OTEVŘENO - Festival Otevřeno Jimramov

Transkript

OTEVŘENO - Festival Otevřeno Jimramov
OTEVØENO
JIMRAMOV
2001
-
OTEVØENO
È A S O P I S F E S T I VA L U O T E V Ø E N O J I M R A M O V 2 0 0 1
-
Úvodník
sobotní
aneb
Šplouchy
celkem
sešlýho
negra
2.
Tak pøece jenom pùlnoc. Ale docela dobrý, ne? Ani
to letos tak dlouho netrvalo, než jste se chytli. 3 dny na bøiše dávají
dìkovat, hrálo se jim pìknì a bylo to znát. To Eliata byla tužší sousto do
leckerého žaloudku. Ale když se mi mùže líbit pìkná písnièka nìjakýho
bluesmana o chlastu, ženskejch a cigárech, aè jsem nekuøák (o ostatním
dvoutaktnì pomlèím), proè bych se mìl osypávat, když zpìvaèka (a
jaká), otøískaná letitým harcováním po zábavách, zaène o Pánu Ježíši,
kterej pro ni teï znamená asi ještì víc, než pro toho prvnì jmenovaného
Jack Daniels. Vždy je tu pøece otevøeno a rozmanitosti je k životu tøeba
(ale stejnì to schytám z obou stran, no jo, nìjak to zase ustojím i pøed
lidmi snad). Ale tìší mì, že nám trochu naèechrali peøíèka a znejistili
zatuhlé pøedstavy, že takhle tvrdá muzika a takhle natvrdo
naservírované svìdectví nemùžou soužít. Tož si tužte mozkové závity,
hrálo jim to docela dobøe, ne?
Nìjak jsem se rozkecal, takže pøeskoèím až k My Dry Willow
(sorry Èerný mosty, Gambo a mé rodné Jericho, nìkdy pøíštì). Loni byli
za hvìzdy pro mì už pøed vystoupením a pro všechny ostatní hned po
prvních písnièkách, takže mì dost pøekvapilo, že se hned vzápìtí rozpadli.
A moc mì potìšilo, když se letos zas dali dohromady (i pozvání do
Jimramova na tom prý mìlo zásluhu). Moc jsem si lebedil. Èlovìk je sice
trochu zmlsanej od minule tuplovanejma klávesama, ale s dvìma
kytarama je to taky výborný.
No jo, už bych mìl skonèit, aby mohli redaktoøi udìlat
uzávìrku a zalomit èíslo a vùbec. Jak nám bude zítra (vlastnì dneska)?
Uvidíme, jak øíkával mistr Hanuš, než zapomnìl, jak to v tom orloji
vlastnì chodí. Bavte se dobøe.
so
25.8.
Váš
strejèek
Tom
obsah
2001
èísla
2.
Úvodník strejce negra Lavickýho
25
Rozhovor dne - S Pavlem Machaèem Tøi dny na bøiše 26
Sexuální poradna
28
Apokryfy I.
31
Od znalce pro znalce /Ricardo a Carmen/
32
2
str. - 25
OTEVØENO
ROZHOVOR
S
Pavlem
Machaèem
Tøi
dny
na
JIMRAMOV
2001
DNE
bøiše
Hudební èást festivalu zahájila poèetná parta z Vysokého Mýta, která si
øíká Tøi dny na bøiše. Již bìhem prvních skladeb si získali významnou pozornost vìtšiny
pøítomných, kteøí se nechtìli s koncem vystoupení smíøit. Na pár slov jsme si pozvali kapelníka,
klávesistu a velkého sympaáka Pavla Machaèe.
F.N.: "Jak a kdy se dala kapela dohromady?"
Pavel Machaè: "Asi pøed pìti lety v Lodìnici, což je taková malá obec u Berouna, a bylo to
proto, že tam celkem není co dìlat, tak abysme se neupili, tak jsme si øíkali, že budeme hrát
divadlo, kuželky nebo co. Nejdøív jsme byli ètyøi a pak se to zaèalo nabalovat. Když s náma
hrajou hosti, tak je nás maximálnì devìt, kapelou prošlo asi patnáct lidí."
F.T.: "Muzikantské námluvy, setkání, dávání se dohromady a rozchody.
To je takové docela vdìèné téma, nad kterým jsou muzikanti schopni strávit dlouhé hodiny
hovoru. Proè se mìnila sestava právì tøeba ve Tøech dnech na bøiše?"
P.M.: "Nìkteøí odcházeli, protože jsme se s nimi nesnesli, byli agresivní..."
F.T.: "...až tak? Jak se to projevovalo?"
P.M.: "Tøeba slovní brutalitou proti tìm, kteøí nesedìli zrovna tý jistý pøedstavì. Protože vìtšina
z nás uznává pluralitu, tak ti, kteøí uznávali absolutismus, po nìjaký dobì odešli. Stejnì tak
dopadli ti, kteøí se chtìli pøedvádìt, byli trapní..."
F.T.: " V téhle dobì funguje kapela jak má?"
P.M.: " Já nevím, je to tak, že z nìkterýho koncertu máme dobrej pocit, jinde ne. Tady je to
vynikající, protože jsme byli dobøe a rychle nazvuèení. Je nás hodnì, máme hodnì nástrojù,
víc nás zpívá, tak míváme problém se zvukem."
F.T.: "Máte pomìrnì bohaté aranže. Kdo vaši muziku dává
dohromady?"
P.M.: "Ty aranže jsou prastarý a je fakt, že nefungujou nastálo, muzikanti se støídají, takže na
sebe na pódiu ukazujeme, kdo má právì hrát."
F.T.: "Kdo z vás je ten zmiòovaný profesionál, jak uvádíte v informacích
o skupinì?"
P.M.: "Je to kytarista Pepa Štìpánek, je to pomìrnì známý jazzový muzikant, profesionál. To,
že s náma hrává, nám dìlá velkou radost. Jak nám sdìlil, hrává s náma proto, že vidí, že to
neberem vážnì. Zaèal hrát, protože nám kdysi odpadl kytarista, tak Pepa zaskoèil, aniž bysme
se vùbec znali. Èas od èasu s náma jezdí i houslistka, studentka konzervatoøe."
F.T.: "Jaký odsud máte, kromì dobrého zvuku, ještì pìkný nebo
naopak špatný postøeh?"
P.M.: "Pøijeli jsme tak nìjak na poslední chvíli, takže jsme toho moc nevidìli, ale líbilo se nám
to, že lidi zaèali reagovat hned od zaèátku. Je tu sympatická spoleènost. Spousta vìcí mi
nevadí, ale že jsme nemuseli pøešlapovat feáky, který bìžnì na jiných koncertech potkáváme,
to je plus. Vypadá to tady živì ale v mezích normy."
F.T.: "Dejte veselou pøíhodu z natáèení."
P.M.: "Jednou jsme hráli na nìjakým motorkáøským srazu s metalisty a punkery. Cítili jsme se
trapnì, na plakátech mezi ostatními Tøi dny na bøiše, blues z Lodìnic, navíc nám chybìl basák.
