Novinky v TurboCAD verze 16, 17 a 18

Transkript

Novinky v TurboCAD verze 16, 17 a 18
Obsah
Importované a exportované soubory..................................................................................................................................1
Jiné formáty CAD............................................................................................................................................................ 1
Nastavení importu souboru SKP......................................................................................................................................1
Nastavení exportu souboru SKP.......................................................................................................................................1
Editace uzlu.......................................................................................................................................................................... 1
Editace spline a Bezierových křivek................................................................................................................................1
Změna křivosti Beziérových křivek uzly..........................................................................................................................1
Režim výběru při editaci uzly..........................................................................................................................................2
Ukládání a načítání dotazu...............................................................................................................................................2
Editace segmentů............................................................................................................................................................. 3
Modifikace geometrie...........................................................................................................................................................4
Rozdělování 3D křivek....................................................................................................................................................4
Geometrie přizpůsobování...................................................................................................................................................4
Střed................................................................................................................................................................................. 4
Měření................................................................................................................................................................................... 5
Plocha povrchu................................................................................................................................................................5
Objem.............................................................................................................................................................................. 6
Délka křivky....................................................................................................................................................................6
Bloky..................................................................................................................................................................................... 6
Externí reference.............................................................................................................................................................. 6
Panel externích referencí..................................................................................................................................................6
Kóty - kótování.....................................................................................................................................................................7
Vlastnosti kótování..........................................................................................................................................................7
Formát.............................................................................................................................................................................. 7
Rozšířený formát..............................................................................................................................................................8
Kótovací styly..................................................................................................................................................................8
Vytváření 3D objektů.........................................................................................................................................................10
Závit............................................................................................................................................................................... 10
Šroubovice..................................................................................................................................................................... 11
Točivé vysunutí.............................................................................................................................................................. 12
Rychlé vytažení..............................................................................................................................................................14
Lofting........................................................................................................................................................................... 16
Vysunout do plochy........................................................................................................................................................ 17
I
TurboCAD manuál s příklady
Imprint s důlkem v plochém materiálu...........................................................................................................................19
Zjednodušení TC Povrchu.................................................................................................................................................19
Renderování........................................................................................................................................................................ 20
Vytváření renderovaného pohledu..................................................................................................................................20
Renderovací styly........................................................................................................................................................... 20
Vlastnosti renderovacích stylů.......................................................................................................................................21
Hloubkové rozostření scény...........................................................................................................................................21
Rovina zaostření 1 m......................................................................................................................................................21
Rovina zaostření 10 m....................................................................................................................................................22
Konečné seskupení......................................................................................................................................................... 23
Náhled 10....................................................................................................................................................................... 23
Standardní 10m.............................................................................................................................................................. 23
Standardní 30m.............................................................................................................................................................. 24
Standardní 50m.............................................................................................................................................................. 24
Standardní 100m............................................................................................................................................................ 24
Prezentace 10m.............................................................................................................................................................. 25
Okolní pohlcení.............................................................................................................................................................. 25
Bílá 0.1 klux................................................................................................................................................................... 25
Bílá 0.5 klux................................................................................................................................................................... 25
Bílá 1.0 klux................................................................................................................................................................... 26
Teplá 0.1 klux................................................................................................................................................................. 26
Teplá 0.5 klux................................................................................................................................................................. 26
Teplá 1.0 klux................................................................................................................................................................. 27
Modrá 0.1 klux............................................................................................................................................................... 27
Modrá 0.5 klux............................................................................................................................................................... 27
Modrá 1.0 klux............................................................................................................................................................... 28
Počasí............................................................................................................................................................................. 28
Jasno.............................................................................................................................................................................. 28
Oblačno.......................................................................................................................................................................... 28
Mlhavo........................................................................................................................................................................... 28
Noc - úplněk................................................................................................................................................................... 29
Noc - půlměsíc............................................................................................................................................................... 29
Noc - zataženo............................................................................................................................................................... 29
Zataženo......................................................................................................................................................................... 29
II
Pro aktualizaci a technickou pomoc
Obsah
Soumrak - jasno............................................................................................................................................................. 30
Soumrak - oblačno......................................................................................................................................................... 30
Soumrak - mlhavo.......................................................................................................................................................... 30
Soumrak - zataženo........................................................................................................................................................30
Ray Traced.....................................................................................................................................................................31
Náhled............................................................................................................................................................................ 31
Bez průhlednosti............................................................................................................................................................31
Bez odrazu..................................................................................................................................................................... 31
Standard......................................................................................................................................................................... 31
Skica.............................................................................................................................................................................. 32
Karikatura...................................................................................................................................................................... 32
Barevný nátěr................................................................................................................................................................. 32
Barevný obrys................................................................................................................................................................32
Šedý obrys.....................................................................................................................................................................32
Od ruky.......................................................................................................................................................................... 32
Šrafa............................................................................................................................................................................... 33
Inkoustový tisk...............................................................................................................................................................33
Výplň barvou a čárou.....................................................................................................................................................33
Mozaika......................................................................................................................................................................... 33
Čáry a stín...................................................................................................................................................................... 33
Olejová malby................................................................................................................................................................34
Tenká tužka.................................................................................................................................................................... 34
Tlustá tužky...................................................................................................................................................................34
Tupování........................................................................................................................................................................ 34
Paleta renderovacích stylů..............................................................................................................................................34
Načítání a ukládání renderovacích stylů.........................................................................................................................35
Nástroje zdi......................................................................................................................................................................... 36
Editace zdí..................................................................................................................................................................... 36
Manažer stylů..................................................................................................................................................................... 37
Styly oken......................................................................................................................................................................37
Styly dveří......................................................................................................................................................................38
Styly zdí............................................................................................................................................................................... 38
Komponenty zdí.............................................................................................................................................................38
Vlastnosti komponentů zdí.............................................................................................................................................39
Směr............................................................................................................................................................................... 39
Šířka............................................................................................................................................................................... 39
nás kontaktujte na www.spinar.cz.
III
Odsazení hrany............................................................................................................................................................... 40
Dolní odsazení............................................................................................................................................................... 41
Horní odsazení............................................................................................................................................................... 41
Rozměry......................................................................................................................................................................... 41
Priority vykreslování komponentů.................................................................................................................................41
Řez/Pohled.......................................................................................................................................................................... 42
Čára řezu........................................................................................................................................................................ 42
Paleta připojení databáze..................................................................................................................................................44
Zobrazení a editování dat v tabulkách............................................................................................................................49
Vytvoření šablony propojení..........................................................................................................................................49
Propojení dat s grafikou.................................................................................................................................................50
Synchronizace dat a grafiky...........................................................................................................................................51
Nastavení výkresu.............................................................................................................................................................. 55
Přirozená kresba............................................................................................................................................................. 55
Správce výkresu................................................................................................................................................................. 56
Možnosti správce výkresu..............................................................................................................................................56
Filtry vrstev.................................................................................................................................................................... 56
Dialog filtrů hladin......................................................................................................................................................... 57
Bloky................................................................................................................................................................................... 59
Editace bloků a skupin na místě.....................................................................................................................................59
Multiodkazová kóta............................................................................................................................................................ 60
Vlastnosti multiodkazové kóty.......................................................................................................................................61
Formát multiodkazu....................................................................................................................................................... 61
Obsah multiodkazu........................................................................................................................................................ 61
Styly multiodkazu.......................................................................................................................................................... 62
Vzory................................................................................................................................................................................... 63
Vzor pole....................................................................................................................................................................... 63
Vzor na křivce................................................................................................................................................................ 64
Radiální vzor.................................................................................................................................................................. 65
Sférický vzor.................................................................................................................................................................. 66
Cylindrický vzor............................................................................................................................................................ 67
Editace 3D objektů pomocí Info o výběru........................................................................................................................68
Xořez............................................................................................................................................................................. 68
Vlastnosti xořezu........................................................................................................................................................... 68
Schodiště............................................................................................................................................................................. 69
Editace schodiště............................................................................................................................................................ 69
IV
Obsah
Manažer stylů..................................................................................................................................................................... 69
Styly oken......................................................................................................................................................................69
Členění okna..................................................................................................................................................................69
Styly dveří......................................................................................................................................................................71
Členění dveří..................................................................................................................................................................71
Prostor papíru....................................................................................................................................................................72
Manipulace s prostory papíru.........................................................................................................................................72
Tisková fronta................................................................................................................................................................ 72
Výřezy................................................................................................................................................................................. 73
Rozbití výřezů................................................................................................................................................................73
Otevírání a ukládání souborů............................................................................................................................................74
Vymazání....................................................................................................................................................................... 74
Nastavení výkresu..............................................................................................................................................................75
Přirozená kresba............................................................................................................................................................. 75
Redsdk........................................................................................................................................................................... 76
PDF Podložení....................................................................................................................................................................77
Vytvářená stylu podložení..............................................................................................................................................77
Vkládání Podložení do výkresu......................................................................................................................................78
Bloky................................................................................................................................................................................... 79
Atributy bloků................................................................................................................................................................79
Synchronizace atributů...................................................................................................................................................79
Extrahování atributů bloku.............................................................................................................................................79
Vzory................................................................................................................................................................................... 82
Vzor na křivce................................................................................................................................................................82
Modifikace geometrie objektů...........................................................................................................................................83
MultiAdd_VB6.............................................................................................................................................................. 83
Srovnat................................................................................................................................................................................ 83
Vzdálenost dle ploch, Úhel dle ploch a Úhel dle os.......................................................................................................83
Nástroje zdí¨........................................................................................................................................................................ 87
Modifikátor stěny střechy...............................................................................................................................................87
Manažer stylů..................................................................................................................................................................... 88
Uživatelské bloky pro okna a dveře...............................................................................................................................88
Dialog Uživatelské bloky...............................................................................................................................................88
Editor uživatelského bloku.............................................................................................................................................88
Příklad použití:...............................................................................................................................................................89
Nástroje průvodce domem.................................................................................................................................................91
V
Průvodce domem........................................................................................................................................................... 91
Rozmístění a přichytávání rámečků místností................................................................................................................93
Nastavení domu............................................................................................................................................................. 94
Zobrazit-skrýt rámečky místností...................................................................................................................................94
Smazání rámečků místností............................................................................................................................................94
Vložení rámečků místností.............................................................................................................................................94
Změna velikosti místnosti během vkládání....................................................................................................................94
Používání Ruby konzole.....................................................................................................................................................95
Ruby konzola...................................................................................................................................................................... 96
VI
Importované a exportované
soubory
Jiné formáty CAD
Nastavení importu souboru SKP
Nastaní ovládání křivosti každého uzlu
provedete vybráním z lokálního menu, které se
otevře pravým kliknutím. V tomto menu jsiu tři
možnost nastavení chování uzlu.
Nastavení exportu souboru SKP
SketchUp verze: Specifikujte verzi programu
SkechUp, do které chcete data uložit.
Editace uzlu
Editace spline a Bezierových křivek
Změna křivosti Beziérových křivek uzly
Beziérovy křivky obsahují uzly, které svým
nakláněním mění křivost v každém bodu uzlu.
Úměrné zakřivení k bodu - Toto je výchozí
nastavení. Pokud je nastaveno, přizpůsobení
jednoho zeleného kontrolního uzlu zapříčiní
úpravu druhého úměrně k provedené změně.
Oba zůstanou na společné řídící čáře. Tato
volba zachová křivku hladkou se schodnou
vzdáleností křivky od řídící čáry na obou
stranách změněného uzlu.
Neúměrné zakřivení v bodě - Pokud je
vybrána tato volba, změna polohy jednoho
zeleného
bodu
neovlivní
vzdálenost
spárovaného bodu, ale oba body setrvají na
společné řídící čáře. Tato volba zachová křivku
hladkou, ale s nestejnou vzdáleností křivky od
řídící čáry v místě změny.
Nehladká v bodě - Pokud je vybrána tato
volba, úprava jednoho zeleného bodu nemá vliv
na změnu polohy druhého a oba mají vlastní
řídící čáru. Tato volba umožňuje vytvoření
ostrého bodu na křivce.
Novinky v TurboCADu verze 16
Poznámka: Tyto funkce fungují pouze pokud je
volba
"Zachovat
hladkost
křivky"
ve
vlastnostech
křivky
vypnutá.
Vice
o
vlastnostech křivky viz "Vlastnosti křivky" na
straně 162.
Poznámka: Typ výběru (2D nebo 3D) při použití
nástroje editace uzly je závislí na typu aktuálně
zvoleném pro výběr.
Ukládání a načítání dotazu
Výsledek vybrání možnosti jiné křivosti křivky je
patrný až po posunech příslušných bodů.
Pokud potřebujete definovaný dotaz použít
později, můžete ho uložit. Klikněte na Uložit
otázku.
Režim výběru při editaci uzly
Při editaci uzly je možné použít nástroje výběru
zapnutím funkce režimu výběru. Tato funkce je
dostupná v kontrolním řádku.
Zapnutím této funkce umožníte výběr více uzlů
a následný posun, rotaci a změnu měřítka, tak
jak jste zvyklí v režimu výběru.
2
Zadejte název otázky a klikněte na Uložit.
Pro změnu uložených otázek klikněte na
Editovat seznam.
Editace segmentů
Objekty s více segmenty je možné editovat
tažením
segmentů
se
zachováním
rovnoběžnosti s výchozí pozicí segmentu. Je
možné editovat i obloukové segmenty.
1.
Použijte Editaci uzly a na více
segmentový objekt, jako je křivka,
čtverec, mnohoúhelník a pod.
2.
V okně Výběr pomocí otázky pak v Seznamu
pojmenovaných otázku vyberte a klikněte na
Vložit.
Z lokálního menu nebo kontrolního řádku
vyberte Editovat segmenty.
Nezůstanou vyznačené uzly, ale jednotlivé
segmenty se označí trojúhelníky.
3.
Klikněte a táhněte jeden segment.
Zůstává rovnoběžný se svou výchozí
pozicí a délka se upravuje podle
navazujících segmentů.
3
4.
2.
Klikněte pro umístění rozdělení. V
případě uzavřených křivek, můžete
definovat druhý bod rozdělení.
3.
Oddělenou část křivky můžete posunout
stranou.
Pokud editujete oblouk, mění se jeho
poloměr a střed zůstává na místě.
Poznámka: Editace segmentů funguje i na zdi,
ale každá zeď je editována samostatně. Více
viz "Editace zdí" na straně 36.
Modifikace geometrie
Rozdělování 3D křivek
Před rozdělením křivky je dobré zobrazit si její
rámec. To proto, že k rozdělení křivky ve
skutečnosti dojde na rámci křivky.
1.
Vyberte křivku. Umístěte indikátor do
místa přerušení nebo zadejte poměr
rozdělení v kontrolním řádku.
4
Geometrie přizpůsobování
Střed
Dostupné pouze v TurboCADu profesionál.
Menu: Formát / Přizpůsobování / Střed
Srovná bod nebo konec úsečky na střed
vybrané čáry.
1.
Začněte s úsečkou a přizpůsobovatelným
obdélníkem. Aktivujte přizpůsobování
Střed a koncový bod úsečky, který
budete chtít srovnat se středem strany
obdélníku.
2.
Vyberte stranu obdélníku, ke které chcete
na střed srovnat úsečku.
3.
Zopakujte postup s druhým konce úsečky
a s druhou stranou obdélníku.
Měření
Plocha povrchu
Menu: Nástroje / Měření / Plocha povrchu
Konec úsečky se srovnal na střed strany
obdélníku.
Vyberte plochu. Její plocha se zobrazí v paletě
Info o měření.
5
Poznámka: Pro výběr více ploch držte při
výběru stisknutou klávesu Shift.
entita. Klikněte na Délku křivky, klikněte na 2D
nebo 3D entitu. Její rozměr se zobrazí v paletě
Info o měření.
Objem
Menu: Nástroje / Měření / Objem
Vyberte objekt. Jeho objem se se zobrazí v
paletě Info o měření.
Vyberte druhý bod na křivce pro změření její
dílčí délky.
Bloky
Externí reference
Poznámka: Pro výběr více objemů držte při
výběru stisknutou klávesu Shift.
Délka křivky
Panel externích referencí
Pokud kliknete na tlačítko Externí reference v
horní části palety Bloky, ve spodní části palety
se zobrazí panel Externích referencí.
Menu: Nástroje / Měření / Délka křivky
Tento nástroj pracuje stejně jako nástroj měření
vzdáleností se zapnutou volbou Jednoduchá
6
Kóty - kótování
Vlastnosti kótování
Formát
Pokud je externí reference vložena do dalšího
výkresu, ve spodní části se zobrazí strom s
výpisem referencí. Po kliknutím pravým
tlačítkem na xreft se zobrazí následující lokální
menu:
Otevřít: otevře xreft v TurboCADu.
Znova načíst: znova načte soubor reference a
zaktualizuje změny.
Odpojit: odpojí soubor reference včetně všech
vložení. Další reference do vložené reference
není možné odpojit. Toto je nutné provést v
jejich zdrojovém souboru.
Specifikace vlastního tvaru šipky
Je možné specifikovat si vlastí typy šipek.
Uživatelsky definované šipky vycházejí z
definice bloku.
7
Rozšířený formát
Text:
• Styl textu: Vyberte styl textu kóty. Styl
textu je definován ve správci stylů.
• Výška: Nastavte výšku textu kóty.
• Font: Specifikujte font použitý pro text
kóty.
• Barva: Nastavte barvu textu kóty.
• Orámování textu: Okolo textu kóty se
nakreslí rámeček.
• Vyplnit barvou: Specifikujte barvu,
kterou bude rámeček textu kóty vyplněn.
Volby jsou: Žádná, Pozadí, Uživatelská.
Volba pozadí vyplní rámeček barvou
pozadí. Uživatelská vám dovolí vybrat
barvu.
Kótovací čára:
• Barva: Nastavte barvu kótovací čáry.
• Šířka čáry: Nastavte šířku kótovací
čáry.
• Typ čáry: Specifikujte typ čáry kótovací
čáry.
Vynášecí čára:
• Barva: Nastavte barvu vynášecí čáry.
• Šířka čáry: Nastavte šířku vynášecí
čáry.
• Typ čáry: Specifikujte typ čáry vynášecí
čáry.
Kótovací styly
Spravovat a vytvářet styly můžete prostřednictví
Správce stylů. Pro více informací o správci stylů
viz ”Správce stylů„ na straně 573. Ve správci je
výchozí styl ”Standard„.
8
2.
Poznámka: Kliknutím v prostoru náhledu
můžete část náhledu přiblížit. Dvou klik
přizpůsobí náhled velikosti okna náhledu.
1.
Zadejte jméno nebo potvrďte výchozí.
Tímto vytvoříte nový styl, který je kopií stylu
”Standard„.
3.
Pro změnu aktuální kóty zdi na nový styl,
otevřete Vlastnosti na stránce Hlavní.
Styl ”Standard„ můžete změnit. Pokud ho
však chcete zachovat, označte ho a
klikněte na Vytvořit nový styl.
9
Kótovací styly obsahují všechny nastavení kót.
Je možný i import kótovacích stylů ze souboru
DWG.
1.
2.
Specifikujte Výšku a Stoupání zadáním
do kontrolního řádku.
Klikněte na rovinnou plochu konce válce
(nebo otvoru). Výška závitu se bude měřit
od této plochy.
3.
Vyberte stěnu válce (nebo otvoru).
4.
Posunem myši definujte Výšku nebo
zadejte hodnotu do kontrolního řádku.
5.
Pokud specifikujte výšku závitu pomocí
myši, pro dokončení závitu klikněte;
Vytváření 3D objektů
Závit
Dostupné pouze v TurboCADu Profesionál.
Menu: Vložit / 3D Objekty / Závit
Závit přidá z vnější strany válcového tělesa
nebo vnitřní strany válcového otvoru závit. Otvor
může být výsledkem Boolovského rozdílu válce
od pevného tělesa nebo použití nástroje otvoru,
pokud není zkosený.
Nastavení lokálního menu:
Výška: Nastavuje celkovou výšku závitu
Stoupání:
Nastavuje
vzdálenost
mezi
jednotlivými otáčkami závitu.
Schématický: Nastaví zobrazení a generování
závitu v jednoduché vhodné pro schematické
zobrazení. Tato volba je nejméně náročná na
výpočet.
Jednoduchý: Nastaví zobrazení a generování
závitu ve střední složitosti. Jednotlivé otáčky
jsou zobrazeny jako rovnoběžné prstence. Tato
volba je úměrně náročná na výpočet vzhledem
ke kvalitě.
Skutečný: Nastaví zobrazení a generování
věrné skutečnému závitu včetně šroubovice.
Tato volba vyžaduje nejvíce času pro výpočet.
10
nebo
pokud jste zadávali výšku závitu pomocí
kontrolního řádku, výšku potvrdíte
stisknutím Enter.
4.
5.
Šroubovice
Pohybem kurzoru specifikujte Základní
poloměr nebo zadejte poloměr nebo
průměr do kontrolního řádku.
Pokud specifikujte vrchní poloměr závitu
pomocí myši, pro dokončení zadání
klikněte;
nebo
pokud jste zadávali poloměr/průměr
pomocí kontrolního řádku, potvrďte
stisknutím Enter.
Menu: Vložit / 3D Objekty / Šroubovice
Tento nástroj vytvoří křivočarou šroubovici, která
může sloužit jako základ pro vytváření
šroubovitých objektů.
1.
Klikem zadejte výchozí bod šroubovice.
2.
Pohybem kurzoru specifikujte Základní
poloměr nebo zadejte poloměr nebo
průměr do kontrolního řádku.
3.
Pokud specifikujte poloměr závitu pomocí
myši, pro dokončení zadání klikněte;
nebo
pokud jste zadávali poloměr/průměr
pomocí kontrolního řádku, potvrďte
stisknutím Enter.
6.
7.
Pohybem kurzoru specifikujte výšku
šroubovice nebo zadejte otočení a výšku
do kontrolního řádku.
Pokud specifikujte výšku šroubovice
pomocí myši, pro dokončení šroubovice
klikněte;
nebo
pokud jste zadávali otočen/výšku pomocí
kontrolního řádku, šroubovici dokončíte
stisknutím Enter.
11
• Pokud je zvolen typ Výška obrátky,
Vlastnosti šroubovice
Okno vlastností objektu šroubovice obsahuje
stránku Šroubovice, ve které je možné nastavit
parametry ovlivňující vytváření objektu.
Typ konstrukce: Toto nastavení ovlivňuje
dynamické změny vlastností v závislosti na
vybrané vlastnosti. Pokud je některá vlastnost
změněna, definovaný typ zůstane beze změny a
třetí závislá vlastnost se změní tak aby
příslušná vlastnost typu konstrukce mohla
zůstat beze změny. Typy konstrukcí vycházejí z
následujících vzorů:
12
změna Výšky vyvolá i změnu Otočení a
změna Otočení vyvolá změnu Výšky.
Pokud je změněna hodnota Výšky
obrátky, změní se i hodnota Výšky.
• Pokud je zvolen typ Výška, změna
Výšky otočení vyvolá i změnu Otočení a
změna Otočení vyvolá změnu Výšky
otočení. Pokud je změněna hodnota
Výšky, změní se i hodnota Výšky
otočení.
• Pokud je zvolen typ Otočení, změna
Výšky vyvolá i změnu Výšku otočení a
změna Výšky otočení vyvolá změnu
Výšky. Pokud je změněna hodnota
Otočení, změní se i hodnota Výšky.
Obecné vlastnosti:
• Výška:
Nastaví
celkovou
výšku
šroubovice.
• Otočení:
Nastaví
počet
otočení
šroubovice.
• Výška obrátky: Nastaví výšku každého
otočení šroubovice.
