2007/08 srpen

STROM ROKU
STR. 4
SOCIÁLNÍ SLUŽBY NA ZBRASLAVI
CYKLOVETERÁNI
STR. 13
STR. 6
cena 5 Kč
Zbraslavské
noviny 8/2007
2 v Zbraslavské noviny 8/2007
SLOVO STAROSTKY
Vážení spoluobčané,
je tomu 5 let, kdy Zbraslav, Lahovice i Lahovičky postihla ničivá povodeň, z které se dodnes
vzpamatováváme. Některý poničený majetek již
byl opraven, na některých budovách je dodnes
patrné, kam až tehdy sahala voda.
Magistrát hlavního města Prahy vyprojektoval
plán protipovodňové ochrany města, který zahrnuje celou délku toku Vltavy na území Prahy. Tato protipovodňová ochrana
byla projektována tak, aby Prahu ochránila proti vodě z roku 2002 + 30
cm, kromě několika lokalit, které chráněné nebudou. Mezi ně patří Lahovice, Lahovičky a dolní část Závisti.
Realizace tohoto projektu začala od centra Prahy a za těch 5 let dospěla i k nám. Mezitím však došlo k rozhodnutí, že na území Zbraslavi se
protipovodňová ochrana sníží na výšku Q100+30cm, to jest proti stoleté
vodě + 30 cm. Původní projekt protipovodňové ochrany Zbraslavi zahrnoval i protihlukovou ochranu, od čehož se též upustilo. Protihluková
ochrana by měla být řešena samostatným projektem. Tyto změny původního záměru byly zdůvodněny úsporou finančních prostředků.
Bohužel se snížením protipovodňové ochrany je spojeno více problémů.
Jedná se zejména o sladění územního plánu s realizovanou protipovodňovou
ochranou s přihlédnutím k dalšímu rozvoji nyní zátopových území.
Byla jsem na Odboru městského investora Magistrátu hl. m. Prahy,
který je investorem celé akce, abych se dotázala, jak se tato situace bude
řešit. Byla jsem jeho ředitelem ujištěna, že se vše řeší, že to je jen otázka
času, kdy tato území budou moci být prohlášena za ochráněná, a tedy se
na nich bude moci stavět. V každém případě tento problém sledujeme, a
seč nám síly budou stačit, budeme i nadále prosazovat, aby nyní zátopové
území na Zbraslavi bylo ochráněno.
Doufám, že již nic nebrání tomu, aby v dohledné době začala realizace první ze tří etap výstavby protipovodňové zdi na Zbraslavi – výstavba
hradidlových komor. Další dvě etapy, stavba Zbraslav - jih a stavba Zbraslav – sever, mají vydané platné územní rozhodnutí.
Pokud byste měli potřebu získat více informací, obracejte se, prosím,
na Odbor městského investora Magistrátu hl. m. Prahy, oddělení inženýrských staveb, tel. 236 004 531.
Mgr. Renata Hůrková
starostka MČ Praha – Zbraslav
SLOVO ÚVODEM
Na prázdninových číslech našich novin
jsem se původně chtěl podílet ve větší míře.
Ne snad autorsky, ale po stránce organizační
a technické. Chtěl jsem nenápadně završit
svoji mnohaletou redakční práci. V té došlo
v minulých měsících k určitým zvratům. A
korunu všemu nasadila událost z mého hlediska absurdnější, než jakékoliv politické šarády.
(Nemoc si neplánujete, ani když je nabíledni)
V prvé půlce letošního roku přišla na zbraslavskou radnici nová garnitura šéfů (vlastně
„šéfek“). Spolu s bývalým vedením městské
části odešli do „opozice“ i někteří tvůrci našeho
časopisu. Litoval jsem a lituji odchodu Karla
Tejkala ml., Aleše Háněla i dalších. Čekal jsem,
že na jejich místo nastoupí jejich nedávní kritici
v čele s panem Jiřím Rybou. Nikoliv. Žádná definitiva se v tomto směru nekonala. Stará redakční
rada se rozpadla, zůstalo z ní torzo, žádný nový
spasitel se nikde neobjevil. Tvorba novin se
stala sázkou do loterie. Převratnou inovací měl
ROZMÍSTĚNÍ KONTEJNERŮ
být tisk na křídovém papíře, tedy exkluzivita
dobrá leda pro snoby. Avšak jakýkoliv podrobnější komentář by mohl vyznít zaujatě. Naopak
jsem rád, že ne všichni Zbraslavské noviny hodili přes palubu. To platí zejména o paní Blance
Velemínské. Bez ní by naše noviny nejspíš zašly
na úbytě. (Tohle faktum má symbolický rozměr
a ten mohu beze zbytku docenit především já
– s ohledem na chorobu, která mě postihla)
Ale dozvěděl jsem se, že teď už je všechno na dobré cestě, tedy na cestě, směřující
k nápravě. Na uvolněné redaktorské místo
se přihlásila hned trojice adeptek. (Všimněte
si – adeptek! Žen! Feminizace zbraslavské
radnice zdárně pokračuje.) Na počátku srpna,
kdy vyjdou noviny s tímto sloupečkem, už
bude o všem rozhodnuto a další číslo už bude
mít v rukou nová šéfredaktorka. A věřím, že si
povede dobře, především s ohledem na potřeby
a přání našich čtenářů.
F. Pondělíček
Předpokládaný čas přistavování kontejnerů
na určená stanoviště je 16.00 hodin.
3. 8. Parkoviště u sídliště
při ulici Ke Kamínce
10. 8. Tunelářů – restaurace U Žemličků
17. 8. Paškova – parkoviště
proti ul. K. Michala
24. 8. Na Vrškách
31. 8. K Peluňku – plácek na Mlíčníku
7. 9. Romana Blahníka
OMLUVA
Redakce se omlouvá čtenářům za pravopisnou chybu v popisku fotografie k článku pana M.Kolenatého v minulém čísle ZN.
Popisek byl doplněn redakcí a nešlo tedy o
chybu autora článku.
Redakce ZN
ZPRÁVA MĚSÍCE
Ve středu 18. července před devátou
hodinou večer navštívil nečekaně restauraci
Škoda lásky na Zbraslavském náměstí pan
prezident Václav Klaus. Sportovně oblečený prezident, s minimálním doprovodem,
povečeřel guláš v chlebu a zapil ho malým
plzeňským pivem. Protože personál restaurace nebyl na takovou návštěvu připraven,
nebyla tato událost fotograficky zdokumentována. Prezident ale daroval zaměstnancům restaurace své fotografie s osobním
věnováním. Václav Klaus si prý velmi
pochutnal a slíbil, že jeho návštěva v této
restauraci nebyla poslední.
Zbraslavské noviny 8/2007 v 3
ZPRÁVA O ČINNOSTI RADY MĚSTSKÉ ČÁSTI A ÚŘADU
MĚSTSKÉ ČÁSTI OD 2. 7. 2007 DO 17. 7. 2007
1. HLUČNOST KOMUNIKACE STRAKONICKÁ
8. NÁJEM POZEMKU POD GARÁŽEMI
2. SÍDLO MĚSTSKÉ POLICIE
9. REVIZE INVESTIČNÍCH AKCÍ
Rada projednala stížnost manželů Stárkových na nadměrný hluk
z komunikace Strakonická. Konstatovala, že vzhledem k tomu, že MČ
Praha – Zbraslav není vlastníkem ani správcem této komunikace, bude
stížnost předána Technické správě komunikací hl. m. Prahy s požadavkem na měření hluku a účinné řešení situace.
Z důvodu nevyhovujícího technického stavu stávajícího objektu je
nutné řešit umístění služebny MP na Zbraslavi. Starostka informovala o
plánované schůzce s ředitelem MP Kotroušem a 1. nám. primátora Blažkem. Rada uložila OMH činit kroky vedoucí k převedení objektu č.p.
1227, kde v současnosti MP sídlí, do majetku MČ a zadat zpracování finančních rozborů nutných oprav pro další možné využití tohoto objektu.
Pro případné umístění MP dále vytipovat vhodný objekt v Lahovicích či
Lahovičkách. Proběhne jednání také se zástupci Policie ČR.
3. HŘIŠTĚ PRO VYŽITÍ MLÁDEŽE
Na radu se dostavili zástupci bytových družstev Sulova a Vilímkova
se záměrem zachování a dobudování nyní neužívaného sportovního hřiště mezi ulicemi Sulova, Vilímkova a K Výtopně. Hřiště by mělo sloužit
pro míčové hry. V současné době probíhá převod předmětného pozemku
ze současných vlastníků na tato BD. Byl dohodnut následující postup:
BD vypracují projekt ke stavebnímu povolení, který bude obsahovat
i finanční vyčíslení předpokládaných nákladů. MČ realizaci záměrů BD
bude podporovat.
Na základě dopisu některých nájemců pozemků pod garážemi Nad
Parkem byli na jednání rady pozváni zástupci těchto nájemců a přednesli
stížnost na navýšení ceny nájmu. RMČ trvá na svém usnesení o cenách
nájmu pozemků, které neslouží podnikání. V případě, že zbylí nájemci
nebudou souhlasit s dodatkem ke smlouvě, budou tyto řešeny jednotlivě.
Rada se seznámila s materiálem o revizi investičních akcí a konstatovala, že je třeba v něm aktualizovat informace o poskytnutých dotacích
MHMP a doplnit jej o podrobné informace o způsobu současného financování a předpokládaných nákladech na dokončení akcí. Rada stanovila, že
od září každou druhou středu v měsíci bude probíhat investiční schůzka.
10. GRANTY 2007
Rada projednala materiály pro 2. kolo grantového řízení v oblasti
volného času, umění a kultury předložené grantovou komisí a požádala o
jejich doplnění do 15. 8. 2007.
11. PROJEKT „PARTNERSKÉ PORADNY MĚST A OBCÍ“
RMČ se seznámila s nabídkou od Sdružení obrany spotřebitelů a
souhlasila s účastí na projektu partnerské poradny měst a obcí.
12. VÝBĚR ŠÉFREDAKTORA ZN
Rada projednala zápis s výběrové komise na šéfredaktora ZN a jmenovala na doporučení výběrové komise šéfredaktorkou Zbraslavských
novin paní Terezu Kůstkovou.
Úplné znění zápisů najdete na internetových stránkách www.mc-zbraslav.cz.
4. ŽÁDOSTI O UŽÍVÁNÍ A OPLOCENÍ VNITROBLOKU
Na radu se dostavil pan Kutnar, předseda Společenství vlastníků
(SV) bytového domu C3 ve Slunečním městě. Informoval, že v tomto
bytovém domě je sedm SV a jejich záměrem je oplotit vnitroblok a vybudovat dětské hřiště. Rada konstatovala, že MČ chce řešit oblast Slunečního města jako celek, nikoliv samostatně podle bloků.
5. PARKOVACÍ MÍSTA NA NÁMĚSTÍ
Část majitelů obchodů a firem na Zbraslavském náměstí požádalo
o snížení počtu parkovacích míst na parkovišti na náměstí tak, aby bylo
možné parkovat před vjezdy vozy uživatelů domů, přiléhajících k pronajaté ploše. Na radu byl pozván provozovatel parkoviště pan Růžička,
byl seznámen s obsahem stížnosti a byl upozorněn na nedodržování
podmínek daných ve smlouvě. Pan Růžička přislíbil, že okamžitě zjedná
nápravu. Rada konstatovala, že případný pronájem třetím osobám je nutné řešit přímo s tímto nájemcem. Rada dále přijala usnesení o jednání o
změně výše nájemného za parkoviště.
