Jetík 6/2014

6/2014
ZÁBAVNĚ NAUČNÝ A PROPAGAČNÍ
ČASOPIS O ČESKÝCH HORÁCH
O Horské službě
Jetík nás láká
do hor
Jetík nám radí
aví
b
s
á
n
k
Jetí
Projekt „S Jetíkem po českých horách“ je spolufinancován z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj
www.kudyznudy.cz
2
O HORSKÉ SLUŽBĚ
ÚVODNÍ SLOVO
Holky a kluci, milí rodiče,
je to již rok, co se nám Jetík toulá po českých horách. Zpočátku nadělal spoustu lotrovin, ale s každým
dalším výletem si nechal poradit od svých nových kamarádů z Horské služby. Choval se dle desater tak,
že se vždy vrátil domů bez problémů a navíc stačil připravit DVD s pozvánkou do českých hor, které se
díky distribuci agentury CzechTourism dostalo i do zahraničí.
Celý rok Jetíka následovaly davy cestovatelů po všech horských oblastech České republiky, kde
hledali jeho stopy – razítka. Jetík přinesl na svých webových stránkách informace o výletech od partnera projektu, agentury CzechTourism, pro více než 70 tisíc návštěvníků webu www.jetik.info. Díky 150
partnerům na razítkovacích a sběrných místech, kde Jetík zanechal své stopy, si široká veřejnost přijde
na své při zábavném cestování po krásách českých hor. Za Horskou službu můžu jen doufat, že se děti
a jejich rodiče díky Jetíkovým radám poučí a vyhnou chybám vedoucím ke zranění, a to i díky veselému, naučnému Jetíkovu DVD. Ale pokud k nim nešťastnou náhodou přeci jen dojde, jsou tu naštěstí
ještě členové Horské služby, kteří poskytnou prvotřídní kvalifikovanou – odbornou pomoc.
Tímto tedy děkuji partnerovi projektu, agentuře CzechTourism, za poskytování informací pro tipy na
výlety a přiblížení krás českých hor rodinám s dětmi. Děkuji všem razítkovacím a sběrným místům za
podrobné informace o dění v jejich okolí, o které se dělí na Jetíkově webu, a zároveň všem, kteří pomáhali a pomáhají v celém projektu S Jetíkem po českých horách. Všem přeji plno zážitků a vzrušujících
dobrodružství při hledání Jetíkových stop a samozřejmě – bezpečný návrat z hor.
Mgr. Jiří Brožek
Náčelník Horské služby ČR
POSLÁNÍ
A ÚKOLY
Horská služba ČR při výkonu své činnosti zejména
• Organizuje a provádí záchranné a pátrací akce v horském terénu.
• Poskytuje první pomoc a zajišťuje transport zraněných.
• Vytváří podmínky pro bezpečnost návštěvníků hor.
• Zajišťuje provoz záchranných a ohlašovacích stanic HS.
• Provádí instalaci a údržbu výstražných a informačních zařízení.
• Spolupracuje při vydávání a rozšiřování preventivně bezpečnostních materiálů.
• Informuje veřejnost o povětrnostních a sněhových podmínkách na horách a opatřeních
HS k zajištění bezpečnosti na horách.
• Spolupracuje s orgány veřejné správy, zejména ochrany přírody a životního prostředí.
• Sleduje úrazovost a provádí rozbor příčin nehod na horách, navrhuje a doporučuje
opatření k snížení jejich počtu.
• Provádí hlídkovou činnost na hřebenech, sjezdových tratích, pohotovostní službu na
stanicích a v domech HS.
JETÍK
ČÍSLO 6/2014
Šéfredaktor: Michal Bulička
Redakční rada: Jiří Brožek, Lukáš Vokatý,
Karel Macas
Odborný manažer projektu: Lukáš Vokatý
Hlavní manažer projektu: Jiří Brožek
Na čísle dále spolupracovali: Michal Klimeš, Libor
Zřídkaveselý, Tomáš Dlabaja, Barbara Vavrysová,
Lenka Dusová, Zdeněk Urbanovský, Renata
VanVleet, Petr Židlický, Kateřina Vlášková, Mirka
Chaloupská, Petra Smrčková, Jana Berková.
Ilustrace: Karel Macas
Neoznačené foto: archív HS ČR
Jazyková korektura: Jiří Havelka
Grafický návrh, sazba a zlom: Studio Antoníček
Tisk: Wendy s.r.o. Mělník
Internetová verze:
www.jetik.info – v PDF ke stažení
Vydává: Horská služba ČR o.p.s., 543 51
Špindlerův Mlýn 260, IČ 27467759.
Registrováno pod evidenčím číslem
MK ČR E 21059.
Neprodejné.
Projekt „S Jetíkem po českých horách“ je spolufinancován
z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj.
• Provádí lavinová pozorování.
• Připravuje a školí své profesionální i dobrovolné členy a čekatele.
• Spolupracuje s ostatními záchrannými organizacemi doma i v zahraničí.
www.kudyznudy.cz
www.jetik.info
3
STATISTIKA
ZÁSAHŮ HS
Přinášíme vám přehled činnosti Horské služby
formou strohé statistiky. Rok 2013 nám přinesl
povinnost pomoci v 7820 případech.
Výrazně nejvyšší počet úrazů, skoro přesně
polovinu úrazů, mají na svědomí lyžaři, a to
především sjezdaři (45,4 %), kteří své kolegy
na běžkách (4,7 %) předčili zhruba desetinásobně. Druhou pozici „obsadili“ snowboardisté
(18,7 %). Není proto divu, že se HS angažuje
v propagaci 10 FIS pravidel bezpečného pohybu na sjezdovkách. Jestli je ještě neznáte,
podívejte se na www.horskasluzba.cz. nebo
předchozích zimních vydání Jetíkova časopisu.
V tabulce přehledně uvidíte, při jakých aktivitách i jaká zranění si návštěvníci hor během
roku přivodili. Podle součtu zásahů v jednotlivých pohořích je zřejmé, že nejčastěji jsme
ošetřovali zraněné v nejnavštěvovanějších
Krkonoších, které této statistice dlouhodobě
vévodí. Velice alarmující je skutečnost, že v 28
případech se přes veškerou snahu nepodařilo
lidské životy zachránit…
Michal Klimeš
náčelník HS Jeseníky
Statistika podle typu zranění
pěší turistika
13 %
3%
14 %
odvoz HS
28 %
poranění kloubu
jiné poranění
zlomenina
rána
zhmoždění
lyžování sjezdové
Šumava
Orlické hory
Krušné hory
součet
580
119
86
62
141
30
28
114
1
0
0
5
0
0
0
6
286
457
369
1324
415
373
325
3549
lyžování běžecké
26
79
61
95
25
52
30
368
snowboarding
89
193
155
488
176
195
169
1465
skialpinismus
2
4
0
7
0
0
0
13
přepravní zařízení
9
7
12
9
31
6
1
75
saně, boby
0
3
1
34
1
0
1
40
paragliding
11
1
2
2
1
0
0
17
horolezectví
1
0
2
1
4
0
0
8
86
108
80
239
107
156
267
1043
608
jiné
bezvědomí
Krkonoše
Činnost při nehodě
Jeseníky
20 %
Beskydy
20 %
Jizerské hory
ZÁSAHY DLE OBLASTÍ (ZA OBDOBÍ OD 01. 01. 2013 DO 31. 12. 2013)
cyklistika
43
78
161
52
41
19
214
koloběžka
22
3
6
8
2
2
4
47
SOUČET
695
1020
911
2405
833
831
1125
7820
4
BESKYDY
VELKÉ KARLOVICE – ZA NEJVĚTŠÍM BUKEM VSETÍNSKA
POPIS MÍSTA
Buk rostoucí v lokalitě Bařinka byl jedním z finalistů
soutěže Strom roku.
Zajímavosti: Na trase leží horský prales Razula, lze
do něj po značeném chodníku vstoupit a nahlédnout
do světa staletých stromů.
Cestou k cíli nevynechejte: Ochutnejte některou
z valašských specialit v restauraci Pod Pralesem
(počátek a cíl cesty, současně tip na ubytování).
DOPRAVA A SLUŽBY
Dostupnost autem, parkování:
Dostupné autem ze Vsetína či Rožnova p. Radhoštěm, parkování přímo u výchozího bodu cesty.
Dostupnost veřejnou dopravou: Autobusem ze
Vsetína nebo Rožnova p. Radhoštěm.
Možnosti občerstvení: V restauraci Pod Pralesem
ve Velkých Karlovicích.
Noclehy: Široká nabídka ubytování v různých kategoriích (od hotelu až po kempink), doporučujeme
penzion Pod Pralesem nebo Penzion Na Kopečku
(www.podpralesem.cz, www.nakopecku.cz).
O TÚŘE
Časová náročnost: celý okruh má 6 km, dá se
s dětmi zvládnout za dvě hodiny
Převýšení: 360 m
Charakteristika a náročnost túry: Část po zna-
čené turistické stezce v terénu (lesní cesty), místní
zpevněné komunikace, část po přírodním terénu –
travnatý povrch. Je potřeba dbát opatrnosti při klesání po sjezdovce.
Popis túry: Z Velkých Karlovic – Léskového od penzionu Pod Pralesem směřujeme údolím Malé Hanzlůvky po zelené cyklotrase číslo 6020/4. Asfaltová silnička
vede podél potoka k pralesu Razula. Cestou narazíme
na několik studánek i zajímavý mokřad. Pod pralesem,
kde asfaltový povrch vystřídá šotolina, zvolíme cestu
směřující vpravo od potoka. Zahřejeme se dvacetiminutovým stoupáním k rozcestí Pod Bařinkou.
Cyklotrasa od rozcestí směřuje dále do kopce
k sedlu pod Lemešnou, my ji opustíme a zamíříme
vpravo lesní cestou k buku na Bařince. Po cca 500
metrech narazíme na největší buk v okrese Vsetín,
přes 350 let starý úctyhodný strom, který byl dvakrát finalistou ankety Strom roku. Stezka vede mírně
zvlněným hřebínkem k horní stanici vleku Razula na
Buřanově. Máme před sebou jako na dlani Spa hotel
Lanterna, hotel Galik, údolí Rybjanka (Velká Hanzlůvka) a hřeben Vsetínských Beskyd. Po sjezdovce
sejdeme do Velkých Karlovic - Léskového.
Trasa má délku cca 6 km, není náročná, zvládnete ji
do dvou hodin.
Kudy kam: Příjezd do Velkých Karlovic od Vsetína
po silnici č. 487 nebo od Rožnova p. Radhoštěm po
silnici 481.
Mapy a knižní průvodce: Mapa Javorníky (Shocart), místní mapy lze získat v turistických informačních centrech.
Dosažitelnost na kole: Lokalitou prochází cyklostezka Bečva, která je mimořádně vhodná pro rodiny
s dětmi.
INFORMAČNÍ KANCELÁŘ
Velké Karlovice: tel.: 571 444 039,
www.velkekarlovice.cz
Inspirace a informace na webu:
www.velkekarlovice.cz nebo www.vychodni-morava.cz
SOLÁŇ – ZA TURISTIKOU NA VRCH UMĚLCŮ,
DO PRALESA I K UNIKÁTNÍMU KOSTELU
POPIS MÍSTA
Valašsko je oblast spojená s překrásnou přírodou,
lidovými tradicemi a rázovitými původními obyvateli –
Valachy. Celou oblastí prochází oblíbená Cyklostezka Bečva, www.cyklostezkabecva.com.