• Základní poloměr: Nastaví poloměr
prvního otočení šroubovice.
• Vrchní poloměr: Nastaví poloměr
poslední obrátky šroubovice.
• Směr točivosti: toto nastavení řídí směr
otáčení šroubovice; po směru nebo proti
směru hodinových ručiček.
Točivé vysunutí
Menu: Vložit / 3D Objekt / Točivé vysunutí
Vytvoří 3D objekt vysunutím (vytažením) 2D
otevřené nebo uzavření křivky podél cesty
kolmé k pracovní rovině 2D křivky a orotuje.
Pokud vysunete otevřený objekt, výsledkem
bude plocha.
1.
Pokud vyberete pouze jednoduchou
křivku (jeden objekt), ujistěte se, že volba
Použít složený profil je deaktivována.
2.
Pokud chcete použít složený profil, který
je složen z více objektů spojených čar
a/nebo oblouků, vyberte možnost Použít
složený profil.
3.
4.
Pokud je to nutné, pro pokračování
vyberte Ukončit výběr profilu.
Vyberte 2D otevřený nebo uzavřený
profil. Posunem kurzoru vysuňte profil
nebo zadejte hodnotu výšky do pole v
kontrolním řádku.
Pokud
vyberete
otevřenou
výsledkem bude plocha.
Pokud vyberete vložené oblasti, můžete
vytvářet ostrůvky a oblasti v ostrůvkách.
křivku,
Pokud vyberete Dvoustranné vysunutí,
pevné vysunutí se provede na obě strany
profilu.
Vysunutí více profilů
V
jednom
kroku
můžete
vysunout
i
vícenásobnou uzavřenou oblast nebo více
profilů.
Ujistěte se, že volba Použít složený profil je
aktivována. vyberte první profil, stiskněte
tlačítko Shift a pokračujte ve výběru. Všechny
profily budou vysunuty o stejnou vzdálenost.
Poznámka: Modifikací složeného profilu dojde k
modifikaci 3D objektu, který z něj byl vytvořen.
Více viz ”Aktualizace složených profilů„ na
straně 442.
Tvar točivého vysunutí
Okno vlastností objektu točivého vysunutí
obsahuje stránku Tvar točivého vysunutí, ve
které je možné nastavit parametry ovlivňující
vytváření objektu.
13
• Úhel točivosti: Definuje celkovou rotaci
• Výška: Výška vysunutí.
• Směr: Přepínání mezi jednostranným a
oboustranným vysunutím.
Následující parametry jsou dostupné pouze pro
vysunutí vytvořené jako pevné. Tato vlastnost je
dostupná pouze v TurboCADu Profesionál.
• Úhel zkosení: Vytvoří vysunutí se
zvětšujícím se nebo zmenšujícím se
průřezem.
Zadejte
úhel
odklonu
(deviace) od cesty vysunutí.
vysunutí.
• Typ vzdálenosti: Specifikuje, kde bude
aplikována
rotace
na
vysunutí.
Nastavení Běžný aplikuje otočení od
Počáteční vzdálenosti do Koncové
vzdálenosti
točivosti.
V
případě
nastavení Celá výšku bude otočení
aplikováno po celé výšce vysunutí. Do
vrchu aplikuje otočení od Počáteční
vzdálenosti do vrchu objektu vysunutí.
• Počáteční
vzdálenost
točivosti:
Vzdálenost od které začne vysunutí
rotovat.
• Koncová
vzdálenost
točivosti:
Vzdálenost kde na vysunutí rotace
skončí.
• Průběžně:
Specifikuje hladkost a
návaznost mezi přímou částí a částí
rotace. G0 je ostrý přechod, G1 je
mírnější přechod a G2 je jemný
přechod.
Pro nastavení TC Povrchu viz ”Vlastnost TC
Povrchu„ na straně 395.
Rychlé vytažení
Dostupné pouze v TutboCADu Profesionál.
Menu: Vložit / 3D Objekt / Rychlé vytažení
Vzdálenost
počátku/konce
kreslení:
Pokud Úhel Zkosení = 0, můžete specifikovat
vzdálenost zadáním hodnoty do pole odsazení.
• Odsazení: Vytvoří otvor v objektu vysunutí v
definované vzdálenosti od okraje tělesa.
Nastavení točivosti:
•
14
Vytlačí nebo vysune 3D rozšíření plochy
vysunutím 2D uzavřené oblasti, ležící na
povrchu 3D tělesa. Vytažení se realizuje podél
cesty kolmé k rovině plochy 3D tělesa.
Uzavřená oblast musí být v jedné rovině s
rovinnou ploškou 3D objektu. Může se skládat
z:
• Jakékoliv uzavřené 2D entity. Např.
obdélník.
• Jakékoliv oblasti, kterou je možné
vyšrafovat Rychlým šrafováním (bez
mezer).
• Oblasti uzavřené křížící se rovnoběžnou
lineární geometrií včetně hran a bloků.
Např. protínající se úsečky, které tvoří
uzavřený tvar.
• 3D plochy. Např. plocha krychle.
• Jakákoliv kombinace výše uvedených.
Oblasti vytvořené geometrií (obsahující
hrany na ploše) kreslené rovnoběžně s
jinou plochou 3D tělesa. Např. kružnice
rovnoběžné
s
plochou
krychle.
Přesahuje přes hrany krychle. Hrany
rozdělí kružnici na dvě části. Jedna je
platná
plocha
(společná
plocha
definovaná kružnicí a krychlí) a druhá
plocha je tvořena průsečíky kružnice s
obvodem krychle s nebo bez zahrnutí
plochy ohraničené 2D geometrií.
Příklad plochy, kterou je možné vytáhnout:
1.
Vyberte 2D uzavřenou oblast pro
vytažení.
2.
3.
Pokud
specifikujete
výšku
dokončete vytažení kliknutím;
nebo
myší,
pokud jste specifikovali výšku v
kontrolním řádku, dokončete vysunutí
stisknutím Enter.
Pohybem kurzoru definujte vytažení nebo
zadejte hodnotu do políčka Výška v
kontrolním řádku.
Poznámka: Pokud je nastavena vlastnost
oboustranného vysunutí, provede se vysunutí
na obě strany.
15
Vlastnosti rychlého vysunutí
Okno vlastností objektu rychlého vytažení
obsahuje stránku Tvar rychlého vysunutí, ve
které je možné nastavit parametry ovlivňující
vytváření objektu.
Výška: Výška vysunutí.
Směr: Přepněte mezi jednostranným a
oboustranným vysunutím.
Možnosti
pevného
tělesa:
Následující
parametry jsou dostupné pouze pro vysunutí
vytvořené jako pevné. Tato vlastnost je
dostupná pouze v TurboCADu Profesionál.
• Úhel zkosení: Vytvoří vysunutí se
zvětšujícím se nebo zmenšujícím se
průřezem.
Zadejte
úhel
odklonu
(deviace) od cesty vysunutí.
• Vzdálenost počátku/konce kreslení:
Pokud Úhel Zkosení = 0, můžete
specifikovat
vzdálenost
zadáním
hodnoty do pole odsazení.
• Odsazení: Vytvoří otvor v objektu
vysunutí v definované vzdálenosti od
okraje tělesa.
Poznámka: Nástroje Rychlé vytažení a
Jednoduché vysunutí mají stejné možnosti
nastavení. Proto změna hodnot jednoho
nástroje ovlivní hodnoty nástroje druhého.
16
Lofting
Lofting s vodícími čarami
Při
vytváření
objektů
Loftingu
můžete
specifikovat řídící čáry. V tomto příkladu můžete
spodní kružnice a horní čtverec tvoří objekty
loftingu a čtyři křivky spojující tyto objekty jsou
vodící čáry.
1.
Aktivujte Lofting a vyberte profily v
požadovaném pořadí.
2.
Klikněte na Vybrat vodící čáry nebo tuto
volbu vyberte v lokálním menu.
3.
Vyberte každou z křivek.
4.
2.
Vyberte 3D objekt ke kterému budete
vysunovat.
3.
Výsledkem je nový 3D objekt.
Klikněte na Dokončit nebo vyberte
Dokončit z lokálního menu. 3D objekt
tvořící přechod mezi objekty loftu je
veden každou z vodících čar.
Vysunout do plochy
Dostupné pouze v TutboCADu Profesionál.
Menu: Vložit / 3D Objekt / Vysunout do plochy
Pokud je Boolovská operace nastavena na
Rozdíl, vysunutí bude od cílového tělesa
odečteno a zdrojový objekt, ze kterého bylo
vysunutí provedeno bode smazán.
Rozšíří 3D objekt vysunutím vybrané plochy k
vybranému 3D objektu a provede Boolovskou
operaci.
1.
Vyberte ploch na 3D objektu.
V jednom kroku můžete vysunout více ploch,
ale pouze k jednomu 3D objektu.
17
1.
Při výběru více objektu držte stisknuté
tlačítko Shift.
2.
Uvolněte Shift a vyberte cílový objekt.
3.
Získáte vícenásobné vysunutí.
• Je možné vysunout i ACIS plochu, ale
cílové těleso musí celé protínat výsledné
vysunutí.
Pro získání platného výsledku je nutné
respektovat některé zásady:
• Výsledné vysunutí musí protínat cílové
těleso, jinak bude operace přerušena.
• Není možné vysunout přilehlé plochy.
Přilehlé plochy jsou vysunuty spolu s
vysunovanou plochou. V případě
vysunutí těchto ploch , budou přilehlé
křivočaré a šikmé plochy pokračovat ve
své křivce nebo sklonu.
18
možné vysunout plochu ke
stejném 3D tělesu, ke kterému
vysunovaná plocha paří.
Pokud vysunujete ASIC plochu, musíte zbytek
(nadbytek) cílové plochy odstranit pomocí
nástroje pro editaci plochy.
1.
Vyberte plochu.
1.
Začněte s pevným objektem s jedním
nebo více profily na jeho ploše. Aktivujte
Imprint a vyberte požadovanou plochu
pro Iprint.
2.
Vyberte volbu
materiálu.
3.
Vyberte uzavřený profil.
• Není
2.
Stiskněte klávesu DELETE.
Imprint s
materiálu
důlkem
v
Důlek
v
plochém
Výška musí mít zápornou hodnotu větší než
tloušťka desky. Horní poloměr musí být schodný
nebo větší než tloušťka desky.
plochém
Nástroj Imprint můžete použít pro vytvoření
defektu důlku v plochém materiálu (desce).
Zjednodušení TC Povrchu
19
Menu: Nástroje / Zjednodušení TC Povrchu
Zjednoduší síť redukcí počtu polygonů. Např. je
možné nástroj použít pro redukci polygonů
laserově skenovaného modelu (např. ze 400000
na 4000 trojúhelníků).
1.
Vyberte síť nebo TC Povrch.
Kompletní aktualizace před zjednodušením:
toto nastavení použijte, pokud proces
zjednodušení selže nebo výsledek když je
chybný. Obvykle to znamená, že je vstupní
model nesprávný. V tomto případě zkuste
model opravit pomocí volby ”Kompletní
aktualizace„.
Renderování
Vytváření renderovaného pohledu
Renderovací styly
Menu: Zobrazit / Kamera / Renderovací styly
2.
3.
Vyberte % zachování.
Klikněte na tlačítko Dokončit nebo
vyberte Dokončit z lokálního menu.
Renderovací styly jsou vám umožní mít
komplexní
kontrolu
nad
nastavením
renderovacího procesu. V programu je
přednastaveno pár stylů jak pro raytrace tak i
pro rendering typu skici. Více viz ”Vlastnosti
renderovacích stylů„ v další kapitole tohoto
dodatku.
Nastavení lokálního menu
Ignorovat hranice, Spojit konce hranic a
Opravit hranice: toto nastavení řídí zacházení
s hranicemi modelu (hranice = počet hran, která
každá patří pouze jednomu trojúhelníku)
20
Vlastnosti renderovacích stylů
• Kategorie: Dovolí vám vybrat kategorii
pro
renderovací
styl.
Následující
kategorie jsou již pro vás připravené:
Hloubkové rozostření, Celkový souhrn
(s podkategorií Okolní útlum a Počasí),
Ray trace a Skica.
• Renderovací styl: Umožní vám vybrat
renderovací styl z vybrané kategorie.
• Editovat renderovací styl: Otevře
editor Renderovacích stylů, kde můžete
změnit existující styly nebo vytvořit
nové. Editor se otevře pro aktuálně
zvolený styl.
Hloubkové rozostření scény
Rovina zaostření 1 m
Popis: Renderovací styl určený pro vytvoření
efektu rozostření.
Tento render používá algoritmus cílení paprsku
a hloubkové rozostření scény, pro vytvoření
efektu reálného zaostření kamery na objekt v
určité vzdálenosti a rozostření objektů blíže
nebo dále.
Rovina zaostření = 1.0 m
Rovina zaostření je definována pomocí
parametru „Hloubkové rozostření”.
21
nebo dále.
nebo dále.
Rovina zaostření je definována
„Hloubkové rozostření”.
pomocí
parametru
nebo dále.
22
Konečné seskupení
Konečné seskupení\Koncept
modelu. Toto nastavení je nejrychlejší rendering
během vytváření a editace scény.
Přesnost osvětlení = 10%, Velikost modelu =10
m.
Parametr přesnosti osvětlení nastavíte v „Odraz
a seskupení\ přesnost osvětlení” a velikost
modelu v „Odraz a seskupení\ Velikost detailu”.
Standardní 10m
Popis: Renderovací styl určený pro předběžné
renderování.
Tento renderovací styl používá algoritmus
Konečného seskupení s minimálním nastavení
kvality renderu bez ohledu na odrazivost nebo
zrcadlení. Toto nastavení je nejrychlejší
rendering během vytváření a editace scény.
Náhled 10
renderování modelů, které jsou okolo 10 metrů
veliké.
Konečného seskupení se středním nastavení
kvality renderu.
m.
veliké.
kvality renderu, ale získáte celkový přehled o
23
Standardní 30m
kvality renderu.
m.
Standardní 100m
veliké.
kvality renderu.
m.
Standardní 50m
veliké.
kvality renderu.
Přesnost osvětlení = 40%, Velikost modelu
=100 m.
veliké.
24
Prezentace 10m
veliké.
Konečného seskupení s vysokým nastavením
kvality renderu.
m.
Okolní pohlcení
Bílá 0.1 klux
veliké.
kvality renderu a efekty okolního světla.
Intenzita okolního osvětlení = 0.1 Kilolux, Barva
okolního osvětlení = Bílá.
Parametr intenzity osvětlení nastavíte v „Okolní
pohlcení\Intenzita”
a
barvu
v
„Okolní
pohlcení\Barva”.
Bílá 0.5 klux
veliké.
a
barvu
v
„Okolní
pohlcení\Barva”.
25
Bílá 1.0 klux
Intenzita okolního osvětlení = 0.1 Kilolux,
Teplota barvy okolního osvětlení = 3000.0.
a
barvu
v
„Okolní
pohlcení\Teplota barvy”.
Teplá 0.5 klux
veliké.
a
barvu
v
„Okolní
pohlcení\Barva”.
Teplá 0.1 klux
veliké.
a
barvu
v
„Okolní
veliké.
26
Teplá 1.0 klux
a
barvu
v
„Okolní
Modrá 0.5 klux
veliké.
a
barvu
v
„Okolní
Modrá 0.1 klux
veliké.
a
barvu
v
„Okolní
veliké.
27
Modrá 1.0 klux
kvality renderu s efektem míry iluminace a
efekty okolního světla. Emulaci jasné oblohy
nastavíte pod Rozmezí lin. Tónování.
Oblačno
veliké.
a
barvu
v
„Okolní
Popis:: Renderovací styl se zadanou iluminací.
efekty okolního světla. Emulaci oblačné oblohy
Počasí
Mlhavo
Jasno
28
efekty okolního světla. Emulaci mlhavé oblohy
Noc - zataženo
Noc - úplněk
efekty okolního světla. Emulaci noční oblohy s
úplněk nastavíte pod Rozmezí lin. Tónování.
efekty okolního světla. Emulaci noční zatažené
oblohy nastavíte pod Rozmezí lin. Tónování.
Zataženo
Noc - půlměsíc
efekty okolního světla. Emulaci nocní oblohy s
půlměsícem nastavíte pod Rozmezí lin.
Tónování.
Tento renderovací styl používá algoritmus F
efekty okolního světla. Emulaci zatažené oblohy
29
Soumrak - jasno
efekty okolního světla. Emulaci soumraku při
jasné obloze nastavíte pod Rozmezí lin.
Tónování.
Soumrak - oblačno
zatažené obloze nastavíte pod Rozmezí lin.
Tónování.
30
Soumrak - mlhavo
mlhavé obloze nastavíte pod Rozmezí lin.
Tónování.
Soumrak - zataženo
zatažené obloze nastavíte pod Rozmezí lin.
Tónování.
Ray Traced
Náhled
renderování.
s nastavením kvality renderu na minimum. Toto
nastavení dovoluje rychlý render při vytváření
nebo modifikaci scény.
Popis: Styl renderu pro renderování baz ohledu
na odrazivost.
s odrazivostí nastavenou na 0. Toto dovoluje
rychlý náhledový rendering scény, která
obsahuje velké množství materiálů typu
„Zrcadlo”.
Standard
Bez průhlednosti
Popis: Styl renderu pro renderování bez ohledu
na průhlednost.
s průhledností nastavenou na 0. Toto dovoluje
rychlý náhledový rendering scény, která
obsahuje velké množství materiálů typu „Sklo”.
Popis: Renderovací styl určený pro rendering
ve střední kvalitě.
s optimálním nastavení čas/kvalita renderu. Toto
nastavení dovoluje
rychlý
rendering
v
dostatečné kvalitě.
Bez odrazu
31
Skica
Karikatura
efektu barevného obrysu.
Šedý obrys
efektu karikatury.
Barevný nátěr
efektu šedého obrysu.
Od ruky
efektu barevného nátěru.
Barevný obrys
efektu kresby od ruky.
32
Šrafa
efektu vyplnění kresby barevnou čárou.
Mozaika
efektu šrafování.
Inkoustový tisk
efektu mozaiky.
Čáry a stín
efektu inkoustového tisku
Výplň barvou a čárou
efektu čárového stínování.
33
Olejová malby
efektu kresby tlustou tužkou.
Tupování
efektu olejové malby.
Tenká tužka
efektu tupování.
Paleta renderovacích stylů
Menu: Zobrazit / Paleta renderovacích stylů
Umožňuje rychlý a jednoduchý přístup
renderovacím stylům.
k
efektu kresby tužkou.
Tlustá tužky
34
všechny definované renderovací styly jsou
zobrazeny zde a mohou být přiřazeny k
objektům a editovány. Použijte Náhledy pro
nastavení zobrazení a Velikost pro nastavení
velikosti náhledů. Zaškrtněte Vytvoř zpět pro
přidání luminance do historie Zpět/Vpřed.
Dvouklikem na renderovacím stylu ho použijete.
Můžete také použít pravý klik na stylu a menu
vybrat Nastavit renderovací styl.
Styl odeberete pravím klikem a vybráním
Nastavit žádný.
Pro nalezení renderovacího stylu klikněte na
Najít renderovací styl.
Pro editaci renderovacího stylu, vyberte styl v
paletě, klikněte pravím tlačítkem a vyberte
Editovat renderovací styl nebo klikněte na
tlačítko Editovat renderovací styl.
Pro přepínání zobrazení renderovacích stylů z
náhledů na seznam použijte Zobrazit náhledy
a vyberte jiná zobrazení.
Políčka palety a nástroje můžete skrýt kliknutím
na Možnosti Zobrazit/Skrýt.
Po kliknutí pravým tlačítkem v paletě
renderovacích stylů se zobrazí lokální menu,
které nabízí další možnosti.
Načítání a ukládání renderovacích
stylů
Pokud si přejete uložit renderovací styly pro
pozdější
použití,
zvolte
Nastavení
/
Renderovací styly / Uložit renderovací styly
nebo klikněte pravým tlačítkem v paletě
Renderovacích
stylů
a zvolte
Uložit
renderovací styl. Použijte kategorie na pravé
straně okna Uložit pro specifikaci stylu, který
chcete uložit. Data renderovacího stylu jsou
zapsána do souboru typu *.dat, umístěného ve
složce RenderStyles.
Jakékoli nové renderovací styly, které
zadefinujete, jsou automaticky uloženy i do
souborů TurboCADu.
35
Pro nahrání souborů renderovacích stylů *.dat
zvolte Načíst renderovací styly z menu
Nastavení / Renderovací styly nebo z
Lokálního menu palety.
táhnete za šipku, protahujte zeď ve
směru měněné zdi.
Nástroje zdi
Editace zdí
Pomocí editačního nástroje je možné posunovat
a měnit zdi.
Poznámka: Pro více informací o editačním
nástroji viz „Editace uzlu” na straně 229.
1.
2.
3.
36
Pro tento příklad použijeme zeď s jedním
obloukem. Aktivujte Editaci Uzlu a
klikněte na segment, který chcete změnit.
4.
Pokud táhnete za uzel, můžete ho
přemístit kamkoliv.
5.
Přepněte na Editovat segmenty.
6.
Nyní můžete pohybovat celou jednou
stěnou se zachováním její původní
orientace.
7.
Pomocí editačního nástroje je možné
měnit i obloukový segment.
Vyberte Editace uzlů.
S touto volbou můžete pohybovat s uzlem
na obou koncích. Pokud kliknete a
8.
S volbou Editovat segmenty zůstane
střed oblouku neměnný a mění se pouze
poloměr.
9.
S volbou Editace uzlů konce oblouků
zůstávají neměnné.
• Šířka a Výška: Celkové vnější rozměry
Manažer stylů
Styly oken
okna.
• Rám uvnitř/Rám vně: Specifikuje zda
rozměry okna jsou měřeny k vnitřku
nebo vnějšku rámu okna.
• Vertikální zarovnání: Specifikuje zda
vertikální umístění okna je dáno výškou
prahu nebo výškou nadpraží okna.
• Výška nadpraží: Specifikuje vertikální
umístění nadpraží okna. Toto pole je
dostupné pouze v případě volby
vertikálního zarovnání dle výšky okna.
• Výška prahu: Specifikuje vertikální
umístění prahu okna. Toto pole je
vertikálního zarovnání dle výšky okna.
• Vzepětí: Vzdálenost od horního rohu ke
středu pro klenutá a špičatá okna.
• Zvýšení: Vzdálenost od spodního líce
zdi ke spodní hraně okna. Tato hodnota
je dostupná v kontrolním řádku.
• Procento otevření: Definuje na kolik
procent je okno otevřené.
37
• Šířka křídla: V případě nesymetrického
okna definuje velikost jednoho křídla.
Styly dveří
• Zvýšení: Vzdálenost od spodního líce
zdi ke spodní hraně dveří. Tato hodnota
je dostupná v kontrolním řádku.
• Procento otevření: Definuje na kolik
procent jsou dveře otevřené.
• Šířka křídla: V případě nesymetrických
dveří definuje velikost jednoho křídla.
Styly zdí
Nástroj Zeď je určen pro vkládání zdí. Každá
stěna je kreslena dle definovaného stylu, který
je vytvořen a spravován v Manažeru stylů.
Poznámka: Pokud chcete uložit zeď jako
šablonu, viz „Uložení stylů jako šablony” na
straně 574.
• Šířka a Výška: Celkové vnější rozměry
dveří.
• Rám uvnitř/Rám vně: Specifikuje zda
rozměry dveří jsou měřeny k vnitřku
nebo vnějšku rámu dveří.
• Vertikální zarovnání: Specifikuje zda
vertikální umístění dveří je dáno výškou
prahu nebo výškou nadpraží dveří.