6. VÝSTAVBA TECHNOLOGICKÉ LINKY
Firma Kámen Zbraslav s.r.o. předložila záměr vybudovat na pozemku č. parc. 530/3 v k.ú. Lahovice technologickou linku na úpravu
výkopků a štěrkopísků, realizovaných při stavbě okruhu a geologických pracích. Na schůzce starostky a pí. Vejvodové se zástupcem
firmy Kámen Zbraslav s.r.o. byl záměr podrobněji projednán. Materiály byly postoupeny Komisi životního prostředí a Stavební komisi
k vyjádření.
7. ROZMÍSTĚNÍ LAVIČEK
Firma AD-Net nabízí MČ bezplatné rozmístění 14 reklamních laviček. Společnost rozmisťuje lavičky a stará se na své náklady o jejich
pravidelnou údržbu, včetně každoročního nového nátěru sedáků. MČ má
možnost využít bezplatně inzertní plochy. OMH předložil seznam míst,
kam by se nabízené lavičky mohly umístit. Rada souhlasila s rozmístěním 14 kusů těchto laviček do vytipovaných lokalit.
Pozor! Nové dopravní značení v ulici U Lékárny ve směru od pošty
do ulice Hauptova.
4 v Zbraslavské noviny 8/2007
STROM ROKU – NOMINACE
V květnovém čísle ZN vyhlásilo Středisko Junáka Uragan Zbraslav a Odbor místního hospodářství MÚ Praha Zbraslav místní kolo ankety
STROM ROKU o nejsympatičtější strom na Zbraslavi.
V první fázi, kterou tímto uzavíráme, byly shromážděny nominace. Sešlo se celkem šest tipů na strom, který máte rádi a líbí se vám. Naším společným úkolem není vybrat z nich ten nejkrásnější, ale ten, ke kterému máme ten nej nej vztah.
U každého stromu stručně zrekapituluji důvody, které uváděli jeho navrhovatelé neboli nominátoři. A protože jsem si je všechny při fotografování
prohlédl daleko podrobněji, než při běžném míjení, mohu přidat i trochu vlastních dojmů.
NOMINOVANÉ STROMY PODLE ABECEDY:
BOROVICE LESNÍ
(PINUS SYLVESTRIS)
na kraji Boroviček. Když vybíhali vodáci z
loděnice při tréninku, končívali právě u tohohle stromu a cvičili na něm shyby. Je to úplně
obyčejný strom, sadovnicky nijak vzácný, ale
vystřídaly se na něm generace vodáků.
BUK KRVAVÝ
(FAGUS SILVATICA PURPUREA)
v zámeckém parku, vedle sochy lachtana.
Ten, kdo strom navrhl, jako důvod uvedl, že se
pod něj chodil v raném mládí líbat s děvčetem.
Postupem doby jsem zjistil, že takových bylo
víc. Ten strom má tajemství. Když proniknete do
jeho převislé koruny, jste najednou úplně v jiném
světě. Pohled nahoru do koruny je nádherný. Na
podzim se listí barví do krvava – odtud i název.
JINAN DVOULALOČNÝ
(GINKGO BILOBA)
v zámeckém parku. Jaroslav Foglar povýšil gingo na symbol tajemství. Všichni kluci a holky, kteří
s Rychlými šípy kdy byli ve Stínadlech, vědí, o čem
hovořím. A letos by Jestřáb oslavil sté narozeniny.
STROMEČEK – SMRK
MORUŠOVNÍK BÍLÝ
(MORUS ALBA)
roste v zahradě vedle kapličky. K nominaci
se pojí tato legenda: jako děti jsme lezli na moruši a jedli její sladké plody – byla to vzácná
pochoutka. Moruše je pro nás symbol dětství.
SEKVOJ VŽDYZELENÁ
(SEQUOIA SEMPERVIRENS)
v zahradě vily Růže v ulici Opata Konráda.
To je sadovnicky hodnotný strom, u nás vzácný. Ale hlavně je mohutný, důstojný a krásný.
Jděte si ho prohlédnout.
(přesný název nevím, je to nějaká sadovnická
varieta). Paní, která strom navrhla, to myslela původně jako recesi. Ale nakonec bereme nominaci
vážně. Všichni víme, kde je „u stromečku“. Jako
kluk jsem se divil, proč se tam říká u stromečku,
když tam roste takový veliký, dospělý strom. Teď je
tam opravdu stromeček a nedaří se mu dobře. Nejen
že má kolem sebe nepořádek, ale hlavně mu usychají větve. Možná ho bude muset nahradit nějaký ještě
odolnější druh.
pokračování na str. 5
Zbraslavské noviny 8/2007 v 5
Kromě nominovaných stromů si určitě
ještě zaslouží zmínku stará topolová alej podél původní kočárové cesty do Lipenců. Už
umírající, ale ještě stále majestátní. Zajímavá
je i alej jeřábu břeku (Sorbus torminalis) u
altánku. Ta je také ve špatném stavu. V údolí
potoka nad Pláckem je pět obrovských topolů.
To jsou asi největší stromy na Zbraslavi. I
ty jsou ve špatném stavu a budou asi muset
padnout. A na Belvedéru je už sotva znatelná
modřínová alej.
Najděte si chvíli a jděte se na nominované
stromy (a nejen na ně) podívat. Pořádně si je
prohlédněte. Mají duši. A potom hlasujte. Zejména ti, kdo se chodili líbat do parku, anebo
cvičit shyby na borovici.
Svůj hlas pro strom roku pošlete prosím buď poštou na adresu Odbor místního
hospodářství, Martin Šilhán, Zbraslavské
nám. 464, 156 00 Praha – Zbraslav, nebo
klikněte v anketě na internetových stránkách http://stromroku-zbraslav.ic.cz.
Strom roku bude slavnostně vyhlášen
v listopadovém čísle Zbraslavských novin
a opět zároveň na webu. Strom bude také
přihlášen do celostátního kola ankety Strom
roku 2008.
Karel Pašek
P.S. Prosím odborníky, aby mne nekamenovali, pokud určení druhu některého stromu
nebylo přesné. O to přece nejde.
PRVNÍ KONCERT NOVÉHO SBORU
Předposlední červnovou neděli se v kostele sv. Havla na vrchu Havlíně uskutečnil
historicky první koncert pěveckého sboru
Frangula Chorus, nově působícího na Zbra-
slavi. Během zhruba padesátiminutového vystoupení zazněly pod vedením sbormistryně
Zuzany Krušinové duchovní skladby v latině, italský renesanční vícehlas, izraelská sva-
tební píseň, anglické barokní ódy na oslavu
narozenin královny Marie, česky zpívaná
Truvérská mše od skladatele Petra Ebena,
africké tradicionály i pro sborové provedení
vkusně upravené české lidové písně. Některé
ze skladeb doprovázel klavír a flétny, jiné africký bubínek. Protože pro většinu ze sedmadvaceti přítomných členek sboru šlo o první
veřejné vystoupení vůbec, nebyl koncert
dopředu příliš avizován. Obecenstvo proto
tvořili převážně rodinní příslušníci včetně
dětí, kamarádi a známí zúčastněných, tudíž
ne diváci zcela nezaujatí a kritičtí. Přesto
snad lze, nejen z jejich bouřlivého potlesku
a nadšených ohlasů, soudit, že se koncert vydařil. Laťka byla nastavena poměrně vysoko
a obyvatelé Zbraslavi i příznivci sborového
zpěvu odjinud se již brzy mohou těšit na další vystoupení. K úspěchu premiérové akce
čistě ženského tělesa, které zahájilo činnost
v polovině ledna letošního roku, přispěla
v neposlední řadě i podmanivá atmosféra
kostela sv. Havla. Momentálně nepříliš používaný a částečnou rekonstrukcí procházející
kostelík byl pro účely koncertu zpřístupněn
díky laskavosti faráře farnosti sv. Jakuba na
Zbraslavi P. Petra Kouteckého.
ROZHOVOR SE SBORMISTRINÍ
Za vznikem sboru Frangula Chorus stojí
Zuzana Krušinová, absolventka oboru
sbormistrovství s letitou praxí, sborová
zpěvačka a od podzimu loňského roku i
obyvatelka Zbraslavi. O sborovém zpěvu
s ní rozmlouvala Tereza Kůstková.
Jak tě napadlo založit na Zbraslavi pěvecký
sbor?
Sbormistrovství je přímo mou profesí,
takže když jsem po přestěhování na Zbraslav
zjistila, že v této čtvrti s bohatou historií a
kulturními tradicemi není pěvecký sbor,
zkusila jsem oslovit hudbymilovné jedince a
nabídnout jim možnost se do sboru přihlásit.
Výsledkem je od ledna fungující těleso, do
kterého si chodí každý úterní večer zazpívat
29 zpěvaček.
Jak hodnotíš dosavadní krátkou existenci
sboru, zájem o něj a první koncert?
Protože se do sboru může přihlásit opravdu každý, kdo rád zpívá, na počátku jsme ani
já, ani členky sboru netušily, jak nám společné
muzicírování půjde. Téměř vzápětí se ukázalo, že jsou mé sboristky velmi muzikální,
šikovné a především nadšené pro věc, a proto
jsme se mohly věnovat nácviku skladeb v poměrně svižném tempu. Uskutečnit samostatný
koncert po necelém půlroce práce je opravdu
skvělý výkon a z ohlasů v našem okolí si myslím, že jsme se vydaly dobrou cestou.
Je sborový zpěv populární? Co nedostatek
mužských hlasů?
Kromě vedení sborů a práce na konzervatoři jsem také členkou pražské oblasti Unie
českých pěveckých sborů, jejímž řádným členem se stal i sbor Frangula Chorus. V současné době provádíme celorepublikový výzkum,
ve kterém se snažíme zjistit, kolik lidí v naší
zemi se vlastně věnuje sborovému zpěvu. Průzkum ještě není dokončen, už teď ale máme
v katalogu zaregistrováno přes tisíc pěveckých sborů, takže si troufám tvrdit, že sborový
zpěv stále patří mezi oblíbené aktivity. I přes
trvalý zájem o společné zpívání se však této
krásné činnosti věnuje stále méně mužů. Je to
jistě podmíněno nejen celkovou společenskou
situací, ale leckdy pánům chybí odvaha se do
takové práce pustit, což je škoda. Snad tímto
článkem dodáme některým zpěvákům chuť se
mezi nás zapojit. Rádi vás uvítáme!
Jaké má sbor plány pro nejbližší budoucnost?
Ihned po koncertě jsme byly požádány,
zda bychom Truvérskou mši Petra Ebena
mohly zazpívat některou zářijovou neděli
při bohoslužbě v kostele sv. Jakuba Většího
na Zbraslavi a v kapli Pražského Jezulátka u
sester Karmelitek. Díky tomu, že jsme se staly
členem Unie českých pěveckých sborů, jsme
také dostaly pozvání k účasti na společném
vícesborovém koncertě ke svátku sv. Václava,
který se bude konat na konci září v Kralupech
n. Vltavou. Po těchto aktivitách se budeme již
naplno věnovat přípravě vánočního koncertu,
na kterém se, doufám, společně potkáme.
6 v Zbraslavské noviny 8/2007
MĚSTSKÁ POLICIE INFORMUJE: OKRSEK ZÁBĚHLICE–STRNADY
Vážení čtenáři, dovolte, abych se vám
představil a podělil se v krátkosti o své pocity
v roli strážníka.