Nakonec za náma chodili ty "èíraøi" s obrovskejma kohoutama a plácali nás po ramenech, že
jsme byli stejnì nejlepší."
fototeportáž
Bilbovo
-
happening
loutkové
dívátko
str. - 27
OTEVØENO
V
se
názorech
Jimramovští
na
festival
rozcházejí
Festival Otevøeno Jimramov i po dvanácti letech vyvolává mezi
místními kontroverzní názory. Pøekvapivì i mladí ve vìku okolo dvaceti let se k festivalu
vyjadøují s despektem a spíše mají výhrady. Ty se netýkají stylu muziky, ale jimramovské
omladinì vadí samotní návštìvníci festivalu. "Jsou to samí feáci," tvrdí dvacetiletý F.S. Jeho
názor však bohužel není ojedinìlý a ztotožòuje se s dalšími. O tom, že se do Jimramova sjíždí
parta narkomanù, je pøesvìdèena širší vrstva lidí, od náctiletých po starší vìkovou skupinu.
Od tìch zaznívají i názory, že by se o pøíštím festivalu mìlo konat v Jimramovì i referendum.
"Proè si Novom욝áci dìlají sraz nìjakých pobudù v Jimramovì. A si to poøádají v Novém
Mìstì. Obec z toho stejnì nic nemá," rozèiluje se jeden z tìch starších M. O. Jeho, a dalších
názor o tom, že Jimramovští festival v obci nechtìjí, by mohl potvrdit odjezd nejménì dvou
desítek lidí støedního vìku za mìsteèko, kde se baví podle svého. Jeden z nich k tomu podotýká,
že se nemusí dívat celý víkend na bandu feákù.
Mínìní mladší skupiny obèanù Jimramova pøekvapivì nesdílí nìkteøí
zástupci starší generace. Mezi nì patøí i pìtasedmdesátiletý Josef Menšík, bydlící v tìsné blízkosti
parku Bludníku. Ten prý proti festivalu nemá vùbec nic, i když bydlí vlastnì nejblíže místu
konání ze všech Jimramovských. "Mùžu øíct, že tohle mnì vùbec nevadí. To nìkteré bìžné
zábavy jsou daleko horší. Kdyby se tady po dobu festivalu dìly vìci typu nièení majetku a
podobnì, to by mnì vadilo," prohlašuje Menšík. Dodává, že vlastnì vyrùstal v muzikantské
rodinì a nevadí mu v žádném pøípadì hudba produkovaná na festivalu. "Nejsou to žádní
Ivan Lidnila
šumaøi a falešní hráèi," øíká Josef Menšík.
No
nic
takže
"Proè jste do Jimramova pøijeli?"
A.K.: "Jedeme z Trutnova. Moje kamarádka už tady byla, tak jsme se
na poslední chvíli vèera dohodly, že sem zajedeme. Je to pøed konce prázdnin, tak proè ne.
Hrají tady dobré kapely, takže se nám bude v Bludníku urèitì líbit."
B.V.: "Jsme tady už nìkolikátý rok a poøád tady objevujeme nìco
nového. Poøadatelé se snaží obmìòovat program, takže je pokaždé co poslouchat. A hlavnì je
tu pohoda, nikdo neprudí."
I.L.: "Byli jsme tady skoro každý rok a vždycky se nám v Jimramovì
líbilo. Loni nám to ale nevyšlo, takže nevíme, jestli si festival udržel úroveò. Doufáme, že
nebudeme ani letos zklamáni."
R.T.: "Jedeme sem poprvé, ale podle našich známých je to tady dost
dobrý a tìšíme se, že si užijeme pìkný víkend. Zatím se nám tady moc líbí, Jimramov, jako
místo, je moc pìknej, lidi se o to tady asi starají, je to vidìt. Ty lesy kolem jsou taky bezva."
Š.T.: "Pøijel jsem do Jimramova za muzikou a vùbec kulturou, kterou
málo kde najdu. Navíc tady potkávám lidi, se kterými si mám co povídat, mají podobné
názory a nepøipadám si tady ve svém vidìní svìta tak osamìlý, jak se nìkdy prostì cítit
musím. Zapla pán Bùh za takové akce."
Ivan Lidmila
Sexuální
poradna
Uspoøádat takový festival to není žádný špás! By na krátký èas, pøeci jen
tu vznikne jakýsi sociální systém, který vyžaduje být ošetøen prostì ze všech stran. Proto v
Bludníku funguje i sexuální poradna. Z její listárny vybíráme, samozøejmì se svolením pacientky,
jeden zajímavý pøípad, který mùže zodpovìdìt øadu otázek i vám, kteøí ještì otálíte s otázkami
a stydíte se pøijít a svìøit se našim uším, oèí, a rukám.
Drahá poradno!
Již ètrnáct dnù chodím s jedním klukem. Myslím, že jsem se do nìj opravdu zamilovala. Ještì nikdy jsem
to s žádným klukem nezkusila, ale myslím, že tento kluk je ten pravý. Poraïte mi, jaká je nejlepší
antikoncepce, ale nepište mi, že jsem na to ještì moc mladá. Prosím, neuvádìjte moje jméno a vìk.
Pøedem dìkuji za odpovìï.
Filoména Svùdná, 15 let
Milá Míny,
Podobné problémy jako Ty má spousta mladých lidí. V každém pøípadì není vhodné, aby tak pøíliš mladé
dívky mìly sexuální pomìr s chlapcem. Podle odborníkùm, z kruhù blízkých èasopisu Festivalové noviny
Otevøeno, zabývajících se otázkou antikoncepce, uvádíme výèet velmi nevhodných ochranných prostøedkù,
které bychom Ti urèitì nedoporuèovali:
použití igelitového pytlíku od svaèiny
použití ovèího støívka
aplikace tuby od šumivého vitamínu C
omotání pøirození kapesníkem
pouštìt magneák na plný koule
Mezi velmi spolehlivé patøí:
ponechání punèoch na tìle ženy
držení acylpyrinu v mezikolení ženy
babièka v bytì
týden intenzivní péèe o bratrovo dítì ve vìku „... stlejdo, a plóóóè?“
Avšak nejspolehlivìjší je metoda Dr. Snup Iho z Indie, který doporuèuje udìlat uzlík a máte pokoj.
2001
veèer
Zrovna v rozhlase hlásili dost otøesnou zprávu o dìtech, poštovních balících
a souvislostech s pátráním po pohøešovaných dìtech na Moravì. Musím øíct, že tady v Jimramovì
to zní jako zpráva z jiného svìta. I když kdo ví? Poøád jsme tady, v té stejné republice.
Ale o tomhle jsem vlastnì vùbec nechtìl psát. Chtìl jsem psát o atmosféøe,
