéfa na grilu a zdá
se, že opět úspěšně.
Chuť jít za svým nápadem
uplatňují bývalí admani jinde.
Je to škoda, nebo by se dnes již
v reklamě neprosadili? A není to
jedno?
Důležité je řídit se svým
instinktem a dokázat své nápady
realizovat. Trochu si myslím, že
v reklamě je to stále těžší. Možná proto se admani poohlížejí
po jiných příležitostech, kde je
uskutečnit můžou.
13
sloupek
Budoucnost rádia?
Zvuk. Ale s textem
Sečteno a podtrženo Filipa Rožánka
V
e filmu Na odstřel žárlí
stárnoucí redaktor na svou kolegyni blogerku. „Dělám tu patnáct
let a mám šestnáct let starej počítač.
Ona je tu patnáct minut a má výbavu, že by mohla vystřelit do vesmíru
družici,“ brblá před svými kolegy.
Problém je v tom, že se spotřební
elektronikou nepotřebujete vypouštět do kosmu družici. Přesto třeba
nové telefony kombinují funkce
několika zařízení najednou. Můžete
s nimi mizerně fotit, poslouchat
chrastící hudbu přes přibalená sluchátka, a také si kazit zrak luštěním
miniaturních webových stránek.
Většinu dalších funkcí pravděpodobně nikdy nepoužijete. Můj telefon
umí sestavit časovou osu podle textových zpráv a fotek ve své paměti. To je
schopnost, která mě spíš děsí.
Rádio proti tomu zůstalo skoro
celé století takové, jaké ho vynalezli.
Už ve dvacátých letech se ho snažili
doplnit o obrázky a text, ale nedostali se dál, než k experimentům.
Všem stačilo, že se z přijímače
linul zvuk. Přijímače se měnily
14
a stále zmenšovaly, ale většinou šlo
o design, ne o podstatu, tedy reprodukci zvuku. Největší revolucí tak
byl přechod na stereofonní vysílání
a šíření dopravních informací s vysílaným signálem.
V jednoduchosti je síla. U rádia
stačí zmáčknout knoflík, a přesně
tím také desítky let boduje. K novému rádiu nenafasujete stostránkový
manuál, protože ovládání rádia
pochopí dvacetiletý geek i osmdesátiletá babička.
Přesto se i u takhle jednoduchého
zařízení našla výjimka. Když v roce
1999 končil rozhlas po drátě, děsili
se jeho příznivci, že teď budou muset dělat něco, co po nich čtyřicet
let nikdo nechtěl: aby ladili stanice
a chytali kvalitní signál. Byli zvyklí,
že měli jednu jedinou stanici Praha.
Teď si najednou museli vybrat.
Dokonce ani digitální rozhlas,
který se rozvíjí v západní Evropě,
ještě nemění podstatu rádia. Obohacuje zvukovou složku o některé
doprovodné funkce, to ano, ale
ve srovnání s vývojem televize,
počítačů nebo mobilů jde vlastně
o banality.
V době, kdy na chytré televizi
můžete surfovat po internetu
a na chytrém mobilu sledovat
televizi, nabízí digitální rozhlas jako
výkřik techniky displej s textovými
informacemi. Někdy dokonce
barevný.
Jenže rádio nikdy nebylo stavěno
jako médium, u něhož musíte zapojit více smyslů. U televize musíte
zapojit zrak i sluch. Při práci na po-
čítači zapojíte hmat, zrak a sluch.
U rádia stačí jen sluch.
Rozhodujícím prvkem v dalším
vývoji rádia tedy není spotřebitelská
touha po dalších funkcí, ale proměna denních zvyklostí posluchačů.
Doba je rychlejší a konzumace
mediálních obsahů je individualizovaná. Dítě si nesedne s babičkou
a dědečkem, aby si v rádiu poslechlo
pohádku. Místo toho si ji stáhne
z torrentu v MP3.
Když dnes někdo poslouchá
rádio v reálném čase, je to obvykle
v situaci, kdy další zdroj informací
už nepotřebuje nebo nezvládne sledovat. Při ranním holení se zkrátka
špatně čtou zprávy na internetových
serverech.
Rádio tedy stále má své místo
mezi sdělovacími prostředky, a bude
ho mít i nadále, musí si ale zachovat
také informační vliv. A v takovém
případě je „pouhý“ zvuk významnou
nevýhodou. Přirozeným partnerem
dnešních diváků, posluchačů a čtenářů je internetový vyhledávač.