Charakteristika a náročnost túry: značené turistické stezky v terénu, místní zpevněné komunikace.
Zajímavosti: O místním Karlovském jezeru napsal
stejnojmennou báseň Karel Jaromír Erben.
Co je zajímavé pro děti: Dřevěné sochy, ukázky
řemesel.
Cestou k cíli: Ochutnejte pravý valašský frgál.
DOPRAVA A SLUŽBY
Dostupnost autem, parkování: Dostupné autem ze
Vsetína či Rožnova p. Radhoštěm, parkování na Soláni i ve Velkých Karlovicích u popisovaných objektů.
Dostupnost veřejnou dopravou: vlakem a autobusem ze Vsetína, autobusem z Rožnova p. Radhoštěm.
Možnosti občerstvení: Přímo na Soláni restaurace
i bufet.
Noclehy: Široká nabídka ubytování v různých kategoriích (od hotelu až po kempink).
O TÚŘE
Časová náročnost: cca 2 až 4 hodiny.
Popis túry: Příjezd na Soláň (861 m n. m.), vyhledávaný cíl na hřebeni Vsetínských vrchů. Zajímavostí je
zvonice, která slouží jako galerie a informační centrum. Okolo zvonice je postupně budována galerie dřevěných soch vytvořených místními řezbáři a „naučná
stezka přírodovědné, kulturní a národopisné historie
i současnosti“. Soláň je výchozí bod pro turistické
a cykloturistické trasy po hřebeni a nabízí úžasné
výhledy, které uchvacovaly a podněcovaly umělce
k tvorbě hudební, spisovatelské, výtvarné nebo řezbářské. Někteří z nich zde i trvale žili (například akademický malíř Karel Hofman), díky čemuž se taky
Soláni přezdívá „vrch umělců“. Po procházce na Soláni bude vaše cesta pokračovat do Velkých Karlovic.
K nejvýznamnějším památkám patří roubený kostel
Panny Marie Sněžné z roku 1754, který je vyroben
bez jediného hřebíku, a kupecký dům z roku 1813,
sídlo Karlovského muzea a turistického informačního
centra. V květnu a červnu zde probíhají ukázky tradičních řemesel pro děti, www.velkekarlovice.cz.
Kudy kam: Příjezd do Velkých Karlovic od Vsetína
po silnici č. 487 nebo od Rožnova p. Radhoštěm po
silnici 481.
Mapy a knižní průvodce: Mapa Javorníky (Shocart), místní mapy lze získat v turistických informačních centrech.
Dosažitelnost na kole: Lokalitou prochází cyklostezka Bečva, která je mimořádně vhodná pro rodiny
s dětmi. Hřeben Vsetínských Beskyd v okolí Soláně
je vhodný i pro malé cykloturisty na horských kolech
(od 8 let věku).
INFORMAČNÍ KANCELÁŘ
• Velké Karlovice: tel.: 571 444 039,
www.velkekarlovice.cz
• Zvonice Soláň: tel.: 604 824 274, 571 644 027,
www.zvonice.eu.
• www.vychodni-morava.cz
JESENÍKY
LESNÍ BAR, LIPOVÁ – LÁZNĚ
POPIS MÍSTA
Lesní bar je v Jeseníkách, v polesí Smrku. Lesáci
se rozhodli zpříjemnit cyklistům a turistům namáhavé výlety do kopců pomocí odpočívadel a přístřešků.
K dispozici je výběr nápojů, které chladí pramenitá
voda, káva nebo čaj. Lesní bar funguje 24 hodin
denně. Je zde pokladnička, která slouží turistům
k placení jejich konzumace. Protože zde není žádný
personál, záleží na jejich poctivosti. Soustava barů
je situována podél cesty z Horní Lipové na Smrk,
v údolí říčky Vápenná.
Zajímavosti: 1. lesní bar se stal legendou, turisté
fascinuje představa, že se na tomto místě sami obslouží a sami zaplatí. Projekt prověřuje lidskou poctivost. Přes tuto zajímavou a odvážnou podnikatelskou filosofii se bar každoročně rozrůstá a vítá nové
příchozí. Přibližně 900 metrů nad hlavním barem je
vybudován Horní bar s přírodní sprchou. Z Horního
baru se otevírá krásný výhled na panorama Jeseníků, které si lze prohlédnout volně přístupným dalekohledem.
Co je zajímavé pro děti: Návštěvou lesního baru
se děti naučí nepsaným pravidlům slušného chování
a zodpovědnosti.
Cestou k cíli nevynechejte: wellnes hotel Helios
v Lipové (6 km) www.heliosjeseniky.cz, Faunapark
Lipová (4 km) – malá zahrada se soukromým chovem zvířat, přístupná pro návštěvníky všeho věku
a zájmových skupin. www.faunapark-ops.cz – horské minikáry a zorbing, Haltmar Ramzová (8 km)
www.haltmar.cz, bobová dráha Petříkov (10 km)
www.kaste.cz.
DOPRAVA A SLUŽBY
Dostupnost autem, parkování:
Z jihu: Olomouc – Šumperk – Hanušovice – Branná –
Ramzová – Horní Lipová. Ze severu: Jeseník – Horní
Lipová. Bezplatné parkování u viaduktu sousedícího
s vlakovou zastávkou Horní Lipová.
Dostupnost veřejnou dopravou: Vlaková zastávka
Horní Lipová je ideálním nástupním místem na trasu.
Od zdejšího viaduktu vedou přehledné směrovky až
na místo.
Autobusová zastávka Lipová-pošta se nachází 2 km
směrem k centru obce.
Možnosti občerstvení: V samotném baru na konci
cesty, nebo po cestě ve stylovém penzionu Kovárna,
ležícím přímo u říčky Vápenná. Dále lovecký Hotýlek
U Kance (cca 2 km), kde vaří zvěřinové speciality.
Noclehy: penzion Kovárna www.penzionkovarna.cz,
Wellness hotel Helios www.heliosjeseniky.cz, Hotýlek u Kance www.kanec.cz
O TÚŘE
Časová náročnost: 2 hod. (tam i zpět).
Převýšení: 300 m
Charakteristika a náročnost túry: Trasa vede od
vlakového nádraží Horní Lipová po kvalitní asfaltové
cestě, zpočátku mírně stoupající podél říčky Vápenná. Trasa dlouhá 3 km je lemována lavičkami a zastaveními s informačními tabulemi. Aktivní maminky
zvládnou jistě trasu i s kočárkem. Cestu lemují lesní
stezky a pěšiny.
Kudy kam: Bar je umístěn na pomezí Jeseníků
a Rychlebských hor. Nachází se u cesty z Horní Lipové směrem na hraniční horu Smrk. Po příjezdu do
vlakové stanice se dáte pod viaduktem po cyklostezce 6044 a asi po dvou kilometrech dorazíte k prvnímu lesnímu baru.
Souřadnice: 50°13’27.95”N, 17°3’23.278”E
Mapa: Shocart: list č. 58,
Inspirace a informace na webu:
http://lesnibar.wordpress.com
NAUČNÁ STEZKA RYSÍ SKÁLA – KOUTY NAD DESNOU
POPIS MÍSTA
Rysí skála se nachází na nádherné vyhlídce na
vrcholu Medvědí hory uprostřed jesenických hor
v nadmořské výšce 1159 m.
Charakteristika a náročnost túry: Naučná stezka
vede po lesních cestách a pěšinách. Začíná i končí
u horní stanice lanové dráhy v lyžařském areálu Kouty. Měří 2 km a převážně vede po vrstevnici. Alternativní trasou se dá zdolat i s kolem/kočárkem.
Zajímavosti: Spolu s rysicí Renou zažijete příběh
vůle v boji o zachování života. Objevíte přitom nádherné místo jesenické přírody s jedinečnou vyhlídkou. Na stezce budete plnit spoustu úkolů, při nichž
se dozvíte mnohé nejen o rysovi – volně žijící šelmě
– ale i o bohatství jesenické přírody a krajiny.
Co je zajímavé pro děti: Unikátní vyhlídka s přístřešky na Rysí skále, dřevěné plastiky rysice se
skluzavkou, naučné tabule s příběhem, lanový skluz
přes říčku Desnou, Pradědova chýše na palouku
v lese na Medvědí hoře, dřevěné plastiky Praděda,
zvířat i skřítků, interaktivní prvky.
Cestou k cíli nevynechejte: Pohádkový les ve skiareálu Kouty, navazující na naučnou stezku, disc golf
v areálu střediska, možnost zapůjčení koloběžky
s výjezdem lanovkou a pak jízda kolem přečerpávací
elektrárny Dlouhé Stráně.
DOPRAVA A SLUŽBY
Dostupnost autem, parkování:
Z jihu: Olomouc – Šumperk – Loučná nad Desnou
– Kouty. Ze severu: Jeseník – Červenohorské sedlo
– Kouty. Doprava autem z Olomouce 80 km, z Brna
160 km, z Ostravy 123 km, z Prahy 230 km. Parkování zdarma (skiareál).
Dostupnost veřejnou dopravou: Autobusová zastávka (Ski areál Kouty). Vlaková zastávka Loučná
nad Desnou (800 m od areálu).
Možnosti občerstvení: Ski areál Kouty: pizzerie, kavárna, fast-food a stylová restaurace. Horní stanice
lanovky“ občerstvení u Medvěda.
Noclehy: Přímo v areálu naleznete pohodlné ubytování v nových apartmánech, popř. v Hotelu Musil.
Přes cestu zrekonstruované ubytování v soukromí.
Ubytování hledejte na:
www.kouty.eu
www.apartmany-kouty.cz
www.roubenkypodoborou.cz
www.chalupaudubu.cz
O TÚŘE
Časová náročnost a převýšení: doba chůze 1 h,
100 m převýšení
Popis túry: Naučná stezka začíná mírným stoupáním od horní stanice lanovky, po lesní pěšině. Po
cestě narazíte na naučné informační tabule a interaktivní prvky, které dětem představí krásy a bohatství jesenické přírody. Po cca 300 m stezka vychází
z lesa, míjí větrné elektrárny na vrcholku Medvědí
hory a odtud již vede až do konce po široké a pohodlné lesní cestě. Převážně vrstevnicový charakter
trasy dovoluje využití všem návštěvníkům, bez rozdílu věku a fyzické zdatnosti.
Mapy a knižní průvodce: Mapu stezky a informace
obdržíte na pokladně v areálu Kouty. Na mapě SHOCART se stezka nachází na listu č. 58.
INFORMAČNÍ KANCELÁŘ
Infocentrum Ski areál Kouty, tel. 420 602 322 244,
[email protected]
Inspirace a informace na webu: www.kouty.cz
5
6
KRKONOŠE
PŘES DVORAČKY DO KOTELNÍCH JAM
POPIS MÍSTA
Lanovkou z Rokytnice nad Jizerou na Horní Domky,
výstup na Dvoračky – překrásný výhled do kraje a na
Rokytnici nad Jizerou, Krakonošovou cestou přes
Kotelní jámy na Horní Mísečky.
Zajímavosti: Rokytnice nad Jizerou – město v západních Krkonoších, kde se proháněli pašeráci –
Pašerácká stezka, Kotel – Kokrháč, Malá a Velká
Kotelní jáma
Co je zajímavé pro děti: Sedačková lanovka na
Horní Domky, bike park, borůvkové knedlíky na
Štumpovce.