o lidech, o setkáních, prostì o tom, co tady v Jimramovì je na denním (i noèním) poøadu Setkání. Setkání, setkávání, potkávání, klábosení a hlavnì "nìco o lásce". Jen se rozhlédnìte
- spousta dvojic. Tu ve vášnivém objetí, èi polibku, tu kradmì se dotýkající koneèky prstù. Ti
ménì odvážní nebo ménì šastní v milostných pohledech vysílají ke svým protìjškùm s vírou,
že jejich snaha bude opìtována. A nic na tom nemìní, že jaro je dávno pryè a že by mìl nastat
vegetativní klid. Konec koncù i já sám jsem své "èlovìèici" daroval kožený náramek na znamení
nehynoucí lásky.
Jimramov je každý rok jistotou a svým zpùsobem oázou. Ne nebojte,
nebudu tu psát oslavné tirády romantického "pitomce". I tady narazíte na hlupáky a gaunery,
kteøí sem pøijeli hlavnì za chlastem a pøedstavou užít si. Lidi jsou všude stejní. V Brnì i v
Jimramovì. Ale chtìl jsem jen øíct, že je fajn, když èlovìk najde lidi a místa tak nìjak v
pohodì. Nic není èerný a bílý a nic není jen tak nebo onak. Prostì líbí se mi tu a to už celkem
dlouho. Jo a mimochodem, pøeju vám, to stejný.
P.S. Hezkej Jimramov Svìtluško
Marek Chlup
bez
anketa
Nìkolika návštìvníkùm festivalu jsem položili otázku, jaký mají názor
na jeho konání právì v Jimramovì.
JIMRAMOV
Jimramov
Marek
Zvony zní pøesnì v celou
a já jsem pøed tebou
na kolenou
názvu
Chlup
Poslední výkøik houslí
je mou nadìjí
že nás promìní
Svázaná v hoøícím písku
èekᚠna hranici díkù
Bože nech nikdy neprocitnu
procházka
po
okolí
-
kostely
Tentokrát jsme pro vás pøipravili popisnou pou na pokraèování po místních církevních stavbách
a pokraèujeme pøes Jedlovou.
JEDLOVÁ
-
Kostel
Navštívení
Panny
Marie
První kostel byl v obci postaven
koncem 13. Století a jeho gotické prvky s uchovaly v
knìžišti a na jižním portále. Hlavní oltáø je klasicistní,
varhany jsou vyzdobeny rokokovými øezbami. Ètyøboká
zvonice byla postavena v 17. století.
JEDLOVÁ
-
Kostel
Nanebevzetí
Panny
Marie
Zdìný kostel na kopci nad Dolní
Jedlovou byl vystavìn po požáru, který znièil døevenou
kaplièku u "školního køíže." Práce trvaly tøi roky (1906 1909) a sochou sv. Josefa jej vyzdobil místní øezbáø
Antonín Soukal.
JEDLOVÁ
-
Kaple
Panny
Marie
Zázraèné
Na tomto místì se kdysi zjevila Panna
Maria, ale vìøící dlouho èekali na úøední souhlas se
stavbou kaple. Práce byly financovány výhradnì ze sbírek
a kaple byla vysvìcena roku 1888.
Intimní
návštìvy
u
zelených
skøítkù
Jakýmsi magnetem, který nevybíravì pøitahuje - dovolím si øíci znaènou
èást návštìvníkù zbloudilých v Bludníku - jsou zelení skøítci (záchodky), krèící se v levém rohu
parku u øeky (pohledem od podia). Jsou vìtším tahákem nežli jakékoliv hudební seskupení èi
doprovodné perlièky festivalového programu. Žene nás k nim naše fyziologická potøeba, která
je silnìjší než jakkoliv silný umìlecký zážitek. Z dùvodu znaèné obliby by se tedy naše návštìvy
nemìly vymykat zažitým konvencím, v tomto pøípadì reprezentované rozmìrem pøíslušného
otvoru. Pøeju všem pøíjemné posezení, skøítky potkáváme jenom párkrát za život.
Hogofogo
str. - 29
OTEVØENO
Nauète
se
konverzovat
Nudíte se v Jimramovì, nebaví vás muzika, lidi ani nic jiného? Zdokonalte
se v polštinì a maïarštinì! Nabízíme vám ve dvou lekcích rychlokursy konverzace. Oduševìle,
ve zkratce, vše podstatné!
LEKCE
I.
polština
Zbožòuji vás, sleèno! - Ubóstwam pania.
Varuji vás! Nedìlejte to! - Ostrzegam was! Nie róbcie tego!
A teï pøijde zatáèka. - A teraz bedzie zakret.
Nebude škodit, když se trochu projdeme. - Dobrze nam zrobi maly spacer.
Dìkuji za pozvání. - Dziekuje za zaproszenie.
A žije èeskoslovensko - polské pøátelství! - Niech zije pryjaŸñ czechoslowacko - polska!
Jakým jazykem mluvíte? - Jakim jezykiem pan mówi?
Poslouchám kursy španìlštiny v rozhlase. - Slucham kursów jezyka hiszpañskiego w radio.
Tomu nerozumím. Co jste chtìl øíci? - Tego nie rozumiem. Co pan chcial powiedziec?
Mùžete mi pùjèit patnáct zlotých? - Czy moze mi pan pozyczyc pietnaœcie zlotych?
Mám dvì dìti. - Mam dwoje dzieci.
Ven! - Przec! Won!
Kudy? - Któredy?
Rovnì! - Równo, prosto, bez ogródek!
Dovoluji si podotknout, že... - Pozwole sobie zaznacyæ, ze...
...zítra bude støeda, pozítøí ètvrtek. - ...jutro bedzie œroda, pojutrze czwartek.
Vezmu si letní šaty - Wloze letnia sukienke.
Doufejme, že se poèasí zlepší. - Miejmy nadzieje, ze pogoda sie utrzyma.
Tak, a máme mráz. - Ot, i mróz juz chwycil.
maïarština
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
lekce: Konzumovat po zøedìní 1:8
lekce: Spotøebujte do:
lekce: Náhradní sladidlo E 951
lekce: WC
lekce: Odpoèívadlo:
lekce: Hospoda:
lekce: Autoalarm:
lekce: Bu bu bu:
-
Hígítás 1:8
Minöségét megörzi:
Pótédesítoszer E951
Nézasörsígatì
Posöïsimóment
Vylüthelma
Uchraòfárosz
Kár kár kár
Dolù-nahoru-dolù-nahoru
Bojím se života, bojím se smrti,
úzkost mi den co den žaludek drtí
nemohu z brlohu, nemohu nikam
bezradnì v temnotách tìlem svým smýkám.
Nestojím, nebìžím, nìco mì nese,
nehezké srdce mé stále se tøese
rachotí, o hrudník zbìsile duní
nade mnou, nad celým, strach chladnì trùní.
Za maskou ranaøe rozbitý chlapec,
který se utíká pøikrèit za pec
schovat se pod postel, ležet tam tiše,
s naivní dùvìrou v bezpeèí skrýše.
Chci se jen pøichoulit ke kamnùm v rohu,