Dočtěte si na Médiář.cz
15
sloupek
Proč by čeští diváci měli litovat,
že nemají Jima Lehrera
Proč Milana Krumla
M
ožná to bude pro někoho
překvapivé zjištění. Existuje
řada televizních stanic, v nichž
moderátoři hlavních zpravodajských relací kromě toho, že diváka
provádějí souhrnem, co se stalo
v daném dni, jsou také novináři,
editory a komentátory. A je jedno,
zda působí v televizi komerční nebo
veřejné služby.
Jeden příklad – šéfredaktor
zpravodajství německé RTL Peter
Kloeppel je současně i hlavním moderátor večerních zpráv této stanice.
Působil v ní také jako redaktor zabývající se domácí politikou a zpravodaj v New Yorku. Lze právem říci,
že Kloeppel po léta dává zprávám
na RTL tvář a formu.
Totéž lze říci o novináři a moderátorovi Jimu Lehrerovi, pro diváky
neodmyslitelně spojeném s hlavním
zpravodajským pořadem americké
nekomerční televizní sítě PBS
nazvaném PBS NewsHour. Od 6.
června se ale šedesátiminutové
zpravodajství s jeho tváří rozloučí.
Po 36 letech. Nedávno mu bylo 77
16
let a na odpočinek od každodenního stresu, který je spojen s přípravou jakéhokoli zpravodajství, má
právo.
Ostatně moderátoři přicházejí
a odcházejí. Proč se tedy o Lehrerově odchodu mluví jako o konci
jedné éry a proč mu věnují poměrně
obsáhlý prostor i média za hranicemi Spojených států?
Zřejmě proto, že jeho stylem nikdy nebyl infotainment. Nesnažil se
vyhledávat takzvaně nová témata, neboť byl přesvědčen, že většina z nich
jsou jen nafouklé bubliny, na které
si za pár dnů stěží někdo vzpomene.
Jak napsal deník Washington Post:
„Zatímco komerční stanice své zpravodajství změnily – více zpráv o zdraví, více lehkých témat, více celebrit –,
NewsHour se vyvíjela. Pomalu.“
A jiný názor, tentokrát z Evropy:
„Pro každého, který se ve Spojených státech vážně zajímá o dění
v politice a ve společnosti, je PBS
NewsHour povinností. Už dlouho
neexistuje jiný podobně kvalitní
zpravodajský pořad, který se znalostí
věci, péčí při ověřování informací
a nadstranickostí nabízí shrnutí
denních událostí a komentáře.“ Citoval jsem ze švýcarského listu Neue
Zürcher Zeitung.
Oněch diváků, kterým nevadí
jistá staromódnost NewsHour, je
poměrně dost – podle agentury Nielsen v průměru 2,7 milionu každý
večer. Pro srovnání sledovanost hlavních zpravodajských relací komerčních sítí (údaje z května letošního
roku): NBC Nightly News průměr
2,8 milionu, ABC World News průměr 2 miliony a CBS Evening News
průměr 900 tisíc diváků.
K úspěchu večerního zpravodajství PBS Lehrer výrazně přispěl
nejen tím, že pořad od roku 1995
moderoval sám (předcházejících
dvacet let společně s kolegou Robertem MacNeilem), ale i tím, že si
sám píše všechny texty, působí jako
jako výkonný producent pořadu,
kontroluje způsob, jakým jsou zpracovány příspěvky a rozhovory.
Hlídá, aby se odlišilo povrchní
a nepodstatné od důležitého.
„Vždycky jsem to chápal jako snahu
o zachování seriózního zpravodajství. Dělali jsme to tak 36 let a budeme v tom pokračovat. Ostatní
nechtějí. To jejich problém,“ řekl
deníku Washington Post.
Jeho vliv na NewsHour bude
pokračovat. Spolupracovníci a vedení sítě se shodli na tom, že by
po Lehrerově odchodu neměl zprávy
řídit a moderovat jeden člověk, ale
že půjde o týmovou práci.
Dočtěte si na Médiář.cz
17
sloupek
Goldene
Tschechische Hände
Neztrapněte se Marka Prchala
C
o týden dal. Nic moc extra,
přátelé. Ani v mém osobním
životě se nic výraznějšího nestalo, to
znamená úplná nula, kromě jedný
zmrzliny. Krásný holky mě zvou
na zmrzlinu pravidelně, vlastně co
víc si přát?
