Textová a tabulková část

Transkript

ÚZEMNÍ PLÁN
OBCE
TELNICE
A. TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST
B. ZEMĚDĚLSKÁ PŘÍLOHA
Pořizovatel:
Zpracovatel:
Obec Telnice
AR projekt s.r.o., Hviezdoslavova 29, 627 00 Brno
Vedoucí a zodpovědný projektant: Ing. arch. Milan Hučík
Číslo zakázky: 279 00
Datum zpracování:
11/2001
Autorský kolektiv:
Ing. arch. Milan Hučík
Ing.arch. Klára Arivukkannan
Mgr. Viktor Jaroš
Autorský kolektiv děkuje představitelům obce a občanům, kteří se podíleli - ať už radami nebo informacemi - na zpracování územního plánu.
OBSAH DOKUMENTACE
•
•
•
•
•
•
•
Textová a tabulková část, fotodokumentace (charakteristika souč.stavu a návrh urbanistického rozvoje)
Vyhodnocení záborů ZPF a LPF (v textové části)
Výkresová část
1. Širší územní vztahy (začlenění obce do systému osídlení)
1:25.000
2. Hlavní výkres (celé katastrální území)
1:5.000
3. Hlavní výkres (zastavitelné území)
1:2.000
4. Technické infrastruktura - vodní hospodářství
1:2.000
5. Technické infrastruktura - energetika a spoje
1:2.000
6. Zemědělská příloha
1:5.000
7. Návrh dopravy
1:2.000
8. Veřejně prospěšné stavby
1:2.000
Schéma etapizace výstavby (v textové části)
Schéma hlavního výkresu územního plánu
Vyhláška o závazných částech ÚPO (Regulativy pro územní rozvoj)
Registrační list
TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST, SCHEMATA, FOTODOKUMENTACE
1.
HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ, DŮVODY PRO ZPRACOVÁNÍ UZEMNÍHO PLÁNU ___________5
2.
ZHODNOCENÍ DŘÍVE ZPRACOVANÉ ÚPD, SEZNAM POUŽITÝCH PODKLADŮ, PŮVOD
DAT, PŘESNOST DIGITÁLNÍHO ZPRACOVÁNÍ ___________________________________5
2.1. Zhodnocení dříve zpracované ÚPD, soulad s ÚPD VÚC _________________________5
2.2. Seznam použitých podkladů a dokumentace, původ digitálních dat _________________6
2.3. Přesnost digitálního zpracování _____________________________________________6
3.
VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ SOUBORNÉHO STANOVISKA KE KONCEPTU ÚZEMNÍHO
PLÁNU OBCE ________________________________________________________________7
4.
VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ________________________________________________12
5.
ČASOVÝ HORIZONT ÚZEMNÍHO PLÁNU_______________________________________12
6.
ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY A PODMÍNKY VÝVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT
V ÚZEMÍ ___________________________________________________________________12
6.1. Klimatické poměry ______________________________________________________13
6.2. Geologie a geomorfologie ________________________________________________13
6.3. Hydrologie, vodní a větrná eroze ___________________________________________14
6.4. Stav krajiny, ochrana přírody, ekologie ______________________________________16
6.4.1. Biogeografické členění řešeného území ______________________________________ 17
6.4.2. Charakteristika územního systému ekologické stability __________________________ 17
6.5.
6.6.
6.7.
6.8.
Pedologie _____________________________________________________________20
Rekreační hodnota řešeného území _________________________________________20
Postavení obce ve struktuře osídlení ________________________________________21
Historie obce, ochrana kulturních hodnot ____________________________________21
6.8.1. Historie obce ___________________________________________________________ 21
6.8.2. Nemovité kulturní památky ________________________________________________ 22
6.8.3. Archeologické zájmy_____________________________________________________ 25
PROJEKT, s.r.o.
Hviezdoslavova 29, 627 00, Brno
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
Územní plán obce Telnice, okr. Brno-venkov
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 2
6.9.
Obyvatelstvo, demografický vývoj, vyjížďka a dojížďka do zaměstnání, trh práce ____27
7.
NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE __________________________________________32
8.
ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE NA FUNKČNÍ PLOCHY, PODMÍNKY JEJICH VYUŽITÍ ______33
8.1. Bydlení _______________________________________________________________33
8.1.1. Bydlení trvalé __________________________________________________________ 33
8.1.2. Bydlení přechodné, rekreace, cestovní ruch ___________________________________ 37
8.2.
8.3.
Občanská vybavenost, kulturní a sportovní vyžití obyvatel_______________________38
Zemědělská a průmyslová výroba __________________________________________39
8.3.1. Zemědělská velkovýroba __________________________________________________ 39
8.3.2. Zemědělská malovýroba, soukromá zemědělská hospodářství ____________________ 40
8.3.3. Průmyslová výroba, drobná výroba, výrobní služby _____________________________ 40
8.4.
9.
Veřejná prostranství a zeleň _______________________________________________41
LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ, ZÁTOPOVÁ ÚZEMÍ ___________________________________41
9.1. Ochranná pásma a pásma hygienické ochrany ________________________________41
9.1.1. Ochranná pásma vyplývající ze zákona_______________________________________ 42
9.1.2. Ochranná pásma ________________________________________________________ 44
9.2.
9.3.
Zátopová území ________________________________________________________45
Ostatní limity __________________________________________________________45
10. DOPRAVA, TECHNICKÁ VYBAVENOST, ODPADY ______________________________46
10.1. Doprava ______________________________________________________________46
10.1.1. Doprava motorová, silniční síť, účelové komunikace ____________________________
10.1.2. Objekty dopravní vybavenosti______________________________________________
10.1.3. Veřejná doprava, zastávky hromadné dopravy _________________________________
10.1.4. Místní komunikace, obytné ulice____________________________________________
10.1.5. Doprava v klidu (odstavná stání)____________________________________________
10.1.6. Železniční doprava ______________________________________________________
10.1.7. Cyklistická a pěší doprava _________________________________________________
10.1.8. Ochranná pásma silnic, požadavky civilní obrany ______________________________
10.1.9. Hluk ze silniční dopravy __________________________________________________
10.1.10. Hluk ze železniční dopravy_____________________________________________
10.1.11. Zemědělská doprava __________________________________________________
10.1.12. Ostatní druhy doprav__________________________________________________
46
47
47
48
48
51
51
51
51
54
57
57
10.2. Technická infrastruktura, likvidace TKO_____________________________________57
10.2.1. Zásobování vodou _______________________________________________________
10.2.2. Odkanalizování a čištění odpadních vod ______________________________________
10.2.3. Zásobování elektrickou energií _____________________________________________
10.2.4. Zásobování plynem ______________________________________________________
10.2.5. Přenos informací ________________________________________________________
10.2.6. Ropovody a produktovody ________________________________________________
10.2.7. Veřejné osvětlení ________________________________________________________
10.2.8. Odpadové hospodářství ___________________________________________________
10.2.9. Zásobování teplem_______________________________________________________
57
60
64
66
67
68
68
68
69
11. LOŽISKA SUROVIN __________________________________________________________70
11.1. Ochrana ložisek nerostných surovin_________________________________________70
11.2. Vymezení ploch pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jeho technické zajištění ____70
12. OBRAZ VESNICE ____________________________________________________________71
12.1. Obraz vesnice __________________________________________________________71
12.2. Architektonické a regulační zásady _________________________________________72
13. NÁVRH VYMEZENÍ PLOCH VEŘ. PROSPĚŠNÝCH STAVEB A ASANAČNÍCH ÚPRAV 74
13.1. Veřejně prospěšné stavby _________________________________________________74
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 3
13.2. Asanační úpravy ________________________________________________________74
13.3. Stavební uzávěry _______________________________________________________74
14. NÁVRH ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ CIVILNÍ OCHRANY ______________________________75
15. DŮSLEDKY NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ________________77
15.1. Ochrana a tvorba životního prostředí ________________________________________77
15.1.1. Celková hygienická situace, zdravotní stav obyvatelstva _________________________
15.1.2. Ovzduší _______________________________________________________________
15.1.3. Voda _________________________________________________________________
15.1.4. Hluk __________________________________________________________________
15.1.5. Radon_________________________________________________________________
77
77
77
78
78
16. DŮSLEDKY NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND ___________________________________79
16.1. Textová část___________________________________________________________79
16.1.1. Úvod _________________________________________________________________
16.1.2. Výchozí podklady _______________________________________________________
16.1.3. Charakteristika katastrálního území__________________________________________
16.1.4. Zemědělská výroba v řešeném území ________________________________________
16.1.5. Uspořádání ZPF v území, hydrologické a odtokové poměry ______________________
16.1.6. Investice do půdy________________________________________________________
16.1.7. Zdůvodnění navrhovaného odnětí zemědělské půdy_____________________________
16.1.8. Zdůvodnění, proč je navrhované řešení nejvýhodnější ___________________________
16.1.9. Odnětí zemědělské půdy a ostatních pozemkù - zdůvodnění ______________________
79
79
79
80
80
81
81
81
82
16.2. Tabulková část _________________________________________________________86
17. DŮSLEDKY NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA____________________87
18. NÁVRH LHŮT AKTUALIZACE ÚZEMNÍHO PLÁNU ______________________________87
19. NÁVRH ETAPIZACE VÝSTAVBY ______________________________________________87
20. VYMEZENÍ ZÁVAZNÝCH ČÁSTÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU - REGULATIVY _____________88
21. DOKLADOVÁ ČÁST _________________________________________________________89
22. FOTODOKUMENTACE _______________________________________________________90
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 4
1. HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ, DŮVODY PRO ZPRACOVÁNÍ
UZEMNÍHO PLÁNU
Pořízení nového ÚPN obce zajišťuje na žádost obce v souladu s §14 b) SZ referát regionálního rozvoje Okresního úřadu Brno - venkov.
Zpracováním územního plánu byla pověřena společnost AR projekt s.r.o. Brno.
Územní plán byl zpracován podle smlouvy o dílo uzavřené mezi zpracovatelem a objednatelem (obcí
Telnice).
Hlavní cíle řešení územního plánu:
•
návrh rozvoje obce pro vytvoření nejvhodnější urbanistické a organizační skladby funkčních zón
s ohledem na identitu, tradici a historii obce a nové společensko–ekonomické podmínky
•
prověření možností obsluhy výhledového rozvoje obce (dopravní a technická infrastruktura)
•
zhodnocení podmínek životního a přírodního prostředí a návrh úprav a změn
•
vyhodnocení možností sportovně rekreačních
•
zpracování územního plánu pro návrhové období do roku 2015 s výhledem do roku 2025
•
zvláštní důraz měl být kladen na návrh dostatečně kapacitních ploch pro novou obytnou výstavbu,
vzhledem k blízkosti města Brna, dobrému dopravnímu spojení za prací a dobrým výchozím podmínkám pro výstavbu
2. ZHODNOCENÍ DŘÍVE ZPRACOVANÉ ÚPD, SEZNAM POUŽITÝCH PODKLADŮ, PŮVOD DAT, PŘESNOST DIGITÁLNÍHO ZPRACOVÁNÍ
2.1.
ZHODNOCENÍ DŘÍVE ZPRACOVANÉ ÚPD, SOULAD S ÚPD VÚC
Územní plán sídelního útvaru Telnice, který byl schválen 5.10.1995, byl podroben aktualizaci a bylo
přijato obecním zastupitelstvem rozhodnutí, že je nutno zpracovat nový územní plán. Tento územní plán
bude odpovídat požadavkům vyplývajícím zejména z novely stavebního zákona č.83/1998 Sb. platné od
1.7.1998, t.zn. že bude zpracován územní plán obce Telnice, v němž bude dořešeno celé katastrální území
obce. Rovněž potřeby obce na rozvoj území jsou takového rozsahu, že je nelze řešit formou změn.
Území bylo řešeno nadřazenou ÚPD - ÚPN velkého územního celku Brněnské regionální aglomerace (Terplan,a.s., Praha, schválený 04/85).
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 5
2.2.
SEZNAM POUŽITÝCH PODKLADŮ A DOKUMENTACE, PŮVOD
DIGITÁLNÍCH DAT
Při zpracování byly dále využity tyto materiály:
• Státní seznam nemovitých kulturních památek (Památkový úřad v Brně)
• Sčítání lidu, domů a bytů provedené ČSÚ v r. 1991 (KS ČSÚ)
• Retrospektivní lexikon obcí 1850 - 1970
• Digitální mapové podklady a zaměření zapůjčené Okresním úřadem Brno-venkov:
digitalizovaná katastrální mapa 1:2 000
digitalizovaný výškopis
• Zásady a pravidla územního plánování (VÚVA Praha)
• Struktura osídlení v Jihomoravském kraji (JmKNV, 1985)
• Obnova venkovské krajiny (časopis ochránců přírody Veronica, zvláštní vydání, 1994)
• Bonitace zemědělských půd a směr jejich využití, III. díl (MZVŽ, 1989)
• Podnebí Československé socialistické republiky, tabulky (HMÚ Praha, 1961)
• Okrasné dřeviny (Vaněk - Böhm, SZN 1981)
• Obytná krajina (Ladislav Žák, Svoboda 1947)
• Metodické pokyny pro navrhování sídelních útvarů z hlediska ochrany obyvatelstva před nadměrným
hlukem z dopravy (ČK VTIR, VÚVA Praha, 1991)
• Ing.arch. Mundil: K systematice územního a regulačního plánování (Územní plánování a urbanismus,
1/91)
• Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Brno-venkov (AQUATIS, Brno, a.s. 1998)
• ÚPN VÚC Brněnské SRA (Terplan Praha, a.s.)
• 750 let Telnice, 1244-1994 (František Čermák, Obecní úřad v Telnici, 1994)
• Vírský oblastní vodovod II. etapa (Aquatis, 1998)
• Telnice-vodovod projekt pro územní řízení (Vodárenská akciová společnost, a.s., 1999)
• Zlepšení kvality vody na dolním toku řeky Svratky, studie (Hydroprojekt a.s., 1999)
• Kanalizační řád Telnice (VAS Brno-venkov, a.s., 1997)
• Kanalizace Sokolnice, Telnice – nádražní čtvrť, DÚR (Ing. Jiří Švestka, Troubsko 06/2001)
• vodovodní řad Telnice, nádražní čtvrť (VHS atelier, VI/2000)
• Místní program obnovy vesnice (Obecní úřad Telnice, 1991)
• VUSS v Brně (vojenské sdělovací kabely)
• Telefonní kabely
• NN kabely
• Elektrizace trati Nezamyslice – Brno (Elektrizace železnic Praha a.s.)
• Referát ŽP Brno – venkov (oznámení o registraci významných krajinných prvků)
2.3.
PŘESNOST DIGITÁLNÍHO ZPRACOVÁNÍ
Přesnost použitých podkladů:
♦ Vodovody: poloha vodovodního přivaděče převzata z digitálního zaměření, zásobovací vodovody jsou
již zrealizovány
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 6
♦ Kanalizace: převzata z digitálního zaměření inženýrských sítí, některé větve však nebyly zaměřeny a
byly proto doplněny podle schematického zákresu poskytnutého Vodárenskou akciovou společností,
a.s., Brno), doplněna Nádražní čtvrť – překresleno, nepřesné (Ing. Jiří Švestka, Troubsko, 06/2001)
♦ Elektřina: poskytnuto schema vedení VN, velmi nepřesné, doplněno orientačním průzkumem v terénu
♦ Sdělovací kabely: poskytnuto digitální zaměření většiny kabelů MTS
♦ Vojenské sdělovací kabely: překresleno, nepřesné
♦ Telefonní kabely: překresleno, nepřesné
♦ NN kabely: překresleno, nepřesné
♦ Dálkový kabel: část dálkových kabelů byla převzata z digitálního zaměření uličních prostorů, ostatní
překresleny z podkladů SDK Českého Telecomu, a.s., nepřesné
♦ Plynovody: správcem sítí bylo poskytnuto digitální zaměření stávajících VTL plynovodů, NTL plynovody převzaty z digitálního zaměření uličních prostorů. Přesné.
Přesnost digitálního zpracování je negativně ovlivněna neaktuálností digitalizovaných mapových
podkladů KM. Při zpracování průzkumů jsme proto provedli aktualizaci základních polohopisných dat (zákres nových objektů do územního plánu, nikoliv však do mapy – některé objekty byly převzaty z výše uvedené digitální účelové mapy, ostatní byly zakresleny jen orientačně).
Největší nepřesnosti mohly vzniknout v extravilánu mimo současně zastavěné území obce. Parcelace
zakreslená v digitalizované mapě v mnoha případech neodpovídala skutečnému využití území.
3. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ SOUBORNÉHO STANOVISKA KE
KONCEPTU ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE
Územní plán byl vypracován na základě požadavků a potřeb, které vyplynuly při osobních konzultacích územně plánovací problematiky s představiteli obce, občany a s dotčenými orgány státní správy.
Podkladem pro vypracování konceptu ÚPO Telnice bylo zadání územního plánu, které bylo projednáno a schváleno obecním zastupitelstvem dne 5.6.2000.
Koncept územního plánu obce byl projednán s dotčenými orgány státní správy od 24.1.2001 –
15.4.2001, veřejné projednání se uskutečnilo dne 15.3.2001.
S veřejností byl koncept územního plánu projednán od 24.1.2001 – 15.4.2001, veřejné projednání se
uskutečnilo dne 15.3.2001. Projednávání bylo ukončeno 28.6.2001.
Závazným podkladem pro zpracování návrhu územního plánu bylo souborné stanovisko ke konceptu
územního plánu obce Telnice, vypracované pořizovatelem územního plánu, referátem regionálního rozvoje
OkÚ Brno-venkov. Toto souborné stanovisko bylo schváleno obecním zastupitelstvem dne 20.8.2001.
V souborném stanovisku ke konceptu územního plánu byly obsaženy následující požadavky:
Obsah požadavku
Řešení v územním
plánu
OkÚ BRNO-VENKOV, RRR, odd. kultury, památková péče
Vzato na vědomí.
Investor je povinen oznámit v dostatečném předstihu zahájení výkopových
prací Archeologickému ústavu ČAV Brno - § 22 z.č. 20/1987 Sb., ve znění
pozdějších předpisů.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 7
ZEMĚDĚLSKÁ VODOHOSPODÁŘSKÁ SPRÁVA, ÚP Brno-venkov
1. V k.ú. Telnice se nachází zařízení ve správě ZVHS:
- tok Dunávka
- HMZ (meliorační kanál) Telnice „01“
2. Současně upozorňujeme na existenci odvodnění a závlahových zařízení.
3. U toků ve správě ZVHS požadujeme dodržení OP (zákres do výkresů a
uvést v tex.části).
OkÚ BRNO-VENKOV, referát obrany
Bez připomínek
OkÚ BRNO-VENKOV, Živnostenský úřad
Bez připomínek.
ČESKÁ POŠTA, s.p., odštěpný závod Jižní Morava
Pošta se nachází v budově obecního úřadu. Vyhovuje i pro výhled.
Bez připomínek.
MERO ČR, a.s., Kralupy nad Vltavou
V uvedené oblasti nedochází ke střetu s naším zařízením.
OkÚ BRNO-VENKOV, referát zdravotnictví
Bez připomínek.
ČESKÉ RADIOKOMUNIKACE, a.s., Praha
Bez připomínek.
STÁTNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV v Brně
Koncept ÚP je přípustný za podmínek:
-nemovité kulturní památky nacházející se v obci budou uvedeny v mapové a
textové části ÚPD, kde bude zohledněno i jejich prostředí. Budou zaznamenány veškeré drobné sakrální stavby a zachované charakteristické usedlosti, vypovídající o způsobu místního lidového stavitelství. Vypracované regulativy
pro obnovy a novostavby budou obsahovat zásady korespondující s tradiční
vesnickou zástavbou, zejména pak dodržení historického urbanismu, siluety
obce, sklonu střech a používání klasických přírodních materiálů.
-při jakýchkoliv zásazích do terénu je třeba respektovat, že jde o území
s archeologickými nálezy ve smyslu §22 odst. 2 z.č.20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Stavebník má povinnost oznámit v dostatečném předstihu zahájení výkopových prací Archeologickému ústavu ČAV Brno a umožnit provedení záchranného archeologického výzkumu některé z oprávněných organizací.
V návrhu ÚPN obce budou respektovány ty požadavky, které odpovídají rozsahu a obsahu územního plánu obce.
ČEPRO a.s., Praha 1
Bez připomínek.
ČEPRO a.s., Klobouky u Brna
Bez připomínek.
JIHOMORAVSKÁ PLYNÁRENSKÁ, a.s. Brno
Obec je od r. 1988 plynofikována. Žádáme o respektování již vybudovaného
plynárenského zařízení.
Jiné připomínky nemáme.
ČEPS, a.s., Praha
1. Z hlediska rozvoje přenosové soustavy vvn 400 a 220 kV nemáme
žádné připomínky. V předmětné lokalitě neplánujeme výstavbu nových
vedení těchto napěťových hladin.
2. U stávajících zařízení vvn požadujeme respektování ochranných pásem
dle Energetického zákona č. 458/2000 Sb. Ve smyslu §98 odst.2 tohoto
zákona zůstává u těchto našich zařízení zachována původně stanovená
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
1. Vzato na vědomí
3. Akceptováno.
Vzato na vědomí.
Vzato na vědomí.
Vzato na vědomí.
Vzato na vědomí.
Vzato na vědomí.
Vzato na vědomí.
Vzato na vědomí.
Vzato na vědomí.
Vzato na vědomí.
Akceptováno.
1. Vzato na vědomí.
2. Akceptováno.
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 8
šíře ochranných pásem.
OkÚ BRNO-VENKOV, Okresní pozemkový úřad
V k.ú. Telnice jsou prováděny jednoduché pozemkové úpravy. Těmito úpravami se vlastníkům vrací pozemky do užívání. Komplexní pozemkové úpravy
nebyly doposud vyhlášeny.
Bez připomínek.
ÚŘAD PRO CIVILNÍ LETECTVÍ, Praha
Bez připomínek.
STÁTNÍ PAMÁTKOVÝ ÚŘAD v Brně – archeologie
Koncept ÚP je přípustný bez omezujících podmínek.
OBVODNÍ BÁŇSKÝ ÚŘAD v Brně
Podle evidence dobývacích prostorů vedeném zdejším úřadem v souladu
s ustanovením §29 odst.3 zákona č.44/1988 Sb. O ochraně a využití nerostného
bohatství, v platném znění, v k.ú. Telnice není evidován žádný dobývací
prostor. Toto stanovisko lze považovat za dohodu ve smyslu §21 odst.5 zákona
č.83/1998 Sb.., kterým se doplňuje zákon č.50/1976 Sb., o územním plánování
a stavebním řádu.
ČESKÁ INSPEKCE ŽP, oblastní inspektorát Brno
Bez připomínek.
SLOANE PARK PROPERTY TRUST, a.s. Praha
Bez připomínek.
HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR Brněnského kraje, územní odbor Brno –
venkov
Z hlediska PO nemá námitek.
LESY ČR, s.p., LS Bučovice
Z hlediska výkonu funkce odborného lesního hospodáře požadujeme zachování
stávajícího rozsahu pozemků určených k plnění funkcí lesa, rovněž nesmí dojít
k jejich omezení ve využívání.
VÍRSKÝ OBLASTNÍ VODOVOD, s.m.o.
V územním plánu je navrženo napojení na VOV odbočkou DIN 100, dl. 217m.
Zprovoznění VOV se předpokládá v polovině r. 2001.
Bez připomínek.
HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR Brněnského kraje
Bez připomínek.
ČESKÁ POŠTA, s.p., obvod Brno
Bez připomínek.
MŽP ČR, pracoviště Brno
V k.ú. obce Telnice nejsou vyhodnocena výhradní ložiska nerostů nebo jejich
prognózní zdroj a nejsou zde stanovena chráněná ložisková území. V k.ú. Telnice nejsou evidována poddolovaná území z minulých těžeb.
Bez připomínek.
ČESKÉ DRÁHY, Olomouc
Řešené území leží mimo bezprostřední dosah železniční dopravy. Nejbližší ŽS
ČD Sokolnice je umístěna v docházkové vzdálenosti cca 2km z obce. Řešení
ÚP se nedotýká zájmů ČD.
Bez připomínek.
OkÚ BRNO-VENKOV, referát soc. věcí
Bez připomínek.
ČESKÝ TELECOM, a.s., oblast Morava, Olomouc
Bez připomínek.
POVODÍ MORAVY, s.p., Brno
Z hlediska směrného vodohospodářského plánu sdělujeme:
1. V textové části str. 44, kap. 8.2.-správné č.j.vyhlášeného zátopového
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
Vzato na vědomí.
Vzato na vědomí.
Vzato na vědomí.
Vzato na vědomí.
Vzato na vědomí.
Vzato na vědomí.
Vzato na vědomí.
Vzato na vědomí.
Vzato na vědomí.
Vzato na vědomí.
Vzato na vědomí.
Vzato na vědomí.
Vzato na vědomí.
Vzato na vědomí.
Vzato na vědomí.
1. Opraveno.
2. Akceptováno.
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 9
území je ŽP/3516/93Tr.
2. Realizaci nově navržené zástavby podmiňujeme řádným odkanalizováním do vod povrchových v souladu s požadavky Nařízení vlády č.
82/99 Sb.
3. V grafické části – výkresy M 1:2000 chybí popis toku a barevné odlišení toků a ploch.
ČEZ, a.s., Praha
Řešeným územím prochází RR spoj ČEZ, a.s. Kozí Horka – Babí lom, který,
vč. jeho ochranného pásma, požadujeme zachovat.
Bez připomínek.
ŘEDITELSTVÍ SILNIC A DÁLNIC ČR, závod Brno
1. K.ú. obce procházejí silnice II.a III. třídy, které jsou stabilizovány a
budou upravovány v dnešních trasách s odstraněním dopravních závad
– projednat současně se zástupci odboru dopravy OkÚ Brno-venkov a
zástupci obce.
2. V textové části 9.1.1. na str. 53 doplnit číselný návrh odpovídajících
kategorií a funkčních tříd průjezdových úseků silnic zastavěným územím obce dle zásad ČSN 73 6110 „Projektování místních komunikací“.
3. Návrh účelové zejména zemědělské dopravy vedené mimo trasy silniční sítě projednejte s provozovateli této dopravy a zástupci obce.
4. Eliminaci negativních účinků dopravy – hluková hygienická pásma
projednejte i se zástupci hygienika a obce.
ČESKÉ DRÁHY s.o. – DDC, odbor investiční, Praha
Požadujeme respektovat v ÚP trasu železniční trati č.300 Brno – Přerov vč. Železniční infrastruktury a ochranného pásma.
OkÚ BRNO – VENKOV, referát školství
Bez připomínek.
OkÚ BRNO – VENKOV, referát dopravy
1. V textové části v kap. 9.1. – Doprava: silnice III/4182 není na k.ú. Telnice.
2. Ve vyhlášce – Regulativy – v čl. 9 nutno opravit u silničního ochranného pásma: místní komunikace I. a II. třídy (ne III. třídy).
3. V grafické příloze č. 2 – Komplexní urbanistický návrh nutno
v legendě opravit název ochranná pásma dopravy na silniční ochranné
pásmo.
4. V grafické příloze č.2,3 – Komplexní urbanistický návrh a č. 7 – Návrh
dopravy je chybně vyznačeno u silnic II/380 a II/418 v některých úsecích silniční ochranné pásmo a dále správný název III/41610 zní: Telnice-Otmarov-Rajhradice.
OkÚ BRNO – VENKOV, RŽP
K obsahu máme následující připomínky:
Vodní hospodářství:
1. V části 9.2.2. Odkanalizování a čištění odpadních vod je třeba aktualizovat
informaci v tom smyslu, že rozhodnutí o vypouštění odpadních vod ze dne
8.7.1994 č.j.-Hr bylo nahrazeno novým ze dne 20.12.1999 č.j.ŽP 9755/99Vo
Ochrana ZPF:
2. V textové části, bod 15.1.9. chybí zejména vyhodnocení lokality V5. Jelikož se jedná o rozsáhlou lokalitu k podnikání a výrobě v I. třídě ochrany
ZPF, je nezbytné vyhodnocení doplnit do návrhové etapy.
3. Při zpracování dokumentace v dalším stupni požadujeme provedení konzultace na zdejším pracovišti ochrany ZPF.
4. Jednu kopii zemědělské přílohy návrhové etapy předejte pro potřeby zdej-
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
3. Doplněno.
Akceptováno.
2. Je obsaženo
v kapitole 9.1.4.