DOPRAVA A SLUŽBY
Dostupnost autem, parkování: Autem, parkování
v Areálu Spartak Rokytnice zdarma.
Možnosti občerstvení: Lovčenka, Ručičky – bufet,
Štumpovka (Dvoračky), Jilemnická bouda.
Noclehy: Štumpovka, Jilemnická bouda.
O TÚŘE
Časov nost: celodenní trasa, 5 až 6 hodin podle
zdatnosti dětí
Pohyb ve výškách: od 640 m po 1160 m n. m.
Charakteristika a náročnost túry: Zpevněná cesta
na Dvoračky, horská cesta do Kotelních jam, končí
později asfaltovou cestou.
Popis túry: Z lyžařského areálu Spartak Rokytnice
nad Jizerou vyjedeme lanovkou na Horní Domky. Po
modré turistické trase na Ručičky a dále stoupejte
po zelené s nádhernými výhledy na Rokytnické údolí
na Dvoračky, kde je postavena nová horská bouda
Štumpovka. Překrásný výhled a dobré
občerstvení. Pokračujeme po zelené
Krakonošovou cestou do Malé a Velké
Kotelní jámy až na Horní Mísečky.
Mapy a knižní průvodce: Eurokart Kartografie HP
– Krkonoše západ (1:17 500), Rosy Krkonoše západ
(1:25 000)
Dosažitelnost na kole: Lanovka přepravuje kola
zdarma – možnost vyzkoušet bike park. Z Dvoraček
sjezd Vlčí stezkou (cyklotrasa KRNAP č. 1A a dále
po č. 6) na Rezek, pokračovat po silnici (cyklotrasa č.
22) až do Hrabačova.
INFORMAČNÍ KANCELÁŘ
IC Města Rokytnice nad Jizerou, tel 481 522 001,
[email protected],
www.mesto-rokytnice.cz
Inspirace a informace na webu:
www.rokytnice.com, www.krkonose.eu.
HORNÍ MALÁ ÚPA
POPIS MÍSTA
Pohádková vycházkové trasa Malou Úpou s 10 zastaveními se stálou expozicí Krkonošských pohádek
od slavné spisovatelky Marie Kubátové. Dřevěné
panely s pohádkou doplňuje dětská prolézačka, kde
můžete strávit čas hrátek i odpočinku.
Zajímavosti: Krakonošovy toulky – 6km okruh se
soutěžemi a s živými postavičkami z pohádek – první sobotu v září.
Co je zajímavé pro děti: 10 pohádkových zastavení, která doplňuje dětská prolézačka. Každé zastavení skrývá plastický ornament, který obkreslíte tužkou do knížečky. Knížečky s mapkou i popisem tras
získáte za malý poplatek v infocentru na Pomezních
Boudách. Cílem vašeho putování je získání ornamentů všech pohádek, za které obdržíte odměnu –
maloúpský groš, rovněž v infocentru na Pomezních
Boudách.
Cestou k cíli nevynechejte: Návštěvu informačního
centra, kde si zakoupíte brožurku s mapkou a 10 políčky pro překreslení jednotlivých ornamentů. Cena
50 Kč. Kostel sv. Petra a Pavla – 4. nejvýše položený kostel v Čechách, dětské hřiště u kostela, dětské
prolézačky na každém zastavení.
DOPRAVA A SLUŽBY
Dostupnost autem, parkování:
Silnice č. 296 z Trutnova do Pece pod Sněžkou, odbočit vpravo na silnici č. 252, podél Malé Úpy vyjet ke
státní hranici, placené parkoviště.
Dostupnost veřejnou dopravou: autobusy (cyklobus z Trutnova nebo páteřní linka cyklobusu až
z Harrachova)
Možnosti občerstvení: Bowling bar, Hradečanka,
Lesní Zátiší, Pomezní bouda, Restaurace U kostela.
Noclehy: Pomezní bouda, Lesní Zátiší, Bouda 66,
Ubytování a restaurace U Kostela
O TÚŘE
Časová náročnost: Celou trasu lze rozdělit do několika dnů. Doporučujeme rozdělení na tři dny. Celková délka trasy je 16 km.
Charakteristika a náročnost túry: nenáročná túra,
kterou lze rozdělit do několika etap, asfaltový nebo
zpevněný povrch.
Popis túry: Trasa stezky začíná na Pomezních Boudách – zastavení č. 1 „O sklínkaři a řepné panence“
u Bowling baru Schimmer. Pokračuje tzv. běžeckou
trasou, která vede nad Novými Domky.
Druhé zastavení „Jak se čert naučil smolit sudy“
jsme umístili k již stávajícímu posezení na této cestě,
kde lze díky lesnímu průřezu spatřit Svorovou horu
s boudou Jelenka a Sněžku.
Třetí zastavení „O kráse jara a čepci Vápeníku“ je na
rozcestí před chatou Moravanka. V létě se tu pase
několik jalovic a krásný výhled je nejenom na Sněžku, ale i na Lysečinský hřeben.
K zastavení č. 4 běžte po žluté zpátky dolů směr
Pomezní Boudy, v údolí však zahněte doleva údolím
Černé vody a pokračujte do údolí Eliščina. Čtvrté zastavení se nachází v Eliščině údolí u malé vodní hráze, o jejíž historii a účelu vypráví informační tabule
KRNAP. Část cesty není sjízdná s kočárkem, ale je to
opravdu jen pár metrů a kočárek je možné přenést.
Páté zastavení „Jak se do Krkonoš vloudila bída“
najdete cestou ke kostelu u bývalého skokanského
můstku, kde ještě v šedesátých letech minulého století trénovala naše reprezentace.
Pokud naopak od třetího zastavení zamíříte kolem
chaty Moravanka šikmo traverzem pod Lysečinským
hřebenem nahoru, minete sjezdovku a dojdete nádhernou travnatou cestou až k zastavení č. 8 umístěnému na Pacestníku. Cesta skýtá opravdu nádherný
výhled do údolí Dolní Malé Úpy a přímo na Pacestníku se můžete kochat i výhledem na Polskou stranu
Krkonoš. Vidět je i veliké jezero Bukovka. Pokračujte
k zastavení č. 9 – Cestník, „Jak se šijí stromečkům
šaty“. Musíme upozornit, že z Pacestníku na Cestník
je to s kočárkem trochu náročnější terén, ale sjet se to
dá. Opačný směr (Cestník – Pacestník) však důrazně
nedoporučujeme! Od Cestníku se dáme po červené
doprava a dojdeme opět ke kostelu. U kostela najdeme dvě restaurace s parádními dětskými hřišti.
Od kostela vede další okruh, tentokrát dlouhý cca 3
km, okolo Kraví Hory. Na něm se nachází zastavení
č. 6 „Jak se Krakonoš skamarádil s lidmi“ a zastave-
ní č. 7 „Jak se čertík stal peciválkem“. Od šestého
zastavení uvidíte nádherně Lysečinský i Dlouhý hřeben a ze sedmého stanoviště je vidět panorama od
Sněžky po Pomezní Boudy.
K zastavení č. 10 „Proč jsou chaloupky v horách
jako malované“ zbývá od kostela jen pár set metrů.
Nachází se u penzionu Permoník, kde je také zároveň dětské hřiště. Kdybychom šli dál do Spáleného
Mlýna a vrátili se ke kostelu zpět po žluté, mineme
cestou Čertův Mlýn u penzionu Krakonoš, který také
bezesporu stojí za návštěvu.
Doporučené okruhy:
1. Pomezní Boudy, zastavení 1, 2, 3, 4, 5, 10 –
Spálený Mlýn, cca 7 km (zpočátku po vrstevnici,
potom převážně z kopce, jen mírný výstup od
zastavení č. 5 ke kostelu); autobusem zpátky na
Pomezní Boudy.
2. Kostel (historické centrum obce) – okruh okolo
Kraví hory, zastavení 6 a 7, cca 3,5 km téměř po
vrstevnici.
3. Kostel – okolo Moravanky na Pacestník, cca 5 km
(zastavení č.8 a dolů prudce na Cestník zastavení
č. 9) – zpátky po červené asfaltové komunikaci ke
kostelu).
Dosažitelnost na kole: Pohádkovou stezku lze projít pěškky, projet s kočárkem i na kole.
INFORMAČNÍ KANCELÁŘ
Informační centrum Malá Úpa,
Tel.: + 420 499 891 112, [email protected],
www.malaupa.cz, www.krkonose.eu
Inspirace a informace na webu: www.malaupa.cz,
www.krkonose.eu
JIZERSKÉ HORY
K PROTRŽENÉ PŘEHRADĚ NA BÍLÉ DESNÉ
POPIS MÍSTA
DOPRAVA A SLUŽBY
Přehrada na řece Bílé Desné leží u města Desná,
v nadmořské výšce 806 m. Její stavba byla dokončena v roce 1915, ale hned v září následujícího
roku (18. 9. 1916) došlo k jejímu protržení.
To mělo katastrofické následky, jelikož povodňová
vlna způsobila nejen obrovské materiální škody, ale
vyžádala si i 65 lidských životů. Jedná se o unikátní
zbytky protržené přehrady, jejíž nevhodná technologie stavby po katastrofě sloužila pro bezpečnější
výpočty dalších přehradních konstrukcí, budovaných po roce 1916. V roce 1996 byla prohlášena
za kulturní památku. Dodnes se z hráze dochovala
šoupátková věž, zbytky hráze a podzemní štola,
kterou se odváděla voda do sousední nádrže Souš.
Charakteristika a náročnost túry: Túra není náročná, bez větších převýšení, vede po upravených
stezkách, lze ji využít i s kočárkem či invalidním
vozíkem.
Zajímavosti: Pod šoupátkovou věží, která vypadá
jako hradní hláska, v níž spí Šípková Růženka, najdete klid a tajemno. Vypadá to zde jako v pohádce
a v zakletém království.
Co je zajímavé pro děti: po cestě se děti mohou
sekávat s přírodními krásami, ale také s historií
sklářských osad Josefova Dolu.
Cestou k cíli nevynechejte: vodopády na Bílé
Desné (nacházejí se v těsné blízkosti posledních
domů města Desná), Mariánskohorské Boudy.
Dostupnost autem, parkování: možnost parkování
v Josefově Dole nebo v Desné.
Dostupnost veřejnou dopravou: vlaky (doporučujeme pro rodiny s dětmi, viz popis výletu), meziměstské autobusy z Tanvaldu, Jablonce nad Nisou, které
jedou pouze do nástupních míst výletů.
Možnosti občerstvení: možnost občerstvení je
pouze v Josefově Dole nebo v Desné.
Noclehy: doporučujeme ubytování v Josefově Dole
nebo v Desné, poradí informační centra v místě.
O TÚŘE
Časová náročnost: záleží na stáří dětí, výlet je
možné ujít s malými dětmi za cca 3 hodiny.
Převýšení: největší stoupání vás čeká z centra Josefova Dolu (necelých 200 m) nebo z Desné (podle
nástupního místa 100 až 300 m)
Kudy kam: Josefův Důl, železniční stanice – Lesní
brána (1 km) – Mariánskohorské boudy – Protržená
přehrada (4 km) – základy Krömerovy boudy – Desná I – pamětní kámen přehradní katastrofy (9 km)
– Desná, vlak, bus. Celkem 10,5 km.