Vždyť to úplně stačí. Nezávaznej
rozhovor je také velice krásnej. Pohled do očí ve Františkánské zahradě
– to jsem nezažil od roku 1994
myslím. A což teprve zmrzka.
Mám chuť psát jen o tom zážitku, že automaticky vytahuju prachy,
ale ta dívka mi říká, že tentokrát
je to na ní. No fakt, co je víc? Ale
u minulého příspěvku se objevila
řada reakcí, které se mne snažily
usměrnit v tom, abych se držel tématu této rubriky, tedy abych radil,
co si myslet o aktuální kampani.
Někdy to funguje jako pomůcka
k tvorbě textu, někdy nezabírá
vůbec nic, jako minule u O2, která
hovoří cizím jazykem vizuálů i slov.
V diskusi jsem oponoval svým
čtenářům, že jediným nositelem
konceptu této rubriky jsem já a že
18
růžové polo, viděl jsem v Praze jen
asi tři.
Rozhodl jsem se vyzkoušet nový
formát, tedy pokryju vše, co jsem
v týdnu viděl, v jednom odlehčeném
vydání.
Praotec Čech
– výstava Staré pověsti
české v Národním
muzeu
Je na filozofickou debatu, zdali
ze Švejka vychází i takový fenomén,
jako je Bohuš Stejskal v Dědictví.
PRE – Komfort + Neo
Něco neskutečného, Neo po česku,
sláva! A já myslel, že když se jeden
z Wachowski Brothers nechal předělat na holku (mimochodem docela
hezkou), už je to uzavřená kapitola.
Přehrajte si spot
na Médiář.cz
tedy vím nejlépe, co tam napsat,
ale to byly kecy (to jsem tehdy ještě
nevěděl).
Ve skutečnosti nemám ponětí,
jaký ten koncept je, snad jen, že
je patřičně emo. Až slovo „emo“
nebude cool, budu asi nahranej, ale
na to sám a v předstihu upozorním.
Ostatně, od té doby, co jsem na Facebooku upozornil, že již není in
Hezký, ale depka, a navíc pomalá. Depka proto, že jsme loseři
a na závěr není žádný icebreaker,
při kterém byste spadli smíchy
na záda. Odborný pohled je, že to je
docela hezky udělané, vtipně si hraje
s vlastnostmi české národní povahy,
pokud něco takového existuje.
Pokud by někoho zajímal zdroj
českého humoru a zmínek o české
národní povaze, včera jsem si to
sám pro sebe analyzoval a jsou to
samozřejmě Osudy dobrého vojáka
Švejka za světové války. Mám pocit,
že před Švejkem jsme si ze sebe
legraci nedělali.
Dočtěte si na Médiář.cz
19
sloupek
ČT4
je v Česku jasná veřejná služba
V síti Milana Fridricha
V
poslední době se objevilo několik protichůdných názorů, co
by veřejná služba ČT měla dělat.
Vykazovaly jeden společný rys: bez
analýzy a pochopení, co je v české
společnosti tradiční hodnotou, burácely silné soudy o mantinelech „veřejné služby“. Odborné veřejnosti nebo
občana se jako vždy nikdo neptal.
To se týkalo i sportovního programu České televize – ČT4.
Mohli bychom začít tím, že
upozorníme na profilaci programů
České televize, která letos započala
a umožnila ČT2, aby se z ní stáhl
tradičně hojně vysílaný sport a tento
program se tak konečně definoval
jako kulturní a vzdělávací.
Taková je totiž realita: Sport byl
vždy v ČT silně zastoupen a je to
tradiční hodnota Československé
a nyní České televize, že udržuje
kontinuitu sportovních přenosů
s odborným zázemím televizních
komentátorů, techniky a produkce.
V roce 2006 se stalo pouze to, že
tradiční sport v ČT v rámci digitalizace dostal „svůj“ program ČT4.
20
Mohli bychom upozornit, jakou
roli hraje veřejná služba České televize například u nedávného mistrovství světa v hokeji. Že na nevelkém
českém trhu je MS v hokeji pro
komerci drahým špásem, ačkoliv
zájem diváků je při úspěších Čechů
ohromný.
Proč? Protože mistrovství v hokeji
není jen Jágr a spol. a nikdy nevíte,
jak se šampionát a s ním zájem
lidí budou vyvíjet. Pro ČT4 díky
finanční nezávislosti na „komerčním
výkonu“ šampionátu není obchodní
tragédií, když Češi nepostoupí ani
do čtvrtfinále.