• Výška nadpraží: Specifikuje vertikální
umístění nadpraží dveří. Toto pole je
vertikálního
zarovnání
dle
výšky
nadpraží.
• Výška prahu: Specifikuje vertikální
umístění prahu dveří. Toto pole je
vertikálního zarovnání dle výšky prahu.
• Vzepětí: Vzdálenost od horního rohu ke
středu pro klenuté a špičaté dveře.
38
V Manažeru stylů je pod Styly zdí vytvořen styl
„Standard”. Ve spodní části manažeru je
náhledové okno, ve kterém se zobrazuje náhled
na aktuální styl zdi.
1.
Styl Standard můžete změnit. Pokud ho
však chcete zachovat, klikem ho označte
a klikněte na tlačítko Vytvořit nový styl.
2.
Přiřaďte jméno stylu. Tímto vytvoříte kopii
stylu Standard.
Komponenty zdí
Zeď je skládána z jednotlivých komponentů a
každá tato část reprezentuje část geometrie zdi.
Dle výchozího nastavení každý styl má pouze
jednu Část typu Standard. Části jsou v podstatě
jednotlivé souhrny vlastností.
Přidání komponentu do stylů zdi
1.
V Manažeru stylů vyberte požadovaný
styl.
2.
Zvyšte
hodnotu
v
poli
Počet
komponentů na požadovanou hodnotu.
Smazání komponentů ze stylu zdi
1.
V Manažeru stylů vyberte požadovaný
styl.
2.
Snižte hodnotu v poli Počet komponentů
na požadovanou hodnotu.
Varování: Komponenty jsou do stylu zdi
přidávány vzestupně. Pokud zvýšíte počet
komponentů, nová část se přidá dospodu
seznamu. Pokud hodnotu snížíte, části se
budou mazat také odspodu. Je dobré přidat,
nastavit a použít jednu část a pak přidat další.
Vlastnosti komponentů zdí
Celkem je k dispozici devět kategorií s tím, že
některé mají další podkategorie.
Jméno: Tato vlastnost je pro specifikaci jména
části.
Barva pera: Tato vlastnost je pro specifikaci
barvy pera části.
Šířka: Tato vlastnost je pro specifikaci šířky
pera části.
Odsazení hrany: Toto nastavení ovlivňuje
horizontální zarovnání části.
Dolní odsazení: Toto nastavení specifikuje
spodek zdi části.
Horní odsazení: Toto nastavení specifikuje
vršek zdi části.
Rozměry: Toto nastavení je pro šířku části.
Výplň: Toto nastavení specifikuje styl výplně
části.
Materiál
komponentů:
Toto
nastavení
specifikuje materiál jednotlivých komponentů.
Priority vykreslování komponentů: Toto
nastavení řídí chování komponentů při
vzájemných průsečících zdí.
Směr
Zdi mají směr s pravou a levou stranou. Zda se
jedná o levou či pravou stranu závisí právě na
směru zdi. Směr zjistíme tak, že se podíváme z
počátečního směrem ke konci. Jiný způsob je
vizuální. Pokud kreslíme zeď z levé strany
doprava, strana zdi směrem k hornímu okraji
obrazovky je levá strana a strana směrem ke
spodnímu okraji obrazovky je levá strana. Směr
zdi můžete zobrazit zatržením volby Zobrazit
směr na stránce Zeď ve vlastnostech zdi.
Horizontální hodnoty používané v definování
komponentů mohou být záporné nebo kladné.
Směr k levé straně zdi je kladný a směr k pravé
straně je záporný.
Šířka
Šířka zdi je měřena od hrany odsazení zdi. Jsou
k dispozici čtyři vlastnosti pro šířku, které svou
kombinací definují šířku zdi:
Šířka: tato hodnota nastavuje základní šířku
zdi.
Přidat k šířce zdi: pokud je tato hodnota
zaškrtnuta, šířka modifikované části je přidána k
šířce komponenty zdi a spolu vytváří celkovou
šířku zdi.
Operátor: specifikuje jak hodnota modifikuje
šířku zdi (přidá, odečte, znásobí nebo podělí)
před přidáním do šířky části zdi.
Hodnota: tato hodnota je použita pro modifikaci
šířky zdi před přidáním k šířce části zdi.
Poznámka: Šířka
vlastnostech zdi.
zdi
je
definována
ve
39
Tyto vlastnosti jsou kombinovány v následujícím
vzoru:
Šířka aktuální části = Šířka + (Šířka zdi
<operátor> Hodnota)
závisí na vybraném operátoru. Jinými
slovy:
Šířka aktuální části = Šířka + (Šířka zdi +
Hodnota) - pro přidání
Šířka aktuální části = Šířka + (Šířka zdi Hodnota) - pro odečet
Šířka aktuální části = Šířka + (Šířka zdi *
Hodnota) - pro násobení
Šířka aktuální části = Šířka + (Šířka zdi /
Hodnota) - pro podíl
Pokud je tedy Šířka části zdi 200 mm, Šířka zdi
je 400 mm, operátor je nastaven na podíl a jeho
hodnota je nastavena na 4 tak výsledná šířka
zdi je 300 mm nebo 200+(400/4).
Odsazení hrany
Zde jsou čtyři možnosti nastavení, které svou
vzájemnou kombinací nastavují odsazení hrany
části zdi. Odsazení je měřeno od základní čáry
zdi. Základní čára je označena v Manažeru stylů
dvěma modrými uzly. Šipka označující směr je
vždy na základní čáře.
Odsazení hrany: tato hodnota definuje základní
odsazení od základní čáry.
Přidat k šířce zdi: pokud je tato hodnota
zaškrtnuta, odsazení modifikované části je
přidáno k odsazení komponenty zdi a spolu
vytváří celkové odsazení zdi.
Operátor: specifikuje jak hodnota modifikuje
odsazení zdi (přidá, odečte, znásobí nebo
podělí) před přidáním do odsazení části zdi.
Hodnota: tato hodnota je použita pro modifikaci
šířky zdi před přidáním k odsazení části zdi.
Poznámka: Šířka
vlastnostech zdi.
zdi
je
definována
ve
Tyto vlastnosti jsou kombinovány v následujícím
vzoru:
Aktuální odsazení = Odsazení hrany +
(Šířka zdi <operátor> Hodnota)
závisí na vybraném operátoru. Jinými
slovy:
40
(Šířka zdi + Hodnota) - pro přidání
(Šířka zdi - Hodnota) - pro odečet
(Šířka zdi * Hodnota) - pro násobení
(Šířka zdi / Hodnota) - pro podíl
Pokud je tedy Odsazení hrany části zdi 100
mm, Šířka zdi je 400 mm, operátor je nastaven
na součet a jeho hodnota je nastavena na 100
tak výsledná šířka zdi je 600 mm nebo
100+(400+100).
Dolní odsazení
Dolní odsazení je definováno dvěma parametry:
Odsazení: tato hodnota definuje vzdálenost
mezi částí definované v Od a spodní hraně
části.
Od: toto nastavení umožňuje výběr ze čtyř
pozic odsazení od kterých bude odsazení
měřeno.
• Spodek zdi — toto je absolutní spodní
bod zdi na ose Z (Z umístěné). Běžně
se jedná o stejnou pozici jako je
základní čára, ale v případě použití
modifikátoru zdi se může tato úroveň
lišit.
• Vršek zdi — toto je absolutní vrchní bod
zdi na ose Z (Z umístěné). Běžně se
jedná o stejnou výšku jako je základní
výška zdi, ale v případě použití
lišit.
• Výška — toto je hodnota výšky, která je
definována ve vlastnostech zdi.
• Základní čára — toto je Z umístění zdi,
její poloha na ose Z.
Horní odsazení
Dolní odsazení je definováno dvěma parametry:
Odsazení: tato hodnota definuje vzdálenost
mezi částí definované v Od a horní hraně části.
Od: toto nastavení umožňuje výběr ze čtyř
pozic odsazení od kterých bude odsazení
měřeno.
• Spodek zdi — toto je absolutní spodní
bod zdi na ose Z (Z umístěné). Běžně
se jedná o stejnou pozici jako je
základní čára, ale v případě použití
lišit.
• Vršek zdi — toto je absolutní vrchní bod
zdi na ose Z (Z umístěné). Běžně se
jedná o stejnou výšku jako je základní
výška zdi, ale v případě použití
lišit.
• Výška — toto je hodnota výšky, která je
definována ve vlastnostech zdi.
• Základní čára — toto je Z umístění zdi,
její poloha na ose Z.
Rozměry
Specifikuje jakým způsobem budou části zdi
kótovány pomocí nástroje AEC kótování. Toto
nastavení bude mít smysl pouze pokud je ve
stylu AEC kót v části Šířka zdi povolena volba
Části zdi ze stylu.
Volby jsou:
• K levé straně
• Na střed
• K pravé straně
Priority vykreslování komponentů
41
Priorita vykreslování komponentů specifikuje
způsob kreslení, opravu a srovnání jednotlivých
částí s jinými zdmi. Jsou použity následující
podmínky:
• Komponenty se stejnou prioritou se
navzájem propojí.
• Komponenty s nižší prioritou projdou
skrz komponenty s vyšší hodnotou
priority.
• Použití priorit při kreslení má přednost
před běžným pořadím kreslení.
2.
Definujte koncový bod nebo specifikujte
délku a úhel v kontrolním řádku.
Řez/Pohled
Čára řezu
Menu: Architektura / Řez/Pohled / Čára řezu.
Vytvoří čáru řezu.
1.
42
Definujte počáteční bod segmentu.
Vertikálně
Menu: Architektura / Řez/Pohled / Vertikálně.
Vytvoří vertikální řez.
1.
Vytvořte 3D element. Nyní použijte
nástroj řezu a na vhodném místě
proveďte řez objektem.
2.
Vyberte nástroj vertikálního řezu. Pravým
kliknutí otevřete lokální menu. Vyberte
jednu z možností 2D Řez/Pohled nebo
3D Řez/Pohled.
Alternativně můžete vybrat
Řez/Pohled v kontrolním řádku.
3.
4.
5.
Vyberte požadovaný 3D element.
Vyberte Dokončit z lokálního menu nebo
kontrolního řádku. Získáte tak řez
objektem a budete dotázání na umístění
řezu.
2D/3D
Vyberte čáru řezu.
Velikost, orientaci a umístění řezu můžete měnit
pomocí editace uzlů. Viz „Editace uzlů” na
straně 229.
43
Horizontálně
Menu: Architektura / Řez/Pohled / Horizontálně.
4.
5.
Vytvoří horizontální řez.
1.
Vytvořte 3D element. Nyní použijte
nástroj řezu a na vhodném místě
proveďte řez objektem.
2.
Vyberte požadovaný 3D element.
Vyberte Dokončit z lokálního menu nebo
kontrolního řádku. Získáte tak řez
objektem a budete dotázání na umístění
řezu.
Vyberte nástroj horizontálního řezu.
Pravým klikem otevřete lokální menu.
Vyberte jednu z možností 2D Řez/Pohled
nebo 3D Řez/Pohled.
Velikost, orientaci a umístění řezu můžete měnit
pomocí editace uzlů. Viz „Editace uzlů” na
straně 229.
Paleta připojení databáze
Alternativně můžete vybrat
Řez/Pohled v kontrolním řádku.
3.
44
2D/3D
Menu: Zobrazit / Paleta připojení databáze
TurboCAD má schopnost připojit se k databázi
a asociovat data s objekty. Připojení k databázi
a správa databází je řešena prostřednictvím
Palety připojení databáze.
Vyberte čáru řezu.
Pro vytvoření připojení databáze:
1.
Otevřete paletu Připojení databáze.
2.
Pravým tlačítkem klikněte na ikonu
DataSources a klikněte na Přidat zdroj
dat.
3.
V dialogu Přidat zdroj dat vepište název
nového zdroje dat a klikněte na OK.
4.
Otevře se dialog Vlastnosti Data Link.
5.
Na stránce Zprostředkovatel vyberte
požadovaného Zprostředkovatele OLE
DB pro zdroj dat ke kterému se chcete
připojit. Pak klikněte na Další.
45
OBDC/OLE DB. Toto nastavení je určené
pro zkušené uživatele se znalostí specifik
databáze a sítě.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
46
Zobrazí se stránka Připojení.
Specifikujte název databáze.
Zadejte informace pro přihlášení k
serveru.
Klikněte na tlačítko Test připojení. Pokud
je připojení v pořádku, zobrazí se zpráva
Připojení bylo úspěšné.
V tomto okamžiku můžete přejít na
stránky Upřesnění a Vše nebo klikněte
na OK.
Nastavení a funkce na stránkách
Upřesnění a Vše jsou nastavení databáze
a sítě a záleží na vybraném protokolu
14.
Vaše databáze je nyní připojena k
TurboCADu jako zdroj dat.
15. Pokud jste připojeni zdroj dat zobrazí
všechny dostupné tabulky a pohledy na
databázi.
Odpojení od zdroje dat:
1.
Ve stromu Zdroje dat vyberte připojenou
databázi.
2.
Klikněte pravým tlačítkem a vyberte
Odpojit.
12.
Po těchto operacích se zobrazí nový
zdroj dat ve stromu DataSource.
Konfigurace zdroje dat:
1.
databázi.
2.
Klikněte pravým tlačítkem na zdroj dat a
vyberte Konfigurovat. Otevře se dialog
Vlastností Data Link.
13.
Zdroj dat není stále připojen. Klikněte
pravým tlačítkem nad zdroje dat a vyberte
Připojit.
3.
Proveďte požadované změny a klikněte
na OK.
Odstraní zdroje dat:
47
1.
2.
3.
4.
databázi.
vyberte Odstranit zdroj dat.
Bude zobrazen varovný dialog.
Pokud si skutečně přejete skutečně
smazat zdroj dat klikněte na Ano.
Export databáze:
1.
databázi.
2.
vyberte Exportovat zdroje dat.
3.
48
4.
Vyberte umístění a jméno zdroje dat a
klikněte na Uložit.
Import zdroje dat:
1.
Pravým tlačítkem klikněte na ikonu
DataSources a klikněte na Importovat
zdroj dat.
2.
Otevře se dialog Importu zdroje dat.
Otevře se dialog Export zdroje dat.
Poznámka: Připojení je dostupné pouze v
případě, kdy je zdroj dat odpojený. Odpojení
naopak když je zdroj dat připojený.
Zobrazení
tabulkách
a
editování
dat
v
Po připojení se ve zdroji dat zobrazí všechny
dostupné tabulky a zobrazení databáze.
Dostupné tabulky a pohledy se zobrazí jako
podpoložky zdroje dat.
Vytvoření šablony propojení
Dalším krokem v propojení dat z tabulky s
grafickými objekty ve výkrese je důležité vytvořit
šablonu propojení. Tato šablona definuje vzor,
ve kterém je definováno, která data z tabulek se
propojí s daným grafickým objektem.
Vytvoření nové šablony propojení:
1.
Ve stromu DataSources vyberte tabulku.
2.
Klikněte pravým tlačítkem a vyberte Nová
šablona propojení. Zobrazí se dialog
Nová šablona propojení.
3.
Zadejte název šablony a klikněte na OK.
LEGENDA IKON:
= zobrazení
=
tabulka
Zobrazení obsahu tabulky:
1.
Ve stromu zdroje dat vyberte tabulku.
2.
Zobrazit tabulku. Tabulka se otevře ve
spodní části okna Palety připojení
databáze v režimu pouze pro čtení.
4.
5.
Editace obsahu tabulky:
1.
Ve stromu DataSources vyberte tabulku.
2.
Editovat Tabulku. Tabulka se otevře ve
spodní části Palety připojení databáze v
režimu editace.
6.
7.
Zobrazí se dialog Editovat šablonu
odkazu.
Vyberte Klíč sloupců. Klíče jsou
potřebné pro definování informací o
propojení dat pro propojené grafické
objekty.
Vyberte Hodnota sloupců. Tyto hodnoty
jsou budou uloženy jako uživatelské
vlastnosti objektu.
Vytvořená šablona propojení bude
připojena k aktivnímu výkresu.
49
1.
2.
Ve stromu DataSources vyberte šablonu.
Smazat.
Varování: Šablona propojení bude okamžitě
smazána. Odstraněním šablony dojde ke
kompletnímu odstranění všech propojení.
Propojení dat s grafikou
Editace šablony propojení:
1.
Ve stromu DataSources vyberte šablonu.
2.
Upravit. Otevře se dialog Editovat
šablonu propojení.
Data jsou propojena s grafikou pomocí
propojovací tabulky a šablony propojení.
Propojení dat s grafikou:
1.
Vyberte ve výkrese jeden nebo více
objektů.
2.
3.
Ve stromu DataSources dvakrát klikněte
na požadovanou šablonu a tím jí vyberete
k propojení. Zároveň se ve spodní části
palety otevře náhled na vybranou tabulku.
50
Proveďte potřebné změny a klikněte na
OK.
Odstranění šablony propojení:
5.
Klikněte na tlačítko Vytvořit připojení v
nástrojích palety.
6.
Propojení mezi vybranou grafikou a
záznamem v tabulce je hotovo.
Synchronizace dat a grafiky
Pro načtená dat do připojené grafiky je nutná
synchronizace. Synchronizační proces zkopíruje
data ze zdroje dat do uživatelských vlastností
propojené grafiky.
Synchronizace Dat:
1.
Pro spuštění synchronizace klikněte na
tlačítko Synchronizovat data nástrojích
palety.
3.
V náhledu na tabulku ve spodní části
palety klikněte na záznam se kterých
chcete objekt propojit.
2.
4.
Ověřte správnost synchronizace dat
otevřením vlastností propojené grafiky na
položce Uživatelská.
Pro
specifikaci
správné
Šablony
propojení použijte rozbalovací menu v
paletě.
51
4.
Synchronizujte data.
5.
Propojení a data jsou odstraněna.
Odstranění všech propojení od šablony
propojení:
1.
Ve stromu DataSources vyberte šablonu,
kterou chcete odpojit od grafiky.
Odstranění propojení z vybrané grafiky:
1.
Vyberte grafiku, jejíž propojení chcete
zrušit.
2.
Ve stromě DataSources vyberte šablonu
propojení, kterou chcete odpojit od
grafiky.
2.
3.
Smazat všechna propojení.
Smazat všechna propojení (Vybrané).
3.
Synchronizujte data.
4.
Data a propojení budou odstraněna.
Hledání propojené grafiky se záznamem v
tabulce:
1.
V náhledu tabulky ve spodní části palety
klikněte na záznam.
52
2.
Klikněte pravým tlačítkem a vyberte Najít
grafiku.
3.
Bude vybrána všechna vybraná grafika
propojená s tímto řádkem.
Hledání propojených záznamů ke grafice:
1.
Vyberte grafiku.
2.
Klikněte na Zobrazit propojení.
3.
Všechny záznamy, které jsou propojené k
vybraným objektům se v náhledu tabulky
zvýrazní.
53
54
Novinky v TurboCAD 17
Dostupné pouze pro TurboCADu Pro.
Menu: Nastavení / Přirozená kresba
V dialogovém okně přirozené kresby můžete
definovat použití systému vykreslování a
zobrazování 2D grafiky. K výběru jsou dva
enginy - GDI a Redsdk. GDI využívá základní
výkon Windows, CPU a hardwarové akcelerace
OpenGL. Redsdk a OpenGL akcelerovaný
grafický engine, který výrazně zvyšuje výkon při
kreslené 2D entit.
při zoomování a posunování to může způsobit
pomalejší překreslení.
Redsdk nastavení:
Zobrazit FPS: Pokud je volba zapnutá, v
pravém horník rohu kreslící plochy budou
zobrazeny informace o množství rámečků
(frame) za sekundu, hodnotící rychlost enginu
Redsdk.
Anti-Aliasing: Vytváří efekt antialiasingu na 2D
objektech. Hodnoty je možné nastavit na
Vypnuto, 1x, 2x, 4x, 8x, 16x. Zapnutí vytvoří
objekty hladší, ale sníží rychlost zobrazování.
Vertikální synchronizace: Způsobí lepší
zobrazování objektů, ale zvětší zatížení paměti.
Ukázat systémové info o zobrazení: Po
stisknutí tlačítka se zobrazí okno o vlastnostech
grafické karty. Pokud ovladač není optimální pro
Redsdk, budete dotázání na stažení nového
ovladače prostřednictvím nabídnutého linku.
GDI nastavení:
Kreslení bez chvění: Pokud je tato volba
zaškrtnuta, kreslené entity jsou hladší, nicméně
Redsdk je závislý na grafické kartě s podporou
OpenGL akcelerace a možnostech karty. Pokud
Nastavení výkresu
Přirozená kresba
55
nemáte kartu s podporou OpenGL, nebudete
schopni režim Redsdk používat.
Přepnutí mezi režimem GDI a Redsdk vyžaduje
restart TurboCADu.
Konflikt Redsdk a podporou Aero pro Windows
Vista a Windows 7. Pokud přepnete režim na
Redsdk, budete dotázání, zda může TurboCAD
vypnout podporu Aero.
Konflikt Redsdk a přirozenou podporou GDI pro
OpenGL hardwarovou akceleraci. Pokud
přepnete režim na Redsdk, budete dotázání,
zda může TurboCAD vypnout OpenGL
hardwarovou akceleraci.
Při použití režimu Redsdk je ve vlastnostech
kamery, pro všechny režimy kromě režimu
kostra, vypnuta volba „Renderovatelné objekty”
a volba „Potlačit skryté čáry” je zapnuta.
Správce výkresu
Možnosti správce výkresu
Filtry vrstev
Filtry vrstev umožňují efektivně organizovat
práci s výkresem. Tato funkce také umožňuje
spravovat filtry z importovaných DWG souborů.
Filtry vrstev organizují jednotlivé vrstvy pomocí
definice parametrů.
Všechny vrstvy, které mají definované
parametry ve filtrech, jsou zobrazeny ve spodní
části okna Správce výkresu.
Poznámka: Zobrazení filtrů a skupin dle filtrů
musí být ve vlastnostech Správce výkresu
zapnuté.
Ve skupině můžete ovládat všechna nastavení
vrstev. To znamená, pokud změníte např. barva
všech vrstev ve filtru se také změní. Pokud
změníte viditelnost viditelnost filtru, změní se
56
viditelnost i všech hladin přiřazených k filtru.
Pokud budou jednotlivé vrstvy obsahovat různá
nastavení, u příslušné vlastnosti filtru se objeví
symbol (…).
Změna barvy vrstvy pomocí filtrů
1.
Ve správci výkresů výkresu s filtry vrstev:
2.
Ve spodní části okna správce najeďte na
pole barvy filtru.
3.
Klikněte na pole barvy
4.
Když se zobrazí výběr barvy, vyberte
nějakou. Barva všech vrstev ve filtru se
změní na vybranou barvu.
Vytvoření filtru
1.
V nástrojové liště správce souborů
klikněte na ikonu Nový filtr vrstev.
2.
Na dotaz zadejte jméno filtru.
3.
Po zobrazení dialogu nastavte parametry
vrstev.
4.
Klikněte OK.
Editace parametrů filtru
1.
V horní části okna Správce výkresu
klikněte na požadovaná filtr.
2.
Klikněte pravým tlačítkem myši a vyberte
Upravit Parametry filtru
3.
Když se zobrazí dialogové okno upravte
parametry.
4.
Klikněte na OK.
Dialog filtrů hladin
Dialog filtrů
chování filtrů.
hladin
umožňuje
nastavovat
Dialog je rozdělen do tří částí: Nástrojový řádek,
Parametry filtru a Výsledek filtrování.
Nástrojový filtr
• Výchozí filtr: Filtr může mít dílčí filtry.