Zpočátku větší stoupání, od Mariánskohorských bud
převážně klesání. Od přehrady se lze též pohodlně
vrátit stejnou cestou do Josefova Dolu.
Dosažitelnost na kole: Cesta se dá v popsané variantě zvládnout na kole a je vhodná pro rodiny s kočárky nebo i vozíčkáře.
INFORMAČNÍ KANCELÁŘ
Informační centrum Josefův Důl, 468 44 Dolní
Maxov 218, tel.: 483 381 110, 602 656 878, [email protected], www.josefuvdul.cz
INFO Desná, Krkonošská 120, 468 61 Desná,
tel.: 483 383 019, 737 248 434,
[email protected], www.mesto desna.cz
Inspirace a informace na webu: www.vilaizerina.cz,
www.jizerky.cz
TAJEMNÝ SKALNÍ HRAD V LESÍCH HEMMRICHU
POPIS MÍSTA
DOPRAVA A SLUŽBY
O mnoha místech v Jizerských horách se vypráví, že v nich pobývali loupežníci, ale jen málokde
se našly stopy po nějakém osídlení. Výjimkou je
Skalní hrad v bučinách u Oldřichova v Hájích.
Sami archeologové mu dali potvrzení, že tu někdy
na přelomu 13. a 14. století stál strážní hrádek
biberštejnského mana, který vyhořel.
Charakteristika a náročnost túry: Túra vede
částečně po naučné stezce lesem, někdy s větším převýšením, obklopena zajímavými skalními
útvary.
Zajímavosti: Podle pověstí žili na Hemmrichu loupežníci. Jednou zajali krásnou dívku, kterou nechali žít na hradě. Chodívala pro ně nakupovat do
Frýdlantu zásoby. Tam se jednou potají seznámila
s rytířem. Zamilovali se do sebe, děvče prozradilo odkud je a domluvili se, že loupežníky vydají
právu. Rytíř dal děvčeti pytlík máku a ta trousila
semínka na zpáteční cestě. Po stopách vzrostlých máků frýdlantští dojeli až k hradu, dobyli ho
a vypálili. Kráska se svého milého nedočkala. Před
příchodem vojska loupežníci pochopili dívčinu zradu a chtěli ji zabít. Při útěku po skalách se však
nešťastně zřítila do hluboké průrvy.
Co je zajímavé pro děti: skalní útvary, tajuplnost
místa, příroda
Cestou k cíli nevynechejte: Ekocentrum v Oldřichově v Hájích, naučnou včelí stezku, interaktivní
expozici Jizerky všemi smysly, farmu.
Dostupnost autem, parkování: Parkovat lze na
parkovišti v Oldřichovském sedle, přístupnost od Liberce přes Mníšek do Oldřichova je snadná.
Dostupnost veřejnou dopravou: vlaky do Oldřichova v Hájích
Možnosti občerstvení: v Oldřichově v Hájích, na
parkovišti v Oldřichovském sedle
Noclehy: doporučujeme s dětmi přespání v Ekocentru v Oldřichově v Hájích (lze využít i kemp).
O TÚŘE
Časová náročnost: je vhodné pro větší děti, cca
2 až 3 hodiny.
Převýšení: cca 200 m
Popis túry: Oldřichov v Hájích, železniční stanice
– naučná stezka Oldřichovské háje a skály – Nová
cesta – Hřebenový buk (3 km) – Skalní hrad – skála Gorila – Oldřichovské sedlo, parkoviště, hostinec
(5,5 km) – Oldřichov v Hájích, železniční stanice.
Celkem 8 km.
Lesům v okolí Oldřichova v Hájích se odedávna říká
Hemmrich a navržený výlet jimi prochází. Můžeme
ho podniknout v protisměru naučné stezky (zelené
značení), na kterou dojdeme od železniční zastávky po modrých značkách (vlevo). Cestou k Hřebenovému buku nás čeká delší stoupání, od Skalního
hradu nás stezka přivede k řadě horolezeckých skal.
Nejnápadnější z nich je Gorila. Poté sestoupíme do
Oldřichovského sedla, odkud můžeme pokračovat
příjemnou lesní cestou vpravo od silnice (současně
cyklotrasa) k železniční stanici. Výlet lze podniknout
i z parkoviště v Oldřichovskému sedle; v tom případě
doporučujeme opačný směr a železniční zastávku
mineme.
INFORMAČNÍ KANCELÁŘ
Informační centrum Ekocentrum Oldřichov v Hájích
Středisko ekologické výchovy Libereckého kraje, p.
o., 463 31 Oldřichov v Hájích 5
tel.: 482 360 011, [email protected], www.strevlik.cz
Inspirace a informace na webu: www.vilaizerina.cz,
www.jizerky.cz
7
8
ORLICKÉ HORY
LITERÁRNÍ A FILMOVÉ ŠLÁPOTY V ORLICKÝCH HORÁCH
A PODORLICKU
TRASA
Letohrad – Potštejn – Brandýs nad Orlicí – Opočno –
Dobruška – Solnice – Rychnov nad Kněžnou – Studánka – Doudleby nad Orlicí
Popis programu: Vydejte se po stopách známých
českých filmů a velkých spisovatelů působících v Orlických horách a Podorlicku. Naše tipy vás zavedou
na místa, kde se natáčely české filmové klasiky jako
je F. L. Věk nebo Babička, na místa, kde své lumpárny vymýšlelo pět výtečníků z románu Karla Poláčka,
anebo se můžete procházet po nádvoří a komnatách, kudy kráčela filmová Čachtická paní ve filmu
Bathory od Juraje Jakubiska.
CO VÁS ČEKÁ
• Nový Dvůr Letohrad – největší muzeum řemesel
v ČR, které se může pochlubit jedinečnými exponáty, ale i pražičkou kávy, která si zahrála ve filmu
Vůně kávy.
• Hrad Potštejn a zámek Potštejn – pověst o hledání
pokladu na hradě inspirovala Aloise Jiráska k sepsání novely Poklad, podle které pak Zdeněk Troška natočil film Poklad hraběte Chamaré. www.potstejn.cz.
• Přírodní labyrint Brandýs nad Orlicí – inspirovaný
knihou Labyrint světa a ráj srdce od J. A. Komenského.
• Město Dobruška – na náměstí a u kostela se natáčely scény do filmů Babička a F. L. Věk. Je tu rodný
dům spisovatele, publicisty a národního buditele F.
L. Heka, jehož autobiografie inspirovala k sepsání
románu F. L. Věk Aloise Jiráska.
• Město Rychnov nad Kněžnou – narodil se zde a žil
známý spisovatel Karel Poláček. Právě děj knihy
Bylo nás pět se odehrává ve městě Rychnov nad
Kněžnou. V letním období můžete absolvovat speciální prohlídku města s Pepkem Zilvarem.
• Hotel Studánka Rychnov nad Kněžnou – v roce
2012 se zde natáčel nový český film „Jedlíci“.
• Zámek a zámecký park Doudleby nad Orlicí – navštivte místa, kudy kráčela Čachtická paní ve filmu
Bathory režiséra Juraje Jakubiska.
ORGANIZAČNÍ INFORMACE
• Výlet je vhodný pro rodiny s dětmi především
školního věku a milovníky historie, kinematografie
a české literatury. Dále pak pro školky a školy.
• Tipy na ubytování najdete na www.mojeorlickehory.cz.
• Jedná se o inspirativní program pro jednotlivce nebo
skupiny a je možné jej využít jako jednotlivé jednodenní výlety anebo program na prodloužený víkend.
www.mojeorlickehory.cz/po-stopach-tradic-remesel
WEB
NA KOLE OKOLO BUNKRŮ, TVRZÍ A PEVNOSTÍ
TRASA
Olešnice v Orlických horách – Nový Hrádek – Rokytnice v Orlických horách – Říčky v Orlických horách
– Mezivrší – Hanička – České Petrovice – Mladkov
– Lichkov – Bouda – Suchý vrch – Těchonín – Vlčkovice.
Popis programu: Nadšenci do vojenské historie zaplesají nad místní nabídkou opevnění z druhé světové války. Během tří dnů minete na kole desítky malých řopíků, několik tvrzí a dělostřeleckých pevností.
Na tento výlet se nemusíte bát vzít ani své kamarády
nebo drahou polovičku, které opevnění zase tolik neláká. Na kole budete projíždět nádhernou přírodou
a svůj výlet si můžete zpestřit výšlapem na rozhlednu, prohlídkou brašnářské dílny anebo si užít trochu
adrenalinu v lanovém parku.
CO VÁS ČEKÁ
1. den – příjezd do Olešnice v Orlických horách
Cyklovýlet 20 km
• pěchotní srub N-S 47 „Jaroslav“
• tvrz Skutina
• Poutní místo Rokole se zázračným uzdravujícím
pramenem
• Nový Hrádek (zřícenina středověkého hradu Frymburk)
• zpět do Olešnice (Naučná stezka po lehkém opevnění v okolí Olešnice – 6 km)
2. den – příjezd do Rokytnice v Orlických horách
Cyklovýlet 30 km
• Říčky v Orlických horách (lanové centrum)
• Mezivrší – křižovatka cest (možnost zajet si přes
přírodní rezervaci Komáří vrch a Pěticestí až ke
Kunštátské kapli cca 5 km)
• Pěchotní srub Průsek (velmi zachovalý objekt, na
kterém se dochovaly i původní pancéřové zvony)
• rozhledna Anenský vrch (dřevěná 17 m vysoká
rozhledna ve výšce 991 m n. m.), v těsné blízkosti
rozhledny se nacházejí bunkry Arnošt a Anna
• dělostřelecká tvrz Hanička (pevnost se skládá ze
šesti bojových objektů, propojených stovkami metrů podzemních chodeb a sálů)
• lehký objekt Na Panském poli (řopík včetně kompletní vnitřní výstroje a výzbroje)
• pěchotní srub Nízká
• návrat do Rokytnice v Orlických horách (exkurze
do brašnářství Ladislava Hemrlíka, železniční muzeum s parní lokomotivou)
3. den – příjezd do Českých Petrovic
Cyklovýlet 40 km
• Mladkov (radioaktivní pramen knížete Rostislava)
• Pěchotní srub na Růžku K-S 32
• Lichkov
• pěchotní srub Na Sedle K-S 25 (součástí bunkru je
vojenské muzeum)
• Dělostřelecká tvrz Bouda (nejzachovalejší objekt
svého druhu na území ČR)
• Suchý vrch (rozhledna vysoká 33 m, nově zrekonstruovaná Kramářova chata)
• zpět na Boudu
• Těchonín
• Vlčkovice
• pěchotní srub Na Rozhledně K-S 37
• návrat do Českých Petrovic (sportareál nabízející
terénní káry, grassball, letní snowtubing, bumperboats, jízdu na kladce a další zajímavé aktivity)
ORGANIZAČNÍ INFORMACE
• Jedná se o inspirativní program pro jednotlivce
nebo skupiny a je možné jej využít jako jednotlivé
jednodenní výlety anebo program na prodloužený
víkend.
• Tipy na ubytování najdete na www.mojeorlickehory.
cz.
• Program je vhodný pro cyklisty, rodiny s většími,
sportovně zdatnými dětmi a milovníky vojenské
historie.
• Cyklistické mapy a prospekty je možné získat nebo
zakoupit v informačních centrech v Orlických horách a Podorlicku.