Vzato na vědomí, akceptováno.
Vzato na vědomí.
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 10
šího RŽP.
OÚ SOKOLNICE, stavební úřad I. stupně
S návrhem souhlasíme s těmito připomínkami:
1. Je třeba přesněji specifikovat, které druhy staveb a činností jsou
v jednotlivých zónách přípustné a které zakázány. Obecný popis typu výrobní služby je nekonkrétní.
2. Nesouhlasíme s návrhem, aby v ploše bydlení venkovského typu byly
možné objekty autoopraven, autodopravy, drobné výroby a řemesel, výrobních služeb klempířských, zámečnických provozoven, zemědělských
staveb, atd., tedy staveb, které svým užíváním přinášejí do zón bydlení
vyšší zátěž hlukovou, emisní, odpadovou.
3. V zónách občanské vybavenosti není rozumné povolovat stavby rodinných domů.
4. Výše uvedené principy doporučujeme aplikovat i na ostatní zóny.
VOJENSKÁ UBYTOVACÍ A STAVEBNÍ SPRÁVA, Brno
Upozorňujeme na podzemní sítě, které evidujeme v zájmovém území.
Bez připomínek.
OKRESNÍ HYGIENIK okresu Brno – venkov
Souhlasí s konceptem územního plánu.
V souladu s §21 odst.2 zákona č.50/1976 Sb.se souhlas váže na splnění takto
stanovené podmínky:
1. V návrhu ÚPN SÚ zakreslete izofony nejvyšších přípustných ekvivalentních hladin akustického tlaku u komunikace a železnice, které musí
být vypočteny a stanoveny dle vládního zařízení č.802/2000 Sb., o
ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.
2. V hlukových pásmech komunikace a železnice nenavrhujte objekty
hygienické ochrany.
Netolický Jiří, Telnice 333
1. Nesouhlasím s vyústěním silnice na mé parcele č. 988 (dříve 474,5).
2. Dále navrhuji rozšíření zástavbového plánu …
Doležal Jan, Doležalová Vlasta, Doležalová Marie
Námitka ve věci vybudování místní komunikace na pozemku p.č. 1080.
Koláček Lubomír a Jaromíra, Za Sokolovnou 364, Telnice
Podáváme námitku a nesouhlasíme tímto, aby přes naši parcelu č. 987/4 vedla
komunikace.
Vzato na vědomí.
1. Akceptováno.
2. Akceptováno.
1. Akceptováno.
2.
Akceptována.
Akceptováno. Komunikace zrušena, dětské
hřiště umístěno jižněji.
Zahradnictví – Hrozek Jan, V dědině 67, Telnice
Akceptováno.
Zásadně nesouhlasím, aby přes parcely č. 959, 960, 961 vedla vozovka.
Vymazal Oldřich, V dědině 70, Telnice
Akceptováno.
Po zhlédnutí konceptu ÚP nesouhlasím s návrhem, aby přes parcelu č. 954 vedla navrhovaná cesta.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 11
4. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ
Koncept územního plánu řeší celé katastrální území obce. Je vypracován nad digitálními katastrálními mapami 1:2.000 a vyplotrován v měřítku:
3.1. Zájmové (katastrální) území v měřítku 1:5.000.
3.2. Sídelně využité území vymezené zastavěnou částí sídla a navazujících území v měřítku 1:2.000
5. ČASOVÝ HORIZONT ÚZEMNÍHO PLÁNU
Územní plán je vypracován pro návrhové období do roku 2015, s výhledem do roku 2020.
6. ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY A PODMÍNKY VÝVOJE OBCE A
OCHRANY HODNOT V ÚZEMÍ
Obec Telnice leží v okrese Brno-venkov. Katastrální území má výměru 607 ha, obec leží v průměrné
nadmořské výšce 195 m n.m.
Údaje o využití území:
Rozloha katastrálního území
Z toho
Lesní půda
Vodní plochy
Zastavěné plochy
Ostatní plochy
Zemědělská půda
Z toho
Orná půda
Zahrady
Ovocné sady
Louky
Pastviny
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
607 ha
5 ha
7 ha
16 ha
51 ha
528 ha
492,5 ha
27,1 ha
5,6 ha
1,4 ha
1,4 ha
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 12
Výměra (%)
100
90
87
80
70
60
50
40
30
20
10
8,4
0,8
1,2
2,6
lesní půda
vodní plochy
zastavěné
plochy
0
zemědělská
půda
ostatní plochy
Z grafu je zřejmý silně zemědělský charakter katastrálního území Telnice a naprostý nedostatek zalesněných ploch.
6.1.
KLIMATICKÉ POMĚRY
Dle Quitta leží téměř celý bioregion v teplé oblasti T 4, která je v ČR nejteplejší. Pouze vyšší okraje,
kam spadá i katastr Telnice, leží v T 2.
Podnebí je výrazně teplé a nejsušší na Moravě, neboť se zde uplatňuje srážkový stín Českomoravské
vrchoviny: Lechovice 528 mm, Miroslav 505 mm, Pohořelice 499 mm, Drnholec 9,3 °C a 495 mm. Vzhledem k plochému reliéfu je celá oblast vystavena převážně západnímu proudění. Významné jsou též jihovýchodní větry, přinášející v zimě déšť a v létě sucho a bouřky. Chráněných míst s odlišnými místními poměry je málo. Klimatická oblast T 4 má dlouhé léto, teplé a suché, přechodné období je krátké s mírně teplým
jarem a mírně teplým podzimem, zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Z mezoklimatických charakteristik je důležitý častý výskyt místních inverzních situací v údolích
Říčky a Dunávky, zejména za jasného a klidného počasí. Kvalit ovzduší je negativně ovlivněna lokálními
topeništi, silniční dopravou, prašností z polí a vozovek a organoleptickými emisemi z živočišné výroby.
Charakteristiky klimatu:
Průměrná roční teplota vzduchu …………………….9 °C
Nejteplejší měsíc………………………….červenec 19 °C
Nejchladnější měsíc………………….…….leden –2,5 °C
Roční srážkový úhrn……………………………...500 mm
Nejvodnatější měsíc……………...………červenec 70 mm
Nejsušší měsíc…………………………...…březen 20 mm
Převládající proudění vzduchu………….………..SZ směr
6.2.
GEOLOGIE A GEOMORFOLOGIE
Horninné podloží tvoří nezpevněné sedimenty mořského neogénu – jíly, písky, štěrky, místy pevněji
stmelené a v různé míře vápnité. Jsou však většinou pohřbeny pod pleistocénními terasovými štěrkopísky.
Oba typy hornin jsou pak z převážné části kryty zpravidla málo mocnými vrstvami spraše. Starší pevné
skalní podloží vystupuje jen okrajově jako různě velké ostrůvky, zejména podél Dyje pod Znojmem a na
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 13
okraji brněnského masívu. Jsou většinou tvořeny granodiority a příbuznými horninami, východně od Brna
jurskými vápenci a kulmskými sedimenty. V bioregionu se místy uplatňují mladé sedimenty nivní.
Provincie Západní Karpaty
Soustava Vněkarpatské sníženiny
Podsoustava Západní Vněkarpatské sníženiny
Celek Dyjskosvratecký úval
Rozpětí nadmořských výšek se pohybuje od 188 m do 215 m. Geologickým základem reliéfem jsou
v řešeném území miocénní vápnité jíly, případně písky. Tyto sedimenty jsou většinou překryté čtvrtohorními sprašemi, případně fluviálními a deluviofluviálními sedimenty – štěrky, písky a hlínami.
Reliéf katastru má ráz nížinné pahorkatiny s plochými, zaoblenými hřbety a mělkými, široce otevřenými údolími. Na modelaci reliéfu se výrazně podepsalo období pleistocénních zalednění, kdy se vytvořily
četné prvky dnešního reliéfu – suchá údolí, úpady, náplavové kužely, báze údolních niv.
6.3.
HYDROLOGIE, VODNÍ A VĚTRNÁ EROZE
Řešené území přísluší do povodí Litavy. Katastrálním územím obce i samotným zastavěným územím
protéká řeka Říčka, která je ve správě Povodí Moravy, a.s. Přímým správcem je provoz Brno-Svratka. Říčka je od soutoků s Rokytnicí zvaná též Zlatý potok a tvoří osu území. Roční průtok v Říčce při ústí do Litavy (u Měnína) činí 0,26 m3/s.
Hydrologické údaje Říčky:
Hydrologické číslo povodí Říčky …
…
0,056 m3/s
Q355
…
35,0 m3/s
Q100
BSK5 …
4,5 mg/l
4-15-03-104
Koryto Říčky je v katastru po celé délce regulované (napřímené a zahloubené). Necitlivé úpravy koryta, které ale byly opodstatněné častými záplavami, se projevují ve snížení samočisticí schopnosti toku.
Na znečištění toku se nejvíce podílel sokolnický cukrovar, který v posledních letech nevyrábí a tudíž ani
neznečišťuje. Na území katastru bývaly v minulosti rybníky, které však byly v minulém století vypuštěny,
aby se získala další orná půda, především pro pěstování cukrovky. V obci tak zůstal jeden rybníček a v nivě
Říčky nad Měnínem je vybudovaná závlahová nádrž. V územním plánu navrhujeme výstavbu rybníka na
severozápadním okraji obce.
Ohrožení kvality vod spočívá zejména v odkanalizování splaškových vod do vodoteče a ve splachu a
průsaku agrochemikálií a organických látek ze zemědělsky obhospodařovaných pozemků a objektů živočišné výroby.
Veškeré vodní toky jsou významným krajinným prvkem ze zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
Protierozní opatření pro jednotlivé hydrotypy:
1. Organizační - dotýkají se vždy celých ploch řešených pozemků. Lze uvažovat tato konkrétní opatření:
- zatravnění
- zalesnění
- protierozní osevní postupy
- pásové střídání plodin (s řádkováním po vrstevnicích)
- změna velikosti a tvaru pozemků (i jako důsledek stavebně-technických opatření)
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 14
2. Agrotechnická a vegetační - i ona se dotýkají vždy celých ploch, a proto jsou tato opatření navrhována vždy společně s opatřeními organizačními:
- vrstevnicová orba
- výsev do ochranné plodiny
- důlkování, hrázkování, brázdování
- dlátování, hloubkové kypření
- organizace pastvy
- obnova drnu
- mulčování
3. Stavebně - technická - se dotýkají buď konkrétních kritických ploch, nebo pomocí liniových zařízení nedovolují koncentraci povrchového odtoku vody:
- terénní urovnávky
- terasy
- průlehy (s ozeleněním jako základ budoucích mezí)
- nádrže a suché poldry
- příkopy - případně společně se zpevněnými cestami
- zasakovací drény
- ochranné hrázky
Při aplikaci protierozních opatření jednoznačně preferujeme ta, která odstraňují příčiny eroze a zvyšují odolnost půdy proti erozi. Opatření odstraňující nebo eliminující škody způsobené erozní činností doporučujeme použít až v případě nedostatečnosti opatření proti příčinám.
Pro jednotlivé hydrotypy se doporučují aplikace těchto opatření:
a) Návrší a hřebeny zemědělsky obdělávaných ploch - plošná opatření, a tedy organizační, agrotechnická a
vegetační.
b) Svahy koncentrující odtok - umožňují použít všechny druhy protierozních opatření. Důraz bude nutné
klást na zařízení umožňující zachycení a v maximální možné míře zasáknutí vody. Zachycení vody je
zdůrazněno s ohledem na škodlivost koncentrace povrchového odtoku vody, zasáknutí vzhledem k extrémnímu nedostatku vody v krajině a potřebě obohacovat podzemní zdroje vody.
c) Svahy rozdělující odtok - protierozní opatření budou stejná jako v předcházejícím případě. Jediný rozdíl
je v tom, že není nutné řešit koncentrovaný odtok.
d) Skloněné údolnice - většinou nevyžadují tak vysokou ochranu proti erozi jako předcházející hydrotypy.
Jejich klíčový význam - vzhledem k naší snaze zadržet vodu v krajině - spočívá v tom, že jsou to místa
koncentrovaného odtoku povrchových vod. K dispozici jsou všechna tři uvedená opatření. Na některých
okrajích obce je třeba řešit problematiku ochrany obce před přívaly vod. Pokud nestačí opatření v povodí, využíváme stavebně-technických opatření.
e) Nejnižší místa skloněných údolnic - se vyznačují rýhovou erozí způsobenou intenzivním koncentrovaným odtokem srážkových vod. Návrh opatření bude spočívat jednak v preventivních opatřeních v mikropovodí položeném nad řešenou občasnou vodotečí a jednak v přímých opatřeních na postižených liniích. V prvním případě jsou použitelná všechna výše uvedená opatření, v druhém případě bude nutno
uplatnit zejména organizační opatření (zatravnění) a nebo stavebně-technická opatření.
f) Nejnižší místa pozemků - jsou místa koncentrace i nesených látek, ať už nerozpuštěných nebo rozpuštěných. Na významu nabývá možnost zachycení výše uvedených látek. Látky rozpuštěné lze ovlivnit velmi těžko, a tak zbývají opět preventivní opatření v celém povodí jako ochrana vodních zdrojů před znečištěním chemickými látkami. Splachy ornice znamenají většinou vysokou úrodnost těchto půd a v některých případech lze uvažovat i občasnou těžbu ornice a její odvoz na erozí postižené pozemky. Tato
možnost je použitelná zejména zpočátku, než začnou účinkovat protierozní opatření.
g) Občasné vodoteče - plní většinou funkci svodnou.Úpravou podélného sklonu a preferencí vegetačních
způsobů opevnění lze dosáhnout vyšší intenzity zasakování, a tedy i obohacování podzemních vod, a
zvýšení ekologických a estetických hodnot krajiny.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 15
h) Trvalé vodoteče - i pro ně platí doporučení uvedená v předcházejícím případě. Navíc přibývá ve většině
případů problematika znečištění komunálními odpadními vodami. Urychlená realizace čistíren se jeví
jako imperativ stejně vysoké priority jako je realizace komplexně pojatých protierozních opatření.
Protierozní opatření by měla být rozpracována a upřesněna v rámci zpracování souhrnných pozemkových úprav.
V souladu se záměry obce uvažujeme zalesnění některých obecních pozemků, které již dnes nejsou
zemědělsky využívány a většinou jsou již více či méně zalesněny přirozeným náletem.
6.4.
STAV KRAJINY, OCHRANA PŘÍRODY, EKOLOGIE
Charakteristika současného stavu:
Osídlení je velmi staré, kontinuální od neolitu. Zejména východní a jihovýchodní okraje bioregionu
byly souvisle odlesněny ještě v prehistorických dobách a dnes jsou bez přirozené lesní vegetace (pouze s
ostrůvky akátin nebo kulturních borů). Přirozená náhradní vegetace se dnes vyskytuje téměř výhradně jen
ne tvrdých podkladech. Charakteristickým jevem jsou rozsáhlá pole, sady, místy i vinice.
Značná kultivovanost bioregionu se odráží též v ochraně přírody. Chráněných území je dosud vyhlášeno relativně málo. Významnějšími územími v jihozápadní části bioregionu jsou PP Pustý kopec a Pp
Skalka, které chrání nejxerotermnější acidofilní vegetaci na území ČR. Ojedinělě zachovalou lesní biotu
chrání PR Karlov. Ve střední a severní části bioregionu je biota chráněna v PR Na Kocourkách. Větší počet
chráněných území byl vyhlášen v okolí Brna. Jsou to např. NPP Stránská skála, PP Bílá hora, PP Santon,
PP Velatická slepencová stráň a PP Velké Družďavy.
Referát životního prostředí okresního úřadu Brno-venkov registruje v katastrálním území Telnice tyto významné krajinné prvky:
Nad loučkami
Údolní niva Říčky v nadmořské výšce 195 m s keřovými a stromovými porosty. Útočiště drobné
zvěře, hnízdiště ptactva. Pro uchování této lokality je třeba zachovat maloplošné způsoby hospodaření.
Před mlýnem
Údolní niva Říčky. Lužní porost jasanů s příměsí topolů, vrb olší, jilmů a dalších dřevin pod tělesem
bývalého náhonu. Bohaté bylinné patro. Zásady péče: likvidace akátu a javoru jasanolistého.
Merecký
Údolní niva Říčky. Lužní lesík podél regulovaného toku Říčky.Hnízdiště ptactva, útočiště drobných
obratlovců. Zásady péče: likvidace akátu a javoru jasanolistého.
Plaňavy
Příkrý, východně orientovaný svah údolí Litavy s agrárními terasami. Porosty trnovníku akátu, výskyt suchomilných a teplomilných druhů, hnízdiště ptactva. Zásady péče: likvidace akátu a nevypalování
trávy.
Významné krajinné prvky jsou ze zákona chráněny před poškozováním a ničením. Lze je využívat
pouze tak , aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jeho ekologickostabilizační funkce. Ten kdo takové zásahy zamýšlí, si musí opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Dle ustanovení § 3 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny jsou významnými
krajinnými prvky i všechny lesy, vodní toky a rybníky, jezera a údolní nivy. Významné krajinné prvky jsou
chráněny před poškozováním a ničením dle § 4 odst. (2) citovaného zákona.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 16
6.4.1.
Biogeografické členění řešeného území
Katastrální území Telnice patří do Lechovického bioregionu, jenž leží ve středu jižní Moravy a zasahuje podstatnou částí do Rakouska. Zabírá geomorfologický celek Dyjsko-Svratecký úval, ale bez širokých
niv a bez území východně od Židlochovic a Dunajovických vrchů. Na západě zahrnuje okraj Jevišovické
pahorkatin. Bioregion se skládá ze dvou částí oddělených nivami, plocha v ČR je 1085 km2.
Bioregion je tvořen štěrkopískovými terasami s pokryvy spraší a ostrůvky krystalinika. Převažuje
zde 1. dubový vegetační stupeň, na severních svazích pak 2. bukovo-dubový stupeň. Potencionální vegetaci
tvoří dubohabrové háje a teplomilné doubravy.
V bioregionu dnes dominují pole, travinobylinná lada jsou vzácná, lesíky jsou téměř výhradně akátové, v luzích vrbové a topolové.
Reliéf je z velké části jednotvárný rovinný, místy, zvláště při okraji vrchovin, přechází do pahorkatiny. Významným prvkem jsou dlouhá a poměrně přímá, 1 - 4 km široká a jen 20 - 40 m hluboká údolí tranzitních toků. Pouze průlomy toků přes výchozy tvrdých hornin při okrajích bioregionu jsou úzké, skalnaté,
až 60 m hluboké.
Dle výškové členitosti má reliéf charakter ploché pahorkatiny s členitostí 30 - 75 m, v plochých sníženinách až roviny s členitostí do 30 m. Při okrajích okolních pahorkatin členitost roste až na 130 m a reliéf
má ráz členité pahorkatiny. Nejnižším bodem je okraj nivy Svratky u Ivaně – asi 170 m, nejvyšším vrch
Pustina u Miroslavi – 344 m, Typická nadmořská výška bioregionu je 190 – 280 m.
V řešeném území je zastoupen jediný sosiekoregion Dyjsko-svratecký úval. V našem území je tento
členěn celkem do tří typů.
Biochora širokých říčních niv (zaujímá údolní nivu Říčky pod Telnicí).
Biochora velmi teplých členitých pahorkatin s černozeměmi (východní část katastru)
Biochora velmi teplých plochých pahorkatin s písky (území západně a jižně od obce)
Skupiny typů geobiocénů jsou ekologicko-cenologické jednotky sdružující segmenty přírody podle vzájemně podobných ekologických podmínek a vzájemné podobné potenciální vegetace. Jsou nazvány a charakterizovány dle skladby a struktury nejzachovalejších zbytků přírodních a přrozených geobiocenóz.
Biochora je typologická ekologicky heterogenní prostorová jednotka tvořená typickou prostorovou kombinací skupin typů geobiocénů, kterých sdružuje zpravidla 5 až 12. Je účelovou pomocnou územní jednotkou pro projektování ÚSES
Bioregion je individuální jednotkou biogeografického členění krajiny na regionální úrovni. V jeho rámci se
vyskytuje identická vegetační stupňovitost. V rámci jednoho bioregionu se nachází zpravidla 5až 12 typů
biochor.
6.4.2.
Charakteristika územního systému ekologické stability
Krajina představuje soubor ekosystémů, které se v ní historicky vytvořily. Jedná se jednak o ekosystémy původní, jednak o ekosystémy umělé, vzniklé větším či menším přičiněním člověka. Člověk přírodní pochody, interakce a vazby usměrňuje, ruší a zakládá nové.
V našich podmínkách tyto nové druhotné ekosystémy a tzv. „kulturní krajina“ převládají. Vyznačují
se monokulturním způsobem využívání a obhospodařování krajiny (maximálním zorněním zemědělské půdy, zaváděním monokultur v lesních porostech). Každá monokultura je ovšem závislá na neustálých energomateriálových vkladech člověka, není schopna samostatné existence. Je silně ohrožená škodlivými činiteli všeho druhu - chorobami, škůdci, nepříznivými dopady klimatu.
K posílení ekologické stability je třeba zachovat, doplnit či nově vytvořit síť záchytných bodů (BIOCENTER) a jejich spojnic (BIOKORIDORŮ), která by zajišťovala spojení mezi stabilními zónami.
Těmito biocentry a biokoridory jsou takové ekosystémy, které jsou druhotně a skladebně bohaté;
bude se tedy jednat zejména o lesy, trvalé drnové formace (louky, pastviny, úhory) a trvalou zeleň rostou-
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 17
cí mimo les, vodní toky a nádrže a jejich doprovodné břehové porosty, rašeliniště, mokřady a chráněná
území přírody. Dohromady tvoří KOSTRU EKOLOGICKÉ STABILITY. Má-li však tato kostra optimálně
plnit svůj účel, je třeba ji doplnit do fungujícího systému o chybějící biocentra a biokoridory. Takto vzniklý
systém se nazývá ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY, který má zejména následující funkce:
- uchovává přírodní genofond krajiny
- příznivě působí na okolní, ekologicky méně stabilní území
- umožňuje polyfunkční využívání krajiny
Předkládaný návrh plánu ÚSES je jedním z kroků, který směřuje k aktivnímu přístupu při zabezpečování ekologické stability krajiny. Vymezení SES dává však pouze předpoklad k realizaci biocenter a biokoridorů (stabilních ploch), které by měly být základem pro rozvíjení ostatních nutných prvků zvyšujících
odolnost krajiny k antropickým tlakům. Dalšími nutnými předpoklady k větší stabilitě krajiny jsou ekologičtější způsoby hospodaření jak v lese, tak i na zemědělské půdě, zajištění čistoty vod atd.
Naznačené předpoklady zvyšující stabilitu území bude tedy třeba rozvíjet a realizovat. Znamená to,
že po vymezení územního systému ekologické stability plánem, po jeho schválení v rámci ÚPD, se tento
dokument stává závazným a budou z něho vycházet další oborové dokumenty. Předpokladem k realizaci
bude nutné i zapracování skladebných částí ÚSES do komplexních pozemkových úprav (pokud se jich bude týkat), dále do lesního hospodářského plánu a nic již nebrání tomu, aby byl postupně realizován do
funkční podoby. V nejbližší době, než dojde k výše zmíněným a nezbytným projekčním, administrativním
a organizačním krokům, je nutné zajistit alespoň ochranu stávajícím ekologicky významným segmentům
krajiny, protože i na jejich základě je založen návrh ÚSES.
V řešeném území byly provedeny terénní průzkumy, vyhodnocena ekologická stabilita a na jejich
základě vymezena kostra ekologické stability. Kostra má v řešeném území pět ekologicky významných
krajinných segmentů.
1. U rozvodny
k.ú.: Telnice
charakteristika: místní biocentrum, znečištěný vodní tok v napřímeném a zahloubeném korytě, jehož svahy
jsou porostlé ruderalizovanou travobylinnou vegetací.
rozloha: 3 ha (návrh)
stupeň ekologické stability: 1 až 2
návrh opatření: provést revitalizaci vodního toku, zalesnit navrhovanou plochu, zabránit
nadměrné eutrofizaci a zaplevelení.
2. Hlavy
k.ú.: Telnice
charakteristika: místní biocentrum, jádrovou část tvoří myslivecký remíz, východní část remízu se skládá
z výsadeb keřů a mladých stromků, následuje březový háj s podrostem habru, jasanojavoru
aj. Hlavní část jsou akátiny s podrostem bezu černého.
rozloha: 3 ha
návrh opatření:změnit dřevinnou skladbu remízu (odstranit akáty)a nahradit je dubem zimním.
3. Pod dráty
k.ú.: Telnice
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 18
charakteristika: Znečištěný tok Říčky v napřímeném a zahloubeném korytě, bez souvislých břehových porostů.V přilehlé části nivy jsou zahrádky a drobné pozemky orné půdy.
rozloha: 4 ha
návrh opatření: provést revitalizaci vodního toku,vysázet alespoň jednostranný břehový porost z vrb
a olší. Likvidovat akát, jasanojavor a nahradit je dubem, jilmem, brslenem aj.
4. Za mlýnem
k.ú.: Telnice
charakteristika: Znečištěný tok Říčky v napřímeném a zahloubeném korytě,lemovaný takřka souvislými
břehovými porosty akátu a jasanojavoru.
rozloha: 3 ha
stupeň ekologické stability: 1-2
návrh opatření: provést revitalizaci vodního toku,vysázet alespoň jednostranný břehový porost z vrb
a olší. Likvidovat akát, jasanojavor a nahradit je dubem, jilmem, brslenem aj. Zabránit nadměrné eutrofizaci a zaplevenění
5. Merecký
k.ú.: Telnice
charakteristika: Znečištěný tok Říčky v napřímeném a zahloubeném korytě,lemovaný souvislými břehovými porosty akátu a jasanojavoru.V nivě nad levým břehem je lužní lesík s většinou nepříliš vhodnou dřevinnou skladbou.
rozloha: 3 ha
stupeň ekologické stability: 3-4
návrh opatření: Provést revitalizaci vodního toku. Likvidovat akát, jasanojavor a nahradit je dubem,
jilmem, brslenem aj. Zabránit nadměrné eutrofizaci a zaplevenění
Koncepce návrhu místního ÚSES
Návrh generelu místního územního systému ekologické stability v telnickém katastru je přizpůsoben
potřebám začlenění do územního plánu. Skladebné části ÚSES jsou proto rozděleny na závazné a směrné.
Závaznými skladebními částmi jsou všechna navržená biocentra, všechny navržené biokoridory, interakční
prvky navržené v místě vymezených ekologicky významných segmentů krajiny.Směrnými skladebnými
částmi ÚSES jsou všechny zbývající interakční prvky.
Problematika interakčních prvků
Všechny existující ekologicky významné krajinné segmenty tvoří kostru ekologické stability krajiny.
Některé jsou svou polohou a charakterem vhodné pro vymezení biocentra nebo biokoridoru, jiné plní funkci interakčního prvku. V další fázi návrhu vznikne potřeba doplnit územní systém ekologické stability o
další stabilizační, přírodě blízká společenstva. Funkci interakčního prvku může plnit doprovodná vegetace
vodotečí, komunikací, protierozní meze, travnaté průlehy a další přírodě blízké formace. Návrh vymezuje
pouze nezbytné interakční prvky, které je možno realizovat bez dalších stupňů projektů formou např. náhradních výsadeb aj.
Ostatní, rovněž důležité prvky pro zachování krajinných hodnot v území, je nutné navrhovat při řešení komplexních pozemkových úprav, kdy projektant zná rozvržení půdní držby, nutná protierozní opatření aj.
Všechny interakční prvky v území byly navrženy podél existujících polních cest, silnic, vodních toků.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 19
Jsou navrženy ve třech kategoriích:
• zapojená liniová společenstva přirozených dřevin a keřů nebo stromořadí přirozených dřevin
• stromořadí ovocných dřevin
• bylinná společenstva, místy s dřevinami a keři.
Přirozené dřeviny a křoviny musí odpovídat danému STG. U ovocných stromořadí je nutno zvolit
vysokokmenné odolné odrůdy vhodné do volné krajiny. Bylinná společenstva je nutno chránit před eutrofizací a ruderalizací.
Předpokládaná šířka interakčních prvků je minimálně 1 až 2 m.
6.5.
PEDOLOGIE
Půdní pokryv se vytvořil zejména v závislosti na místních geologických a klimatických podmínkách.
