UPlyn 10 06 - Pražská plynárenská, as

M Ě S Í Č N Í K P R A Ž S K É P LY
LY N Á R E N S K É , a . s . • w w w . p p a s . c z
Ledovcový
jazyk
Zvířecí
noha
Řev
Jednotka
Který
(zastarale) prostorového
úhlu
Bylina
s drobnými
kvítky
Trupy
Svízel
Provinění
Značka
hliníku
Druh
barometru
Pláže
Část těla
Soubor map
Lotyšský
šachista
Koně
(básnicky)
Hlubina
v řece
Předzvěst
záchvatu
epilepsie
Popěvek
Filmová
hvězda
10 /2006
/ 2006
3. díl tajenky
Delonovo
jméno
Šumivé víno
Chórová
lavice
Iniciály
fotbalisty
Panenky
SPZ
Rakovníka
Dužnina
plodů
Vření
Melodie
Malé stádo
SPZ Kladna
Žlutohnědé
barvivo
Opět
Organická
sloučenina
Energetická
skupina E.ON
v České republice
Velké dveře
Kód
Tokelau
Myšlenka
(knižně)
1. díl tajenky
Foto Petr Hejna
Nátěr
Jinak
zvaný
Slovenské
město
Těžební
podíl
Šplhavý
pták
Vydávat
chřestivé
zvuky
Plavidlo
z klád
Možná
Chemický
prvek
Zn.
kilocoulombu
Nadutec
(hovorově)
Ohlas
(knižně)
Dopisy
neznámých
autorů
Zeleninový
pokrm
Kabela
Vysoké
keře
Jméno
zpěváka
Jürgense
Domácky
Šalamoun
Italská
zkratka
pro brutto
Solmizační
slabika
Chilská poušť
Biblická
hora
V nenávratnu
Špičkový
(z angl.)
Stařec
Plyšová
tkanina
Mučitel
Klid
Přezdívka
Velkorusům
Svalovina
zvířat
Značně
Vytvářet oděv
Hmatat
(obecně)
Zn.
nanosekundy
Jemné
povrchové
omítky
Osobní
zájmeno
Puk
Symbol
předků
Otáčivý
pohyb
Ohmatání
Policejní
vozy
Domácí zvíře
Předložka
2. díl tajenky
Usmrcení
viníka
davem
Drahý
kámen
Vzácnější
(zastarale)
Pomůcka:
aneroid
bto, enol
Kacap
krabuše
moket
stalla, vad
10 let
dodávek
zemního
plynu
z naleziště
Troll
Dceřiné společnosti
Kde nás najdete
Prometheus, energetické služby, spol. s r. o.
U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle
Tel.: 267 172 820 • Tel./fax: 272 768 798
e-mail: [email protected] • www.prometheusgas.cz
Sídlo společnosti Pražská plynárenská, a. s.
Praha 1-Nové Město, Národní 37, 110 00
Tel.: 267 171 111 • Fax: 267 171 030 • www.ppas.cz
Služby pro domácnosti a maloodběratele:
• Jungmannova 31, Palác Adria, 110 00 Praha 1
• U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle, budova č. 37
Pracovní doba:
Pondělí až čtvrtek: 9.00–18.00 hodin
Pátek od 9.00 do 12.00 hodin
Zákaznická linka • Pracovní doba:
Pondělí až pátek: 7.00–19.00 hodin
Tel.: 840 555 333 • Fax: 267 174 222
www.ppas.cz • www.spoluproprahu.cz
Stolní
hra
Ponechat si
Otlačená kůže
Soutěžte
o zájezd
do Egypta
a pobyt
v Lázních
Velichovky
více se dozvíte
na straně 5
Přečnívající
skála
Kód
Etiopie
Klec
(zastarale)
Značka
voltampéru
Oxid
manganu
© Zdenka Reisenauerová
Domácky
Edgar
Služby pro střední odběratele a velkoodběratele:
Pražská plynárenská, a. s., oddělení velkoodběru
U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle, budova č. 37
Tel.: 267 174 404–422 • Fax: 267 174 414
Spojení do Michle:
Tramvaj č. 11 z Bělehradské ulice (u metra C – I. P. Pavlova),
autobus číslo 188 z Pankráce (u metra C – Pankrác).
Parkoviště přímo před vchodem do hlavní budovy
nebo v areálu U Plynárny – vjezd motorovou vrátnicí
(asi 200 m před hlavním vchodem směrem od centra
města).
Informační služby – energetika, a. s.
U Plynárny 500/44, 145 08 Praha 4-Michle
Tel.: 267 172 903 • Fax: 267 174 903
e-mail: [email protected] • www.ise.cz
Pražská plynárenská Servis distribuce, a. s.,
člen koncernu Pražská plynárenská, a. s.
U Plynárny 1450/2a, 140 00 Praha 4-Michle
Tel.: 267 171 245, 267 172 451 • Fax: 267 174 245
e-mail: [email protected] • www.ppsd.cz
Pražská plynárenská Správa majetku, s. r. o.,
člen koncernu Pražská plynárenská, a. s.
U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle
Tel.: 267 172 397 • Fax: 267 173 438
Adresa redakce: U Plynárny 500, 145 08 Praha 4. Šéfredaktor: Ing. Jan Žákovec. Redakční rada: Ing. Dagmara Hartmanová (předseda), Miroslav Vránek (místopředseda), Ing. Jan Žákovec,
Kateřina Nováková, Ing. Jana Frýdecká, Ing. Jiří Šach, Ing. Marek Sukup, František Erben, Rudolf Novák, Ing. Jana Hnízdilová, Ing. Marián Veverka, Ing. Oldřich Nechanický, Ing. Zuzana Brožová,
Ing. Tomáš Svatoň, Ivo Kult, Zuzana Floriánová, Kateřina Hošková Křišťálová. Sekretariát: Kateřina Hošková Křišťálová, tel.: 221 092 718, e-mail: [email protected]. • www.ppas.cz.
Vydavatel: Gallery, s. r. o., Legerova 70, 120 00 Praha 2.
Na návštěvě u zákazníka
České muzeum hudby
Energetická skupina E.ON
v České republice
Změna v představenstvu
a dozorčí radě
v Pražské plynárenské, a. s
Na zasedání dozorčí rady společnosti Pražská plynárenská, a. s., dne 20. 9. 2006 odstoupili dva členové dozorčí rady – Ing. Stanislav Lepka a Ing. Dušan Malý. Současně byli dozorčí radou na uvolněná místa jmenováni
Peter Ficht a Karel Dietrich-Nespěšný, a to s účinností od 21. 9. 2006 do příštího zasedání valné hromady.