Jmenuji se Josef Volf a v současné době
pracuji jako strážník – okrskář na MP DP
Zbraslav. Sloužím zde již čtvrtý rok. Město
Zbraslav se mi velmi líbí, stejně jako i příroda
a okolí vůbec. Mám přidělený okrsek (teritorium) Záběhlice – Strnady. Hranici tvoří řeka
Vltava, ulice Šůrova, U Klubovny, K Interně,
Nad Belvederem, jižně podél bezejmenné
komunikace K Lomu, západní okraj kamenolomu k lesu na Baních a dále lesem ke starému
vysílači, jižně k hranici hl. města, hranice hl.
města (silnice Praha – Vrané nad Vltavou,
most Závodu Míru). Rozloha okrsku je veliká,
proto ve službě často využívám služební kolo a
v nočních hodinách služební auto.
Službu vykonávám spolu s mými kolegy
v denních i nočních hodinách, ve všední dny i
o víkendech. Při obchůzkách bohužel často narážím na nepovolené skládky. Objevují se v lesoparku Belveder, v Borovičkách i v chatové
osadě Strnady. Nacházím zde i vraky vozidel.
Nepovolené skládky i vraky se nám ve spolupráci s ÚMČ Zbraslav daří odstraňovat. Co je
to ale platné, když se vyskytnou opět, třeba na
jiném místě. Přistihnout toho, kdo „zakládá“
nepovolenou skládku, je těžké, mnohdy musí
pomoci náhoda nebo vaše oznámení.
Problémem mého okrsku je vandalismus
v lesoparku Belveder. Místní úřad osadil park
novými lavičkami. Na lavičkách si někdo
zkouší sílu nebo se předvádí před ostatními a
úmyslně lavičky ničí (viz foto). I přes velmi
časté namátkové kontroly v oblasti lesoparku
jsem zatím nikoho u této činnosti nepřistihl.
Ale i nadále budu v těchto kontrolách pokračovat, a to jak v denních tak i v nočních hodi-
nách. V tomhle směru bych rád požádal občany
o pomoc.
Nemalým problémem je také doprava.
Někteří řidiči si myslí, že chodník je určený
k parkování. Vezměte si třeba maminku s kočárem. Jede po chodníku a takto překážející
vozidlo musí s kočárem objet, zajet třeba až do
vozovky, což je při dnešním provozu nebezpečné. Vím, že parkovacích míst je nedostatek, ale
někdy jde i o pohodlnost řidičů.
Na závěr bych vám chtěl poděkovat za
oznámení a různá upozornění, která dostáváme
písemně na adresu MP, detašované pracoviště
Praha – Zbraslav, Žabovřeská 1227, 156 00
Praha – Zbraslav nebo telefonicky na tel. číslo
257 921 146 či mobil 777 156 656. Tato čísla
jsou nezměněna a budou platit i nadále, jako i
linka tísňového volání 156.
Vašimi připomínkami se zabýváme a snažíme se, aby jste byli co nejvíce s naší prací
spokojeni.
Za všechny strážníky ze Zbraslavi mi dovolte popřát vám hezkou dovolenou a příjemné
prožití letních dnů.
Strážník – okrskář Josef Volf
SOCIÁLNÍ SLUŽBY NA ZBRASLAVI
Od l. l. 2007 platí nový zákon č.108/2006
Sb., o sociálních službách, a proto bych
vás, zbraslavští občané, na pokračování
chtěla informovat o změnách a vašich
možnostech v sociální oblasti.
KDO SOCIÁLNÍ SLUŽBY
POSKYTUJE?
Obecně platí, že obce dbají na vytváření
vhodných podmínek pro rozvoj sociálních služeb. MČ Zbraslav provozuje Dům s pečovatelskou službou, kde je 32 bytů pro jednu osobu,
9 bytů pro 2 osoby a 2 bezbariérové byty. Jde o
byty v domě zvláštního určení, které jsou určeny k nájemnímu bydlení osob, které potřebují a
využívají pečovatelské služby.
MČ Zbraslav má s Asociací samaritánů
ČR (dále jen „ASČR“) – pečovatelské služby
uzavřenou smlouvu o poskytování pečovatelských služeb pro zbraslavské občany. Tyto
služby zajišťují 2 pečovatelky sídlící v Domě
s pečovatelskou službou. Zde si může každý
zbraslavský občan objednat z nabízených
pečovatelských služeb – např. rozvoz obědů
pro seniory, pomoc při zajištění chodu domácnosti, pomoc při osobní hygieně nebo fakultativní službu – pedikúru.
Adresa: DsPS, U Včely 1442, 156 00 Praha
– Zbraslav, tel.: 257 257 592, 257 257 591
INFORMACE O SOCIÁLNÍCH
SLUŽBÁCH
● Základní informace získáte na ÚMČ
Praha –Zbraslav, místostarostka D. Kobylková,
tel. 257 111 888.
● Základní informace a informace týkající se
poskytování příspěvků získáte na MČ Praha 16 v
Radotíně, sociální odbor, tel. 238 128 311-323.
ŽÁDOST O SOCIÁLNÍ SLUŽBU
O sociální službu musí občan obvykle požádat sám. Žádá se o:
● poskytování pečovatelské služby u poskytovatele (ASČR), který s žadatelem uzavře
smlouvu o poskytování a ceně za danou pečovatelskou službu;
● přiznání příspěvku na péči, který se
podává na příslušném tiskopise (možno vyzvednout v kanceláři starostky na ÚMČ Praha
Zbraslav); vyplněný tiskopis je nutné zaslat
nebo předat na sociální odbor Prahy 16, na
adresu nám. Osvoboditelů 21, Praha – Radotín,
PSČ 153 00.
Odpovědný sociální pracovník se následně
objedná a u žadatele v domácnosti provede šetření, které je tabulkově vyhodnoceno, předáno
k posouzení posudkovému lékaři na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Od něho vyhotovený posudek je zpět zaslán na sociální odbor Prahy 16. Konečné rozhodnutí pak přísluší tomuto
odboru. Toto rozhodnutí se opírá především o
výsledek samotného šetření v domácnosti žadatele.V kladném případě se příspěvek proplácí od
data podání žádosti na MČ Praha 16 – Radotín.
Příště bych vás informovala o nabízených
pečovatelských službách a jejich cenách.
D. Kobylková
místostarostka MČ Praha – Zbraslav
(
Zbraslavské noviny 8/2007 v 7
DŮLEŽITÉ KONTAKTY
TÍSŇOVÁ VOLÁNÍ
Policie ČR:
Městská policie:
Městská policie Zbraslav non-stop:
Městská policie Zbraslav po-pá 7:00-19:00:
Hasiči:
Rychlá zdravotní pomoc:
Záchraná služba ASČR (dispečink):
Univerzální tísňová linka:
158
156
777 156 656
257 921 146
150
155
257 923 003
112
Tísňové linky 158, 156, 150, 155 a 112 lze použít zdarma i z mobilních
telefonů.
PORUCHOVÁ VOLÁNÍ
Elektro:
Plyn:
Voda a kanalizace:
Veřejné osvětlení:
224 915 151
1239
840 111 112
800 101 109
ÚMČ Praha –Zbraslav, sekretariát:
Knihovna Zbraslav:
ZŠ Zbraslav - recepce:
ZUŠ Zbraslav:
INZERCE
LÉKAŘSKÁ SLUŽBA PRVNÍ POMOCI FN MOTOL
Dospělí:
Děti:
224 438 590
224 433 654
Ordinační hodiny pro dospělé i děti: všední dny 19:00 – 7:00 hod.,
soboty, neděle a svátky nepřetržitě.
ZUBNÍ POHOTOVOST
Palackého 5:
224 946 981
NEJBLIŽŠÍ LÉKÁRNY S NEPŘETRŽITÝM PROVOZEM
Lékárna Anděl, Štefánikova 6:
257 320 194, 257 320 918
Ústavní lékárna Motol (v areálu nemocnice): 224 357 721
SBĚRNÝ DVŮR RADOTÍN
V Sudech 1488/2:
Dopravní informace:
257 111 888, [email protected]
257 111 802-5, [email protected]
257 921 629, [email protected]
257 922 374, [email protected]
257 911 758
http://www.doprava-praha.cz/
8 v Zbraslavské noviny 8/2007
MALÁ VZPOMÍNKA
ZALOŽENÍ KLÁŠTERA (715 LET)
V srpnu památného roku 1292 byla vydána zakládací listina kláštera zbraslavského.
Podepsána byla 10. srpna na Zbraslavi. Touto
listinou byly klášteru připsány majetky – vsi,
panství, důchody a další prebendy – které pak
v dalších letech byly dále rozšiřovány. V této
zakládací listině je poprvé zbraslavský klášter
nazván Aula Regia – síň královská. Datována
je listina takto: Datum in Zbraslaw per manus
magistri Petri prothonotarii nostri, Pragensis,
Wratislaviensis et Wissegradensis ecclesiarumcanonici, anno Dom. MCCXCII quatro Idus
Augusti indiccione quinta.
Zbraslav 10. Augusti. 1292
POŘÁDEK MUSÍ BÝT (690 LET)
Téměř přesně po pětadvaceti letech od
vydání zakládací listiny musely být vyměřeny
hranice mezi lesy královskými a lesem kláštera
Zbraslavského.
22. Augusti 1317
PŮL RADOTÍNA ZPĚT KE KLÁŠTERU
(560 LET)
Sigmund Tříšípský z Holi postoupil půl vsi
Radotína, jemu v 65 kopách od císaře Sigmunda zapsanou, klášteru Zbraslavskému.
Já Sigmund Tříšípský z Holi vyznávám tímto listem obecně všem, kdož jej čísti nebo čtouce
slyšeti budú, že ten majestát a zápis, kterýž jsem
měl od nejjasn. Knížete pána p. Zigmunda z boží
milosti Římského císaře a Uherského, Českého
krále slavnej paměti na půl vsi Radotína i na ty
lidi tu v Radotíně, kteréž jsem držál, i na to všecko, což k tej polovici přísluší … postúpil jsem
svú dobrú a přiznanú vůlí poctivým a nábožným
kněžím, knězi Janovi opatovi i všemu conventu
kláštera Zbraslavského, dále vyznávaje, že svrchujmenovaný kněz Jan opat a convent dali mi
a vyplatili tu sumu peněžnú na tom majestátu a
zápisu jmenovanú, totiž šedesát kop a pět kop
groš. Pěnězy hotovými.
10. Augusti 1447
BIBLE SE VRÁTILA (560 LET)
Klášter Zbraslavský koupil zpět biblí šestidílnou, která kdysi klášteru náležela, ale v čase
válek byla odcizena.
18. Augusti 1447
KRITICKÁ CHVÁLA OPATA JANA
(505 LET)
Zpráva o náhlém úmrtí opata Zbraslavského Jana. Mimo jiné se o něm praví:
Ten opat byl velmi hodokvasný a ctižádostivý, byl laskav na některé Pražany a na všecky
sousedy, když se jen kdy který k němu zahodil,
hned mu kollací učinil, též také literáty, kdyžkoli k němu na procházku přišli, všecky uctil.
Ježto takového opata mezi sty nenajde tak
štědrého a veselého, aby se se všemi srovnal
jako on, pro každého, zač žádán byl, ochotně
splnil a učinil.
