KRŮČEK ZA KRŮČKEM

Domaine Michel Bouzereau & Fils
KRŮČEK ZA KRŮČKEM
Ne náhodou se vinařs tví Michel Bouz ereau & Fils z Meursault v posledních
letech postupně a tiše zařadil o mezi největší jména Côte de Blancs. Je to
nepochy bně výslede k jejich politiky – když se má něco změnit, j e třeba začít od
základů a měnit pos tupně, kr ůček po kr ůčku. Michel a Jean -Baptiste na tom
pracují už přes čtvrt s toletí.
Rodina Bouzereau a Meursault je spojení, které se dá
přirovnat třeba k Novému Zélandu a rugby. Jedno bez druhého si
nelze představit. Začátkem 20. století bylo v Meursault pouze
jedno vinařství nesoucí jméno Bouzereau. Jenže Edmond
Bouzereau měl dva syny, Louise a Roberta. Časem a dělením
mezi potomky se počet vinařství v Meursault rozrostl a dnes jich
tu najdeme pět. Domaine Michel Bouzereau & Fils je jedním
z nich. Michel je Robertovým synem a svoje vinařství založil
v roce 1971. V roce, kdy se mu narodil syn Jean-Baptiste, který
dnes stojí v jeho čele. První sklizně díky nejisté době a
ekonomické nestabilitě prodával Michel jako vin en vrac (po
cisternách) burgundským négociantům (obchodníkům). Jenže od
té doby uteklo spoustu vody a dnes sami lahvují celou svou
produkci a jejich vína následně putují do celého světa.
Nepřeskakujme však od jednoho k druhému. S postupným lahvováním a prodejem
svých vín začal Michel od poloviny sedmdesátých let. Červená vína se prodávala z počátku především
ve Francii a po bílých vínech byla větší poptávka ze zahraničí, kde v tu dobu probíhal boom
francouzských vín. O opravdovém rozjezdu vinařství se dá ale mluvit až od roku 1985. Prvním
důležitým krokem bylo rozhodnutí přijmout zaměstnance. „Do té doby byl otec doslova v jednom
kole. Všechno dělal sám. Od roku 1985 měl konečně možnost začít pracovat jinak, podle svých
představ.“, vysvětluje Jean-Baptiste. V roce 1989 postavil velký sklep pro 200 sudů, který mu značně
usnadnil práci při školení vína. O rok později s ním začal pracovat i Jean-Baptiste: „Zpočátku jsem
pracoval převážně na vinicích. Otec mi dal čas a možnost naučit se vše v klidu a postupně, tak jak to
má být.“ Během devadesátých let se vinařství začalo postupně prosazovat a také rozšiřovat své
vinice. Celková rozloha se za tu dobu rozrostla jen nepatrně. Z necelých deseti hektarů v roce 1990 na
jedenáct v roce 2012. Podařilo se jim ale zpestřit nabídku vín a získat opravdu kvalitní terroir: v roce
1991 zdědili po dědečkovi z otcovy strany pár arů Meursault 1er Cru Les Charmes a PerrièresDessous. V roce 1994 přikoupili parcelu Meursault village Limozin, v roce 1996 Puligny-Montrachet
1er Cru Cailleret a rok poté Meursault 1er Cru Les Charmes. Rozšiřování pokračovalo i po roce 2000 –
Meursault Grands Charrons a Meursault 1er Cru Les Genevrières-Dessous a další řádky Meursault 1er
Cru Les Charmes v roce 2001 a Perrières-Dessus a ještě kousek Grands Charrons v roce 2004.
Poslední etapou byla výstavba nového technického zázemí v roce 2009. Nová kvasírna (650 m²) je
moderní a odpovídá současným požadavkům.
Co se týče technologie, v devadesátých létech odpovídala jejich práce tehdejší normě v Côte
des Blancs: konvenční vinohradnictví, lisování pneumatickým lisem, odkalení spíše opatrné, školení
na dubových sudech, z nichž přibližně čtvrtina byla obnovována každým rokem, lahvování před
následující sklizní. Až v roce 2002 se vrátili k tradiční burgundské vinifikaci a školení – dlouhé školení,
kdy zůstane víno na sudu dvě zimy. Od něj se v osmdesátých letech z důvodu nedostatku místa běžně
upouštělo. Dnes jsou nejlepší vína lahvována od listopadu do
února. Vyžaduje-li to ročník a je-li malolaktická fermentace
pozvolnější než obvykle, jako třeba v roce 2008, je to i později.
Od roku 2002 jsou nejlepší vinice orané a od roku 2005
omezuje Jean-Baptiste postupně používání chemických
postřiků. „V současné době používáme z 90-95% pouze síru a
měď a pravidelně obděláváme v podstatě všechny vinice.
Přemýšlím i o bio-vinohradnictví, ale nejsem si jistý, jestli chci
jít až k certifikaci. Mým cílem je získat v první řadě krásné
hrozny, zralé a zdravé, které mají chuť. Chci si raději nechat
zadní vrátka pro případné velké problémy.“ Při čtení těchto
řádek se nezdá, že by měli Jean-Baptiste a Michel tajný recept
na výrobu vína, který by vysvětloval, proč dnes patří vína
Michel Bouzereau & Fils k těm největším bílým vínům. Která
jen tak mimochodem patří mezi několik vyvolených
schopných dlouho vyzrávat na lahvi. Dokazují to všechny
vertikální degustace, do kterých jsme tato vína v posledních
letech zařadili. Konečně to dokazuje i naše poslední vertikální degustace Les Tessons. Podle našeho
názoru jsou klíčem k tajemství sami Michel a Jean-Baptiste a samozřejmě to, že při pozvolné
modernizaci mají stále na mysli to nejdůležitější: kvalitu vinic, a to jak z pohledu výběru terroir, tak
z pohledu kvality rostlin. Ještě před pěti lety používali pro novou výsadbu řízky z vybraných nejlepších
keřů z vlastních vinic. Bez kvalitních vinic, není co řešit!