• Výlet je možné absolvovat i skupinově s průvodcem – v případě zájmu kontaktujte destinační společnost Orlické hory a Podorlicko na [email protected]
WEB
www.mojeorlickehory.cz/vojenske-pamatky
S JETÍKEM
PO ČESKÝCH
HORÁCH
www.jetik.info
jméno:
příjmení:
datum
narození:
adresa
bydliště:
VYSVĚTLIVKY:
Odznak si po získání sedmi (zelený),
čtrnácti (žlutý) či jednadvaceti (červených) razítek můžeš vyzvednout v barvě
odpovídající počtu získaných razítek
v Cestovatelském pasu. Odznak je
k vyzvednutí ve sběrných místech. Více
informací na webu
www.jetík.info
Projekt „S Jetíkem po českých horách“ je spolufinancován z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj
M 1:1 Odznak
25mm
www.kudyznudy.cz
Barevnost:
Zelená: C100 M0
Y100 K0
Oranžová: C0
M47 Y100 K0
Červená: C0
M100 Y100 K11
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
1
2
3
4
5
6
Harrachov, stanice HS
Rokytnice nad Jizerou,
stanice HS/IC
Benecko, stanice HS/IC
Špindlerův Mlýn,
Dům HS
Pec pod Sněžkou,
stanice HS
Pomezní boudy, stanice
7
8
9
10
11
12
HS/OÚ Horní Malá Úpa
Jánské Lázně, stanice
HS/IC
Strážné, stanice HS
Žacléř, stanice HS/IC
Černý Důl, stanice HS/IC
Trutnov, IC
Vrchlabí, infocentrum
KRNAP
13
14
15
16
17
18
19
Harrachov, Muzeum skla
Sněžka, Česká poštovna
Vosecká bouda
Vrbatova bouda
Medvědín,
stanice lanovky
Harrachov,
muzeum Šindelka
Luční bouda
20
21
22
23
24
25
26
27
Richtrovy boudy
Dvoračky
Vítkovice, Rezek
Rovinka, bufet
Mumlavská bouda
Chalupa Na rozcestí,
bufet
Špindlerova bouda
Pláně, lanovka
Razítkovací místo
Pantone 35
Pantone 15
Pantone 17
KRKONOŠE
H
CESTOVATELSKÝ PAS
Razítkovací místo
Razítkovací a sběrné místo
Razítkovací a sběrné místo
JIZERSKÉ HORY
CESTOVATELSKÝ PAS
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
1
2
3
4
5
ORLICKÉ HORY
6
J avorník, restaurace Obří sud
Pláně pod Ještědem,
turistická chata
Ještěd, hotel
Bedřichov, Dům HS
Bedřichov – Nová Louka,
Šámalova chata
Královka, rozhledna
7
8
9
10
11
12
lovanka, rozhledna
S
Černá studnice, rozhledna
Nisanka, rozhledna
Tanvaldský Špičák,
rozhledna
Josefův Důl, penzión
Hájenka na Pekle
Oldřichovské sedlo,
13
14
15
16
Hausmanka U kozy
mědava, turistická chata
S
Bílý Potok,
Bártlova bouda
Lázně Libverda, restaurace
Obří sud
Nové Město pod Smrkem,
Singltrek centrum
17
18
19
20
21
22
J izerka, Panský dům
Štěpánka, rozhledna
Kořenov-Hoftík, chata
Pohoda
Kořenov, IC
Vysoké nad Jizerou, IC
Bedřichov, hotel Weber
22
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
1
2
3
4
5
6
7
8
uchý vrch – Kramářova chata
S
Bouda, tvrz
Červenovodské sedlo, IC
Červená Voda, lanovka
Jablonné nad Orlicí, IC
Čenkovice, stanice HS
Čenkovice, areál TJ
Šerlich, Masarykova chata
9
10
11
12
13
14
elká Deštná, bufet
V
Deštné v Orlických horách,
muzeum turistiky
Deštné v Orlických horách, IC
Šerlišský Mlýn, hotel
Orlické Záhoří, chata Bedřichovka
Deštné v Orlických horách,
stanice HS
15
16
17
18
19
20
21
okytnice v Orlických horách, IC
R
Říčky, lanovka
Hanička, tvrz
Pěticestí, bufet
Neratov, obchod
Říčky, stanice HS
Štíty, Acrobat Park Aleše Valenty
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
1
7
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
4
5
1
2
3
4
5
6
7
9
10
11
12
13
Tisá, stanice HS
Tisá, turistická chata
Děčínský Sněžník, rozhledna
Komáří vížka, rozhledna
Klíny, hotel Emeran
Bouřňák, stanice HS
Měděnec, stanice HS
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
vilda, stanice HS
K
Kramolín, stanice HS
Nová Pec, stanice HS
Říjiště, horská útulna
Stožecká kaple
Dobrá Voda – Muzeum
Dr. Šimona Adlera
20
6
3
8
ydra, Turnerova chata
V
Železná Ruda, IC
Boubín, vrchol
Pramen Vltavy
Jezerní slať
Březník, hájenka
Kubova Huť, nádraží
14
ancíř, turistická chata
P
Černé jezero
Poledník, rozhledna
Železná Ruda, muzeum
lyžování
Špičák, stanice HS
Prášily, stanice HS
2
yšná, stanice HS
P
Lesná, horský hotel
Boží Dar, IC
Boží Dar, stanice HS
Klínovec, stanice HS/IC
Pernink, stanice HS/IC
Nové Hamry, stanice HS/IC
15
16
17
18
19
20
21
22
23
lešné jezero
P
Modrava, IC
Svatý Tomáš, tvrz
Jelení vrchy,
Schwarzenberský
kanál, občerstvení
leiberg, rozhledna
B
Blatenský vrch, rozhledna
Přebuz, Kovářská bouda
Plešivec, rozhledna
Jáchymov, IC
Kovářská, muzeum letecké bitvy
KRUŠNÉ HORY
1
ŠUMAVA
www.jetik.info
BESKYDY
CESTOVATELSKÝ PAS
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
1
2
3
4
5
6
JESENÍKY
7
lfrédka, bufet Herdegen
A
Čertovy kameny, turistická chata
Červenohorské sedlo, hotel
Dolní Morava, IC
Barborka, turistická chata
Návrší, turistická chata
Paprsek, horský hotel
8
9
10
11
12
13
14
15
výcárna, turistická chata
Š
Karlova Studánka, IC
Kouty nad Desnou, IC
Křížová hora, rozhledna
Horní Lipová, lesní bar
Nová Ves, chata Na vyhlídce
Praděd, vysílač
16
17
18
19
20
21
abštejn, turistická chata
R
Rejvíz, Mechové jezírko
Skřítek, motorest
Podlesí, Severomoravská chata
Šerák, chata Jiřího
Zlatý Chlum, rozhledna
Ramzová, lanovka
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
1
2
3
4
5
6
7
8
Skalka, turistická chata
Ostrý, turistická chata
Javorový, turistická chata
Slavíč, turistická chata
Lysá hora, turistická chata
Prašivá, turistická chata
Velká Čantoryje, rozhledna
Visalaje, horský hotel
9
10
11
12
13
14
15
varná Hanka, turistická chata
Š
Mosty u Jablunkova, hotel Grůň
Kohútka, horský hotel
Soláň, horský hotel
Velké Karlovice, hospoda
Kyčerka
Vsacký Cáb, turistická chata
Čarták, horský hotel
16
17
18
19
20
21
22
23
elké Karlovice, hotel Horal
V
Makov, horský hotel Fran
Trojanovice, hotel Ráztoka
Pustevny, restaurace Libušín
Bumbálka, Masarykova chata
Bílá, hotel Pokrok
Pustevny, stanice HS
F rýdlant nad Ostravicí, Dům HS
DCR-
I adrenalin
na Rychlebských stezkách...
má svůj příběh. První lávku přes
Černý potok dal v roce 1567 postavit
svobodný pán z Javorníka, který rád
lovil divočáky ve vranských lesích.
Tudy do Jeseníku vozili drábové dříví
na pálení čarodějnic, které se prý
slétávaly na Petrových kamenech.
A kousek odsud vyvěrá ze skály voda,
kterou doktor Priessnitz zázračně léčil
své pacienty – dodnes se sem sjíždějí
z celé Evropy. Teď je lávka součástí
unikátního cyklistického projektu
Rychlebské stezky a prohánějí se po
ní zapálení bikeři i sváteční cyklisté.
Ale tohle všechno je jen jedna lávka.
Nechte se uchvátit i zbytkem Jesenicka.
Česko – země příběhů. Prožijte ten svůj.
www.ceskozemepribehu.cz
DCR-Rychleby-220x270.indd 1
6. 2. 2014 10:12:19
14
KRUŠNÉ HORY
PLEŠIVECKÁ NAUČNÁ STEZKA
POPIS MÍSTA
Horská naučná stezka Abertamy – Plešivec je zaměřená na historii, minulost hornických osad a geologii. Její začátek i konec najdete v Abertamech na
náměstí. Trasa měří necelých 9 km a najdete na ní 9
informačních tabulí.
Zajímavosti: Z čeho vznikl název Abertamy (v
němčině Abertham, ale též Abertann, Oberdannen, Aberdam, Aberthamb, Abertam, Aberthal či
Oberthal), je dodnes nejasné. Často citovaná pověst
praví, že jednou kolem budoucích Abertam projížděl
jakýsi šlechtic (podle jiného podání šlo o důlního inspektora) a uviděl muže, který stavěl na potoku hráz.
Na otázku, co že to vlastně dělá, měl od muže dostat
odpověď: „Aber (einen) Damm“ (no přece hráz). Odtud byl už jen krůček k názvu. Někdy se původ jména
spojuje s nedoloženým názvem Albertshammer (Albertovy Hamry).
Co je zajímavé pro děti: Adrenalin park na Plešivci,
v jehož blízkosti se nachází Stezka krušnohorských
pověstí (cca 300 metrů pod vrcholem Plešivce)
Cestou k cíli nevynechejte: Rozhledna na Plešivci,
Adrenalin park Plešivec
DOPRAVA A SLUŽBY
Dostupnost, parkování: Město Abertamy je pří-
stupné autem či autobusem, a to jak ve směru Karlovy Vary – Ostrov – Jáchymov - Abertamy, tak ve
směru Karlovy Vary – Hroznětín – Pernink – Abertamy. Parkovat lze přímo v centru města a na odstavných parkovištích.
Možnosti občerstvení: Přímo v Abertamech je několik restauračních zařízení, na vrcholu Plešivce je
pak útulná restaurace s vyhlídkou.
Noclehy: Lze se ubytovat přímo v Abertamech (hotel, penziony, horská chata) nebo v hotelu na vrcholu
Plešivce
O TÚŘE
Časová náročnost: 2,5 – 4,5 hodiny
Charakteristika a náročnost túry: Horský terén
s výstupem na vrchol Plešivce. Sestup z Plešivce
vede náročným terénem – NS vede po lesních pěšinách a neupravených cestách, kde se pohybuje
i lesní technika.
Popis túry: Okružní trasa protíná hned tři turisticky
známá krušnohorská místa, která jsou dostatečnou
zárukou rozmanitého výletu. Zpočátku nás čeká výšlap na Plešivec, pak pěkně z kopečka dolů do Pstruží
a na závěr pohodová procházka podél řeky Bystřice.