Dozorčí rada vzala na vědomí odstoupení člena představenstva Dr. Wolfganga Thon-Jacobiho k 20. 9. 2006.
Na uvolněné místo v představenstvu zvolila Eckarta
Bauma s účinností od 21. 9. 2006.
Energetická skupina E.ON zahrnuje akciové
společnosti E.ON Česká republika, E.ON Distribuce a E.ON Energie. Skupina je jako česká
zemská společnost součástí koncernu E.ON
Energie AG se sídlem v Mnichově. Tento koncern je 100% dceřinou společností E.ON AG
sídlícím v Düsseldorfu. Všechny společnosti
koncernu E.ON pohání kupředu stejná myšlenka: chtějí patřit k nejlepším v oboru na trzích,
kde působí.
Složení představenstva a dozorčí rady
akciové společnosti Pražská plynárenská
Dozorčí rada:
Dipl.-Ing. Michael Fehn – předseda
RNDr. Lubomír Habrnál – místopředseda
Karel Dietrich-Nespěšný
Peter Ficht
Bc. Ondřej Pecha
František Maryška
JUDr. Lubomíra Stojkovičová
Ing. Marian Veverka
(1 místo neobsazeno)
Foto Petr Hejna
Představenstvo:
Pavel Hurda – předseda
Eckart Baum
Ing. Milan Fafejta
Dr. František Kotula
Zveme vás na výstavu
»Odsud někam, odněkud sem«
Staša Fleischmannová, Jaromír E. Brabenec,
Jiří Ladocha, Karel Trinkewitz
13. 10.–10. 1. 2007
P
od trefným názvem »Odsud někam, odněkud sem« uvádí Galerie Smečky, spravovaná Nadačním
fondem, výstavu čtyř českých umělců, jejichž tvorba je paradoxně vesměs známější v zahraničí než
ve vlasti, z níž všichni pocházejí. Vysvětlení je nasnadě – všichni čtyři svého času opustili rodnou zemi
a dlouhodobě pobývali v zahraničí, kde rovněž vznikla významná část jejich výtvarného díla: koláže a fotografie Staši Fleischmannové ve Francii, trojrozměrná díla Jaromíra E. Brabence ve Švédsku, obrazy a sochy
Jiřího Ladochy v Kanadě a koláže Karla Trinkewitze v Německu.
Vystavovali leckde ve světě, jsou zastoupeni v nejrůznějších sbírkách. Jen doma se na ně poněkud
pozapomnělo. Teprve až to politická situace po listopadu 1989 dovolila, začali se tvůrci vracet – například Staša Fleischmannová žije dnes střídavě v Paříži a Praze, Jiří Ladocha si zase oblíbil zrekonstruovaný statek nedaleko Klatov. Většinu děl pro výstavu poskytli přímo autoři, doplňují je i práce z obsáhlé sbírky české koláže Pražské plynárenské.
Karel Trinkewitz, Estetická informace, 1966
2
Galerii Smečky najdete v ulici Ve Smečkách 24, 110 00 Praha 1.
Otevřeno je od úterý do soboty od 11 do 18.30 hodin.
Děti, studenti, důchodci a zdravotně postižení mají vstup zdarma,
stejně jako držitelé Zákaznické karty Pražské plynárenské. Ostatní zaplatí 10 korun.
Tel.: +420 222 210 268 • Tel./fax: +420 222 210 272
e-mail: [email protected] • www.galeriesmecky.cz
Až do začátku roku 2002 tvořilo portfolio energetické skupiny E.ON větší množství minoritních podílů v elektrárenských a plynárenských společnostech.
V roce 2003 se podařilo začlenit Jihomoravskou
energetiku, a. s., se sídlem v Brně a její protějšek,
Jihočeskou energetiku, a. s., se sídlem v Českých
Budějovicích, do energetické skupiny E.ON, která
v daných regionech zásobuje elektrickou energií
zhruba 1,4 mil. odběratelů, což odpovídá více než
20% podílu na trhu. V únoru letošního roku byla uzavřena dohoda se společností RWE, která začlenila po schválení Úřadu pro hospodářskou soutěž do
energetické skupiny E.ON i plynárenskou distribuční společnost Jihočeská plynárenská, a. s. (JČP)
a navýšila podíl v Pražské plynárenské, a. s. (PP).
Toto rozšíření je velkým krokem na cestě za cílem
energetické skupiny E.ON, tedy stát se nejlepší integrovanou energetickou společností v Česku. Energetická skupina E.ON bude schopna nabízet v jižních Čechách svým zákazníkům elektřinu, plyn
a související služby z jedné ruky. Velice důležité je
i navýšení podílů v Praze, neboť i zde bude možné
nabízet konkurenceschopné služby a produkty šité
na míru zákazníkům hlavního města.
Energetická skupina E.ON je tím pádem v současné době v České republice druhým největším
zahraničním investorem v energetické oblasti a největším zahraničním investorem v oblasti dodávky
elektrické energie. Obchodní procesy všech společností byly zanalyzovány a nově uspořádány
v kontextu výběru nejlepších metod, postupů a řešení v koncernu, tzv. Best practice. Zákonné požadavky
na unbundling (tj. právní oddělení distribučních
a obchodních aktivit na trhu s elektřinou) a interní
koncernové standardy tedy vytyčily konkrétní rámec,
ve kterém se projekt restrukturalizace celé skupiny pohyboval a – motivován unbundlingem – také
pohybovat musel. Rozsáhlé změny se neobejdou
bez dopadů na jednotlivé procesy a nelze očekávat, že tyto budou ihned od počátku fungovat na
100 %. Hospodářské výsledky a průzkumy spokojenosti zákazníků energetické skupiny E.ON však
ukazují, že provedené kroky byly správné.
