Interkulturní spolupráce se SOŠA Trnava A co třeba

Transkript

Interkulturní spolupráce se SOŠA Trnava A co třeba
Školní 1a, Jihlava, 586 01
2010/2011
Střední škola automobilní Jihlava
http://www.ssaji.cz/
opravárenství automobilů - diagnostika motorů - svařování - opravárenské služby
5. ročník
7
Interkulturní spolupráce se SOŠA Trnava
Rádi se sem budeme vracet
Žáci SOŠA Trnava spolu se svými učitelkami navštívili naši školu
v týdnu od 21.3. do 26.3. 2011. Absolvovali spoustu zajímavých
akcí, které jim přiblížily naši školu, Jihlavu, Pelhřimov a Prahu. Do
našeho školního časopisu přispěla svými názory paní magistra
Katarína Čmilanská, učitelka Sj, On, D, Mario Havrlent, student
oboru elektro a Martin Koleno, student oboru automechanik, oba
ze SOŠA Trnava.
Jak se vám líbí na Střední škole automobilní v Jihlavě?
Mario Havrlent: Líbí se mi tady, máte pěkné třídy i dílny. Máte
perfektní učitele, spokojený jsem i s vaší školní kuchyní, vaří moc
dobře.
Martin Koleno: Z dílen se mi nevíc líbí vaše lakovna. A vaši žáci
jsou velmi přátelští.
Co vám přináší spolupráce našich škol?
Mario Havrlent: Samozřejmě, že srovnáváme podmínky obou škol,
myslím, že ta vaše je na vyšší úrovni hlavně s vybavením v
dílnách.
Martin Koleno: Doma je doma, to víme všichni, máme to tam rádi,
ale u vás máte ve všem vyšší úroveň. U nás ve škole se ale také
snažíme, máme třeba novou jídelnu, ve které nás obsluhují
číšníci, to se mi líbí. A internet na škole máme asi rychlejší než vy.
Mario Havrlent: Spolupráce obou škol je dobrá věc, rádi se sem
budeme vracet a až přijedeme domů, budeme všem říkat, že je
u vás perfektně, že máte pěkné město, ale i hlavní město. I na
vašich internátech se nám líbilo, kluci by si toho měli vážit, že
mohou žít v tak pěkném prostředí. Budeme se na vás těšit, až
přijedete k nám do Trnavy.
Děkuji za rozhovor.
Cítím se jako Čechoslovák
Čím je pro vás projekt našich škol užitečný?
Čmilanská Katarína: Já jsem u vás poprvé. Samozřejmě, že
pozoruji, srovnávám. Je to výměna zkušeností, pro člověka
přínosná. Vaši učitelé vykonávají svoji práci velmi dobře, asi jako
naši, ale myslím, že problémy máme také stejné. Motivace dětí
nás trápí stejně, s přístupem k práci jsou na tom vaši i naši žáci
stejně. Líbilo se mi, jak vaši učitelé začlenili naše kluky do hodin,
jak se museli účastnit výuky. Z vaší školy mám jen pozitivní dojmy,
nachystali jste nám pěkný program, vaše lakovna kluky moc
zaujala, dokonce se chtěli zapojit i do práce, včerejšek v Praze byl
vynikající, Kolega Pejchar předčil všechny průvodce. V autobuse
se naši kluci spřátelili s vašimi, tam jsme jeli my a oni a nazpět už
jsme byli jen my, jeden kolektiv. Návštěva Pelhřimova byla také
zajímavá, navštívili jsme muzeum kuriozit, kluci se účastnili
soutěží, bylo to zajímavé.
Je pro vás Česká republika zahraničí, nebo stále vnímáte naše
společné kořeny?
Čmilanská Katarína: Já se cítím jako Čechoslovák, ale naši žáci
už jsou Slováci, vyrostli v samostatné zemi. Přesto jsou naše
vztahy výborné, pro naše děti je důležité, aby se nesetkaly
s nenávistí a pohrdáním, aby se u vás cítily dobře. A dobře se cítí.
Celý projekt hodnotím jako velmi prospěšný pro obě strany.
Děkuji za rozhovor.
A co třeba autolakýrník?
Jaké jsou výhody oboru Autolakýrník? Především nadstandardní
ohodnocení od zaměstnavatele či vysoké výdělky ve vlastní
soukromé firmě. Práce autolakýrníka je velice zajímavá tvůrčí
činnost, která se přibližuje uměleckým oborům, některé opravy se
přibližují sochařství. Vytvoříte si prostorovou představivost při
přípravě automobilů, při nanášení laků si vypěstujete cit k
nanesené vrstvě a k naprosto dokonalému povrchu. Zvýší se vám
barvocit, pochopíte všechny zákony o míchání barev.
A nejzajímavější a zároveň nejtěžší je tvorba technikou Airbrush.