1502
JÁ SI PŮJČÍM, TY ZAPLATÍŠ (425 LET)
Císař Rudolf nařizuje, jelikož Ladislav
z Lobkovic zapůjčil jemu 60.000 tolarů, aby
pojištění sumy té na komorních statcích, ke
klášterům Břevnovskému, Teplskému, Kladrubskému, Zbraslavskému, Chotěšovskému a
Doxanskému náležejících, deskami zemskými
jemu učiněno bylo.
Augsburg, 27. Aug. 1582
Po dvou letech se opati zmíněných klášterů
dožadovali zproštění tohoto závazku. Nebylo
jim vyhověno, nýbrž doporučeno, aby se společně poradili, jak dluh ten zaplatiti.
LÉKÁRENSKÝ ŘÁD (415 LET)
V roce 1592 vydal Adam Zalužanský ze
Zalužan předpisy pro lékárenský provoz a jeho
kontrolu pod názvem „Řád apathekářský“.
V tomto dílku jsou stanoveny základní požadavky na provoz lékárny, požadavky na vzdělání lékárníka, předpisy pro uchovávání léčiv a
jedů, vydávání léků, jejich označování datem
přípravy a jménem výrobce a uvádí se také
stupnice trestů za zanedbání lékárnických povinností. V jedné části jsou také uvedeny ceny
léků jednoduchých i složených. Za pozornost
jistě stojí fakt, že velká část zde stanovených
zásad platí dodnes.
O Adamu Zalužanském a jeho vztahu ke
Zbraslavi si řekneme při jiné příležitosti.
PRODEJ KLÁŠTERNÍHO KONVENTU
(220 LET)
V roce 1787 koupil od Náboženského
fondu za 1250 zl. konvent zbraslavského kláštera Josef Sovaigne a velmi rychle zde zřídil
rafinerii třtinového cukru. V roce 1812 prodal
Sovaigne za 20.000 zl. stř. konvent Antonínu
Richterovi, který ve výrobě nejen pokračoval,
ale značně ji rozšířil. O tom však jindy.
NOVÝ PRAVOPIS (165 LET)
V roce 1842 nařizuje konsistoř zavedení
nového pravopisu v českých školách podle
Jungmanna.
SRPEN 2002 (5 LET)
Je to sice velmi mladé výročí, ale určitě
musí být vzpomenuto. Každý, kdo měl před
pěti lety cokoliv a jakkoliv do činění s vodním
živlem, má dodnes při vzpomínce na srpen 2002
mrazení v zádech. Připomínat, co vše a jak se
stalo, není cílem malé vzpomínky a hodnocení,
proč se stalo právě tak, ponechám těm, kteří
tomu rozumějí. Nicméně je třeba si uvědomit,
že povodně patří k našemu životu právě tak,
jako patřily k životu našich předků. Projevují
se jinak – vždyť i krajina kolem vodních toků je
jiná – ale zabránit jim nelze. Je možné jenom se
poučit a snažit se o co nejmenší následky. S tím
poučením to však asi není valné. Podíváme-li
se trochu zpátky do historie, objevíme řadu podobností. Velké povodně, podobné té poslední,
tu byly i dříve, logicky však měly trochu jiný
průběh. Ne každé zvýšení vodních hladin bylo
zaznamenáváno. Lidé bydlící u vody s tím počítali, nepovažovali to za něco zvláštního, a tak
se ze starých zápisů dozvídáme jen o těch, které
byly opravdu mimořádné. Tak např.:
28. 2. 1784 strhl se led na Vltavě a Berounce – v Lahovicích se potopil hovězí dobytek.
Plavala celá stavení i s lidma.
24. 2. 1799 se zbouřila velká povodeň,
strhly se ledy na Vltavě oproti toku Berounky se
tlačil. V Lahovicích byly velké škody, všechny
zahrady polámány, stavení pobořeny. Voda byla
o 1 sáh větší než v roce 1784. Od roku 1799 jsou
Lahovice rozděleny. Ti co byli od vody pobráni,
dostali místa dole na panských polích a tam se
nejčko říká v Malých Lahovičkách.
31. máje 1844 byla velká voda, celá luka a pole
byly zatopeny a pošta musela jeti ke Slivenci…
V březnu roku 1845 byla na Zbraslavi
velká povodeň, která I. třídu zaplavila.(Ta 1.
třída sídlila ve staré školní budově na plácku u
dnešní ulice U Národní galerie).
O téže z jiného pramenu: Koncem března
byly velké povodně v Čechách, které způsobily
nesmírné škody hmotné i ztráty na lidských životech v Praze i v okolí, zejména u Zbraslavě,
Radotína, v Lahovicích, pod Prahou pak …
29. máje 1845 byla velká voda, Berounka
větší než Vltava, luka celá byla ve vodě a velké
škody nadělala až k Chuchli. Trvala 3 dny. Takový deště přišly zkrze 3 dny a noci, že tehdy
přišli lidi s jak se sadbama zelenejma tak s erteplema do velkých škod.
19. února 1847 hnul se ve 2 hod. v noci led
a hned bylo na někter. stavení dost vody. Pak
to šlo a voda opadla. Pak byla voda od stráně
k stráni a ledu ostalo od Lahovic k Chuchlu na
3 dílech, takže museli lidi silnici prohazovati.
To jest 24. až 26. února bylo jich dycky přes
100 person a teprve 26. okolo 3 hod. se teprve
fůry do Prahy ject odvážily.
Prvního máje 1847 pršelo, začala přibývati voda a 2. byla povodeň luka i silnice
k Chuchli byla zatopena až do 4. máje. Brambory vyplavila a musely se znovu sázet.
V únoru 1862 byla na Zbraslavi velká povodeň a první třída (její umístění viz výše) byla
zatopena vodou tak, že se v ní 14 dní neučilo.
V květnu 1872 zasáhla naši oblast zhoubná povodeň. Tehdy úřady, ač v Praze již voda
řádila, nedali vůbec hlášení o nebezpečí pod
Prahou, takže dravé vlny přepadaly obyvatele
pohřížené bezstarostně ve spánek. (Jaká to podobnost čistě náhodná!)
V září 1890 postihla České země jedna
z největších povodní. Bylo o ní napsáno tolik,
že jen těžko bych hledal stručný výpisek k uvedení. Proto jen krátce: V okresu Zbraslavském
objevily se po opadnutí vody zhoubné účinky
náplavy. Obec Lahovice takřka celá byla pod
vodou, obyvatelstvo bylo nuceno své domy
opustiti a u několika výše položených občanů
hledati útulku. Dělník Švagr zachránil svou
ženu v požehnaném stavu se nacházející odnesením na Zbraslav. V Záběhlicích sahala voda
až po střechy domků, ve stodolách jest obilí
veskrz promočené, zdi a ploty pobořeny jsou,
stoky a stromy odneseny, zahrady zničeny.
V Dobřichovicích byla více jak polovina
domů pod vodou. Obyvatelstvo dosud ještě
nezaplatilo státní půjčku poskytnutou jim po
povodni v r. 1872 a nyní škody daleko větší.
Z těch pozdějších povodní, většinou už jsme
jejich pamětníky, si připomeňme ještě jednu, a to
z roku 1940. V březnu po velmi tuhé zimě počínalo tání a vranská přehrada byla zcela zamrzlá
Zbraslavské noviny 8/2007 v 9
až 1 m silným ledem. Když hrozil přítok roztáté
vody z vyšších poloh …konala se porada zainteresovaných činitelů, jak vytvořit nejpříznivější
podmínky. Tehdy zástupce Štěchovic požadoval
v době pohybu ledů úplné vypuštění přehrady
(vranské). Požadavek nebyl přijat. Jeden z účastníků říká, že je nutno uvažovat, co přijde levněji,
zda vytopit Štěchovice, či platit náhradu za dva
dny ztráty energie vyráběné vranskou elektrárnou. Zkušenost dala za pravdu zástupci obce.
…Vranská přehrada …byla v ranních hodinách
15. března zcela otevřena. Tím došlo k rychlému
klesání vody a to dokončilo dílo zkázy. Prudký
proud opadající vody bořil rozmočená stavení,
ničil silnice, bral s sebou vše, co plulo.
Na Zbraslavi bylo v tom roce také zle.
Vždyť tehdy zamrzala voda i zde, a tak ledy zničily dlouhé zbraslavské pobřeží včetně krásně
upraveného nábřeží (dnešní ul. U Malé řeky).
Velmi zajímavý a nápadně známý se mi jeví
postup tehdejších „zainteresovaných činitelů“,
kteří řešili technický vodohospodářský problém
z poněkud jiného úhlu pohledu. A to měli k dispozici regulaci průtoku pouze vranskou přehradou. Inu, jak je to s tím poučením se z historie?
František Kadleček
Povodeň 1940
JE TO UŽ PĚT LET A NIC...
Bylo nebylo, před pěti lety začalo pršet a pršelo
a pršelo. Zatímco v Českých Budějovicích už byla
stoletá voda, v Praze pan primátor chlácholil, že se
chystáme jen na dvacetiletou. To pro nás, co bydlíme u řeky, znamenalo relativně dobrou zprávu. Proto jsme jen tak vyklidili věci ze sklepa do přízemí a
čekali, co bude. Jenom ti, kteří mají domky nejblíže
k vodě (třeba v ulici U Malé řeky), stěhovali věci
z přízemí na půdu. No, nakonec jsme dopadli
všichni stejně – nám vyplavila voda přízemí i s těmi
věcmi ze sklepa a u přístavu měli vodu až na půdě.
Po povodni nás pan primátor (myslím, že už
to byl jiný – ale zkrátka primátor) uklidňoval, že
město postaví hráz kolem řeky, abychom se nePovodeň 2002
museli povodní už tolik bát. V Lahovičkách že to
nejde, a proto tam domy vykoupí, ale Zbraslav že
ochrání. Po těch pěti letech není po žádné protipovodňové ochraně ani vidu ani slechu. Z původního projektu se ustoupilo a ochrana má být jen
do výše teoreticky vypočítané stoleté vody, což je
méně než voda, která nás v roce 2002 potkala. To
bychom snad i ještě vydrželi. Ale k tomu magistrát dodává, že i po výstavbě takové nižší ochrany
vlastně Zbraslav chráněná nebude. A že se v dolní
části asi nebude smět ani stavět. Takže od povodní snad ochráněni budeme, tedy pokud ta hráz
bude opravdu fungovat tak, jak má. Ale domy
nám stejně nepojistí, nikdo si je od nás nekoupí a
historická část města odumře, protože se tu nebude moci stavět ani rekonstruovat staré domy.
Něco je špatně...
Pane primátore, když už šetříte a chcete stavět
tu ochranu nižší, co se dá dělat. Postavte to tak. Dům
vytopený jednou za 200 let sneseme. Ale proboha,
trochu si pospěšte! Už jsem od té doby zase vyklízel
dům u přístavu a chybělo jen slabých půl metru
vody a měli jsme to tam. A pak prosím vydejte lejstro, že po dokončení ochrany je to území opravdu
ochráněné, smí se tu stavět (a pojišťovat).
Díky.
Karel Pašek, občan postižený povodní
10 v Zbraslavské noviny 8/2007
FINANČNÍ HISTORIE VEJVODOVY ZBRASLAVI
Vážení a milí Zbraslaváci, vážení a milí příznivci dobré dechovky. Za necelé
dva měsíce přivítá Zbraslav už neuvěřitelný dvanáctý ročník mezinárodního
festivalu Vejvodova Zbraslav. A tak si dovolím malé ohlédnutí za minulými
festivaly, protože jako pověřený pořadatel vstupujeme letos do druhého desetiletí
organizace festivalu (první ročník organizoval jiný pořadatel). A to je také pěkná
řádka let práce a starostí hezkých i těch méně hezkých. Festival, který připomíná
zbraslavského rodáka a autora fenomenální skladby Škoda lásky, která se proslavila na celém světě, se v roce 1995 rozhodli vyhlásit synové Jaromíra Vejvody,
aniž by tušili, že si tím na dlouhé období přivodí hodně starostí, a bohužel těch
méně hezkých. A tak se dostávám k finanční historii pořádání festivalu.