Toto nastavení umožňuje specifikovat
výchozí filtr, který obsahuje seznam
vrstev na která je filtr aplikován.
• Vložit Wildcard: Toto tlačítko rozbalí
seznam zástupných znaků, které
můžete vložit do definice filtru.
Dialog zároveň obsahuje informaci o funkci
znaku.
• Duplikovat řádek: Po kliknutí na toto
tlačítko se zduplikuje vybraný řádek v
okně parametrů filtru.
• Vymazat řádek: Po kliknutí na tento se
smaže aktuálně vybraný řádek v
parametrech filtru.
Parametry filtru
V tabulce parametru specifikujete práci filtru po
zadaní vlastností. Parametr je definování
pomocí
hodnoty
a
zástupného
znaku
(wildcards). Každý řádek má specifické hodnoty.
57
• Jméno:
Použijte pro pojmenování
vrstev, které budou součástí filtru. Celé
jméno nebo část může obsahovat
zástupné znaky pro specifikaci názvu
vrstev.
• Aktivní: Políčko řídí výběr dle aktivity
vrstvy. Může mít dvě hodnoty: TRUE
nebo FALSE. Toto políčko může
obsahovat znak (~), která znamená
negaci dále uvedeného. Např. ~TRUE
znamená není pravda. Vzhledem k
tomu, že v jednu chvíli může být aktivní
pouze jedna vrstva, tento filtr je vytvořen
na základě aktuálního stavu a po změně
aktivní vrstvy již filtrované vrstvy
nezmění.
• Viditelný: Políčko řídí výběr dle
viditelnosti vrstvy. Může mít dvě
hodnoty: TRUE nebo FALSE. Toto
políčko může obsahovat znak (~), která
znamená negaci dále uvedeného. Např.
~TRUE znamená není pravda.
• Zamknout: Políčko řídí výběr dle
statusu zamčení vrstvy. Může mít dvě
hodnoty: TRUE nebo FALSE. Toto
~TRUE znamená není pravda.
• Barva: Políčko řídí výběr dle barvy
vrstvy. Hodnota může být zadána ve
formátu RGB (True color) - tři číselné
hodnoty
oddělené
čárkou,
např.
10,20,30 nebo jako index barvy číselnou hodnotou v rozmezí 1 až 255.
Toto políčko může obsahovat znak (~),
která znamená negaci dále uvedeného.
Např. ~10, znamená není barva 10.
Zástupné není možné používat v RGB
definici barvy.
58
• Styl čáry: Políčko řídí výběr vrstev dle
typu čáry. Nabývá hodnot, které jsou
názvem
stylu
čáry,
jako
např.
CONTINUOS nebo BORDER. Toto
~BORDER znamená není BORDER.
• Šířka pera: Políčko řídí výběr vrstev dle
šířky pera. Nabývá hodnot, které jsou
číselnou hodnotou šířky pera. Např.
0,5in nebo 33mm.Toto políčko může
negaci dále uvedeného. Např. ~10 =
není 10.
• Pořadí: Políčko řídí výběr vrstev dle
pořadí vykreslení. Nabývá hodnot, které
jsou číselnou hodnotou pořadí. Např. 1
nebo 55.Toto políčko může obsahovat
znak (~), která znamená negaci dále
uvedeného. Např. ~10 = není 10.
• Manažer stylu tisku: Políčko řídí výběr
vrstev dle stylu tisku. Nabývá hodnot,
které jsou názvem stylu. Např. „Normal”
nebo „Nový styl”. Toto políčko může
negaci dále uvedeného. Např. ~normal
= není normal.
Wildcards (zástupné znaky)
Zástupné znaky jsou speciální znaky, které
umožňují zadávat více podmínek výběru.
Podporované znaky jsou.
• # - nahrazuje jakoukoliv numerickou
číslici
• @ - nahrazuje jakýkoliv abecední znak
• . - nahrazuje jakýkoliv neabecední znak
• * - nahrazuje jakýkoliv řetězec znaků
• ? -nahrazuje jakýkoliv jeden znak
• ~ - odpovídá všemu kromě zapsaného
• Přidat vše s touto hodnotou: Pokud je
vzoru
• [ ] - odpovídá jakýkoliv znak v závorce
• [~] - odpovídá všemu, krom znaků
uvedených v závorce
• [-] - specifikuje rozsah jednoho znaku
• ' - řetězec čte jako textový zápis
Důležité:
• Všechny položky na jednom řádku
zpřesňují pravidlo filtru. Např. pokud je
pod jménem vrstvy uvedeno*1NP* a
barva je 55, filtr vybere pouze ty vrstvy,
které v názvu mají 1NP a barvu 55.
• Položky v dalších řádcích rozšiřují
pravidlo filtru. Např. pokud je pod
jménem vrstvy uvedeno *1NP* a v
druhém řádku je uvedeno v políčku
barva 55, pak filtr vybere vrstvy, které
mají v názvu 1NP a vrstvy které mají
barvu 55.
• Dílčí filtry vycházejí z vrstev, které jsou
obsaženy v nadřazením filtru.
Výsledek filtrování
Tabulka výsledku filtrování zobrazuje seznam
vrstev,
které
vyhovují
požadavkům
definovaných filtrů.
Po pravém kliknutí se zobrazí další nabídka.
• Upřesnit pomocí této hodnoty: Pokud
je tato volba zapnutá, tak se hodnota v
příslušném poli přenáší na všechny
řádky definice. Tato funkce zpřísňuje
pravidla filtru.
• Upřesnit bez této hodnoty: Pokud je
tato volba zapnutá, tak se hodnota v
příslušném poli přenáší na všechny
řádky definice filtru a doplní se znakem
~. Tato funkce zpřísňuje pravidla filtru.
příslušném poli přidá do nového řádku
definice filtru. Tato funkce rozšiřuje
pravidla filtru.
• Přidat vše bez této hodnoty: Pokud je
příslušném poli přidá do nového řádku
definice filtru a doplní se znakem ~. Tato
funkce rozšiřuje pravidla filtru.
Bloky
Editace bloků a skupin na místě
Bloky a skupiny je možné editovat přímo ve
výkrese.
1.
Vyberte blok nebo skupinu.
2.
3.
4.
Pravým kliknutím otevřete lokální menu a
vyberte editovat uzel. Zatímco ostatní
entity ve výkrese zešednou, vybraný
objekt pro úpravy zůstane jasně viditelný.
Proveďte požadované úpravy. Úpravy
zahrnují změnu vlastností, posun, přidání
entit, změnu entit a smazání entit.
Pokud editujete blok, provedené změny
se projeví na všech vložených blocích.
59
5.
Pro ukončení editace bloku nebo skupiny
klikněte pravým tlačítkem a z lokálního
menu
vyberte
Dokončit
editaci
bloku/skupiny.
Všimněte si, že editované atributy bloku,
přidané nebo smazané, se v ostatních
vložených referencích nezměnily. Stejně tak i v
editovaném bloku. Změny se projeví pouze v
originálním bloku v paletě bloků.
Multiodkazová kóta
Dostupné pouze v TurboCAD Pro.
Menu: Vložit / Kótování / Multiodkaz
Víceodkazová kóta je speciální kategorie kóty,
která byla navržena pro podporu entit
importovaných z AutoCADu. Obsah a vzhled
kóty je definován ve stylu víceodkazové kóty.
První odkaz: První kliknutí umístí nejdříve šipku
odkazu. Tato volba vypne volbu První
poznámka.
První poznámka: První kliknutí umístí nejdříve
poznámku. Tato volba vypne volbu První odkaz.
Pevné odkazové body: Limitní počet bodů
každého odkazu specifikovaný ve stylu. Výchozí
hodnota je 2, jedna pro šipku a dvojka pro
obsah. Pokud jsou oba body definovány, začíná
60
se kreslit další odkaz. Pokud je hodnota
nastaven na 0, odkaz může mít tolik bodů, kolik
potřebujete.
Vložit další odkaz: Tato volba je dostupná,
pokud je zapnutá volba Pevné odkazové body.
Tato volba ukončí zadávání bodů aktuálního
odkazu a můžete začít zadávat body dalšího
odkazu.
Dokončit: Dokončí zadávání bodů všech
odkazů.
1.
Vyberte nástroj Multiodkaz.
2.
Klikněte pro výběr prvního bodu odkazu.
Pokud je aktivní volba První poznámka,
bude bod umístěním pro poznámku, jinak
to bude bod začátku odkazu.
3.
Klikněte pro umístění druhého bodu
odkazu. Pokud je zapnutá volba První
poznámka, bude to poloha první šipky
odkazu, jinak se bude jednat o umístění
poznámky.
4.
Pokud máte výchozí nastavení a styl,
dalším klikem začnete kreslit další odkaz.
Klikněte pro umístění další šipky,
umístění poznámky je již definováno. S
výchozím nastavením (limit=2) je každý
další bod počátek šipky dalšího odkazu.
5.
6.
Pokud máte vypnutou volbu Pevné
odkazové body můžete zadávat jednotlivé
odkazové body jednoho odkazu jak
potřebujete, dokud nezvolíte možnost
Vložit další odkaz. Tím zahájíte zadávání
další sekvence odkazových bodů jednoto
odkazu.
7.
Pokud jste dokončily zadávání odkazu, z
lokálního menu zvolte Dokončit.
Pomocí editace uzlu můžete přidávat a odebírat
odkazy a přidávat, odebírat i posunovat uzly
jednotlivých odkazů.
Vlastnosti multiodkazové kóty
Multiodkaz má odlišné vlastnosti než běžná
kóta.
Formát multiodkazu
Celkové měřítko: Nastavuje celkové měřítko
multiodkazu.
Anotace: Nastavuje zda se bude jednat o
poznámku nebo ne. Tato volba nemá vliv v
případě, že je jedná o podporu externích DWG
aplikací.
Šipky: Nastavuje typ šipky použité v odkazu.
Velikost: Velikost šipky.
Typ odkazu: Nastavuje zda bude odkaz typu
čáry, spliny nebo žádný.
Barva: Nastavuje barvu odkazu.
Typ čáry: Nastavuje typ čáry odkazu.
Šířka čáry: Nastavuje šířky čáry odkazu.
Linka textu: Nastavuje, zda se bude kreslit
linka textu, čára spojující text s odkazem.
Délka linky: Nastavuje délku linky textu.
61
Typ obsahu: Toto nastavení je definováno ve
stylu multiodkazu.
Obsah multiodkazu
Volby na stránce obsahu závisí na zvoleném
typu odkazu ve stylech. Pokud je styl nastaven
na žádný, bude stránka prázdná. Pokud bude
nastaven na text, bude stránka vypadat
následovně:
Styl textu: Nastavuje, který textový styl
definovaný ve stylech bude použit pro
multiodkaz.
Výška: Nastavuje výšku textu.
Orámování textu: Nastavuje, zda bude
vykreslen rámeček okolo textu multiodkazu.
Šířka: Nastavuje šířku znaku.
Maska pozadí: Vytvoří masku pro objekty za
textem.
62
Barva: Nastavuje barvu textu:
Zarovnání: Nastavuje zarovnání textu:
Linka vlevo: Specifikuje vertikální umístění
odkazu vlevo od textu.
Linka vpravo: Specifikuje vertikální umístění
odkazu vlevo od textu.
Otočení textu: Specifikuje úhel otočení textu.
Odsazení textu: Specifikuje vzdálenost mezi
textem a koncem odkazu.
Styl: Vyberte Nakonec pro automatické
srovnání velikosti čáry relativně k nejdelší části.
Faktor: Nastavuje vzdálenosti mezi čarami.
Pokud je ve stylu nastaven obsah jako blok,
stránka bude vypadat následovně:
Zdroj bloku: Specifikuje název bloku, který
bude použit jako obsah.
Natočení bloku: Specifikuje úhel rotace bloku.
Měřítko X: Specifikuje měřítko bloku ve směru
osy X.
Měřítko Y: Specifikuje měřítko bloku ve směru
osy Y.
Měřítko Z: Specifikuje měřítko bloku ve směru
osy Z
Styly multiodkazu
Pomocí manažera stylů můžete spravovat
jednotlivé styl multiodkazových kót. Pro více
informací o spravování stylů viz „Správce stylů”
v manuálu.
Ve správci stylů je jeden předdefinovaný styl
„Standard”.
Vytvoří přímočaré pole složené z řad, sloupců a
úrovní.
1.
Vyberte příkaz Vzor pole.
2.
V kontrolním řádku definujte počet
sloupců, řad a úrovní.
3.
Vyberte 3D těleso.
Poznámka: V ploše náhledu můžete kliknout a
zoomovat. Dvouklikem se vrátíte na výchozí
zobrazení.
1.
2.
3.
Styl „Standard” můžete změnit, ale pokud
si přejete styl zachovat, klikněte na něj
pravým tlačítkem a zvolte Vytvořit nový.
Zadejte jméno nového stylu. Bude
vytvořen
nový
styl
jako
kopie
standardního.
Pro změnu stylu multiodkazu klikněte na
multiodkaz a ve vlastnostech na stránce
Hlavní styl změňte.
4.
Klikněte na výchozí bod vzoru.
5.
Posuňte kurzor a nastavte osu X vzoru.
6.
Posuňte kurzor a nastavte osu Y vzoru.
7.
Posuňte kurzor a nastavte osu Z vzoru.
Vzory
Dostupné pouze v TurboCAD Pro Platinium.
Vzory jsou pole pevných ACIS 3D objektů,
kopírovaných
pomocí
specifikovaného
parametricky definovaného plánu. Vzory a/nebo
jejich elementy, jsou pevné objekty, se kterými
se manipuluje pomocí 3D nástrojů, jako ohnou a
mohou na nich být aplikovány Boolovské
operace. K dispozici je pět nástrojů pro vzor:
Pole, Na křivce, Radiální, Sférický, Cylindrický.
Vzor pole
Menu: Vložit / Vzor / Vzor pole
63
Vzor je vytvořen.
délka je vzdálenost mezi středy sousedních
objektů.
Pravoúhlá základna: Vynutí 90° úhel mezi
osou X a Y.
Hexagonální: Vytvoří šestiúhelníkový rastr.
Pokud je funkce zapnutá a nepoužijete volbu
Dle entity, budete schopni zadat pouze osu X.
Poznámka: Vlastnosti pole jsou dostupné pouze
prostřednictvím palety Info o výběru.
Hodnota podél osy je definována od středu do
středu zdrojového tělesa.
Varování. V poli musíte definovat více jak 2
řady, aby bylo možné vytvořit více než jednu
úroveň. Nastavení hodnoty řady na 0,
eliminujete možnost zadat počet úrovní, dokud
nebude počet řad více než 2.
Ponechat kopii zdroje: Pokud je zvolena tato
možnost, bude ponechána kopie původního
zdrojového 3D objektu. Pokud je vypnuta, objekt
bude vymazán.
Ponechat cíl: Pokud je volba zapnuta, objekt,
který je použit pro Dle entity, zůstane zachován.
Pokud je vypnuta, objekt bude odstraněn.
Dle entity: Pokud je volba zapnuta, je možné
využít existující kvádr pro definici os pole. S
touto funkcí je možné použít jiné nastavení os,
něž je aktuální souřadný systém.
Přizpůsobit: Tato funkce definuje délky os jako
celkové mezi prvním a posledním elementem v
poli. Pokud je volba vypnutá, specifikovaná
64
Vlastnosti pole:
Vlastnosti se budou lišit dle způsobu vytváření
vzoru.
Přizpůsobit: Tato funkce definuje délky os jako
celkové mezi prvním a posledním elementem v
poli. Pokud je volba vypnutá, specifikovaná
délka je vzdálenost mezi středy sousedních
objektů.
Sloupce: Nastavuje počet sloupců.
Řádky: Nastavuje počet řádků.
Úrovně: Nastavuje počet úrovní (výšek).
Délka osy-X: Definuje délku osy X.
Délka osy-Y: Definuje délku osy Y.
Výška: Definuje délku osy Z.
Vzor na křivce
Menu: Vložit / Vzor / Vzor na křivce
Vytvoří vzor objektů umístěných na křivce.
Použita může být Beziér i 2D nebo 3D splina.
Čára/Křivky, oblouky a čáry použity být
nemohou.
1.
Vyberte nástroj Vzor na křivce
2.
V kontrolním řádku zadejte počet sad
3.
Vyberte pevný 3D objekt.
Počet elementů: Nastavuje počet
(elementů), které se na křivku rozmístí.
sad
Radiální vzor
4.
Klikněte na na křivku a vzor je vytvořen.
bude vymazán.
Ponechat cíl: Pokud je volba zapnuta, křivka
zůstane zachován. Pokud je vypnuta, křivka
bude odstraněna.
vzoru.
Vlastnosti vzoru na křivce:
vzoru.
Přizpůsobit: Tato funkce definuje zda budou
délky os jako celkové mezi prvním a posledním
elementem v poli. Pokud je volba vypnutá,
specifikovaná délka je vzdálenost mezi středy
sousedních objektů.
Nerotované: Pokud je volba zapnutá, objekty
se po křivce umístí ve shodné orientaci s
výchozím objektem. Pokud bude volba vypnutá,
objekty se orotují dle orientace křivky.
Menu: Vložit / Vzor / Radiální vzor
Vytvoří druh radiálního vzoru.
1.
Vyberte nástroj Radiální pole
2.
3.
Klikem nastavte střed vzoru.
4.
Klikem nastavte poloměr vzoru.
65
bude vymazán.
bude odstraněna.
využít existující kružnici, oblouk nebo kruhovou
křivku pro definici velikosti vzoru. Pokud je volba
vypnutá, musíte specifikovat střed a poloměr
vzoru.
Eliptický: Pokud je volba zapnutá, bude
vytvořen kruhový vzor. Počet prstenců bude
ignorován. Jedná se o výchozí nastavení.
Polární: Pokud je volba zapnutá, bude vytvořen
polární vzor, podobný zeměpisným délkám na
globusu při pohledu na pól.
Radiální: Pokud je volba zapnutá, bude
vytvořen radiální vzor, podobný loukotím v kol.
Nerotované: Pokud je volba zapnutá, objekty
se ve vzoru umístí ve shodné orientaci s
výchozím objektem. Tato volba není dostupná
pro Polární.
Na oblouku: Pokud je tato volba zapnutá,
budete dotázání na počáteční bod a koncový
bod oblouku. Tato volba není dostupná pro Dle
entity.
66
Vlastnosti vzoru radiálního vzoru:
vzoru.
Počet elementů: Nastavuje počet prvků ve
vzoru.
Počáteční úhel: Nastavuje počáteční úhel
začátku kreslení vzoru.
Koncový úhel: Nastavuje koncový úhel konce
kreslení vzoru.
Poloměr: Nastavuje poloměr vzoru.
Sférický vzor
Menu: Vložit / Vzor / Sférický vzor
1.
Vyberte nástroj sférického vzoru.
2.
V kontrolním řádku zadejte počet šířek.
3.
4.
Klikem definujte střed sférického vzoru.
5.
Klikněte pro definici poloměru vzoru.
4.
Klikem definujte poloměr vzoru.
5.
Klikem definujte výšku vzoru.
bude vymazán.
bude odstraněna.
Cylindrický vzor
Menu: Vložit / Vzor / Cylindrický vzor
1.
Vyberte nástroj cylindrický vzor.
2.
3.
Klikem
vzoru.
definujte
střed
cylindrického
bude vymazán.
67
využít existující kružnici, oblouk nebo kruhovou
křivku pro definici velikosti vzoru. Pokud je volba
vypnutá, musíte specifikovat střed a poloměr
vzoru.
Přizpůsobit: Tato funkce definuje zda bude
výška jako celková mezi prvním a posledním
elementem v poli. Pokud je volba vypnutá,
specifikovaná výška je vzdálenost mezi středy
sousedních objektů.
Hexagonální:
Vytvoří
šestiúhelníkovou
alternativu k válcovitému vzoru.
2.
3.
Z lokálního menu vyberte volbu Vybrat
křivku.
Klikněte na požadovanou řeznou hranu.
Editace 3D objektů pomocí Info o
výběru
Xořez
Menu: Modifikace / Xořez
Nástroj Xořez vytvoří oříznuté/ostříhnuté
zobrazení vložené reference bloku nebo externí
reference pomocí další hranice.
Jako hranici je možné použít kružnici nebo
uzavřenou křivku.
1.
Vyberte xref nebo referenci bloku nebo
skupinu referencí.
Zobrazí se oříznutá verze xrefu nebo bloku.
Originální xref nebo blok zůstává neporušen.
Blok a definovaná hranice nejsou asociativní, to
znamená,že změnou hranice nezměníte vzhled
ořezané reference. Pokud blok nebo xref
obsahují 3D objekty, budou zobrazeny jako
„duté” bez ohledu na to, zda se jedná o pevná
tělesa nebo povrchy. Xořez nevytváří nové
objekty z viditelných entit, pouze skrývá jejich
části. Z tohoto pohledu se nejedná o
booleovské operace.
Navzdory aktuálnímu USS je vytvořená řezná
hloubka tělesy rovnoběžná s řeznou hranicí.
Vlastnosti xořezu
Vlastnosti umožňují ovládat další možnosti
vzhledu.
68
Editace schodiště
Nástroj editace uzlu může být použit pro posun
nebo změnu velikosti schodiště.
Zobrazit pouze výsledek: Pokud je tato volba
zaškrtnuta, bude zobrazena celá reference ne
blok. Hranice ořezu bude ignorována.
Umožnit přední ořez: Pokud je zvolena tato
možnost, xořez odřízne vše, co je nad
specifikovanou výškou. Vodorovný řez je
proveden vždy rovnoběžně s rovinou hranice
ořezu.
Přední ořez: Definuje výšku předního ořezu.
Umožnit zadní ořez: Pokud je zvolena tato
možnost, xořez odřízne vše, co je pod
specifikovanou výškou. Vodorovný řez je
proveden vždy rovnoběžně s rovinou hranice
ořezu.
Zadní ořez: Definuje výšku zadního ořezu.
Na následujícím obrázku je použit přední ořez i
spodní ořez.
1.
Na příkladu je nakreslené schodiště.
Aktivujte nástroj Editace uzlu a klikněte
na schodiště, které potřebujte upravit.
2.
Pokud kliknete na uzel, můžete ho
kamkoliv přetáhnout.
Kontrolní řádek umožňuje zadat přesné
hodnoty posunu uzlu delta X a delta Y.
Zároveň umožňuje změnit i výšku
schodiště.
3.
Manažer stylů
Styly oken
Schodiště
Členění okna
Pro vytvoření mnoha stylů oken je možné použít
několik vzorů členění výplní:
69
• Obdélník
• Diamant
• Kazetové 9 kazet
• Hvězdokupa
• Paprsky
Vzory Hvězdokupa a Paprsky jsou kombinací
zaobleného / pravoúhlého vzoru s paprskovým
poloobloukem nebo čtvrtobloukem a mohu být
použity pro půlobloukové nebo čtvrtobloukové
tvary okna a také pro obdélníkové členění.
Ostatní vzory se hodí pro obdélníkové členění,
ale mohou být použity i pro půloblouky.
Ke každému stylu může být přiřazeno více
členění. To umožňuje mít pro rozdílné vzory
členění pro každou skleněnou výplň nebo jejich
kombinace.
Pro nastavení členění proveďte následující
kroky:
1.
Otevřete paletu Manažera stylů.
2.
Najděte styly okna.
3.
Vyberte styl okna u kterého chcete
vytvořit člení.
4.
Rozbalte kategorii tvar a klikněte na
členění.
5.
Zobrazí se dialog členění.
Tento
dialog
obsahuje
seznam
všech
definovaných členění přiřazených ke stylu.
