Kriminalita dětí v kybernetickém prostředí

Kriminalita dětí v kybernetickém prostředí
Mgr. Lukáš Habich
Anotace
V dnešní moderní společnosti snad již neexistuje dítě na základní škole, které by
nemělo zkušenosti s počítači, či mobilním telefonem. Verbální a nonverbální
komunikace se pro jedince stává čím dál tím složitější a naše pocity začínáme
vyjadřovat psaným slovem. Uspokojuje nás, že máme na sociální síti přátel více,
než naše malé město obyvatel a i přes toto tvrzení pozorujeme psychický tlak na
náš organismus. Pohybujeme se v neznámém prostředí, které můžeme nazvat
nočním Bronxem, jelikož nevíme, z které strany nás někdo může napadnout. I přes
tyto teorie jsou sociální sítě nejoblíbenějším komunikačním zdrojem dětí a mládeže.
Klíčová slova:
Kybernetická kriminalita, Facebook, sociální síť, kyberprostor
Kriminalita páchaná dětmi a na dětech zasluhuje z hlediska hlubšího odborného
zkoumání pozornost už proto, že je provázána se sociálně patologické jevy,
přičemž jejich vazby jsou podmiňující a opakující se. Kriminalitu páchanou dětmi a
na dětech pomocí elektronických prostředků je možno zkoumat z mnoha aspektů:
etického, ekonomického, psychologického, sociologického, zdravotního apod.1.
Problematika
kybernetické
kriminality
dětí
je
tedy
nový
multidisciplinární
celospolečenský problém, který zasahuje do nejrůznější oblasti života lidské
populace.
Pod pojmem kybernetická kriminalita2 je třeba chápat páchání trestné činnosti, ve
které figuruje určitým způsobem počítač jako souhrn technického a programového
vybavení včetně dat nebo pouze některá z jeho komponent, případně větší
množství počítačů samostatných nebo propojených do počítačové sítě, a to buď
jako předmět této trestné činnosti, ovšem s výjimkou majetkové trestné činnosti
nebo nástroje trestné činnosti. Do oblasti kybernetické kriminality se řadí také
procesy, které probíhají v oblasti mobilních zařízení.
Často je pojem kybernetická kriminalita chápán jako širší pojem, než počítačová
kriminalita a zahrnuje mj. též kriminalitu v oblasti telekomunikací, ochranu
autorských práv, softwarové pirátství apod. Ke zneužití telekomunikačních služeb
však často dochází za využití počítačů. Vhledem k rostoucí komplikovanosti a
společenské nebezpečnosti počítačových deliktů policejní sbory mnoha zemí
sestavují a školí specializované týmy odborníků, kteří mají za úkol porozumět
kybernetickému zločinu a v rámci možností ho potírat3.
Nejčastější výskyt páchané trestné činnosti dětí v kybernetickém prostředí je na
sociálních sítích. Sociální sítě umožňují registrovaným uživatelům vytvářet
soukromé i firemní profily, komunikaci, sdílení informací, fotografií, videí a
prezentaci nespočetného množství aktivit. V České republice podle údajů
jednotlivých provozovatelů služeb je zřejmé, že dominuje právě sociální síť
1
CHROMÝ, Jakub. Kriminalita páchaná na mládeži. Praha: Linde, 2010, s. 9. ISBN 978-80-7201-825-3
Analýza současného stavu a trendů vývoje trestné činnosti na úseku informačních technologií a internetu
včetně návrhu řešení. Dostupné na webu: mvcr.cz/2006/informacni.doc
3
POŽÁR, Josef. Kybernetická kriminalita v organizaci. In: Právo- Bezpečnost-Informace [online]. 2014. roč. 2014.
č. 2. s. 2. [ cit. 7. 7. 2015] ISSN 2336-3657. Dostupné z: http://www.teorieib.cz/pbi/files/51-31-Pozar_01-2.pdf
2
2
Facebook, která celosvětově spravuje aktuálně téměř miliardu uživatelských účtů4.
Pokud bychom využili rozdělení kybernetické kriminality podle Rady Evropy, mohly
by být nejznámější kybernetické útoky na lidskou důstojnost mezi dětmi zařazeny
takto:
Rozdělení počítačové kriminality dle Rady Evropy

Trestné činy proti důvěrnosti, integritě a dostupnosti počítačových dat a systémů
(krádež identity, nabourání do osobního účtu, zneužití osobních údajů na
osobním účtu sociální sítě apod.).