Existuje ale ještě hlubší důvod,
proč sport je v Česku velmi specifický veřejný, „národní zájem“, který
potřebuje pevné zázemí, které zaručuje pouze veřejná služba, jakou je
Česká televize nebo Český rozhlas.
Pro porozumění roli sportu v ČR
musíme jít do minulosti, k historickým kořenům a roli výkonů českých
sportovců ve složitých dějinách XX.
století.
Sport měl na utváření české společnosti, především během českého
národního obrození, podobný vliv
jako literatura nebo divadlo a jeho
role navíc v čase neklesá. Pražský
Sokol založený v roce 1862 a později v roce 1904 Česká obec sokolská
nebyly pouze jedněmi z nejstarších
světových sportovních spolků.
Sokol byl současníky i následujícími generacemi definován
jako jeden z propagátorů a pilířů
vlastenectví a touhy po demokracii.
Navíc šlo o spolek podporující čes-
kou národní emancipaci. Miroslav
Tyrš a Jindřich Fügner sice hlásali
zdravého ducha ve zdravém těle,
ale zároveň pomáhali budovat skrze
sport moderní českou identitu.
I proto byla činnost České obce
sokolské zastavena během 1. světové
války a nacistické okupace (stejně
jako katolického tělovýchovného
spolku Orel) a po roce 1948 ji rychle pohltila komunistická moc.
Český olympijský výbor
vznikl pouhé tři roky po oživení
olympijské myšlenky a už v roce
1900 získal František Janda-Suk stříbro na Olympiádě v Paříži v hodu
diskem. V roce 1920 byla první
olympijská medaile československá.
Bronz získali pro svobodné Československo hokejisté a nejspíš tady se
zakládá obsese po úspěších v hokeji
se lvem na prsou.
Jako reminiscenci po úspěchu
z roku 1920 a dalších, o kterých
hodně mladých dnes ani neví,
můžeme brát naganské zlato z roku
1998.
Dočtěte si na Médiář.cz
21
sloupek
Růžová kabelka
a konec světa na Googlu
Feed na víkend Josefa Šlerky
M
ám rád Google. Nejen kvůli
hledání a práci, ale také pro
možnost nahlédnout do lidských
duší. Nástrojů k tomu poskytuje
celou řadu.
Kupříkladu díky službě Google
Insights vím, že obrovský nárůst
hledání za minulý týden měla
v češtině sousloví konec světa,
kerry young a show jana krause.
Konec světa se nekonal, ale soudě podle podrobnějších statistik
byl očekáván spíše v ateistických
severních Čechách než na křesťanském jihu Čech. Prohlédněte si
statistiku.
To o mladistvou pornoherečku
z Břeclavi vystupující pod jménem
Kerry Young byl největší zájem
kraji Jihomoravském a Středočeském.
Umělkyně z Břeclavi má tak
zřejmě dostatek fanoušků v Praze.
Zhlédněte statistiku.
To show Jana Krause má své
přiznivce především v středních
Čechách. Velké město potřebuje
velké emoce. jak se ukazuje.
22
Těšil jsem se, že se ukáže s čím
koreluje hládní slova free sex
nebo sadism, bohužel Google
v rámci jisté politické korektnosti,
právě tahle hledání neumožňuje.
Nezbylo mi, než zkusit hledat
alespoň sentiment. Jasná korelace
s termínem the military alespoň
naznačuje, že moje intuice byla
správná, podívejte.
No a ledacos napovídá i fakt, že
se čtyřtýdením posunem nejvíce
koreluje s end of world slovo pink
handbag, podívejte. Nevyšlo to
s koncem světa? Ok, koupím si
růžovou kabelku…
Mám rád Google a jeho vhledy.
Někdy dají vhled do lidské duše
a jindy do společenských konvencí. I to je zajímavé.
Mám prostě rád Google
a jeho vhledy do lidských duší.
Potvrzuje totiž pravidlo, že lidé
mají slabost pro sex, sadismus
a sentiment.
Pokoušel jsem se to dokonce
ověřit v nové službě uvedené tento
týden, Google Correlate. Snaží
se hledat korelace hledání mezi
jednotlivými slovy.
23
Server Médiář.cz podporují
Editor Ondřej Aust
Informace a tiskové zprávy ke zveřejnění zasílejte na [email protected]
Dotazy ohledně inzerce směřujte na [email protected]
Vydává občanské sdružení Médiář.cz
Copyright © Médiář.cz 2011