a v jejich hukotu naslouchat Bohu,
na tváøi ucítit teplo až z nebe
sednem si na bobek hned vedle sebe.
Nemuset vyznávat, nemuset vìøit,
nemusit s nikým si jazyk svùj mìøit,
to by mi pomohlo, to je mi tøeba
vic nìžli útìcha, víc nežli chleba.
Vyskoèit v balkónu v tøicátým patøe,
skvrnu, co udìlám, už nìkdo zatøe,
uletìt bez køídel všemu, co bylo,
to by se lehce, by okamžik žilo...
(Míla L.)
blues
JIMRAMOV
2001
apokryfy
I.
Louèení (Am 9,1-15)
Apokryfní
povídka
z
drsného
života
dávného
proroka
Amose
Nad liduprázdnou pustinou na pomezí pouštì, nad krajem neplodných strží a hlubokých
roklí, vznesl se sklaní orel. Svá mohutná køídla rozprostøel do majestátní šíøe a dùstojnì kroužil pod
šedivou oblohou, v podveèerním šerosvitu. Podzimní mìsíc chešvan èasto pøináší takovéto nevlídné
soumraky, kdy noc se pokradmu plíží do krajiny i do lidských srdcí již od èasného odpoledne. Skalní
orel však svým bdìlým zrakem dokáže odliv svìtla pøekonat, a tak i nyní ještì pøemìøoval bedlivì
kraj pod sebou. Zemì mlèela. Orel zanaøíkal a snesl se blíže. V zákrutu jedné z roklin cosi zahlédl.
Poletìl ještì blíž, aby poznal, není-li to snad možná koøist. Nezaznamenal ovšem žádný pohyb. To
tam ve skalách leželo docela bez hnutí. Kámen to však nebyl. Orel rozezná životu bytost od neživého
pøedmìtu. Ale nyní zakolísal. Pøistál a obezøetnì se kradl nadosah. Pøísným okem pozoroval podivný
chuchvalec opodál a takto zblízka již zachytil živoèišný pach. To ještì více podnítilo jeho zvídavost a
pøimìlo jej o další krok se pøiblížit. V tom okamžiku se bytost pøed dravcem nepatrnì zachvìla. Orel
naèepýøil límec z per na statném krku, ale na ústup se nedal. Instinktem zkušeného lovce vytušil, že
to pøed ním bude asi bezmocné a nijak jej nemùže ohrozit. Ze zaprášeného chuchvalce se teï ozvalo
zasténání a do temnoty strže se zabìlaly dvì oèi. Lidské oèi. Nejistým pohybem obšátraly nejbližší
okolí a pomalu, jakoby s nesmírnou námahou, mrkly. Pták pudovì ztuhl a pevnì zaal šavle svých
spárù do skály, na níž stál.
Utrápené lidské oèi se mezitím upøely na siluetu dravce, který na pozadí pøednoèního
nebe v tu chvíli pøipomínal nehnutì stojící lidskou postavu.
Vyprahlá ústa, lemovaná boláky plnými krve a písku, zasípala: "Andìli! Posílá tì Pán?
Pøišel jsi za mnou, abys mne potìšil?"
Skalní orel na ten zvuk nereagoval. Nehýbal se z místa.
Bytost na dnì rokle opìt zahovoøila: "Andìli, to jsem já, Amos! Lidé mne sem vyštvali,
zbili mne, prokleli, zavrhli, kamením zasypali. Že jsem zvìstoval Boží soud nad jejich zvrhlou, falešnou,
pøedstíranou zbožností, nad jejich sprostým sobectvím, nad jejich hanebnou lhostejností. Za to mne
pronásledovali, nenávidìli a zahnali sem, kde jsou jen skály, písek, vítr a smrt. Andìli Boží, je mi tak
hoøko, tak hoøko!"
Oèi tìkající nyní stále neproniknutelnìjším pøíkrovem noci se zalily slzami, jež vykreslily
na zaprášeném oblièeji jakoby sple koryt vyschlého pouštního vádí.
Orel poznal, že pøítmí, které rozhojnila ještì tìžká nízká oblaka, již nepoleví a on bude
nucen pøenocovat zde, v tomto skalním labyrintu. Nebylo to poprvé; již vícekrát se pustil za koøistí
pøíliš daleko od hnízda a rychlý soumrak mu pak nedovolil vrátit se zpìt; proto pøeèkal tam, kde
právì byl.
Mátožná nehybnost bytosti opodál orla upokojila natolik, že se teï u vìdomí silové pøevahy
pustil do veèerní toalety svého pernatého roucha.
Tichem pouštní strže opìt zaznìl lidský hlas: "Andìli, ty to víš, že vše, co jsem jim øíkal, v
Bét-elu i v mìstských branách, na cestách i po domech, bylo slovo Panovníka Nejvyššího. To on ta
slova tvoøil, já je jen vyslovoval. On jim dal obsah, já jen zvuk. Ale oni mi neuvìøili. Proto zkáze
neunikne nikdo, témìø všichni zahynou. Kamkoli by se chtìli skrýt, kamkoli by chtìli uprchnout,
všude je trestající Boží úradek dostihne. Pýcha Izraele bude pokoøena, lživí, prodejní proroci a knìží,
kteøí volali jen to, co chtìl každý slyšet - že nás nic nepostihne, že nás nepotká nic zlého - ti do
jednoho padnou meèem. I kdyby se pøiklonili k Božímu protivníkovi a za službu jemu by od nìho
žádali ochranu pøed Božím hnìvem, nepochodí, nedùstojnì zemrou. Andìli, vyznej za mne pøed
tváøí Boží, jak velmi mne bolí, že jsem volal nadarmo, že jsem dal vplen všechen svùj život, a pøece
to nepøineslo žádné plody. Andìli, popros Pána - pokud mne nezavrhl jako neužiteèné nemehlo aby mì odmìnil milosrdnou smrtí. Anebo radìji ne. Nic neøíkej. Já pøece... To vy andìlé nemùžete
pochopit..."
A rozhostilo se ticho, tišší snad než bylo pøed Stvoøením. Orel spal. A pak pouštní vítr kvílel
v trnitých keøích a hvízdal v skalních rozsedlinách - jako když zástupy plaèek naøíkají nad zemøelým,
jako když pøátelé po bitvì cedí mezi zlostnì sevøenými zuby bezmocný žalozpìv nad padlými
druhy.
Prorok Amos se dotrmácel k branám vìènosti. Stanul na zápraží nebeské Boží svatynì. Z
posledních sil vztáhl ruku ke svìtlu, øinoucímu se z olbøímí menory a než docela pozbyl vìdomí ucítil
ještì, jak se jeho ruky kdosi vlídnì chopil a láskyplnì ji sevøel tak, že se prorokovou zmuèenou myslí
i tìlem rozlil pocit hlubokého pøijetí a bezpeèí, jaké zakouší vystrašené dítì, když je matka opìt k
