Interkulturní spolupráce se SOŠA Trnava A co třeba
Transkript
Interkulturní spolupráce se SOŠA Trnava A co třeba
Školní 1a, Jihlava, 586 01 2010/2011 Střední škola automobilní Jihlava http://www.ssaji.cz/ opravárenství automobilů - diagnostika motorů - svařování - opravárenské služby 5. ročník 7 Interkulturní spolupráce se SOŠA Trnava Rádi se sem budeme vracet Žáci SOŠA Trnava spolu se svými učitelkami navštívili naši školu v týdnu od 21.3. do 26.3. 2011. Absolvovali spoustu zajímavých akcí, které jim přiblížily naši školu, Jihlavu, Pelhřimov a Prahu. Do našeho školního časopisu přispěla svými názory paní magistra Katarína Čmilanská, učitelka Sj, On, D, Mario Havrlent, student oboru elektro a Martin Koleno, student oboru automechanik, oba ze SOŠA Trnava. Jak se vám líbí na Střední škole automobilní v Jihlavě? Mario Havrlent: Líbí se mi tady, máte pěkné třídy i dílny. Máte perfektní učitele, spokojený jsem i s vaší školní kuchyní, vaří moc dobře. Martin Koleno: Z dílen se mi nevíc líbí vaše lakovna. A vaši žáci jsou velmi přátelští. Co vám přináší spolupráce našich škol? Mario Havrlent: Samozřejmě, že srovnáváme podmínky obou škol, myslím, že ta vaše je na vyšší úrovni hlavně s vybavením v dílnách. Martin Koleno: Doma je doma, to víme všichni, máme to tam rádi, ale u vás máte ve všem vyšší úroveň. U nás ve škole se ale také snažíme, máme třeba novou jídelnu, ve které nás obsluhují číšníci, to se mi líbí. A internet na škole máme asi rychlejší než vy. Mario Havrlent: Spolupráce obou škol je dobrá věc, rádi se sem budeme vracet a až přijedeme domů, budeme všem říkat, že je u vás perfektně, že máte pěkné město, ale i hlavní město. I na vašich internátech se nám líbilo, kluci by si toho měli vážit, že mohou žít v tak pěkném prostředí. Budeme se na vás těšit, až přijedete k nám do Trnavy. Děkuji za rozhovor. Cítím se jako Čechoslovák Čím je pro vás projekt našich škol užitečný? Čmilanská Katarína: Já jsem u vás poprvé. Samozřejmě, že pozoruji, srovnávám. Je to výměna zkušeností, pro člověka přínosná. Vaši učitelé vykonávají svoji práci velmi dobře, asi jako naši, ale myslím, že problémy máme také stejné. Motivace dětí nás trápí stejně, s přístupem k práci jsou na tom vaši i naši žáci stejně. Líbilo se mi, jak vaši učitelé začlenili naše kluky do hodin, jak se museli účastnit výuky. Z vaší školy mám jen pozitivní dojmy, nachystali jste nám pěkný program, vaše lakovna kluky moc zaujala, dokonce se chtěli zapojit i do práce, včerejšek v Praze byl vynikající, Kolega Pejchar předčil všechny průvodce. V autobuse se naši kluci spřátelili s vašimi, tam jsme jeli my a oni a nazpět už jsme byli jen my, jeden kolektiv. Návštěva Pelhřimova byla také zajímavá, navštívili jsme muzeum kuriozit, kluci se účastnili soutěží, bylo to zajímavé. Je pro vás Česká republika zahraničí, nebo stále vnímáte naše společné kořeny? Čmilanská Katarína: Já se cítím jako Čechoslovák, ale naši žáci už jsou Slováci, vyrostli v samostatné zemi. Přesto jsou naše vztahy výborné, pro naše děti je důležité, aby se nesetkaly s nenávistí a pohrdáním, aby se u vás cítily dobře. A dobře se cítí. Celý projekt hodnotím jako velmi prospěšný pro obě strany. Děkuji za rozhovor. A co třeba autolakýrník? Jaké jsou výhody oboru Autolakýrník? Především nadstandardní ohodnocení od zaměstnavatele či vysoké výdělky ve vlastní soukromé firmě. Práce autolakýrníka je velice zajímavá tvůrčí činnost, která se přibližuje uměleckým oborům, některé opravy se přibližují sochařství. Vytvoříte si prostorovou představivost při přípravě automobilů, při nanášení laků si vypěstujete cit k nanesené vrstvě a k naprosto dokonalému povrchu. Zvýší se vám barvocit, pochopíte všechny zákony o míchání barev. A nejzajímavější a zároveň nejtěžší je tvorba technikou Airbrush. Je to vlastně malování a stínování vzduchovým štětcem. Při Airbrush se používá spousta různých složitých technik, které je velice zajímavé se učit. Nejjednodušší je používat šablonovou techniku, kdy si učeň vybere jakýkoli motiv, vyřeže si šablonu, obstříkne ji Airbrush pistolí a vystínuje motiv tak, aby vypadal trojrozměrně. Do složitějších technik se pouští jen ti učni, kteří