Např. k jedné výplni dveří můžete přidat členění
obdélníkové a ke druhé výplni členění diamant.
70
Přidat: zobrazí dialog prvků členění, kde
můžete definovat jména prvků členění a jeho
vlastnosti.
Editovat: zobrazí dialog prvků členění a umožní
změnu vlastností vybraného členění.
Odstranit: smaže vybrané členění.
Vypnout členění: pokud je zapnuté, členění je
vypnuté.
1.
Otevřete paletu manažeru stylů a vyberte
styl oken, ke kterému chcete přiřadit
členění.
2.
Otevřete kategorii tvar a klikněte na
členění.
3.
Otevře se dialogové okno členění.
4.
Klikněte na tlačítko Přidat, otevře se
dialog prvků členění.
5.
Členění výplní lze použít na všechny
výplně nebo konkrétní část výplně.
Kazetové 9 kazet a Kazetové 12 kazet obsahuje
další dvě možnosti:
Odsazení hrany X a Y: toto nastavení obsahuje
definici odsazení od hran rámu okna.
Vzor Hvězdokupy a Paprsky obsahuje další
možnosti nastavení:
Příčky: definuje počet příček vedoucích od
vnějšího poloměru paprskovitě ke vnějšímu
obvodu.
Styl: toto nastavení definuje zda střed bude
uzavřená kružnice nebo uzavřený disk.
Poloměr: nastavuje poloměr pro střed paprsků.
Pokud chcete specifikovat vlastnosti
konkrétní části okna, musíte zadat číslo
výplně na kterou chcete změny aplikovat.
Číslo výplně koresponduje pořadí výběru
profilů.
Poznámka: Pokud není okno vidět, protože je
náhle
orotovaný,
klikněte
na
náhled
prostředním tlačítkem myši, držte a táhněte
myš. Náhled začne rotovat.
6.
7.
Definujte šířku a tloušťku členění.
Z rozbalovacího menu vzor vyberte
obdélník.
8.
V poli Po výšce nastavte počet
horizontálního dělení.
9.
V poli Na šířku nastavte
počet
vertikálního dělení.
10. Klikněte na OK pro uzavření dialogu
prvků členění.
11.
Klikněte na OK pro uzavření dialogu
členění.
Vzor členění Diamant má stejné nastavení jako
vzor obdélníkový.
Styly dveří
Členění dveří
Členění dveří může být použito na dveře se
skleněnou výplní.
Pro vytvoření výplně použijte profilu (Manažer
stylů / Styl profilu).
Stejně jako definovaný profil je přiřazen ke stylu
dveří, stejně tak vyberte styl dveří ke kterému
chcete přidat členění a vyberte profil jako tvar
dveří (Tvar dveří=Uživatelský profil=”Styl profilu
1”).
Pro vytvoření mnoha stylů dveří je možné použít
několik vzorů členění výplní:
• Obdélník
• Diamant
• Hvězdokupa
• Paprsky
Vzory Hvězdokupa a Paprsky jsou kombinací
zaobleného / pravoúhlého vzoru s paprskovým
poloobloukem nebo čtvrtobloukem a mohu být
použity pro půlobloukové nebo čtvrtobloukové
71
tvary dveří a také pro obdélníkové členění.
Ostatní vzory se hodí pro obdélníkové členění,
ale mohou být použity i pro půloblouky.
Ke každému stylu může být přiřazeno více
členění. To umožňuje mít pro rozdílné vzory
členění pro každou skleněnou výplň nebo jejich
kombinace.
Pro nastavení členění proveďte následující
kroky:
1.
Otevřete paletu Manažera stylů.
2.
Najděte styly dveří.
3.
Vyberte styl dveří u kterého chcete
vytvořit člení.
4.
Rozbalte kategorii tvar a klikněte na
členění.
5.
Zobrazí se dialog členění.
Tento
dialog
obsahuje
seznam
všech
definovaných členění přiřazených ke stylu.
Např. k jedné výplni dveří můžete přidat členění
obdélníkové a ke druhé výplni členění diamant.
Přidat: zobrazí dialog prvků členění, kde
můžete definovat jména prvků členění a jeho
vlastnosti.
Editovat: zobrazí dialog prvků členění a umožní
změnu vlastností vybraného členění.
Odstranit: smaže vybrané členění.
Vypnout členění: pokud je zapnuté, členění je
vypnuté.
1.
Otevřete paletu manažeru stylů a vyberte
styl dveří, ke kterému chcete přiřadit
členění.
2.
Otevřete kategorii tvar a klikněte na
členění.
3.
Otevře se dialogové okno členění.
4.
Klikněte na tlačítko Přidat, otevře se
dialog prvků členění.
5.
Členění výplní lze použít na všechny
výplně nebo konkrétní část výplně.
Pokud chcete specifikovat vlastnosti
konkrétní části dveří, musíte zadat číslo
výplně na kterou chcete změny aplikovat.
Číslo výplně koresponduje pořadí výběru
profilů.
Poznámka: Pokud nejsou dveře vidět, protože
je náhle orotovaný, klikněte na náhled
prostředním tlačítkem myši, držte a táhněte
myš. Náhled začne rotovat.
6.
72
Definujte šířku a tloušťku členění.
7.
Z rozbalovacího menu vzor vyberte
obdélník.
8.
V poli Po výšce nastavte počet
horizontálního dělení.
9.
V poli Na šířku nastavte
počet
vertikálního dělení.
10. Klikněte na OK pro uzavření dialogu
prvků členění.
11.
Klikněte na OK pro uzavření dialogu
členění.
Vzor členění Diamant má stejné nastavení jako
vzor obdélníkový.
Kazetové 9 kazet a Kazetové 12 kazet obsahuje
další dvě možnosti:
Odsazení hrany X a Y: toto nastavení obsahuje
definici odsazení od hran rámu okna.
Vzor Hvězdokupy a Paprsky obsahuje další
možnosti nastavení:
Příčky: definuje počet příček vedoucích od
vnějšího poloměru paprskovitě ke vnějšímu
obvodu.
Styl: toto nastavení definuje zda střed bude
uzavřená kružnice nebo uzavřený disk.
Poloměr: nastavuje poloměr pro střed paprsků.
Prostor papíru
Manipulace s prostory papíru
papíru, tento prostor bude označen k
tisku.
V dialogovém okně tiskové fronty můžete
definovat, které prostory chcete vytisknout.
Pokud na vybraný prostor dvakrát kliknete,
otevře se dialogové okno tisku. V okně můžete
nastavit vlastnosti tisku a tiskárnu. Pořadí v
okně tiskové fronty koresponduje s pořadím
odeslání na tiskárnu.
Volby:
Vybrat vše: Vybere všechny prostory pro tisk.
Odvybrat vše: Odstraní z výběru všechny
prostory pro tisk.
Posun nahoru: Posune vybrané prostory ve
frontě nahoru.
Posun dolu: Posune vybrané prostory ve frontě
dolu.
Vlastnosti: Otevře okno vlastností aktuálně
vybraného prostoru.
Kopie: Nastavuje počet kopií.
Výřezy
Tisková fronta
1.
2.
3.
Klikněte pravým tlačítkem na záložku
prostorů a vyberte tisková fronta nebo
Vyberte Tisková fronta z menu Soubor.
Otevře se dialog tiskové fronty. Pokud
otevřete dialog pravým klikem na prostoru
Rozbití výřezů
Drátový režim-Dostupné pouze pro TurboCAD
Pro
Ostatní režimy-Dostupné pouze pro TurboCAD
Pro Platinium
73
Výřezy je možné rozbít. V případě drátového
zobrazení a skryté čáry budou výsledkem 2D
čáry. Pokud je výřez renderován (rychlý, kvalitní
render nebo renderovací styl), výsledkem bude
2D obrázek.
Pro správnou funkci musí být ve zvoleném
režimu renderu vypnuta volba nerenderovatelné
objekty
1.
Vyberte výřez
2.
Klikněte na Rozpad
74
Novinky v TurboCAD 18
Otevírání a ukládání souborů
Vymazání
Dostupné pouze v TurboCAD Pro a Platinum
Nástroj Vymazání je navržen pro vyčištění
výkresu od nepoužitých elementů (např. bloky,
styly čar,...) a tím ke zmenšení velikosti výkresu.
1.
Vyberte nástroj Vyčisti a otevře se
dialogové okno.
2.
Vyberte položky, které chcete vymazat.
Pokud je to nutné, rozbalte strom položek
a vyberte pod-položku. Jako alternativu,
můžete použít tlačítko Vymazat vše.
3.
Po výběru položek k vymazání, stiskněte
tlačítko Vymazat.
4.
Když jste hotovy, stiskněte Uzavřít.
Volby Vymazání:
Zobrazit použité položky: Pokud je položka
zaškrtnuta zobrazí se celý strom včetně
podpoložek. Při zaškrtnuté této volbě není
možné použít vymazání. Po vybrání položky ze
stromu se ve spodní části okna zobrazí
informace o položce a možnosti vymazání.
Vymazat výchozí styly čar: Pokud je položka
vybrána, je možné z výkresu vymazat výchozí
styly čar. Ve výchozím nastavení je tato volba
vypnuta a doporučujeme ji takto ponechat.
Vymazat výchozí styly výplně: Pokud je
položka vybrána, je možné z výkresu vymazat
výchozí styly výplní. Ve výchozím nastavení je
tato volba vypnuta a doporučujeme ji takto
ponechat.
Vymazat všechny předchozí záznamy před
akcí: Pokud je tato volba zapnuta, bude
vymazán zásobník zpět. Tato volba zabraňuje
pokusu o použití zpět na vymazané položky. Ve
výchozím nastavení je tato volba zapnuta.
Potvrdit vymazání každé položky: Pokud je
tato volba zapnuta, bude každá mazaná
položka ještě samostatně ověřována pomocí
dialogového okna. Ve výchozím nastavení je
tato volba zapnuta.
Nastavení výkresu
Přirozená kresba
V dialogovém okně přirozené kresby můžete
definovat použití systému vykreslování a
zobrazování 2D grafiky. K výběru jsou dva
enginy - GDI a Redsdk. GDI využívá základní
výkon Windows, CPU a hardwarové akcelerace
OpenGL. Redsdk a OpenGL akcelerovaný
grafický engine, který výrazně zvyšuje výkon při
kreslené 2D entit.
GDI nastavení:
76
Kreslení bez chvění: Pokud je tato volba
zaškrtnuta, kreslené entity jsou hladší, nicméně
při zoomování a posunování to může způsobit
pomalejší překreslení.
Redsdk nastavení:
Zobrazit FPS: Pokud je volba zapnutá, v
pravém horník rohu kreslící plochy budou
zobrazeny informace o množství rámečků
(frame) za sekundu, hodnotící rychlost enginu
Redsdk.
Anti-Aliasing: Vytváří efekt antialiasingu na 2D
objektech. Hodnoty je možné nastavit na
Vypnuto, 1x, 2x, 4x, 8x, 16x. Zapnutí vytvoří
objekty hladší, ale sníží rychlost zobrazování.
Vertikální synchronizace: Způsobí lepší
zobrazování objektů, ale zvětší zatížení paměti.
Vyhlazení textu: Zapnutí této volby způsobí
jemnější zobrazení textu, ale zpomalení běhu
programu.
Zobrazit info video systému: Po stisknutí
tlačítka se zobrazí okno o vlastnostech grafické
karty. Pokud ovladač není optimální pro
Redsdk, budete dotázání na stažení nového
ovladače prostřednictvím nabídnutého linku.
Režim obnovení: Z důvodu optimalizace
zobrazení Redsdk zpozdí regeneraci zobrazení
některých objektů během pusunů jako je
zoomování a posuny. Můžete specifikovat zda
bude regenerace prováděna automaticky nebo
manuálně. Pokud bude zvolena volba manuální
regenerace, posunuté objekty budou čekat s
regenerací na stisknutí klávesy F5 nebo na
příkaz Regen nebo Překresli z menu Zobrazit.
V pokročilém nastavení můžete specifikovat,
které objektty budou optimalizovány a které ne.
Zpožděné načítání ploch: Pro optimalizaci
využití paměti budou do renderingu plochy a
objekty načítání se zpožděním.
Vyrovnání prostoru renderu: Pro optimalizaci
zobrazení budou komponenty prostoru modelu
uloženy v zásobníku.
Redsdk je závislý na grafické kartě s podporou
OpenGL akcelerace a možnostech karty. Pokud
nemáte kartu s podporou OpenGL, nebudete
schopni režim Redsdk používat.
Přepnutí mezi režimem GDI a Redsdk vyžaduje
restart TurboCADu.
Konflikt Redsdk a podporou Aero pro Windows
Vista a Windows 7. Pokud přepnete režim na
Redsdk, budete dotázání, zda může TurboCAD
vypnout podporu Aero.
Konflikt Redsdk a přirozenou podporou GDI pro
OpenGL hardwarovou akceleraci. Pokud
přepnete režim na Redsdk, budete dotázání,
zda může TurboCAD vypnout OpenGL
hardwarovou akceleraci.
Při použití režimu Redsdk je ve vlastnostech
kamery, pro všechny režimy kromě režimu
kostra, vypnuta volba „Renderovatelné objekty”
a volba „Potlačit skryté čáry” je zapnuta.
Redsdk
Nastavení Redsdk dovoluje ovládat vzhled
objektů během režimu zobrazení rychlého
renderu a skryté čáry.
Použít barvu pozadí: Pokud je vypnuto
(výchozí nastavení je na zapnuto) je povolena
funkce změny vnitřní barvy objektu (výchozí
barva je bílá).
Šířka dle grafiky: Pokud je volba zapnuta,
šířka čáry viditelné části grafiky je uzpůsobena
vlastní grafice. Pokud je volba vypnutá, je
možné zadat vlastní šířku čar objektu (výchozí
šířka je=0).
Barva dle grafiky: Pokud je volba zapnuta,
barva viditelné části grafiky je uzpůsobena
možno zadat vlastní barvu objektu (výchozí
barva je bílá).
77
Šířka dle grafiky: Pokud je volba zapnuta,
šířka čáry skryté části grafiky je uzpůsobena
možné zadat vlastní šířku čar objektu (výchozí
šířka je=0).
Šířka čáry skryté části objektu musí být menší
nebo rovna šířce viditelné části objektu.
Nastavení čáry v pozadí
Barva: Zde je definována barva kryté čáry
(výchozí barva je šedová R=G=B=128)
Průhlednost: Zde je definována průhlednost
skryté čáry v rozmezí od 0 do 1 (výchozí
hodnota je 0,1)
Tečkování: Zde je definován vzhled čáry v
pozadí v rozmezí od 0 do 255 (výchozí hodnota
je 255).
Nastavení rychlého renderu
Okolní: Tato hodnota definuje faktor intenzity
pro všechna okolní světla (výchozí hodnota je
10).
Rozptyl: Tato hodnota definuje faktor luminance
(výchozí hodnota je 75).
Zrcadlový: Tato hodnota definuje faktor odlesků
(výchozí hodnota je 50).
Exponent: Tato hodnota definuje faktor útlumu
odlesků (výchozí hodnota je 10)
Měkkost: Tato hodnota definuje faktor
„hladkosti“ odlesků (výchozí hodnota je 0).
zobrazení po použití zoomování použijte
Překresli nebo Regen.
Podložení se sestává ze dvou částí: ze stylu
podložení a vložení podložení.
Před vložení podložení musíte vytvořit styl
podložení.
Vytvářená stylu podložení
Otevřete správce podložení:
Správce obsahuje seznam stylů podložení,
které jsou definovány ve výkresu.
1.
Pro vytvoření nového stylu klikněte na
tlačítko Nový. Otevře se dialog Podložení.
PDF Podložení
PSF podložení umožňuje vložení PDF souboru
do výkresu. Pokud PDF obsahuje vektorovou
grafiku, je možné použít uchopení koncových a
středových bodů. Podložení se bude jevit jako
bitmapová data PDF souboru. Pro kvalitní
78
2.
Klikněte na tlačítko procházet, otevře se
dialogové okno procházení souborů a
vyberte požadovaný pdf soubor.
5.
Klikněte na OK a dialog uzavřete.
Vkládání Podložení do výkresu
3.
Zobrazí se seznam stránek obsažených
ve zvoleném souboru a jejich náhledy.
Výchozí nastavení je takové, že název
stránek je použit jako název podložení.
Toto nastavení je možné změnit.
Pro vložení podložení do výkresu:
1.
Vyberte nástroj podložení
2.
Budete dotázání na výběr požadovaného
stylu. Vyberte styl a klikněte na OK.
Klikem definujte levý spodní roh podložení.
Přesuňte kurzor na pozici pravého horního rohy
a potvrďte klikem.
4.
Klikněte na OK a dialog podložení se
uzavře. Nyní se název podložení zobrazí
v seznamu podložení stylů podložení.
79
Poznámka: Pokud chcete vytvořit tabulku
architektonických prvků (okna, dveře, zdi nebo
desky) použijte „Styly tabulek“.
V tomto příkladu jsou použity tři bloky označující
okna, dveře a desky.
Bloky
Atributy bloků
Synchronizace atributů
Někdy je nutné přidat atributy k již vloženým
blokům do výkresu. Nové atributy nejsou do již
vložených instancí bloku automaticky doplněny.
Tlačítko Syn atributy zajistí doplnění nových
atributů do již vložených instatncí.
V paletě bloků jsou tři bloky.
Výchozí hodnoty nově vytvořených atributů
budou
použity
pro
hodnoty
nově
synchronizovaných atributů ve vložených
instancích.
Extrahování atributů bloku
Pokud jsou k bloku připojené atributy, můžete je
extrahovat a vložit do přehledné tabulky. Tyto
hodnoty je také možné vložit do externího
souboru.
80
1.
Vyberte extrahovat atributy. V tomto okně
můžete vybrat bloky a atributy které
budou obsaženy ve výsledné tabulce
nebo souboru.
• Zahrnout
Poznámka: Pořadí sloupců můžete změnit
tažení sloupce za hlavičku na novou pozici.
• Prohledat celý výkres: atributy budou
extrahovány ze všech bloků, které se
nacházení v prostoru modelu a papíru.
• Prohledat modelový prostor: atributy
budou
extrahovány
pouze
z
modelového prostoru.
• Prohledat aktuální prostor: atributy
budou extrahovány pouze z aktuálního
modelového prostoru nebo prostoru
papíru.
• Prohledat vybrané entity: atributy
budou extrahovány pouze z vybraných
entit.
• Prohledat skupiny: pokud nějaká
skupina obsahuje bloky, budou tyto
bloky prohledány.
2.
vložené bloky: Pokud
prohledávané bloky obsahují vložené
bloky, budou i tyto bloky prohledány.
• Zahrnout Xrefy: budou prohledány i
objekty xrefů.
• Seznam Bloky obsahuje všechny bloky,
které
obsahují
atributy.
Seznam
Vlastnosti obsahuje seznam všech
atributů, které byly nalezeny v blocích.
• Zobrazit celkový seznam: Seznam
Vlastnosti bude obsahuvat všechny
atributy, které se nacházejí ve
vybraných blocích v seznamu Bloky.
• Zobrazit vlastnosti vybraných bloků:
seznam Vlastnosti bude obsahovat
atributy aktuálně vybraného bloku.
• Zobrazit pouze viditelné vlastnosti:
Pokud je volba vybrána, budou
zobrazeny pouze viditelné atributy.
Pro všechny bloky bloky můžete vybrat
některé připojené atributy. Např. klikněte
na Zobrazit vlastnosti vybraných bloků
a vybrat blok „označení_dveří“. Vyberte
pouze „označení“, „cena“ a „jméno“.
81
5.
3.
Vyberte „místnost“ a vyberte atributy
„Jméno“, „plocha“, „podlaha“ a „pokoj“.
4.
Vyberte „označení_okna“ a vyberte
atributy „„označení“, „cena“, „Jméno“,
„šířka“ a „výška“.
Pokud kliknete pravým tlačítkem, rozbalí
se pop-up menu, ve kterém můžete
jedním krokem vše vybrat, vše zrušit
nebo přejmenovat aktuální výběr.
82
Pokud máte bloky a vlastnosti definovány
klikněte na Další.
TurboCAD prohledá soubor a zobrazí
náhledové okno s výsledkem.
Pokud je zvolena volba TurboCAD Tabulka,
bude výsledek vložen do výkresu. Pokud chcete
vytvořit externí soubor, klikněte na Externí
soubor.
Kliknutím na hlavičku jakéhokoliv sloupce
můžete změnit pořadí řazení nebo sloupec
přejmenovat.
V paletě info o výběru je možné tabulku
dále upravovat.
Vzory
6.
Klikněte na Dokončit. Pokud je zvolena
volba TurboCAD tabulky, zobrazí se
dialogové okno vložení tabulky. Zde je
možné definovat velikost sloupců a řádek.
Vzor na křivce
Vytvoří pole objektů podél 2D nebo 3D křivky.
1.
Zvolte nástroj Vzor na křivce.
2.
V kontrolní řádku specifikujte počet sad a
potvrďte enterem.
3.
Vyberte 3D křivku
7.
Klikněte na OK a klikněte na míto, kam
chcete umístiti tabulku.
4.
Pro dokončení vzoru klikněte na křivku
83
Modifikace geometrie objektů
MultiAdd_VB6
Asociace mezi cílovou a výslednou grafikou:
Vytvoří asociativitu mezi vzorem a cílovým
objektem. Pokud je dodatečně cílový objekt
editován, vzor se upraví dle provedených změn.
Pro dostupnost aktualizace musí být vybrána
volba ponechat kopii zdroje.
Ponechat kopii zdroje: Pokud je volba
zapnuta, původní 3D objekt (zdroj) bude
ponechán ve výkresu. Pokud je volba vypnuta,
bude smazán.
bude ponechána. Pokud je vypnuta, křivka bude
smazána.
Nerotované: Pokud je volba vybrána, nástroj
provede vzor tak, že ponechá orientaci
zdrojového objektu.
Vlastnosti vzoru :
Dostupnost jednotlivých položek vlastností je
závislá na tom, jak bylo pole vytvořeno.
Přizpůsobit: Pokud je zapnuté, vzor bude
uvnitř specifikované délky os. Jinak bude délka
os mezi středy těles.
Počet kopií: Počet prvků ve vzoru.
Nerotované: Pokud je volba vybrána, nástroj
provede vzor tak, že ponechá orientaci
zdrojového objektu.
84
Sčítá dvě nebo více 3D těles dohromady, do
jednoho tělesa. Všechny přesahující části jsou
odstraněny.
Vyberte dvě nebo více těles a pro jejich
vzájemný součet zvolte nástroj MultiAdd_VB6.
všechny vybrané objekty budou sečteny a bude
vytvořeno jedno těleso.
Výsledkem je jedno těleso. Ověřte si to, jeho
výběrem.
Srovnat
Vzdálenost dle ploch, Úhel dle ploch
a Úhel dle os
Ujistěte se, že máte pro tento režim vytvořeny
postačující osy.
Vytvořte dvě osy dvou totožných těles a v
lokálním menu nebo pomocí klávesových
zkratek vyberte požadovaný režim.
Vzdálenost dle ploch:
Zvolte režim vzdálenost dle ploch.
Definujte cílovou plochu.
Definujte první plochu na tělese, které má být
posunuto.
Těleso bylo posunuto o vzdálenosti mezi
vybranými plochami, podél běžných os a plochy
jsou totožné.
85
Pokud je možná rotace podél běžné osy,
normály obou vybraných těles se stanou
rovnoběžnými.
Úhel dle ploch:
Vyberte plochu na tělese, které chcete orotovat.
Vyberte druhou plochu (nebo těleso), se kterou
má být první plocha rovnoběžná.