sobì pøivine do mìkkého náruèí.
Míla Lapáèek
Ušima
zvukaøe
I požádal jsem vrchního zvukaøe festivalu Tomáše Juna, jestli by nechtìl
napsat nìkolik postøehù z první èásti hudební pøehlídky. "Ne, ne, ne nejdøív za tejden", odvìtil,
otoèil nìkolika èudlíky tam a zpìt a øekl: "Já pøece nic neslyším. To je snad slyšet, ne?" ...
str. - 31
OTEVØENO
VITRÍNA
Holky na festivalu
Vypadaj
(Po šestým)
Všechny pøekrásnì
Sáhnout pod kalhotky
Jim ale nemùžeš...
Všechny krásy svìta
Zùstávají za vitrínou
Z neprùstøelnýho skla...
O
placení,
PARADOX
FEMININ
Nenávidím všechny ženy
Ty mrzké dìvky
Jediné
Které jsem ochoten
Respektovat
Jsou ty co miluji
Miluji všechny...
Blbec Chalan
Šumákovi
a
burèáku
Oslí
aneb
mùstky
Ne že bych chtìl radit, jak si dìlat postoje k nìkterým životním problémùm, ale
mám novou zkušenost. V zamìstnání používám mimo jiné mobilní telefon. Je to tzv.
Dealerská linka, to znamená, že mohu provolat 200 minut mìsíènì zdarma k obchodním
úèelùm. (Množství volných minut je v poslední dobì promìnlivé, hlavnì smìrem dolù.)
Dohoda zní tak, že mohu volat i osobní hovory a když tìch dvì stì minut pøetáhnu, tak si
to podle jakéhosi ceníku volání zaplatím. Možná byste se divili, jak se to dá lehce provolat.
Vidina èehokoliv zdarma je prostì omamná. Nestalo se mi to poprvé, že jsem limit prostì
pøetáhl. Ale to nic. Ještì nedávno bylo volných minut tøi sta a dokázal jsem to taky. Ale to
také ještì poøád nic není. Nìkteøí mí pøedchùdci dokázali hrubì pøevolat i pøes 500 minut
za mìsíc! To už je jedna celá pracovní doba bez pøestávky a ještì s cestou na autobus. Pøál
bych vám vidìt ten podrobný výpis volání!
Ale o výkonech mých pøedchùdcù toto být nemìlo. Tedy, tento mìsíc jsem to zase
pøetáhnul. Není to tak zlé. Faktura je vypsaná na Kè 44,03 Kè. Úèetní mì pøišla se širokým
úsmìvem skásnout. Z penìženky jsem zaèal lovit drobné a poèítal jsem si nahlas: "Dvacet,
tøicet, pìtatøicet, ètyøicet, ètyøicet dva, (nacházel jsem mince nižší a nižší nominální hodnoty),
ètyøicet tøi, ètyøicet ètyøi...". "Hehé, to su zvìdavá, jak mì dᚠty tøi halíøe?", smála se
úèetní. Napadlo mì nìco, co sice není nijak pøevratné, ale zapùsobilo to. Jen by na mì
takové myšlenky mohly chodit èastìji a v bolavìjších životních situacích: "Tady mᚠ44,10
Kè a to su zvìdavej, jak mì vrátíš tìch sedm halíøù?!
Nic moc, co? To je jedno. (Ale úèetní pøiznala: "T´s mì teda dostal".) U této
pøíležitosti bych rád pøednesl upozornìní pro všechny, kdo pracují jako obsluha v nìjaké
restauraci nebo hospodì. (Tìmto myšlenkovým pøesunùm tady øíkáme "Oslí mùstek".
Napadne vás nìco, co s pøedcházejícím tématem nemá celkem nic moc spoleèného. Pokud
to ostatním nevysvìtlíte, tak se jim to pokuste vytmavit, protože jinak si o vás zaènou nìco
divného myslet.) Pozor na Šumáka! Mùj již zmiòovaný kamarád neustále vymýšlí, èím by
koho mohl rozhodit nebo vytoèit. Nebývá to nijak zákeøná provokace, spíš zkouší smysl pro
humor obìti. Nestalo se jednou, ale víckrát, že jsme nìkde sedìli. Když se skonèí konzumace
a obsluha pøinese úèet znìjící tøeba na 77,80 Kè, každý kdo nechává dýžka by zøejmì
zaokrouhlil na osmdesát kaèek. Dalo by se èekat, že zlý Šumák schválnì nenechá nic, ale je
to jinak. Šumák zpravidla reaguje na takovou èástku asi takto: "Osmdesát jedna tøicet".
Tìžko vymyslet blbìjší èástku na vracení, nutno ovšem dodat, že skrblík, skrblík teda Šumák
rozhodnì není. Všichni se ovšem dobøe baví, obzvl᚝ když zaplatí tisícovkou. Co je zajímavé,
že zatím každý vrchní na jeho hru pøistoupil a nijak se nesnažil vracet míò nebo víc, jen aby
si ulehèil poèítání. Já bych ho musel asi nìèím praštit. Takže èíšníkùm a servírkám navrhuji
Šumáka zblbnout ještì víc, než se snaží on zmanipulovat je. Tøeba mu nabídnout cenu
83,70 Kè a tím z nìj dostat ještì pár kaèek za ty blbý fóry. Neznám ho zas až tak moc
dobøe, ale myslím, že by na to pøistoupil.
Že se ještì vracím k tìm telefonùm - jednou se obtìžoval operátor, jehož telefony
prodáváme, zaslat fakturu za volání z Dealerské linky na 0,80 Kè...
Mám další mùstek a pak už toho nechám. Když jsme u toho stravování - nedávno jsem
nìkde èetl dost dobrý pøísloví, které mi utkvìlo v pamìti. Mìlo by to být pøísloví valašské a
už to mluví samo za sebe. "Slivovica roztahuje cévy, víno nohy a burèák øi!"
apokryfy
II.
Hospùdka u Anastázie v Nazarétu (Lk 24,13-35)
Z
cyklu
Histórie
apokryfních
jednoho
povídek
Pesachu...
Tohle jem tam vidìl, a taky na vlastní uši slyšel; takže poslouchejte!
Tohle vyprávìní je z mé cesty domù. Putoval jsem tehdy z Jeruzaléma smìrem
severním, a ten den jsem dospìl na jižní pomezí Galileje, do mìsteèka Nazarétu. Tam
jsem se rozhodl pøenocovat s tím, že se druhého dne napojím na silnici vedoucí od
pobøeží do Tiberias, na bøeh Galilejského jezera, a po ní pùjdu dál na sever; abych asi
tak za tøi dny byl doma, v Leukodendroniu.
Nazarét je poklidné místo, povìsti nepøíliš valné, ostatnì jako celá Galilea.
Ale zájezdní hospùdka u Anastázie, nad zmínìnou silnicí položená ve svahu s pìkným
JIMRAMOV
2001
výhledem do roviny Jezreel, to je nìco jiného. Nocleh je tu levný, ale pohodlný a