Z hlediska zastoupení půdních typů je území poměrně málo pestré. V celém území převládají různé formy
černozemí na spraších, vápnitých jílech a píscích. Na terasových písčitých štěrcích se vytvořily půdní typy
na pomezí černozemí a hnědých půd. V údolních nivách jsou typické karbonátové i nekarbonátové lužní
půdy (černice).
Vodní eroze
Pro řešení organizace zemědělského půdního fondu je důležitým činitelem vodní eroze půdy.
Vodní eroze má přímou závislost na klimatických podmínkách, na množství a intenzitě srážek, na geologických vlastnostech podloží a půdního pokryvu, na expozici svahů ke světovým stranám, na délce svahu a
na jeho strmosti. Vodní erozi nejvíce ovlivňuje tvar a délka svahu.
Díky málo svažité terénní konfiguraci není katastrální území Telnice náchylné k vodní erozi.
Větrné erozi podléhají snadno hlavně suché, lehké (písčité) půdy. Zemědělské pozemky v k.ú. Telnice jsou
vzhledem k jejich rozloze ohrožené větrnou erozí.
Ke snížení větrné eroze poslouží navrhované interakční prvky, z nichž některé by bylo vhodné založit
jako větrolamy. Dobrá účinnost větrolamů vyžaduje, aby byly založeny v organické soustavě. O účinku větrolamů na zeslabení účinků větru rozhoduje konstrukce (šířka a výška) a vzájemná vzdálenost pásů. Z důvodů minimalizace záboru zemědělské půdy uvažujeme 3 a 5-ti řadové výsadby, t.j. polopropustné, aerodynamicky homogenní pásy o celkové šířce 12 m. Měly by být složeny z 10 - 20 % z rychlerostoucích dřevin (např. rajonizovaný výpěstek topolu), ze 30 - 40 % z vedlejších dlouhověkých dřevin a ze 40 - 60 % z
husté přízemní vrstvy keřů. Před vlastní výsadbou doporučujeme zpracování návrhu konkrétní dřevinné
skladby, zohledňující půdní a stanovištní podmínky jednotlivých lokalit. Vzájemná vzdálenost větrolamů
by měla být optimálně 500 m, maximálně 1000 m. Při větší vzdálenosti je již protierozní vliv prakticky zanedbatelný.
6.6.
REKREAČNÍ HODNOTA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ
Rekreační hodnota katastrálního území je malá. Značnou část katastrálního území obce zaujímá orná
půda, což spolu s neexistencí kulturně historických zajímavostí v obci a okolí nevytváří příznivé možnosti
pro rekreaci. Z kulturně historických památek však musíme vyzdvihnout fakt, že obcí vede hranice bojiště
bitvy u Slavkova.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 20
V současné době nejsou v obci žádné ubytovací kapacity pro volný cestovní ruch. Jsou zde ale velmi
dobré podmínky pro organizovanou sportovní činnost, působí zde 2 tělovýchovné jednoty – Orel a Sokol.
Kulturní vyžití obyvatel se orientuje na Brno.
6.7.
POSTAVENÍ OBCE VE STRUKTUŘE OSÍDLENÍ
V letech 1971-72 byla u nás zavedena středisková soustava osídlení. Jejím cílem bylo racionálně
koncentrovat obyvatelstvo, bytový fond, občanské vybavení a výrobní síly. Středisková soustava osídlení je dnes dosti odsuzována, neboť přispěla k neúměrné koncentraci občanské vybavenosti do střediskových obcí a k sociální a kulturní degradaci malých venkovských sídel. V sídlech, která byla zařazena
mezi nestředisková (zejména mezi tzv. nestředisková sídla ostatní), byla značně umrtvena iniciativa občanů
i funkcionářů tehdejších národních výborů.
Na druhé straně vznik střediskové soustavy osídlení měl zcela racionální důvod spočívající v
okolnosti, že v podmínkách netržního hospodářství řízeného státním byrokratickým aparátem, byla odůvodněná potřeba směřovat nedostatkové investiční prostředky do těch sídel, která skýtala jistou záruku jejich účelného využití. Svou roli sehrála i zkušenost z 50. a 60. let, kdy se pod heslem vyrovnání města a
venkova stavěly i v malých venkovských obcích rozsáhlé a nákladné stavby občanské vybavenosti, neodpovídající svou dimenzí velikosti sídla ani jeho skutečným potřebám.
Středisková soustava osídlení byla v průběhu 70. a 80. let upravována a zpřesňována, takže dnes odráží dosti věrně územně plánovací předpoklady rozvoje jednotlivých sídel a jejich vzájemné postavení v
soustavě osídlení. Nepovažujeme proto za rozumné ji zcela zavrhovat, ale pouze změnit její pojetí, z nástroje byrokratického prosazování a řízení urbanizace by se měl stát výchozí pracovní podklad pro obecní,
městská a okresní zastupitelstva, která budou ekonomickými podmínkami objektivně přinucena navzájem
koordinovat svou činnost v území.
Ve střediskové soustavě byla Telnice zařazena mezi nestředisková sídla trvalá. Střediskem osídlení
místního významu byl Újezd u Brna-Sokolnice, střediskem osídlení obvodního významu bylo Brno.
Obec Telnice je samostatnou obcí se sídlem obecního úřadu, správní území je shodné s katastrálním
územím (k.ú. Telnice). Stavební úřad je v Sokolnicích.
6.8.
6.8.1.
HISTORIE OBCE, OCHRANA KULTURNÍCH HODNOT
Historie obce
První písemné zprávy o Telnici jsou z roku 1239 a 1244. V roce 1239 daroval brněnský měšťan Ulricus Niger (Oldřich Nový) nově založenému klášteru Matky v Brně (Jezuitská ulice) mimo jiné dva lány
polí v Telnici, dále vinici, dvůr a mlýn s vodním náhonem. Toto darování potvrdil král Václav I. listinou
vydanou na Křivoklátě 13. února 1244. To jsou ale první písemné zprávy o obci. Telnice existovala již
mnohem dříve, v době darování měla již 26 domů. Život obyvatel vesnice byl vždy těsně spjat s říčkou,
která obcí protéká. Břehy tohoto potoka byly vždy porostlé různým stromovím, nejčastěji vrbami. Staročeský název jednoho druhu vrby je vetla, přídavné jméno od tohoto slova znělo ve starších dobách vtelný.
Ze spojení vtelná řeka pak vznikl tvar Vtelnice a tento název přešel i na osadu, která vznikala na levém
břehu vtelné říčky. Počáteční písmeno „v“ v názvu obce časem splynulo s předložkou „v“ – v Vtelnici bylo
zjednodušeno na v Telnici.
V minulých staletích se počet obyvatelstva jen málo zvyšoval. Vliv na populaci měly časté války,
vpády nepřátelských vojsk, nemoci. V 19. století se zdravotní poměry značně zlepšily. V době největšího
rozmachu římské říše pronikal vliv Říma i na Jižní Moravu. V době úpadku římské říše pronikaly do střed-
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 21
ní Evropy mongolské kmeny z Asie – Hunové, Avaři, Maďaři a Kumáni – usazovali se v Uherské nížině,
odkud podnikaly časté loupeživé nájezdy na Jižní Moravu.
Roku 1241 pronikli na Moravu Tataři. Je známo, že vyplenili rajhradský klášter. Roku 1253 na
přání uherského krále Bely IV. vpadli na Moravu divocí Kumáni. Uherský král se chtěl pomstít za to, že
v Rakousku byl přijat za vládce český princ Přemysl II. Celá jižní Morava byla tehdy popleněna, Rajhrad
znovu vypálen, Roku 1278 po pádu Přemysla II. Táhla krajem vojska Rudolfova, došlo znovu na rajhradský klášter a okolí, kde se usadilo asi 500 loupežníků. V roce 1286 učinil konec této loupeživé bandy Záviš
z Falkenstejna. Roku 1303 – nový vpád Kumánů, které najal Albrecht Rakouský, který toužil po stříbrných
dolech v Kutné Hoře. Kumáni opět poplenili celou jižní Moravu až k Brnu. Za vlády Jana Lucemburského
směřovaly na Moravu časté vpády vojska Matúše Čáka Trenčianského. Husitské války se odehrávaly většinou v Čechách, ale přece se dotkly Moravy. Roku 1428 přitáhli husité k Brnu pod vedením Velka Koudelníka a u Šlapanic svedli bitvu s nepřáteli kalicha. Roku 1468 – 70 byly války Jiřího z Poděbrad s Matyášem
Korvínem, na konci bojů byl hlavní tábor vojska Jiřího u Rajhradu. Tehdy byl mimo jiné zpustošen dvůr a
mlýn v Telnici patřící pannám Herburským. Za třicetileté války (1618 – 1648) vpadla roku 1623 na Moravu vojska sedmihradského vévody Gabora Bethlema. Mnoho vesnic bylo vypáleno a stovky lidí byly odvlečeny do otroctví do Turecka. Roku 1645 byl hlavní švédský tábor mezi Telnicí a Měnínem. Ve švédském vojsku vypukla epidemie moru, která měla mnoho obětí mezi civilním obyvatelstvem. Za této války
zemřela více než polovina lidí na Moravě. Dne 5. září 1663 vpadlo na Moravu asi 10 000 Tatarů a Turků.
Úplně byl zpustošen Rajhrad a Měnín, ani Telnice nebyla ušetřena. Za války slezské roku 1742 obléhali
Brno Prusové a Sasíci. Roku 1866 táhlo i Telnicí vítězné pruské vojsko směrem na Vídeň, kradli potraviny
a koně, zavlekli choleru.
Obyvatelstvo: r. 1790 bylo 358 osob a 51 domů, r. 1834 bylo 443 osob a 59 domů, r. 1880 bylo
673 osob a 95 domů, r.1900 bylo824 osob a 140 bytů, r. 1921 880 osob a 173 bytů, r. 1950 bylo 1197 osob
a 295 bytů, r. 1981 bylo 1309 osob a 402 bytů, r. 1993 bylo 1250 osob a 423 bytů.
6.8.2.
Nemovité kulturní památky
(pozn. téměř všechny evidenční listy nemovitých kulturních památek jsou z roku 1965, nelze tudíž vyloučit
některé nesrovnalosti u parcel a vlastníků nemovitostí)
1) Farní kostel sv.Jana Křtitele s areálem, poř.číslo 1012
Umístění: parc.č.10
Vlastník: římskokatolická církev
Ochranné pásmo: areál kostela
Popis: Jednolodní orientovaná stavba s příčnou lodí s půlkruhovým závěrem kněžiště s představenou čtyřbokou věží v průčelí . Loď členěna oběžnými zalamovanými lesénami, nároží zkoseno, loď prolomena 2
okenními osami redukovaného kasulového tvaru, s dvojitým klenákem ve vrcholu. Na jižní straně představená malá předsíň se zkoseným nárožím, segmentově tvarovaným vchodem, završena zaobleným štítem.
Příčná loď prolomena 1 okenní osou redukovaného kasulového tvaru. Kněžiště prolomeno 2 půlkruhově
zaklenutými okenními osami, fasáda členěna lesénami. K jižní straně lodi přistavena sakristie, prolomena
oválnou okenní osou v přízemí a 1 okenní osou pravoúhlou v 1.patře. Vchod pravoúhlý. Věž prolomena na
osu pravoúhlým vchodem, nad ním dvě malá obdélníková okénka pravoúhlá střílnového tvaru. Na nároží
věže ve výšce parapetu zvonicového patra zbytky profilovaných říms s maskou. Zvonicové patro prolomeno okenní osou půlkruhově zaklenutou s klenákem ve vrcholu. Nad oknem probíhá kordonová římsa, na
nároží zaoblená, nad ní atikový nástavec s válcovými věžemi na rozích a s kruhovým ciferníkem uprostřed.
Věž zastřešena šestibokým stanem – jehlanem. Věž završena makovicí s křížem. Podstřešní profilovaná
římsa nese střechu sedlovou nad závěrem a příčnou lodí zvalbenou.
Materiál: kámen, cihla, omítnuto, krytina-taška, věž-zděná.
Časové slohové a autorské určení: kolem 1726-1734, baroko.
Zhodnocení a kulturně politický význam: barokní stavba značných uměleckých kvalit z let 1726-1734, dominanta obce.
Stav: omítky zvětralé, oprýskané, nutná oprava.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 22
Součástí areálu kostela jsou následující památkově chráněné objekty:
r.č.1012/1 – kostel sv. Jana Křtitele
r.č.1012/2 – kaple
r.č.1012/3 – brána
r.č.1012/4 - pamětní kříž z roku 1830
2) Kaple s branou, poř. č 1013
Umístění: u kostela, parc.č.97
Popis: Drobná architektura čtvercového půdorysu patřící do areálu kostela. Hladká fasáda členěna pilastry
s římsovou hlavicí, v průčelí prolomena vchodem s půlkruhovým záklenkem. V závěru kaple oválný okenní otvor. Jednoduchá podstřešní římsa nese střechu sedlovou. Místnost zaklenuta plackou. Ohradní zeď
s branou s patníky, segmentově zaklenuta, ve vrcholu s klenákem. Brána završena volutovým štítem
s malou soškou sv.Floriána rustikálního pojetí.
Materiál: kámen, cihla, omítnuto, krytina-taška.
Časové slohové a autorské určení: druhá polovina 18. století
Zhodnocení a kulturně politický význam: součást areálu kostela
3) Kříž z roku 1830, poř. č 1014
Umístění: u kostela, parc.č.97
Popis: Na čtvercové podnoži hranolový sokl, na přední straně s obdélnou deskou pravoúhlou
s miniskulním nápisem:
Pán bůh miloval svět
že syna svého jednorozeného
dal, aby žádný kdo v něho věří
nezahynul
ale život měl věčný!
Jan 3.16
Sokl ukončen vyloženou římsou, na přední straně volutově stočenou. Pod ní plastická mušle. Na sokl nasedá čtyřboký pilon s rytým vpadlým rámem, v něm relief pletence a závěsy hroznů. U paty pylonu relief kalicha. Pylon ukončen římsovou hlavicí s reliefem kosti. Na něm kříž, jehož břevna jsou ukončena růžicemi.
Kristus na kříži prověšen ve tvaru Y, hlava skloněna k levému rameni, nad hlavou nápisová blána I N. Bederní rouška převázána u pravého boku.
RI
Materiál: kámen, litina.
Časové slohové a autorské určení: 1830
Zhodnocení a kulturně politický význam: součást areálu kostela
Stav: sokl značně otlučen, vyspravován cementem
4) Socha sv. Jana Nepomuckého, poř. č 1015
Umístění: u farní zdi, parc.č.1358/1
Vlastník: obec
Popis: Na čtvercové základně tříboký jednoduše tvarovaný podstavec v horní třetině se zužující. Nároží
podstavce zkoseno. Stěny členěny jednoduchými rytými rámy. Podstavec ukončen jednoduchou římsou.
Na oblačné podnoži dvě okřídlené andílčí hlavičky u nohou světce. Světec přikleká na levé koleno, je oděn
v kanovnické roucho s biretem na hlavě. V pravé ruce drží kříž s korpusem, levice přidržuje břevno, Hlava
skloněna k pravému rameni s pohledem k Ukřižovanému. Tělem probíhá silný esovitý pohyb.
Materiál: kámen, mušlový vápenec, sokl: cement.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 23
Časové slohové a autorské určení: r. 1740, baroko
Zhodnocení a kulturně politický význam: sochařská práce z roku 1740 na architektonicky zajímavě utvářeném soklu.
Stav: kříž v horní části poškozen, socha místy otlučena. Socha restaurována v roce 1953 – akad. sochař
Vavruša.
5) Boží muka, poř. č 1016
Umístění: Růžová ul., parc.č.1354/1
Vlastník: obec
Popis: Na trojúhelníkovém půdorysu trojboká boží muka členěna v horní části průběžnou profilovanou
kordonovou římsou. Spodní část členěna nárožními pilastry a římsovou hlavicí, horní část nárožními lesénami, nesoucí podstřešní profilovanou římsu. Stěny prolomeny nikami s ustupujícím půlkruhovým záklenkem. Ve výklenku obraz na plechu – nejsv. Trojice. Střecha stanová, ve vrcholu dvojitý kříž.
Materiál: cihla, omítka, krytina - taška.
Časové slohové a autorské určení: kolem r. 1810, klasicismus
Zhodnocení a kulturně politický význam: klasicistní stavba z doby kolem roku 1810 postavená na místě
veřejného pohřebiště, drobný napoleonský památník.
Stav: dobrý
6) Boží muka u Sokolnic, poř. č 1017
Umístění: směrem k Sokolnicím, parc.č.45/6
Uživatel: Václav Čech, Telnice čp.89, obec
Popis: Na čtvercové základně hranolová boží muka s podstřešní římsou nesoucí stanovou střechu, ve vrcholu dvojitý kříž. Na přední straně výklenek s půlkruhovým záklenkem uzavřeným kovovou mříží.
Materiál: cihla, omítka, železo, krytina - taška.
Časové slohové a autorské určení: po r. 1750, slohově nevýrazné
Zhodnocení a kulturně politický význam: Pozdně barokní boží muka, výrazný architektonický objekt
v rovinaté krajině a důležitý orientační bod.
Stav: poškozena omítka a krytina
7) Boží muka, poř. č 1018
Umístění: u silnice k Újezdu, parc.č.1329/1 a další
Vlastník: obec
Popis: Na čtvercové podnoži hranolová boží muka, členěna průběžnou zalomenou římsou. V horní části
výklenek ze tří stran otevřený. Profilovaná podstřešní římsa nese zděnou stanovou střechu, ve vrcholu kříž
s paprsky.
Materiál: cihla, omítka.
Časové slohové a autorské určení: po r. 1750, slohově nevýrazné
Zhodnocení a kulturně politický význam: Barokní boží muka, architektonický objekt v krajině a důležitý
orientační bod.
Stav: omítka místy zvětrala
8) Hraniční kámen, poř. č 1019
Umístění: parc.č.1358/1
Vlastník: obec
Popis: Před kostelní branou zasazeny tři hraniční kameny převezené z původních míst u potoka na území
JZD. Kámen cca 40x50x20 cm. Kámen v horní části uražený, hrany nerovné, časem zvětralý. Na přední
straně rytý erb, v něm znak rozpůleného kruhu – podtržen.
Materiál: kámen.
Časové slohové a autorské určení: 18. století ?
Zhodnocení a kulturně politický význam: Hraniční kámen s erbem z 18. století (?), kulturně historická památka místního významu
Stav: kámen místy poškozen i povětrnostními vlivy, částečně zvětralý.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 24
Vlastník: obec
JZD. Kámen cca 50x60x20 cm, hranatého tvaru v horní části se mírně rozšiřující, patrný tvar obdélné desky se zakulacenými rohy. V zadní části ke středu zesílen. Na přední straně bohatě tvarovaný erb, v něm
znak rozpůleného kruhu – podtržen.
Materiál: kámen.
Vlastník: obec
JZD. Kámen cca 40x50x30 cm. Povrch kamene časem zvětralý, místy vydrobený, drobně poškozený. Na
přední straně erb s rytým pruhem, přepůlený a podtržený.
Materiál: kámen.
6.8.3.
Archeologické zájmy
Součástí kulturních a civilizačních hodnot daného území jsou i ARCHEOLOGICKÉ PAMÁTKY. Vzhledem k jejich kulturně historické a vědecké hodnotě a k jejich bezprostřednímu ohrožení v souvislosti s celkovým využíváním území, především stavební a hospodářskou činností, má zahrnovat zpracovávaná územně plánovací dokumentace i vytyčení území archeologického zájmu.
Území obce i sousedních vesnic s úrodnou půdou a vyhovujícím podnebím bylo odedávna osídleno. Systematický archeologický průzkum nebyl dosud prováděn, jenom jednotlivé náhodné nálezy dokazují, že území bylo souvisle a trvale obýváno již od doby neolitické (mladší doby kamenné). Nejvíce nálezů
se nachází v bývalých cihelnách v trati za kostelem, blíže ke Zlatému potoku. Tam stávala jistě předhistorická osada. Při orbě je možno na tomto poli objevit nářadí a nástroje pravěkých lidí. První obyvatelé známí
jménem byli Keltové, po nich Germáni a po jejich odchodu Slované. Smíšením příchozích Slovanů
s rolnickým lidem lužických popelnicových polí vznikly na našem území české kmeny.
Telnice je stará slovanská osada, patří k nejstarším na Moravě, leží v sídelním prostoru obydleném
již před mnoha staletími. První písemné zprávy o Telnici jsou z roku 1239 a 1244.
V roce 1966 při orbě byl v bývalé Mrkvicově cihelně nalezen únětovický hrob a střepy z pěti nídob. V roce 1959 při průkopu pro kanalizaci v ulici Hliníky byly zachyceny předhistorické jámy. Pro velkou hloubku východní části průkopu mohli archeologové provést výzkum jen pěti jam na západním okraji
svahu. V jamách se vyskytly zbytky lidských kostí, střepy, kousky mazanice, kamenná sekyrka, menší tenkostěnné nádobky, … . Sídlištní jámy patří k rozsáhlému únětickému sídlišti, známému ze sběrů j. Kniese
v Králově cihelně jižně od železniční tratě.
Vzhledem k velkému množství archeologických nálezů a předpokladu existence dalších pozůstatků
historického osídlení je třeba celé katastrální území Telnice považovat za území archeologického zájmu.
Z tohoto faktu vyplývá povinnost stavebníka již v době přípravy stavby oznámit stavební záměr Archeologickému ústavu AV ČR v Brně a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Obdobně se postupuje, má-li se na daném území provádět jiná činnost,
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 25
kterou by mohlo být ohroženo provádění archeologických výzkumů (§ 22, odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb. O
státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů).
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 26
6.9.
OBYVATELSTVO, DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ, VYJÍŽĎKA A DOJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ, TRH PRÁCE
Základní charakteristikou demografického vývoje je vývoj počtu obyvatel.
Tab. č.1: Vývoj počtu obyvatel ve spádovém území obce Telnice v období 1869-2000:
SÍDLO
KATEGORIE
Telnice
SOMV
1880
673
1890
737
1900
801
Počet obyvatel k roku
1910
1921
1930
824
888
1190
1950
1200
1961
1379
1970
1343
1980
1305
1991
1227
2000
1254
Pramen: Retrospektivní lexikon obcí, SLDB 1991
Graf vývoje počtu obyvatel obce Telnice
1500
1400
počty obyvatel
1300
1200
1100
1000
900
800
700
600
1880
1890
1900
1910
1921
1930
1950
1961
1970
1980
1991
2000
roky sčítání
Pramen: Retrospektivní lexikon obcí, SLDB 1991
Z tabulky je zřejmé, že počet obyvatel v obci stabilně rostl až do konce šedesátých let, přičemž největší nárůst byl zaznamenán v průběhu dvacátých a třicátých let. Po mírném poklesu je nyní opět patrný
mírný nárůst počtu obyvatel, takže k 1.1 2000 obec vykazovala 1254 obyvatel, z toho v nádražní čtvrti 237
obyvatel.
Z těchto údajů i z počtu žádostí o výstavbu rodinných domů lze důvodně předpokládat vyšší potřebu
ploch určených pro obytnou výstavbu, která bude vázána na majetkoprávní vztahy.
Tab. č.2: Věkové složení obyvatelstva v obci Telnice (1998)
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 27
Věkové složení
obyvatelstva
0-14 let
produktivní věk
poproduktivní věk
celkem
index stáří *)
Telnice
abs.
229
790
223
1242
97,3
%
18,4
63,6
18
100,0
okres Brno-venkov (1991)
abs.
%
31252
20,2
89793
57,9
33959
21,9
155004
100,0
108,6
Pramen: Obce v číslech, okres Brno-venkov, ČSÚ, 1991
Věkový index (předproduktivní věk/ poproduktivní věk × 100) je 102,6.
Pro hodnocení dalšího vývoje obyvatelstva se často používá ukazatele "Index stáří". Hodnota vyšší
než 100 signalizuje, že v dalším vývoji nastane v takovýchto obcích úbytek obyvatelstva přirozenou měnou
(úmrtím). Je zřejmé, že situace je v tomto směru v obci Telnice velmi vyrovnaná.
Index stáří = (poproduktivní obyv./předproduktivní obyv.)*100 [%]
• pro ČR = 95
• pro Telnici = 97,3
Z tabulky je zřejmé, že Telnice má poměrně dobrý předpoklad svého rozvoje, neboť má více obyvatel v předproduktivním a méně v poproduktivním věku, než je okresní průměr.
Vývoj počtu obyvatel ČR do roku 2020: v roce 1994 se narodilo v ČR nejméně dětí od roku 1785,
poprvé se také narodilo méně lidí (107.000) než jich zemřelo (117.000). Tento negativní trend pokračuje i v
dalších letech. Podle údajů ČSÚ se v roce 1996 narodilo pouze 90.000 dětí, zemřelo přes 110.000 lidí. Problém nízké porodnosti se vyskytuje ve většině zemí Evropy. Má velmi negativní dopad na národní hospodářství a stabilitu důchodového systému. Odhady budoucího vývoje jsou velmi obtížné. Někteří odborníci
očekávají pokračování uvedeného trendu, jiní naopak doufají, že snížení porodnosti je jen dočasné a že na
přelomu tisíciletí by mohl nastat „baby-boom“. Statistický úřad však ve svých prognózách s růstem porodnosti nepočítá.
Prognóza vývoje počtu obyvatel podle ČSÚ:
Počet obyvatel v tis. / Rok
optimistická varianta
pesimistická varianta
PROJEKT, s.r.o.
1995
10322
10322
2000
10278
10266
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
2005
10208
10165
2010
10107
10001
2015
9989
9781
2020
9851
9505
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 28
11000
10800
10600
10400
10322
10278
10200
10322
10266
10208
10107
9989
10165
10000
9851
10001
9800
9600
9781
9400
9505
9200
9000
1995
2000
2005
2010
2015
2020
optimistická varianta
pesimistická varianta
Tendence vývoje počtu obyvatelstva na venkově
Přirozený přírůstek obyvatelstva (rozdíl mezi počtem narozených a zemřelých) býval na venkově
vždy nižší než ve městech. Přesto i na venkově míval až do konce 70. let kladné hodnoty, tj. obyvatelstva
přibývalo přirozenou měrou. Od té doby nastalo v naší zemi období s přirozeným úbytkem obyvatelstva
v obcích do 2 tisíc obyvatel (hodnota přirozeného přírůstku v roce 1975 byla ještě 4,45 na 1000 obyv., pro
rok 1990 už byla –2,53).
Od začátku 70. let se udržovala nižší míra přistěhování na venkov (rel. na 1000 obyv.), a i když se
od konce 80. let tento ukazatel poněkud zvýšil, ani zdaleka nedosahuje úrovně ze 60. let. Přibližně od téže
doby (začátek 70. let) však venkov méně ztrácí vystěhováním. Stěhování z venkova do měst a míra stěhování z měst na venkov se navzájem přiblížily, což ukazuje i následující tabulka absolutních rozdílů přistěhovalých a vystěhovalých (tzv. migračního salda):
Tab.: Vývoj přírůstku a úbytku obyvatel České republiky stěhováním (pro obce do 2 tisíc obyvatel)
Rok
M igr.saldo
Rok
M igr.saldo
1981
1982
1983
1984
-23451
-20556
-17047
-15119
1986
1987
1988
1989
-16232
-11595
-12068
-12530
Věková struktura našeho obyvatelstva se vyznačuje zvýšeným podílem obyvatelstva poproduktivního věku a sníženým podílem obyvatelstva produktivního věku. Je tomu tak nejen na venkově, ale i ve
velkoměstech, což ukazuje následující tabulka:
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 29
Tab.: Podíly hlavních věkových skupin obyvatelstva podle velikostních skupin obcí v České republice (v
roce 1991, v %)
velikostní skupina
obcí
0-14 let
produktivní věk
poproduktivní
věk
do 1999 obyv.
21,4
55,8
22,8
2000-4999 obyv.
22,4
57,9
19,7
5000-9999 obyv.
22,6
58,8
18,6
10000-19999 obyv.
23,1
59,5
17,4
20000-49999 obyv.
23,5
59,5
17,0
50000-99999 obyv.
21,6
60,1
18,3
100000 obyv. a více
20,0
57,7
22,3
ČR celkem
21,7
58,0
20,3
V současné době probíhá jisté oživování venkova kolem velkých měst související s touhou obyvatelstva po klidnějším a z hlediska přírodních podmínek příznivějším prostředím pro bydlení. Kontakt
s městem si přesto nadále uchovávají. K masivnímu „útěku z měst“ však nedochází a v nejbližší budoucnosti zřejmě ani nedojde.