Energetická skupina E.ON sází na kvalitní služby zákazníkům. Již od září loňského roku mohou
její zákazníci využívat nové telefonní číslo Poruchové služby, na které mohou volat zdarma 24
hodin denně, 7 dní v týdnu. Významné zlepšení
poskytovaných služeb v oblasti distribuce elektřiny přichází díky postupnému zavádění tzv. prací pod
napětím. Díky této vysoce odborné elektromontážní
metodě je možné snížit počet a dobu trvání nezbytných přerušení dodávky elektřiny. Výsledkem je
tedy zvýšení kvality dodávky elektřiny pro každého zákazníka, který odebírá elektřinu v jižních
Čechách nebo na jižní Moravě. Zlepšování poskytovaných služeb zákazníkům je jednou z priorit
energetické skupiny E.ON. Důkazem mohou být diskuze se zástupci samosprávy a veřejné správy na
10/2006
Představenstvo akciové společnosti E.ON Česká republika, zleva Peter Ficht, Karel Dietrich-Nespěšný,
Lorenz Pronnet a předseda představenstva Michael Fehn
území jižních Čech bezprostředně po sněhové kalamitě, která zasáhla distribuční oblast E.ON na počátku letošního roku. I když se nepříznivou situaci
podařilo zvládnout v mimořádně krátké době, diskutovali vrcholní představitelé společnosti se starosty dotčených obcí možnosti preventivních opatření a zintenzivnění vzájemné komunikace.
Neméně intenzivně se energetická skupina E.ON
věnuje profesnímu rozvoji svých zaměstnanců
a zajištění speciálních rozvojových programů pro
absolventy vysokých škol, jejichž cílem je pokrýt
budoucí poptávku společnosti po kvalifikovaných
pracovnících především v technických a ekonomických oborech. Program s názvem »Talenti«
trvá osmnáct měsíců, po dobu jeho trvání mají
účastníci s firmou smlouvu na dobu určitou. Součástí programu jsou minimálně tři, maximálně pět
pracovních stáží v rámci skupiny E.ON v České
republice (každá trvá 2–4 měsíce), kromě toho je
nabízena také stáž v zahraničí u jedné ze zahraničních společností skupiny E.ON.
Přebírání sociální zodpovědnosti v regionech, ve
kterých působí energetická skupina E.ON a která
je známa pod zkratkou CSR (Corporate Social Responsibility) je jednou z významných součástí firemní filozofie. Jako dodavatel energie je E.ON právě
zde nejlépe obeznámen se situací i potřebami lidí.
Ve středu zájmu jsou aktivity pro dětí a mládež, ve
smyslu možnosti propojení profesního a rodinného života. V některých společnostech koncernu
E.ON tak můžeme nalézt projekty na podporou
nemocničních klaunů, kteří ulehčují úděl dětem, trpícím nádorovým onemocněním, nebo osobní angažovanost u řady kolegů, kteří pomáhají dětem
s domácími úkoly, ale i projekty v oblasti prevence sociálně patologických jevů, které se zabývají
např. drogovou závislostí, násilím, trestnou činností mladistvých.
Energetická skupina E.ON také dlouhodobě rozvíjí své sponzorské aktivity s regionálními partnery na jižní Moravě, v jižních Čechách, ale i v hlavním městě Praze. Vedle jihomoravského hokejového
týmu HC Znojemští orli sem patří také velmi úspěšný tým ženských basketbalistek Gambrinus Sika
Brno či mládežnické fotbalové oddíly na území jižních Čech. Z akcí s mezinárodním významem nelze opomenout i tradiční závod světového poháru
v bězích na lyžích E.ON Zlatá lyže v Novém Městě na Moravě.
Decentrální struktura energetické skupiny E.ON
spojuje v Česku mezinárodní know-how na liberalizovaném trhu se znalostí místních tržních podmínek.
•••
E.ON Czech Holding AG
E.ON Czech Holding
Verwaltungs GmbH
Sídlo: Mnichov
E.ON Distribuce, a. s.
E.ON Energie, a. s.
E.ON Česká republika, a. s.
Distribuce
Obchod s elektrickou energií
Centrální služby
3
Nová Zákaznická karta Pražské plynárenské, a. s.
meteorologické podmínky – beze srážek, vítr do
5 m/s a dobrá dohlednost. Na meteorologických
podmínkách závisí také doba a délka letu. Předem
domluvený termín si několik hodin před letem
potvrdíme nebo si dohodneme náhradní termín.
Platnost letenky je 2 roky. Létáme ve všední den
i o víkendu, start probíhá buď ráno, do dvou hodin
po východu slunce, nebo večer, nejdříve dvě hodiny před západem slunce. Díky tomu, že balon nepotřebuje žádné letiště, jsme flexibilní a můžeme
vzlétnout téměř odkudkoli, kde je místo cca 30×50
metrů. Balon letí rychlostí větru a ve směru větru.
Z toho vyplývá, že v balonu většinou nefouká (není
v něm chladněji než dole na zemi). Nevýhodou
této závislosti na větru je ale to, že není možné si
vybrat přesnou trasu letu, ale pouze místo startu
nebo přelet nad jednou určitou lokalitou. I přes
tento »bohémský« charakter balonového létání se
ale musíme podřizovat všem směrnicím a pravidlům
obdobně jako aerolinie, sjednávat povinné ručení
a pojištění pasažérů…
V minulém vydání časopisu jsme představili
nový věrnostní program Pražské plynárenské,
a. s., do kterého zapojujeme pro zákazníky
nové a co nejrozmanitější partnery. Nyní vám
představujeme velice originálního partnera,
nabízejícího služby, o kterých ví něco víc jen
málo kdo. Jedná se o společnost Bohemia
Balón, s. r. o., která nabízí vyhlídkové lety horkovzdušným balonem pro jednotlivce a reklamní lety pro společnosti. Majitelkou firmy je paní
Markéta Bradová, která nám poví plno zajímavých informací nejen o balonech, ale i o službách, které nabízí její společnost.
Dobrý den, paní Bradová, jste jedna z mála, která provozuje tak zajímavou činnost. Povězte nám víc o vaší
firmě a létání balonem.
Dobrý den. Firmu Bohemia Balón, s. r. o., jsem
založila bezprostředně po svém návratu ze studií
ve Švýcarsku, kde mne doslova okouzlily pestrobarevné balony vznášející se nad alpskými jezery
a nepřístupnými horami. Myslím, že i v České
republice je nespočet kouzelných míst a i zde se
najde dost romantiků, kteří dokáží ocenit nevšední pohledy na českou krajinu a neopakovatelný
pocit vzduchoplavby. Létáme po celé České republice – krásné je například Posázaví, Český Ráj, okolí Karlštejna, Konopiště.