unaveného poutníka si tu hledí opravdu vzornì. No, není divu, z domácích zdrojù by
se hospùdka neuživila ani týden, tak se musí snažit.
Takže veèer u Anastázie. Bylo pomìrnì plno, ale zalidnìnou místnost pøíjemnì
ochlazoval svìží veèerní prùvan. Jedl jsem u stolu s nìjakými drobnými obchodníky,
patrnì se vracejícími od moøe s novým zbožím pro vnitrozemí. Ale bavili se mezi
sebou, takže já si jich také nevšímal. Zaujalo mì nìco jiného.
Do hospùdky vešli jacísi tøi muži. Pøes hlavy spolustolovníkù jsem je zprvu
dobøe nevidìl, ale posadili se blízko, ob jeden stùl. A tak jsem si všiml, že spolu
nehovoøí; ale pøesto jakoby se mezi nimi nìco zvláštního odehrávalo. Jeden objednal
víno, k jídlu nic - to jsem zaslechl. Obsluze øekl, že mají své. Nevím proè, ale ten
výjev, který pak následoval, mi dodnes utkvìl v pamìti; stále to mám pøed oèima.
Když èíšník pøinesl džbánek s vínem a tøi kalichy, tak ten, který prve
objednával, každému nalil; a pak si od jednoho z tìch dvou vzal docela okoralou
chlebovou placku. A lámal ji a dával tìm dvìma, a oni si ji brali - ale tak nìjak
rozechvìle - do rukou, jakoby se v tu chvíli nedotýkali obyèejného chleba, ale nìèeho
neskonale vzácnìjšího; a pak pomalu nesli každý ten svùj díl k ústùm a oèi mìli zavøené,
jakoby v oèekávání nìèeho úžasného; a - to je zvláštní - já také, jak jsem byl vtažen
do toho dìní ob jeden stùl, jsem zavøel oèi s nimi; a když jsme je za chvíli otevøeli, tak
ten, který rozléval víno do kalichù a lámal chléb, byl pryè; a já byl z toho zmaten,
avšak ti dva ne, jakoby buï byli srozumìni s jeho zmizením, nebo si snad øíkali, že
vybìhl na chvíli vìn - když mìli oèi zavøené - ale zase se vrátí. Nikdo však nešel, a
tak se zvedli a chtìli zaplatit to víno; ale èíšník jim opáèil, že už je zaplacené a že on
je natolik slušný, že by si za jedno víno dvakrát zaplatit nenechal. A tak chlapíci vyšli
ven, do noci, a já si mul oèi, jestli se mi to všechno zdálo, nebo to bylo doopravdy. A
dodnes to vlastnì nevím.
Ach ta Galilea, ta Galilea; tady se vždycky dály a dodnes dìjí prazvláštní
vìci, nad kterými zùstává rozum stát. Prý snad jedinì srdcem je možné je nìjak
pochopit. No jo, srdcem, to se snadno øekne, že, ale zkuste si to, schválnì, jak vám to
pùjde...
Povíme si to tøeba napøesrok na Pesachu v Jeruzalémì. Šalom alejchem!
Míla Lapáèek
Dìje
se
dìje,
nemìjte
strach
Jednou si mi kdosi stìžoval, že prej se na Vysoèinì nic nedìje. To se ale
øíká o každým místì vèetnì matièky Prahy. Lidi tam utíkají, že se tam jako dìje víc, a potom
jim už nestaèí ani ta Praha. Ono to není ani tak o místech, ale o lidech, ostatnì jako vždycky.
Nerad bych nìkoho nìjak extra bránil, obèas to je fakt na prd, ale sem tam se stane, že to
èlovìk nestíhá všechno obíhat. Na co byste si ale mìli udìlat èas jsou:
BIGBEATOVÝ
KØÍDLA
Poøádaj to takový týpci zpravidla kolem jistého Kryštofa Ženatého, který
na Køídlech vyletí hned ve dvou kapelách. Ale kdo ví, kde se ještì vynoøí, on se vetøe celkem
kdekoliv. Takže v Køídlech bude se svojí partou Kryštofovy staré vìci, které pamatuju ještì o
jedné kytaøe a base, na kterou hraje taky poøadatel Køídel Ondra Zikmund. Svùj první
fenomenální úspìch zažili se svým albem na kazetì, které vìnovali asi ve dvou kusech do
tomboly na nìjakém plese. Potom tak nìjak vznikla Leninova pleš, ve které opìt hrajou oba,
ale Ondra na housle. Na basu hraje ojedinìlý úkaz horácké genetické kuchynì Dan Šimek.
A aby si takové skupiny vùbec zahrály, musí si holt to hraní zaøídit, a tak si udìlaly festival.
Toliko o poøadatelské partì.
Bigbeatový køídla poletí 26. - 27. 10. 2001 v Køídlech u Nového Mìsta na Moravì
Je to na spojnici Nového Mìsta a Bystøice nad Pernštejnem, to všichni víte kde to je. Bližší
informace najdete na http://kridla.kvalitne.cz
Na Køídlech se budou vznášet:
DZIADY
VLASTÍK PEOPLE
LENINOVA PLEŠ
PÙVODNÍ BUREŠ
HADRY Z TÌLA
ZNOUZECTNOST
KRYŠTOFOVY STARÉ VÌCI
O5 & RADEÈEK
VESELÁ ZUBATÁ
HÖLÖKIN KÖLÖKIN
DUST
A kromì toho spousta dalších vìcí:
divadla, výlet s prohlídkou hradu, možná bude i divoký hasièák, který pozná, kdo ke komu
patøí a kdo zùstane celý život sám, možná pøijde i defovka (ètete správnì). Ahoj
str. - 33
OTEVØENO
OD
ZNALCE
PRO
JIMRAMOV
ZNALCE
2001
inzerce
(Brazilský doutník - tlustý a kratší)
Ricardo
Na židli u postele bzuèí umolousaný
radiobudík. Hlasatelka drmolí zprávy a slibuje dusné vedro.
Její nakøáplý alt støídá houpavý šlágr. Až pøi nìm Ricardo
otevírá oèi a nevrle se štrachá zpod deky. Je 5:08 a za okny
zívá probouzející se Rio de Janeiro. Chlap se mátožnì šourá
na záchod a cestou do kuchynì si zapaluje cigaretu. Rozváží
sice oblíbené doutníky od Carrerase, ale nikdy jim na chu
nepøišel; svùj deputátní pøídìl pokaždé rozdá po kamarádech
a žebrácích. Za chvíli Ricardo srká vøelé kafe a zažloutlými zuby drtí suchar s margarínem. Z
plakátu na dveøích se na nìho øehní ulízaný hombre se špièatým knírkem a láká jej ke koupi
pravého brazilského doutníku. Ricardo jej ale vždy znova posílá - podle nálady - buï k šípku,
nebo rovnou do horoucích pekel (není nad to si hned poránu vylít na nìkom zlost z podìlanýho
