Marek Svoboda

Seminární práce
pro účel školení trenérů juda III. třídy
Použití chvatů juda v sebeobraně
Vypracoval: Marek Svoboda
Semily
2014
Použití chvatů juda v sebeobraně
1) Úvod
 Jiu jutsu - vznik Juda
 Sebeobrana a právní legislativa ČR – nutná obrana, krajní nouze
2) Výběr technik
 Sebeobrana v Kata
 Techniky sebeobrany juda neobsažené v Kime no kata a Goshin jutsu no kata
 Techniky sebeobrany mimo judo
3) Nácvik technik sebeobrany
 Dospělí civilisté
 Ozbrojené složky
 Tréningová jednotka 90´
4) Závěr
5) Použitá literatura
Stránka 2 z 8
Použití chvatů juda v sebeobraně
Stránka 3 z 8
1. ÚVOD
Od nepaměti se lidé napadají a válčí, bylo by bláhové si myslet, že v budoucnu tomu bude jinak.
Dnešní uspěchaná doba sebou přináší stres, nejistoty, přehnané nároky, které vedou lidi k netečnosti
lidí vůči ostatním osobám nebo k agresi. Je opravdu málo lidí, kteří Vám pomůžou při napadení za
bílého dne natož v noci, ať už ze strachu z právního postihu, pomsty útočníka nebo je to prostě
nezajímá a tajně v duchu doufají, že se jim to také nestane. Prostě se člověk musí spoléhat většinou
sám na sebe.
Velké pohromy vznikají z malých příčin (japonské přísloví) Jedním z účinných způsobů jak se dá
eliminovat napadení je prevence a předcházení nebezpečných momentů. Pokud prevence selže a ke
konfliktu dojde, je dobré se umět bránit. Jedním ze vhodných bojových sportů je např. JUDO.
➢ Jiu jutsu - vznik Juda
První systém technik Jiu-jutsu se objevuje v roce 1532 ve škole pana Hinoshity Takenouchi, která
se jmenovala Hinoshita Toride Kaizan Takenouchi-ryu. Po sedmdesáti letech v éře Edo (1603-1867)
bylo Jiu-jutsu velmi rozšířeným bojovým systém. Po celém Japonsku existovaly stovky škol, které
vyučovaly svůj způsob boje beze zbraně. Bojové techniky školy tajily, protože moment nasazení
neznámé techniky mohl bojovníkovi zachránit život. Cílem technik bylo co nejrychleji soupeře
zabít, nebo vyřadit z boje. Každá škola se specializovala na určitý druh technik, např. boj na zemi
nebo hody.
Jigoro Kano na lodi Hikawamaru (1938)
Jigoro kano se učil nejprve Jiu jutsu u Hachinosuke Fukudy, který vyučoval umění školy Tenshin
Shinyo ryu, vzniklé sloučením starých škol Yoshin ryu a Shin-no-Shindo. Později, po jeho smrti, se
učil u Tsunetoshi Iikuby, učitele školy Kito ryu jiu-jutsu. Jigoro Kano získal oprávnění vyučovat
styly obou škol. Navíc znal i západní wrestling a tělesnou výchovu. Na základě získaných znalostí
založil Kano v roce 1882 vlastní školu bojového umění, kterou nazval Kodokan Judo. Vlivem změn
ve společnosti, upravil Jigoro Kano techniky tak, aby byla možná volba výběru.
Dříve bylo přirozené útočníka zabít, oproti tomu Kodokan Judo se skládalo hlavně z hodů, pák a
držení, při kterých protivníkovi hrozil „pouze“, otřes, vyražený dech nebo bezvědomí. Pokud
útočník pokračoval v útoku, dával možnost obránci zlomit nebo vykloubit končetinu, případně ho
uškrtit.
Použití chvatů juda v sebeobraně
Stránka 4 z 8
➢ Sebeobrana a právní legislativa ČR - nutná obrana, krajní nouze
§13 zákona č. 140 / 1961 Sb. (trestní zákon ) Nutná obrana
Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný tímto
zákonem, není trestným činem. Nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená
způsobu útoku.
Z právního hlediska musí útok splňovat tři podmínky:
•
Útok ohrožuje společenské vztahy a zájmy chráněné trestním zákonem
•
Útok přímo hrozí nebo trvá (tj. útočník vám vyhrožuje slovně či gesty, ohrožuje vás zbraní
apod.) samotný útok musí být reálný, tj. nesmí se jednat o domnělý útok, kdy potencionální
napadený se brání ještě dříve, nežli útočník vůbec zaútočí. Mimo to po eliminaci útoku
nesmíme protivníka v případě, že již neútočí, sami napadnout.
•
Přiměřenost obrany – zákon definuje, že obrana musí být přiměřená povaze a nebezpečnosti
útoku. Obranou může být způsobena i větší škoda, než jaká hrozila, nesmí však jít o hrubý
nepoměr. Nutná obrana tedy nemůže překročit hranice potřebné k odvrácení útoku, a to jak
co do síly a druhu použitých prostředků, tak co do času, ve kterém obrana probíhá.
Přiměřenost obrany se posuzuje dle intenzity útoku a všech dalších okolností případu. Co do
intenzity by měla být účinná obrana vždy silnější než útok.
§14 zákona č. 140 / 1961 Sb. (trestní zákon ) Krajní nouze
Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému trestním
zákonem, není trestným činem. Nejde o krajní nouzi, jestliže bylo možno toto nebezpečí za daných
okolností odvrátit jinak anebo způsobený následek je zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější
než ten, který hrozil.
Odlišnosti nutné obrany a krajní nouze
