Trable s bílým medvědem

16/3
Trable s bílým medv dem
Katarína Durká ová
Psychologický ústav FFMU, Brno
[email protected]
Dostojevskij ve svém románu Zimní poznámky o letních dojmech zapsal zajímavý post eh: „Zkuste
si zadat úkol nemyslet na bílého medv da, a uvidíte, že vám práv tato v c vytane na mysl každou
minutu.“ Profesor psychologie Daniel M. Wegner z Harvard University zasv til podstatnou ást své
profesní kariéry ov ování Dostojevského p edpokladu.
Již v osmdesátých letech, v jednom ze svých prvních pokus , Wegner a jeho kolegové požádali
skupinu 34 dobrovolníku, aby v 5 minutách nahlas opisovali a nahrávali sv j proud v domí
(to znamená hovo it o emkoliv, co jim vytane na mysl). Po n kolika cvi ných záznamech dostala
polovina ú astník instrukci pokra ovat v nahrávání, ale s jednou zm nou – a se vyhnou myšlení
na bílého medv da. Pokaždé, když na n j pomyslí, nebo ho upomenou ve svém monologu, mají
zazvonit na zvone ek.
Po jistém ase se instrukce op t zm nila – te byli ú astníci vyzváni, aby se snažili na bílého
medv da myslet co nejvíce. Druhá polovina dobrovolník obdržela stejné instrukce, ale v opa ném
po adí. V obou skupinách zvonil zvonek ast ji (19,22krát) po instrukci, aby dobrovolník myslel
na bílého medv da. Zvonky však zvonili (6,78krát) i za podmínky, že myšlenky na medv da m li
pokusné osoby potla it. V domé potla ování myšlenek podle všeho není schopností, kterou by
lov k ovládal (Wegner, 1974).
Wegner (1994) vysv tluje tento paradoxní efekt sebekontroly inností dvou rozdílných
monitorujících systém v myšlení. Jeden nazývá zám rným opera ním procesem (intentional
operating system), který hledá v mysli pot ebné obsahy pro žádoucí mentální stav. Je to proces
volný, podléhá v domé kontrole a je možné ho p erušit. Druhý – ironický monitorující systém (ironic
operating systém) – má za úkol vyhledávat mentální obsahy, které nasv d ují selhání zám rného
procesu. Je pro n j charakteristické, že operuje mimo v domí, vymyká se v lí navozené kontrole
a je nep erušitelný. P i v domém potla ování myšlenek, tyto vyhledává ve snaze dostat je
pod kontrolu, ímž je ale naopak zárove oživuje.
Nejen, že snahy o vytla ení nep íjemných myšlenek nemývají velikou úsp šnost, zdá se,
že potla ované obsahy pak mají tendenci zaplavit mysl s ješt v tší naléhavostí. Pokusné osoby
z Wegnerovho experimentu, kte í se nejd íve snažili myšlenkám na bílého medv da vyhnout,
pak na n j v „myslící ásti“ pokusu mysleli mnohem více. Naopak ú astníky, kte í nejprve dostali
instrukci o medv dovi myslet co nejvíc, po chvíli prost „omrzel“ (viz graf). Podobné zahlcení
pozorovali i Toll, Sobell a Wegner (2001) u osob odvykajících kou ení. Polivy a Herman (1985) citují
dále n kolik zdroj , které podávají konzistentní dukazy o tom, že restrikce v jídle je spolehlivým
prediktorem p ejezení a následn také nadváhy.
Pro zahlcení existují rovnou dv vysv tlení. Prvním je tvorba asociace mezi procesem potla ování
a kontextem, tedy prost edím nebo emocemi a dalšími podn tmi, ktoré jsou sou ástí situace
potla ování. Vzniká tak mnoho p ipomínek, které když se znovu objeví, p inesou se sebou
i myšlenku, s níž jsme bojovali. Druhou možností je, že inností ironického monitorujícího systému
se zvyšuje p ístupnost, neboli pohotovost potla ované myšlenky pro v domí, p i emž ta trvá
i po tom, co již o potla ení neusilujeme a nahrne se do mysli s p ekvapivou naléhavostí.
web: www.psychologon.cz
tel.: +420 549 497 794
e-mail: [email protected]
ISSN: 1805-7160
Psychologický ústav Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Arne Nováka 1
602 00 Brno
eská republika
17/3
Graf dle Wegner, D. M., Schneider, D. J., Carter, S., & White, T. (1987).
Wegner ve spolupráci se Sofií Zanakos
vytvo ili
sebeposuzovací
škálu
(The White Bear Supression Inventory)
zjiš ující
tendenci
k
chronickému
potla ování myšlenek. Zjistili, že získané
vysoké skóre sv d ící pro chronické
potla ování koreluje s obsesivním
myšlením a depresivním a úzkostným
afektem (Wegner, Zanakos, 1994).
Metoda je voln dostupná na
www.wjh.harvard.edu/~wegner/wbsi.html.