Abychom mohli létat pouze podle potřeb našich
pasažérů, odmítla jsem nabídky různých sponzorů
a nechala si vyrobit balon bez cizích reklam, pouze
s vlastním logem. Nedostanu se tedy do situace,
abych svým pasažérům musela vysvětlovat, že právě jejich let musím zrušit, protože můj sponzor mne
potřebuje na akci se svým obchodním partnerem.
Našim pasažérům se věnuje kolektiv stálých
i občasných spolupracovníků pod vedením šéfpilota Luďka Křížka. Je to jeden z nejlepších pilotů
u nás, který aktivně létá již více než 11 let a je
i oprávněným instruktorem pro výcvik nových pilotů. Pan Křížek je také držitelem neoficiálního českého výškového rekordu – 30. srpna 1998 dosáhl
výšky 9 100 m.
Končíte druhou sezonu, jak dlouhá je sezona pro
»balonování«, v zimě se tato činnost jistě neprovozuje?
Hlavní sezona balonového létání je od dubna do
října. Lze létat i mimo ní, ale musí být vhodné
Zmiňujete pojištění, znamená to, že pasažérům hrozí
nějaké riziko?
Lidé se velmi často ptají, zda je let bezpečný
a jsou většinou velmi překvapeni odpovědí, že statisticky je balon nejbezpečnější letecký prostředek. Za celou historii balonování u nás nebyla smrtelná nehoda a to se dá říci u málokterého sportu.
Konkrétně naše firma neměla žádnou nehodu ani
jakákoli zranění. Horkovzdušný balon je velmi citlivý na meteorologické podmínky, takže se někdy
stává, že zrušíme let přestože laikovi se zdá počasí ideální. Nepokoušejte se přemlouvat svého pilota, aby letěl – je odpovědný za vaše životy. Dobrého pilota nepřemluvíte.
oblak, ale pouze z balonu řízeného zkušeným pilotem je možno dotknout se vrcholku stromu, hladiny rybníku či v poklidu pozorovat zvěř pod vámi.
O spokojenosti našich zákazníků svědčí i zvyšující
se počet lidí, kteří se vracejí, aby absolvovali let s přáteli či rodinou. Také mnoho nových zákazníků přichází na doporučení spokojených vzduchoplavců.
Nezřídka se stává, že si zákazník ihned po absolvování letu objedná několik dalších letenek, aby
mohl letět znovu.
A teď důležitá otázka, jaká je cena letenky?
Letenka pro 1 osobu stojí 5 250 Kč, pouze v případě přání letu nad středem Prahy se cena zvyšuje
na 8 500 Kč. Je-li místo startu dále než 30 km od
centra Prahy účtujeme cestovné 12 Kč/km, za každý kilometr navíc. Výše uvedená cena se vztahuje
i na letenky v luxusním dárkovém provedení. Let
balonem se hodí jako dárek k jakékoli příležitosti –
jako svatební dar, k výročí, narozeninám nebo jen
tak pro potěšení. Možná se bude zdát, že ceny jsou
vysoké, ale v současnosti naše společnost vlastní
2 balony, z toho jeden úplně nový, a pořídit si horkovzdušný balon rozhodně není levná záležitost, pro
4 osoby stojí mezi 1 a 1,5 milionu korun.
Mám na vás poslední dotaz, kde může zákazník získat
více konkrétních informací, případně vás navštívit?
Naše služby si můžete objednat na telefonním
čísle 606 657 795, nebo e-mailu info@bohemia-
balon.cz. Tam vám také zodpovíme všechny vaše
dotazy a poskytneme podrobné informace.
Letenky si můžete telefonicky nebo emailem
objednat. Po telefonické domluvě si můžete letenky vyzvednout na některém z našich kontaktních míst
v Praze 7, 8 a 9 nebo vám je za příplatek 80 Kč doru-
číme kamkoli po Praze. Mimopražským zákazníkům
můžeme letenku zaslat na dobírku.
Moc vám děkuji za rozhovor a přeji vám mnoho
úspěchů ve vzduchoplavbě a samé spokojené klienty.
Zuzana Floriánová
Nezapomeňte se zúčastnit čtenářské soutěže se společností Bohemia Balón, s. r. o., na straně 11.
Na vylosované výherce čekají zajímavé ceny.
Naše čtenáře upozorňujeme na to, že se Zákaznickou kartou Pražské plynárenské,
mají u Bohemia Balón, s. r. o., slevu ve výši 450 Kč na každou letenku.
Přece jenom, lety balonem nejsou úplně běžnou záležitostí, co od nich může zákazník očekávat, a hlavně
co si má vzít sebou?
Na předem domluveném místě se setkáte
s naším vozem Caravelle 4×4, pilotem a posádkou
nebo vás za příplatek vyzvedneme
naším vozidlem kdekoli v Praze a po
akci dopravíme zpět. Společně dorazíme na místo vzletu, kde se můžete aktivně zúčastnit krátkých příprav
a nafouknutí balonu. Po přibližně hodinovém letu, při kterém smíte fotit
i filmovat, na vás čeká tradiční křest
vzduchoplavců včetně slavnostního
přípitku šampaňským. Nakonec vás
naše doprovodné vozidlo dopraví zpět
na místo setkání. Jako vzpomínku na
tento nezapomenutelný zážitek si
odnesete křestní list a šlechtický titul
novopečeného vzduchoplavce. Na
celou akci si vyhraďte alespoň 3–4
hodiny. K tomu, abyste se mohli proletět balonem nepotřebujete nic speciálního. Oblečte se, jako když jedete na výlet do přírody.
Jaké máte zpětné odezvy od zákazníků,
kteří let absolvovali?