Není žádným tajemstvím, že na podporu amatérské kultury a na podporu dechové hudby zvlášť je velmi těžké sehnat finanční prostředky tak, aby se pokryly
všechny náklady spojené s pořádáním podobné akce. A tak se vydali synové
Jaromíra Vejvody na trnitou cestu spojenou s financováním. Žádný s proběhnuvších ročníků nebyl nikdy plně uhrazen z peněz sponzorských, magistrátních,
městské části Zbraslav a jiných. Ani my, jako pověřený pořadatel, jsme nikdy nenárokovali žádný honorář za vykonanou práci a stali jsme se tak možná největší
sponzorem. A protože nejlepším důkazem nějakého tvrzení je předložení nezpochybnitelných faktů, předkládám jako příklad vyúčtování loňského festivalu.
CELKOVÉ NÁKLADY NA FESTIVAL „VEJVODOVA
ZBRASLAV 2006“
Úhrada MČ Zbraslav: pronájem – Černé divadlo J. Srnce – soutěž, pronájem – TJ Sokol – sokolovna + hřiště, pronájem parkoviště Zbraslavské náměstí,
pronájem Obřadní síně – přijetí zástupců orchestrů a poroty, spotřeba elektrické
energie, úklid parkoviště před akcí, během festivalu a po festivalu, pronájem
oplůtků, zapůjčení stolů a židlí, tiskoviny (plakáty, diplomy, kartičky účastníka,
brožury)
Náklady za tyto realizované služby neznáme a nejsou proto zahrnuty
v celkových nákladech na festival – odhad cca 150.000 Kč.
Úhrada nájemce restaurace Škoda lásky: zajištění festivalového
stanu a pokrytí všech nákladů spojených s jeho pronájmem, stavbou,
bouráním, vybavením a dopravou.
Náklady za tyto služby neznáme a nejsou proto zahrnuty v celkových
nákladech na festival – odhad cca 130.000 Kč.
Náklady ostatní: Konferování – 22. – 24. 9. – p. Janč 12.000, konferování – soutěž 23. 9.- p. Pullmann 2.000, konferování – koncert – pí
Strnadová 2.000, ubytování p. Janč: 22. – 24. 9. 2.400, ubytování p. Jiskra (zahraniční porotce) 22. – 24. 9. 2.400, Křídlovanka – koncert stan +
doprava 23. 9. 12.000, vystoupení – taneční studio Andrea 23. 9. 2.000.
AZ – servis (ozvučení: stan, divadlo, hřiště) 33.915, pódium (stan 22. – 24. 9.
+ mažoret. show 23. 9.) 10.472, honoráře porota: p. Bělohoubek 1.176, p. Horák
1.176, p. Stavěl (+ režie show) 1.764, p. Jiskra – Německo 3.000, BETA ART
– zapůjčení vlajek 1.071, poháry a štítky (ceny pro oceněné orchestry) 1.302,
TOI-TOI – pronájem mobil. WC (21.-24. 9.) 11.900, KOH-I-NOOR – špendlíky na kartičky 219,50, Agentura TES Česká Kultura – inzerát o festivalu 1.523,
ubytování české orchestry: hotel LTC Praha: Veselá sedma 22. – 23.9. 4.641,
hotel Slánka: DO ZUŠ Přeštice 22. – 23. 9. 9.300, hotel v Pivovaře: Malá černá
hudba Karviná + mažoretky 22.-23. 9. 11.025, hotel V Pivovaře: Choceňačka
23. – 24. 9. 5.512,50, nápoje pro mažoretky 633,50, bagety pro mažoretky 5.313,
květiny pro sólisty „Vejvodovy kapely“ 515, doprava mažoretek: Oskarky
Ostrov + Květinky Kladno 10.767, AVANTI Čáslav + Poděbradské mažoretky
7.438, PIS - výstřižková služba 709, OSA poplatky 3.037, hlídání stanu pátek 1
os. 1.000, hlídání stanu sobota 2 os. 1.600, úklid divadla 1.000.
Celkem: 164.809,50 Kč
Přehled úhrady nákladů z peněz získaných z grantů a jiných
zdrojů – Magistrát hl. m. Prahy 80.000 Kč
konferování – 22. – 24. 9. – p. Janč 12.000, konferování – soutěž 23.
9.- p. Pullmann 2.000, konferování – koncert a vyhlášení výsledků soutěže – pí Strnadová 2.000, Křídlovanka – koncert 23. 9. 12.000.
AZ – servis (ozvučení: stan, divadlo, hřiště) 33.915, pódium (stan 22.
– 24. 9. + mažoret. show 23. 9.) 10.472, poháry a štítky (ceny pro oceněné
orchestry) 1.302, porota: p. Bělohoubek 1.176, p. Horák 1.176, p. Stavěl
(+ režie show) 1.764, Agentura TES Česká Kultura – inzerát o festivalu
1.523, PIS - výstřižková služba 709.
Celkem uhrazeno: 80.037 Kč
Příjem 20.000 Kč – dodatečně poskytnutý grant OSA na rok 2005
(a v roce 2005 nepoužitý).
ubytování p. Janč: 22. – 24.9. 2.400, BETA ART – zapůjčení vlajek
1.071, hotel v Pivovaře: Malá černá hudba Karviná + mažoretky 22.-23.
9. 11.025, hotel V Pivovaře: Choceňačka 23. – 24. 9. 5.512,50.
Celkem uhrazeno: 20.008,50 Kč
or-fea sponzorsky uhradila:
Ubytování p. Jiskra: 22. – 24.9 2.400, vystoupení – taneční studio
Andrea 23. 9., 2.000, p. Jiskra zahraniční porotce honorář 3.000.
Celkem úhrada: 7.400 Kč
Příjem za prodej programových brožur 3.170 Kč
Z toho uhrazeno: hlídání stanu pátek 1 os. 1.000 Kč, hlídání stanu
sobota 2 os.1.600 Kč
úklid divadla 1.000 Kč.
Celkem: 3.600 Kč (rozdíl 430 Kč uhradila or-fea)
Finančně nepokryté náklady:
TOI-TOI – pronájem mobil. WC (21.-24. 9.) 11.900, KOH-I-NOOR
– špendlíky na kartičky 219,50, ubytování české orchestry - hotel LTC
Praha: Veselá sedma 22. – 23. 9. 4.641, hotel Slánka: DO ZUŠ Přeštice
22. – 23. 9. 9.300, nápoje pro mažoretky 633,50, bagety pro mažoretky
5.313, květiny pro sólisty „Vejvodovy kapely“ 515, doprava mažoretek
Oskarky Ostrov + Květinky Kladno 10.767, AVANTI Čáslav + Poděbradské mažoretky 7.438, OSA poplatky 3.037.
Celkem: 53.764 Kč
grant OSA na rok 2006: 15.000 Kč
Nepokryté náklady konečné 38.764 Kč
Celkové náklady nezahrnující nefinanční i finanční příspěvek
MČ Praha Zbraslav a nájemce restaurace Škoda lásky, činily
164.809,50 Kč, pokryto z výše uvedených zdrojů 126.045,50 Kč
Nepokryto 38.764 Kč : 3 = 12.921 Kč.
Tak tuto částku uhradil ze svých peněz každý ze synů Jaromíra Vejvody. A mohu s čistým svědomím prohlásit, jako pověřený pořadatel po
10 let, že festivalový ročník 2006 dopadl pro syny ještě velmi dobře.
Některé ročníky festivalu zaplatili prakticky celé. Jak je možné kdykoliv
doložit stejným způsobem, jako nyní.
A tak se zase dostávám zpět k festivalu, který v termínu 21. 9. – 23.
9.2007 opět zavítá na Zbraslav. Opravdu se mi to nechce vyslovit, ale
velmi se obávám, že to bude možná ročník poslední. MČ Zbraslav se sice
opět (a jsme velmi vděční a uvědomujeme si omezené možnosti úřadu)
nefinančně i trochu finančně na nákladech podílí, ale Hlavní město Praha
již grant neposkytlo a potencionální sponzoři se podporovat „dechovku“, i
když na počest tak významné osobnosti české kultury, opravdu nehrnou.
Dovoluji si své ohlédnutí za finanční historií festivalu ukončit citací z listopadového čísla Zbraslavských novin z roku 2006 pana docenta Bohuslava Mrzeny,
CSc., který je pravidelným návštěvníkem festivalu: „Všichni hrají s nakažlivým
nadšením a elánem a vůbec nevadí, když nějaká ta nota „spadne pod pult“. A tak
i já se s nimi vracím do svého mládí, zpívám si a moje maminka, která zpívala
vždycky se zaujetím a prakticky stále, mi určitě z nějakého obláčku zpívá druhý
hlas. Ale nejde jenom o pocity. Obdivuji nadšení a aktivitu organizátorů, kteří se
v duchu hesla ni zisk ni slávu každoročně vrhají do díla. Možná, nevím, by mohli
i nějakou korunu, dobrovolnou, vybírat.“ Konec citace.
Ivana Sládková, organizátorka festivalu
Zbraslavské noviny 8/2007 v 11
XL. ROČNÍK MEZINÁRODNÍ JÍZDY HISTORICKÝCH VOZIDEL
DO VRCHU ZBRASLAV – JÍLOVIŠTĚ
Čtyřicátý výroční ročník jízdy historických vozidel do vrchu Zbraslav – Jíloviště bude uskutečněn 8. 9. 2007. Tento závod se jezdí od roku 1968 vždy druhou
zářijovou sobotu, ale jeho slavná historie započala mnohem dříve – Mezinárodním závodem automobilů a motocyklů konaným před téměř 100 lety.
Závod o pohár nejúspěšnějšího českého jezdce v kategoriích moto
o pohár obce Jíloviště, nejúspěšnější český jezdec o pohár E. Junkové,
nejúspěšnější jezdec na vozidle české výroby a o pohár města Zbraslav je
již tradicí a je nejstarším závodem do vrchu v Evropě.
Závod patří k pravidelným akcím Veteran Car Clubu Praha, který
v letošním roce slaví taktéž 40 let od svého založení.
Motory závodních strojů zazněly na Zbraslavi poprvé v roce 1908,
start byl na náměstí ve Zbraslavi a cíl na vrcholu kopce Cukrák. Celková
délka trati byla 5,5 km. Prvního ročníku se zúčastnilo 17 motocyklů a 16
automobilů. Zastoupeny byly značky Laurin a Klement, Walter, Opel-Beyschlag. Význam závodu lety stoupal a představovala se tu jména jako Otto
Salzer, Otto Merz, Čeněk Junek, Jindřich Knapp, Jiří Kristián Lobkowicz
a také významná závodnice Eliška Junková. V roce 1938 se jel čtrnáctý
ročník, druhá světová válka slavnou historii ukončila. Pokračování tradice
se podařilo obnovit v roce 1968 Veteran Car Clubu Praha.