- V nutné obraně se odvrací útok, v krajní nouzi se odvrací nebezpečí.
- V nutné obraně je způsobena škoda útočníkovi, v krajní nouzi je způsobena škoda komukoliv.
- V nutné obraně není podpůrnost, nikdo není povinen snášet útok a vzniklá škoda může být i větší.
Podmínky dané nutnou obranou jsou mírnější. V krajní nouzi čin žádá podpůrnost, někdo je
dokonce povinen snášet nebezpečí ( záchranáři, hasiči, lékaři apod. ) a způsobit lze zásadně jen
menší škodu, než je škoda hrozící. Podmínky dané krajní nouzí jsou tedy přísnější.
Institut nutné obrany vyžaduje útok člověka a útočení úmyslné. V krajní nouzi může být nebezpečí
způsobeno jakkoliv ( jednání člověka, útok zvířete, živelná pohroma).
Použití chvatů juda v sebeobraně
2.
Stránka 5 z 8
Výběr technik
Každý člověk je originál, někdo velký, malý, tlustý, tenký, každému bude vyhovovat jiná technika.
Abych si mohl najít „svojí techniku“ musím se jich naučit a poznat co nejvíc, a pak už si jen
s trenérem vybrat, která mi nejvíce vyhovuje vzhledem k mé tělesné schránce.
➢ Sebeobrana v Kata
V judu máme devět Kata, z toho jsou dvě zaměřené na sebeobranu. Jsou to Kime no kata a Goshin
jutsu no kata
Přehled Kata
•
Nage no kata - kata hodů
•
Katame no kata - kata znehybnění
•
Gonosen no kata – kata dvanácti protichvatů
•
Kime no kata - stará kata sebeobrany
•
Goshin jutsu no kata - nová kata sebeobrany – upravená pro dnešní potřeby
•
Ju no kata - kata principů povolnosti
•
Itsutsu no kata - kata pěti principů
•
Koshiki no kata - kata starých forem
•
Sei ryoku zenyo kokumin taiiku no kata - tělovýchovná sestava účinných prvků boje
➢ Techniky sebeobrany juda neobsažené v Kime no kata a Goshin jutsu no kata
Dalšími vhodnými chvaty pro sebeobranu jsou:
Te waza : Seoi nage, Kata gurma, Morote gari, Kuchiki taoši
Goshi waza: Harai goshi, O goshi, Uki goshi, Uchi mata
Ashi waza: O uchi gari, Ko uchi gari, O soto gari
Shime waza: Juji jime (Kata – Gyaku – Nami ), Hadaka jime
Kansecu waza: Ude garami, Ude hišigi vaki gatame, Ude hišigi hara gatame
Každý, kdo se učí Judo delší dobu používá pár technik, které mu vyhovujou, a ze kterých dokáže
zaútočit ze všech směrů. Tyto techniky pak lze velmi dobře použít v sebeobraně, protože je má
judista zažité.
Použití chvatů juda v sebeobraně
Stránka 6 z 8
➢ Techniky sebeobrany mimo judo
Do sebeobrany je nutné zahrnout pro zvýšení účinnosti také údery, kopy a další techniky,
které nabízí Jiu jutsu. Použití zbraní jako Jawara (krátký klín, tyčka do zápěstí pro zvýšení
účinnosti úderu, používá se i vyčnívající část) lze nahradit např. klíčem od bytu.
3. Nácvik technik sebeobrany
Při nácviku sebeobranných technik je důležité, aby spolu Tori a Uke plně spolupracovaly, aby
nedošlo ke zraněním. Pokud soupeři nespolupracují nemohou se techniky naučit správně a tréning
nemá význam. Nácviky by se měli co nejvíce blížit realitě napadení.
Veřejnost, ozbrojené složky
Při sebeobraně hraje velkou roli psychika. Při tréningu je dobré použít verbální projev. Útočník by
měl hlasitě křičet a gestikulovat, aby si obránce zvykl že to je normální a nesesypal se. Psychika
rozhoduje velkou částí boj, proto by měl být tréning co nejreálnější.
Tréning povedeme podle zaměření:
➢
Dospělí ,,civilisté“ : nácvik zaměříme na sebeobranu s použitím nejrůznějších prostředků
denního použití, např. deštník, klíče, kabelka, bunda …. , využití momentu překvapení. Základní
techniky juda jako např. O goshi. Většina ,, civilistů“ není fyzicky zdatná, projde pouze
základním kurzem a myslí si že všechno umí. Bohužel bez stálého opakování časem všechno
zapomenou.
➢ Ozbrojené složky : nácvik je zaměřený na určitou skupinu technik, určených k rychlému
zneškodnění soupeře. Většinou se používají při zatýkání páky. Útočnou techniku musí
předcházet uvolňovací technika, která odvede pozornost od útočné. Při nácviku se využívá
hlasitý verbální projev, který zatýkaného, popřípadě útočníka psychicky rozhodí. Ten pak
klade malý nebo už vůbec žádný odpor. U ozbrojených složek se předpokládá lepší fyzická
zdatnost, proto můžeme tréning vést intenzivněji.
Pro obě skupiny je důležité při rozcvičce pořádně protáhnout všechny části těla ( strečing ). Když se
strečing neprovede důkladně, může dojít k nepříjemnému zranění šlach nebo svalů.Po tréningu platí
to samé. Svaly je potřeba uvolnit a protáhnout, aby nedošlo ke zkrácení svalů a tím k omezené
kloubní pohyblivosti.
4)
Tréningová jednotka
 rozcvička 25'
- hra na zahřátí, je dobré aby se zapojili všichni. Popřípadě rozběhání.
- strečing, protažení všech svalů
- pády, gymnastika
Použití chvatů juda v sebeobraně