Při prognózování dalšího vývoje počtu obyvatel v řešené obci vycházíme z výše uvedeného dosavadního demografického vývoje, ale především z územně technických podmínek sídla a urbanistických sídelních vazeb. Přihlíží se i k současným rostoucím problémům se získáváním bytu či jiného druhu bydlení
ve městech, což zbrzdí trend stěhování do měst a vylidňování venkova. Naopak lze očekávat růst zájmu o
bydlení v příměstských oblastech, zejména v obcích s dobrým dopravním spojením do města, kvalitním životním prostředím a v těch obcích, které mohou nabídnout obyvatelům komfort bydlení srovnatelný s městem. Telnice jako poměrně velká obec – počet obyvatel se blíží k 1500 – s dobrým zázemím jak v technické
infrastruktuře, tak i v občanské vybavenosti a pracovních příležitostech má zřejmě předpoklady k růstu počtu obyvatel.
Na základě všech uvedených skutečností a s ohledem na předpokládaný vývoj obyvatelstva (Projekce obyvatelstva ČR do roku 2020, ČSÚ 1993, 1995) lze očekávat, že počet trvale bydlících obyvatel obce bude dosahovat:
• v roce 2015 očekáváme 1330 osob
• ve výhledu v roce 2020 předpokládáme 1380 obyvatel
Při výpočtu okresní projekce nabylo uvažováno s migrací (pro její obtížnou stanovitelnost). Projekce
se opírala pouze o plodnost a koeficienty dožití.V období 2000-2005 je počítáno s růstem úhrnné plodnosti,
a poté-v období vstupu početně slabých populačních ročníků žen do věku nejvyšší plodnosti-s jejím dalším
růstem v roce 2010.Rovněž se počítá se zvýšením střední délky života mužů na 73,8 roku v roce 2010,
v roce 2020 na 75,9 roku. U žen je situace obdobná (79,8let v roce 2010 a 81,3let v roce 2020).Uvedené
hodnoty naděje na dožití odpovídají současné úrovni nejvyspělejších evropských zemí.
Celkový počet EA obyvatelstva byl k 3.3.1991 celkem 436 osob a z tohoto počtu činí 43,3 % ženy
a 56,7 % muži.). Strukturu EA obyvatel ukazuje následující tabulka:
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 30
Tab. č. 6: Struktura EA obyvatelstva v obci Telnice v roce 1991
odvětví
zemědělství, les. a vod. hosp.
průmysl
stavebnictví
doprava a spoje
ostatní
celkem EA
1991 abs.
91
222
60
19
258
650
1991 rel.
14,0
34,1
9,2
3,0
39,7
100
Pramen: SLDB Brno-venkov, ČSÚ, 1991
Nejvýznamnější skupinu EA tvořili pracovníci v průmyslu, jedna šestina EA byla zaměstnána
v zemědělství. Více než třetina obyvatel byla ekonomicky aktivní v ostatních odvětvích – služby apod.
Vzhledem k tomu že od posledního sčítání obyvatel uplynula již značná doba a zároveň se v jejím
průběhu rapidně změnila společenská a ekonomická situace, je třeba vycházet nejen z těchto oficiálních
pramenů, ale také zohlednit stávající situaci v obci.
Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání
Hlavní směry pravidelného pohybu obyvatelstva, čili dojížďky a vyjížďky do zaměstnání jsou následující:
Směr
dojížďka do Telnice
Σ
188
vyjížďka z Telnice
508
1. nejsilnější směr
nejvýzn. odvětví
z Brna 41 z toho
29 do dopravy a spojů
do Brna 348 z toho
209 do průmyslu
2. nejsilnější směr
nejvýzn. odvětví
z Újezdu u Brna. 28 z toho
25 do dopravy a spojů
do Sokolnic 73 z toho
29 do průmyslu
Pramen: Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání a škol-okres Brno-venkov, FSÚ, 1992
Vyjížďka za prací z Telnice se realizuje především do Brna, at´ již pro jeho dopravní dostupnost (většina dojíždějících se do Brna dostane v intervalu mezi 20-30 minutami, přímá vzdálenost po silnici do středu města je 10 km), tak pro pracovní příležitosti. Doba vyjížďky do Sokolnic se pohybuje nejčastěji mezi
15-29 minutami, silniční spojeni činí 2 km. Pravděpodobnými cíly jsou Zemědělské družstvo Sokolnice,
firma Petr Hirschner-doprava a mechanizace, nebo Mipa, s.r.o.-velkoobchod s nerostnými a příbuznými
produkty. Ekonomické subjekty Telnic jsou uvedeny v kapitole zemědělská a průmyslová výroba.
Trh práce
Míra nezaměstnanosti okresu Brno-venkov je trvale nad celostátním průměrem. K této příznivé situaci přispívá do značné míry též těsné sousedství s městem Brnem. Někdy dokonce vykazuje nižší míru nezaměstnanosti než samotné Brno. Mikroregionální diferenciace je při nízké hodnotě míry nezaměstnanosti
nevýznamná. V okrese převládá poptávka po kvalifikovaných dělnických profesích, zvláště v poslední době, kdy se brněnskému magistrátu podařilo realizovat některé záměry v rozvojové, průmyslové zóně Černovické terasy. Dlouhodobě se nedaří obsazovat neatraktivní dělnické profese v zemědělství, textilní výrobě, výrobě obuvi a potravinářství. Tato poptávka byla částečně uspokojována zaměstnáváním cizinců
(Ukrajinci), a přesčasovou prací.
K 30.6.2000 dosáhla míra nezaměstnanosti v ČR hodnoty 8,7 %, Brněnský kraj (tvořen okresy Brnoměsto, Brno-venkov, Blansko, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo) 9,1 %, okres Brno-venkov 6,7 %, mikroregion Brněnsko, jehož součástí je obec Telnice, má 5,3 % nezaměstnanost a konečně samotná obec 4,3
%.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 31
7. NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE
Telnice je obec s převažující sídelní funkcí doplněnou funkcí zemědělské výroby na drobné výroby.
Katastrální území má zemědělský charakter. Malá část obyvatelstva je zaměstnána v místě bydliště (v zemědělství a objektech občanské vybavenosti), převážná část vyjíždí za prací do blízkých i vzdálenějších
míst, především do Brna.
Výchozím hlediskem koncepčního přístupu k řešení územního plánu a rozvojové urbanizace obce je
zajištění optimálního životního a pracovního prostředí pro obyvatelstvo, úměrné usměrnění rozvoje zařízení pro sport, rekreaci a cestovní ruch, bez násilného narušení historických i stávajících urbanistických
struktur a architektonických hodnot a především bez narušení kulturních, památkově chráněných hodnot,
zanechaných předchozími generacemi.
Prostorové uspořádání
Při formování urbanistické koncepce rozvoje je zohledněno původní prostorově – funkční uspořádání, jehož hlavní kompoziční osu tvoří silnice II. třídy Brno-Hodonín, procházející napříč obcí, a k ní
kolmé ulice vedoucí do nádražní čtvrti (a Sokolnic) a k zemědělskému družstvu. Kolem těchto os jsou situovány původní rodinné a malé zemědělské usedlosti s bydlením u komunikace. Převažující orientace domů
do ulice byla okapem rovnoběžným s ulicí.
Zastavěná plocha obce (intravilán) je obklopena intenzivně obdělávanou zemědělskou půdou.
Významnějším přírodním prvkem je pouze řeka Říčka (zvaná též Zlatý potok), která však byla
z důvodů nebezpečí záplav stroze technicky upravena.
Při řešení návrhu územního plánu byly respektovány současné stabilní přírodní a umělé prvky:
konfigurace terénu
vodní tok řeky Říčky
chráněná zemědělská půda
stávající nadmístní komunikační síť
Urbanistická koncepce je založena na těchto principech a cílech:
• zlepšit přírodní a krajinné prostředí, které je dnes silně poznamenáno velkovýrobními formami zemědělské rostlinné výroby a malým až zanedbatelným podílem lesů (zemědělská
půda 87 %, lesní půda 0,8% plochy katastrálního území). Za tím účelem byl do územního
plánu zapracován systém ekologické stability krajiny, včetně umístění lesních biocenter u
Říčky na obou okrajích obce,
• zvýšit obytný charakter krajiny a omezit větrnou erozi zemědělských pozemků: byly navrženy interakční prvky (stromořadí, meze a větrolamy) kolem polních cest a vodních toků, dále
byly navrženy turistické a cykloturistické trasy,
• obytnou výstavbu situovat do území s dobrými docházkovými vzdálenostmi na zastávky
hromadné dopravy a k občanské vybavenosti,
• zajistit optimální pěší propojení zdrojů a cílů dopravy (příčné propojení mezi obytnými plochami a centrem obce a ostatními plochami občanské vybavenosti),
• vytvořit podmínky pro neorganizovanou sportovní činnost obyvatel, sportovní vyžití malých
dětí a mládeže: v lokalitách nové obytné výstavby bylo pamatováno na dětská hřiště pro
nejmenší děti, v nádražní čtvrti bylo navrženo malé hřiště pro míčové hry (v konceptu řešeno
variantně, na projednání zvolena varianta č. 1 - za bytovkami), na severozápadním okraji obce byl navržen nový sportovně-rekreační areál včetně rybníka s možností koupání,
• koncentrovat plochy pro výrobu na okraj obce s cílem omezení nežádoucích dopadů na životní prostředí.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 32
8. ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE NA FUNKČNÍ PLOCHY, PODMÍNKY
JEJICH VYUŽITÍ
8.1.
8.1.1.
BYDLENÍ
Bydlení trvalé
K okamžiku sčítání v roce 1991 bylo v obci Telnice 362 trvale obydlených domů, z toho 353 rodinných domů. Domovní fond oproti předchozímu sčítání jen mírně vzrostl – v roce 1980 zde bylo 355 trvale obydlených domů.
V roce 1991 bylo v obci registrováno 380 trvale obydlených bytů.
Obytná výstavba v obci není v současné době příliš silná, v posledních letech se postavilo poměrně
málo nových rodinných domů, velké množství domů však prošlo rekonstrukcí.
Tab. č.1: Vývoj počtu domů v Telnici v období 1869-1991
Vývoj počtu domů v Telnici
Rok
1970
Počet domů v
121
Telnici
1980
1991
121
127
Stav bytového fondu v obci Telnice (1991)
Počet domů celkem
Z toho trvale obydlených
Počet bytů celkem
Z toho trvale obydlených
Neobydlených domů
Z toho v nevyčleněných chalupách
Stáří bytového fondu :
do roku 1919
1920 - 1970
1971- 1991
Na jeden obydlený byt připadá:
trvale žijících osob
m2 obytné plochy
obytných místností nad 8 m2
m2 obyt. plochy na 1 osobu
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
402
362
423
380
40
4
116
180
84
celkem
3,23
61,8
3,58
19,1
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 33
Vybavení trvale obydlených bytů:
počet bytů vybavených
- vodovodem
- koupelnou
- splachovacím záchodem
- etáž. topením
- kamny
314
323
288
301
79
Rozvojové předpoklady a záměry:
Obec má dobré předpoklady pro další územní rozvoj. Leží v blízkosti významného centra osídlení
města Brna, je zapojena do regionálního sdružení obcí, v okolí je relativní dostatek pracovních příležitostí.
Obec je dobře vybavena občanskou po rekonstrukci elektrické a vodovodní sítě i technickou vybaveností.
Výhodou je i poměrně dobré životní prostředí.
Návrh nových rodinných domků do r. 2015
Pro stanovení celkové potřeby počtu nových rodinných domů je třeba vzít v úvahu stáří a kvalitu
stávajícího bytového fondu, velikost cenzové domácnosti, předpoklad asanací rodinných domů a další
aspekty.
PROGNÓZA BYTOVÉ VÝSTAVBY
pokrytí přírůstku počtu obyvatel (3,0 ob./byt v r. 2015, 2,8 ob/byt v r. 2025)
snížení obložnosti byt. fondu na 3,0 ob./byt v r.2015 a 2,8 ob/byt v r. 2025
odpad byt. fondu z důvodu stavebního stavu
z důvodu urbanistického řešení
celkem bytů
celkem domů (5% dvoubytových)
z toho
na původ. dříve zastavěných parcelách (po demolici)
využití části neobydlených bytů
zbývá
+ rezerva 10 %
celková potřeba nových stavebních parcel
návrh
do r. 2015
25
38
10
0
73
70
7
13
50
5
55
výhled
po r. 2015
18
30
8
0
56
53
5
3
45
4
49
Potřeby bydlení budou uspokojovány v rodinných domech venkovského typu, zájem o výstavbu
malých rodinných zemědělských farem s obytnou částí ani bytových domů se neočekává. Vedle toho výstavba bytových domů není v obci vhodná ani z architektonických důvodů.
Při výběru a návrhu ploch pro novou výstavbu byly zvažovány požadavky a nároky obce i předpokládaných budoucích stavebníků. Ty se budou pravděpodobně dosti lišit od dřívějších požadavků.
Předpokládá se, že:
- bude zájem o RD volně stojící, dvojdomy, ale i řadové domy
- nároky na velikost pozemků (stav.parcel, včetně zahrady): u rodinných domů bude za optimální
považována velikost pozemku 700-2000 m2.
Nezbytné podmínky pro umožnění výstavby:
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 34
- technická připravenost, t.j. zejména odkanalizování území a zabezpečení čištění odpadních vod a
zásobování vodou
- ujasnění majetkoprávních vztahů k pozemkům a vytvoření legislativních a finančních (daňových)
podmínek pro převod pozemků
Vlastní zastavěné území je dnes v centru poměrně souvisle zastavěno rodinnými domy, s několika
prolukami a volnými zainvestovanými pozemky vhodnými pro výstavbu.. Značně kompaktní charakter zástavby intravilánu obce vyvolal nutnost hledat pro novou obytnou výstavbu i vhodné pozemky mimo intravilán.
Přehled a hodnocení navrhovaných lokalit obytné výstavby:
Pozn.: číselné označení lokalit odpovídá vloženému schema
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 35
OrientačOzn.
Umístění lokality
centrum obce, u Sokolovny
2
Doporu-čené
Hodnocení lokality, technická
připravenost
ní počet
RD
1
Typ zástavby,
období
max. podlažnost
výstavby
Částečně zainvestované území, výborná
izolované RD, dopravní dostupnost. Soukromé zahrady.
I.etapa
dvojdomy
2
centrum obce, u Sokolovny
4
Částečně zainvestované území, výborná
izolované RD, dopravní dostupnost. Soukromé zahrady.
I.etapa
dvojdomy
3
zahrady u Zlatého potoka
12
území bez infrastruktury, dobrá dopravní
izolované RD, dostupnost. Navazuje na současně
I.etapa
dvojdomy zastavěné území obce.
4
severní okraj obce, mimo
zastavěné území (k.ú.
Sokolnice)
5
izolované RD, zainvestované území, intravilán obce,
I.etapa
dvojdomy navazuje na stávající zástavbu
5
v centru obce
5
6
jižní okraj obce
3
7
jihovýchodní okraj obce
2
8
blízko centra
Zlatého potoka
9
pozemky u Zlatého potoka
4
10
na jihozápadním
obce
6
11
severozápadní okraj obce
12
12
severozápadní okraj obce
20
13
jihovýchodní okraj obce
30
14
nádražní čtvrť
8
15
nádražní čtvrť
4
16
západní část obce
2
17
U mlýna
2
obce,
u
okraji
CELKEM v návrhovém
období
18
135
proluka v zástavbě, zainvestované území v
I. et. výst.
intravilánu
částečně zainvestované území, navazuje na
izolovaný RD
I. et. výst.
intravilán obce
řadové RD
izolované RD,
zainvestované území, intravilán obce
I. et. výst.
dvojdomy
řadové RD, území bez infrastruktury, dobrá dopravní
dvojdomy, dostupnost. Navazuje na současně II. et. výst.
volně stojící zastavěné území obce.
izolované RD, částečně zainvestované území, navazuje na
dvojdomy intravilán obce
řadové RD, nezainvestované území, navazuje na
dvojdomy, intravilán obce
volně stojící
izolované RD, nezainvestované území,
dvojdomy
izolované RD, nezainvestované území,
dvojdomy
řadové RD, území bez infrastruktury, dobrá dopravní
dvojdomy, dostupnost. Navazuje na současně
volně stojící zastavěné území obce.
II. et. výst.
II. et. výst.
II. et. výst.
II. et. výst.
II. et. výst.
zainvestované území, navazuje intravilán
I. et. výst.
obce
II. et. výst.
dvojdomy zastavěné území obce.
řadové RD
zainvestované území, navazuje intravilán
I. et. výst.
obce
II. et. výst.
dvojdům
zastavěné území obce.
řadové RD
pozemků
Lokality navrhované k výstavbě s rezervou pokryjí předpokládanou potřebu obce do roku 2015 i ve
výhledu po roce 2015 do r. 2025. Ve výhledu jsou uvažovány územní rezervy v rozsahu cca 33 stavebních
pozemků pro rodinné domy.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 36
8.1.2.
Bydlení přechodné, rekreace, cestovní ruch
Z hlediska délky rekreace rozlišujeme rekreaci každodenní, krátkodobou (jednodenní a vícedenní) a
rekreaci dlouhodobou. Pro tyto druhy rekreace jsou stanoveny přibližné maximální dojížďkové vzdálenosti:
rekreace každodenní
do 10 km
rekreace krátkodobá
- jednodenní
do 30 km
- 2-3 denní
do 50 km
rekreace dlouhodobá
bez omezení
Rekreace každodenní: tato forma rekreace je součástí denního režimu a slouží ke krátkodobému zotavení
obyvatel po skončení zaměstnání a školní výuky. Převažující náplní každodenní rekreace by měl být
pobyt ve vhodném přírodním prostředí mimo vlastní obydlí, spojený pokud možno s procházkami,
sportem, koupáním, sluněním, zahrádkařením a pěstováním různých zálib.Tato rekreace se odbývá
převážně v příměstské zóně.
Rekreace krátkodobá: jedná se o formu krátkodobého zotavení, která je součástí režimu pracovního týdne
a náplní dnů pracovního volna. Nároky na rekreaci tohoto druhu rostou. Rekreačním místem je jak
vlastní příměstská zóna, tak i další rekreační území dobře dostupné ze sídelního útvaru. Vyhledávána
jsou zejména území s převahou lesních porostů, s vodními plochami, kulturními aktivitami a území
vhodná pro zimní sporty. Krátkodobá rekreace vyvolává silný tlak na dopravu.
Současný stav:
Přestože obec leží v dosahu jednodenní rekreace pro obyvatele Brna, stojí zatím z hlediska rekreace
stranou jejich zájmu. Důvodem jsou špatné přírodní podmínky pro rekreaci (pouze 0,8% ploch lesů
v katastrálním území, nejsou také podmínky pro rekreaci u vody).
V obci nejsou evidovány žádné objekty pro individuální rekreaci. Rozestavěn je hotel Santon, termín jeho uvedení do provozu je však velmi neurčitý, stejně jako skutečné využití tohoto objektu (není vyloučena jiná funkce).
Návrh:
S ohledem na nepříliš vysokou rekreační hodnotu řešeného území nepředpokládáme masový rozvoj
cestovního ruchu. Realizace záměrů územního plánu přinese zlepšení podmínek pro cykloturistiku. Výhodně by také bylo možno v cestovním ruchu využít kulturně.historických zajímavostí v okolním území (např.
území bitvy 3 císařů). V případě dostavby hotelu Santon může obec uspokojovat svojí ubytovací kapacitou
návštěvníky slavkovského bojiště a posilovat lůžkovou kapacitu brněnských hotelů v době výstav a veletrhů.
V omezeném rozsahu bude možný také rozvoj tzv. „MĚKKÉ TURISTIKY“, která je mnohem šetrnější k přírodnímu prostředí než její masové formy. Měkká turistika je založena na zcela novém vztahu mezi turistou - hostem a ubytovatelem - hostitelem. Jedná se především o agroturistiku a ubytování v soukromí. Je spojena s navazováním užších kontaktů mezi turisty a obyvateli, umožňuje rekreantům lépe poznat
život v místě jejich rekreace, je spojena s nárůstem ekologického vědomí turistů. V neposlední řadě se navíc jedná o aktivní způsob trávení dovolené, který umožňuje lepší regeneraci duševních sil. Hostitelům
umožňuje využívat cestovního ruchu jako důležité součásti zabezpečení své existence v jinak chudé oblasti.
Vedle toho je také vhodnou alternativou využití početných neobydlených objektů nebo jejich částí (může
se jednat například o pronájem rekreačního bytu v podkroví, ve dvorním křídle apod.). Vzhledem
k blízkosti města Brna by byl reálný zájem např. o vyjížďky na koni (popř. i s možností ubytování).
Ubytování v soukromí bude možné prakticky v celém zastavěném území obce. Chov zvířectva
včetně koní podléhá posouzení orgánů hygienické služby – malé chovy 1 až 2 koní budou možné i
v obytném území.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 37
8.2.
OBČANSKÁ VYBAVENOST, KULTURNÍ A SPORTOVNÍ VYŽITÍ
OBYVATEL
Z průzkumů a rozborů vyplynulo, že je obec vybavena těmito typy zařízení občanské vybavenosti přehled občanského vybavení stávajícího:
Správa: obecní úřad
Školství:
mateřská škola: kapacita 60 dětí, není plně využita, v současné době zde dochází 32 dětí. MŠ byla
rekonstruována. Je zde kuchyně a jídelna. Tělocvična není, využívá se Orlovna.
základní škola: dvoutřídní, kapacita 60 dětí, skutečnost 50 dětí. Druhý stupeň dojíždí do ˇUjezdu a u
Brna. Stav vyhovuje. Ve škole není kuchyně, jídelna ani tělocvična (využívá se Orlovna). Případné
rozšíření školy bude možné za objektem.
Zdravotnictví: ordinace praktického lékaře v budově MŠ.
Kultura:
Orlovna
knihovna: v budově ZŠ
klubovna myslivců
letní amfiteátr pro kulturní a společenské akce
Prodejny:
potraviny
nákupní středisko - smíšené zboží
drogerie
potraviny Večerka
smíšené zboží
prodejna textilu
zahradnictví
Stravovací a ubytovací objekty:
pohostinství U Laštůvků
vinárna Šatlava
hotel Santon (ve výstavbě)
Sport: v obci jsou 2 hřiště na házenou (1 s umělým povrchem), tenisový kurt, hřiště na odbíjenou
sportovní hřiště TJ Sokol Telnice: zde se uvažuje výstavba sportovní haly
hřiště v areálu Orlovny
Hasičská zbrojnice: v centru obce
Kostel, hřbitov, fara, Kardis s.r.o. : v obci Kostel sv. Jana Křtitele, hřbitov,fara, Kardis s.r.o.– karmelitánská distribuce
Služby a drobná výroba:
hřbitov
prodej a servis zem. techniky Kaber
BČS Bentel s.r.o.
česká umělecká kovárna
dřevoobráběcí stroje a nástroje Carlo s.r.o.
okrasné dřeviny
kadeřnictví Katka
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 38
hasiči + plynoslužba
stolařství
pokrývačství
mandlovna, čistírna, sběrna prádla
autoservis Husák
ČSAD
autoopravna
NÁVRH:
V návrhovém období se nepočítá s výrazným posílením aktivit obchodu, služeb, občerstvení a řemesel
z hlediska potřeb trvale žijících obyvatel a turistů. Rozvoj občanské vybavenosti bude v budoucnu svázán s
rozvojem podnikatelské činnosti v obci. Územní plán proto pouze stanovuje limity pro využití území. V
daném případě je možná např. výstavba objektů obchodu a služeb téměř v celém zastavěném území sídla,
včetně rekonstrukcí částí nebo celých rodinných domů pro tyto účely, doporučujeme však koncentrovat občanskou vybavenost do centra obce, především z důvodů příznivých docházkových vzdáleností.
Na severozápadním okraji Telnice navrhujeme výstavbu sportovně-rekreačního areálu spojeného i
s koupáním v navrženém rybníku. V nádražní čtvrti je navrženo vybudování dětského hřiště pro míčové
hry. V této souvislosti ale je třeba upozornit na záměr obce Sokolnice vybudovat rozsáhlý sportovní areál
v blízkosti nádražní čtvrti, v přijatelné docházkové vzdálenosti. Doporučujeme proto oba záměry koordinovat.
Na území obce je navrženo několik dětských hřišť pro nejmenší děti.
Na jihovýchodním okraji obce je na svažité extenzivní zahradě navržena výsadba lesa. Předpokládá se i
možnost využití navrženého lesa k rekreaci dětí a mládeže (robinzonádní hřiště apod.).
V územním plánu navrhujeme rovněž postupné přemístění hřbitova do vzdálenější polohy od obce.
Důvodem je nevyhovující ochranné pásmo hřbitova, které zasahuje základní školu, přilehlé rodinné domy a
areál Orlovny. V první fázi předpokládáme rozšíření hřbitova severním směrem a postupné uzavírání hrobů
v přední části hřbitova. Ve směru od kostela tak bude vznikat park, hřbitov bude odsouván do vzdálenější
polohy.
8.3.
8.3.1.
ZEMĚDĚLSKÁ A PRŮMYSLOVÁ VÝROBA
Zemědělská velkovýroba
V katastrálním území obce hospodaří Zemědělské družstvo Sokolnice, středisko Telnice. Družstvo
působí rovněž v katastrálních územích dalších 7 obcí.
Předmět činnosti: rostlinná a živočišná výroba.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 39
V katastrálním území Telnice obhospodařuje družstvo 273 ha půdy. Jedná se výhradně o ornou půdu. Pěstuje se převážně obilí, v malém rozsahu i jeteliny.
Družstvo zaměstnává 15 zaměstnanců.
Na jižním okraji obce je umístěna farma Zemědělského družstva Sokolnice. V areálu farmy se nachází:
- stáj pro prasnice 80 ks
- kravín 95 ks
- odchovna mladého dobytka 160 ks
- kravín 15 ks (salaš)
- skleník, sklady, dílny
V současné době je kapacita objektů pro živočišnou výrobu využita jen částečně. V budoucnu se nevylučuje naplnění objektů na plný stav.
V roce 1992 bylo vyhlášeno OP ZD (168 m z emisního středu). Pásmo nezasahuje žádné objekty hygienické ochrany.
ZD Sokolnice, farma Telnice - technická infrastruktura:
Elektřina je odebírána z vlastní trafostanice 100 kVA, tento stav vyhovuje (odběr C)
Plyn – je zájem o napojení, je dotažen ke středisku
Voda – vlastní zdroj (studna v areálu, vyhovuje), v budoucnu zájem o napojení na veřejný
zdroj (VOV)
Odpady ze stájí jsou vyváženy na pole
Rozvojové záměry: žádné
Na okraji katastrálního území na hranici s katastrem Měnín leží farma Měnín VKK a VKT. Na farmě v současné době hospodaří soukromě hospodařící rolník Miloslav Navrátil.
Majitel Soukromé farmy Navrátil požádal o rekonstrukci Farmy Měnín na 7300 ks prasat na hluboké
podestýlce. Byla zpracována dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA). Ještě před ukončením řízení majitel však bez ohledu na jeho výsledek a bez stavebního povolení 3 roky uvedený chov prasat v areálu provozoval. Obyvatelé a orgány samosprávy Měnína, Telnice a Otmarova s realizací záměru
nesouhlasili a poukazují na nadměrné pachové zatížení obcí ze strany stávajícího chovu. Na základě výsledku projednání EIA vydal OkÚ Brno-venkov k záměru negativní stanovisko.
V územním plánu Telnice je uvažováno využití farmy pro živočišnou výrobu a stanoveny maximální
pásma hygienické ochrany tak, aby nezasáhla obytné území Telnice.
8.3.2.
Zemědělská malovýroba, soukromá zemědělská hospodářství
V katastru obce Telnice působí několik samostatně hospodařících rolníků, z nichž žádný neobhospodařuje více než 10 ha půdy. Tito rolníci se zaměřují na rostlinnou výrobu, pěstování zeleniny.
8.3.3.
Průmyslová výroba, drobná výroba, výrobní služby
V současné době není v obci žádná významnější průmyslová výroba. Podle registru ekonomických
subjektů prakticky jediným výrobním podnikem je firma IGL, s.r.o.,zabývající se výrobu nástrojů a nářadí
a zaměstnávající přibližně 15 osob.Větším, avšak nevýrobním podnikem v obci je ČSAD Telnice, a.s. Tato
společnost se zabývá nákladní autodopravou a opravárenskou činností a je zde zaměstnáno přes 100 osob.