mají tvůrčí schopnosti vypěstované od nižšího věku. Podmínkou pro přijetí do druhého ročníku je výuční list z jakéhokoli oboru a vykonání rozdílových zkoušek. Zaznamenal jsem zájem od autoklempířů, kteří chtějí umět vyrovnat karoserii, ale též si ji sami nalakovat a zkompletovat. Pro přijímací techniky autoservisů je tato možnost též velice zajímavá. Josef Marek Nejlépe jsme se cítili v komunikaci s vrstevníky Projekt Šance Dne 24.3. se třída 3.S SŠA Jihlava účastnila sbírky pro organizaci Projekt Šance, která je prvním preventivním a humanitárním programem pro komerčně sexuálně zneužívané děti a mládež, pro oběti obchodování s lidmi, kteří žijí v ČR v zapomenutí. Organizace svým klientům nabízí alternativní vzdělávání, pracovní dílnu, zapojení se do běžného života. Studenti naší školy vyšli do ulic a nabízeli spoluobčanům výrobky z dílny Projektu Šance. Postřehy z charitativní akce přinášíme v následujícím příspěvku. Dobří lidé nevymřeli, mnohdy jsme byli překvapení, že jsme peníze dostali od lidí, od kterých jsme je neočekávali. Na druhou stranu někteří spoluobčané si vymysleli neuvěřitelné výmluvy, jen aby nemuseli dát do kasičky dvacet korun. Byla to pro nás zajímavá zkušenost, poznali jsme, co jsou lidi schopni ze sebe Exkurze Dne 23.3. se třídy 3.A a 3.B účastnily exkurze do Škody Mladá Boleslav. Žáci navštívili továrnu i muzeum. V závodě si prohlédli svařovnu, montáže, montážní linku a karosárnu. Muzeum bylo velmi zajímavé, ale ještě zajímavější byl depozit. Zde viděli vozy, na kterých vývojáři pracovali, ale které se nikdy nedostaly do výroby. dostat pro dvacetikorunu. Někteří staří lidé byli velmi nedůvěřiví a někteří velmi plaší, někteří si tužku koupili bez připomínek, ale od mnohých jsme nejdřív museli vyslechnout jejich politické názory. Hodně lidí nás „odpálkovalo“ už při pozdravu, našli se lidi, kteří přišli po dvou hodinách s reklamací propisovací tužky. Hodně spoluobčanů nás ignorovalo, jeden pán nám začal vulgárně nadávat, jak ho stát okrádal a že těmto organizacím nevěří. Jeden pán nás poslal na magistrát, že prý tam mají peněz dost:„Všechno rozkradou a potom pošlou děti,“ křičel. Nejslušnější skupinou byly ženy kolem čtyřicítky a muži přes padesát, ti koupili vždycky a neměli žádné připomínky. Někteří lidé před námi i utíkali. Někteří slušně řekli, že mají důvod, proč nepřispějí, a stáli si za svým. Nejlíp jsme se cítili v komunikaci s vrstevníky, ale ti většinou neměli peníze. Někteří lidé nás odkázali na později, až si rozmění, vrátila se za námi jen jedna žena. Jiní tvrdili, že přispívají jinde a nám že nepřispějí. Ochranka nás vyvedla od supermarketu s argumentem, že jsme na soukromém pozemku. V naší škole přispěli až na dvě výjimky všichni učitelé i personál školy. Někteří z nás nabízeli propisky jen známým a od toho se odvíjela i úspěšnost, byla stoprocentní. Doma jsme obdarovali babičky, dědy, strejdy, tety. Jediná věc, kterou jsme nečekali, byla přednáška o tom, že kdoví, co se s těmi penězi stane. Nedůvěra lidí k podobným akcím roste, doba je pro každého těžká. Nám prodávajícím by pomohlo, kdyby nám pořádající společnost zapůjčila například trička s logem, abychom pro občany budili větší důvěryhodnost. Akce pro nás byla přínosem, byli jsme rádi, že jsme mohli pomoct dětem bez domova, ale nebylo pro nás jednoduché překonávat potíže, které byly s prodejem spojeny. Studenti 3.S, Střední škola automobilní Jihlava Na horách… Od 20.2. do 25.2., během jarních prázdnin, byli naši studenti již potřetí na horách v Krkonoších v Peci pod Sněžkou na Žižkově boudě. 24 studentů ze všech ročníků lyžovalo na sjezdovkách různé obtížnosti podle schopností a dovedností, někteří lyžovali poprvé, někteří jsou již zdatnými lyžaři. Po celou dobu pobytu bylo mrazivé, ale krásné počasí, lyžování jsme si moc užili. Všichni účastníci, včetně studentů z prvních ročníků, si zaslouží pochvalu za pozitivní a odpovědný přístup a slušné chování. http://www.ssaji.cz/ vydává SŠA Jihlava, Školní 1a 2010/2011 Nejvíce si vážím toho, že jsme se všichni vrátili spokojení a bez úrazu. Těšíme se na příští roky, kdy chceme v této tradici pokračovat. Mgr. Brázda Ladislav