Stránka 7 z 8
nácvik technik 45'
- Uči komi, nagi komi
- opakování starých technik
- nové techniky
uvolnění 10'
- protažení svalů – strečing
- uvolnění, zklidnění tepové frekvence
Teorie 10'
- jak předcházet konfliktům
- použití sebeobrany v mezích zákona
- první pomoc
4)
Závěr
Za jednání lidí může dnešní uspěchaná doba, která sebou přináší stres a netečnost lidí vůči ostatním
lidem. Je opravdu málo lidí kteří Vám pomůžou při napadení i za bílého dne natož v noci , ať už ze
strachu z postihu, pomsty útočníka nebo je to prostě nezajímá a tajně v duchu doufají že se jim to
také nestane.
V současné době je velkou výhodou umění předejít možnému fyzickému útoku a rozpoznat situaci
možného napadení . Judo jako jeden z nejrozšířenějších bojových sportů tuto možnost nabízí.
Nejenom že se člověk naučí ovládat bojové techniky a začne ovládat svoje emoce, také pozná
spoustu nových přátel a příjemných lidí které pojí stejná věc a to je láska k judu
Použití chvatů juda v sebeobraně
5)
Stránka 8 z 8
Použitá literatura

Bedřich Rýč, Veronika Petrů – Sebeobrana na ulici

Matěj Novák – Ju jutsu

Zdeněk Náchodský, Jaroslav Honzík –

Ivan Fojtík – Budžucu - japonská bojová umění

ČÚV ČSTV Metodický dopis – model tréningového procesu juda

Český svaz juda – učebnice pro trenéry 1. a 2. Díl
Použité odkazy:

http://www.czechjudo.org/

http://cs.wikipedia.org/wiki/Judo

http://www.kodokan-judo.cz/

http://www.trestni-rizeni.com/vyklad-pojmu/nutna-obrana-a-krajni-nouze

http://www.gunlex.cz/wp-content/uploads/2013/05/brozurka-nutna-obrana-Plzen-2013.pdf

https://www.google.cz/