života). Navlhlá sirka na druhý pokus rozžíhá dnešní druhou Partagasku (cigaretu mužné
chuti a ještì mužnìjšího aroma), zatímco kuøák v oblacích èpavého dýmu hledá èistou košili.
Pak dopijí svou hoøkou bryndu, do výlevky plive lógr mezi zuby a peèlivì za sebou zamyká
dveøe (lidi tu kradou jako straky!). V pøítmí domovního prùjezdu startuje skútr a vyráží do
fabriky. Doutníky z noèní smìny už èekají na odvoz k labužnické kremaci.
ML
AARON s.r.o.
digitální fotoaparáty a videokamery
Vinohradská 41, 120 00 Praha 2, tel.: 22 25 00 39, fax: 22 25 23 75,
e-mail: [email protected], www.aaron.cz
Jeèná 32/518, 120 00 Praha 2, tel.: 96 20 65 02, fax: 96 20 65 01,
e-mail: [email protected], www.aaron.cz
(Panatella - doutníèek tenký a delší)
Carmen
Øíkají mi Carmen a jsem prý dost pìkná
ženská. Do ètyøicítky daleko, ale - nebudete mi to vìøit - už
jsem vdova. Bezdìtná. Nebožtík manžel mìl škaredou smrt.
Byl hasiè a pøi velkém ohni tady u nás ve staré Havanì se na
nìho zøítil dùm. Ani mi ho pak neukázali, prý bych ho stejnì
nepoznala. Dìti jsme nemìli; poøád jsme to odkládali, až
našetøíme trochu penìz, abysme malýmu mohli nìco dopøát.
Ale sotva pár pesos naskrblíte, odejde vám praèka nebo
podraží mýdlo, a penízky se rozkutálí ani nevíte jak. Jo. Tak se protloukám sama. Dìlám v
tabaèce La Triada na východním pøedmìstí, na panatellách; to jsou takové štíhlé doutníèky.
Tady u nás je dost kouøí ženský. Chlap by si s panatellou asi uøíz ostudu; ten musí mít doutník
jak stehno Miss XXXL, poøádný! Teï zrovna jdu z práce. Je pod mrakem; nevím, jestli dojdu
suchá. Mistr byl dneska zle naložený. Nic mu nebylo dost dobré. Mì taky zpucoval, že mám
prý moc odøezkù. Pøitom jich bylo stejnì jako jindy. Ale s ním nic nepoøídíte. To víte, velký
komunista, na toho si otevøete pusu a už letíte, a s cejchem. Budete rádi, když vás nechají
zametat ulice. Sousedka Lopézová se tuhle neudržela, od plic mu vydržkovala a dneska je
ráda, že mùže umývat veøejné latríny. Èlovìk tu holt musí držet hubu a krok. To moje sestøenka,
ta je za vodou, a to doslova. S manželem se pøeplavili na Floridu a nežije se jim tam, myslím,
špatnì. Ale na to já bych nemìla odvahu. A co! Co potøebuju k životu, to tady mám; hlady
neumírám. Obèas si vyrazíme s paraèkou na nábøeží zatancovat; a veèer, když je mi smutnou
a nejde elektøina, tak se pìknì vyložím do okna smìrem k moøi, ucucávám sladkou tøtinovou
koøalku a pomalu si, doušek po doušku, vychutnávám panatellku, propašovanou z fabriky
tajnì za podvazkem. Já vím, že ten vykouøený doutníèek (ani celá krabice) nic nezmìní, ale
na chvilku, aspoò na chvilku, je mi o nìco líp. A co si já, obyèejná ženská mùžu víc pøát.
ML
Služby firmy AARON s.r.o.:
- prodej digitálních fotoaparátù
- pasová fotografie
- velkoformátový tisk
- skenování
- pøepis digitálního videa
- vypalování CD
- pùjèování digitálních fotoaparátù a pøíslušenství
Našim stálým zákazníkùm poskytujeme slevy na všechny naše služby.
Na tomto festivalu se fotografuje digitálním fotoaparátem Canon D30, který zapùjèila firma AARON
s.r.o., specializovaná prodejna digitálních fotoaparátù.
str. - 35
humor
pøevzato z èasopisu SORRY
MAREK DOUŠA
vzkazy
Ne Pepo. Pøece jsem øíkala že ve ètyøi. Marie
Hola
hola
všichni
Kdo máte jakýkoliv podnìt, nápad, postøeh, reflex, recenzi, báseò èi
básnièku, drobnou prózu, vtípek, fejetonek, novou zkušenost (!!!) sloupek èi poznámku, dondìte
do té maringotky vedle pódia. Tam si mùžeme všechno vyjasnit a pokud s námi nebude žádná
øeè, tak nám to mùžete klidnì i vytmavit.
V maringotkózní redakci se buï vypeckujete (vyjádøete), co byste chtìli
nechat zaznamenat, nebo vás posadíme k poèítadlu a svùj pøíspìvek na místì vytvoøíte. Práce
na novinách se zavírají hodnì pozdì v noci, takže je otevøeno, jako vùbec všude tady na
Otevøenu, pomìrnì dlouho. Èekáme na vás, hlavnì na krásná a (po)volná dìvèata, s otevøenou
náruèí.
Soutìž****Soutìž*****Soutìž
!!!!!
Zvyšujeme
výhru
o
100
%
!!!!!
Vèera jsme vyhlásili soutìž. Cenou za objev reklamního nápisu "NAŠE ŠTÌTKY VÁS POT̊Í", který zdobí
dùm nedaleko Bludníku, byla možnost zakoupit si pivo!
Protože se ale v redakci neohlásil žádný úspìšný následník SharkLucka Houmlese, nabyli jsme dojmu, že
odmìna, kterou jsme nabídli, nebyla dostateènì lákavá. Proto !!!!! zvyšujeme výhru o 100 %!!!!!. Kdo
kýžený nápis vypátrá, ne že si koupí jedno pivo, ale mùže si koupit klidnì i dvì!!!
Nápovìda - je to fakt blííízko.
pozor
-
nezapomeòte
tøetí èíslo /a tudíž letos poslední/ èasopisu OTEVØENO vyjde zítra v èasných ranních hodinách, a
bude k dostání v distribuèní síti festivalu - naši kolportéøi, hlavní vstup, prodejna LP CD, ...
tiráž
O T E V Ø E N O
2 0 0 1
èasopis festivalu OTEVØENO JIMRAMOV 2001 - è. 2
redakce - Radek Tulis, Ivan Lidmila, TomᚠBlažek, TomᚠJun, Pavel Kocych, TomᚠLavický, Meloun,
Šárka Havlíková, Zdeòka Zachová a pøispìvatelé; grafická úprava a zlom - Atelier; foto - Martin Gall;
tisk - Tiskárna PRCHAL a tiskárna MAR-IN-GOTKA; adresa redakce - maringotka u pódia; redakèní
uzávìrka - 25. srpna v 06:30; náklad 150 kusù; redakèní hot line a SMS pøíspìvky - 0608 037 166
© - Klub Sluníèko - 2001