86
Úhel dle os:
Režim 1:
Vyberte druhou osu prvního tělesa; tou budete
hýbat.
Režim 2:
Vyberte druhou osu prvního tělesa; tu se kterou
budete hýbat.
Vyberte druhou osu tělesa se kterým budete
srovnávat.
Vyberte druhou osu tělesa se kterým budete
srovnávat.
Pokud je možná rotace kolem obecné osy,
směry vybraných os se stanou totožné.
87
Nástroj umožňuje protáhnou horní hranu stěny
ke střeše. Nástroj je užitečný např. v případech
změny sklonu se stítovou stěnou.
Poznámka: Změnu výšky stěny provedete ve
vlastnostech stěny v záložce 3D.
1.
2.
Vyberte nástroj modifikace stěny střechy
Vyberte stěnu, kterou chcete modifikovat.
3.
Vyberte střechu, ke které chcete stěnu
protáhnout.
Pokud je možná rotace kolem běžné osy, směry
obou os se stanou rovnoběžné.
Nástroje zdí¨
Modifikátor stěny střechy
Dostupné pouze v TurboCADu Pro a Platinium.
88
Stěna je nyní protažena ke střeše.
Přidat modifikátor vrchu zdi modifikaci stěny
střechy přepíše a naopak, ale přidat modifikátor
spodku zdi můžete použít spolu s modifikátorem
stěny střechy.
Manažer stylů
Uživatelské bloky pro okna a dveře.
Dostupné pouze v TurboCADu Pro.
Tato funkce umožňuje připojit jeden nebo více
bloků k oknům nebo dveřím a tím bloky doplnit
např. o parapet okna, kliku dveří, žaluzie.
Uživatelský blok můžete připojit k celému oknu
nebo dveřím nebo pouze jednotlivým částem.
Pro vytvoření komponenty dveří, musíte nejprve
vytvořit blok. Tento blok musí být vytvořen
pouze z ACIS těles.
Vícenásobné bloky příček mohou být přiřazeny
ke každému stylu. To umožňuje mít rozdílné
vzory dělení pro každý panel skla nebo vzory
kombinovat.
Pro nastavení komponentů příček proveďte
následující.
1.
Otevřete paletu stylů.
2.
Najděte styly oken a dveří.
3.
Vyberte styl, ke kterému chcete připojit
blok.
4.
Rozbalte vlastnosti Tvaru a klikněte na
Bloky.
5.
Rozrazí se dialogové okno uživatelských
bloků.
V okně jsou zobrazeny všechny bloky přiřazené
o ke stylu oken nebo dveří.
Dialog Uživatelské bloky
Zakázat bloky: Pokud je volba zapnuta,
uživatelské bloky jsou ignorovány.
Přidat: Zobrazí dialogové okno Uživatelský blok
a umožní vytvořit nový blok.
Editovat: Zobrazí dialog Uživatelský blok a
umožní blok upravit.
Odstranit: Odstraní vybraný uživatelský blok.
Seznam bloků: Zobrazí seznam bloku
přiřazených ke stylu okna.
Editor uživatelského bloku
89
Rozbalovací nabídka Blok: Použijte pro výběr
bloku
(z
nabízeného
seznamu
bloků)
přiřazeného ke stylu okna/dveří.
Skupina nastavení Přizpůsobit
Zaškrtávací políčko Šířka: pokud zapnuto,
blok bude přizpůsoben na šířku okna/dveří.
Zaškrtávací políčko Výška: pokud zapnuto,
blok bude přizpůsoben na výšku okna/dveří.
Zaškrtávací políčko Tloušťka: pokud zapnuto,
blok bude přizpůsoben na tloušťku okna/dveří.
Zaškrtávací políčko Zachovat XY poměr:
pracuje v kombinaci s některou výše
jmenovanou volbou. Např. pokus je zaškrtnuta
volba Výška a kliknete na zachovat XY poměr,
blok bude změněn dle výšky a zachová poměr
stran XY.
Skupina nastavení Zrcadlit okolo
Zaškrtávací poličko Zrcadlit X: ozrcadlí blok
kolem osy X.
Zaškrtávací poličko Zrcadlit Y: ozrcadlí blok
kolem osy Y.
Zaškrtávací poličko Zrcadlit Z: ozrcadlí blok
kolem osy Z.
Skupina nastavení Bod vložení
X: rozbalovací nabídka, nastavuje relativní
zarovnání k ose X okna/dveří (Levý, Střed,
Pravý).
Y: rozbalovací nabídka, nastavuje relativní
zarovnání k ose Y okna/dveří (Přední, Střed,
Zadní).
Z: rozbalovací nabídka, nastavuje relativní
zarovnání k ose Z okna/dveří (Spodní, Střed,
Horní).
X: Y: Z: editační položka, definuje odsazení od
počátečního bodu bloku.
Skupina nastavení Část
90
Část rámu:
Vně – blok bude připojen k celému oknu.
Uvnitř – blok bude připojen uvnitř komponenty
rámu okna.
Vše – blok bude připojen ke všem
komponentám okna.
Jednoduchý – blok bude připojen k jedné
komponentě okna.
Skupina nastavení Materiály
Toto
nastavení
umožňuje
přiřadit
k
uživatelskému bloku materiály, které budou
použity při renderování.
Příklad použití:
Předpokládejme,
že
potřebujete
vytvořit
uživatelský parapet pro styl okna.
Tvorba bloku.
Nejprve vytvoříme geometrii pro parapet (stačí
kvádr o velikosti 1800x200x20mm).
Poznámka: Blok použitý pro Uživatelský blok
musí být vytvořen z ACIS tělesa. Pro nejlepší
výsledek zarovnejte blok s počátkem výkresu.
Vytvoření bloku
Vytvořte kvádr a vyberte Formát / Vytvořit
blok. Zadejte jméno bloku Parapet a klikněte na
OK.
Klikněte na rozbalovací nabídku a vyberte
požadovaný blok.
Přejděte do palety manažera stylů, u stylu oken
vyberte styl Standart a klikněte na bloky v
nabídce tvar. Otevře se dialogové okna
uživatelských bloků. Obsahuje seznam všech
bloků, které jsou přiřazeny ke stylu okna.
Klikněte na tlačítko Přidat pro vytvoření nového
stylu.
Otevře se dialogové okno uživatelských bloků.
Pravým tlačítkem klikněte na okno náhledu a
vyberte
izometrický
pohled
(pro
lepší
názornost).
91
Nyní upravíme velikost bloku a umístění.
Zaškrtněte políčko Šířka (pro uspůsobení
velikosti parapetu šířce okna).
Zvolte Zadní z nabídky Y (pro umístění
parapetu na zadní stranu okna).
Klikněte na OK.
Nyní vytvořte stěnu a vložte do ní okno (použijte
styl Standard).
Nástroje průvodce domem
Dostupné pouze v TurboCAD Pro, Platinium a
Deluxe.
Průvodce
domem
je
skupina
nástrojů
uzpůsobená pro rychlé vytvoření typologie
domu. Struktura umožní vytvoření místností
jako obdélníků přichycených k sobě. Po
vytvoření správné struktury rozložení dispozice,
jedním tlačítkem vytvoříte předběžný 3D model
domu, který obsahuje zdi, desky a dveře. Pak je
možné rychle dokončit model tak jak
potřebujete.
Proto, aby průvodce pracoval správně, je nutné
začít pracovat se „Šablonou domu“ nebo
„Metrickou šablonou domu“.
Pro maximální efektivitu práce si zapněte
nástrojovou paletu „Průvodce domem“. Běžte
na Přizpůsobit a v záložce Menu ikon zapněte
Průvodce domem.
Průvodce domem
92
Prvním krokem při použití nástrojů průvodce je
vlastní Průvodce domem. Průvodce generuje
všechny místnosti, které vyberete.
Na první stránce jsou jednoduché instrukce,
klikněte na Další a přejděte na stranu dvě.
Pro změnu šířky a délky místnosti přepište
hodnoty v příslušném rámečku.
Klikněte na Další a přejděte na třetí stranu.
Na druhé stránce průvodce specifikujete počet a
rozměry garáží a hlavních místností. V
rozbalovací nabídce garáže můžete definovat
počat aut . V části pro koupelny a ložnice
můžete specifikovat počty a rozměry těchto
místností. Dále jsou možné zvolit další
místnosti.
Na třetí straně průvodce můžete specifikovat
velikost a počet teras, hal stejně tak zda chcete
vstupní chodbu a prádelnu. U všech prostor
můžete zvolit Žádná a do návrhu je
nezahrnovat.
93
Klikněte na Další a přejděta na poslední
stránku.
Čtvrtá stránka je poslední a poskytuje
závěrečné typy jak zacházet s vygenerovanými
částmi. Pozorně si instrukce přečtěte a pak
klikněte na Dokončit.
Výsledek je 2D rozvržení všech definovaných
místností.
Rozmístění a přichytávání rámečků
místností
94
Pro rozmístění rámečků místností, rámeček
uchopte a přetáhněte na novou pozici.
• Pokud se posunovaný rámeček ocitne
poblíž jiného rámečku, jejich strany se
přichytí k sobě a pokud je to možné,
srovnají se i jejich rohy.
• Během přesunování je dobré vypnout
dynamické uchopování, protože dva
režimy
uchopování
mohou
dělat
problémy.
• Modrým úchopem vybraného rámečku
můžete měnit velikost místnosti. Pokud
přesunete hranici rámečku přes nebo do
blízkosti
sousedního
rámečku,
přesunovaná hranice se uchopí k
sousední hranici přes kterou je
přetahujete.
• Pro lepší výsledek dispozice je dobré
malé pomocné prostory posunout
dovnitř větší prostor např. ložnic.
Jakmile jste s dispozicí spokojeni, klikněte na
tlačítko Vystavět dům.
Zde je příklad několika místností ležicích
pohromadě:
Všimněte se přesahů mezi místnostmi.
Zde je výsledek po použití tlačítka Vystavět
dům:
Zobrazit-skrýt rámečky místností
Tato volba skryje rámečky místností aktuálně
zobrazených nebo zobrazí rámečky aktuálně
skryté. Tato volba nevlivní viditelnost vrstev.
Smazání rámečků místností
Tato volba smaže všechny rámečky místností
ve výkresu.
Varování: Nebudete dotázání na ověření
smazání rámečků, pokud omylem smažete
rámečky, neprodleně použijte Zpět.
Všimněte se, jak průvodce domem automaticky
přidal kóty místností, zkalkuloval plochy
místností a přidal dveře v logické návaznosti na
místnosti.
Nastavení domu
Tento příkaz otevře dialogové okno nastavení
průvodce domu. V tomto okně můžete
specifikovat které styly elementů budou použity
při generování jednotlivých elementů domu.
Změny v tomto nastavení budou mít dopad
pouze při novém vystavění domu.
Vložení rámečků místností
Pro vytvoření typologie domu nemusíte používat
průvodce domem a pro doplnění zapomenuté
místnosti nemusíte celého průvodce opakovat.
Nástroje pro vložení místností např. Ložnice
umožňují vložení místnosti do výkresu kdykoliv.
Jednoduše klikněte na ikonu požadované
místnosti a vložte ji do výkresu. Nástroj zůstane
aktivní až do stisku Esc nebo do výběru jiného
nástroje.
Změna velikosti místnosti během
vkládání
Pokud používáte nástroj na vložení místností,
její velikost můžete dynamicky měnit zadání
Šířky a Délky do kontrolního řádku nebo pomocí
lokálního menu zadáním hodnot přímo ve
vlastnostech nástroje.
95
Používání Ruby konzole
Při prvním spuštěním TurboCADu se otevře
Ruby konzola.
Ruby konzolu můžete použít pro spouštění
funkcí, načítání Ruby skriptů nebo k definování
nových funkcí.
96
Horní část konzoly je výstupní okno. Toto je
místo kde Ruby konzola umisťuje výstupní texty
a kde Ruby jádro vypisuje informace o chybách,
které se objeví během funkce skriptů. Z okna je
možné informace kopírovat do schránky a
použít v zadávacím okně nebo použít později.
Spodní panel konzole je zadávací okno. Zde
můžete zapisovat volané funkce nebo definovat
nové hodnoty, dokonce i nové funkce.
Tlačítko Načíst přikáže konzole otevřít
standardní okno procházení souborů.
Tlačítko Vyhodnotit přikáže konzoly vyhodnotit
informace zadané do zadávácího okna.
Tlačítko Uzavřít uzavře konzoly. Po uzavření je
možné kdykoliv znova otevřít z menu
Skripty/Spustit Ruby konzolu.
Zaškrtávací tlačítko Povolit více řádků zapne
nebo vypne víceřádkové zadání.
• Pokud
je
Povolit
více
řádků
nezaškrtnuto
(výchozí
nastavení),
konzola vyhodnotí pouze jeden řádek.
Tento režim je vhodný pro volání již
připravených
funkcí
definování
parametrů během běhu funkce. V tomto
režimu
je
vyhodnocení
spuštěno
automaticky po stisku klávesy Enter.
• Pokud je Povolit více řádků zaškrtnuto,
je možné do zadávacího okna zadat
tolik řádků kolik je potřeba. V tomto
režimu klávesa Enter ukončí právě
zadávaný řádek a přesune kurzor na
řádek nový. Tento režim je vhodný,
pokud
potřebuje
rychle
zadat
jednoduchou víceřádkovou funkci přímo
do konzoly. Před použitím tlačítka
Vyhodnotit se ujistěte zda máte
odškrtnuté Povolit více řádků.
Programování
Programování
V této části novinek jsou uvedené další možnosti Ruby konzole a příklady skriptů, funkcí a příkladů
vytváření vlastních skriptů v programu TurboCAD.
Tyto informace pokračují na další straně a jsou uvedeny v anglickém jazyce.
Ruby konzola
97
Programování
Loading a script with the Load… button
To load a ruby script, click on the Load… button in the Ruby Console. This opens a dialog box that lets you browse to a ruby
script and load its functions and other definitions into memory.
Note, however, that loading a script in this way will not automatically execute any of the methods in the script – you'll have to
do that from the Ruby console as well. For example, if you want to execute a function draw_stuff which is contained in the
ruby script ConsoleLoadSample.rb you would do the following:
• Click on the "Load…" button.
• Using the "Open" dialog, browse to the folder containing ConsoleLoadSample.rb.
• Highlight ConsoleLoadSample.rb in the file list, and click "Open". The Output Panel adds a line "true" to indicate the
script was opened successfully, but nothing else visibly happens.
• Type "draw_stuff" in the Input Panel, and click Evaluate or press Enter. Now the function draw_stuff will perform
whatever tasks it is supposed to.
Once the script has been loaded, it remains in memory for the duration of the TurboCAD session – you won't have to reload
the script each time you want to run the draw_stuff function; simply enter "draw_stuff" in the input panel and press Enter to
run the function again.
Loading a script using the load command
You can also load a script by using the load command in the Input Panel. In this case, you must specify the full path to the
script, and use double backslashes as path separators. For example:
load("C:\\MyRubyScripts\\draw_plus.rb")
If the script is loaded successfully, the Output Panel will print a "true" response. If not, the Output Panel will print out one or
more error messages. As when you use the Load... button, loading a script in this fashion does not automatically run any of
the functions in the script.
Defining a function in the Input Panel
To create a new function definition in the Ruby Console is straightforward. Let us walk you through a simple example:
1.
Open the Ruby Console, if it's not already open.
2.
Place a check mark in the Enable Multiline checkbox.
3.
Type the following lines into the input panel, using the Enter key to end each line:
def sayit
puts "There, I said it!"
end
4.
Uncheck Enable Multiline.
5.
Click Evaluate. (Note: Don't press Enter. Use the Evaluate button.) The Output Panel should echo all the lines of the
function, followed by "nil".
6.
Type “sayit” in the Input Panel, and hit Enter or press Evaluate. The Output Panel should produce "There, I said it,"
followed by "nil".
Programování
Setting variables in the Input Panel
To set a single variable using the Input Panel, disable Multiline entry, and simply enter the variable's definition, and press Enter
or click Evaluate.
a = 5
press Enter
To set a series of variables, enable Multiline entry and enter the variables, then disable Multiline entry and click Evaluate.
a = 6
b = 4
c = 5
puts a
puts a*b
puts b+c
Disable Multiline and click Evaluate.
Clearing the Output Panel
Any time you want to clear the accumulated text in the console's Output Panel, use the cls command in the Input Panel:
cls
press Enter
More Ruby
Examples of Ruby scripts can be found in the RubyScripts folder within the Programs folder where you installed TurboCAD.
Looking at these examples is the best way to familiarize yourself with Ruby in TurboCAD. For more advanced information
there are several online sights dedicated to programming in Ruby, and there are many books available.
You will also want to familiarize yourself with the TurboCAD SDK for a better grasp of TurboCAD’s functions. Some of the
Ruby functions available emulate the functions of Ruby as used in Google SketchUp. Therefore it is advisable to look at the
documentation of Ruby scripting in SketchUp as well.
Parametric Part Manager
Introduction
Parametric parts (PPM) are defined using a text description (script). The script defines the structure, editable properties, and
output that result in a parametrically editable part.
The script must be saved with a *.PPM extension. The name of the file determines the name of the part.
Examining a Script
A simple example of a parametric part is a rectangle where the width, height and rotation angle are defined though parameters.
The script of such part might look as follows:
// Here is a description of simple rectangle.
H = Parameter(“Height”,
5, LINEAR, Interval(0, 100));
L = Parameter(“Length”, 10, LINEAR, Interval(0, 200));
Programování
Angle = Parameter(“Angle”, 0, ANGULAR, Interval(0, 360));
Rect1 = Rectangle(H, L);
Rect = RotateZ(Rect1, Angle);
Output(Rect);
Let’s examine each line of this example:
LINE 1
// Here is a description of simple rectangle.
The ‘//’ indicates a comment. Comments do not affect the behavior of a part. All text following ‘//’ to the end of the line are
contained by the comment.
LINE 2
H = Parameter(“Height”,
5, LINEAR, Interval(0, 100));
The second line specifies the definition of the ‘H’ parameter. Let’s break out each element of the line to define its function:
H
This is the identifier (name) of the parameter in the part description
=
The equals sign associates the identifier with its definition
Parameter
This is a function. ‘Parameter’ defines that H is a Parameter
(
Specifies the start of the Parameter function’s properties
“Height”
The name of the parameter that will appear in the Properties dialog
,
Indicates the end of one property and the beginning of the next
5
Assigns the default value for H
,
Separates properties
LINEAR
Specifies that H is a linear value
,
Separates properties
Interval(0, 100)
Specifies the allowable values for H as an interval from 0 to 100
)
Specifies the end of the Parameter function’s properties
;
End of definition for H
LINES 3 – 4
L = Parameter(“Length”, 10, LINEAR, Interval(0, 200));
Angle = Parameter(“Angle”, 0, ANGULAR, Interval(0, 360));
Programování
The next two lines in the example are similar to the previous one. They define the characteristics of L and Angle parameters
in a similar layout. Note that the ‘Angle’ parameter uses an ANGULAR interval rather than LINEAR.
LINE 5
Rect1 =
Rectangle(H, L);
This line uses the Rectangle function to define a rectangle called ‘Rect1’. It uses the previously defined H and L parameters to
specify its properties, height and length. The center of this rectangle will be at the world origin (x=0,y=0,z=0) in the drawing.
More on the rectangle tool will be covered later.
LINE 6
Rect =
RotateZ(Rect1, Angle);
This line defines a new rectangle called ‘Rect’ which is a rotated version of ‘Rect1’, using the Angle parameter to define the
rotation.
LINE 7
Output(Rect);
The last line specifies that the output of the script will be the rotated rectangle called ‘Rect’. This is what the be drawn as the
part.
Script syntax
The description of a parametric part consists of the entire contents of a text file, except comments, tabs, and other control
characters, which are ignored.
Comments are specified either using “//” characters that mean that all subsequent characters up to the end of the line are
comments, or using the pair “/*” and “*/” that denote beginning and end of the comment, respectively.
A text description is a set of two types of operators:
<Identifier>
and
<Expression>;
Identifiers
The <Identifier> defines the symbolic name of an object. It is a set of Roman letters and Arabic numerals, which must
start with a letter.
For example valid names would be:
PART2a
Programování
MyPart
A134
Object identifiers may not be the same as names of functions or such names as PI, or LINEAR. These are reserved words that
are used to designate the constants of the scripting language. The list of all reserved names is provided in the reserved word
list which appears at the end of this chapter.
Expressions
Expressions define the associated identifier. Expression syntax matches the expression syntax in the majority of programming
languages. They may define numeric value, arithmetic operations, the dependence of the defined object on other objects and
function calls.
The structure of a function call is:
<Function name> (<list of parameters>),
Examples of correct expression syntax:
(D –1/4) * k;
Polyline(Point(0, 0.25 - 1/8), Point(0, D), Arc1(L-C, - m, m), Point(0,0));
A = B + 0.5;
B = 7;
Arithmetic Operations
Arithmetic operations may use the standard arithmetical operators ‘+’ (addition), ‘–‘(subtraction), ‘*’ (multiplication), ‘/’
(Division) and parenthesis ‘(‘and ‘)’, to determine the sequence of performing arithmetic operations. Object identifiers and
numbers serve as operands.
Script Semantics
A script contains full description of a parametric part. The collection of script operators determines which actions need to be
performed to create the resultant object(s). Correct understanding of a script, requires having a clear understanding of how its
operators are interpreted.
Identifiers that are used in a <Expression> must be defined. In other words it must have been used as:
<Identifier> = <Expression>;
The list of resultant objects is defined in the Output(..) operator. The Output(..) operator contains a list of which
objects are to be displayed in the resulting part. This operator must be present in the script. Each object in the list of arguments
for Output(..) must be defined. In other words it must have been used as:
<Identifier> = <Expression>;
This operator must be present in the script. At least one object must be listed in the Output operator, but you need not output
every object used in the script.
The Output operator determines the method that will be used to create an object with this name.
Programování
A correct script describing a parametric part should conform to the following rules:
1.
A script may have more than one Output(..) operator, but any <Identifier> should contained in only one
Output(..) operator.
2.
For each object used in the Output(..) operator there should be one, and only one, instance of any <Identifier>.
3.
For each object used in an <Expression> there should be one, and only one, instance of any <Identifier>.
4.
Each identifier should be used only once as <Identifier>
5.
Each identifier should be at least once in an <Expression> operator or in an Output(..)operator.
6.
Circular calculation and interdependent referencing are not allowed. The script must not contain interdependent where
“Item One” is defined by “Item Two”, and “Item Two” is defined by “Item One”.
The following situations:
A = B + 0.5;
B = sin(A);
or
A
B
C
D
=
=
=
=
C+5;
D+42;
(3*(2+A));
A/2;
are not allowed. The first case A and B define each other directly. In the second case A is defined by B through C, and B is
defined by A through D. This also means that an identifier is not allowed to depend on itself. For example, you cannot use an
operator of this form:
H = H*1.05;
7.
The sequence of script operators is not important (except certain special cases that will be described later); because
operators are sorted before the script is run.
Basic Functions
Probably the most significant advantage of this method of creating parametric parts is the compact size and clarity of the text
description of parametric parts in script form. The set of basic functions used in such a description, determines the level of
clarity and simplicity of scripts for a particular class of parametric parts.
Note: It is intended that the set of basic functions will expand from version to version.
Description of Parameters
It is important to understand the structure used to within a Parameter function.
Format:
<id> = Parameter(<name>, <default value>, <type>[, <condition1>][,
<condition2>]..);
Programování
Note: The ‘<>’ markers are used to designate elements in the expression, and the ‘[ ]’ markers are used to indicate elements
which are optional.