Existence
ironického
monitorujícího
systému by mohla vysv tlit i jisté
zkreslení
v
procesu
rozhodování.
P eborníci v oblasti zkoumání heuristik
rozhodování Kahneman a Tversky (1974)
zjistili, že lidé nejsou schopni nebrat
v úvahu známé informace, ani když jsou
motivováni pen žitou odm nou.
Ve výzkumu Thompsona, Fonga a Rosenhana (1981) si 288 pokusných osob zahrálo na porotce
reálného soudního procesu, p ehrávaného herci. ást t chto porotc sledovala verzi, ve které se
vyskytli nep ípustné d kazy (tzn.: nemají být brány v úvahu) o vin obžalovaného, ást verzi
s nep ípustnými d kazy o jeho nevin a t etí ást porotc si vyslechla verzi, kde se žádné
nep ípustné d kazy neobjevili. Ti porotci, kte í sledovali proces s nep ípustným d kazem sv d ícím
o nevin , pak odsoudili obžalovaného s menší pravd podobností než ti, kte í byli sv dky soudu
s nep ípustnými d kazy o vin , nebo bez jakýkoliv nep ípustných d kaz . V dotazování
po experimentu, ale skupina pokusných osob sledujících soud s d kazy pro nevinu byla
p esv d ena, že jejich úsudek tento fakt nijak neovlivnil, zatímco skupina, která sledovala soud
s d kazy pro vinu, referovala o zkreslení. Porotci tak podle všeho nebyli schopni se v rozhodování
o vin obžalovaného oprostit od informací, jež na soud zazn li, o kterých ale zárove v d li,
že nemají být brány v potaz. Informace, které se rozhodli v dom ignorovat, byly nadále p ítomny.
Ve výzkumu Thompsona, Fonga a Rosenhana (1981) si 288 pokusných osob zahrálo na porotce
reálného soudního procesu, p ehrávaného herci. ást t chto porotc sledovala verzi, ve které se
vyskytli nep ípustné d kazy (tzn.: nemají být brány v úvahu) o vin obžalovaného, ást verzi
s nep ípustnými d kazy o jeho nevin a t etí ást porotc si vyslechla verzi, kde se žádné
nep ípustné d kazy neobjevili. Ti porotci, kte í sledovali proces s nep ípustným d kazem sv d ícím
o nevin , pak odsoudili obžalovaného s menší pravd podobností než ti, kte í byli sv dky soudu
s nep ípustnými d kazy o vin , nebo bez jakýkoliv nep ípustných d kaz . V dotazování
po experimentu, ale skupina pokusných osob sledujících soud s d kazy pro nevinu byla
p esv d ena, že jejich úsudek tento fakt nijak neovlivnil, zatímco skupina, která sledovala soud
s d kazy pro vinu, referovala o zkreslení. Porotci tak podle všeho nebyli schopni se v rozhodování
o vin obžalovaného oprostit od informací, jež na soud zazn li, o kterých ale zárove v d li,
že nemají být brány v potaz. Informace, které se rozhodli v dom ignorovat, byly nadále p ítomny.
web: www.psychologon.cz
tel.: +420 549 497 794
e-mail: [email protected]
ISSN: 1805-7160
Psychologický ústav Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Arne Nováka 1
602 00 Brno
eská republika
18/3
Zdroje
1. Polivy, J., Herman, C.P. (1985). Dieting and binging: A casual analysis. American Psychologist, 40,
193-201.
2. Tversky, A., Kahneman, D. (1974). Judgment under Uncertainty: Heuristics and Biases. Science
New Series, Vol. 185, 1124-1131.
3. Thompson, W. C., Fong, G. T., & Rosenhan, D. L. (1981). Inadmissible evidence and juror
verdicts. Journal of Personality and Social Psychology, Vol 40(3), 453-463.
4. Wegner, D. M., Schneider, D. J., Carter, S., & White, T. (1987). Paradoxical effects of thought
suppression. Journal of Personality and Social Psychology, 53, 5-13.
5. Wegner, D. M. (1994). Ironic processes of mental control. Psychological Review, 101, 34-52.
6. Wegner, D. M. (2011). Setting free the bears: Escape from thought suppression. American
Psychologist, 66, 671-680.
7. Wegner, D. M., & Zanakos, S. (1994). Chronic thought suppression. Journal of Personality, 62, 615640.
Citace lánku:
Durká ová, K. (2012). Trable s bílým medv dem. PsychoLogOn [online]. 1 (1), s.16-18. [cit. vložit datum
citování]. Dostupný z WWW: <http:// http://psychologon.cz/data/pdf/13-trable-s-bilym-medvedem.pdf>.
ISSN 1805-7160.
web: www.psychologon.cz
tel.: +420 549 497 794
e-mail: [email protected]
ISSN: 1805-7160
Psychologický ústav Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Arne Nováka 1
602 00 Brno
eská republika