Trestné činy se vztahem k počítači (cyberstalking, kyberšikana apod.).

Trestné činy se vztahem k obsahu počítače (dětská pornografie, sexting, happy
slapping, hoax, kybergrooming, apod.).

Trestné činy související s porušováním autorského práva a souvisejících práv5.
(prodej nelegálně stahovaných médií a softwaru, přetváření obrazových
podobizen apod.).
Elektronické prostředky vstoupily do našeho životního cyklu tak rychle, že jsme ani
nepostřehli možná rizika jeho zneužití k páchání trestné činnosti. Tak, jak to v životě
bývá v důsledku inovace prostředků elektronizace společnosti, mají většinou
elektronické prostředky v rodině ti nejmladší, avšak bez znalosti bezpečnostních
rizik, spočívají v neznalosti negativních dopadů při sdílení osobních údajů,
komunikaci s neznámými osobami, vystavování nevhodného materiálu, urážení,
krádeže identity apod.
Při popisu stavu a vývoje kybernetické kriminality mezi dětmi musíme vycházet ze
Statistické ročenky kriminality Ministerstva spravedlnosti a Statistiky vyšetřované
trestné činnosti Ministerstva vnitra. Tyto statistiky poskytují obraz o kriminalitě jako
celku, jakož i jejích rysech a prvcích. Vyjádření počtu spáchaných protiprávních
4
KUCHAŘÍK, Karel, SUNARDI, Teddy. Vybraná bezpečnostní rizika v sociální síti. In: Virtuální vědecká konference
s mezinárodní účastí. Praha: Policejní akademie ČR, 2013. s. 88. ISBN 978-80-7251-405-2.
5
COUNCIL OF EUROPE. Convention on Cybercrime. Budapest, 23.XI.2001. Dostupný z WWW:
<http://conventions.coe.int/Treaty/EN/Treaties/Html/185.htm>.
3
skutků mezi dětmi nelze jednoznačně stanovit. Jedním z faktů je, že spáchání
trestného činu na osobě mladší 18 let není ve Statistické ročence kriminality
samostatně vykazováno, tudíž ani spáchání trestných činů pomocí elektronických
prostředků. Není tedy tak možné podat celistvý přehled o tom, které trestné činy se
mládeže nejvíce dotýkají. Některé trestné činy páchané na dětech lze logicky a
číselně odvodit (např. podávání alkoholických nápojů dítěti), avšak kybernetické
trestné činy na dětech a mezi dětmi se statisticky nevykazují vůbec6.
Na tuto velice rychle rozvíjející se latentní kriminalitu nelze pohlížet zavřenými
očima ředitelů škol, kteří v převážné většině alibisticky tvrdí, že se kyberšikana u
nich ve škole nevyskytuje, či neznalostní vyjádření rodičů, že jejich dítě nemůže
v žádném případě být obětí či agresorem útoku a vyjádření politiků, že kriminalitu je
zapotřebí potírat represí či snížením hranice trestní odpovědnosti. Rychlá a
přiměřená represivní reakce je v některých případech nutná, nicméně daleko
důležitější jsou systémové změny7. Jednou z důležitých zbraní proti tomuto
delikventnímu chování mládeže je prevence a osvěta spočívající ve vysvětlení
možných rizik spojených s užíváním elektronických prostředků jak po stránce
právní, tak po stránce technické. Elektronické prostředky nám přinesly rychlou
změnu spočívající ve zkrácení času vyhledání komunikace a vyhledání potřebné
informace. Toto komunikační zrychlení však přineslo nepřirozené změny spočívající
v anonymních urážkách, změnu podobizen, krádeže osobních údajů, odposlechy,
krádež identity apod. a rychlý a nekontrolovatelný přísun informací, který má
podstatný vliv na nepřirozený vývoj jedince.
Internet vznikl jako komunikační a informační síť pro dospělé a i v dnešní době je
minimum internetových stránek věnovaných převážně dětem (dokonce registrace
na sociální síti Facebook je oficiálně od 13 let). Jedním z hlavních důvodů je
komerční sféra, která téměř po každém otevření webové stránky uživateli nutí