Občas se lidé před letem bojí, váhají, zda vůbec do balonu nastoupit. Po
absolvování letu jsou potom titíž lidé
plni euforie a nadšení, rozjařeně se
dělí o své zážitky s přáteli. Let horkovzdušným balonem je jedinečná
příležitost, jak si prohlédnout svět
z ptačí perspektivy. Letadlem se
samozřejmě také můžete vznést do
4
10/2006
5
Jan Žákovec s využitím podkladů Českého muzea hudby • Foto Petr Hejna
Č
eské muzeum hudby, součást Národního
muzea, bylo slavnostně otevřeno na podzim roku 2004. Jako sídlo muzea byl šťastně
zvolen bývalý barokní kostel sv. Maří Magdaleny
na Malé Straně v Karmelitské ulici. Kostel byl
vybudován v 17. století. Ve své době svými rozměry vynikal mezi pražskými kostely a jeho
kopule se stala v pořadí druhou dominantou
tohoto typu v panoramatu Prahy (po obdobné
kopuli staroměstské jezuitské koleje). Kostel byl
koncipován jako trojlodí s příčnou lodí završenou v křížení oktogonální polygonální kopulí
České muzeum hudby
Rožmberská kapela
Čtvrttónový klavír Foerster
a dvojicí výrazných věží v průčelí. Ve své bohaté historii kostel sloužil mimo jiné jako pošta,
vojenský špitál, četnická kasárna a Státní ústřední archiv. Nakonec připadl objekt Národnímu
muzeu, které muselo akutně řešit umístění
muzea hudby a zejména jeho sbírky hudebních
nástrojů. Ta byla v paláci řádu maltézských rytířů, který byl vrácen v roce 1990 v restituci. Od
konce roku 2001 do podzimu 2004 proběhla
rozsáhlá rekonstrukce objektu, při níž byly pod
vrstvami malby objeveny fragmenty historických
fresek, byly obnoveny štuky, kovová zábradlí,
původní kamenná dlažba, repasovány parkety,
proběhla také rekonstrukce exteriéru. V listopadu
2004 bylo nové České muzeum hudby, včetně
depozitářů a vědeckého zázemí, otevřeno.
V bývalé hlavní lodi kostela je monumentální
barokní chrámový prostor, obkroužený ochozy
v jednotlivých patrech bočních lodí. V místě
bývalého presbytáře se nachází koncertní sál,
expozice zabírá celé 1. patro. Ve 2. patře jsou pracovny a depozitáře, studovna je ve 3. patře.
Jedinečným hudebním sbírkám se dostalo
po létech provizorií a nuceného uzavření expozice důstojného umístění, adekvátního významu hudby v životě Prahy. Neobvyklá symbióza
barokní církevní architektury s klasicistní přestavbou a nově dokončenou úpravou pro muzeum hudby nabízí návštěvníkům kombinaci
monumentality a detailu.
Sbírka hudebních nástrojů
Základem stálé výstavy v Českém muzeu hudby je bohatá sbírka hudebních nástrojů. Ty sbíralo Národní muzeum již od počátku své existence. V současnosti sbírka hudebních nástrojů
čítá téměř tři tisíce kusů, vzhledem k prostorovým možnostem je jich vystaveno jen kolem čtyř
set. Velikost exponátů se pohybuje od rozměrných klávesových nástrojů po relativně drobné
dechové nástroje. Většinou převládá hledisko
systematické, tzn. že sály vždy obsahují určitý
druh hudebních nástrojů. Výjimku tvoří dva sály
s nástroji renesance a baroka, kde jsou soustředěny různé typy dochovaných nástrojů,
a podobně v sále s nástroji čtvrttónové hudby.
Jinak vždy sál obsahuje jeden druh nástrojů.
Celé jednou křídlo je věnováno klávesovým
nástrojům od cembal, klavichordů, kladívkových klavírů a poslední jsou různé typy varhan.
Pak následují tzv. historické sály, kde zrestaurované nástěnné malby tvoří nádherné pozadí
renesančním nástrojům a exponátům nástrojů
smyčcových – od houslí po gamby a kontrabasy, a drnkacích, kde jsou překrásně zdobené
loutny, kytary a mandolíny. Další křídlo obsahuje
nástroje dechové – až na jednu výjimku, to je
sál s harfami – a pak už následují dřevěné dechové nástroje, žesťové nástroje, nástroje lidové
hudby a nástroje mechanické – automatofony.
V muzeu jsou představeny i některé výjimečné osobnosti českého nástrojařství, věci
světově slavné, nebo naopak úplně experimentální. Nejcennějšími exponáty jsou unikát-
ní nástroje ze 16. století, pocházející z Jižních
Čech. Je zde výjimečný regál z Třeboně a naprosto evropsky unikátní soubor dřevěných dechových nástrojů, takzvaná Rožmberské kapela.
Pětice pumortů a pětice unikátních vzdušnicových šalmají májí stejně jako velkobasový zakřivený roh málokde ve světě obdoby.
Samozřejmě zde návštěvníci najdou také
zástupce pražské houslařské a kytarářské školy 18. a 19. století, slavné světové a české houslaře. Pozornost je věnována i fenoménu jazzové a populární hudby. Jsou zde např. nástroje,
zhotovené pro Světovou výstavu v Bruselu
1958. Mezi unikáty sbírek patří čtvrttónový klavír, vyrobený firmou Foerster.
Ostatní sbírky
Muzeum ale není jen sbírka hudebních nástrojů. Hudebně-historické oddělení spravuje kolekci písemných, obrazových a zvukových dokumentů vztahujících se k hudbě a hudebnímu
životu minulosti i současnosti. Rozsahem, hodnotou a rozmanitostí svého obsahu je to největší
a nejvýznamnější hudební sbírka v České republice Je zde největší notový archiv na území České republiky, kde je shromážděno kolem 100
tisíc zpracovaných hudebnin a ještě celá řada
materiálů dosud nezkatalogizovaných. Fondem,
který nemohl být celá léta používán, je fonotéka. České muzeum hudby spravuje obrovské
množství gramodesek, CD, zkrátka zvukových
nosičů od těch nejstarších válečků, až po nejnovější média. Pochopitelně v muzeu hudby
nemůže chybět ani hudební literatura.
6
10/2006
Zemní plyn v Českém muzeu hudby
V době, kdy v budově sídlil státní archiv, bylo
vytápění zajišťováno jednak prostřednictvím
koksové kotelny z vedlejšího objektu, jednak
pomocí lokálních topidel. Nová plynová kotelna, zprovozněná v roce 2004, se nachází ve druhém nadzemním podlaží. Osazena je třemi sta-
cionárními teplovodními kotli, každý o jmenovitém výkonu 270 kW. Součástí kotelny je
i zásobníkový ohřívač teplé vody o výkonu 34
kW. Vytápění muzea je zajišťováno třemi způsoby – radiátory (v kancelářích, restaurátorské
dílně), podlahovým vytápěním (dvorana) a prostřednictvím vzduchotechniky (expozice).