<name>
The name displayed in the user interface;
<default value>
The default value of the parameter;
<type>
Defines the parameter type. The following example values are possible:
LINEAR, means that the parameter is a linear value in the selected linear units of measure.
ANGULAR, means that the parameter is an angular value in the selected angular units of
measure. (only degrees are available at this time)
TEXT, a text string;
FONT, a font name;
COLOR, an RGB color value;
MATERIAL, a material name;
CHECKBOX, a logical value, either ON or Off
Programování
<condition>
These are optional. They define possible restrictions imposed on parameters. Restrictions
can be listed in arbitrary order and may take on the following forms:
Set(<value>,...) — a list of permissible values of the parameter
Interval(<minvalue>, <maxvalue>) — sets the minimum and maximum values of the
parameter;
LessThan(<value>) — indicates that parameter value should be less than the specified
value
LessOrEqual(<value>) — indicates that parameter value should not be greater than the
specified value
GreaterThan(<value>) — indicates that parameter value should be greater than the
specified value
GreaterOrEqual(<value>) — indicates that parameter value should not be smaller than the
specified value
Set(FolderList) — particular case of Set operator, when a list of permissible values are
defined by operator FolderList.
Restrictions should not contradict each other. For example, you cannot combine
GreaterThan(5) with LessThan(2).
When specifying parameter restrictions, it is not allowed to use identifiers or expressions
that directly or indirectly depend on other parameters, as arguments of the above-mentioned
functions. Only constants or constant expressions can be used, for example:
LessOrEqual(PI/2).
Example of Parameter Description:
Alpha = Parameter(“Rotation Angle”, 45, ANGULAR, Interval(-90, 90)); // This
creates a parameter used to define a rotation angle. The name is ‘Rotation
Angle’, the default is 45, the value type is ANGULAR, and the Interval is from
‘-90’ to ‘90’
Functions for Creating 2D Entities
The following functions are used to create 2D graphic entities
Circle
The Circle function is used to create circles
Format:
Circle(<radius>[, <cx>, <cy>]);
<radius>
Defines the circle’s radius
<cx>, <cy>
Defines optional arguments that set the (x, y) coordinates of the circle center. By default, cx
= 0, cy = 0
Example:
Ñ = Circle(D/2, 0,
y0);
Programování
A more extensive example:
//circle.ppm -- two circles
r1 = Parameter("Radius1", 2.5, LINEAR, Interval(0.0, 10.0));
r2 = Parameter("Radius2", 1.25, LINEAR, Interval(0.0, 10.0));
xc = Parameter("CenterX", 3, LINEAR, Interval(-100, 100));
yc = Parameter("CenterY", 3, LINEAR, Interval(-100, 100));
c1 = Circle(r1); // circle centered on the origin
c2 = Circle(r2, xc, yc); // circle offset from the origin
Output(c1, c2);
Rectangle
The Rectangle function is used to create rectangles.
Format:
Rectangle(<width>, <height>[, <cx>, <cy>]);
<width>
Defines the rectangle width
<height>
Defines the rectangle height
<cx>, <cy>
Defines optional arguments that set the (x, y) coordinates of the rectangle
center. By default, cx = 0, cy = 0
Example:
rect = Rectangle(W, H, W/2. H/2);
// Left bottom corner is in (0,0) point
Polyline
The Polyline function is used to create polylines consisting of straight line segments and arc segments.
Format:
Polyline(<list of arguments>);
<list of arguments>
Defines the list of arguments, delimited with commas. Arguments define individual
segments of a polyline
A line segment is defined by 2 Points.
An arc segment is defined with a Fillet function or with an Arc0 or Arc1 function and two Points on the ends of the arc.
For polylines that contain only straight line segments, the <list of arguments> consists of only 2D points, defined using
Point(x,y) function.
Format:
Point(<cx>,<cy>)
<cx>
Defines the x coordinates of the point
Programování
<cy>
Defines the y coordinates of the point
For example, a rectangle can be defined in the following way:
rect = Polyline( // no end-of-line is used semicolon here
Point(0,0),
// since this function in on multiple lines
Point(W, 0),
Point(W,H),
Point(0, H),
Point(0,0) );
It should be noted that when a polyline’s, first and last points are coincident, is called a closed polyline. This type of polyline
bounds a certain area, and can be used for creating 3D objects.
Polylines with arc segments are defined by adding auxiliary functions Arc0 and Arc1 to the list of arguments. Arc0 builds the
circular arc clockwise, while Arc1 builds the circular arc counterclockwise.
Format:
Arc0(<cx>,<cy>),
Arc1(<cx>,<cy>),
<cx>
Defines the x coordinates of the arc center
<cy>
Defines the y coordinates of the arc center
The start and end point of an arc are defined by the preceding and the following arguments.
Arc0 and Arc1 cannot be the first or last argument in the list of arguments. For a polyline that contains only one arc segment,
the <list of arguments> consists of 2 Points defined with Point(x,y) function and an arc defined with either the Arc0 or Arc1
function.
Example of arc0 and arc1 in a polyline:
//Polyarc.ppm -- polyline with arcs
YSize=5;
XSize=6;
R = 1;
Path = Polyline(Point(0, R), // start at top of rounded lower left corner.
Point(0, YSize-R), // go to bottom of rounded top left corner.
Arc1(0, YSize, R), // make this corner a "cutout"
Point(R, YSize), // left side of top edge
Point(XSize-R, YSize),
Arc0(XSize-R, YSize-R, R), // make this corner a "fillet"
Point(XSize, YSize-R),
Point(XSize, R),
Arc0(XSize-R, R, R), // another fillet
Point(XSize-R, 0),
Programování
Point(R, 0),
Arc1(0, 0, R), // another cutout
Point(0, R));
Output(Path);
Another method of creating an arc in a polyline is to use the auxiliary function Fillet, which “smooths” two linear segments
that start and end in the preceding point, by adding an arc with the specified radius into the corner. This ensures smoothness at
the junction points.
Format:
Fillet(<radius>);
<radius>
Defines the radius of the fillet
Example of fillets in a polyline:
// polyfillet.ppm -- polyline with fillets
H = 5;
L = 10;
FR = 1;
p2 = Polyline(// Rectangle with rounded corners
Point(0,0), // lower left corner
Point(L,0), // lower right corner
Fillet(FR), // places fillet at bottom right
Point(L,H), // upper right corner
Fillet(FR), // places fillet at top right
Point(0,H), // upper left corner
Fillet(FR), // places fillet at top left
Point(0,0), // closes rectangle
Fillet(FR) // fillets start/end corner. Since this is a closed shape,
// no following Point function is needed.
);
Output(p2);
Fillet and Arcs can be used together in the same Polyline function.
Example of Arcs and Fillet in a polyline:
Poly1 = Polyline(
// Rectangle with rounded corners
Point(0,0),
Point(W - r, 0), Arc1(W - r, r), Point(W, r),
Point(W, H - r), Arc1(W - r, H - r), Point(W – r ,H),
Point(0, H), Fillet(r),
Point(0,0), Fillet(r) );
Programování
Functions for Creating 3D Entities from 2D Entities
You can use 2D entities as the basis for creating 3D objects.
Thickness
The Thickness function creates a 3D entity based on the 2D entity by adding thickness. It also allows you to change the
thickness property of the 3D object.
Format:
Thickness(<Object>, <value>);
<Object>
Defines the initial graphic object
<value>
Defines new value of Thickness
Example of Thickness:
RectA = Rectangle(2, 5);
RectThick = Thickness(RectA, 3);
Example of Thickness Used to Create a Box Function:
Input(x0,y0,z0,x1,y1,z1)
R = Rectangle(x1-x0, y1-y0, (x0+x1)/2, (y0+y1)/2);
T = Thickness(R, z1-z0);
Output(Move(T, 0, 0, z0));
Another Example of Thickness:
//thickrect.ppm -- draws a 2D rectangle and adds thickness
L = Parameter("Length", 4, LINEAR, Interval(0.1, 20));
W = Parameter("Width", 3, LINEAR, Interval(0.1, 20));
H = Parameter("Height", 1.5, LINEAR, Interval(0.1, 20));
Rect = Rectangle(L, W);
Box = Thickness(Rect, H);
Output(Box);
An Example of Thickness with a Circle:
// thickcircle.ppm
-- draws a circle and adds thickness
Cylind=Thickness(Circle(1,2,2),2);
Output(Cylind);
An Example of Changing Thickness:
// thickcircle2.ppm
-- draws a cylinder and changes thickness
Cylind=Thickness(Circle(1,2,2),2);
Cyl2 = Thickness(Cylind, 4); // changes the thickness of the first cylinder
Output(Cyl2);
Programování
Sweep
The Sweep function creates a 3D object by extruding a specified profile along a path, defined by a 2D polyline or circle. The
profile is defined by a closed 2D polyline or circle.
Format:
Sweep(<profile>, <path>[,<rotation angle>]);
<profile>
This defines the profile using a 2D polyline
<path>
This defines the path, along which the profile is “dragged”; the path is defined by a
2D polyline
Note: The plane of the path and the plane of the profile must not be parallel.
<rotation angle>
This optional argument, defines the rotation angle of the profile relative the Z axis;
by default, the argument is equal to zero
Example of Sweep:
Poly1 = Polyline(
Point(0,0),
Point(1, 0),
Point(1,2),
Point(0, 2),
Point(0,0) );
PolyProfile = RotateX(Poly1, 90); // the Rotate function will be explained
later
PolyPath = Polyline(
Point(0,0),
Point(10, 0),
Point(10,10),
Point(0, 10),
Point(0,0) );
PolySweep = Sweep(PolyProfile, PolyPath);
Output(PolySweep);
Another Example of Sweep
//sweep1.ppm
R = 2;
D = 5;
C1 = RotateX(Circle(R, D/2+R, 0),90); // profile
C2 = Circle(D/2, 0, 0); // path
Torus = Sweep(C1,C2);
Output(C1, C2, Torus); //C1 and C2 shown for reference
An Extended Example of Sweep
//sweep2.ppm -- another sweep example
Programování
L = Parameter("Length", 5, LINEAR, Interval(0.005, 1000));
W = Parameter("Width", 3, LINEAR, Interval(0.005, 1000));
H = Parameter("Height", 1, LINEAR, Interval(0.1, 3));
FR = Parameter("Fillet Radius", 0.3, LINEAR, Interval(0.001,100));
p = Polyline(Point(0,0), Point(0,H), Point(-FR,H), Point(-FR,0), Point(0,0));
p1a = RotateX(p,90,0,0);
p1 = Move(p1a, 0, W/2, 0);
p2 = Polyline( Point(0,0), Point(0,W), Fillet(FR), Point(L,W), Fillet(FR),
Point(L,0), Fillet(FR), Point(0,0), Fillet(FR));
s = Sweep(p1, p2); Output(s);
Functions for Creating 3D Entities Directly
3D object may also be created directly without reference to a 2D entity.
Sphere
The Sphere function is used to create a 3D sphere.
Format:
Sphere(<radius>[,<cx1>,<cy1>,<cz1>]);
<radius>
This value specifies the radius of the sphere
<cx1>,<cy1>,<cz1>
These are optional argument used to specify the x, y, z location of the sphere’s
center point. By default the values for these argument is zero
Sphere Example:
SR1 = Sphere(10,1,3,5.5);
Another Sphere example:
//sphere.ppm -- simple sphere example
R = Parameter("Radius", 2.5, LINEAR, Interval(0.01,
cx = Parameter("CenterX", 0, LINEAR, Interval(-100,
cy = Parameter("CenterY", 0, LINEAR, Interval(-100,
cz = Parameter("CenterZ", 0, LINEAR, Interval(-100,
S = Sphere(R, cx, cy, cz);
Output(S);
Cone
The Cone function is used to create a 3D cone.
Format:
Cone(<Height>,<baseradius>[,<topradius>]);
20));
100));
100));
100));
Programování
<Height>
This value specifies the height of the cone
<baseradius>
This value specifies the radius for the base of the cone
<topradius>
This optional argument specifies a radius for the top of the cone, creating a
truncated cone. By default the value for this argument is zero
Cone Example:
CN1 = Cone(10,5,2);
Another Cone Example
//cone1.ppm -- a simple cone
R = Parameter("BaseRadius", 0.5, LINEAR, Interval(0.01, 10));
Cone1 = Cone(H, R, 0);
Output(Cone1);
Example of a Truncated Cone:
//cone2.ppm -- a truncated cone
R1 = Parameter("BaseRadius", 0.5, LINEAR, Interval(0.01, 10));
R2 = Parameter("TopRadius", 0.1, LINEAR, Interval(0, 10));
Cone2 = Cone(H, R1, R2);
Output(Cone2);
Functions for Transforming Geometric Objects
This class of functions is used for moving, and rotating geometric objects. These transformations are related to the transformation of the coordinate system. As always functions create transformed objects, while original objects do not change.
Move
The Move function is used to move (shift) graphic objects.
Format:
Move(<Object>, <dx>, <dy> , <dz>[,count]);
<Object>
Defines the original graphic object
<dx>, <dy>, <dz>
Defines value of movement along x, y and z axes, respectively
<count>
Defines the number of created objects, where each subsequent object is created by
moving the preceding object; this argument is optional, with the default value of 1
Example of Move:
PolyProfile = Move(Poly1, 1, 3);
Programování
Another Example:
//move.ppm -- illustrates the Move function
RB = Parameter("BaseRadius", 2, LINEAR, Interval(0.1, 10));
RT = Parameter("TopRadius", 0.5, LINEAR, Interval(0, 10));
con1 = Cone(H, RB, RT);
cx = Parameter("CenterX", 5, LINEAR, Interval(-10, 10));
cy = Parameter("CenterY", 0, LINEAR, Interval(-10, 10));
cz = Parameter("CenterZ", 0, LINEAR, Interval(-10, 10));
count = Parameter("Copies", 2, LINEAR, Interval(1, 10));
con2 = Move(con1, cx, cy, cz, count);// create count copies, offsetting each
by cx, cy, cz
Output(con1, con2);
Rotate
The RotateX, RotateY. RotateZ functions are used to rotate graphic objects around the X, Y and Z axes, respectively.
Format:
RotateX(<Object>, <rotation angle>[, <cy>, <cz>[,<count>]]);
RotateY(<Object>, <rotation angle>[, <cx>, <cz>[, <count>]]);
RotateZ(<Object>, <rotation angle>[, <cx>, <cy>[, <count>]]);
<Object>
Defines the original graphic object
<Rotation angle>
Defines the angle of rotation
<cx>, <cy>, <cz>
Sets an offset for the rotation axis relative to the X, Y and Z axes (in accordance
with function names). These arguments are optional; however, only all three
arguments can be omitted at once. Default value for each of <cx>, <cy>, <cz> is
zero
<count>
Defines the number of created objects, where each subsequent object is created by
transforming the preceding object; this argument is optional, with the default value
of 1
Example of Rotate:
PolyProfile = RotateX(Poly1, 90);
Another Example of Rotate:
//rotate.ppm -- demonstrates the rotate functions
c1 = Circle(2, 10, 0); // create a circle
c2 = RotateX(c1, -90, 0, 0); // rotate the circle to lie in the XZ plane
c3 = Move(c2, 0, -0.05, 0); // move it back half the thickness
c4 = Thickness(c3, 0.1);
c5 = RotateZ(c4, 30, 0, 0, 11); //duplicate the circle by rotating about the
Z axis
c6 = Circle(2, 0, 10);
Programování
c7 = Move(c6, 0, 0, -0.05);
c9 = RotateX(c8, -30, 0, 0, 11);
c10 = Circle(2, 0, 0);
c11 = RotateZ(c10, -90, 0, 0);
c12 = Move(c11, 10, 0, -0.05);
c14 = RotateY(c13, 30, 0, 0, 11);
Output(c4, c5, c8, c9, c13, c14);
Functions for Loading External Symbols as Elements
You can load non-parametric external symbols from external files to be a part of a parametric part. The files must be importable (supported) by the CAD system, such as *.TCW, *.DWG, *.SKP
StaticSymbol
The StaticSymbol function loads non-parametric symbols from external files. When the external symbol's filename is specified with no path information, the symbol is automatically assumed to reside in a sub-folder named Macro that is located in
the ppm file's home folder.
Format:
StaticSymbol(<FileName>[,BlockName]);
<FileName>
Defines the file name with extension. If the extension is not specified, native file
format will be used
<BlockName>
This is an optional argument, which indicates that only the block with the given
name should be used as the symbol for loading, and the rest of the contents should
be ignored; if the argument is not defined, the active drawing will be loaded as a
symbol
Example of StaticSymbol:
//staticsym1.ppm -- loads an external file from the Macro sub-folder
S = StaticSymbol("ExternalSymbol.tcw");
Output(S); //static symbol from ExternalSymbol.tcw file is inserted on the
drawing
Set(FolderList(...))
To create a list of files in a folder, Set(FolderList(...)) is typically used as the Parameter restriction.
Format:
<id> = FolderList(<path> <mask> = "*.ppm");
<path>
Defines the path to the folder from which the list of files will be created
<mask>
Defines the mask of file names and extensions
Programování
Example of Set(FolderList(..)):
// staticsym2.ppm -- loads an external symbol from a different folder than
Macro
DrawingName = Parameter("Drawing", "Drawing1", Set(FolderList("..\..\..\Drawings", "*.tcw")));//quantity of "..\..\" (before folder Drawings) is equal to
quantity
//of steps over folder tree starting from the Macro sub-folder.
S0 = StaticSymbol("..\..\..\Drawings\"+DrawingName+".tcw");
//here a static symbol is loaded from a file with a tcw-extension,
// and a filename picked from the FolderList obtained via the DrawingName
parameter.
Output(S0);
When specifying a relative path, you must remember that the path is always assumed to start, not at the folder that contains
the ppm file, but in a folder below that named "Macro". In the example above, assume for the moment that staticsym2.ppm is
located in:
C:\Users\Me\Documents\MyCAD\PPM Documentation Samples
The path used in the FolderList path and the StaticSymbol path must then implicitly begin at
C:\Users\Me\Documents\MyCAD\PPM Documentation Samples\Macro
The external symbol is being loaded from:
C:\Users\Me\Documents\MyCAD\Drawings
That means the script must navigate up three directories to the MyCAD folder, then back down one level to the Drawings
folder, so the correct relative path is:
..\..\..\Drawings
Another example, which loads a specific .tcw file from the Drawings folder:
//staticsym3.ppm -- loads a specific file from a different folder
S = StaticSymbol("..\..\..\Drawings\3DSliceTest.tcw");
//only loads the specific file 3DSliceTEst.tcw.
//Remember that the relative path is still rooted in the Macro subfolder.
Output(S);
A parametric part (a file with a *.ppm extension) can loaded by calling the name of the parametric file as if it were a function,
whose arguments are the parameters of the part to be loaded, in the order in which they are described in the file. Refer to
“Creating Custom Functions” below for more details on this process.
Programování
Functions for 3D Boolean Operations
Functions of this class are used to perform Boolean operations on 3D geometric objects.
BooleanUnion
The BooleanUnion function creates an object by adding the specified objects together.
Format:
BooleanUnion(<Object>, <Object>, ...);
<Object>
Defines an object to be used in the Boolean operation. There must be at least two
objects
Example of BooleanUnion:
S1 = Sphere(5);
S2 = Sphere(5,5,5);
S3 = Sphere(5,5,-5);
S4 = Sphere(5,-5,5);
S5 = Sphere(5,-5,-5);
S6 = BooleanUnion(S1,S2,S3,S4,S5);
Output(S6);
Another Example:
R = Parameter("Radius", 8, LINEAR, Interval(0.001, 1000));
s = Sphere(R);
c = Circle(R/3);
c1 = Thickness(c, R*2);
c2 = Move(c1, 0, 0, R); //Cylinder
s1 = BooleanUnion(s, c2); //Sphere with cylinder
Output(s1);
BooleanSubtraction
The BooleanSubtract function creates an object by subtracting the secondary objects from the primary object.
Format:
BooleanSubtract(<PrimaryObject>, <SecondaryObject>, ...);
<PrimaryObject>
Defines an object to be used in the Boolean operation. There is only one primary
object
<SecondaryObject>
Defines a secondary object to be subtracted from the primary object There must
be at least one or more secondary objects
Example of BooleanSubtract:
S1 = Sphere(5);
S2 = Sphere(5,5,5);
S3 = Sphere(5,5,-5);
S4 = Sphere(5,-5,5);
Programování
S5 = Sphere(5,-5,-5);
S6 = BooleanSubtract(S1,S2,S3,S4,S5);
Output(S6);
Another Example of BooleanSubtract:
R = Parameter("Radius", 8, LINEAR, Interval(0.001, 1000));
s = Sphere(R);
c = Circle(R/3);
c1 = Thickness(c, R*2);
c2 = Move(c1, 0, 0, -R); //Cylinder
s1 = BooleanSubtract(s, c2); //Sphere with hole
Output(s1);
BooleanIntersect
The BooleanIntersect function creates an object derived from the intersection of the primary and secondary objects.
Format:
BooleanIntersect(<Object>, <Object>)
<Object>
Defines an object to be used in the Boolean operation. There must only two objects
Example of BooleanIntersect:
S1 = Sphere(5);
S2 = Sphere(5,5,5);
S3 = Sphere(5,5,-5);
S4 = Sphere(5,-5,5);
S5 = Sphere(5,-5,-5);
S6 = BooleanIntersect(S1,S2);
Output(S6);
Functions for Modifying 3D Objects
Several functions are available to modify the geometry of 3D objects.
Fillet Edges
The Fillet Edges function allows rounding one or multiple edges of 3D object.
Format:
G3Fillet(<Object>,<Edges>, <Radii>);
<Object>
Defines the 3D object whose edges are to be rounded
Programování
<Edges>
Defines the edge or multiple edges, which are to be filleted. Each edge is defined
by Point(xc,yc,zc) or Array of Points.
Point(xc,yc,zc) is the middle point of an edge to be filleted (for example in the
TurboCAD “Fillet Edges” operation, this point is marked with a blue square). Array
of Points defines a set of edges to be filleted.
<Radiuses>
Defines the Fillet radiuses. Fillet radiuses are set by Array function. For a single
edge the Array contains pair of values, for multiple edges - multiple pairs of values.
Fillet Edges Example:
Array(Point(x1,y1,z1), Point(x2,y2,z2), Point(x3,y3,z3)); //defines 3 edges
for filleting
//Point(x1,y1,z1), Point(x2,y2,z2), Point(x3,y3,z3); – 3 middle points on 3
edges to be filleted
Another Example:
Array(r1, r2)– //array of radius values for rounding the selected edge. It
defines rounding //radiuses for 2 ends of the selected edge.
//r1 – start radius of fillet
//r2 – end radius of fillet.
Example of Filleting 1 Edge:
G3Fillet(PartA,Point(xc,yc,zc), Array(r1, r2)); //where Point(xc,yc,zc) middle of the edge.
Another Example:
Door= G3Fillet(Door0, Point(0, -1, (Height-FHeight-4-3/4)/2), Array(1, 1));
For example (fillet of 1 edge of the box):
x = Parameter("size", 5, LINEAR, GreaterThan(0));
r1 = Parameter("r1", 1, LINEAR, GreaterThan(0));
b0 = Box(0, 0, 0, x, x, x);
b1 = G3Fillet(b0, Point(x/2, 0, 0), Array(r1, r1*2));
Output(b1);
Example of Filleting 4 Edges of a Box:
L = Parameter("Length", 5, LINEAR);
W = Parameter("Width", 3, LINEAR);
H = Parameter("Height", 1, LINEAR);
R = Parameter("Radius",0.5);
g0 = Box(0,0,0,L,W,H);
g1 = G3Fillet(g0, Array(Point(L/2, 0, 0), Point(0, W/2, 0),
Point(L/2, W, 0), Point(L, W/2, 0)),
Array(R, R, R, R, R, R, R, R));
Programování
Output(g1);
Chamfer Edges
The Chamfer Edges function allows chamfering any edge or multiple edges of 3D object.