Autodopravou se rovněž zabývá „živnostník“ Jan Jenit.
Po levé straně silnice na Hodonín je umístěna Česká umělecká kovárna, na protější straně silnice pak
společnost Carlo SCM, s.r.o., vyrábějící dřevoobráběcí stroje, nástroje, nářadí.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 40
Dalším z drobnějších podnikatelů je František Hostěradský, vyrábějící radiové a televizní zařízení
(vysílače). Výčet malých firem působících v Telnici uzavírá firma BENTEL, s.r.o. (maloobchod se smíšeným zbožím, čerpací stanice), a pohostinství Rudolfa Laštůvky.
Výhledové podnikatelské aktivity charakteru řemeslné výroby a služeb, ale i méně rozsáhlé průmyslové výroby je možno umisťovat na rozvojové plochy na jižním okraji Telnice a u železnice (vedle autoservisu Husák).
Nerušící provozovny a řemeslné provozovny bez negativního ovlivnění okolí (specifikace viz Regulativy) je možno vyjímečně, z podmínky kladného stanoviska hygienické služby, umisťovat i v obytné zóně, popř. v rekonstruovaných rodinných domech.
8.4.
VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ A ZELEŇ
Obec leží v zemědělské krajině. Územní plán doporučuje rozšíření ploch krajinné zeleně a propojení
vnitrosídelní a krajinné zeleně. K tomu budou sloužit jednak navrhovaná stromořadí a další interakční prvky uvažované především kolem cest, jednak navrhovaný územní systém ekologické stability (viz kapitola
Charakteristika_ÚSES).
I v samotné obci je nedostatek zeleně. Realizací územního systému ekologické stability dojde i zde
ke zlepšení. Přínosem bude zejména ozelenění břehů Říčky. Vedle toho je v územním plánu navrženo založení několika parků v samotné obci a na jejím okraji. Koncepce zeleně byla navržena tak, aby krajinná a
sídlení zeleň tvořila ucelenou navzájem provázanou organickou soustavu.
Důraz nutno klást na použití původních domácích druhů dřevin. Vhodnými dřevinami jsou listnaté
stromy a keře, lesní i okrasné. Doporučujeme nepoužívat stromy jehličnaté, které nepůsobí v intravilánu
venkovských sídel příliš estetickým dojmem, stejně jako exotické dřeviny (s barevným olistěním apod.).
Zásadně nevysazovat stromy s nepříznivými účinky na alergiky (topoly, břízy).
9. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ, ZÁTOPOVÁ ÚZEMÍ
9.1.
OCHRANNÁ PÁSMA A PÁSMA HYGIENICKÉ OCHRANY
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 41
9.1.1.
Ochranná pásma vyplývající ze zákona
A) ochranná pásma elektrických vedení
Ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná do 31.12.1994 upravuje vládní nařízení č.80/1957
• ochranné pásmo venkovního vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení
ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí:
1. u venkovního vedení velmi vysokého napětí od krajního vodiče vedení na každou stranu:
od 60 kV do 110 kV včetně – 15 m
110-220 kV včetně
- 20 m
220-380 kV
- 25 m
2. u venkovního vedení vysokého napětí od krajního vodiče na každou stranu – 10 m
3. u trafostanic VN/NN
- 10 m
4. u kabelových vedení všech druhů napětí (včetně ovládacích, signálních a sdělovacích) od krajního kabelu na každou stranu – 1 m
5. - OP venkovních vedení NN se nestanovuje
• ochranné pásmo stanic je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 30 m kolmo na oplocenou nebo obezděnou hranici objektu stanice.
Ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná od 1.1.1995 do 31.12.2000 dle zákona 222/1994
Sb.
• ochranné pásmo venkovního vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na každou
stranu
1. u napětí od 1 kV do 35 kV včetně 7 m (dtto trafostanice VN/NN)
2. OP velmi vysokého napětí 35-110 kV včetně
12 m
110-220 kV včetně
15 m
220-400 kV včetně
20 m
nad 400 kV
30 m
3. - OP venkovních vedení NN se nestanovuje
Ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná od 1.1.2001 dle zákona č. 458/2000 Sb
ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po
obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče
vedení na obě jeho strany
1. u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně a) pro vodiče bez izolace 7 m
b) pro vodiče s izolací základní 2 m
c) pro závěsná kabelová vedení 1 m
2. u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně 12 m
3. OP venkovních vedení NN se nestanovuje
4. u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence činí Op 1 m
• ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do 110 kV včetně a vedení řídící, měřící a
zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu, nad 110 kV činí 3 m po obou stranách krajního kabelu
• ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti
1. u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách 20 m od
oplocení nebo od vnějšího líce obvodového zdiva.
2. u stožárových elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než
52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m
3. u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší
než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m
4. u vestavěných elektrických stanic 1 m od obestavění
•
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 42
B) Ochranná pásma produktovodů a plynovodů
B1) Ochranná pásma plynovodů jsou dle zákona č. 222/1994 Sb.vymezena ve vodorovné vzdálenosti měřené po obou stranách kolmo na plynovod nebo plynovodní přípojku. Jejich šíře činí na každou stranu:
u plynovodů a přípojek do průměru 200 mm včetně
4m
u plynovodů a přípojek 200-500 mm
8m
u plynovodů a přípojek nad 500 mm
12m
u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a přípojek, jimiž se rozvádějí plyny v zastavěném území
obce
1m
u technologických objektů
4m
ve zvl. případech (v blízkosti těžebních objektů, vodních děl) může ministerstvo stanovit rozsah
OP až na 200 m
Stavební činnost a úpravy terénu v ochranném pásmu lze provádět pouze s předchozím písemným souhlasem provozovatele příslušného plynárenského zařízení.
C) Ochranná pásma vodovodů jsou dle ČSN 2 m od okraje potrubí
D) Ochranná pásma kanalizace jsou dle ČSN 3 m od okraje potrubí
E) Ochranná pásma silnic
Silniční ochranná pásma se zřizují podle zákona o pozemních komunikacích ze dne 23.1.1997 při všech
dálnicích, silnicích a místních komunikacích I. a II. třídy mimo území zastavěná nebo k souvislému zastavění určená. Hranice silničních ochranných pásem je určena svislými plochami vedenými po obou stranách
komunikace ve vzdálenosti:
od osy vozovky silnic II. a III. třídy (viz výkres)
15 m
V silničních ochranných pásmech lze jen na základě povolení silničního správního úřadu a za podmínek v
povolení uvedených:
• provádět stavby, které vyžadují povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu
• provádět terénní úpravy.
Povolení se nevyžaduje pro stavby čekáren linkové osobní dopravy, telekomunikačních a energetických
vedení a pro stavby související s úpravou odtokových poměrů.
V silničních ochranných pásmech lze povolit zřizování a provozování reklamních poutačů, propagačních a
jiných zařízení, světelných zdrojů, barevných ploch jen pokud nemohou být zaměněny s dopravními značkami nebo dopravními zařízeními nebo pokud nemohou oslnit uživatele komunikace. Povolení vydává příslušný silniční správní úřad.
V silničním ochranném pásmu na vnitřní straně oblouku silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy o poloměru 500 m a menším a v rozhledových trojúhelnících prostorů úrovňových křižovatek těchto pozemních
komunikací se nesmí zřizovat a provozovat jakékoliv objekty, vysazovat stromy nebo vysoké keře a pěstovat takové kultury, které by svým vzrůstem rušily rozhled potřebný pro bezpečnost silničního provozu. Tato podmínka neplatí pro lesní porosty.
Rozhledové trojúhelníky křižovatek mimo zastavěné území obce: strany rozhledových trojúhelníků se
stanovují 100 na silnici hlavní a 55 m na silnici označené jako vedlejší. V zastavěném území obce závisí
velikost rozhledových trojúhelníků na návrhové rychlosti. Rozhledové trojúhelníky jsou zakresleny ve výkrese dopravy.
F) Ochranná pásma železnic činí dle zákona 60 m od osy krajní koleje, železnice prochází severní částí katastru Telnice.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 43
G) Ochranná pásma podzemních dálkových kabelů jsou 2 m po celé délce kabelové trasy. Hloubka OP
je 3 m a rovněž do výšky činí 3 m (měřeno od úrovně půdy). V OP je zakázáno zřizovat stavby, skládky
materiálu a provozovat činnosti, které by mohly znesnadnit přístup ke kabelům nebo hrozit plynulost a
bezpečnost jejich provozu. Dále je zakázáno provádět bez souhlasu zodpovědné organizace zemní práce
(výkopy, sondy).
H) Manipulační pásma vodních toků: podle § 49 zákona o vodách a o změně některých zákonů č.
254/2001 Sb. mohou správci vodních toků při výkonu správy vodního toku užívat pozemků sousedících s
korytem vodního u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry.
I) Ochranná pásma lesů činí dle zákona č. 289/95 Sb. 50 m od okraje lesní parcely.
9.1.2.
Ochranná pásma
A) Ochranná pásma vodních zdrojů:
Hlavní zdroj vody, využívaný pro Telnici, se nachází mimo katastrální území této obce (jedná se o VOV).
Obcí rovněž neprotéká žádný vodárenský vodní tok.
Na jihozápadním okraji katastrálního území Telnice byla vyhlášena ochranná pásma vodních zdrojů (studní) STS Měnín. Jsou zakreslena ve výkresové části územního plánu.
B) OP čistírny odpadních vod má poloměr 100 metrů. Nedotýká se stávající ani navrhované zástavby.
C) OP hřbitova činí podle zákona o pohřebnictví 100 m.
D) OP chovů zvířat:
1. farma Zemědělského družstva Sokolnice, středisko Telnice, jihozápadně obce.
V areálu farmy se nachází:
- kravín 95 ks
- odchovna mladého dobytka 160 ks
- kravín 15 ks (salaš)
V roce 1992 bylo rozhodnutím stavebního úřadu OÚ Sokolnice č.j. 679/92-SÚ vyhlášeno OP o poloměru 168 m z emisního středu. Středisko živočišné výroby je umístěno v dostatečné vzdálenosti od zastavěného území sídla. Ochranné pásmo nezasahuje při současném stavu chovu žádný objekt hygienické
ochrany. Existuje navíc rezerva umožňující další územní rozvoj a případné rozšíření chovu.
Územní plán připouští rozšíření tohoto OP na cca 260 m, přičemž ještě nedochází k zasažení žádných objektů hygienické ochrany.
2. Farma Navrátil Měnín: leží na okraji katastrálního území na hranici s katastrem Měnín. Jedná se o velkokapacitní kravín a velkokapacitní teletník. Na farmě v současné době hospodaří soukromě hospodařící rolník Miloslav Navrátil, který zde bez stavebního povolení již 3 roky provozuje chov prasat.
Majitel Soukromé farmy Navrátil požádal o rekonstrukci Farmy Měnín na 7300 ks prasat na hluboké
podestýlce. Byla zpracována dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA).
V následném správním řízení bylo vydáno nesouhlasné stanovisko s tímto záměrem. Rozsah chovu
bude proto nutno volit tak, aby ochranné pásmo odpovídalo maximálně přípustným OP stanoveným
v územních plánech obcí Měnín a Telnice.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 44
E) OP a stavební uzávěra kolem Šrotiště Gebeshuber Sokolnice: rozhodnutím OÚ Sokolnice, stavebního
úřadu ze dne 18.5.1999 č.j. 289/97-SÚ bylo vyhlášeno OP Šrotiště Gebeshuber Sokolnice. OP je zakresleno ve výkresové části ÚPO.
F) OP (náletové kužely) letiště Tuřany: do katastrálního území Telnice zasahuje OP letiště Brno-Tuřany.
Je zakresleno ve výkresové části dokumentace. Z ochranného pásma vyplývá výškové omezení pro
nadzemní stavby – jejich výška nesmí přesahovat 374 m nadmořské výšky. Uvedenou podmínku není problémem splnit, neboť nadmořská výška terénu v k.ú. Telnice se pohybuje kolem 200 m n.m.
G) OP zařízení armády: zasahuje do západní části katastrálního území Telnice.
H) Katastrálním územím procházejí RR spoj Kozí Horka-Babí Lom, který je zakreslen ve výkresech.
Podle vyjádření společnosti CEZTel, a.s. je spodní hrana vertikálního OP RR spoje u obce ve výšce
cca 350 m n.m, tedy cca 150 m nad terénem.
9.2.
ZÁTOPOVÁ ÚZEMÍ
Dle sdělení Povodí Moravy a.s. v Brně bylo pro řeku Říčku stanoveno vodohospodářským orgánem Okresního úřadu Brno-venkov v červnu 1993 zátopové území na průtok Q100, rozhodnutím č.j.
ŽP/3516/93Tr.
Koryto Říčky bylo upraveno v severní části řešeného území na Q=26 m3/s, v úseku procházejícím
obcí Telnice a v jižní části řešeného území na Q100=35 m3/s.
Podle studie „Zátopové území Říčky, km 0,00-31,00“ vypracované Povodím Moravy, a.s., v roce
1991 bylo odborným odhadem stanoveny rozsahy předpokládaných rozlivů Říčky. V katastrálním území
Telnice se jedná o 2 rozlivy mimo zastavěné území, a to severně a jižně obce. Samotná obec by záplavami
neměla být ohrožena.
Obec nemá vypracován povodňový plán. Po regulaci Říčky (tj. cca od roku 1975) již k záplavám nedošlo a obec se jimi necítí být ohrožena.
9.3.
OSTATNÍ LIMITY
Území archeologického zájmu
Telnice je stará slovanská osada, patří k nejstarším na Moravě, leží v sídelním prostoru obydleném
již před mnoha staletími. První písemné zprávy o Telnici jsou z roku 1239 a 1244.
Část k.ú. Telnice ležící východně od silnice II/380 leží v památkové zóně Bitvy tří císařů, kde je nutno věnovat zvýšenou pozornost při tvorbě regulativů pro funkční využití území. Je nutné regulovat důsledně zejména výškovou hladinu nově navrhované zástavby se stanovením požadavků na doplňkovou zeleň
při důsledném dodržení skladby původních dřevin.
Vzhledem k velkému množství archeologických nálezů a předpokladu existence dalších pozůstatků
historického osídlení je třeba celé katastrální území Telnice považovat za území archeologického zájmu.
Z tohoto faktu vyplývá povinnost stavebníka již v době přípravy stavby oznámit stavební záměr Archeologickému ústavu AV ČR v Brně a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Obdobně se postupuje, má-li se na daném území provádět jiná činnost,
kterou by mohlo být ohroženo provádění archeologických výzkumů (§ 22, odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb. O
státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů).
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 45
Významné krajinné prvky
Referát životního prostředí okresního úřadu Brno-venkov registruje v katastrálním území Telnice tyto významné krajinné prvky:
• Nad loučkami
• Před mlýnem
• Merecký
• Plaňavy
Významné krajinné prvky jsou ze zákona chráněny před poškozováním a ničením. Lze je využívat
pouze tak , aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jeho ekologickostabilizační funkce. Ten kdo takové zásahy zamýšlí, si musí opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Dle ustanovení § 3 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny jsou významnými
krajinnými prvky i všechny lesy, vodní toky a rybníky, jezera a údolní nivy. Významné krajinné prvky jsou
chráněny před poškozováním a ničením dle § 4 odst. (2) citovaného zákona.
Ze zákona (§3 písm. b) dále vyplývá, že významnými krajinnými prvky jsou všechny lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy.
Památkově chráněné objekty
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Farní kostel sv.Jana Křtitele s areálem, poř.číslo 1012
Kaple s branou, poř. č 1013
Kříž z roku 1830, poř. č 1014
Socha sv. Jana Nepomuckého, poř. č 1015
Boží muka, poř. č 1016
Boží muka u Sokolnic, poř. č 1017
Boží muka, poř. č 1018
Hraniční kámen, poř. č 1019
10. DOPRAVA, TECHNICKÁ VYBAVENOST, ODPADY
10.1. DOPRAVA
10.1.1.
Doprava motorová, silniční síť, účelové komunikace
Katastrálním územím obce procházejí tyto silnice :
•
•
II/380
II/418
•
III/4184
PROJEKT, s.r.o.
Brno – Hodonín
Sokolnice – Otnice – Krumvíř (prochází východním okrajem katastrálního
území)
Telnice – Sokolnice
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 46
•
•
III/4185
III/41610
Sokolnice – příjezdná k osobnímu nádraží
Telnice – Otmarov – Rajhradice
Silnice II. i III. třídy jsou stabilizovány, předpokládá se odstranění dopravních závad.
Úpravy silničních úseků mimo zastavěné území obce budou prováděny dle ČSN 736101 ”Projektování silnic a dálnic” v kategoriích:
II/380 S 9,5/80
II/418 S 7,5/60
sil. III.tř..
S 7,5/50 ( 60 )
V rámci širších vztahů je respektována vyhledávací studii silnice I/51 (nyní II/380) v úseku Rajhrad – Blučina – Moutnice – Borkovany (zpracována 04/94 – Dopravoprojekt, ing. Ficner).
Na silnici II/380 a na silnici III/41610 je v obci několik dopravních závad, nepřehledných křižovatek s místními komunikacemi. Za účelem odstranění těchto dopravních závad je v územním plánu navrženo
osazení dopravních značek „Stůj, dej přednost v jízdě“.
Za významné považujeme ponechání všech stávajících komunikací v krajině. Mají funkce nejen jako
zemědělské účelové komunikace popřípadě lesní komunikace, ale mají i význam pro turistiku a cykloturistiku. Z důvodu zabezpečení lepší obslužnosti zemědělských pozemků navrhujeme zejména v západní části
katastru Telnice zřízení nebo obnovu polních cest.
10.1.2.
Objekty dopravní vybavenosti
V katastru obce u silnice II/380 leží v současné době čerpací stanice pohonných hmot.
V blízkosti nádraží je umístěn autoservis Husák a areál ČSAD Telnice, a.s..
Žádné další objekty dopravní vybavenosti nenavrhujeme.
10.1.3.
Veřejná doprava, zastávky hromadné dopravy
Doprava je v obci zajišťována dopravou autobusovou a železniční. Autobusová doprava je představována linkou (uvádíme počet spojů ve všední den / o víkendu, stav v létě 2000):
• 720 140 Brno-Kobylí
11/0
• 720 145 Brno-Krumvíř
14/5
• 720 148 Brno-Otmarov
10/0
• 730 650 Brno-Těšany
10/0
• 750 350 Brno-Hodonín
1/1 (ostatní spoje této linky v Telnici nestaví)
• 740 415 Klobouky-Brno
16/5
V nádražní čtvrti je doprava zajišťována těmito linkami:
• 720 130 Brno-Sokolnice-Násedlovice
9/4
• 740 147 Brno-Velké Hostěrádky
Zastávky autobusů jsou umístěny při silnici II/418 v centru obce a v nádražní čtvrti u areálu ČSAO.
U autobusových zastávek jsou kryté čekárny.
Doporučujeme umožnit zastavování všech spojů linky 750 350 na znamení. Jinak je autobusová doprava vyhovující.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 47
10.1.4.
Místní komunikace, obytné ulice
Úpravy silnic a komunikací v zastavěném a k zastavění určeném území budou upravovány
v odpovídajících kategoriích a funkčních třídách dle zásad ČSN 736110 ”Projektování místních komunikací”.
Dopravní osu místních komunikací tvoří stávající státní silnice II. a III. třídy. Silnice II. třídy zařazujeme v jejich průchodech obcí dle ČSN 73 6110 do funkční třídy B2 (MS 9/50), tj. sběrná komunikace bez
odstavných pruhů.
Silnice III. třídy jsou v průchodu obcí zařazeny do funkční třídy B2 (MS 9/50), tj. sběrné komunikace bez odstavných pruhů, pouze silnici III/41610 zařazujeme do třídy C2 (MO 8/40), neboť slouží bezprostřední obsluze domů a nemá sběrný charakter.
Do funkční třídy C3 (MO 8/40) obslužné komunikace bez odstavných pruhů jsou zařazeny komunikace v širokých uličních prostorech.
Většina stávajících obslužných komunikací však nesplňuje, co se týče šířky těles, požadavky ČSN
73 6110 na obousměrné dvoupruhové obslužné komunikace a uliční profily většinou ani neumožňují jejich
rozšíření. Zařazujeme je proto do komunikací charakteru dopravně zklidněné komunikace třídy D1, a to:
D1 6,5/30
…
umožňuje míjení i dvou nákladních automobilů
D1 5,5/30
…
umožňuje míjení i dvou nákladních automobilů
D1 4,75/20
…
umožňuje těsné vyhnutí osobního a nákladního automobilu
Všechny místní komunikace budou zpevněny.
Smyslem dopravně zklidněných komunikací (obytných ulic) je dopravní zklidnění ulice (která má
dopravní význam jen v místním měřítku) a vytvoření podmínek pro zkvalitnění životního prostředí.
Obytné ulice (dopravně zklidněné komunikace) se již řadu let hojně užívají v Holandsku, Belgii,
Švédsku, Finsku, SRN, Francii a dalších zemích. Jsou založeny na principu zvýhodnění pěší dopravy, rekreačních a obytných funkcí na úkor dopravy motorové. V obytné ulici smějí chodci užívat silnici v celé
její šířce (chodníky pro pěší se pak nezřizují), je na ní povolena hra dětí. Do obytné ulice je povolen vjezd
všech vozidel, jejichž celková hmotnost nepřesahuje 6000 kg. Maximální rychlost je omezena na 20
km/hod., přičemž řidiči musí dbát zvýšené ohleduplnosti vůči chodcům, které nesmí ohrozit. Chodci naopak nesmí svévolně znemožňovat jízdu vozidel.
Snížení rychlosti vozidel na 20 km/hod. je dosahováno nejen dopravní značkou, ale i fyzickými
stavebními prvky (viz obr. na následující straně):
A - zpomalovací prahy
B - malou šířkou komunikace (4.00-5.00 m)
C - směrovým vedením komunikace, osami křižovatek, řešením dopravy v klidu
D - umístění stromů, kamenných patníků, veřejného osvětlení apod.
Z estetických důvodů navrhujeme všechny obytné ulice s povrchem z barevné betonové dlažby,
event. s krajnicemi ze zatravňovacích dlaždic.
10.1.5.
Doprava v klidu (odstavná stání)
K odstavování vozidel obyvatel slouží garáže v rodinných domech nebo volně stojící garáže, vyjímečně auta parkují i na ulicích před domem..
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 48
Posouzení potřeb ploch pro odstavné a parkovací plochy a garáže je řešen pro výhledový stupeň
automobilizace 1:3.5 dle dle ČSN 736110 a upraven podle místních podmínek (poloha vůči bydlišti, význam zařízení - místní, nadmístní apod.).
Výhledová potřeba odstavných stání v intravilánu Telnice je následující:
1330 ob.
No = Oo * Ka =
------------ * 1.0 = 380 míst
3.5
N
..... celkový počet odstavných stání
Oo
..... základní počet stání
Ka
..... součinitel odpovídající stupni automobilizace
Rostoucí nároky na krytá stání je třeba řešit dostavbou individuálních garáží u starých rodinných
domků, u nových se předpokládá 100 % odstavení v objektu domku.
TAB. Přehled výhledových potřeb parkovacích stání v intravilánu sídla
Druh zařízení
Základní potřeba
Krátkodobých Dlouhodobých
Upravená potřeba
Krátkodobých Dlouhodobých
Kostel
25
0
10
0
Hřbitov
7
0
7
0
ZŠ
1
2
1
2
Orlovna
40
2
40
2
MŠ
1
1
1
1
hotel Santon
5
11
5
11
pohostinství
u Laštůvků
9
4
4
1
Smíšení zboží
3
1
3
1
Obecní úřad
Telnice
2
0
2
0
vinárna
Šatlava
8
4
2
1
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
Umístění
víceúčelové parkoviště u Orlovny
(20 míst)
(20 míst)
(20 míst)
(20 míst), parkoviště u nákupního
střediska (8 míst),
stání podél komunikací
(20 míst)
nutno řešit na pozemku hotelu
parkoviště u nákupního střediska
(8 míst)
(8 míst)
(8 míst)
(8 míst) a podél
ulice Růžové
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 49
Sokol
15
3
10
1
Drogerie
1
1
1
0
zahradnictví
2
1
1
1
Okrasné dřeviny (školka)
8
3
5
2
0
3
1
3
2
4
1
3
8
4
6
2
2
8
2
8
0
2
2
2
0
2
2
2
0
1
1
1
nádraží ČD
Sokolnice
0
2
4
2
Smíšené
zboží
1
1
1
0
potraviny
Večerka
1
1
1
0
stolařství
1
1
1
0
ČSAD
drobné objekty obchodů a
služeb
(rozptyl)
0
15
3
15
13
5
13
5
ZD Sokolnice, středisko
Telnice
Kaber-prodej
zem.techniky
Bentel
Carlo
Česká umělecká kovárna
Autoservis
Husák
autoopravna
navrhované podélné stání na Brněnské – odstavný pruh (11 míst)
podélná stání na
ulici V dědině
ulici V dědině
stání podél obslužné komunikace a v areálu
školky
parkoviště
v areálu (4 místa)
v areálu firmy
v areálu firmy
v areálu firmy (10
míst)
v areálu firmy
v areálu firmy
v areálu firmy
parkoviště před
nádražím
(10
míst)
parkoviště před
nádražím
(10
míst)
parkoviště před
nádražím
(10
míst)
ulici Na vilách
v areálu firmy
podél obslužných
komunikací
Základní potřeba: pro automobilizaci 1:3.5
Upravená potřeba: vynásobení základní potřeby koeficienty
kv ....součinitel velikosti sídla(0,4)
kp ... součinitel vlivu polohy (obytná zóna 0.6)
popř. dále upravená podle konkrétních místních podmínek
Počty míst na jednotlivých parkovištích jsou uvedeny ve výkresech. Kapacita nevyhovuje budoucím potřebám, navrhujeme vybudování dalšího parkoviště u Sokolovny, rovněž u všech živnostenských objektů je nutno řešit parkování (na vlastních pozemcích).
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 50
Stávající parkoviště v centru obce u Orlovny a u nákupního střediska považujeme za víceúčelové –
vzhledem k odlišnému časovému využití poslouží více objektům občanské vybavenosti.
10.1.6.
Železniční doprava
Severní částí katastrálního území Telnice prochází železniční trať č.300 Brno-Přerov. V nádražní
čtvrti je na železnici umístěna zastávka Sokolnice. Železnice je územně stabilizována.
České dráhy požadovaly respektovat ochranné pásmo dráhy 60 m od osy koleje - akceptováno.
10.1.7.
Cyklistická a pěší doprava
Obcí neprochází žádné značené turistické trasy. V územním plánu navrhujeme turistickou trasu
v souběhu se stávající cyklistickou trasou vedenou podél Říčky.
Řešeným územím prochází 3 cyklistické trasy:
• Otmarov-Telnice-Sokolnice (červená č. 473)
• Měnín-Telnice (zelená č. 5063)
• Telnice-Žatčany-Nesvačilka (oranžová č. 5064)
Tyto cyklistické stezky jsou vedeny po zpevněných i nezpevněných účelových komunikacích. Některé nezpevněné komunikace doporučujeme zpevnit.
10.1.8.
Ochranná pásma silnic, požadavky civilní obrany
Silniční ochranná pásma se zřizují při všech dálnicích, silnicích a místních komunikacích I. a II. třídy
mimo území zastavěná nebo k souvislému zastavění určená.
Podrobněji viz kapitola LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ, ZÁTOPOVÁ ÚZEMÍ.
Podle směrnic pro technická opatření civilní obrany musí dopravní síť ve městech (a vesnicích) zaručovat nezavalitelnost tras pro průjezd hlavními směry, popřípadě po obvodě města.
Tato problematika je řešena v kapitole NÁVRH ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ CIVILNÍ OCHRANY.
10.1.9.
Hluk ze silniční dopravy
V zastavěném území obcí je nutno respektovat požadavky Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., jež stanovují nejvyšší přípustné hodnoty hluku ve stavbách výrobních, ve stavbách pro bydlení a ve stavbách občanské vybavenosti a ve venkovním prostoru.
Hodnoty hluku ve venkovním prostoru se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku ALAeq,T .