Dne 8. září 2007 tak proběhne jubilejní XL. ročník mezinárodní
jízdy historických vozidel do vrchu. Sraz závodních vozů je od 8.00,
Program KLASu
srpen
Pravidelné programy:
Út 14.00: Výtvarné odpoledne
Čt 16.00: Hudební odpoledne (zpívání, hraní)
Mimořádné programy:
KURZ MALOVÁNÍ NA HEDVÁBÍ
středy 22. 8. a 29. 8. od 14.00 hodin
Pro členy KLASu je kurz zdarma, ostatní
senioři zaplatí 50 Kč + materiál, ostatní
veřejnost 150 Kč + materiál. Informace
na telefonu 774 969 455.
Všechny programy se konají v klubu
KLASu, Elišky Přemyslovny 399.
FESTIVAL VEJVODOVA ZBRASLAV 2007
21. – 23. 9. 2007
21. 9. 2007 (PÁTEK)
16.00 – 18.00 Vystoupení zúčastněných orchestrů v okolí Zbraslavi (Davle, Vrané n.
Vltavou, Radotín, Jíloviště, Klínec)
ZBRASLAVSKÉ NÁMĚSTÍ – STAN
18.00 – 21.00 Veřejná vystoupení zúčastněných orchestrů
22. 9. 2007 (SOBOTA)
ČERNÉ DIVADLO JIŘÍHO SRNCE
09.00 – 13.00 Soutěž orchestrů
ZBRASLAVSKÉ NÁMĚSTÍ – STAN
10.00 – 13.00 Veřejná vystoupení zúčastněných orchestrů
HŘIŠTĚ TJ SOKOL ZBRASLAV
14.00 – 15.00 Mažoretková show
16.00
POZVÁNKA NA KONCERT
LOTYŠSKÉHO SBORU
Koncert se koná v neděli 19. srpna 2007
od 17.00 v Husově sboru na Zbraslavi.
Ženský pěvecký sbor Venda z lotyšského
města Ventspils byl založen v roce 1983 svou
nynější sbormistryní Anitrou Niedre. Soubor
hraje významnou úlohu v kulturním životě
svého města, pravidelně vystupuje doma
i v zahraničí a účastní se mezinárodních
festivalů. Největším dosavadním úspěchem
sboru jsou stříbrná pásma z Mezinárodní
soutěže J. Brahmse v Německu v roce 1999
a z Mezinárodní soutěže duchovní hudby v
Řecku v roce 2004.
vystavení vozidel na náměstí od 9.00. Samotný začátek závodu je plánovaný na 13.00, vyhlášení výsledků kolem 19.00. Loňského 39. ročníku
se zúčastnilo 84 motocyklů a 111 automobilů z let 1905 až 1972.
Bližší informace na stránkách Veteran Car Clubu Praha, www.vccpraha.cz.
Slavnostní průvod orchestrů s mažoretkami
trasa: ulicí U Národní galerie na Zbraslavské náměstí
Po skončení průvodu společný koncert všech zúčastněných orchestrů
a mažoretkových skupin na Zbraslavském náměstí.
ZBRASLAVSKÉ NÁMĚSTÍ – STAN
koncert „VEJVODOVY KAPELY“ s vyhlášením výsledků soutěže
dirigují: Josef Vejvoda a Monika Šterbáková-Vejvodová
ZBRASLAVSKÉ NÁMĚSTÍ – STAN
19.00 – 23.00 Festivalová veselice
23. 9. 2007 (NEDĚLE)
ZBRASLAVSKÉ NÁMĚSTÍ – STAN
10.00
MATINÉ
Doposud přihlášené orchestry:
Malá černá hudba Karviná, mažoretky ZIK-ZAK – Vratimov – ČR, Labská kapela – ČR,
DO ZUŠ Přeštice, mažoretky BOHEMIA I. Přeštice – ČR, Choceňačka – ČR, Kleine
Blasmusik – Německo, Blaskapelle JANTAR – Švýcarsko, Seniorenorchester Hohenlohe
– Německo, St. Georgener Muzikantem – Rakousko.
12 v Zbraslavské noviny 8/2007
ZBRASLAVSKÁ HUMORESKA
V ulici U Národní galerie nedaleko slepého
ramene řeky Berounky stojí již dlouhá léta nenápadné stavení. Tento secesní domek pamatuje
mnohé z dob, kdy Zbraslav obývali cisterciáčtí
mniši a místních obyvatel bylo jen pár stovek.
Jedním z prvních majitelů půvabné chaloupky,
původně patřící klášteru, se stal cizinec z Itálie.
Jeho první kroky vedoucí na Zbraslav předcházela předehra, ve které sehrál roli zachránce.
Neváhal riskovat svůj vlastní život na záchranu
zbraslavského opata Desidera Andrése, který se
při své cestě po Itálii stal obětí přepadení. Tento
statečný a nebojácný hrdina se jmenoval Franc
Pissani. Opat si tohoto skutku velmi cenil a nabídl
Pissanimu, aby vstoupil do jeho služeb. Nabídku,
která se dala jen stěží odmítnout, přijal a stal se
opatovým osobním služebníkem. Přibližně asi
takto se odehrálo setkání zbraslavského opata
s jeho budoucím sloužícím.
Faktem však je, že opat Desider si svého
zachránce přivedl na Zbraslav a daroval mu pozemky pod klášterem a za levný peníz odprodal
domek u soutoku Mže s Vltavou. Oním domkem
byla stavba čísla popisného 20 (dnes čp. 487).
Franc Pissani si získal postupem času velkou přízeň u panstva a nemalé vážnosti u místní honorace. Jak plynul čas, Franc - nemaje ve službách
opata plného využití - začíná zaměstnávat svůj
kupecký talent. A tak se Ital Pissani, na Zbraslavi
již dostatečně známý, stal překupníkem potravin.
Byl výčepníkem vína a sběratelem státní loterie.
Po zrušení zbraslavského kláštera v roce 1785
začal s výstavbou hospodského domu (dnes zámecká restaurace Kotva). V průběhu tohoto dění
se Františkovi narodil syn Jan. Vzhledem k postavení jeho otce se Jan stal panským písařem. Jan
však byl lehkomyslný, nešetrný a býval častým
hostitelem bujaré společnosti. Jeho život se pak i
nadále ubíral tímto směrem.
Za napoleonských válek měl prazvláštní
čachry s erárním magacínem. Nakonec byl odsouzen ke třem létům vězení a jeho majetek byl
zfendován. Po návratu ze žaláře nezachránil ani
část svého majetku, a tak umírá v nájmu, v domě
čp. 36 na souchotiny. Janův otec Franc Pissani
zemřel v roce 1788, aniž by stavbu hospodského
domu dokončil. Chalupu Pissaniů kupuje v roce
1835 starý kníže Bedřich Oettingen-Wallerstein
a zakládá zde první nedělní průmyslovou školu,
a to vlastním nákladem. V českém jazyce se zde
podávaly první počátky technického vzdělání, a
to podle zvláštní vzdělávací osnovy postupující
od konkrétního k abstraktnímu. Vyučovalo se
zde základům aritmetiky, geometrie, strojnictví,
kreslení a předmětům souvisejícím s živnostmi.
Vyučovalo se v neděli od osmi do deseti hodin.
Zbraslavská průmyslová škola měla být podle
intencí „Jednoty ku povzbuzení průmyslu v Čechách“ zdrojem získání zkušeností pro chudé
živnostníky, které mohly být využity pro získání
dalšího vzdělání na pokračovacích školách v
celé zemi. Škola zbraslavská se tak stala matkou všech pokračovacích průmyslových škol.
Na základě úspěšného působení a výsledků
zbraslavské školy byly zakládány další podobné
školy například v Krásné Lípě nebo na Křivoklátě. Roku 1837 zásluhou Jednoty průmyslové
se podařilo zřídit vyučování i v Praze, kde se
vyučovalo dvojjazyčně. Budovu zbraslavské
školy zdobil knížecí erb a pod ním byl německý nápis „škola kreslířská“. Určitou dobu byla
také provozována v prostorách zámku. Školu
navštěvoval, mimo jiné, i pozdější truhlářský
mistr ze Zbraslavi Václav Malý. Podle jeho
vzpomínek výuka probíhala po celý rok vždy v
neděli, kdy mezi 8. a 10. hodinou se vyučovaly
počty a měřičství a mezi 10. a 12. hodinou rý-
sování a kreslení. Pokročilejší žáci docházeli i
v neděli odpoledne a sami se cvičili v kreslení
bez dozoru učitele. První zde působící učitel
byl Fr. Kukla, který vyučoval podle knih, které
sám sepsal. Po něm prováděli výuku počtů zaměstnanci cukrovaru knížete Oettingena a poté
absolvent technické školy J. Heerlain. Kreslení
vyučoval panský kreslič p. Chlupatý. Žáků bylo
zpočátku kolem 30, později se však jejich počet
snížil. Okolo roku 1853 jich bylo jen 6. Po smrti
zakladatele tato škola zanikla.
Ve druhé polovině dvacátého století byl tento
barokní domek vlastnictvím Zbraslavi a nacházel
se ve značně zchátralém stavu, a to do doby, než
zde byla vybudována zvonařská dílna rodiny
Manoušků. Zvonařské řemeslo se zde započalo
provozovat v roce 1967. Zbraslavskou zvonárnu
každoročně opouštělo několik desítek nových
zvonů všech velikostí, různých tónů, optimálně
přizpůsobených určeným podmínkám. Pět typů
zvonových žeber umožňovalo vyhovět prakticky
všem situacím, které mohou na věži vzniknout.
Ve zvonárně na Zbraslavi se vyráběly nejen kostelní zvony, ale také zvony daleko širšího uplat-
nění, např. pamětní, lodní, stolní zvonky i zvony
koncertní. V posledních létech Manouškovu
zvonárnu proslavila oprava zvonů Lorety (1994)
nebo 57 zvonů První pražské mobilní zvonohry
vytvořené v roce 2000 v rámci projektu Praha
- evropské město kultury. V srpnu 2002 zasáhla
zvonárnu na Zbraslavi povodeň. Veškeré výrobní zařízení - tavící a sušící pece, manipulační a
strojní vybavení, nářadí, šablony, archiv modelů
a forem, zásoby materiálu i ke stropu vyzvednuté
hliněné formy - zůstalo několik dní pod hladinou
silně znečistěné vody. Tak bylo uzavřeno období
35 let působení Manouškovy zvonařské dílny
v budově, kterou prošla historie.
Radek Svoboda,
provozovatel www.zbraslavhistorie.info
Zbraslavské noviny 8/2007 v 13
žen Anna a Michaela Fulíkovy z Lipenců. Mezi
muži uspěli Jiří Mašek ze Zbraslavi a pánové Jiří
Šindelář a Petr Mráz z klubu Pošumavan České
Budějovice. I když rychlost není důležitá, měřil
se i čas. Nejlepšího dosáhl Jaroslav Vízner z Prahy 4 – 5 minut 15 vteřin. Z žen byla nejrychlejší
Jitka Hejzlarová z Dolních Břežan s časem rovných 6 minut. Největším smolařem byl vyhlášen
Tomáš Janata z Chrustenic, který 50 m před cílem
„chytil“ hřebík (2,5 cm dlouhý do zadního kola).
Dlužno podotknout, že nehodu přežil ve zdraví.
Letošní ročník jízdy na historických kolech „Jíloviště – Zbraslav“ se konal v sobotu 9.
června 2007. Byl to den jako vymalovaný. Snad žádný z účastníků nepamatoval, že by se
někdy jelo v tak velkém vedru (31°C ve stínu). Po dopolední jízdě elegance všichni museli
vystoupit na baňský kopec a tak velebili pořadatele, že jim připravili na startu dostatek
tekutin k občerstvení.