Kudy kam: Úvodní informační panel najdete v Abertamech u autobusové zastávky na náměstí, zastávku
č. 1 hned nedaleko u místního kostela. Na samém
konci obce si přečtete o Plešivecké silnici a zanedlouho se napojíte na pěknou lesní cestu, která vás
dovede na Plešivec (1028 m n. m.). Zastávku č. 3
uvidíte přímo na vrcholu. Po dobytí Plešivce si můžete odpočinout a posílit se v restauraci, případně se
pokochat pohledem na krušnohorské hřebeny z plešivecké rozhledny.
Z Plešivce seběhnete do míst bývalé osady Kaff, respektive její části zvané Horní Kaff. O její existenci
svědčí dochované ruiny statků a dodnes zde rostoucí ovocné stromy. Blíže vás s historií osady seznámí
informační panel č. 4. Dále budete pokračovat stále
z kopečka až do obce Pstruží (panel č. 5). Odtud až
do Abertam půjdete malebným údolím řeky Bystřice
– jde o nenáročnou, ale velmi pěknou trasu. Cestou
minete další zaniklou osadu Modesgrund (panel č. 6)
a dvě připomínky kdysi rozvinutého hornictví – Šlikova štolu a Štolu Albert (panely č. 7 a 8).
Mapy a knižní průvodce: viz předchozí výlet
INFORMAČNÍ KANCELÁŘ
Informační centrum Abertamy, tel. 355 335 580, 774
485 111, [email protected]
Inspirace a informace na webu: www.zivykraj.cz,
www.abertamy.eu , www.plesivec.eu
VLČÍ JÁMY V HORNÍ BLATNÉ
POPIS MÍSTA
Naučná stezka Horní Blatná – Vlčí jámy je zaměřená na geologii, historii, hornictví, ekologii a lesnictví.
Stezka začíná a končí na náměstí sv. Vavřince v Horní Blatné. Na trase dlouhé necelé 4 km vás čeká 7
zajímavých zastavení u informačních tabulí.
Zajímavosti: Blatenský vodní příkop je významné
technické vodní dílo, které bylo postaveno mezi lety
1540 a 1554. Vodní příkop byl vybudován pro přívod
vody na pohon důlních strojů v období těžby cínu.
Přiváděl vodu z říčky Černé (u Božího Daru) do Horní Blatné. Příkop měří 12 kilometrů a v nejširším místě dosahuje šíře 2 metry.
Blatenský vrch se tyčí ve výšce 1043 m n. m. a jeho
vrchol ještě zvyšuje dřevěná věž, která je vysoká 21
metrů a skýtá překrásný výhled na Horní Blatnou.
Ledová jáma je pozůstatkem dolu Jiří. V nejhlubší
části dosahuje hloubky 15 metrů. Díky hloubce a úzkému tvaru jámy se zde tolik netočí vzduch, a tím
pádem se zde po celý rok udržují velmi nízké teploty
a na samém dně propadliny leží tzv. jeskynní led. Ledová jáma je součásti přírodní památky Vlčí Jámy.
Vlčí Jámy jsou pozůstatkem dolu Wolfgang, který byl
největším dolem v okolí Horní Blatné. Stěny a stropy
propletených dávno nepoužívaných šachet se propadly a vznikla tak 25 m hluboká, 40 m široká a 200
m dlouhá proláklina. Balvany na dně jámy, úzké trhliny, zbytky starých temných chodeb a divoká okolní
krajina přidávají Vlčí jámě na tajemnosti.
Měšťanský dům č. 127 je jeden z nejkvalitnějších
měšťanských domů v Horní Blatné. Původní stavba
byla vybudována v roce 1754. Později byla několikrát
přestavěna a doplněna různými přístavky, ale původní ráz domu a vnitřní výzdoba jsou patrné dodnes.
V domě se nyní nachází Muzeum těžby cínu.
Co je zajímavé pro děti: Fakt, že v Ledové jámě se
drží sníh po celý rok, tedy i v létě.
DOPRAVA A SLUŽBY
Dostupnost, parkování: Stezka prochází severním
okolím obce Horní Blatná (cca 25 km od Karlových
Varů). Jezdí sem autobus i vlak (trať Karlovy Vary –
Potůčky), auto je možné zaparkovat na náměstí.
Možnosti občerstvení: V Horní Blatné je několik restauračních i ubytovacích zařízení.
Noclehy: http://www.horni-blatna.cz/turisticke-informace/ubytovani-v-horni-blatne/
O TÚŘE
Časová náročnost: 1 – 3 hodiny
Převýšení: Převýšení není nijak výrazné a lze je absolvovat i s dětmi. Středně náročná trasa po dobrých
polních a lesních cestách.
Charakteristika a náročnost túry: Seznámíte se
s hornickou minulostí města Horní Blatná a okolím.
Ve městě se kromě cínu těžila i kobaltová a stříbrná
ruda. Stezka Vlčí jámy vás provede hornickým územím města, odkryje hluboké propasti, jámy a temné
šachty. Trasa stezky je středně náročná – její výraznější převýšení je dáno výstupem od města k vrcholu Blatenského vrchu. Z něj pak trasa sestupuje zpět
do výchozího místa.
Popis túry: Začíná na náměstí v Horní Blatné, za
kostelem sv. Vavřince (zastávka 1). Dále vede po
žluté turistické značce kolem bývalého dolu Konrád
(zastávka 2) k Blatenskému vodnímu příkopu (zastávka 3). Poté stezka stoupá lesem (zastávka 4) na
zalesněný Blatenský vrch (1043 m n. m.) s dřevěnou
rozhlednou. Od rozhledny klesá dolů k Ledové jámě
(zastávka 5). Jednou z nejpůsobivějších zastávek na
naučné stezce je jistě Vlčí jáma (zastávka 6). Odtud
míří naučná stezka znovu do Horní Blatné, k měšťanskému domu č. 127 (dnešní Muzeum těžby cínu),
kde nalezneme poslední zastávku (zastávka 7).
Mapy a knižní průvodce: KČT č. 4 Krušné hory –
Karlovarsko (Porolaví, Jáchymovsko, Klínovec)
INFORMAČNÍ KANCELÁŘ
Informační centrum Horní Blatná, Tereza Susková,
tel. 353892768, 773221189,
[email protected]
Inspirace a informace na webu: www.zivykraj.cz,
www.bozi-dar.eu/cz/horni-blatna, www.horni-blatna.cz
ŠUMAVA
BOUBÍNSKÝ PRALES
POPIS MÍSTA
Celosvětově známý prales na úpatí hory Boubín
(1362 m n. m.). Již v roce 1858 byla jeho část vyjmuta z běžného lesního hospodaření, v roce 1992
byl vyhlášen Národní přírodní rezervací. Jádro pralesa, tvořené zejména bukem, smrkem a jedlí, je
nejzachovalejším zbytkem původních šumavských
smíšených horských lesů, tzv. pomezního hvozdu.
Pralesem protéká Kaplický potok, který se vlévá do
malého jezírka – nádrže, uměle vytvořené k plavení
dřeva do sklárny v Lenoře. Toto technické dílo sloužilo svému účelu ještě po 2. světové válce. Kolem nejcennějšího jádra rezervace, veřejnosti nepřístupného, je vyznačena okružní naučná stezka Boubínský
prales. Výchozím i konečným místem je Boubínské
jezírko. Délka trasy je 3,6 km, zahrnuje 8 zastávek
a zaměřuje se na vývoj pralesa.
Dostupnost a vzdálenosti: Jedná se o středně náročný výlet, dle zvolené trasy 8 – 20 km.
Co je zajímavé pro děti: Nejstarší smrky a jedle
zde dosahují stáří 300 až 400 let. Největší boubínský
strom „Král smrků“ padl 4. prosince 1970, starý asi
440 let.
Cestou k cíli nevynechejte: Boubínskou rozhlednu
DOPRAVA A SLUŽBY
Dostupnost autem, parkování: Kaplice pod Boubínem, Zátoň, Kubova Huť.
Dostupnost veřejnou dopravou: Vlakem nebo autobusem do obce Kubova Huť, Zátoň nebo Kaplice
O TÚŘE
Časová náročnost: 4 – 7 hod., dle zvolené trasy
Popis túry, kudy kam:
1) Z obce Zátoň (po modré TZ cca 4,5 km k Boubínskému jezírku + 3,6 km naučnou stezkou Boubínský
prales). Celkový okruh měří cca 13 km.
2) Z Kaplice (po zelené a pak po modré TZ cca 2 km
k Boubínskému jezírku + 3,6 km naučnou stezkou
Boubínský prales). Celkový okruh měří cca 8 km.
3) Cesta z Kubovy Huti (po modré TZ cca 4,5 km
k rozhledně Boubín, cca 3,5 km k rozcestí Boubínský prales – východ, kde se napojíte na naučnou
stezku Boubínský prales dlouhou cca 3,6 km). Celý
tento okruh měří cca 20 km.
Mapy a knižní průvodce:
• SHOCART č. 35 ŠUMAVA, TROJMEZÍ, PLÁNĚ
• KČT č. 66 ŠUMAVA, TROJMEZÍ
• KČT č. 69 POŠUMAVÍ, VIMPERSKO
Dosažitelnost na kole: K Boubínskému jezírku lze
dojet na kole. Naučná stezka je určena pouze pro
pěší.
ČERNÉ A ČERTOVO JEZERO
POPIS MÍSTA
Černé a Čertovo jezero leží v dosud nedotčené části
Šumavy a patří k turisticky nejnavštěvovanějším cílům celého pohoří. Obě jsou ledovcového původu.
Černé jezero je se svou rozlohou 18,43 ha největším
jezerem Šumavy. Nejhlubší místo (40,5 m) leží přímo
pod 335 metrů vysokou karovou Jezerní stěnou.
Čertovo jezero je druhým největším na Šumavě.
Mezi ním a Černým jezerem probíhá hranice hlavního evropského rozvodí, díky čemuž je Čertovo jezero odvodňováno do Černého moře a Černé jezero
naopak do Severního moře.
Dostupnost a vzdálenosti: středně náročný okruh
dlouhý cca 8.5 km
Zajímavosti: Žije zde vzácná fauna i flóra – jako na
jediném místě v ČR se tu vyskytuje šídlatka jezerní,
kriticky ohrožený rostlinný druh. V ani jednom z těchto dvou jezer nežijí žádné ryby.
Co je zajímavé pro děti: Čertovo jezero oplývá
strašidelnými pověstmi, dle pověr zde žijí různé pohádkové bytosti. Jméno nese po čertovi, který chtěl
odnést místní dívku do pekla. Aby se ubránila, přivázala mu na ocas obrovský balvan, a čert tímto balvanem vyhloubil velikou prohlubeň, která se naplnila
vodou. Tak vzniklo dle legendy Čertovo jezero.
Cestou k cíli nevynechejte: Bílou strž s 14 m vysokým vodopádem
DOPRAVA A SLUŽBY
Dostupnost autem, parkování: parkoviště - Špičácké sedlo
Dostupnost veřejnou dopravou: Vlakem nebo au-
tobusem do obce Špičák nebo do Železné Rudy.
Možnosti občerstvení: Přímo u parkoviště je Hotel
Karl. Mnoho dalších možností v Špičáckém sedle a v
Železné Rudě.
Noclehy: Nabídka ubytování je v okolí velice rozmanitá: www.zeleznaruda.info/ubytovani.php, http://
www.ceskehory.cz/ubytovani/spicak.htm
O TÚŘE
Časová náročnost: Celý okruh max. 4 hod.
