Pokus č. 10
Transkript
Pokus č. 10
Pokus č. 10 Téma : Chemické prvky – Kovy – Kovy alkalických zemin - Hořčík Název : Reakce hořčíku s vodou Typ pokusu : demonstrační Princip : Hořčík je chemický prvek nacházející se ve II.A skupině ( 2. skupině) PSP, patří mezi kovy alkalických zemin, atomy hořčíku mají 2 valenční elektrony, v přírodě se vyskytuje pouze vázaný ve sloučeninách. Hořčík se neuchovává pod petrolejem, ale v suché a dobře uzavíratelné nádobě. Je to stříbrolesklý, lehký, vysoce hořlavý kov. Hoření hořčíku lze popsat následující chemickou rovnicí : 2 Mg + O2 → 2 MgO Reakci zapáleného hořčíku s horkou vodou popisuje další chemická rovnice : Mg + 2 H2O → Mg(OH)2 + H2 Pokus č. 10 Pomůcky : stojan, síťka, kádinka, kahan, chemické kleště, zápalky Chemikálie : destilovaná voda, fenolftalein, hořčík - hobliny Pracovní postup : 1) Zapálíme kahan. Pomocí chemických kleští uchopíme hoblinu hořčíku a vložíme ji do plamene kahanu. Pozorujeme. 2) Do kádinky ( nebo nějaké vhodné baňky ) nalijeme asi 100 ml vody. Kádinku postavíme na síťku upevněnou na stojanu a začneme zahřívat. Do vody přikápneme několik kapek fenolftaleinu. V plameni kahanu zapálíme hoblinu hořčíku a vhodíme ji do horké vody . Pozorujeme. Fotografie : Pokus č. 10 Pokus č. 10 Pozorování : 1) Hořčík hoří oslnivým plamenem, který je provázený vydatným dýmem. Produktem reakce je bílý prášek – směs oxidu hořečnatého MgO a nitridu hořečnatého Mg3N2. 2) Po vhození zapálené hoblinky hořčíku do horké vody s fenolftaleinem dojde k prudké reakci provázené prudkým hořením vzniklého vodíku H2. Fialové zbarvení fenolftaleinu pak dokazuje přítomnost zásaditého prostředí – vznik hydroxidu hořečnatého Mg(OH)2. Poznámky, doporučení, vysvětlení : 1) Snadnost zapálení hořčíku dokazuje oprávněnost jeho zařazení do třídy látek vysoce hořlavých. Žáci by měli být dopředu upozorněni, aby se nedívali přímo do plamene, protože se uvolňuje i ultrafialové záření. 2) U této části pokusu je třeba žákům zdůraznit, že po vhození zapáleného hořčíku do horké vody dojde k hoření reakcí vzniklého unikajícího vodíku. Pokus slouží také k porovnání reaktivity hořčíku ( jako zástupce kovů alkalických zemin ) a sodíku ( alkalický kov ) s vodou. Narozdíl od sodíku reakce hořčíku s vodou probíhá až za horka. Obrázky : http://cs.wikipedia.org/wiki/Glob%C3%A1ln%C4%9B_harmonizovan%C3%BD_syst%C3%A9m_klasifikace_a_ ozna%C4%8Dov%C3%A1n%C3%AD_chemik%C3%A1li%C3%AD http://www.b2bpartner.cz/products/10000797/2091644/ Zdroje : http://cs.wikipedia.org/wiki/Ho%C5%99%C4%8D%C3%ADk Čtrnáctová, H. a kol.: Chemické pokusy pro školu a zájmovou činnost. Prospektrum, Praha 2000. 295 s. ISBN 80-7175-057-3 Doulík, P. a kol.: Chemie 8 příručka učitele pro základní školy a víceletá gymnázia. Nakladatelství Fraus, Plzeň 2006. 212 s. ISBN 80-7238-444-9 Škoda, J., Doulík, P.: Chemie 8 učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. Nakladatelství Fraus, Plzeň 2006. 136 s. ISBN 80-7238-442-2
Podobné dokumenty
reakce kovů alkalických zemin
Pomůcky: zkumavka, skleněná nebo plastová trubička, Chemikálie: roztok Ca(OH)2 – vápenná voda, kyselina chlorovodíková HCl (w = 10 %), fenolftalein Pracovní postup: Asi 3 cm3 vápenné vody nalijeme ...
Více