CYKLOVETERÁNI OPĚT
NA ZBRASLAVI!
VE ZNAMENÍ VZPOMÍNEK
Zbraslavská cyklistika si vloni připomněla dvě
významná výročí. Před 120 lety – 19. září 1886
– se jel závod mezi jezdci J. Kášem a P. Kohoutem.
Tehdy zvítězil Petr Kohout časem 17 minut 58
vteřin. Startovalo se na Zbraslavi a cíl byl kousek
nad Jílovištěm (kóta 402,9 m.n.m). Tak vznikly
tradiční závody do vrchu, v nichž po velocipédech
pokračovaly motorky a automobily.
O deset let později, 30. listopadu 1896, byl
založen „Český klub velocipedistů Zbraslav“.
Předsedal mu MUDr. O. Francl, jednatelem
byl zvěrolékař Fr. Urban, náčelníkem soukromník E. Dvorský. Tento klub zanikl ve 30. letech
minulého století.
ŽÁDNÉ VYSOKÉ KOLO!
Letošní termín Zbraslavské jízdy kolidoval
s mistrovstvím světa v Holandsku. Tam dámy
a páni, převážně na vysokých kolech, reprezentovali naši republiku. Proto žádný z atraktivních
strojů na Zbraslav nedorazil. I tak byla k vidění celá řada starých kol a na nich cyklisté ve
stylovém oblení. V tomto směru přísná porota
udělovala body. Nejvíce jich získaly v kategorii
PŘÍŠTĚ JUBILEJNĚ!
Nedělní výlet na Karlštejn završil úspěšnou
akci. Poté se účastníci rozešli do svých domovů. A většinou neodešli s prázdnou. Obdrželi
balíčky, které věnovali štědří sponzoři – zbraslavský Leros s.r.o. a BENKOR s.r.o. Mělnická
Vrutice. S místními podnikateli se pořadatelé
dohodli na spolupráci i pro příští rok, kdy se
bude konat zaokrouhlený XXV. ročník.
PAS, VBC Zbraslav
Foto: M. Hucek a VBC
14 v Zbraslavské noviny 8/2007
POSTUPUJE DEVASTACE ZBRASLAVSKÉHO
SVĚTOVÉHO UNIKÁTU
Zbraslav se zasloužila počátkem 60. let
minulého století o podstatný zvrat hřbitovní
kultury, když zde byl realizován projekt urnového háje zbraslavského rodáka arch. Hynka
Svobody, který navázal na mnohaletou tradici
modernizujících snah Společnosti přátel žehu
v oblasti pohřbívání. Jeho prezentace v Grenoblu roku 1972 zaznamenala nečekaný úspěch
a přispěla k dalšímu rozvoji a napodobování
tohoto způsobu ukládání popela zesnulých
v různých zemích Evropy, ale i celého světa.
Jihozápadní svah Havlína přirozeně navazuje na původní hřbitov i okolní lesopark
a svažuje se až k obydlené zástavbě, přičemž
zachovává přísný rámec krajiny, odhaluje cel-
ŘÁDKOVÁ INZERCE
Cena: 1 slovo = 1 Kč, od 30 slov 1 slovo = 5 Kč. Za jedno slovo se považují i obecně známé zkratky, telefonní
číslo, linka, vícemístné číslovky, zkrácená slova, nepočítají se předložky. Inzerci přijímá kulturní odd. ÚMČ
Zbraslav (U Malé řeky 3, budova knihovny.), e-mail:
[email protected]. Platí se v hotovosti, případně
složenkou. Při vyúčtování poštou se připočítává 7 Kč.
Nejnižší cena řádkového inzerátu je 20 Kč.
SLUŽBY
§ PRODEJ ZÁJEZDŮ NA ZBRASLAVI – CESTOVNÍ
AGENTURA MIA VIA nabízí pobytové a poznávací
zájezdy i nabídky last minute renomovaných cestovních
kanceláří. Adresa: U Národní galerie 478, Zbraslav. Otevírací doba Po-Čt 10:00-17:00. Tel. 257 212 982.
§ OPRAVY TELEVIZORŮ, VIDEÍ, HI-FI věží, zesilovačů
audio. Antonín Kadlec, Pod Urnovým hájem 42/3, Zbraslav. Otevřeno Po - Čt 14.00 - 18.00. Tel. 257 921 123,
mobil 721 936 350.
§ KADEŘNICKÝ SALON „M“ (dámské, pánské, dětské). Po – So, kontakt: 257 922 179, 602 938 775,
www.sweb.cz/salon-m, Žitavského 527, P5.
§ J.Pleskač - VODA, TOPENÍ. Renovace bytových jader,
výměna boilerů, opravy a výměny baterií, čištění kanalizace strojem, výměna vodoměrů. Tel. 602 338 021.
kově působivé panorama a stává se etickým i
estetickým průsečíkem kultury a přírody.
Hlavní myšlenka je naplněna v souznění
všech čtyř živlů, které nahrazují tradiční ritus
uctívání mrtvých: země jako poslední spočinutí popela a zároveň živná půda květin; voda
zastoupená hladinou jezírka, kropením rozptýleného popela, nebo deštěm; sluneční paprsky
a vítr vstupující do otevřeného prostoru coby
oheň a vzduch.
Bylo upuštěno od všech druhů kolumbárií,
podzemních hrobových šachet a pomníků, aby
nesourodou a mnohdy kýčovitou pompéznost
běžného hřbitova nahradila harmonizující parková úprava terénu.
§ ZDRAVOTNÍ MASÁŽE, klasická a sportovní masáž,
reflexní zóny plosky nohy, balneoterapie-rašelinové obklady, formování postavy, celotělová kosmetická masáž
zaměřená na lymfatické cesty – Helena Šlocarová, Fuchsova 114, Zbraslav. Objednávky na tel. 605 588 795.
§ VÝŠKOVÉ PRÁCE POMOCÍ HOROLEZECKÉ TECHNIKY. Montáže a demontáže vzduchotechniky a reklam,
demolice komínů, opravy, čištění a nátěry fasád, budov, střech
a světlíků, mytí prosklených ploch, kácení stromů postupným
odřezáváním, zábrany proti holubům, spárování panelových
objektů,…VŠE BEZ POUŽITÍ LEŠENÍ. PETR VLASÁK tel:
257 923 033, 737 362 865, www.vyskoveprace.hpk.cz.
§ PC-SERVIS-NOVOTNÝ. Vyřeším rychle, levně a
kvalitně problémy s vaším počítačem i u Vás. Sestavím
PC, provedu opravy, instalace, odvirování, připojení na
internet. Dlouhodobá praxe. Vše se zárukou a dokladem.
Praha – Zbraslav i okolí. 737 409 677.
§ Kompletní vedení účetnictví, měsíční i čtvrtletní, mzdy,
DPH, roční uzávěrky. Zastupování na na základě plné
moci na ZP a PSSZ a fin. úřadech a poradenství při
jednání s nimi. Slušnost, serióznost. Ing. Studená, tel.
721 957 444 nebo 257 941 787.
§ VYPLÉTÁME tenisové, squashové a badmingtonové
rakety. Půjčujeme stavební nářadí. Tel.: 724 175 566,
257 920 469.
Před návštěvníkem vstupujícím ústředním
vchodem se otvíral prostor evokující přírodní
chrámovou loď, které vévodila socha Orfea od
Bohumila Kafky vztyčená na vysoké stéle nad
rozptylovou loučkou uzavírající pohřebiště.
Mechem prorostlé kamenné cesty i pravidelně
uhrabávané pískové rámovaly úložná urnová
místa jednotlivých rodin, bohatě kvetoucí
skalky lemovaly schodiště z přírodního kamene, kterými se sestupovalo ke vsypové loučce,
travním plochám dominovaly citlivým řezem
upravované stálezelené dřeviny.
Hřbitovní řád mimo jiné zakazoval rozsvěcet svíčky a klást k urnám jiné než řezané
květiny bez nádob, čímž podporoval ideu
splynutí s přírodou. Stálí pracovníci každodenně upravovali cesty, záhony, skalky a
pohřební místa.
Dnešní příchozí se musí zhrozit komercionalizace celkového vzhledu: skalky ustoupily
pohřebním místům, jezírko bylo zasypáno, kamenné podesty zabetonovány, charakteristická
květinová výsadba nahrazena levnější a méně
náročnou, ztratila se původní směs vůní levandule a růže, zanikla jednotnost a styl písma
nápisů na náhrobních kamenech i geometrická
soustřednost háje, neudržované dřeviny brání
ve výhledu do otevřeného prostoru, zmizela
většina soch a plastik, které navozovaly dojem
zbraslavského zámeckého parku. Hřbitovní řád
je návštěvníky často porušován, snad proto, že
jeho podmínky ani neznají. Vytratil se odtud
genius loci, z urnového háje se stává běžný
hřbitov.
Zůstává s podivem, že si Zbraslav nechává
svůj unikát pomalu, ale jistě unikat.
Petra Drbalová
BYDLENÍ, NEBYTOVÉ PROSTORY...
§ Mladý, pracující muž hledá samostatný pokoj v rodinném nebo činžovním domě na Zbraslavi a okolí (směr
Smíchov). Cena 3 000 – 5 000,- Kč. Spěchá, nastěhovat
se můžu ihned. Za nabídky předem děkuji. Kontakt : [email protected], mobil.: 776 809 414
§ Prodám chatu u řeky Lužnice mimo zátopové území,
3 km od Bechyně, vhodné pro rybáře. Budova je zděná,
zavedena elektřina a voda, WC a krb. Velká zahrada v
blízkosti lesa. Cena dohodou, telefon 606 215 019.
§ REALITNÍ KANCELÁŘ působící v celé ČR a SR ve
správě přes 1400 nemovitostí, 90 realitních makléřů,
5000 obchodních partnerů, tel. 00420 724 175 566,
WWW.BOLARDT.AVAREALITY.CZ
PRÁCE
§ Mladá rodina hledá hodnou a spolehlivou paní na odpolední pohlídání 2 dětí (5,5 a 3 r.), vyzvedávání ze školky
(Po-Čt) a na občasné pohlídání i v případě jejich nemoci.
Od září 2007. Tel. 605 717 450
§ Hledám spolehlivou a zodpovědnou PANÍ NA HLÍDÁNÍ
ročního bezproblémového chlapce na 6 hodin denně (odpoledne) od září 2007. Více informací na tel. 731 554 658
§ Hledám paní na pomoc při ošetřování 70-leté maminky.
Kontaktujte mě na tel. 603 294 350.
Zbraslavské noviny 8/2007 v 15
SOUTĚŽ
Co bylo na červencové fotografii tentokrát, poznali správě všichni soutěžící. Byl to
pohled na netypický dům v Zahradní čtvrti,
na rohu ulic Elišky Přemyslovny a Nad Kamínkou. Z došlých odpovědí byla vylosována
Eva Novotná, která si může v knihkupectví
U stromečku vybrat knihu se slevou 200 Kč.