Život je jen náhoda
Je název výstavy a melodie, která v současné době v Českém muzeu hudby připomíná
skladatele a pianistu Jaroslava Ježka, od jehož
narození uplynulo 25. září sto let. Muzeum chce
upozornit nejen na jeho jazzové působení
v Osvobozeném divadle, ale i na Ježkův vklad
do meziválečné moderní vážné hudby. Výstava
otevřená do 26. února 2007 soustřeďuje Ježkovy rukopisy, dobové tisky, četné fotografie a tiskovou dokumentaci i umělcovy osobní předměty
nebo dobové hudební nástroje a nahrávky.
Hudba a hudební nástroje provádějí návštěvníky Českého muzea hudby historickou dobou
i současností, slavnostní i každodenní hudbou
a uměním českých i evropských výrobců nástrojů. Expozice je určena nezasvěceným zájemcům o hudbu, milovníkům hudby, studentům
škol, ale i odborníkům. Atraktivní prostředí nově
rehabilitovaného objektu je i místem konání
komorních koncertů a jiných kulturních akcí.
A navíc, budova v Karmelitské ulici v centru
Prahy, je nedaleko jiných hudebních institucí
a památek.
•••
7
Připravil Jan Žákovec • Foto archiv
Hlavními dodavateli zemního plynu do České republiky jsou
Rusko a Norsko. Norský plyn v současnosti pokrývá asi čtvrtinu
roční spotřeby zemního plynu v České republice.
Partner akce – Pražská plynárenská, a. s.
Primátorky opět vyhrála posádka Dukly Praha
B
ez mezinárodní konkurence, ale s dvěma vyrovnanými posádkami Dukly
Praha, se v neděli 24. září uskutečnil přeložený 93. ročník veslařských Primátorek.
Nad závodem převzal záštitu primátor hl.
m. Prahy MUDr. Pavel Bém. Populární
závod, který se koná již od roku 1910, se
nemohl letos uskutečnit v tradičním červnovém termínu kvůli zvýšené hladině Vltavy. Primátorky byly zrušeny pouze za první světové války a organizátoři nechtěli
letos k tomuto kroku, tentokrát vinou
nepřízně počasí, znovu sáhnout, proto je
přesunuli na konec sezony. Hlavní závod
osmiveslic vyhrála už posedmadvacáté
za sebou pražská Dukla, dlouho nebylo ale
jasné, s jakou posádkou. Na startu byly
dva týmy Dukly, první složený hlavně ze
závodníků s jedním veslem a druhý složený
naopak z párových reprezentantů. Z vítězství se radovala posádka druhá, vedená
kormidelníkem Vladimírem Havlem. Cílovým prostorem letošního ročníku byla
poprvé 1. Pražská pláž na Smíchově, která byla vybudována mezi Železničním
a Palackého mostem.
10 let dodávek zemního plynu
z naleziště Troll
jž
N
orsko se v šedesátých letech minulého století zařadilo mezi ty »šťastné« země, na jejichž
území, konkrétně v jeho pobřežních vodách, byla
objevena bohatá naleziště ropy a zemního plynu.
Jejich těžba zásadním způsobem ovlivnila a i do
budoucna bude ovlivňovat ekonomiku země. Země
s méně než 5 miliony obyvatel se vrhla do plynárenského byznysu a po několika desetiletích se
stala jedním z největších světových exportérů plynu a zároveň průkopníkem podmořských technologií těžby. Norsko je dnes po Rusku druhým největším vývozcem zemního plynu do Evropy. Norský
plyn se v současnosti těží především z kontinentálního šelfu v Norském moři (naleziště Kristin,
Åsgard, Troll I-Sleipner Vest, Troll II-Heidrun, Sleipner Øst, Oseberg, Gullfaks, Statfjord, Frigg). Nová
8
naleziště zemního plynu byla zjištěna rovněž na
dalekém severu za polárním kruhem, v norské části Barentsova moře – oblast Snøvit, odkud ovšem
nevede plynovod a jedinou možností se v současnosti jeví transport plynu ve zkapalněném stavu –
tankery. Zemní plyn, těžený v norském sektoru
Severního moře, proudí na pevninu soustavou podmořských plynovodů, které ústí ve čtyřech terminálech – dva jsou v Německu (Emden, Dornum),
jeden je v Belgii (Zeebrügge) a čtvrtý je ve Francii
(Dunkerque). V roce 2007 má norský plyn z kontinentálního šelfu v Norském moři přicházet novým
plynovodem Langeled rovněž do dvou terminálů ve
Velké Británii (St. Fergus).
Dlouhá léta tajila norská pobřežní mělčina Severního moře netušené přírodní bohatství – zemní
plyn a ropu. V roce 1979 vyvolala velké vzrušení zpráva, že zhruba 80 km severozápadně od Bergenu
bylo objeveno největší evropské ložisko zemního
plynu. Naleziště bylo pojmenováno po postavě
z norské mytologie – Troll. Na základě smluv se západoevropskými státy se začal realizovat projekt stavby gigantické těžní plošiny. Plošina byla stavěna nejprve na pevnině, poté ji deset vlečných plavidel
přemístilo na určené místo, aby nakonec plošina
spočinula na mořském dně v hloubce 303 metry.
Troll je zařazován mezi nejpozoruhodnější díla, která kdy lidská ruka vytvořila. Často je označována za
osmý div světa. Svou výškou 472 metrů se plošina stala nejvyšší konstrukcí na světě. Do provozu
byla uvedena v květnu 1995. V červnu 1996 norský král Harald V. oficiálně otevřel největší mimopevninské naleziště zemního plynu. 1. října 1996,
tedy před 10 lety, začal z Trollu proudit první plyn.
Náklady na vybudování plošiny dosáhly výše 2 miliard USD, celkové investice do projektu včetně plynovodů dosáhly 9 miliard USD. Životnost plošiny
je propočtena na 70 let. Těžitelné zásoby pole Troll
se odhadují na 1 300 miliard m3, tj. více než 40 %
norských zásob zemního plynu.
Zemní plyn z Trollu a z Norska obecně představuje jistotu dodávek pro Evropu na další desetiletí. Objevy nových nalezišť však neustávají a přinášejí stále nová překvapení.
•••
Partner akce – Pražská plynárenská, a. s.
Desátý ročník Vinohradského vinobraní zahájili na Grébovce císař Karel IV., patron zemí koruny
české sv. Václav (E.Brikcius), starosta Prahy 3 Milan Český a starosta Prahy 2 Michal Basch.