Popis túry, kudy kam: Ze Špičáckého sedla cca
3,5 km po žlutě značené nenáročné turistické trase
s asfaltovým povrchem k Černému jezeru, na hrázi
INFORMAČNÍ KANCELÁŘ:
• Informační středisko Idina pila, osada Kaplice u Zátoně (pod Boubínem), www.npsumava.cz/cz/1107/
sekce/is-idina-pila/
• Turistické informační středisko Vimperk, www.sumavanet.cz/icvimperk
Inspirace a informace na webu: www.boubinsky-prales.cz, didaktický list: http://www.npsumava.cz/
gallery/16/5020-boubinsky_prales.pdf
odbočit na cca 2,5km úsek náročnější kamenité lesní cesty s větším stoupáním k Čertovu jezeru a vrátit
se po žluté TZ do Špičáckého sedla (celkový okruh
cca 8,5 km).
Dosažitelnost na kole: Černé jezero je na kole pohodlně dostupné po cyklotrase č. 2055.
INFORMAČNÍ KANCELÁŘ:
Informační turistické centrum Železná Ruda (http://
sumava.net/itcruda/)
Inspirace a informace na webu: www.zeleznaruda.
info, www.isumava.cz
Didaktický list: Černé a Čertovo jezero: http://www.
npsumava.cz/gallery/16/5018-cerne_a_certovo_jezero.pdf. Další didaktické listy ze Šumavy: http://
www.skolni-vylety.isumava.cz/didakticke-listy/
15
16
JETÍK NÁM RADÍ…
JETÍK NÁS BAVÍ
222 SLOV NA „B“
BESKYDSKÁ
BLUDIČKA
Banda brněnských „boys“ baží brázdit Beskydy. Během bezuzdného bumbání blízko brněnského bulváru blaženě breptají:
„Bodejť, budeme bosí brodit bystřiny, baštit báječný buřtguláš,
bezpochyby budeme báječně bivakovat. Bagatelizují báchorky
beskydských babiček bilancujících bezvýchodné bloudění bezmocných brachů balamucených bělostnými bludičkami.
Berou batohy, bedýnku Budvaru, balík buřtů. Balí baterky, buzolu, bivakovací blbiny.
Bože, brněnští borci bryndající Budvar brzy bloudí. Bezva! Blízký bufet burcuje brňanům baštící buňky. Bodnul by bůček, buřty,
bramboráky. Bagrujíc bublající bramboračku bezděčně bryndají.
Boule blízko boltců blahobytně bobtnají. Bumbají Borovičku, bavoráky, burčák. Bude bengál! Bručící barman brání bortící barpult.
Bujaří borci brodí borůvčím bažíc bivakovat. Blaženě buchli
blízko bludného balvanu.
„Běda!“, borce brzy budí burácející bouřka. Blesky blýskají.
Blouznící borce bičuje běsnění buřiny.
Bezodkladně balí batohy. Bledí, bezradně brodí bahnotokem
bezbřehé bystřiny.
„Blbá bojůvka!“, brblá Bedřich, bývalý bigoš. „Bodejť!, brutální brynda, blekotá brýlatý blonďák Bohouš. „Ba, ba!“ bezútěšně
brblají bezradní Brňáci. „Baba?“ Bezděčně bliknou baterkou.
Blouznící borci bulví božskou babu. Bezpochyby buclatou blonďatou bludičku. „Bože, běžme!“ Banda bezhlavě brázdí bodláčí. Bledá blondýnka bezpochyby baletně balancuje balvanitým brodem.
Blízcí buldozeru berou borci bahnitý břeh. Boří bariéry budované
břichatými bobry. „Bacha, brejle!“, brečí Bohouš bagrující blátivou břečku. Beznadějně blouznící barvoslepě bulví bortící boudu.
„Bože, bdím?“, blábolí bezvládný borec. Blízko boudy blaženě
baští bezzubý bača bryndzu.
„Blamáž!“, bludička brachy bezpochyby blbla. „Bůhsuď, bledá
brečící bludička? Bane!
Bílými běhy balamutil brňáky bělostný bečící beránek.
Znáš Jetíkovy ceny ?
Na nejpilnější dětské stopaře čekají softshellové bundy, trička, čepice, hrnky a jasně že i plyšoví maskoti!
Kdo se snaží, ten je má. Slosování bude v listopadu, času máš stále dost!
www.jetik.info
17
18
IDOL A NADĚJE
TOMÁŠ DLABAJA
A BARBARA VAVRYSOVÁ
Jetík obdivuje nadané sportovce. V létě se rád proběhne po lese, a tak se zeptal na sportovní život
mistra světa v orientačním běhu Tomáše Dlabaji. Z možných následovníků, kteří by nepochybně chtěli
zopakovat jeho triumf z MS, se Jetík vyptával nadějné orienťačky, dorostenecké nistryně Evropy ve
štafetě, Barbary Vavrysové.
Tomáš Dlabaja
Kdy a kde jsi začal jen tak běhat po lese a odkdy s mapou a buzolou?
Začal jsem v šesti letech společně s bratranci. Chodili jsme především do skautu. Orientační běh byl
jen doplněk. Ale ve Fryštáku a později ve Zlíně se
vytvořila naprosto skvělá parta kamarádů, která mě
s orienťákem navždy spojila. Mapa byla zpočátku
spíš k odhánění komárů. Až kolem 12 let jsem pochopil, jak ji číst, abych byl ze všech nejrychlejší.
V kolika letech jsi začal systematicky trénovat a závodit?
Trénink přicházel postupně. Tak kolem čtrnácti let jsem měl pocit, že naše
parta už opravdu pravidelně trénuje. Ale pro mě bylo běhání v lese především hezké dobrodružství a zábava. Nebral jsem to jako dřinu a práci.
Naopak jsem toužil být lepší a začít jezdit na závody do Skandinávie, kde
je nádherná příroda.
Jak to bylo časově náročné, v létě i v zimě?
Zima a léto jsou i v běhu stejně tak odlišné jako v přírodě. V zimě se buduje
fyzička na léto. Hodně běháme ve sněhu či hrajeme hry v tělocvičně. Kdo
makal přes zimu, v létě si pak užívá vítězství a už nemusí moc trénovat.
Jak se ti dařilo skloubit trénink a závody se školou?
Nebylo to úplně zadarmo. Chodil jsem na gymnázium a chtěl jsem mít dobré výsledky. Na odpolední tréninky jsem se ale těšíval a téměř nikdy je
nevynechal. Sice jsem domů přicházel unavený, ale spokojený.
V kolika letech jsi se stal „profesionálem“ nebo sportovcem, který
získal podporu nějakých výrobců vybavení?
V orientačním běhu v České republice nejsou profesionálové. Ale podobně jako hokejisti běháme za zahraniční kluby. Já jsem závodil ve Švédsku
a Finsku. Tyto kluby nám platí soustředění a cestování.
Nejsilnější zážitek spojený se sportem?
Jsou to největší úspěchy ve štafetách. Pocit vítězství sdílený s celým týmem. Jak zlatá medaile na mistrovství světa, tak i všechny české medaile.
Kolik času týdně věnuješ tréninku v současnosti? V jakém poměru
trénuješ běh a orientaci?
Dospělý závodník trénuje tak 20 hodin týdně na soustředění, doma při vysoké škole asi polovinu. Na soustředění běháme všechno v lese s mapou.
Doma obvykle s atlety na stadionu či po lesních cestách.
Je orienťák náročný na vybavení, zkus to dětem vysvětlit?
Nepotřebuješ toho mnoho. Na každou sezónu bys měl mít jedny boty na
silnici a jedny speciální do lesa. Buzola vydrží asi 3 roky, než ji při pádu
rozbiješ  a závodní dres ti věnuje nebo prodá tvůj klub.
Co bys poradil klukům a holkám, kteří chtějí dosáhnout stejných
úspěchů jako ty?
Najít si sport, který je zaujme, a mít tam alespoň jednoho dobrého kamaráda. Poté půjde vše snáz. Opravdu velký úspěch ale přijde až po několika
letech pravidelného tréninku.
O co jsi v dětství kvůli sportu přišel, viděno očima dítěte?
Možná jsem přišel o takové to poflakování z nudy po škole s kamarády. Já
jsem se téměř nezastavil, ba naopak bych řekl, že moje dětství bylo dobrodružné. Vyzkoušel jsem si, že když se snažím, můžu dokázat velké věci,
a díky tomu jsem měl možnost procestovat Česko i kus světa.
Na co vzpomínáš z časů dětského sportování nejraději?
Na letní sportovní tábory. Ráno jsme závodili v orientačním běhu, odpoledne chodili na výlety a večer byl táborák.
Kdy jsi se začal naplno věnovat orientačnímu běhu na úrovni vrcholového sportu?
Když jsem ve čtrnácti letech sledoval světový pohár v pražské Stromovce,
byl jsem ohromen. Od té doby jsem chtěl běžet mistrovství světa. Opravdu
vrcholová úroveň začala při vysoké škole v Brně a již první rok jsem se
nominoval na mistrovství světa v Japonsku.
Jaké jsi měl v dětství sportovní vzory?
Hrál jsem hodně basketbal, takže to byl legendární Američan Michael Jordan. A samozřejmě náš nejlepší orientační běžec Rudolf Ropek, který vyhrával závody po celém světě.
5 největší úspěchů:
• zlato z mistrovství světa
• zlato z akademického mistrovství světa
• vítězství s týmem v závodě Dolomitenman (běh, paragliding, sjezd na
divoké vodě a horské kolo)
• bronz ze Světových her
• dostudování vysoké školy v Česku i v zahraničí
www.jetik.info
Barbara Vavrysová
Kdy a kde jsi začala jen tak běhat po lese
a odkdy s mapou a buzolou?
Vlastně si ani nepamatuju, že bych po lese jen
tak běhala bez mapy. Rodiče běhali od mládí,
a tak jsem s orienťákem vyrostla. Myslím, že při
prvním závodě, který jsem odběhla po svých, mi
byly asi tři roky.
5 největších úspěchů
• 2012 vítězství na mistrovství ČR na klasické trati
• 2013 nominace na mistrovství Evropy dorostu a vítězství ve štafetě
• přijetí na sportovní gymnázium ve švédském Halsbergu
• vítězství na olympiádě z matematiky a českého jazyka :-)
V kolika letech jsi začala systematicky trénovat a závodit?
Když mi bylo 14, začala jsem spolupracovat se svou současnou trenérkou
a dostala jsem vlastní tréninkový plán. To byla velká změna, protože jsem
začala běhat pravidelně. Taky jsem se ale v lese mohla spolehnout na to,
že už mám nějakou sílu.
Jak se ti dařilo skloubit trénink a závody se školou?
S tím jsem nikdy neměla problém. Trénink podřizuju škole, takže běhám
vždycky odpoledne, a i tak zbývá spousta času na úkoly nebo učení. A závody se týkají převážně víkendů, ale i tehdy se najde čas na učení, když
je to potřeba. Samozřejmě jsem zkoušela závody použít jako výmluvu ve
škole, ale ono to na učitele stejně nefunguje.
Na co vzpomínáš z časů dětského sportování nejraději?
Vždycky jsem byla ráda, když jsem byla na stupních vítězů a dostala jsem
třeba čokoládu nebo pytlík bonbónů, teď , když jsme starší, už je to spíš
jen diplom. Naštěstí, i když jde teď víc o výsledky než dřív, atmosféra se
nijak nezměnila.