V denní době (07-21 hod) se stanoví pro osm nejhlučnějších hodin, v noční době (21-07 hod) pro nejhlučnější hodinu. Pro hluk z dopravy na veřejných komunikacích a pro hluk z leteckého provozu se stanoví pro
celou denní a noční dobu. Pro účely územního plánování se vyjadřuje 24hodinovou dlouhodobou ekvivalentní hladinou L dvn a noční dlouhodobou ekvivalentní hladinou Ln.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 51
Nejvyšší přípustné dlouhodobé ekvivalentní hladiny L dvn a Ln se číselně rovnají nejvyšším přípustným ekvivalentním hladinám akustického tlaku LAeq,T.
Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru (s výjimkou
hluku z leteckého provozu) se stanoví součtem:
• základní hladiny hluku LAeq,T = 50 dB
• a korekcí pro denní a noční dobu, které činí:
•
a) denní doba
o nemocnice (objekty)
0 dB
o stavby pro bydlení, nemocnice – území, lázně, školy
základní korekce
+ 5 dB
korekce pro hluk z provozoven (továrny, dílny, prádelny, stravovací a kulturní zařízení)
- 5 dB
v okolí hlavních komunikací a v ochranném pásmu drah se použije další korekce
+ 5 dB
v případě hluku z dopravy způsobeného „starou zátěží“ z pozemní dopravy je
možné použít další korekci + 12 dB
o
výrobní zóny bez bydlení
+ 20 dB
b) noční doba: stejné korekce jako ad a) a dále
o pro hluk ze železnice použije další korekce
- 5 dB
o u ostatních zdrojů hluku se pro noční dobu použije korekce - 10 dB
Obcí Telnice prochází silnice II. třídy č. 380 Brno-Hodonín. Na této silnici je umístěno sčítací stanoviště intenzity dopravy č. 6-2360.
Při výpočtu hluku z dopravy se vychází z předpokladu, že dopravní zátěž je konstantní pro celý
úsek silnice v zastavěném území sídla.
Podle výše uvedených hygienických předpisů uvažujeme k základní hladině hluku LAeq,T = 50 dB
použití následujících korekcí:
• základní hladina hluku LAeq,T = 50 dB
• korekce pro denní a noční dobu, které činí:
a) denní doba (dB)
základní korekce pro stavby pro bydlení
+5 dB
v okolí hlavních komunikací a v OP drah
+5 dB
korekce celkem
+10 dB
přípustná hodnota hluku v denní době CELKEM
60 dB
Poznámka: pro hluk z dopravy způsobený starou zátěží by bylo možné použít ještě korekci + 12 dB
b) noční doba: ostatní zdroje hluku (dB)
+5 dB
korekce pro noční dobu
- 10 dB
+5 dB
korekce celkem
+0 dB
přípustná hodnota hluku v noční době CELKEM
50 dB
Poznámka: pro hluk z dopravy způsobený starou zátěží by bylo možné použít ještě korekci + 12 dB
Posouzení hluku z dopravy na silnici II/380:
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 52
Číslo státní silnice:
Sčítací stanoviště:
II/380
6-2360 Telnice
Stav
- těžká vozidla
- osobní automobily
- motocykly
CELKEM vozidel
910
2856
28
3794
S=
návrh k r. 2010
výhled k r. 2020
1356
1565
4255
4912
42
48
5653
6526
(koef. 1,49 sil. II.tř.) (koef. 1,72 sil. II.tř.)
Výpočet hladiny hluku:
a) denní doba (06-22 hod.):
- průměrná denní intenzita dopravy Sd
5426,94
- průměrná denní hodinová intenzita nd
339,18
- procentuelní podíl nákl.automobilů a autobusů (%)
To=
23,99
- poměr procent.podílů nákl.automobilů k osob. automobilům Nn=xNd; x=
0,5000
- průměrná denní intenzita osobních automobilů
4099 Hodinová intenzita (nOAd)=
256,169
- průměrná denní intenzita nákladních automobilů
1328 Hodinová intenzita (nNAd)=
83,014
- nejvyšší dovolená rychlost na komunikaci
50,00
- výpočtová rychlost vd
45 km/hod
- funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku osob.vozidel na rychlosti (FvoA)
0,00075451
- funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku nákl.vozidel na rychlosti (FvNA)
0,00223607
- hladina akust.tlaku A osobních vozidel k návrhovému období územního plánu (LoA)
74,1
- hladina akust.tlaku A nákladních vozidel k návrhovému období územního plánu (LnA)
80,2
F1 =
24405499,18 (F1=noAd x FvoA x 10exp LoA/10 + nNAd x FvNA x 10exp LNA/10)
- faktory
F2 = dle tabulky
1,21 (pro sklon 3-4%)
F3 = dle tabulky
1 (1-živičný povrch, 1,2-cementový kryt,
2,0-drobná dlažba, 4,0-hrubá dlažba)
x = F1*F2*F3
29530654,00
y = 10log x -10,1 =
64,60 dB (A)
Izofona 60 dB(A) je při pohltivém terénu a zanedbání vlivu přilehlé zástavby v následující vzdálenosti
od osy komunikace:
potřebný útlum na 60 dB(A): U=
4,60
10 umocněno U/8,78
3,34
pro výšku H =
2m
Vzdálenost izofony 60 dB(A) d =
17,36 m
a) noční doba (22-06 hod.):
- průměrná noční intenzita dopravy Sn
- průměrná noční hodinová intenzita nn
- průměrná noční intenzita osobních automobilů
198,45
- průměrná noční intenzita nákladních automobilů F40
27,67
- výpočtová rychlost vn
50 km/hod.
- funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku osob.vozidel na rychlosti (FvoA)
- funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku nákl.vozidel na rychlosti (FvNA)
- faktory (dle grafu)
F1 =
1291730,077
F2 = dle tabulky
1,21
F3 = dle tabulky
1
226,12
28,27
Hodinová intenzita (nOAn)=
Hodinová intenzita (nNAn)=
0,00082086
0,00212132
(pro sklon 3-4% - z grafu)
(1-živičný povrch, 1,2-cementový kryt,
2,0-drobná dlažba, 4,0-hrubá dlažba)
x = F1*F2*F3
1562993,39
y = 10log x -10,1 =
51,84 dB (A)
Izofona 50 dB(A) - noc - je při pohltivém terénu a zanedbání vlivu přilehlé zástavby v následující vzdálenosti
od osy komunikace:
potřebný útlum na 50 dB(A):
1,84
10 umocněno U/8,78
Vzdálenost izofony 50 dB(A) d =
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
24,806
3,459
1,62
12,44 m
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 53
Závěr:
hlukem z motorové dopravy jsou zasaženy některé rodinné domy situované v blízkosti silnice II/380.
Podle hygienických předpisů lze použít pro starou zátěž ještě další korekci + 12 dB. Při využití této korekce vyhovuje hluk z dopravy uvedeným předpisům.
Na silnicích III. třídy nebylo prováděno celostátní sčítání dopravy a proto nelze stanovit výhledové
intenzity na této komunikaci ani vypočítat hluk z dopravy. Dopravní zátěž na těchto silnicích je však velmi
nízká, silnice mají víceméně obslužný význam.
Hlukové izofony jsou zakresleny v grafické části územního plánu, ve výkrese dopravy.
10.1.10. Hluk ze železniční dopravy
Severovýchodní částí katastru vede železniční trať č. 300 Brno-Přerov.
Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru (s výjimkou
hluku z leteckého provozu) se podle nařízení vlády č. 502/2000 Sb. stanoví součtem:
• základní hladiny hluku LAeq,T = 50 dB
• a korekcí pro denní a noční dobu – viz kapitola Hluk_ze_silniční_dopravy
a) denní doba (dB)
stará zátěž
korekce celkem
přípustná hodnota hluku CELKEM
+5 dB
+5 dB
+12 dB
+22 dB
72 dB
b) noční doba: hluk ze železnice
stará zátěž
korekce na noční dobu pro hluk ze železnice
korekce celkem
přípustná hodnota hluku CELKEM
+5 dB
+5 dB
+12 dB
-5 dB
+17 dB
67 dB
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 54
Hlukové izofony železnice v ochranném pásmu – denní doba: uváděny jen vlaky ve dne 07 – 21 hod.
č. 300 Brno-Přerov
Telnice
Železniční trať:
Úsek:
- průměrný počet osobních vlaků
- průměrný počet nákladních vlaků
- průměrný počet vozů
"- počet a skladba vlaků za hodinu (m)
Trakce:
Okamžitá rychlost km/hod:
Průměrný počet vozidel ve vlaku
30
1
7
15
16,071
faktor F4 (z tabulky):
faktor F5
faktor F6
"- osobní vlaky
"- nákladní vlaky
elektrická
90
7,26
0,65
2,09
0,77
Výpočet ekvivalentní hladiny hluku ve vzdálenosti v=7,5 m od osy kolejí:
Y = 10*log X + 40
hodnota X:
X= 140 * F4 * F5 * F6 * m
Y = 10*log X + 40
Izofona 72 dB(A) je při pohltivém terénu a zanedbání vlivu přilehlé zástavby v následující
vzdálenosti od osy železnice:
72 dB(A)
potřebný útlum na :
10 umocněno U/8,78:
Vzdálenost izofony v metrech d =
2363,19
73,73 dB (A)
1,73
1,58
10,44
Hlukové izofony železnice v ochranném pásmu – noční doba: vlaky v době 21-07 hod.
Úsek:
Brno - Přerov
Telnice
Trakce:
9
2
6
15
8,400
faktor F5
faktor F6
"- osobní vlaky
"- nákladní vlaky
elektrická
90
7,64
0,65
2,09
0,79
Y = 10*log X + 40
X= 140 * F4 * F5 * F6 * m
Y = 10*log X + 40
Izofona 67dB(A) je při pohltivém terénu a zanedbání vlivu přilehlé zástavby v následující
67 dB(A)
hodnota X:
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
1257,85
71,00 dB (A)
4,00
2,85
14,75
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 55
Hlukové izofony železnice mimo ochranné pásmo – denní doba: nepoužívá se korekce + 5 dB platná jen
pro hluk v ochranném pásmu železnice
č. 300 Brno-Přerov
Úsek:
Telnice
Trakce:
30
1
7
15
16,071
faktor F5
faktor F6
"- osobní vlaky
"- nákladní vlaky
elektrická
90
7,26
0,65
2,09
0,77
Y = 10*log X + 40
2363,19
X= 140 * F4 * F5 * F6 * m
Y = 10*log X + 40
73,73 dB (A)
Izofona 67dB(A) je při pohltivém terénu a zanedbání vlivu přilehlé zástavby v následující
67 dB(A)
6,73
5,85
21,73
Vypočtená izofona leží v ochranném pásmu železnice, výpočet proto nemá žádný význam.
hodnota X:
Hlukové izofony železnice mimo ochranné pásmo – noční doba: nepoužívá se korekce + 5 dB platná jen
pro hluk v ochranném pásmu železnice
č. 300 Brno - Přerov
Telnice
Úsek:
Trakce:
9
2
6
15
8,400
faktor F5
faktor F6
"- osobní vlaky
"- nákladní vlaky
elektrická
90
7,64
0,65
2,09
0,79
Y = 10*log X + 40
X= 140 * F4 * F5 * F6 * m
Y = 10*log X + 40
Izofona 65 dB(A) je při pohltivém terénu a zanedbání vlivu přilehlé zástavby v následující
62 dB(A)
hodnota X:
1257,85
71,00 dB (A)
9,00
10,58
29,57
Vypočtená izofona leží v ochranném pásmu železnice, výpočet proto nemá žádný význam.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 56
Trasování železnice z hlediska hluku z dopravy vyhovuje. V území zasaženém hlukem z dopravy
nad přípustnou míru stanovenou hygienickými předpisy není navrhována žádná výstavba obytných objektů
nebo občanské vybavenosti.
10.1.11. Zemědělská doprava
Zemědělská doprava využívá stávající síť polních cest a státní silnice II. i III. třídy.
Územní plán studie ponechává všechny stávající zemědělské účelové komunikace (polní cesty).
Nové účelové komunikace se nenavrhují, pouze zpevnění některých stávajících cest.
Podél některých polních cest se doporučuje vysázet stromořadí, popřípadě i větrolamy. Jedná se o
interakční prvky, které budou mít význam estetický (zobytnění krajiny) i ekologický (snížení větrné a vodní eroze).
10.1.12. Ostatní druhy doprav
Do řešeného území zasahují ochranná pásma (náletové kužely) letiště Brno-Tuřany.
Zájmy vodní dopravy nejsou dotčeny, řešeným územím nevedou žádné sledované vodní cesty.
10.2. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA, LIKVIDACE TKO
10.2.1.
Zásobování vodou
SOUČASNÝ STAV:
V katastrálním území obce Telnice se nacházejí pásma hygienické ochrany ani ochranná pásma vodních zdrojů – viz kapitola LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ, ZÁTOPOVÁ ÚZEMÍ.
V současné době jsou obyvatelé zásobováni vodou z vlastních zdrojů (studní). Vydatnost studní je
většinou malá a má dle pozorování obyvatelstva klesající tendenci. Kvalita vody vesměs nevyhovuje požadavkům ČSN 757111 – Pitná voda, pro zvýšený obsah železa, manganu a dusičnanů. Požární voda je zajištěna z požární nádrže na jihozápadním okraji obce.
Oblast obcí mezi Rajhradem a Újezdem u Brna nemá vlastní vodní zdroje, které by kvalitou vyhovovaly pro veřejné zásobování. Telnice patří do oblasti tzv. hořkých vod. V současné době je zrealizován přivaděč. Územní plán se opírá o dokumentaci „Vírský oblastní vodovod II. etapa (Aquatis, 1998)“ a „Telnice-vodovod projekt pro územní řízení (Vodárenská akciová společnost, a.s., 1999)“.
Navrhovaný Vírský oblastní vodovod – II. etapa, rozvádí vodu ze základního páteřního systému
VOV do oblastí:
• Újezd, Sokolnice, Otmarov, Rajhradice
• Popovice
• Telnice
• Žatčany
• Nesvačilka
• Měnín
• Moutnice
• Těšany
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 57
Vodovodní řad DN 350 mm, který přivádí vodu z vodojemu Rajhrad 2x450/280 do vodojemu Rajhrad 2x1000/255 Rajhrad byl vybudován v rámci I. etapy. Na tento řad je napojen přívodní řad RajhradSokolnice vybudovaný v rámci II. etapy. Napojení Telnice řeší krátká odbočka dl. cca 230 m z řadu Rajhrad-Sokolnice, která již rovněž byla vybudována.
Obec bude napojena na vodovodní přivaděč pod tlakem hladiny vodojemu Rajhrad přes redukční
šachtu umístěnou na jihozápadním okraji obce. Celý řad je napojen na systém s maximální úrovní hydrostatického tlaku na kótě 280,00. Vypracovaná projektová dokumentace počítá v Telnici s odběrem Qm = 3,2
l/s.
Potřeba vody v roce 2015:
Potřeba vody je stanovena s přihlédnutím k předpokládanému počtu obyvatel v návrhovém období
územního plánu v roce 2015. Vzhledem k tomu, že hodnoty specifické potřeby vody uváděné jak ve směrnici č. 9/73, tak i hodnoty používané v tzv. Trendové metodě se v praxi ukazují jako značně nadhodnocené
a vzhledem ke stoupající ceně vody má spotřeba trvale klesající trend, bylo použito hodnoty specifické potřeby vody ve výši 150 l/os/den (včetně započítaných ztrát ve výši 20 %), potřeby zemědělských a výrobních závodů pro hygienické účely a potřeby občanské vybavenosti byly zahrnuty paušálním navýšením o
20%. Jedná se tedy o vodu vyrobenou při 100 % napojení obyvatel (směrnice doporučuje uvažovat pro výhled s množstvím maximálně 150-200 l/os/den).
Výpočet je proveden zvlášť pro centrální část Telnice a zvlášť pro nádražní čtvrť, která bude napojena na vodovodní síť obce Sokolnice (zdrojem je rovněž VOV):
a) Telnice – centrální část
Počet obyvatel (návrh):
1077
Podíl na občanskou vybavenost
a výrobu (+20%)
215,4
Potřeba vody
Specifická potřeba vody Qd
Nerovnoměrnost potřeby:
- max.denní potřeba Qm=Qd*1,5
- hodinové maximum Qh=Qm*1,8
l/os/den m3/den
150 193,860
290,790
l/s
2,244
3,366
6,058
l/os/den m3/den
150
45,540
68,310
l/s
0,527
0,791
1,423
b) Telnice – nádražní čtvrť
Počet obyvatel (návrh):
253
Podíl na občanskou vybavenost
a výrobu (+20%)
50,6
Potřeba vody
Specifická potřeba vody Qd
Nerovnoměrnost potřeby:
- max.denní potřeba Qm=Qd*1,5
- hodinové maximum Qh=Qm*1,8
Vypočtená potřeba vody bude pokryta ze stávajícího Vírského oblastního vodovodu.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 58
NÁVRH:
Jak již bylo uvedeno, územní plán se opírá o dokumentaci „Vírský oblastní vodovod II. etapa (Aquatis, 1998)“ a „Telnice-vodovod projekt pro územní řízení (Vodárenská akciová společnost, a.s., 1999)“.
V územním plánu je navrženo doplnění rozvodné sítě tak, aby bylo umožněno i zásobování rozvojových ploch.
Tlakové poměry: max. hydrostatický tlak
Dle projektu Telnice-vodovod (VAS a.s. Brno) je vstupní hydrodynamický tlak (po redukci) pro
obec Telnice na kótě 242,30 m n.m.
242,30
vstupní hydrodynamický tlak
192,00
min. kóta zástavby
50,30
max. hydrostatický tlak
Hydrostatický tlak nepřesahuje 60 m vodního sloupce - vyhovuje.
Posouzení nejvýše umístěné zástavby:
242,30
214,00
28,30
vstupní hydrodynamický tlak
max. kóta zástavby
min. hydrostatický tlak
15 m – požadovaný min. hydrostatický tlak – vyhovuje
Posouzení akumulace:
Telnice bude zásobována z VOV, z vodojemu Rajhrad. Vzhledem k rozsáhlosti území zásobovaného
z tohoto vodojemu nelze v rámci územního plánu obce posoudit velikost akumulace.
Požární voda: Požární voda je v současné době zajištěna z požární nádrže na jihozápadním okraji obce.
Navržený vodovodní systém musí vyhovovat ČSN 73 0873 „Zásobování požární vodou“. Uvedená
norma udává m.j. nejmenší dimenze potrubí, vzdálenosti hydrantů a stanovuje hodnoty odběru vody a obsahu požární nádrže.
Nové vodovodní řady, pokud na nich budou umisťovány požární hydranty, doporučujeme navrhovat o dimenzi minimálně DN 100. Dimenze DN 100 vyhoví jako zdroj požární vody pro nevýrobní
objekty o ploše 120-1500 m2 a výrobní objekty a sklady do plochy 500 m2.
Potřeba požární vody:
• ryze obytná území: vodovody by měly být dimenzovány na položku č. 2 tabulky tabulky č. 2
výše uvedené ČSN, tj. na nevýrobní objekty o ploše 120-1500 m2. Odběr pro v=0,8 m/s činí
Q=6 l/s, pro v=1,5 m/s (s požárním čerpadlem) je Q=12 l/s, obsah nádrže požární vody min. 22
m3.
• výrobní areály na jižním okraji obce a na severním okraji nádražní čtvrti (ČSAD) včetně přívodních vodovodních řadů k těmto areálům na položku č. 3 tabulky č. 2 výše uvedené ČSN, tj.
na nevýrobní objekty o ploše nad do 1500 m2 a výrobní objekty o ploše 500-1500 m2 a otevřená technologická zařízení o ploše do 1500 m2. Odběr pro v=0,8 m/s činí Q=9,5 l/s, pro v=1,5
m/s (s požárním čerpadlem) je Q=18 l/s, obsah nádrže požární vody min. 35 m3.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 59
10.2.2.
Odkanalizování a čištění odpadních vod
SOUČASNÝ STAV:
V obci je vybudována kombinovaná kanalizační soustava. Historická níže položená část Telnice je
odkanalizována oddílnou kanalizací, přičemž splašková část kanalizace je napojena výtlakem do jednotné
kanalizace. Nová část obce je odkanalizována jednotnou kanalizací. Kanalizace byla vybudována převážně
v letech 1996-1997.
Nádražní čtvrť není odkanalizována, je zde pouze několik jednotlivých stok dešťové kanalizace. Odpadní vody z domů jsou shromažďovány v jímkách na vyvážení.
Páteřní sběrač A kanalizace v Telnici je veden podél Říčky po jejím pravém břehu. Do tohoto sběrače jsou zaústěny stoky:
• AB – odvádí vody z jižní a jihovýchodní části obce
• AD – odvádí vody ze severní části obce
• C, B – odvádí vody z centra obce, ústí do čerpací stanice
• V1 – výtlak z ČS na jednotnou kanalizaci
Kanalizace je vybudována převážně z trub kameninových a betonových armovaných.
Čistírna odpadních vod:
V obci je vybudována mechanicko-biologická čistírna odpadních vod pro 1400 EO, která byla dokončena
v roce 1996. Čistírna je v dobrém technickém stavu. Splaškové vody jsou na ČOV čerpány dvěma ponornými čerpadly, dešťové vody do 80 l/s jsou čerpány do průtočné dešťové zdrže. Dešťové vody na 80 l/s
jsou odváděny na odtok.
Projektové parametry ČOV:
Q24
…
3,06 l/s
264 m3/d
Qmax …
8,32 l/s
29,7 m3/d
Denní zatížení …
75 kg BSK5/d
Recipientem je řeka Říčka, číslo hydrologického pořadí 4-15-03-104, průtok Q355 = 0,056 m3/s,
znečištění BSK5 = 4,5 mg/l.
RŽP OkÚ Brno-venkov vydal vodoprávní rozhodnutí č.j. 9755/99-vo ze dne 20.12.1999 na vypouštění odpadních vod z ČOV Telnice v množství Qmax=4,1 l/s, Qbil = 96 900 m3/rok, s těmito hodnotami
zbytkového znečištění:
CHSK-Cr
BSK5
NL
N-NH4
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
p
m
p
m
p
m
p
m
100 150
25
40
30
45
15
25
Vysvětlivky:
p … přípustná hodnota koncentrací pro rozbory směsných vzorků vypouštěných odpadních vod
m … maximálně přípustná koncentrací pro rozbory prostých vzorků odp. vod
Skutečné zatížení ČOV v letech:
BSK5
CHSK
NL
N-NH4
1998
12,4
32,8
46,4
2,0
1999
13,8 t/r
38,5 t/r
39,7 t/r
2,2 t/r
Stávající problémy a nedostatky stokové sítě: z rozboru situace odkanalizování obce je patrné, že je nutno
• dořešit systém odvedení splaškových vod z nádražní čtvrti
• zahrnout do návrhu přivedení splaškových vod ze Sokolnic na ČOV Telnice
• vyřešit odkanalizování rozvojových ploch
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 60
•
intenzifikovat čistírnu odpadních vod
Splašková kanalizace:
Hydrotechnické údaje:
Pro potřeby bilancí v územním plánu byly specifické produkce odpadních vod a znečištění stanoveny následovně:
produkce splaškových vod:
obec do 150 obyv.
40 - 100 l/os./d
150 - 500 obyv.
60 - 130 l/os./d
500 - 1500 obyv.
90 - 150 l/os./d
nad 1500 obyv120 - 180 l/os./d
produkce znečištění
60 g /EO/d
- BSK5
- NL
55 g /EO/d
- CHSK
110 g /EO/d
- Ncelk.
8 g /EO/d
- N-NH4
5 g /EO/d
- N-NO3
3 g /EO/d
2 g /os./d
- Pcelk
Telnice - množství odpadních vod a produkce znečištění:
produkce
jednotka
2000
1254
0
0,15
0,15
0,03
m3/den
m3/den
m3/den
m3/den
m3/den
188,1
0,0
37,6
225,7
22,572
199,5
0,0
39,9
239,4
23,94
207,0
0,0
41,4
248,4
24,84
m3/den
l/s
248,3
2,87
263,3
3,05
273,2
3,16
Bilance znečištění odpadních vod na přítoku na čistírnu odp. vod:
- BSK5
0,06/ob.
kg/den
- NL
0,055/ob.
kg/den
- CHSK
0,110/ob.
kg/den
75,24
68,97
137,94
79,80
73,15
146,3
82,80
75,9
151,8
Počet obyvatel
Počet rekreantů
Produkce odp.vod m3/den:
- obyvatelstvo (150 l/os/den)
- rekreanti (150 l/os/den)
- občanská vybavenost (30 l/os/den)
Celkem
odpadní vody balastní (10%)
CELKEM přítok na ČOV (m3/den)
CELKEM přítok na ČOV (l/s)
2015
1330
0
2025
1380
0
Protože budou na ČOV Telnice přiváděny i odpadní vody ze Sokolnice, uvádíme dále i množství odpadních vod a produkce znečištění z Telnice a Sokolnice dohromady:
do výpočtu byly převzaty údaje o předpokládaném počtu obyvatel v obci Sokolnice z rozpracovaného ÚPO
Sokolnice (Atelier Projektis), a to:
• počet obyvatel stávající 1730
• návrh 2015
2561
• výhled 2025
2909
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 61
Počet obyvatel
Počet rekreantů
Produkce odp.vod m3/den:
- obyvatelstvo (150 l/os/den)
- rekreanti (150 l/os/den)
- občanská vybavenost (30 l/os/den)
Celkem
odpadní vody balastní (10%)
CELKEM přítok na ČOV (m3/den)
CELKEM přítok na ČOV (l/s)
produkce
jednotka
2000
2984
0
0,15
0,15
0,03
m3/den
m3/den
m3/den
m3/den
m3/den
447,6 583,7 643,4
0,0
0,0
0,0
89,5 116,7 128,7
537,1 700,4 772,0
53,712 70,038 77,202
m3/den
l/s
Bilance znečištění odpadních vod na přítoku na čistírnu odp. vod:
- BSK5
0,06/ob.
kg/den
- NL
0,055/ob.
kg/den
- CHSK
0,110/ob.
kg/den
590,8
6,84
2015
3891
0
770,4
8,92
2025
4289
0
849,2
9,83
179,04 233,46 257,34
164,12 214,01 235,9
328,24 428,01 471,79
NÁVRH:
Odkanalizování je řešeno na principu kombinované, jednotné i oddílné kanalizace. Odvod dešťových vod ze zastavěného území obce je dnes řešen jednotnou kanalizací, dešťovou kanalizací i rigoly vedenými podél komunikací a vsakováním. Podle sdělení představitelů obce tento systém vyhovuje a nepůsobí
problémy.
Odkanalizování nádražní čtvrti je řešeno oddílnou kanalizací, s využitím stávajících řadů dešťové
kanalizace. Splašková kanalizace z nádražní čtvrti bude zaústěna do splaškové kanalizace v obci Sokolnice.
Vzhledem k terénní konfiguraci bylo nutné umístit na ulici kolmé k ulici Hliníky čerpací stanici a odpadní
vody přečerpávat.
Napojení stávajícího autoservisu Husák a přilehlé rozvojové plochy je řešeno tlakovou kanalizací.
Předpokládáme vybudování vlastních čerpacích stanic např. typu Presskan, nebo čerpací stanice společné.
Rozvojové plochy v centrální části obce jsou většinou odkanalizovány navrhovanou jednotnou kanalizací.
Na centrální čistírnu odpadních vod v Telnici se navrhuje odkanalizovat nejen Telnici, ale i Sokolnice. Kanalizační sběrač oddílné splaškové kanalizace ze Sokolnic křižuje železniční trať a vede v souběhu
s Říčkou k obci Telnice, kde je zaústěn do stávajícího sběrače „A“ jednotné kanalizace.
Čistírna odpadních vod:
V územním plánu se navrhuje napojení obce Sokolnice na ČOV Telnice, což si vyžádá její rozšíření a intenzifikaci. Předpokládané množství a znečištění odpadních vod v návrhovém období, po napojení obce
Sokolnice (převzato ze studie „Zlepšení kvality vody na dolním toku řeky Svratky, Hydroprojekt a.s.,
1999):
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 62
Množství a znečištění odpadních
vod
Průměrný denní přítok
Značka
Hodnota
Q24
520 m3/d
22 m3/h
6 l/s
Maximální denní přítok
Qd
30 m3/h
8 l/s
Organické znečištění
BSK5
180 kg/d
CHSK
360 kg/d
Nerozpuštěné látky
NL
160 kg/d
Celkový dusík
Nc
30 kg/d
Celkový fosfor
Pc
5,5 kg/d
Posouzení vlivu na recipient: recipientem je řeka Říčka, průtok Q355 = 0,056 m3/s, znečištění BSK5 =
4,5 mg/l.