Jubilejní X. ročník Vinohradského vinobraní
D
íky spolupráci městských částí Prahy 3 a Prahy 2 ožila ve dnech 22.–24. září pražská náměstí Jiřího z Poděbrad, Míru a Karlovo jubilejním desátým ročníkem Vinohradského vinobraní. Program odstartoval v pátek 22. září přesně v pravé poledne ve
Vinici na Gröbovce. Bubeníci v dobových kostýmech vybubnovali příjezd zakladatele zdejší vinařské tradice – císaře Karla IV. s chotí Annou Svidnickou. Sám císař zde
vyhlásil královský výnos o vinařství a poté za účasti patrona vinařů – svatého Václava – a bohaté družiny došlo k slavnostnímu vylisování prvních hroznů. Následně se
celý historický průvod doprovázený rytířskou stráží na koních vydal na náměstí Míru
a posléze i na náměstí Jiřího z Poděbrad, kde začala hlavní část oslav. V rámci jubilejního desátého ročníku originální oslavy dobrého vína a skvělé nálady se představila řada historických skupin, kejklířů či řemeslníků. Bezpochyby atraktivní událostí
byl nefalšovaný rytířský souboj na koních. Vůbec poprvé se dramaturgie Vinohrad-
10/2006
ského vinobraní rozšířila o filmový festival o víně v kině Aero. Program akce korunovaly večerní koncerty populárních interpretů. Na náměstí Jiřího z Poděbrad se postupně představil Ondřej Brzobohatý se skupinou Bůhví, nejmladší domácí rocková kapela Nevím, Petr Bende a Gába Al Dhábba a zejména skupina Support Lesbiens, která
si pro své vystoupení našla čas jen pár dní před vydáním nové desky. Vstup byl již
tradičně po celý víkend zdarma.
Historii pražského vinařství založil svým výnosem roku 1348 císař Karel IV., který
nechal révou osázet prosluněné kopce od Vítkova, přes Vinohrady až ke Karlovu. Dnes
již v Praze existují poslední tři vinice – svaté Kláry v Tróji, Gröbovka v Havlíčkových
sadech a v loňském roce založená vinice na žižkovském Vítkově. Novodobá historie
oslav vinobraní odstartovala roku 1997.
jž
9
Plynová tramvaj
2.
část
a tak trochu i o historii městské hromadné dopravy
Čtenářská soutěž s poskytovateli výhod Zákaznické karty
Připravil Rudolf Novák
ČASOPISEM
instaloval svoji slavnou elektrickou světelnou fontánu. V r. 1896 pak Fr. Křižík zahájil ve vlastní režii
dopravu elektrickou tramvají z Karlína do Libně.
Potom už elektrická tramvaj začala rychle vytlačovat pražskou »koňku«. Křižík vypracoval projekt
elektrické dráhy pro Královské Vinohrady a ten se
stal pak základem navrhované sítě elektrických
drah v Praze. Není jistě bez zajímavosti, že městská rada pověřila v r. 1896 vedením prací na
10 – Soutěž pro děti na téma »Poznáváme zemní plyn«
Plynové rádio
V jednom časopisu byl ve dvacátých letech minulého století zveřejněn nepříliš zdařilý obrázek radiopřijímače, k jehož
provozu byl využíván plyn. Jak to bylo možné? No, plynem se ohříval vzduch, teplým vzduchem byl poháněn teplovzdušný motor, motor přenášel pomocí ... (tajenka obrázkové doplňovačky) točivý pohyb na elektrický generátor, generátor vyráběl elektrickou energii a tou byl napájen rádiový přijímač. Jednoduché, že? Není však jasné,
jak ... (tajenka popletená přísloví), vydávané teplovzdušným strojem, klikovým mechanismem a samotným gernerátorem ovlivňovaly kvalitu poslechu.
Obrázková
doplňovačka
Číslo u obrázku ti říká,
které písmeno máš
vybrat, abys mohl
sestavit tajenku.
Tu přečteš po řádcích.
Obr. 2 – Zametací tramvaj
10
výstavbě tratí ředitelství Pražských obecních
plynáren. Byl to v té době krok kupodivu dost
logický, protože při plynárnách existovalo zvláštní
elektrotechnické oddělení, které se zabývalo výrobou elektrické energie pomocí generátorů hnaných plynovými motory.
Určitou raritou v oblasti motorových pohonů tramvají bylo použití stlačeného vzduchu. Na přelomu 19.
a 20. století byly pneumatické tratě
městské kolejové dopravy zavedeny
např. v Paříži. Tramvaje na stlačený
vzduch jezdily na trati z Louvru do St.
Cloudu, do Sèvresu, a do Versailles.
Nepotřebovaly žádné nadzemní troleje, jako tramvaje elektrické, ani nevypouštěly páru a neznečišťovaly vzduch
kouřem, jako tramvaje parní. Vzduchový motor pracoval na principu
podobném motoru parnímu. Místo
páry se však do pracovního válce pouštěl stlačený vzduch. Protože motor
pracoval s expanzí vzduchu a expanze vede k ochlazování, bylo nutno přímo v motoru vzduch přihřívat koksovým topením. Nádrže na vzduch,
uložené v podvozku vozidla, byly silnostěnné tlakové nádoby (síla stěny
až 13,5 mm) a vzduch v nich byl stlačen až na 50
barů. Nádrže se plnily vzduchem v plnicích stanicích na trati. Pneumatickou tramvaj s tlakovými
zásobníky ukazuje obr. 6.
Dokončení příště
Obr. 6 – Pneumatická tramvaj
Posláním soutěží se Zákaznickou kartou je představovat vám zajímavé partnery, kteří jsou zapojeni do programu Pražské plynárenské, a. s.
Úkolem čtenáře je správně odpovědět na
otázku, která souvisí s jednotlivými partnery.
Soutěž je otevřena pro všechny čtenáře
našeho časopisu bez rozdílu, tedy i pro ty, kteří dosud Zákaznickou kartu nevlastní. Na vylosované čtenáře čekají zajímavé dárky od představeného poskytovatele.
Přejeme vám v soutěži hodně úspěchů!
Bohemia Balón, s. r. o.
Prožijte nevšední zážitek – let horkovzdušným
balonem. Jedinečná příležitost, jak si prohlédnout
Čechy z ptačí perspektivy. Po hodinovém letu na
vás čeká tradiční přípitek šampaňským a křestní list, který vám bude vzpomínkou na slavnostní přijetí do cechu vzduchoplavců. Dárková letenka může posloužit i jako originální dárek.
