Podještědské gymnázium, s

Transkript

Podještědské gymnázium, s
Předkládaný dokument je výsledkem třídenní práce studentů kvinty v rámci
dílny „Světová náboženství“ na Podještědském gymnáziu v Liberci. Jejich
úkolem bylo vypracovat základní informační materiál o významných
náboženstvích – křesťanství (konkrétně katolické a protestanské církvi),
judaismu, islámu, hinduismu a buddhismu. Konečná podoba jejich práce je
ponechána v původním znění bez faktografických zásahů a dodatečných oprav a
to i přes to, že se práce v některých pasážích od skutečnosti přinejmenším
vzdaluje. Studenti totiž během dílny měli získat nejen základní poznatky a
vědomosti o výše zmíněných náboženstvích, ale zároveň se učit pracovat
s informacemi, vyhledávat je, třídit, vyhodnocovat a zpracovávat do určité
podoby. Na případných chybách se měli učit napříště se jich vyvarovat, stejně
jako i ostatní studenti, kteří se k této práci dostanou.
Kvintáni zadaný úkol více či méně zvládli a odevzdali dobrou práci. Jako každá
jiná práce složená různými autorskými kolektivy má i tato svá slabší místa, na
která by si studenti využívající práci ke studijním účelům měli dát pozor. Kromě
formálních nedostatků ve všech částech jsou to různé faktografické neshody,
polopravdy či nepřesná vyjádření v historických kořenech katolické a
protestantské církve, stejně tak i poněkud tendenční charakteristika katolické
církve. Zároveň nelze brát v potaz jako objektivní konstatování faktů
charakteristiku současné funkce islámu v ČR – na druhou stranu jde o zajímavý
názor na aktuální dění kolem nás. Ani výběr příloh mnohdy není zcela vhodný
vzhledem k tématu.
Práce zároveň odhaluje v celé své nahotě nešvar internetu jako zdrojového
média. Studenti informace z různých webových stránek využívat sice mohli, na
druhou stranu museli zvážit, zda získané informace použijí. V tomto případě se
v některých částech ukazuje, že informace získané na internetu (zejména na
populární Wikipedii) nemusí být vždy zcela správné. I přes výše zmíněné je
práce vcelku zdařilá a v určitých případech může sloužit jako zdroj informací o
některých náboženstvích. Přejeme pěkné čtení …
Podještědské gymnázium, s.r.o., Sokolovská 328, Liberec 14, 460 14
SVĚTOVÁ NÁBOŢENSTVÍ
Kvinta 2009/2010
19. 3. 2010
2
Obsah
1. Islám……………………………………………………………….3
(K. Benčová, K. Onallahová, B. Šumová)
2. Křesťanství - katolická církev……………………….……….….8
(F. Krejčí, Z. Podlipná, T. Stašáková, D. Škoda)
3. Křesťanství – protestantská církev.………………………..…12
(V. Dlask, J. Hendrych, L. Štiťák, S. Taller)
4. Judaismus………………………………………………….……17
(Š. Benešová, M. Horáčková, T. Krausová, B. Paulů)
5. Hinduismus a buddhismus…………………………………….21
(H. Fialová, M. Mikulecká, M. Spálenská, B. Šubrová)
3
1. Islám
1) Základní definice a rysy islámu
Islám je monoteistické světové náboţenství, zaloţené na učení proroka
Mohameda.
Slovo islám znamená „podrobení se“ či odevzdání se Bohu (Alláhovi).
Stoupenec islámu se nazývá muslim, coţ v překladu znamená „ten, co se
podřizuje Bohu“.
Počet muslimů je asi 1,8 miliardy, coţ činí islám, hned po křesťanství, druhým
nejrozšířenějším náboţenstvím na světě.
Téměř kaţdý muslim je příslušník jedné ze dvou hlavních islámských větví.
Tyto větve jsou sunnité (asi 85%) nebo šíité (asi 15%). Schizma, které vedlo
k tomuto rozštěpení muslimské obce (umma)*, nastalo v 7. století a jeho
příčinou byla otázka nástupnictví ve vedení muslimské obce.
Základní knihou islámu je Korán, veršovaná sbírka boţích sdělení věřícím,
kterou podle muslimů Mohamedovi nadiktoval prostřednictvím archanděla
Gabriela sám Bůh. Skládá se ze 114 súr* (skladeb), ty se dělí na jednotlivé
áje* (verše) a je rozdělena do čtyř období: První mekkánské období, Druhé
mekkánské období, Třetí mekkánské období a Medínské období. Podle
muslimů představuje uzavření a zpřesnění dřívějšího, avšak lidmi upraveného
poselství Bible.