Při vypouštění odpadních vod z ČOV do recipientu musí být dodrženy ukazatele dle Nařízení vlády
82/1999 Sb.
Velikost
CHSK-Cr
BSK5
NL
N-NH4
Nanorg
Pc
zdroje znemg/l
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
čištění (EO)
p
m
p
m
p
m
p
m
p
m
P
m
do 500 *)
501-5000
120 170
30
70
30
70
20
40
5001-25000 100 150
25
50
25
50
15
30
25
40
Vysvětlivky:
p … přípustná hodnota koncentrací pro rozbory směsných vzorků vypouštěných odpadních vod
m … maximálně přípustná koncentrací pro rozbory prostých vzorků odp. vod
Nanorg … celkový anorganický dusík
EO … ekvivalentní obyvatel, definován produkcí znečištění 60 g BSK5 za 1 den
*) … ukazatele a jejich hodnoty stanoví vodohospodářský orgán na základě technického řešení čištění
odpadních vod, maximálně do úrovně těchto hodnot stanovených pro velikosti zdroje znečištění 501-5000
EO
Výpočet znečištění podle směšovací rovnice:
Recipient
odtok z ČOV
Výsledné znečištění recipientu
Q355 (m3/s)
0,056
x
přítok (l/s )
56,00
6,00
BSK5 (mg/l)
4,50
15,00
x
x
5,52
Rozhodující ukazatele imisní, platné pro ostatní povrchové vody (tj. pro nevodárenské toky):
Ukazatel
Mg/l
BSK5
8
CHSK-Cr
50
N-NH4
2,5
A-NO3
11
Pcelk
0,4
Ukazatelé imisí jsou směrné, posuzují se výpočtem pomocí směšovací rovnice.
Říčka není vodárenský tok. Výsledná hodnota splňuje zákonné požadavky na imisní hodnoty v tocích.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 63
Likvidace odpadů z ČOV:
- vyhnilý kal, kategorie zvláštní odpad: bude využíván v tekutém stavu k zemědělským účelům –
nutno zajistit smluvně. Nutno sledovat složení čistírenských kalů a provádět odběr a analýzu
vzorků půdy. Zákaz aplikace na půdu určenou k pěstování ovoce a zeleniny a zákaz aplikace tři
týdny před sklizní nebo pastvou.
- shrabky z česlí, kategorie zvláštní odpad: odvoz na skládku TKO nebo likvidace ve spalovně
- odpad z lapáku písku, kategorie zvláštní odpad: odvoz na skládku TKO nebo likvidace ve spalovně
Extravilánové vody:
Podle informací obecního úřadu není přítok extravilánových vod do obce velký a nepůsobí žádné
problémy.
10.2.3.
Zásobování elektrickou energií
V blízkosti katastrálního území obce Telnice se nachází rozvodna nadřazené energetické soustavy rozvodna Sokolnice. Katastrem obce pak procházejí nadzemní vedení velmi vysokého napětí tří napěťových hladin. Vzhledem k charakteru těchto vedení nepřipadá v úvahu jakákoliv stavební činnost v jejich
ochranném pásmu (šíře ochranných pásem viz kapitola Limity_využití_území).
Obec Telnice je zásobována elektrickou energií venkovním vedením VN č. 4 o provozním napětí
22 kV. Toto vedení je v dobrém stavu a má dostatečnou přenosovou kapacitu. Stěžejním problémem v kvalitě zajištění dodávky elektrické energie je skutečnost, že celá historická část obce je napájena z jediného
vedení VN 4. V případě výpadku tohoto vedení, ať už z titulu poruchy na tomto vedení, či například mechanické poruchy či rekonstrukce vedení nadřazené soustavy, která vedení VN 4 křižuje (VN 513, 517,
535, 536), nelze v současné sobě zajistit náhradní napájení obce.
Nádražní čtvrť Telnice je také napájena z vedení VN č. 821.
Distribuční síť nn je provedena jako venkovní na betonových stožárech, stav sítě je po mechanické i
elektrické stránce dobrý. Menší úseky nn jsou kabelizovány - viz zákres ve výkresové části územního plánu.
Distribuční síť je napájena z těchto trafostanic:
Název trafostanice
Za sokolovnou
U mostu
U samoobsluhy
Číslo
trafostanice
9135
9136
9137
Druh
BTS 22/0.4 kV
BTS 22/0.4 kV
BTS 22/0.4 kV
Výkon kVA
Provedení
Osazení
400
400
400
400
630
630
1430
1430
Využití
distribuční
distribuční
distribuční
kVA
Nádražní čtvrť Telnice je také napájena z trafostanice ležící u mostu mimo katastr obce - ZTS
630/250.
Dále jsou v obci ještě trafostanice odběratelské, ve vlastnictví fyzických či právnických osob:
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 64
Název
trafostanice
ČSAD Telnice
ZD
Carlo
Signet
Číslo
trafostanice
9415
9416
9079
Druh
BTS 22/0.4 kV
příhradová 22/0.4 kV
BTS 22/0.4 kV
BTS 22/0.4 kV
Výkon kVA
Provedení
Osazení
400
250
100
400
160
50
650
710
Využití
cizí
v majetku JME
cizí
cizí
kVA
Předpokládaný odběr k roku 2015:
výpočet je proveden podle směrnice č. 13/98, kterou vydaly JME, a.s. Směrnice slouží pro vypracování technických návrhů distribučních sítí NN a návrhů distribučních sítí na úrovni vstupních studií pro
územní plánování. Určuje orientační zatížení bytových odběrů dle stupně elektrifikace domácností a charakteru zástavby. Dále umožňuje určit orientační hodnoty zatížení základních nebytových odběrů.
Stupeň elektrizace bytů:
Sazba
BBS
B
BN
BV
BP
BH
Maximální zatížení
Odpovídající
stupeň elektriza- Druh odběru el.energie
Pmaxb (kW) doba
ce
základní (osvětlení, drobné spotřebiče, bez
A
0,7
dopoledne
vytápění )
B1
dtto A + příprava pokrmů elektricky
1,5
dopoledne
B2
osvětlení, vaření a ohřev TUV
3
v noci
C1
akumulační vytápění
15
v noci
dtto B2 + přímotopné vytápění elektrickou
C2
15
dopoledne
energií
C3
smíšené
7,5
v noci
Orientační návrh počtu transformačních stanic:
Typ obce: VENKOVSKÁ, typ zástavby: VENKOVSKÁ
Vzhledem k plynofikaci obce uvažujeme se stupněm elektrifikace:
"B1" u 50 % bytového fondu,
"B2" u 20 % bytového fondu
"C1" u 20 % bytového fondu
"C2" u 10 % bytového fondu
Orientační návrh počtu transformačních stanic pro účely územního plánu:
venkovská obec, výpočet proveden dle tab.č. 3 a tab. č. 15
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 65
Měrné
Podíl odběrů na
zatížení 1 BJ
max.zatížení v hlavních
Bytů
%
na úrovni TS
časových pásmech dne
(2015)
VN/NN
(kW)
dopol. večer
noc
Celkový počet bytů v roce 2015: 100 443
- z toho kategorie "A" 0
0
0,83
0,50
1,00
0,29
- z toho kategorie "B1" 50 221,5
1,50
1,00
0,73
0,13
- z toho kategorie "B2" 20 88,6
2,10
0,50
0,37
1,00
- z toho kategorie "C1" 20 88,6
9,70
0,17
0,20
1,00
- z toho kategorie "C2" 10 44,3
15,00
0,35
0,35
1,00
- z toho kategorie "C3" 0
0
6,00
0,80
0,90
1,00
Podíl nebytového odběru (dle tab. "Parametry
odběru elektřiny" pro venkovské obce)
0,35
Zatížení CELKEM (kW):
Potřebný počet transformátorů Si=400 kVA, využití max. 80%, účiník v síti 0,95
Zatížení TS VN/NN v
r.2015 celkem (kW)
dopol.
večer
noc
0,00
0,00
332,25 242,54
93,03 68,84
146,10 171,88
232,58 232,58
0,00
0,00
0,00
43,19
186,06
859,42
664,50
0,00
155,05 155,05
155,05
959,01 870,89 1908,22
3,15
2,86
6,28
Obec je obsluhována 3 trafostanicemi o celkovém výkonu 1430 kVA. Nevyhovuje, navrhujeme
umístění 2 nových trafostanic v místech soustředění nové obytné výstavby.
Předpokládáme, že i ve výhledu bude přenos požadovaného výkonu zajišťován z venkovního vedení
VN č. 4 (Telnice obce) a VN č. 821 (nádražní čtvrť) a že bez podstatných změn zůstane i základní konfigurace sítě nn. V lokalitách nové obytné výstavby jsou uvažovány rozvody nn v kabelovém provedení,
v původní zástavbě se doporučuje rozvody nn rovněž postupně kabelizovat.
Pro obsluhu rozvojových výrobních ploch jsou v územním plánu navrženy 3 nové trafostanice, dvě
v obci na jejím jižním okraji, jedna v nádražní čtvrti u železnice.
10.2.4.
Zásobování plynem
Řešeným územím neprochází žádné VVTL plynovody.
Obec je plynofikována. Napojení je provedeno VTL přivaděčem DN 100, PN 40. Obec je zásobována ze dvou regulačních stanic VTL/STL. Jedna z nich je umístěna za nákupním střediskem na východním
okraji obce, druhá mimo řešené území v k.ú. Sokolnice (zásobuje nádražní čtvrť).
Místní rozvodná síť je středotlaká o provozním tlaku 0,3 Mpa a nízkotlaká. Jsou na ni napojeni odběratelé všech kategorií.
Uvažovaná potřeba plynu v roce 2015: výpočet potřeby plynu je proveden dle směrnice pro zpracování generelů v působnosti JMP z roku 1987. Uvažujeme 100 % zásobení obyvatelstva plynem ve 3 spotřebitelských kategoriích.
A- 10 % příprava pokrmů (odběr 0,7 m3/h, 200 m3/rok)
B - 5 % příprava pokrmů + ohřev TUV (1,8 m3/h, 750 m3/rok)
C - 85 % příprava pokrmů + ohřev TUV + otop (2,6 m3/h, 3000 m3/rok)
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 66
Bytů
Odběr na 1 Odběr na 1
Odběr celkem
Odběr celkem
m3/hod
m3/rok
%
Celkový počet bytů v roce 2015:
- z toho kategorie "A"
- z toho kategorie "B"
- z toho kategorie "C"
Obyvatelstvo celkem:
100
10
5
85
(2015) BJ m3/hod BJ m3/rok
478
48
0,7
200
24
1,8
750
406
2,6
3000
33,46
43,02
1056,38
1133
9560
17925
1218900
1246385
1133
1246385
CELKEM
Výhledové odběry velkoodběratelů:
Název odběru
Orlovna
ZD
Česká umělecká kovárna
ČSAD
autoservis Husák
Hotel Santon
celkem
předpoklad
m3/hod
25
35
60
100
20
40
280 m3/hod
odběr plynu
tis. m3/rok
90
125
155
270
75
120
835 tis. m3/rok
předpoklad
m3/hod
17
14
3
15
19
20
7
9
8
6
13
15
11
20
177 m3/hod
odběr plynu
tis. m3/rok
55
32
6
30
38
55
15
20
17
12
27
50
22
49
428 tis. m3/rok
Výhledové odběry maloodběratelů:
Název odběru
ZŠ
MŠ
Smíšené zboží
SOKOL
OÚ + kadeřnictví Katka
Pohostinství U Laštůvků
Kostel
Drogerie
vinárna Šatlava
Potraviny
Carlo
Bentel
Potraviny Večerka
drobné podnikatelské aktivity (rozptyl)
CELKEM
10.2.5.
Přenos informací
Řešeným územím prochází několik dálkových kabelů, které jsou zakresleny ve výkresové části
územního plánu. Kabely jsou většinou položeny v souběhu se silnicemi nebo železnicí. Přehled DK:
• DK Sokolnice-Ořechov
• DK Brno-Hustopeče
• DOK Telnice-Sokolnice rozvodna
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 67
•
•
•
DOK Újezd-Sokolnice
DOK RSU Sokolnice-ACR Sokolnice
DK Brno-Hodonín 2x
Trasy dálkových kabelů jsou stabilizovány, neuvažuje se s položením dalších kabelů. Dálkový kabel
Sokolnice-Ořechov koliduje se záměrem obce na obytnou výstavbu na západním okraji obce. Situace je řešena alternativně:
1. Přeložením dálkového kabelu Sokolnice-Ořechov v úseku nové obytné výstavby,
2. Rozšířením navrhovaného uličního prostoru a ponecháním dálkového kabelu i připoloženého sdělovacího kabelu ve stávající trase (oba kabely se dostanou do uličního prostoru)
Při projednání konceptu územního plánu bude třeba dohodnout jednu z uvedených variant (v návrhu
ÚPO by již tato problematika neměla být řešena alternativně).
Poštovní služby zajišťuje dodávací pošta III. kategorie umístěná přímo v obci, v budově Obecního
úřadu Telnice.
Obec Telnice je součástí UTO Brno, je napojena na digitální telefonní ústřednu Újezd u Brna. Místní
telefonní síť byla rekonstruována a umožňuje 100 % napojení bytových telefonních stanic i podnikatelských stanic.
Katastrálním územím procházejí RR spoj Kozí Horka-Babí Lom, který je zakreslen ve výkresech.Podle vyjádření společnosti CEZTel, a.s. je spodní hrana vertikálního OP RR spoje u obce ve výšce
cca 350 m n.m, tedy cca 150 m nad terénem.
Distribuce televizního signálu je zajišťována TV vysílačem Brno-Kojál pracujícím na 9. kanále
(NOVA), 29. kanále (ČT 1), a 46. kanále (ČT 2), TV vysílačem Mikulov-Děvín pracujícím na 26 kanále
(ČT 1) a TV vysílačem Hodonín-Babí lom pracujícím na 33 kanále (ČT 1) a 50. kanále (Prima).
V obci Telnice je položen kabel pro datový přenos a kabelovou televizi. Kabel kopíruje trasy sdělovacích vedení.
Podél silnice Sokolnice-Telnice a pak napříč obcí je položen vojenský sdělovací kabel.
V současné době připravuje firma SELF servis spol. s r.o., Brno kabelové propojení Sokolnice –
Těšany. Jedná se o kabel pro kabelovou televizi, Internet popř. pro přenos i jiných dat. Navrhovaný kabel
byl převzat do územního plánu. Doporučujeme pouze při upřesňování jeho trasy brát zřetel na potřebu rozšíření čistírny odpadních vod Telnice v souvislosti s připojením Sokolnic a na bezkolizní průběh v úseku
dotyku s navrhovanou výrobní zónou.
10.2.6.
Ropovody a produktovody
V řešeném území neprochází žádný dálkový produktovod nebo ropovod.
10.2.7.
Veřejné osvětlení
V obci je vybudováno veřejné osvětlení. Územní plán doporučuje VO plně kabelizovat a zavést veřejné osvětlení i do lokalit nové výstavby.
10.2.8.
Odpadové hospodářství
Od 1.ledna 1998 vstoupil v platnost nový zákon č. 125/1997 o odpadech, společně se čtyřmi novými prováděcími vyhláškami č. 337/1997 až č. 340/1997 Sb.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 68
Obec je podle zákona původcem odpadů produkovaných obyvateli obce a odpadů vznikajících při
činnosti organizací, jejichž je provozovatelem. Nový zákon zrušil zpracování Programů odpadového hospodářství. Zákon ukládá obcím tyto hlavní povinnosti:
odděleně podchycovat nebezpečné složky komunálního odpadu
snižovat množství směsného odpadu ukládaného na skládky a odděleným sběrem získávat více využitelných složek
Systém nakládání s komunálním, ale i stavebním odpadem na území obce obec ve své samostatné
působnosti stanovila Obecně závaznou vyhláškou č. 01/2000. Vyhláška stanovila systém sběru, třídění, využití a zneškodňování komunálních odpadů vznikající na území obce. Dále určuje místa k ukládání odpadu
a stanovuje výši poplatku za komunální odpad.
Způsob sběru vytříděného odpadu (druhotných surovin, zvláštních a nebezpečných odpadů):
• sklo bílé, sklo barevné, plasty: kontejnery ve sběrném dvoře, nádražní čtvrť mobilní svoz
• železo: mobilní svoz nejméně 1x ročně
• akumulátory, zbytky barev, výbojky, zářivky, zbytky spotřební chemie, upotřebené oleje,
baterie kapesních svítilen: mobilní svoz nejméně 1x ročně
• léky: kontejner na léky ve sběrném dvoře, nádražní čtvrť – mobilní svoz
• zbytkový směsný komunální odpad: popelnice
• stavební odpad: velkoobjemové kontejnery
• odpad z čištění komunikací, údržby zeleně a hřbitovů: odvoz na skládku v Martinicích
Sběrný dvůr je umístěn poměrně nevhodně v centru obce u vinárny „Šatlava“. Vhodnější umístění by
bylo na plochách VZ, VP nebo SM.
Mobilní svoz tříděného odpadu z nádražní čtvrti je prováděn pracovníky obecního úřadu 2x týdně.
Stanoviště sběrného vozidla – malotraktoru – je vedle železniční vlečky.
Odvoz odpadů provádí pověřená osoba na základě smlouvy.
Likvidace odpadů z ČOV: viz kapitola Odkanalizováni.
10.2.9.
Zásobování teplem
Většina objektů v obci je vytápěna lokálními topidly včetně ústředního vytápění. Centrální zásobování teplem není uvažováno.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 69
11. LOŽISKA SUROVIN
11.1. OCHRANA LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN
Podle významu a stupně osvojení se územní ochrana zdrojů nerostných surovin realizuje v těchto
formách:
- Dobývací prostor se stanoví na základě výsledků průzkumu ložiska se zřetelem na jeho zásoby a úložní
poměry tak, aby ložisko mohlo být hospodárně vydobyto. Stanovení dobývacího prostoru má charakter
rozhodnutí o využití ve smyslu stavebního zákona.
-
•
•
Chráněné ložiskové území se stanovuje proti znemožnění nebo ztížení dobývání ložiska. Vyhlášení
CHLÚ má charakter rozhodnutí o chráněném území.
Horní zákon uvádí dvojí vlastnictví ložisek nerostů:
Státní – představované ložisky vyhrazených nerostů (§3 horního zákona, sem patří většina nerostů) a
ložisky nevyhrazených nerostů, o kterých bylo do 20.12.1991 rozhodnuto, že jsou vhodná
k průmyslovému dobývání pro potřeby národního hospodářství. Tato ložiska jsou označována jako
„výhradní“ a jsou podle § 5 horního zákona majetkem ČR. Nelze je tedy zcizovat, privatizovat ani jinak měnit jejich vlastnictví,
Soukromé – představované ložisky nevyhrazených nerostů (především stavebního kamene, štěrkopísku, cihlářské suroviny). Tato ložiska jsou součástí pozemku (§ 7 horního zákona) a patří tedy vlastníkovi pozemku. Pokud je pozemek ve vlastnictví státu, jsou státní, ale na rozdíl od ložisek výhradních je
při prodeji pozemku prodáváno i ložisko.
V katastrálním území Telnice se nenachází žádná výhradní ložiska nerostných surovin nebo jejich
prognózní zdroje ani žádná chráněná ložisková území. V západní části katastrálního území Telnice jsou
evidována 2 nevýhradní ložiska surovin – viz zákres ve výkresové části územního plánu.
V k.ú. Telnice nejsou žádná ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a přírodních minerálních
vod.
11.2. VYMEZENÍ PLOCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTŮ A
PLOCH PRO JEHO TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ
OBÚ v Brně neeviduje podle ustanovení § 29 odst.3 zákona č. 44/1988 ve znění zákona č.
542/1991 Sb. v řešeném území žádné dobývací prostory pro organizace, které provádějí hornickou činnost
na lokalitách výhradních ložisek nerostných surovin.
V návrhovém období územního plánu není s žádnou těžbou v k.ú. Telnice uvažováno.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 70
12. OBRAZ VESNICE
12.1. OBRAZ VESNICE
Obraz vesnice, t.j. výsledný dojem, jež vesnice zanechá ve vědomí návštěvníka, se vytváří prostřednictvím zejména zrakových vjemů. Rozhodující jsou přitom ty prostory, kde dochází k větší koncentraci lidí, t.j. prostory frekventované (návsi, průtahy státních silnic, místa soustředění občanské vybavenosti)
a objekty nápadné svou architekturou (ať už zdařilou či nezdařilou), nebo svou polohou (kupř. umístěné v
osách komunikací, na vrcholu kopce apod.).
Takovými objekty v obci jsou:
• Farní kostel sv.Jana Křtitele
• Základní škola
• budova Obecního úřadu Telnice
• vinárna vedle obecního úřadu
• Orlovna
• drobný, leč architektonicky výrazný objekt čekárny u autobusové zastávky
Centrální prostor obce:
Není přesně hmotově vymezen, je dán spíše provozem administrativních a komerčních aktivit
(obecní úřad, nákupní středisko, hostinec), kulturních a církevních zařízení (kostel) a základní a mateřskou
školou. Všechny tyto objekty spojuje linie státní silnice, nazývaná v této části ulice Brněnská.
Obec Telnice se skládá ze 2 územně oddělených částí – vlastní Telnice a nádražní čtvrti. Díky barieře elektrických vedení oddělujících tyto části obce je i do budoucna vyloučeno spojení obce do jednoho
útvaru.
Obě části obce mají urbanisticky rozvětvený půdorys.
Z hlediska urbanistické struktury je třeba zachovat charakter a proporce stávajících prostorů, ulic,
návsi. Nově budované stavební útvary je nutné vhodně začlenit do původního urbanistického charakteru
obce.
Z hlediska objemově prostorové struktury je nutné ctít původní charakter historicky vzniklého prostředí. Závazné jsou uliční čáry (ve stávajícím stavu dané, pro novou výstavbu navržené), výšková hladina
navržené stavby a šikmý tvar střech.
Rekonstrukce a modernizace je nutno provádět v duchu stávajícího prostředí a místního tvarosloví.
Zvýšenou pozornost je třeba věnovat památkově chráněným objektům, drobné architektuře (sakrální a civilní skulptury) a barevnému řešení fasád. Z hlediska životního prostředí – viz jiná část původní zprávy.
Bydlení
Bydlení je rovnoměrně rozloženo podél popsaných komunikačních linií.
Objekty stávajícího bydlení jsou převážně řadové, venkovského charakteru obytných budov se
dvorem a malým domácím hospodářstvím, pokračujícím užitkovými zahradami. Místy se vyskytují drobné
provozovny a služby, nerušící funkci bydlení. V případě rekonstrukce, dostavby či nové výstavby je nutné
zachovat proporce a charakter odpovídající místnímu tvarosloví.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 71
Plochy navrhovaného bydlení jsou určeny k čistému bydlení (podíl hrubé podlažní plochy větší než
80 %). Vyjímečně mohou být přípustné nerušící provozovny služeb a soukromá ubytovací zařízení.
Velmi nedobře působí na vesnici ploché střechy, ať už se jedná o občanskou vybavenost nebo o rodinné domy.
Pozornost bude třeba věnovat zejména dořešení rozhodujících urbanistických prostorů, t.j. návsi a
ulic, jimiž prochází státní silnice. Dosáhne se tak nejvyššího účinku na kvalitu obrazu vesnice, t.j. zkrášlení
obce.
Zvláštní důraz je nutno klást rovněž na úroveň architektonického výrazu nově stavěných nebo rekonstruovaných budov ležících podél státní silnice. V územním plánu byly vymezeny architektonické regulativy pro novou výstavbu i přestavbu a rekonstrukce stávajících objektů.
12.2. ARCHITEKTONICKÉ A REGULAČNÍ ZÁSADY
Základní architektonické a regulační zásady jsou stanoveny v Hlavním výkrese.
Základní regulační zásady: ty požadavky, které rozhodující měrou ovlivňují architektonický výraz
jednotlivých staveb, urbanistických prostorů (ulic, návsí) i celého sídla. Jde především o :
vymezení stavebních čar objektů
stanovení výšky objektů (maximální podlažnosti)
stanovení druhu zastřešení (tvar střechy - v jednotlivých částech obce jsou přípustné sedlové střechy s
okapem rovnoběžným s ulicí. U přístaveb a vedlejších staveb se připouští i střecha pultová.)
stanovení funkčního využití ploch a přípustnosti využití území (v tabulce na výkrese)
Vedle toho se dále stanovují tyto doplňkové regulační zásady:

výška osazení objektů: úroveň podlahy 1.NP (+-0,00) by se měla pohybovat v rozmezí 0,3-0,9 m oproti
okolnímu upravenému terénu
sklon střech: by se měl pohybovat v rozmezí 40-47o. U menších přístaveb může být i menší než 40o.
materiál a barva střešní krytiny: doporučuje se krytina keramická pálená nebo betonová v barvě červené či odstínech hnědé.
výplně otvorů se doporučuje volit pravoúhlé. Celosvětovým trendem je ústup od velkých okenních
otvorů a prosklených stěn, které zapříčiňují v zimě značné tepelné ztráty a v létě přehřívání bytů.
Vhodnými materiály pro okna i dveře je dřevo a nyní i plastické hmoty, v suterénu jsou možná i ocelová okna. Zcela nevhodná jsou okna a dveře z hliníku - týká se i výkladců obchodů.
Architektonicky nevyhovující jsou i plechová vrata garáží, průjezdů a plotů. Rozšířila se díky svým
užitným vlastnostem a cenové dostupnosti, vesnickou zástavbu však nekrášlí. Doporučujeme proto jejich postupnou náhradu vraty dřevěnými.
Barva objektů a jejich povrchová úprava: nutné je dodržovat následující 2 principy:
- jedná-li se o skupinu nebo řadu stejných nebo téměř stejných domků, je možné je BARVOU ODLIŠIT. Použité materiály, tj. druhy omítek, obkladů, střešních krytin atd. by však měly být podobné.
- v rámci jednoho objektu není vhodné příliš hýřit barvami a materiály na fasádě - nepoužívat více než
1 druh obkladu a 1 barvu omítky. Vhodné jsou barvy bílá, zemité odstíny (písková, béžová, okrová,
hnědá) a žlutá, pro přízemní objekty i světle modrá a zelená. Břízolitové omítky se na vesnici příliš nehodí, nejvýše snad v bílé barvě a bez lesklých slídových příměsí. Lépe je však použít klasické štukové
omítky, nebo trvanlivější nástřikové umělé podmínky.
- domy postrádající jednotný architektonický výraz (což je převládající stav) nutno BARVOU SJEDNOTIT. Výběr vhodných barev je obdobný jako předchozím odstavci. Barvu okenních rámů a dveří:
bílá, hnědá, popř. i pastelové barvy (žlutá, červená - nutno však posoudit a sladit s barvou vnějších povrchů).
Barva a materiál oplocení předzahrádek:
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 72

Ploty je nutno chápat jako doplněk staveb, který má oddělit předzahrádky od veřejného pozemku. Zpravidla se doporučuje neoplocovat pozemky vůbec, nebo použít jen nízký symbolický plot, neboť vysoké ploty jsou obvykle nevzhledné a před zloději stejně neochrání.
Plot by měl být nepříliš nápadný, neměl by konkurovat stavbám, jež oplocuje a měl by být materiálově i barevně sjednocen se stavbou i s ploty v sousedství. Jestliže tedy má soused kovový plot, nebývá vhodné stavět plot dřevěný atd. To se týká i barvy. Ploty ba měly být zásadně jednobarevné, natřít
např. kovový plot dvěma barvami je zcela nevhodné!
Ploty kovové: vhodné jsou s nízkou betonovou podezdívkou a s vlastním plotem tvořeným:
drátěným pletivem v rámech, celková výška plotu max. 140 cm
kovovými svislými sloupky v rámech, jednoduchých tvarů, bez ozdob, v celkové výšce do 110
cm. Barva: zelená, bílá, černá - přizpůsobit sousedovi nebo barvě oken či zábradlí balkónů.
Ploty dřevěné: svislé latě s nízkou betonovou nebo kamennou podezdívkou. Jednoduché tvary,
ne vyřezávané ap. Barva: bezbarvý lak, hnědý lak (Luxol), bílá
Živé ploty: vhodné jsou všechny druhy s výjimkou plotů stříhaných na pravidelné tvary. Může
se jednat o keře nebo popínavé dřeviny na konstrukcích.
Ploty zděné: jsou vhodné pouze tam, kde mají nahradit stavební čáru (tj. kde mají vymezit ulici).