Sleva držitelům Zákaznické karty:
450 Kč na každou letenku.
Informace či objednání letenky:
Tel.: 606 657 795, e-mail: [email protected]
nebo www.bohemia-balon.cz
Popletená přísloví
Když správně
dokončíš přísloví,
zjistíš, jaké písmeno
máš přiřadit k číslům
v dolní tabulce.
Tak ti vyjde tajenka.
Výherci
Dětské soutěže
z č. 7–8/2006:
Dnešní otázka
Kdy je hlavní sezona balonového létání?
Jiřík Novák, Brno-Bystrc,
Karla Fišerová, Praha 10,
Barborka Jelínková,
Praha 8.
Na 1 vylosovaného výherce čeká volná vstupenka na
let balonem.
Foto Petr Hejna
bených a barevně osvětlených vozech s plyšovými
Motorizace městské kolejové dopravy –
sedadly a s koberci na podlahách, bylo podáváno za
tramvaje parní, elektrické a pneumatické
V r. 1859 začala v některých amerických městech jízdy občerstvení a hrála jim živá hudba.
V té době v Praze neúspěšně skončila jednání
jezdit parní městská pouliční tramvaj. Parní tramvaje se používaly brzy i v jiných zemích a později o návrhu vinohradského starosty Jana Friedländetaké u nás. V Brně jezdily parní tramvaje na pravi- ra na zavedení parní tramvaje (obr. 4) podnikateli
delných linkách od r. 1884 do r. 1900
a přepravily přes milion cestujících.
Přes určitý úspěch se však nikdy příliš nerozšířily. Objevily se také první
elektrické vozy, poháněné ale proudem z akumulátorů. Akumulátorový
provoz byl však dost problémový.
Vozy byly těžké, akční rádius malý,
výměna akumulátorů obtížná. Proto
bylo pokrokem, když v r. 1879 předvedl Werner von Siemens na berlínské průmyslové výstavě první elektrickou lokomotivu odebírající proud
drátěným kartáčem z proudové kolejnice, a nikoliv z baterie. Dalším krokem dopředu bylo, když r. 1884 byla
v americkém Richmondu uvedena do
provozu první elektrická dráha s přívodem proudu z vrchní troleje. Pak už
to šlo s rozvojem elektrických tramvají
Obr. 5 – První Křižíkova tramvaj z r. 1891
rychle dopředu. Není bez zajímavosti,
že elektrické tramvaje nesloužily jen
k hromadné dopravě osob, ale také k mnoha dalším Procházkou a Zelenkou a elektrická tramvaj dělala
jiným účelům. V Americe a částečně i v jiných zemích teprve své počáteční krůčky. V r. 1891 uvedl Franbyly používány tramvaje k dopravě zboží a ke stě- tišek Křižík při příležitosti Jubilejní výstavy do prohování nábytku, byly tu také speciální vozy poštov- vozu první elektrickou pouliční dráhu v Praze (obr.
ní, kropicí (obr. 1), zametací (obr. 2) a se sněhovým 5), která vedla z Letné na výstaviště, kde také
pluhem (obr. 3). V první
polovině 20. století bylo
možno i v Praze vidět
tramvaje zametací a kropicí. Nechyběly ani vozy
ambulanční pro přepravu
nemocných. V San Francisku obstarávala tramvajová společnost od
roku 1893 dokonce
i pohřby speciálními vozy
pohřebními. Tramvajové
společnosti americké se
však staraly také o zábavu obecenstva. Pořádaly oblíbené zábavní výlety, tzv. Trolley-party.
Cestujícím v měkce
Obr. 4 – Stroj pro neuskutečněnou parní tramvaj z r. 1886
pérovaných, bohatě zdo-
Obr. 3 – Sněhový pluh
Odpovědi prosíme zasílejte do 10. listopadu 2006
na adresu: Redakce časopisu U Plynárny 500
Kateřina Hošková Křišťálová
Národní 37
110 00 Praha 1-Nové Město
nebo e-mail: [email protected]
Řešení křížovky na str. 12: Ve světě jezdí na zemní plyn pět milionů aut
Obr. 1 – Kropicí tramvaj
Zákaznická karta PP, a. s.
Správná odpověď z č. 7–8/2006:
Vozy značky Škoda
Nezapomeňte uvést výrazné označení
»Soutěž 10/2006«
a svoji zpáteční adresu i telefon.
Na výherce čekají pěkné dárky od Pražské plynárenské, a. s.
1. Energetická skupina E.ON je v současné době
v České republice v energetické oblasti:
a) Největším zahraničním investorem
b) Druhým největším zahraničním investorem
c) Třetím největším zahraničním investorem
2. Zemní plyn těžený v norském sektoru Severního
moře se ze stávajících ložisek na pevninu dostává:
a) Prostřednictvím podmořských plynovodů
b) Ve zkapalněném stavu pomocí tankerů
c) Stlačený v soustavách tlakových nádob na lodích
10/2006
Odpovědi prosím zasílejte do 10. 11. 2006 na adresu:
Redakce časopisu U Plynárny 500
Kateřina Hošková Křišťálová, Národní 37
110 00 Praha 1-Nové Město
nebo e-mail: [email protected]
Nezapomeňte uvést výrazné označení
››Bohemia Balón‹‹
a svoji zpáteční adresu i telefon.
3. České muzeum hudby je součástí:
a) Muzea hl. m. Prahy
b) Muzea Bedřicha Smetany
c) Národního muzea
Správné odpovědi z č. 7–8/2006:
1c) Müllerovu vilu v pražských Střešovicích navrhl
architekt Adolf Loos.
2b) Grafik a výtvarník Libor Fára od roku 1969 úzce
spolupracoval s Činoherním klubem
3a) 24. světový plynárenský kongres v roce 2009 se
uskuteční v Buenos Aires
Výherci z č. 7–8/2006:
Iva Sykáčková, Řečany nad Labem;,
Jana Fürstová, Praha 4; Jirka Veiser, Praha 4.
Výherci z č. 7–8/2006:
Jan Vítek, Praha 10; Jana Vaněčková, Praha 4;
Květoslava Lapáčková, Praha 10.
Připravila Zuzana Floriánová
Co najdete v příštím čísle 11/2006
> Rozhovor s režisérkou Jitkou Němcovou
> Nová výstava v Galerii Smečky
> Historie: Plynová tramvaj 3. část
11