Podobné dokumenty

Kral Lavra

Kral Lavra navštívení, jako samozøejmost. Co je ostatnì na tom, že má pan král oslí uši ? Protože je nemají obyèejní smrtelníci, je tím už øeèeno, že jsou lidské nicotné uši lepší a dokonalejší než poøádné s...

Více

OTEVŘENO - Festival Otevřeno Jimramov

OTEVŘENO - Festival Otevřeno Jimramov Na té vernisáži bylo nìjaké víno a zobání, tak se podívejte, jestli tam nìco nezbylo. Ještì k tìm Plodùm hnìvu. Ono jich je ve skuteènosti docela dost, ale jen nìkolik z nich se našlo. Vidìl jsem t...

Více

Koledy zpívali s Deníkem před Uffem, v zoo i na faře

Koledy zpívali s Deníkem před Uffem, v zoo i na faře Města Trutnov, Zoo Dvůr Králové, cestovatele Leoše Šimánka, zpěvačky Kamily Nývltové a dalších. „Akce se nám líbila. Zpívali jsme jako diví. A vyhrála jsem i v tombole,“ komentovala Eva Semerádová ...

Více

Festivalové noviny č.0 - Festival Otevřeno Jimramov

Festivalové noviny č.0 - Festival Otevřeno Jimramov Skupina vznikla jedné únorové nedìle devadesátého sedmího roku, kdy tehdejší folkrocker, flétnista, kytarista a zpìvák Martin Šmíd, novì okouzlený klezmerem, hledal uplatnìní pro svùj tvùrèí pøetla...

Více

Historie obce Mníšek Rok 1961 Slavnostní otevření kulturního domu

Historie obce Mníšek Rok 1961 Slavnostní otevření kulturního domu Když pak p. uèitel M. Bláha od vojska se vrátil a od nového roku 1919 poèal zase vyuèovati, byla sl. M. Spìváková místa zastup. uèitelky sproštìna výnosem okresní školní rady ze dne 10./12. 1918 è....

Více

Karnevalová zábava na ZŠ a MŠ Křižná Dle auditu minulé

Karnevalová zábava na ZŠ a MŠ Křižná Dle auditu minulé chlapeèek? Hm, hlídání asi neuniknu a možná, že budoucí dítko bude umìt dva jazyky mnohem døíve, než my dvì s dcerou dohromady. Možná, že nás dìti pøerostou již v brzkém vìku a èlovìk je bude uèit ...

Více

Gymnázium Jana Keplera Nejisti v těle, nejisti v duchu Maturitní

Gymnázium Jana Keplera Nejisti v těle, nejisti v duchu Maturitní bude vyžadovat lepších pravidel. Bezpochyby budeme muset konat pokusy a možná že jeden nebo i více našich velkých projektů se zhroutí. Ale teď budeme pracovat pro sebe, pro naši slávu a větší slávu...

Více