SRPNOVÁ SOUTĚŽNÍ OTÁZKA
Co je vyfotografováno na srpnovém obrázku a kde to můžeme najít, to můžete zjistit
při letní procházce Zbraslaví a do 15. 8. napsat na adresu redakce (U Malé řeky 3) nebo
e-mailem na [email protected]. Výherce
získá obvyklou knižní odměnu. – BV –
PŘÁNÍ Z JESLÍ
NEJPRODÁVANĚJŠÍ KNIHY
„U STROMEČKU“
15. 6. – 15. 7. 2007
BELETRIE
1. Andělé všedního dne – M. Viewegh
2. Co já vím? – M. Forman
3. Milostí prezidenta – Z. Frýbová
RŮZNÉ
1. Vltava v proudu času – J. Kuthan
2. Toulavá kamera 4 – M. Podhorský, I. Toušlová
3. Střední Šumava edice Zmizelé Čechy – V. Horpeniak
DĚTI A MLÁDEŽ
1. O mašince Tomášovi 8 – W. Awdry
2. Rytíři na hradě – první hádanky
3. Veselý vláček – leporelo s puzzle
C
Procvičování vědomostí: „Prázdninová škola
1, 2, 3, 4, 5“, „Opakuji si o prázdninách 1, 2, 3,
4, 5“, „Nebojím se matiky“, „Prázdninové procvičování“ a mnoho dalších zábavných sešitů.
Skončil školní rok i v Dětských jeslích
Zbraslav. Řada dětí od září nastoupí do mateřských škol. Aby měly vzpomínku na dobu strávenou v jeslích a své první kamarády, obdržely
Pamětní list a fotografie z cvičení a her i několik
společných. Děkujeme za ně (a hlavně za velkou
trpělivost při focení) paní Blance Velemínské.
Dětem přejeme hezké chvíle, které prožijí
po celý měsíc s rodiči na dovolené.
Těm, které nastupují po prázdninách do mateřské školy, přejeme šťastný vstup do nové etapy života a těm ostatním šťastný návrat do našich jesliček.
Katarina Kadlečková
SPONZOŘI A PARTNEŘI ZBRASLAVSKÝCH NOVIN
KÁMEN Zbraslav, s.r.o.
Lom Zbraslav
Žitavského 1178,
Praha – Zbraslav
tel. 257 922 217
UJP PRAHA a. s.
přijme elektromechanika
Požadavky: Maturita, nejlépe SPŠ elektrotechnická – slaboproud, jazykové znalosti vítány – předpoklad zahraničních montáží
Kontakt: p. Čejka, tel.: 227 180 370,
e-mail: [email protected]
Zbraslavské noviny – Informační zpravodaj Městské části Praha – Zbraslav. Vycházejí 12× ročně, první pátek v měsíci.
Příští číslo vyjde v pátek 7. září 2007.
Vydavatel: úřad městské části Praha – Zbraslav, Zbraslavské náměstí 464, 156 00 Praha 5.
Redakční rada: Blanka Velemínská – tajemnice redakce, Evžen Zollmann, Svatoslav Mahelka, František Pondělíček, Michal Stieber.
Srpnové číslo sestavili a pro tisk připravili Blanka Velemínská a František Pondělíček.
Editor a jazykové korektury: Lukáš Novák
Adresa redakce: Městský dům, U Malé řeky 3, Praha – Zbraslav, 156 00, tel.: 257 111 801, e-mail: [email protected].
Plošná inzerce: Přijímá se na adrese redakce, paní Blanka Velemínská, e-mail: [email protected].
Řádková inzerce: Přijímá se na adrese redakce, 1 Kč/slovo, od 30 slov 5 Kč/slovo, minimální cena inzerátu je 20 Kč.
Sazba: Jan Pokorný, www.janpokorny.com, e-mail: [email protected].
Tisk: Artep-tisk, Pražská 24, Mníšek pod Brdy.
Další publikování jakékoli části Zbraslavských novin je povoleno pouze na základě písemného souhlasu vydavatele.
Autory nepodepsaných článků a fotografií jsou členové redakční rady Zbraslavských novin.
Nevyžádané rukopisy se nevracejí a redakce se k nim nevyjadřuje. Mohou být redakčně kráceny a redigovány a jejich publikování ve Zbraslavských novinách podléhá schválení redakční radou.
Uzávěrka nevyžádaných příspěvků je vždy 15. den v měsíci.
Reg. číslo: MK ČR E 13234. © Městská část Praha – Zbraslav
16 v Zbraslavské noviny 8/2007
FOTBALISTÉ UKONČILI ROČNÍK 2006/2007
V polovině června zakončila soutěžní ročník
všechna mužstva fotbalistů SK Zbraslav. Účastnilo se ho osm mužstev klubu, dvě mužstva dospělých a šest mužstev mládeže. Nastal čas hodnocení, posuzování toho, co se podařilo a naopak co
by stálo za budoucí zlepšení. Hráči se odebrali na
měsíční odpočinek, funkcionářům naopak začalo
období příprav na novou sezónu. Ti si mnoho neoddychnou, čekají je svazové aktivy, rozlosování
podzimu a také především rozhodnutí, kolik mužstev přihlásit do nových soutěží a která.
Jaká byla ta uplynulá sezóna? Výsledky
hovoří o tom, že:
A-mužstvo dospělých se v pražské I. A třídě
umístilo na 8. místě s 34 body a skóre 45:52. V silně
obsazené soutěži zaujalo tedy pozici v prostředku tabulky. Po velmi dobrém podzimu přišlo nepříznivé
jaro, kde se dlouho čekalo na zisk bodů, a domácího
vítězství dosáhlo mužstvo dokonce až v posledním
kole. Zisk pouhých 11 bodů v jarní části je slabý a
naléhavě volá po opatřeních, která povedou k zaujetí vyšších pozic v mistrovské tabulce.
B-mužstvo dospělých skončilo ve II. třídě na
7. místě s 26 body, zaujalo tedy rovněž střed tabulky, nepocítilo obavy ze sestupu, ale také bylo
dlouze vzdáleno od předních pozic. Mužstvu se
příliš nedaří zapojit do svých řad hráče, kteří
ukončili dorostenecký věk a kteří by se měli začít
tlačit na místa svých starších spoluhráčů.
Šest mužstev mládeže dosáhlo ve svých
soutěžích vcelku solidních výsledků, vesměs se
umístila v přední části tabulek. Dorost vzbuzoval
do jarní části dosti značné naděje. Po podzimu
totiž vévodil I. třídě. V jarní části však chlapci již
nedokázali zcela navázat na tuto bilanci a vedení
neudrželi. Poklesli nakonec na 4. místo se 34
body, i to však lze považovat za solidní umístění.
Dobře si vedla obě žákovská družstva ve
svých druhých třídách. Shodně skončila na 3.
místě, starší s 26, mladší s 35 body. Bodový
rozdíl mezi oběma družstvy je do značné míry
dán počtem účastníků v soutěži.
Nejmladší kategorie přípravek měla tři družstva
– jedno družstvo starších kluků, dvě mužstva těch
nejmenších. Starší skončili druzí s 30 body, první
družstvo jejich mladších kolegů zaujalo pátou pozici, začátečníci pak ve své skupině místo osmé.
Takže žádný velký jásot v klubových řadách asi nenastal, i když s celkovým umístěním
mužstev nemůže být zase jen nespokojenost. Ale
určitá zdrženlivost spočívá především v tom, že
klub prahne po vyšších příčkách. V mládežnických kategoriích působí naše celky vesměs ve
II. třídách a cílem je probojovat se mezi přední
pražské celky. Může tomu napomoci až nebývalý
zájem o členství v mládežnických družstvech,
související pravděpodobně s rozšiřující se bytovou výstavbou na Zbraslavi. Již koncem jara se
rýsovala nutnost ustavení dalších dvou družstev
mládeže, mladšího dorostu a žáků. Tyto radostné
skutečnosti – projevující se v době, kdy v pražských soutěžích spíše klesá počet mládežnických
mužstev – s sebou přinášejí ovšem také nemalé
starosti. Mužstva je nutno vybavit výstrojí a především jim také vymezit prostor na hrací ploše jak
pro tréninkovou činnost, tak pro vlastní soutěže.
Jeví se nám jako nezbytné, aby se zastupitelstvo,
v souvislosti s místní výstavbou, zabývalo rovněž
otázkou budoucích prostor pro volný čas mládeže
i dospělých. Dnešní areál nebude v krátké době
ZBRASLAVSKÁ PĚTISTOVKA 2007
Třináctý ročník populárních kanoistických
závodů Zbraslavská pětistovka se uskutečnil
v sobotu 16. června. Závody na tradiční trati
500 m otevřela finálová jízda v kategorii benjamínků, následovalo dalších 64 jízd ve všech
věkových kategoriích včetně jízd na „dlouhé“
tratě 1500 m pro nejmladší závodníky a 2500
m pro ostatní. Celkem se zúčastnilo přes 80
závodníků ze sedmi pražských oddílů.
Nejúspěšnějším oddílem se stal KVS Praha,
jehož členové zvítězili v sedmnácti jízdách. Ze
zbraslavských závodníků si v kategorii benjamínků dobře vedli Zbyšek Sedláček (1995)
a Ondřej Mastík (1996), mezi žáky se dařilo
Ondřeji Malému (1994), Davidovi Kotrčovi
svou kapacitou postačovat zájmu o sportovní vyžití. Velká řada pražských oddílů disponuje dnes
hracími plochami s umělým travním povrchem, o
což se nám v místních podmínkách může zatím
jen zdát. Existence vedlejšího hřiště pod Havlínem je v dané době stále nejistá a jiný prostor
v blízkosti prostě neexistuje. Jedná se o záležitost,
kterou bude skutečně nutné neprodleně řešit.
Zbraslavská kopaná žije a stále se rozvíjí.
Zájem o činnost v klubu dosvědčují i dosavadní
návštěvy diváků, které nesporně patří k nejvyšším
v pražských soutěžích. Koncem července nastoupí
mužstva do přípravy a v polovině srpna je uvítáme
v prvních zápasech nových soutěží. Chceme, aby
v nich Zbraslav byla co nejvíce vidět.
K. Král
(1992) a Josefu Liškovi (1993). V zbraslavském
dresu úspěšně závodili a medaile získali i muži
Jirka Šatra, Pavel Topinka a bratři Ondráčkové,
v kategorii veteránů Zdeněk Ondráček a Petr
Mokrý. Své dřívější úspěšné působení na vodě
si přijely připomenout i dámy, a tak diváci měli
příležitost shlédnout elegantní souboj o medaile
mezi kajakářkami Zuzanou Vokurkovou, Vlaďkou Havelkovou a Martinou Diorovou.
Zatímco se závody, soudě podle ohlasu diváků i závodníků, povedly, tradiční Zbraslavská
pivní štafeta, kterou klub v návaznosti na závody
pořádá, bojovala s nezájmem. K pivní lávce se tak
postavilo pouze padesát účastníků, avšak celkový
čas 6 minut a 44 vteřin i velmi dobré a vyrovnané
individuální výkony svědčí o tom, že to byl tým
kvalitní. Z mužů byl letos nejrychlejší Jan Zimčík
(čas 4,3 vteřiny), mezi ženami své prvenství obhájila Monika Ondráčková (čas 6,2 vteřiny).
Na závěr mi dovolte poděkovat všem, kteří
se o zdárný průběh závodů zasloužili. Jsou to
především členové pořádajícího klubu SK SPORT
Zbraslav a dále naši sponzoři – Bar Atlas Zbraslav,
Kofola, Baili a Papírnictví-hračky Zdeněk Pokorný, kteří pořádání závodů finančně podpořili.
Za výbor SK SPORT Zbraslav
J. Leitner
Kompletní výsledky a fotografie ze závodů najdete na webových stránkách klubu na adrese:
http://www.sportzbraslav.org/zbr500.html