Format:
G3Chamfer(<Object>, <Edges>, <Offsets>);
<Object>
Defines the 3D object whose edges are to be chamfered
<Edges>
Defines the edge or multiple edges, which are to be filleted. Each edge is defined by
Point(xc,yc,zc) or Array of Points.
Point(xc,yc,zc) is the middle point of an edge to be filleted (for example in the
TurboCAD “ChamferEdges” operation, this point is marked with a blue square).
Array of Points defines a set of edges to be chamfered.
<Radiuses>
Defines the Chamfer distances. These are set by Array function. For a single edge
the Array contains a pair of distance values, for multiple edges - multiple pairs of
distance values.
A Chamfer Example:
Array(d1, d2)– //array of
2 offset values at the ends of an edge.
Another Example:
Door= G3Chamfer(Door0, Point(0, -1, (Height-FHeight-4-3/4)/2), Array(1, 1));
//Here Door0 -is the object whose edge is to be chamfered.
//Point(0, -1, (Height-FHeight-4-3/4)/2) – indicates this edge.
//Array(1, 1) sets 2 chamfer distances
Another Example:
b0 = Box(0, 0, 0, x, x, x);
b2 = G3Chamfer(b0, Point(x/2, x, x), Array(r1, r1+r1));
Output(b2);
G3Offset
The G3Offset function extends a solid face inward or outward.
Format:
G3Offset(<Object>, <Face>, <Offsets>);
<Object>
Defines the 3D object whose edges are to be extended
<Face>
Defines the face, which is to be extended. The Face is defined by a Point(x,y,z)
belonging to this face
Programování
<Offsets>
Defines the offset distance. A positive value will offset the face outward, and a
negative value will offset inward
Offset Example:
G3Offset(PartA, Point(xf, yf, zf), dist);
Where:
PartA — is the 3D object whose faces are to be offset
Point(xf, yf, zf) — is a point for selecting the face to be offset
dist — is the value of face offset
Another Example:
b0 = Box(0, 0, 0, x, x, x);
b3 = G3Offset(b0, Point(x,x/2,x/2), r1/2);
Output(b3);
G3Shell
The G3Shell function allows shelling the shape of solid object, leaving the selected face open. It creates a shell of a specified
thickness from a single solid object. The new faces are created by offsetting existing faces inside or outside.
Format:
G3Shell(<Object>, <Face>, <Thickness>);
<Object>
Defines the 3D object whose edges are to be shelled
<Face>
Defines the face that should remain open. It is defined by the Point(xc,yc,zc)
function which describes a point belonging to this face
<Thickness>
Defines the shell thickness. A positive value creates an outward shell, and a
negative value creates an inward shell
Shell Example:
G3Shell(PartA, Point(xf, yf, zf), thickn);
Where:
Part3 — selects the object which is to be shelled
Point(xf, yf, zf) — is the point on the face, which should remain open
thickn — is the shell thickness
Another Example:
L = Parameter("Length", 5, LINEAR);
W = Parameter("Width", 3, LINEAR);
Programování
H = Parameter("Height", 1, LINEAR);
T = Parameter("Thickness", 0.2, LINEAR);
g0 = Box(0,0,0,L,W,H);
g1 = G3Shell(g0, Point(L/2, W/2, H), T);
Output(g1);
//After inserting a shelled object in the drawing, shell thickness can be
edited in the Selection Info palette (as well as Length, Width and Height
parameters)
G3Bend
The G3Bend function is used for bending 3D objects.
Format:
G3Bend(<Object>, <Line>, <Angle>, <Radius>, <Depth> );
<Object>
Defines the 3D object which is to be bent
<Line>
Defines a line about which the solid object will be bent. It is defined by 2 Points:
Point(x1, y1, z1), Point(x2, y2, z2).
The line must lie on the solid face selected for bending.
<Angle>
Defines the bending angle. The angle is measured from the plane of the bent face.
<Radius>
Defines the bending radius
<Depth>
Defines the Neutral Depth to set the distance into the depth of material along which
there will be no tension or compression
Bend Example:
G3Bend(Part3, Point(x1, y1, z1), Point(x2, y2, z2), Angle, R, 0);
Another Example:
P1=Thickness(Rectangle(10,20),3);
B0 = G3Bend(P1, Point(3, 3, 0),
Point(3,8,0), 90, 2, 0);
Output(B0);
Setting and Changing Object Properties
The SetProperties function is used to set the properties of objects.
Format:
SetProperties(<Object>, <PropertyName> = PropertyValue, <PropertyName> =
PropertyValue, ...);
<Object>
Defines the object to be used as the base for the new object with set properties
Programování
<PropertyName>
Defines the name of the property to be set. The name should be surrounded with
quotation marks
<PropertyValue>
Defines the value to be assigned to the property
Example of SetProperties:
BlueRect=Rectangle(10,5);
RedRect = SetProperties(BlueRect, "PenColor"
Output(RedRect);
Another Example:
Side2M = SetProperties(Side2, "Material"
= 0xff, "PenWidth" = 0.2);
= "Wood\Pine", "PenColor" = 0xff);
Another Example:
PL1 = SetProperties(PL0, "Brush" = "SOLID");
Another Example:
SetPlastic = (“Material” = “Plastics\Plain white”);
BoxMaterial = SetProperties(MyBox,SetPlastic);
In the Parametric Part manager there is a special tool to choose the required value for such properties as Material, Pen Color
and Brush Style. To activate it, right-click on the property name. This will open the Local Menu either for Material table or
PenColor table or BrushStyle table. The appropriate table will appear where the desired value can be chosen.
Nesting Functions
Functions can be nested within a single expression to optimize scripting efficiency.
For Example:
BF = BooleanSubtract(B1,Move(RotateZ(RotateY(Box(-5,-5,-5,5,5,5),45),45),-1,-1,-1));
Example Used in a Small Script:
B1 = Box(0,0,0,10,10,10);
BF = BooleanSubtract(B1,Move(RotateZ(RotateY(Box(-5,-5,-5,5,5,5),45),45),-1,-1,-1));
Output(BF);
Programování
Functions for Creating Text
Text
The Text function defines the text string itself and its characteristics, including fonts, style, effects, etc. Acceptable font values are dependent upon those installed on your machine.
Format:
Text(<Text object>, <Text Font>, <Text Style>);
<Text object>
Defines the text string. Text string can be specified either directly here (with
quotation marks) or via an identifier of text object
<Text Font>
Defines the text font
<Text Style>
Defines the text style
Example:
bsb = Text("BS(b)", Tfont, Tstyle);
TextFont
The TextFont function sets the text font, size, and the angle of text line location.
Format:
TextFont(<mode>, <Height>, <Angle>, <font>);
<mode>
Defines the mode of the text: Standard (when mode=0) or Scalable (when mode=1
or any other value different from 0)
<Height>
Defines the text font size
<Angle>
Defines the angle of text line
<font>
Defines the text font
Example:
Tfont = TextFont(0,2, 45, "Arial");
Where:
0 — means that text is Standard
2 — text height
45 — text line is located at 45 degrees
Arial — font
Programování
TextStyle
The TextStyle function sets the text style including justification, text effects and styles.
Format:
TextStyle(<list of characteristics>);
<list of characteristics>
Defines the text characteristics separated with commas.
The following values of characteristics are allowed:
For Justification:
LEFT, CENTER, RIGHT, TOP, MIDDLE, BASELINE, BOTTOM
For Text Effects:
BOX, UNDERLINE, STRIKETHROUGH, AllCAPS
For Style:
BOLD, ITALIC
Example:
Tstyle = TextStyle(LEFT, TOP, UNDERLINE);
Another Example:
//Standard text of Times New Roman font with 5in of font size,
//with Left,Top justification, with TextBox effect, Bold, Italic, at 45
degrees of Angle
ht=5;
font_name = "Times New Roman";
Tfont = TextFont(0, ht, 45, font_name);
Tstyle = TextStyle(LEFT, TOP, BOX,BOLD, ITALIC);
bsb = Text("BS(b)", Tfont, Tstyle);
Output(bsb);
Auxiliary Functions
Extents
The ExtentsX1, ExtentsX2, ExtentsY1, ExtentsY2, ExtentsZ1 and ExtentsZ2 functions are used to calculate the extents of
graphic objects.
Format:
ExtentsX1(<Object>);
ExtentsX2(<Object>);
ExtentsY1(<Object>);
ExtentsY2(<Object>);
ExtentsZ1(<Object>);
Programování
ExtentsZ2(<Object>);
<Object>
Defines the object to be used
The presence of X, Y or Z characters in the function name determines axis along which the extents will be calculated.
1 or 2 index–indicates whether minimum or maximum value should be calculated.
Example of Extents:
xmin = ExtentsX1(PartA);
xmax = ExtentsX2(PartA);
ymin = ExtentsY1(PartA);
ymax = ExtentsY2(PartA);
zmin = ExtentsZ1(PartA);
zmax = ExtentsZ2(PartA);
P1 = Box(xmin, ymin, zmin, xmax, ymax, zmax);
Another Example of Extents:
A0=Thickness(Rectangle(H-3/4,D), 3/4);
A1=RotateY(A0,90);
xmin = ExtentsX1(A1);
xmax = ExtentsX2(A1);
ymin = ExtentsY1(A1);
ymax = ExtentsY2(A1);
zmin = ExtentsZ1(A1);
zmax = ExtentsZ2(A1);
P1 = Box(xmin, ymin, zmin, xmax, ymin+3, zmin+4);
ParameterPoint
The ParameterPoint function defines a parametric point with number and coordinates.
Format:
ParameterPoint (<N>,<xc>,<yc>,<zc>);
<N>
Defines the number of the parametric point
<xc>,<yc>,<zc>
Defines the coordinates of parametric point
Example of ParameterPoint:
P0 = ParameterPoint(0, l, -l, 0);
P1 = ParameterPoint(1, 0, 0, 0);
Programování
PointX, PointY, PointZ functions
The PointX, PointY, PointZ are used to calculate the coordinates of parametrical point. The PointX function calculates
X-coordinate of parametrical point. The PointY function calculates Y-coordinate of parametrical point. The PointZ function
calculates Z-coordinate of parametrical point.
Format:
PointX (<point>);
PointY(<point>);.
PointZ(<point>);
<point>
Defines the parametrical point from which the X or Y or Z coordinate will be
extracted
Examples of Point:
x0 = PointX(P0); // x0=1 for P0 = ParameterPoint(0, l, -l, 0);
y1 = PointY(P1);
//y1=0 for P1 = ParameterPoint(1, 0, 0, 0);
z1 = PointZ(P1);
//z1=0 for P1 = ParameterPoint(1, 0, 0);
Special functions and operators
IF
The IF function allows various actions to be performed depending upon whether the specified condition is fulfilled or not fulfilled. It plays the role of a conditional operator, and can be used to create branches in the logic of building a parametric part.
Format:
IF(<Condition>, <ExprOnTRUE>, <ExprOnFALSE>);
<Condition>
Defines the condition under test using the following comparison operations:
==
(equal)
<
(less than)
>
(greater than)
<=
(not greater than)
>=
(not less than)
<ExprOnTRUE>
Defines the value of the IF function when the value of <Condition> is TRUE;
<ExprOnFALSE>
Defines the value of the IF function when the value of <Condition> is FALSE;
IF Example:
A = IF(L >= H, Rectangle(L, H), Rectangle(H, L));
//Regardless of the specified size of L and H, the created rectangle A will be
positioned //horizontally (the longer side will be along the X axis).
/* In this example “Rectangle(L, H)” is the TRUE result and “Rectangle(H, L”
is the FALSE result. */
Programování
Another Example:
Tstyle = IF(dir > 0, TextStyle(MIDDLE, RIGHT), TextStyle(MIDDLE, LEFT));
//Regardless of the specified size of dir, Text Style will be specified with
Right or Left justification.
UNITS
The UNITS function defines the units that will be used in the script. It defines the System, Space Units and Scale of dimensions used while creating objects. This function allows loading parts correctly in drawings with different specified units.
Format:
Units(<N>[<units of dimension>]);
<N>
Defines object scale
<units of dimension>
Defines the units in the English or Metric systems
For Example:
Units(1[in]);// means that default unit of drawing is inches
Units(1[mm]);// means that default unit of drawing is millimeters
Units (1[in]) — this means that the main units of measurement are inches. It is the default unit of the script. All geometrical
values are dimensioned in ‘inches” without any mention of units.
It is possible to use other units for some particular values even when the entire drawing is created with the default unit. In
order to use millimeters for particular values while inches are default units, you can explicity declare the desired unit for these
values.
For example, you can use value M=5[mm]; and Units(1[in]) in the same script. It means that only M value is measured in mm
while all others are measured in inches.
Moreover, this function allows for scaling the created objects down (when N<1) or up (when N>1).
For Example:
Units(2[in]);//created object is scaled up 2 times compared with the case of
Units(1[in]);
Units(0.5[in]);// created object is scaled ½ as large as compared with the
case of Units(1[in]);
RefPoint
The RefPoint function sets the location of the Reference Point for the parametric part. When the Reference Point is one of the
output values of a script, it is inserted in the drawing along with the part. This enables precise insertion of the parametric
object into the drawing.
Format:
RefPoint(<Point>);
Programování
<Point>
Defines the (x,y,z) coordinates for location of Reference Point
For Example:
xArrow = PointX(P0);
yArrow = PointY(P0);
rf = RefPoint(xArrow, yArrow, 0); //-> RefPoint is placed on the point (xArrow,yArrow, 0)
Output(rf);
Input and Output
The Input and Output functions are used for inputting initial values or objects into the script and outputting result
objects from the script.
Format:
Input(<list of variable identifiers, separated with commas>);
Output(<list of variable identifiers, separated with commas>);
<list of variable identifiers, separated
with commas>
Defines the list of variables or objects for input or a list of results for
output
For Example:
Input(H, W, D, A, Dis);
Output(SideA_L,Bottom_B,Back_I, Face1, FalseD1, E1,E2,E3,E4, N1, T1, Door,
FF,
SideA_R);
Example of the Output with Conditional Output:
Sw = Parameter("Switch", 1, CHECKBOX);
P1 = Thickness(Rectangle(5,5), 3);
S1= Thickness(Circle(2.5),4);
Output(IF(Sw,P1,S1));
//Here is either cylinder or box inserted on the drawing
//depending on checkbox Sw value
min and max
The min and max functions are used for choosing the minimum or maximum values within a set of values.
Format:
min(<set of values>);
max(<set of values>);
<set of values>
Defines the set of numerical values, identifiers of variables or Array of variables
Programování
For Example:
r=min(2,5,1,7,9);//r=1
R=max(2,5,1,7,9);//R=9
For Example:
A=2; B=5; C=1; D=7; E=9;
A1=2; B1=5; C1=1; D1=7; E1=9;
r=min(A,B,C,D,E);//r=1
R=max(A1,B1,C1,D1,E1);//R=9
Example of using Array of Values:
A=2; B=5; C=1; D=7; E=9;
r=min(Array(A,B,C,D,E));//r=1
Note: A Group of objects cannot be used as argument of these functions, because a Group is a collection of graphic objects,
rather than a collection of numbers.
Mod
The Mod function is used for finding the remainder of the integer division. For example, Mod(5,4) is 1, because 5/4 = 1, with
a remainder of 1. Mod(7,4) is 3, because 7/4 = 1, with a remainder of 3. Mod(7,3) = 1, because 7/3 = 2, remainder 1.
Note: The Mod function is often used to determine if a number is odd or even, because Mod(AnyOddNumber, 2) = 1, while
Mod(AnyEvenNumber, 2) = 0.
Format:
Mod(<value1, value2>);
<value1 >
Defines the expression or identifier that represents the dividend
<value2>
Defines the expression or identifier that represents the divisor
For Example:
A = 7;
B = 4;
C = Rectangle(A, Mod(A,B));
Output(C);
Div
The Div function is used to perform division.
Format:
Div(<value1>,<value2>);
Programování
<value1>
Defines the dividend
<value2>
Defines the divisor
For Example:
A=7;
B=3;
result1 = A/B;
result2 = Div(A, B);
rect = Rectangle(result1, result2)
Output(rect);
Additional Math Functions
sqrt
Calculates the square root of a specified number
P = sqrt(b);
asin
Calculates the arcsine. Returns the angle in radians
P = asin(0.5);
acos
Calculates the arcsine. Returns the angle in radians
P = acos(0.5);
Array
The Array function defines an array of values, or an array of Points, by directly listing the elements of the array. In other
words the Array function collects geometric objects or values into an Array object.
Format:
Array(<list of objects>)
<list of objects>
list of numerical values or geometric objects
An <object> can be represented by either a value, or the <identifier> of a value, or
by a Point(x,y,z) function.
For Example:
Array(Point(L/2, 0, 0), Point(0, W/2, 0), Point(L/2, W, 0), Point(L, W/2, 0))
// It is the array of points defining the edges for G3Fillet.
Array(R, R, R, R, R, R, R, R)
//It is the array of radius values for filleting the array of edges.
Programování
Another Example: Can
txt = Parameter("text", "Simple text example", TEXT);
a = Array(TextFont(0,10,"Arial"), TextStyle(CENTER, MIDDLE, ITALIC));
//Array of 2 items: TextFont and TextStyle)
s0 = Text(txt, a);
Output(s0);
Group
The Group function collects multiple graphic objects into a group and assigns an identifier name to the result. It allows the
script to work with multiple objects as if they were a single object. Also a Group can be the output value of a script. Groups of
objects can take part in different operations: Move, Rotate, etc.
Format:
Group (<list of objects>);
<list of objects>
Defines the list of graphic objects, separated with commas. The <object> may be
any graphic objects
For Example:
bse = Group(bse_below, bse_above); //group of 2 graphic objects
Br2 = Group(Br0, Br1);
For Example:
Bx = Group(Move(BxL, -Dis*1.5), Move(BxR, Dis*1.5));
ShelfFBx = BooleanSubtract(ShelfF, Bx);
Output(ShelfFBx, Bx);_
Special Functions without Parameters
PI
The PI function calculates the value of Pi = 3.14159...
Creating custom functions
When scripts of the same type are created, which describe a particular class of parametric parts, it can be convenient to have
the sequence of repeated actions as a separate specialized function. To achieve this, the repeated actions can be put into a separate <name>.ppm file.
In this case, all input variables should be listed in the Input operator:
Format:
Input(<list of variable identifiers, separated with commas>);
For Example:
Input(x0,y0,z0,x1,y1,z1);
The Output operator should also be defined.
Programování
Format:
(y0+y1)/2); // Ymin = y0, Ymax =
y1
T = Thickness(R, z1-z0);
//
depth = Zmax - Zmin
Output(Move(T, 0, 0, z0)); //
move result along z to Zmin
Output(<list of variable identifiers, separated with commas>);
A custom function created in this manner must be placed in
a Macro folder, which is always located inside the folder of
the calling script. When the custom function is used, the
script's file name (without the .ppm extension) is used just
as if it was a built-in function.
Format:
<file name>(<list of input parameters>)
The script below is box_ blend.ppm, which calls the custom
function box.ppm
//box_blend.ppm uses the custom
Box.ppm function in the Macro
folder.
x = Parameter("size", 5, LINEAR,
GreaterThan(0));
r1 = Parameter("r1", 0.5, LINEAR,
GreaterThan(0));
b0 = Box(0, 0, 0, x, x, x);
b1 = G3Fillet(b0, Point(x/2, 0,
0), Array(r1, r1*2));
Output(b1);
Below is an example of a custom function. The file box.ppm
can be found in the PPM Documentation Samples/Macro
folder:
// box.ppm -- defines a custom
Box function.
// The custom function is called
in this way:
//
B = Box(Xmin, Ymin, Zmin,
Xmax, Ymax, Zmax);
// The function creates a 3D box
with given min/max values
Input(x0,y0,z0,x1,y1,z1);
R = Rectangle(x1-x0, y1-y0,
//
Rectangle with Xmin = x0, Xmax=
x1
(x0+x1)/2,
File location is crucial when using parametric scripts as
custom functions. In the example above, if blend_box.ppm
lies in the folder D:/Symbols, then it can only find the
box.ppm script if box.ppm is located in the folder
D:/Symbols/Macro.
Parametric Parts Reserved Word
List
PI
LINEAR
TEXT
ANGULAR
MATERIAL
FONT
COLOR
CHECKBOX
ITALIC
BOLD
UNDERLINE
BOX
ALLCAPS
STRICKETHROUGH
TOP
MIDDLE
BOTTOM
BASELINE
LEFT
CENTER
RIGHT
Call
Array
+
-
*
Div
Programování
PI
LINEAR
TEXT
Mod
/
-
sin
cos
tan
atan
min
max
**
=
==
!=
<
>
<=
>=
&
|
Solid
Extrude
UNIQUE
GraphicId
VertexId
Vertex
Face
Edge
Source
Bound
Intersect
OperationList
BlendArg
BlendParam
BlendType
BlendRadiusMode
BlendSetback
BlendRadiusBlendSmooth
BlendRadiusParam
BlendOffsetParam
BlendFaceEntity
BlendFaceEdge
BlendFaceVertex
BlendEdgeEdge
BlendEdgeVertex
BlendEdgeVertexM BlendEdgeVertexAux
ain
ShellArg
ShellThickness
ShellFace
ShellEdge
FaceEditArg
Transform
ScaleX
ScaleY
ScaleZ
ShearXY
ShearXZ
ShearYZ
RotateX
RotateY
RotateZ
TranslateX
TranslateY
TranslateZ
Path
Profile
LateralFace
LateralEdge
CapFace
CapEdge
JointEdge
Profiles
HighLight
FaceMaterialArg
FaceMaterial
FaceOffsetArg
FaceHoleArg
FaceHole
BendId
BendRadius
BendAngle
BendNeutral
BendFlag
BendPosition
BendFlangeHeight
BendAxialDistance
Programování
PI
LINEAR
BendAzimuthAngle BendEdgeStartPosition
TEXT
BendEdgeEndPosition
Face2FaceLoftArg
Face2FaceLoft
AssemblyAxis
Input
Output
Include
Units
StaticSymbol
FolderList
Macro
Parameters
Parameter
ParameterPoint
PointX
PointY
PointZ
Set
Interval
LessThan
GreaterThan
LessOrEquail
GreaterOrEqual
Circle
Rectangle
Polyline
Point
Arc0
Arc1
Fillet
IF
Move
Thickness
Sweep
Cone
BooleanUnion
BooleanSubtract
BooleanIntersect
G3Fillet
G3Chamfer
G3Shell
G3Offset
G3Slice
G3Bend
ExtentsX1
ExtentsX2
ExtentsY1
ExtentsY2
ExtentsZ1
ExtentsZ2
Text
TextFont
TextStyle
Group
SetProperties
PatternCopy
Programování

Novinky v TurboCAD verze 16, 17 a 18

Transkript

Podobné dokumenty

Uživatelská příručka

Kerio uÅ¾ivatelskÃ© diskusnÃ fÃ³rum

křišťálové paprsky

Manuál s příklady

Sborník přednášek (formát PDF) - Moravskoslezský dřevařský klastr

Dřevařská a nábytkářská výroba

Poznámky k vydání ZWCAD+ 2014 SP1 vylepšená verze

Novinky programů DesignCAD v25 a předchozích verzí, které stojí