Je to vlastně malování a stínování vzduchovým štětcem. Při
Airbrush se používá spousta různých složitých technik, které je
velice zajímavé se učit. Nejjednodušší je používat šablonovou
techniku, kdy si učeň vybere jakýkoli motiv, vyřeže si šablonu,
obstříkne ji Airbrush pistolí a vystínuje motiv tak, aby vypadal
trojrozměrně. Do složitějších technik se pouští jen ti učni, kteří
mají tvůrčí schopnosti vypěstované od nižšího věku. Podmínkou
pro přijetí do druhého ročníku je výuční list z jakéhokoli oboru
a vykonání rozdílových zkoušek. Zaznamenal jsem zájem od
autoklempířů, kteří chtějí umět vyrovnat karoserii, ale též si ji sami
nalakovat a zkompletovat. Pro přijímací techniky autoservisů je
tato možnost též velice zajímavá.
Josef Marek
Nejlépe jsme se cítili v komunikaci s vrstevníky
Projekt Šance
Dne 24.3. se třída 3.S SŠA Jihlava účastnila sbírky pro organizaci Projekt Šance, která je prvním preventivním a humanitárním
programem pro komerčně sexuálně zneužívané děti a mládež,
pro oběti obchodování s lidmi, kteří žijí v ČR v zapomenutí.
Organizace svým klientům nabízí alternativní vzdělávání,
pracovní dílnu, zapojení se do běžného života. Studenti naší
školy vyšli do ulic a nabízeli spoluobčanům výrobky z dílny
Projektu Šance. Postřehy z charitativní akce přinášíme
v následujícím příspěvku.
Dobří lidé nevymřeli, mnohdy jsme byli překvapení, že jsme
peníze dostali od lidí, od kterých jsme je neočekávali. Na druhou
stranu někteří spoluobčané si vymysleli neuvěřitelné výmluvy, jen
aby nemuseli dát do kasičky dvacet korun. Byla to pro nás
zajímavá zkušenost, poznali jsme, co jsou lidi schopni ze sebe
Exkurze
Dne 23.3. se třídy 3.A a 3.B účastnily exkurze do Škody Mladá
Boleslav. Žáci navštívili továrnu i muzeum. V závodě si prohlédli
svařovnu, montáže, montážní linku a karosárnu. Muzeum bylo velmi
zajímavé, ale ještě zajímavější byl depozit. Zde viděli vozy, na
kterých vývojáři pracovali, ale které se nikdy nedostaly do výroby.
dostat pro dvacetikorunu. Někteří staří lidé byli velmi nedůvěřiví
a někteří velmi plaší, někteří si tužku koupili bez připomínek, ale
od mnohých jsme nejdřív museli vyslechnout jejich politické
názory. Hodně lidí nás „odpálkovalo“ už při pozdravu, našli se lidi,
kteří přišli po dvou hodinách s reklamací propisovací tužky.
Hodně spoluobčanů nás ignorovalo, jeden pán nám začal
vulgárně nadávat, jak ho stát okrádal a že těmto organizacím
nevěří. Jeden pán nás poslal na magistrát, že prý tam mají peněz
dost:„Všechno rozkradou a potom pošlou děti,“ křičel. Nejslušnější
skupinou byly ženy kolem čtyřicítky a muži přes padesát, ti koupili
vždycky a neměli žádné připomínky. Někteří lidé před námi i
utíkali. Někteří slušně řekli, že mají důvod, proč nepřispějí, a stáli
si za svým. Nejlíp jsme se cítili v komunikaci s vrstevníky, ale ti
většinou neměli peníze. Někteří lidé nás odkázali na později, až si
rozmění, vrátila se za námi jen jedna žena. Jiní tvrdili, že přispívají
jinde a nám že nepřispějí. Ochranka nás vyvedla od supermarketu
s argumentem, že jsme na soukromém pozemku. V naší škole
přispěli až na dvě výjimky všichni učitelé i personál školy. Někteří
z nás nabízeli propisky jen známým a od toho se odvíjela i
úspěšnost, byla stoprocentní. Doma jsme obdarovali babičky,
dědy, strejdy, tety. Jediná věc, kterou jsme nečekali, byla přednáška o tom, že kdoví, co se s těmi penězi stane. Nedůvěra lidí k
podobným akcím roste, doba je pro každého těžká. Nám prodávajícím by pomohlo, kdyby nám pořádající společnost zapůjčila
například trička s logem, abychom pro občany budili větší
důvěryhodnost. Akce pro nás byla přínosem, byli jsme rádi, že
jsme mohli pomoct dětem bez domova, ale nebylo pro nás
jednoduché překonávat potíže, které byly s prodejem spojeny.
Studenti 3.S, Střední škola automobilní Jihlava
Na horách…
Od 20.2. do 25.2., během jarních prázdnin, byli naši studenti již
potřetí na horách v Krkonoších v Peci pod Sněžkou na Žižkově
boudě. 24 studentů ze všech ročníků lyžovalo na sjezdovkách
různé obtížnosti podle schopností a dovedností, někteří lyžovali
poprvé, někteří jsou již zdatnými lyžaři. Po celou dobu pobytu
bylo mrazivé, ale krásné počasí, lyžování jsme si moc užili.
Všichni účastníci, včetně studentů z prvních ročníků, si zaslouží
pochvalu za pozitivní a odpovědný přístup a slušné chování.
http://www.ssaji.cz/
vydává SŠA Jihlava, Školní 1a
2010/2011
Nejvíce si vážím toho, že jsme se všichni vrátili spokojení a bez
úrazu. Těšíme se na příští roky, kdy chceme v této tradici
pokračovat.
Mgr. Brázda Ladislav