Kdy jsi se začala naplno věnovat orientačnímu běhu vážně a naplno,
na úrovni vrcholového sportu?
Když jsem nastoupila na gympl. Do té doby jsem se věnovala ještě ploutvovému plavání, ale začala jsem dojíždět do školy a taky trénink byl náročnější. Začalo to být jak časově, tak i fyzicky příliš náročné, a tak jsem si musela
vybrat, čemu se chci věnovat opravdu naplno.
Nejsilnější zážitek spojený se sportem?
To bylo asi loňské Mistrovství Evropy dorostu. Dobíhala jsem třetí, poslední
úsek štafet. Vybíhala jsem s parádním náskokem, ale celou trať jsme se
ohlížela. Těsně před doběhem jsem se otočila, nikdo za mnou nebyl a mně
se strašně ulevilo. A tak jsme si doběhly pro vítězství.
Jaké jsou tvoje další oblíbené sporty?
Ráda plavu, protože to můžu dělat kdykoli a dělám to odmalička. A jinak
dělám zrovna to, na co jsou podmínky. V zimě lyžuju, přes léto jezdím na
kole nebo na bruslích. Taky mám ráda míčové hry, ale k těm se dostanu
spíš jen ve školní tělocvičně.
Co bys vzkázala klukům a holkám, kteří chtějí být úspěšnými závodníky?
Bez tréninku to zkrátka nejde. Čím jsem starší, tím víc záleží na tom, jak
tvrdě kdo trénuje, ne jaký kdo má talent. Ale když dělám to, co mě baví,
není to nikdy tak těžké. Je důležité mít cíl. Musí chtít být rychlejší a zlepšovat se. A když se chce, tak to jde.
Kolik času týdně věnuješ tréninku? V jakém poměru trénuješ běh
a orientaci?
Momentálně běhám 5krát týdně, kdy každý trénink trvá hodinu až hodinu
a půl. Já trénuju převážně běh, k mapovému tréninku se dostanu tak jednou
týdně, ale to je asi málo.
Co je to orientační běh?
Moderní sport, při němž je nutno se správně a rychle orientovat v neznámém terénu. Při závodě, který probíhá v lese nebo i ve městě či
parku se hledají kontroly ve stanoveném pořadí a v nejkratším možném čase. Cestu mezi kontrolami si každý závodník volí podle vlastní
úvahy za pomoci mapy, buzoly a stručného popisu kontrol. O úspěchu
v závodě rozhoduje tedy správná orientace a rychlý běh. Asi největší
krása orientačního běhu tkví v jeho provázanosti s přírodou. Sportovištěm může být každý les či městský park. Více o orientačním běhu naleznete na www.orientacnisporty.cz, kde jsou informace o aktuálních
závodech, akcích, ale i kontakty na jednotlivé oddíly, kde je možné
s „orienťákem“ začít.
19
Projekt „S Jetíkem po českých horách“ je spolufinancován z prostředků Evropské unie, Evropského fondu pro regionální rozvoj
www.kudyznudy.cz
KDE NÁS NAJDETE
Sídlo společnosti
Horská služba ČR, o.p.s.
543 51 Špindlerův Mlýn 260
IČ 27467759
Tel.: 499 433 230
Administrativní centrum
Horská služba ČR, o.p.s.
Za potokem 46/4
106 00 Praha 10
Tel./fax: 272 658 553
Seznam a spojení na oblasti
Horské služby ČR, o.p.s.
• Stanice HS Pernink, 362 36 Pernink,
tel.: 601 302 638
• Stanice HS Měděnec, 431 84 Měděnec,
tel: 601 302 636
• Stanice HS Český Jiřetín, tel.: 601 302 633
• Stanice HS Klíny, tel.: 601 302 634
• Stanice HS Nové Hamry, tel.: 601 302 639
• Stanice Tisá od 1. 5.–30. 9. letní služba,
tel.: 601 302 630
• Stanice Pyšná, tel.: 601 302 635
• Stanice Plešivec, tel.: 601 302 637
• Stanice Bublava, tel.: 601 302 640
• Stanice Klínovec, tel.: 353 542 486
• Komáří Vížka, tel.: 417 861 222
HORSKÁ SLUŽBA ŠUMAVA
Dům HS
Špičák 56
340 04 Železná Ruda
tel./fax: 376 397 100
náčelník: Michal Janďura
mail: [email protected]
pohotovostní číslo: 376 397 273
HORSKÁ SLUŽBA
JIZERSKÉ HORY
Dům HS 468 12 Bedřichov u Jablonce
nad Nisou, tel./fax: 483 380 073
náčelník: René Mašín
mail: [email protected]
[email protected]
pohotovostní číslo: 483 380 073
Stanice HS Šumava
• Dům HS Špičák č. p. 56, 340 04
Železná Ruda, tel. a fax: 376 397 273
• Stanice HS Prášily č. p. 167, 342 01
pošta Sušice, tel.: 376 397 273
• Stanice HS Zadov č. p. 118, 384 73
pošta Stachy, tel. a fax: 388 428 193
• Stanice HS Kvilda č. p. 47, 384 93
pošta Kvilda, tel.: 388 310 785
• Stanice HS Kubova Huť , 385 01
pošta Horní Vltavice, tel.: 388 436 312
• Stanice HS Nová Pec č. p. 17, 384 62
pošta Nová Pec, tel.: 388 336 202
• Stanice HS Kramolín č. p. 53, 382 78
Lipno nad Vltavou, tel. a fax. 380 736 081
Stanice HS Jizerské hory
• Dům HS Bedřichov č. p. 277, 468 12
Bedřichov, tel./fax: 483 380 073,
tel.: 483 380 204
• Stanice HS Ještěd, U Lanovky – Horní
Hanychov, 460 00 Liberec,
tel.: 482 771 025
• Stanice HS Severák, Hrabětice 257,
46811 pošta Janov nad Nisou,
tel.: 483 380 218
• Stanice HS Špičák, Albrechtice 1007,
46843 Albrechtice, tel.: 483 381 566
• Stanice HS Jizerka, osada Jizerka,
468 50 pošta Horní Polubný,
tel.: 602 441 616
HORSKÁ SLUŽBA KRUŠNÉ HORY
Dům HS 362 62 Boží Dar 204
fax: 353 815 150
náčelník: Güttner Miroslav
mail: [email protected],
[email protected]
pohotovostní číslo: 353 815 140
HORSKÁ SLUŽBA KRKONOŠE
Dům HS 543 51 Špindlerův Mlýn
tel./fax: 499 433 239, 499 433 230
náčelník: Adolf Klepš
mail: [email protected]
pohotovostní číslo: 602 448 338
HORSKÁ SLUŽBA JESENÍKY
Dům HS Červenohorské sedlo
790 85
pošta Domašov č. 76
tel./fax: 583 295 108
náčelník: Michal Klimeš
mail: [email protected],
[email protected]
pohotovostní číslo: 602 666 603
Stanice HS Krkonoše
• Dům HS Špindlerův Mlýn č. p. 260,
543 51 Špindlerův Mlýn,
tel./fax: 499 433 230, 602 448 338
• Stanice HS Harrachov č. p. 456,
512 46 Harrachov, tel.: 481 529 449,
602 448 334
Stanice HS Jeseníky
• Dům HS Červenohorské sedlo,
Domašov 76, 790 85 Domašov,
tel.: 601 302 611
• Stanice HS Velké Vrbno č. p. 39, 788 32
Staré Město pod Sněžníkem
tel.: 601 302 616
Stanice HS Krušné hory
• Dům HS Boží Dar č.p. 62, 362 62
Boží Dar, tel.: 353 815 140
• Stanice HS Telnice, 403 38 Telnice,
tel.: 601 302 631
• Stanice Bouřňák, tel.: 601 302 632
• Stanice HS Rokytnice nad Jizerou
č. p. 112, 512 45 Rokytnice n. J.,
tel.: 481 523 781, 602 167 470
• Stanice HS Strážné č. p. 192, 543 52
Strážné, tel.: 720 470 276
• Stanice HS Pec pod Sněžkou č. p. 178,
542 21 Pec pod Sněžkou,
tel.: 499 896 233, 602 448 444
• Luční bouda služebna HS
tel.: 739 205 391
Pouze v zimním období:
• Stanice HS Pomezní boudy, 542 27
Horní Malá Úpa 128, tel.: 606 157 935
• Stanice HS Velká Úpa, tel.: 601 576 853
• Stanice HS Černý Důl, tel.: 721 488 470
• Stanice HS Janské Lázně,
tel.: 606 157 936
• Stanice HS Benecko, tel.: 724 091 541
• Stanice HS Žacléř, tel.: 721 031 928
• Služebna HS Vítkovice,
tel.: 720 486 037
HORSKÁ SLUŽBA ORLICKÉ HORY
Dům HS 517 91 Deštné v Orlických
horách 332, tel.: 494 663 152, 494 663 134
fax: 494 663 134, náčelník: Josef Hepnar
mail: [email protected]
pohotovostní číslo: 602 385 555
Stanice HS Orlické hory
• Dům HS, Jedlová 332, 517 91 Deštné
v Orl. h., tel./fax: 494 663 152
• Stanice HS Říčky, 517 62 Říčky
v Orlických horách, tel.: 494 595 735
• Stanice HS Čenkovice 83, 56164
Čenkovice, tel.: 465 391 100
• Stanice HS Skřítek,
Sobotín č. p. 17, 788 16 Sobotín
tel.: 601 302 614
• Stanice HS Ramzová, 788 25 Branná
č. p. 3
tel.: 601 302 615
• Služebna HS Petříkov,
788 25 pošta Branná,
so–ne v zimním období
• Stanice HS Ovčárna, 79324 Karlova
Studánka 273, tel.: 601 302 612
• Stanice HS Karlov, Malá Morávka
č. p. 87, 79336 Malá Morávka,
tel.: 601 302 613
• Stanice HS Dolní Morava, Dolní Morava
č. p. 78, 56169 pošta Králíky,
tel.: 601 302 617
HORSKÁ SLUŽBA BESKYDY
Dům HS
Ondřejnická 896
739 11 Frýdlant nad Ostravicí
tel.: 597 431 701
náčelník: Ing. Radim Pavlica
mobil: 606 769 011
mail: [email protected],
[email protected]
www.beskydy.cz/horskasluzba
pohotovostní číslo: 606 769 010
Stanice HS Beskydy
• Dům HS, Ondřejnická 896, 739 11
Frýdlant nad Ostravicí,
tel.: 597 431 700
• Stanice HS Javorový, Oldřichovice 655,
739 58 Tyra, tel.: 597 431 703
• Stanice HS Grůň, Staré Hamry 0185,
739 15 Staré Hamry, číslo pohotovostní
– 606 769 011
• Stanice HS Pustevny, Trojanovice 662,
744 01 Frenštát p. R., tel.: 597 431 707
• Stanice HS Kohútka, 756 04 Nový
Hrozenkov 037, tel.: 597 431 709
• Stanice HS Velký Polom, 739 82 Dolní
Lomná 540, tel.: 558 330 053
• Stanice HS Lysá hora, Krásná 0513,
739 04 Pražmo, tel.: 597 431 702
• Stanice HS Soláň, 756 05 Karolinka
JEDNOTNÉ ČÍSLO HORSKÉ SLUŽBY
+420
1210
PLATÍ PRO CELOU ČR