Nejsou příliš vhodné bílé cihly, přijatelnější je omítnutá zídka s pilířky a nejlépe s malou stříškou ze
střešních tašek.
Zeleň: při vegetačních úpravách používat pouze domácích druhů dřevin.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 73
13. NÁVRH VYMEZENÍ PLOCH VEŘ. PROSPĚŠNÝCH STAVEB A ASANAČNÍCH ÚPRAV
13.1. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY
Vymezení ploch pro nově navrhované veřejně prospěšné stavby je podkladem pro případné vyvlastnění pozemků nebo staveb podle § 108 odst. 2 písm. a) stavebního zákona, pokud nebude možno řešení majetkoprávních vztahů dosáhnout dohodou nebo jiným způsobem.
Za veřejně prospěšné stavby jsou považovány tyto investice zakreslené ve výkrese „Veřejně prospěšné stavby“ (parcelní čísla uváděny podle katastrální mapy):
•
•
•
•
•
navrhované uliční prostory a komunikace pro motorová vozidla
nové komunikace pro pěší (chodníky)
stavby (trasy) veřejných inženýrských sítí ve stávající i nové zástavbě a doprovodných technických
zařízení (např. vodoměrných šachet, čerpacích stanic kanalizace)
přístavba (rozšíření) čistírny odpadních vod
přesunutí hřbitova
Přehled plošných veřejně prospěšných staveb:
• p.č. 1088, 1085, 1087, 1086, 1023
rozšíření ČOV
• p.č. 40, 41, 42, 43, 44, 45, 46, 55, 59, 62
přesunutí hřbitova
• p.č. 1282,1422
hřiště
• p.č. 835,986,1138
dětská hřiště
Veřejně prospěšná opatření:
• návrh místního územního systému ekologické stability (místní biocentra a místní biokoridory)
13.2. ASANAČNÍ ÚPRAVY
Územní plán nevyvolává žádné asanační úpravy.
13.3.
STAVEBNÍ UZÁVĚRY
V severní části k.ú. Telnice je vyhlášeno rozhodnutím OÚ Sokolnice, stavebního úřadu ze dne
18.5.1999 č.j. 289/97-SÚ ochranné pásmo a stavební uzávěra kolem Šrotiště Gebeshuber Sokolnice.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 74
V tomto území je zakázáno provádět stavby bytové, školské, tělovýchovné, rekreační, zdravotnické a ty objekty, které tyto účely využití obsahují i jen doplňkově.
Územní plán nenavrhuje vyhlášení žádné další stavební uzávěry.
14. NÁVRH ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ CIVILNÍ OCHRANY
Dle zadání územního plánu obce Telnice není požadováno vypracování doložky CO.
V územním plánu nicméně řešíme výběr dvouúčelově využitelných objektů pro civilní ochranu ve
prospěch:
a) zabezpečení kolektivní ochrany obyvatelstva ukrytím
b) individuální ochrany obyvatelstva
c) evakuace
d) usnadnění záchranných prací
a) zabezpečení kolektivní ochrany obyvatelstva ukrytím
V současné době je v obci možnost ukrytí v následujících protiradiačních úkrytech budovaných
svépomocí. Jejich současná kapacita je uvedena v následující tabulce ( požadovaná kapacita je přibližně 1.5
m2 na osobu) :
Obec
ukrývá se
počet osob
Telnice
obyvatelstvo
1254
ukrytí obyvatelstva v protiradiačním úkrytu
% ukrytých
umístění úkrytů kapacita osob
osob
sklepy v
rod.domech
nezjištěno
žactvo
ZŠ 50
sklep v ZŠ
40
(ZŠ, MŠ)
MŠ 32
sklep pod OÚ
60
nezjištěno
122
V Telnici je možné využít pro ukrytí obyvatelstva také protiradiační úkryty v suterénech rodinných
domů. Tyto protiradiační úkryty bude nutné v případě situace ohrožení podle potřeby upravit tak, aby vyhovovaly příslušným předpisům. Jejich počet vyhovuje současným potřebám i výhledovému počtu obyvatel. Budování dalších úkrytů není nutné, doporučujeme nicméně řešit všechny podsklepené objekty tak, aby
vyhovovaly podmínkám kladeným na protiradiační úkryty.
b) individuální ochrana obyvatelstva
Sklad prostředků individuální ochrany (PIO) se nachází v budově mateřské školy. Výměra skladu
je 15 m2, což vyhovuje požadavku 10 m2 skladovacích prostor na 1000 obyvatel. Kapacita vyhoví rovněž v
návrhovém období územního plánu.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 75
c) evakuace obyvatelstva
Pro případnou evakuaci osob by nejvíce vyhovovaly prostory:
1) Hotel Santon (po dobudování, kapacita 50 osob popř. i více)
2) Orlovna (tělocvičny)
3) Sokolovna (tělocvična)
4) Středisko ZD - bývalá ubytovna (20 lůžek)
d) usnadnění záchranných prací
Jedná se o opatření v urbanistických řešeních zástavby, komunikacích a inženýrských sítích na vytvoření základních podmínek pro snížení následků mimořádných opatření.
• výrobní zóna je od obytné oddělena pruhem izolační zeleně širokým přibližně 40 m, který má účel
hygienický a bezpečnostní (protipožární atd.), pro blíže umístěnou výrobu jsou stanoveny regulace
tak, aby odpovídaly bezpečnostním požadavkům.
• sítě technické infrastruktury: - vodovody jsou podle možností zakruhovány. Zdrojem požární vody
budou nadzemní hydranty umístěné na veřejném vodovodu. Náhradním zdrojem bude vodní nádrž
na jižním okraji obce.
• doprava:
Podle směrnic pro technická opatření civilní obrany musí dopravní síť ve městech a obcích zaručovat
nezavalitelnost tras pro průjezd hlavními směry, popřípadě po obvodě města.
Šířka ulic musí být minimálně (V1 + V2) :2 + 6 m, kde V1 a V2 jsou průměrné výšky budov po hlavní
římsu v metrech na každé straně ulice. Šířka hlavních průjezdních tras, tj. silnic II. třídy, by tedy měla být
nejméně:
- při oboustranné jednopodlažní zástavbě (5+5):2+6 = 11 m
- při oboustranné dvoupodlažní zástavbě (8+8):2+6 = 14 m
- při zástavbě jednopodlažní (jedna strana) a dvoupodlažní (druhá strana ul.)
(5+8):2+6 = 12,5 m
- při zástavbě třípodlažní (jedna strana) a dvoupodlažní (druhá strana ulice)
(11+8):2+6 = 15,5 m
Uvedeným požadavkům civilní obrany průtahy státních silnic vyhovují.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 76
15. DŮSLEDKY NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ŽIVOTNÍ
PROSTŘEDÍ
15.1. OCHRANA A TVORBA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Problematika zlepšení životního prostředí je řešena či zohledněna ve většině předchozích problémových okruhů. Jedná se především o:
- zlepšení obytných a rekreačních hodnot sídla (ozelenění, zklidnění dopravy apod.)
- snížení prašnosti, zejména z důvodů větrné eroze z pozemků (větrolamy, odclonění obce rozsáhlejšími záhumenky)
- opatření k omezení vodní eroze
- kladení důrazu na odborné posouzení a projednání všech podnikatelských záměrů na úseku průmyslové a zemědělské (živočišné) výroby a výrobních služeb.
- respektování všech PHO a ochranných pásem
- minimalizace záborů kvalitního zemědělského půdního fondu
- bezpečná a účinná likvidace všech druhů odpadů
15.1.1.
Celková hygienická situace, zdravotní stav obyvatelstva
Telnice je situována v území, které není v rozsáhlejším měřítku postihovaného znečištěným ovzduším jako hlavním negativním faktorem při posuzování celkové situace ŽP. Negativním faktorem je hluk železnice, částečně zmírněný zářezem tělesa železnice. Tento aspekt byl respektován při návrhu řešení urbanistické studie. Další negativní faktor je živočišná výroba ZD.
Zdravotní stav obyvatelstva není systematicky sledován, obec se nenachází v oblasti významných
zdrojů znečištění.
15.1.2.
Ovzduší
Obec je plynofikována, což přispělo ke zlepšení čistoty ovzduší.
15.1.3.
Voda
Obec bude v blízké době zásobena pitnou vodou z veřejného vodovodu. Hlavní zdroj vody, využívaný pro Telnici, se nachází mimo k.ú. Telnice (Vírský oblastní vodovod). Pásmo hygienické ochrany
hlavního vodního zdroje nezasahuje do řešeného území.
Důsledným odkanalizováním obce a vybudováním ČOV jsou odstraněny zdroje znečištění podzemních vod a půdy. V budoucnu bude třeba dořešit odkanalizování nádražní čtvrti.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 77
15.1.4.
Hluk
Nejvýznamnějším zdrojem hluku je hluk z dopravy, neboť obcí vede železniční trať. Tato problematika je rozvedena podrobně v kapitole doprava a silnice II. třídy Brno-Hodonín.
15.1.5.
Radon
V pobytové místnosti nemá ekvivalentní objemová aktivita radonu v průměru za rok přestoupit 100
Bq.m-3. Tento požadavek je možno považovat za splněný, je-li budova postavena na území s nízkým radonovým rizikem, ze stavebních materiálů s hmotnostní aktivitou Ra 226 menší než 120 Bq.kg-1 a je-li zásobována vodou s objemovou aktivitou radonu menší než 50 Bq.m-3.
Doporučuje se v návaznosti na zpracovaný územní plán provést průzkum lokalit navrhovaných k nové výstavbě.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 78
16. DŮSLEDKY NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND
16.1.
16.1.1.
TEXTOVÁ ČÁST
Úvod
Zemědělská příloha byla zpracována jako součást územního plánu se zřetelem k zákonu ČNR č.
334/92 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu. Zemědělská příloha obsahuje textovou, tabulkovou a
grafickou část v měřítku 1:5000 s vyznačením jednotlivých lokalit odnětí ZPF. Lokality nové výstavby,
které nevyvolávají nutnost záboru ZPF (tj. které leží na nezemědělské půdě), byly rovněž na výkrese zakresleny a vyhodnoceny v tabulkové části.
16.1.2.
•
•
•
•
•
•
Výchozí podklady
Zákon č. 334/92 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu
Mapa evidence nemovitostí obce se zakreslením hranice zastavěného území obce
Bonitace zemědělských půd a směr jejich využití, III. díl (MZVŽ, 1989)
Plán MÚSES obce Telnice
Podnebí Československé socialistické republiky, tabulky (HMÚ Praha, 1961)
Metodický pokyn odboru ochrany lesa a půdy Ministerstva životního prostředí České republiky ze dne
1.10.1996 k odnímání půdy ze ZPF podle zákona ČNR č 334/1992 Sb., s účinností od 1.1.1997
16.1.3.
Charakteristika katastrálního území
Katastrální území má výměru 607 ha, obec leží v průměrné nadmořské výšce 195 m n.m.
Údaje o využití území:
Rozloha katastrálního území
Z toho
Lesní půda
Vodní plochy
Zastavěné plochy
Ostatní plochy
Zemědělská půda
607 ha
5 ha
7 ha
16 ha
51 ha
528 ha
Dle Quitta leží téměř celý bioregion v teplé oblasti T 4, která je v ČR nejteplejší. Pouze vyšší okraje,
kam spadá i katastr Telnice, leží v T 2.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 79
16.1.4.
Zemědělská výroba v řešeném území
Z celkové výměry zemědělské půdy 528 ha zaujímá:
Orná půda
492,5 ha
Zahrady
27,1 ha
Ovocné sady
5,6 ha
Louky
1,4 ha
Pastviny
1,4 ha
V katastrálním území obce hospodaří Zemědělské družstvo Sokolnice, středisko Telnice. Družstvo
působí rovněž v katastrálních územích dalších 7 obcí.
Předmět činnosti: rostlinná a živočišná výroba.
V katastrálním území Telnice obhospodařuje družstvo 273 ha půdy. Jedná se výhradně o ornou půdu. Pěstuje se převážně obilí, v malém rozsahu i jeteliny.
16.1.5.
Uspořádání ZPF v území, hydrologické a odtokové poměry
Půdní pokryv se vytvořil zejména v závislosti na místních geologických a klimatických podmínkách.
Z hlediska zastoupení půdních typů je území poměrně málo pestré. V celém území převládají různé formy
černozemí na spraších, vápnitých jílech a píscích. Na terasových písčitých štěrcích se vytvořily půdní typy
na pomezí černozemí a hnědých půd. V údolních nivách jsou typické karbonátové i nekarbonátové lužní
půdy (černice).
Zemědělské pozemky v k.ú. Telnice jsou vzhledem k jejich rozloze ohrožené větrnou erozí.
Území je extrémě suché, specifický odtok patří k nejnižším v České republice. Navíc většina vody
odteče z oblasti při jarním tání a srážkových přívalech vod v létě. Koncem léta trpí vodní toky katastrofálním nedostatkem vody, v suchých letech i na delší dobu zcela vysychají.
Celé území leží v černozemní oblasti. Dle charakteristik jednotek se jedná:
• v jižní části obce jsou převážně velmi kvalitní půdy I. a II. třídy ochrany – černozemě na spraši a na píscích, středně těžké až lehké, středně výsušné (2.61.00, 2.01.00, 2.05.01)
• v jihovýchodní části k.ú. černozemě na spraši, erodované, středně těžké - pozemky II. třídy ochrany
(2.08.00)
• ve střední části katastrálního území pozemky I. až III. třídy ochrany – černozemě na spraších, středně
těžké až těžké, některých případech ve vyšší svažitosti a erodované (2.06.10, 2.08.00, 2.01.00)
• v severní části k.ú. pak černozemě na spraši, středně těžké, pozemky I. třídy ochrany (2.01.00)
Bonitu půdy je třeba považovat za dynamickou veličinu, která vyjadřuje přirozenou i antropicky
ovlivněnou půdní úrodnost, projevující se určitým produkčním potenciálem. Při jejím stanovení vycházíme
ze soustavy bonitních půdně ekologických jednotek (BPEJ), které byly vyčleněny na základě podrobného
hodnocení vlastností klimatu, morfogenetických vlastností půd, charakteristických půdotvorných substrátů
a jejich skupin, svažitosti pozemků, jejich expozice ke světovým stranám, skeletovitosti a hloubky půdního
profilu aj.
Konkrétní vlastnosti bonitovaných půdně ekologických jednotek jsou vyjádřeny pětimístným číselným kódem. První číslo kódu BPEJ vyjadřuje příslušnost ke klimatickému regionu, druhé a třetí stanoví
příslušnost k určité půdní jednotce. Následující čtvrté číslo je kombinací sklonitosti a expozice vůči světovým stranám a páté číslo představuje kombinaci hloubky půdy a skeletovitosti.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 80
16.1.6.
Investice do půdy
V katastru obce je evidováno velké množství zavlažovaných pozemků v užívání vlastníků, příp. nájemců těchto pozemků.
16.1.7.
Zdůvodnění navrhovaného odnětí zemědělské půdy
Obec měla při posledním statistickém sčítání v roce 1991 celkem 1227 obyvatel. Do roku 2000
vzrostl počet obyvatel na 1254. Vzhledem k blízkosti Brna lze předpokládat další růst počtu obyvatel.
Vedle toho existuje v Telnici poměrně vysoká obložnost bytů. Oba tyto faktory budou vyvolávat tlak na
novou obytnou výstavbu.
Do konce návrhového období (v roce 2015) očekáváme nárůst obyvatelstva přibližně na 1330 osob.
Ve výhledu v roce 2025 pak předpokládáme 1380 obyvatel. Je proto třeba vytvořit podmínky pro zlepšení
životního prostředí, zkvalitnění života a vytvoření pracovních příležitostí pro bydlící obyvatelstvo. V
územním plánu bylo třeba navrhnout plochy nejméně v rozsahu uspokojení potřeb výše uvedených počtů
obyvatel.
Dále územní plán usiluje o vytvoření podmínek pro zvyšování zaměstnanosti přímo v sídle. S tím
souvisí návrh rozvojových ploch na jižním okraji obce a u železnice.
16.1.8.
Zdůvodnění, proč je navrhované řešení nejvýhodnější
Při zpracování územního plánu bylo projektantem v souladu s ustanovením § 5 zákona č. 334/92
Sb. alternativně posuzováno uspokojení rozvojových potřeb sídla. Hledáno bylo řešení, které by bylo nejvýhodnější jak z hlediska ochrany ZPF, tak i z hlediska ostatních obecných zájmů.
Při zpracování územního plánu byly k zástavbě přednostně navrhovány plochy nezemědělské půdy,
proluky v zástavbě a plochy v zastavěném území sídla.
Koncept územního plánu byl v rozpracovanosti 2x projednán s orgánem ochrany zemědělského
půdního fondu. Předložený návrh respektuje požadavky orgánu ZPF vznesené při uvedených jednáních.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 81
16.1.9.
Odnětí zemědělské půdy a ostatních pozemkù - zdůvodnění
V územním plánu byly pro návrhové období vytipovány tyto lokality vhodné pro výstavbu:
NÁVRHOVÉ OBDOBÍ:
Ozn.
B1
B2
B3
B4
B5
B7
B8
B9
B10
B11
B16
B17
Zdůvodnění záborů
Území zahrnuté do plánu zástavby již v předchozím územním plánu.
Obytná výstavba na severozápadním okraji obce.
Výhody:
• navazuje na současně zastavěné území
• rozsáhlá lokalita, oboustranná zastavěnost
• převážně obecní pozemky – výhodné z hlediska jejich dostupnosti
• jde prakticky o nejhorší půdu v okolí obce – III. třída ochrany
Nevýhody:
• leží mimo současně zastavěné území
• nezainvestované území
• převážně III. třída ochrany
Obytná výstavba. Lokalita leží v k.ú. Sokolnice, ale navazuje na současně zastavěné území obce
Telnice.
Výhody:
• zainvestované území
• návaznost na současně zastavěné území
Nevýhody:
• neleží v současně zastavěném území ani v katastru obce
• III. třída ochrany
Obytná výstavba na jihovýchodním okraji obce. Bez akceptování této lokality by nebylo možné
zajistit územní rozvoj obce v předpokládaném rozsahu.
Výhody:
• navazuje na současně zastavěné území
• výhodné docházkové vzdálenosti
Nevýhody:
• neleží v zastavěném území obce
• II. třída ochrany
Obytná výstavba v nádražní čtvrti.
Výhody:
• výhodné docházkové vzdálenosti
Nevýhody:
• I. třída ochrany
Obytná výstavba navržená již v předchozím schváleném územním plánu.
Obytná výstavba ve východní části obce, která byla schválena již v předchozím územním plánu.
Obytná výstavba na východě obce.
Výhody:
• dobrá dopravní dostupnost
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 82
D1
D2
D3
D4
D5
D6
D7
• částečně zainvestované území
Nevýhody:
Obytná výstavba na východě obce.
Výhody:
Nevýhody:
Byla obsažena již v předchozím schváleném územním plánu obce.
Navazuje na SM1, bude sloužit jako nárazníková zóna mezi územím výroby a územím bydlení.
S ohledem na možnosti zainvestování území, dopravní dostupnost a hlediska životního prostředí
nelze řešit jinde.
Výhody:
• možnosti rozvoje – rozsáhlá lokalita
Nevýhody:
• neleží v zastavěném území
• převážně III. třída ochrany
Nevelká smíšená zóna v nádražní čtvrti, na zemědělsky nevýznamných svažitých pozemcích.
Výhody:
• velmi dobrá dopravní dostupnost
• částečně zainvestované území
• zemědělsky nevýznamné svažité pozemky
Nevýhody:
• pozemky II. třídy ochrany
Výrobní zóna navržená již v předchozím schváleném územním plánu obce.
Výrobní zóna u nádražní čtvrti.
Výhody:
• výhodná dopravní dostupnost
Nevýhody:
• pozemky I. třídy ochrany
Přístupová komunikace k záborům obytné výstavby B1, B2, B17.
Přístupová komunikace k záborům obytné výstavby B5.
Komunikace, zábor převážně nezemědělských pozemků.
Komunikace, zábor převážně nezemědělských pozemků.
Přístupová komunikace k záborům obytné výstavby B4, B18.
Přístupová komunikace k obytné zástavbě, převážně nezemědělských pozemků.
Návrh parkoviště u výrobní zóny V5.
Ozn.
B18
SM1
SM2
SM3
V1
V2
V3
V4
V5
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 83
J
S1
S2
S3
TK
Ozn.
Z1
Z2
Z4
Rybník s chovným i rekreačním významem. Návrh je motivován snahou o zlepšení krajinných a
estetických hodnot území a zlepšení mikroklimatu.
Důvody záboru:
• v Telnici nejsou žádné možnosti rekreace u vody
• v minulosti bylo v k.ú. Telnice několik rybníků
• převážně v záplavovém území
Nevýhody:
Návrh sportovně rekreačního areálu na okraji obce.
Důvody záboru:
• nedostatek ploch pro neorganizovanou tělovýchovu
• úplná absence možnosti rekreace u vody
• převážně v záplavovém území
Nevýhody:
Návrh plochy pro sportování dětí v nádražní čtvrti. Návrh vybrán ze 3 alternativ.
Důvody záboru:
• v nádražní čtvrti nejsou v současné době žádná dětská hřiště
Nevýhody:
Návrh sportoviště v zastavěném území obce ve východní části z důvodu malého počtu dětských
hřišť.
Důvody záboru:
• malý počet dětských hřišť ve východní části obce
• leží v zastavěném území
Nevýhody:
Návrh rozšíření čistírny odpadních vod.
Důvody záboru:
• nelze řešit jinde
Nevýhody:
Návrh sídelní zeleně v současně zastavěném území obce.
Důvody záboru:
• zlepšení životního prostředí v obci
• leží v zastavěném území
Nevýhody:
Návrh sídelní zeleně v nové obytné lokalitě.
Důvody záboru:
• propojení sídelní a krajinné zeleně a vytvoření příznivějšího životního prostředí
Nevýhody:
Návrh krajinné zeleně na okraji nové obytné lokality.
Důvody záboru:
• vzhledem k velmi nízkému podílu lesů v k.ú. Telnice (pouze 0,8 % výměry katastrálního
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 84
Z5
Z6
Z7
Z9
území) je návrh důležitý z mikroklimatického hlediska a hlediska životního prostředí, lokalita je navíc cenná i s přihlédnutím k poloze na okraji obce a možnosti využití navrženého lesa k rekreaci dětí a mládeže (robinzonádní hřiště apod.).
• jedná se o velmi svažitý pozemek, extenzivní, neudržovanou zahradu
Nevýhody:
Návrh založení parku v blízkosti centra obce.
Důvody záboru:
• převážně nezemědělské pozemky
• v ochranném pásmu plynovodů a el. vedení
Nevýhody:
Návrh sídlení zeleně ve výrobní zóně.
Důvody záboru:
• mikroklimatický a hygienický význam
Nevýhody:
Sídlení zeleň v navržené obytné lokalitě.
Důvody záboru:
• nízký podíl zeleně
Nevýhody:
Návrh přemístění hřbitova.
Důvody záboru:
• nelze řešit jinde
Nevýhody:
VÝHLED PO ROCE 2015:
B12
Obytná výstavba na jihovýchodním okraji obce, navazuje na současně zastavěné území. Nezainvestované území. Výhodné docházkové vzdálenosti. Bez akceptování této lokality by nebylo možné
zajistit územní rozvoj obce v předpokládaném rozsahu (viz kapitola 15.1.7.)
B13-15 Obytná výstavba v nádražní čtvrti, nezainvestované území. Výhodné docházkové vzdálenosti. Jedná se o špatně udržované samostatné zahrady. Bez akceptování této lokality by po roce 2015 nebylo možné zajistit územní rozvoj obce v předpokládaném rozsahu (viz kapitola 15.1.7.)
V6a,b Výrobní zóna. S ohledem na možnosti zainvestování území, dopravní dostupnost a hlediska životního prostředí nelze řešit na méně kvalitních pozemcích. Původně uvažována již v návrhovém období, na žádost ochrany ZPF přesunuta do výhledu po roce 2015. V případě naléhavé potřeby výstavby na této lokalitě bude nutno zpracovat změnu územního plánu.
Z8
Krajinná zeleň, vzhledem k velmi nízkému podílu lesů v k.ú. Telnice (pouze 0,8 % výměry katastrálního území) je návrh důležitý z mikroklimatického hlediska a hlediska životního prostředí. Lokalita je navíc cenná i s přihlédnutím k záměru propojení sídlení a krajinné zeleně do organické
soustavy.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 85
16.2. TABULKOVÁ ČÁST
VYHODNOCENÍ
ZÁBORŮ
ZPF
V NÁVRHOVÉM OBDOBÍ
Legenda použitých kódů (ve sloupci KULTURA):
2
4
5
6
7
8
10
12
13
14
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
orná půda
vinice
zahrady
ovocné sady
louky
pastviny
lesy
ost. vodní plochy
zastavěné plochy
ostatní plochy
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 86
17. DŮSLEDKY NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE
LESA
Návrh územního plánu nevyvolává nároky na zábor pozemků určených k plnění funkce lesa.
18. NÁVRH LHŮT AKTUALIZACE ÚZEMNÍHO PLÁNU
Naplňování územního plánu doporučujeme kontrolovat ve tříletých intervalech. Podle výsledků prověření pak zvážit nutnost pořízení změny územního plánu.
Bez ohledu na výsledky těchto prověrek doporučujeme územní plán aktualizovat v následujících termínech: - v roce 2010
- v roce 2013
Aktualizace by se měla zaměřit na ověření správnosti koncepce urbanistického vývoje a na aplikování
nových zákonných předpisů, týkajících se např. limitů využití území (kupř. šířky ochranných pásem apod.).
19. NÁVRH ETAPIZACE VÝSTAVBY
Doporučená etapizace výstavby vychází především ze stupně zainvestování jednotlivých stavebních
pozemků a z kvality zemědělského půdního fondu. Jedná se tedy o víceméně ideální postup zástavby, který
však bude v praxi značně ovlivněn ochotou majitelů pozemků tyto pozemky odprodat nebo na nich sami
stavět.
Návrh etapizace je proveden ve vloženém schema.
Souběžně se zástavbou jednotlivých lokalit bude nutné provádět i výstavbu podmiňující technické
infrastruktury.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 87
20. VYMEZENÍ ZÁVAZNÝCH ČÁSTÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU REGULATIVY
ZÁVAZNOST ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE :
Závazné části územního plánu vymezují základní zásady (koncepci) stabilizace a územního rozvoje
obce Telnice. Jsou stanoveny v Regulativech využití území, které jsou samostatnou částí územního plánu
obce.
Změny územního plánu obce se řídí ustanovením § 17 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování
a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 103/1990 Sb., zákona č. 262/1992 Sb., zák.č.
43/1994 Sb., zák.č. 19/97 Sb. a zákona č. 83/1998 Sb.
SMĚRNÉ ZÁSADY PRO USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ
Směrné prostorové a architektonické regulativy:
- DRUH ZÁSTAVBY RD řadové, dvojdomy, izolované domy - podle regulací uvedených ve výkresech
- SKLON STŘECH má být v rozpětí 40 až 47 stupňů. U menších přístaveb a dostaveb může být i nižší než
40 stupňů
- KRYTINA budov keramická pálená nebo betonové tašky v barvě červené, hnědé nebo béžové, vyjímečně
jsou přípustné i barevné lepenkové šindely.
- BALKONY A LODŽIE jsou na uliční straně nepřípustné
- VÝPLNĚ OTVORŮ volit pravoúhlé. Výjimkou mohou být okna do sklepů a hospodářských místností.
Hliníková a kovová okna a výkladce nejsou přípustné (kromě oken sklepních)
- FASÁDY domů vápenné hladké nebo umělé nástřikové. Břizolit není přípustný
- ZELEŇ - při vegetačních úpravách používat výhradně domácí druhy dřevin
Dle § 35 vyhlášky č. 84/76 Sb. ve znění vyhl. 377/1992 Sb. je oprávněn provádět úpravy směrných
částí územního plánu jeho pořizovatel.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 88
21. DOKLADOVÁ ČÁST
1. Souborné stanovisko ke konceptu územního plánu obce Telnice
2. Vyjádření společnosti CEZTel, a.s.
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 89
22. FOTODOKUMENTACE
PROJEKT, s.r.o.
Tel./Fax.: 05-4521 7035
Tel.: 05-4521 7004
TEXTOVÁ ČÁST
Strana: 90