shlédnout reklamu obchodní společnosti.
Zajímavou studii provedla firma Symantec. Výzkum společnosti Symantec probíhal
prostřednictvím programu Online Family Norton, který je zaměřen na vyhledávání
zadávaných stránek a slov na internetu. Výzkum byl zaměřen na vyhledávání slov
6
7
CHROMÝ, Jakub. Kriminalita páchaná na mládeži. Praha: Linde, 2010, s. 9. ISBN 978-80-7201-825-3
MATOUŠEK, Oldřich, MATOUŠKOVÁ, Andrea. Mládež a delikvence. Praha: Portál s.r.o., 2008, s. 268.
ISBN 978-80-7367-825-8
4
na internetu dětmi a probíhal v období od února do června 2009. Celkem bylo podle
serveru CNet.com zaznamenáno na 3,5 milionu vyhledávacích dotazů, které byly
seřazeny podle četnosti. Pro zařazení do seznamu bylo nutné, aby se výraz
opakoval alespoň 50x8.
Dětských 10 nejvyhledávanějších výrazů
1. YouTube
2. Google
3. Facebook
4. Sex
5. MySpace
6. Porno
7. Yahoo
8. Michael Jackson
9. Fred (populární fiktivní osoba na Youtube)
10. eBay
Podle názoru Jiřího Palyzy, ředitele Národního centra bezpečnějšího internetu, se
podpora pozitivního obsahu pro děti stává stěžejní součástí evropských programů
zabývajících se internetovou osvětou a digitální gramotností. Zásady vytváření
obsahu internetových stránek pro děti pomáhali v Národním centru bezpečnějšího
internetu v minulém roce vypracovat v rámci projektu „POSCON“. Evropská unie
vypisuje také soutěže webů pro děti; naposledy byl oceněn „Webík“ Rádia Junior.
Jiří Palyza soudí, že více obsahu pro děti na internetových stránkách by vznikalo,
kdyby se podařilo najít zdroje financování: Mohly by to být grantové programy,
pobídky spolufinancováním od státu, dokážu si představit například daňové úlevy
pro firmy, které vedle své hlavní činnosti podnikání vytvoří stránky s obsahem pro
děti, vyjádřil se pro server Vitalia.cz9.
8
Děti na internetu nejčastěji hledají youtube, google, facebook i porno. idnes. [online]. 9.7.2015
[cit. 2015-07-09]. Dostupné z: e-facebook-i-porno-1ir-/sw_internet.aspx?c=A090811_193046_sw_internet_vse
9
Děti na internetu: ohrožuje jejich vývoj?. vitalia.cz. [online]. 9.7.2015 [cit. 2015-07-09]. Dostupné z:
http://www.vitalia.cz/clanky/deti-na-internetu-ohrozuje-jejich-vyvoj/#ixzz3fIkPuYZx
5
Literatura:
[1] CHROMÝ, Jakub. Kriminalita páchaná na mládeži. Praha: Linde, 2010, 239 s.
ISBN 978-80-7201-825-3
[2] POŽÁR, Josef. Kybernetická kriminalita v organizaci. In: Právo- BezpečnostInformace [online]. 2014. roč. 2014. č. 2. 10 s. [ cit. 7. 7. 2015] ISSN 2336-3657.
Dostupné z: http://www.teorieib.cz/pbi/files/51-31-Pozar_01-2.pdf
[3] MATOUŠEK, Oldřich, MATOUŠKOVÁ, Andrea. Mládež a delikvence. Praha:
Portál s.r.o., 2008, 272 s. ISBN 978-80-7367-825-8
[4] Vybraná bezpečnostní rizika v sociální síti. In: Virtuální vědecká konference
s mezinárodní účastí. Praha: Policejní akademie ČR, 2013. 266 s.
ISBN 978-80-7251-405-2.
Internetové zdroje:
[1] Analýza současného stavu a trendů vývoje trestné činnosti na úseku informačních
technologií a internetu včetně návrhu řešení. Dostupné na webu:
mvcr.cz/2006/informacni.doc
[2] COUNCIL OF EUROPE. Convention on Cybercrime. Budapest, 23.XI.2001.
Dostupný z WWW:
<http://conventions.coe.int/Treaty/EN/Treaties/Html/185.htm>.
[3] Děti na internetu nejčastěji hledají youtube, google, facebook i porno, idnes.
[online]. 9. 7. 2015. [cit. 2015-07-09]. Dostupné z: e-facebook-i-porno-1ir/sw_internet.aspx?c=A090811_193046_sw_internet_vse
[4] Děti na internetu: ohrožuje jejich vývoj?. vitalia.cz. [online]. 9. 7. 2015
[cit. 2015-07-09]. Dostupné z: http://www.vitalia.cz/clanky/deti-na-internetuohrozuje-jejich-vyvoj/#ixzz3fIkPuYZx
6