ŠEST ČLÁNKŮ ISLÁMSKÉ VÍRY
- Víra v jediného Boha.
- Víra v anděly (malaky*) i dţiny.
- Víra ve všechny seslané Knihy.
- Víra v posly boţí (včetně biblických).
- Víra v soudný den.
- Víra v Osud, dobrý či špatný. Všechno, co se děje, se děje s vůlí Alláha.
PĚT PILÍŘŮ ISLÁMU
- Víra v jedinost boţí a boţské poslání Mohameda (šahada)
- Modlitba – salát* (pětkrát denně)
- Půst - v měsíci ramadánu, od úsvitu do soumraku (saum*)
- Udílení almuţny chudým - 2,5% čistých ročních zisků ve prospěch niţších
sociálních vrstev (zakát*)
- Pouť do Mekky - jednou za ţivot, umoţňuje-li to finanční situace a zdravotní
stav muslima (hadţdţ*)
* SLOVNÍČEK:
umma – rozdělení muslimů na šíity a sunnity, ale i označení pro muslimskou obec
súry - skladby v Koránu
áje – verše v Koránu
malaci – andělé
saum – půst
zakát – almužna chudým
hadždž – posvátná pouť do Mekky
4
2) Historické kořeny islámu
U zrodu islámu stál prorok Mohamed (poslední prorok boţí). Při vzniku byl islám
ovlivněn judaismem, křesťanstvím a staršími arabskými kulty. Největší rozvoj islámu
byl v Mekce, kde Mohamed kázal. Z Mekky byl však roku 622 po Kr. vyhnán a přešel
tak i se svými učenci do Mediny, kam přišel 24.9. 622. Tento den je brán jako
začátek muslimského lunárního kalendáře. Na počest jeho přechodu do Mediny je
konána svatá pouť hadţdţ.
Ţivot proroka Mohameda
Narodil se roku 570 v Mekce na území dnešní Saudské Arábie. Pocházel z kmene
Kurajšovců, coţ byl jeden z váţených kmenů v Mekce. Mohamed se kvůli těţkému
dětství naučil pouze základy čtení a psaní. Byl ţenatý s Chadídţou.
17. dne ramadánu roku 610 zaţil zjevení v jeskyni na hoře Hiŕá. Modlil se a Bůh se
mu zjevil a řekl: ,,Přednášej ve jménu Pána svého, který stvořil, člověka z kapky
přilnavé stvořil! Přednášej, vţdyť Pán tvůj je nadmíru štědrý, a naučí člověka, co
ještě nezná!“. Mohamed dal základ pěti denním modlitbám – kdyţ měl vidění, ţe se
účastnil pouti zv. isrá a setkal se s Mojţíţem, Jeţíšem, Abráhámem a Adamem,
prvním z proroků. Došel aţ před nebesa, avšak uviděl šedý závoj. Mohamed si toto
vidění vyloţil tak, ţe závoj je bariéra mezi člověkem a Bohem a prolomit ji lze jedině
modlitbou.
Mohamed zemřel ve věku 63 let roku 632.
*Islámská tradice zakazuje zobrazovat proroka Mohameda.
3) Historické mezníky v historii islámu
570 - narození proroka Mohameda
622 - přechod Mohameda z Mekky do Mediny
656 - první rozkol mezi muslimy
- vznik hlavních větvích sunnitů a šíitů
7.-14. století – mohutná expanze islámu do celého světa
1947 – vznik muslimského státu v Pákistánu
1979 – vznik muslimského státu v Iránu
4) Základní náboţenské texty
Korán
Korán je základem islámského vyznání. Jakoţto „svatá kniha islámu“ bývá srovnáván
s křesťanskou Biblí. Ačkoliv se toto srovnání nabízí, od Bible se Korán jasně odlišuje
formou i obsahem. Korán je určen k recitaci.
5
V počátku islámu se Korán předával především ústně a měl tak i větší hodnotu neţ v
písemné verzi. Oficiální písemná verze (dnes všeobecně uznávaná) vznikla aţ v roce
656 n.l., tedy po smrti Proroka, a to tzv .uthmánskou redakcí, zásluhou prvních
chalífů*. Tehdy došlo také k seřazení súr podle délky od nejdelších k nejkratším.
Způsob, jakým je Korán napsán, se příliš neliší od předchozích náboţenských textů.
K charakteristice patří převáţně krátký verš, přírodní a kosmické obrazy, přísahy,
hrozby, kletby a apokalyptické vize. Jediné, co se v průběhu Koránu mění, je
nápaditost a rozmanitost veršů. Na konci Koránu se uţ veršů objevuje méně a
naopak přibývá politicky zaloţených dlouhých textů.
V příloze č.1 je ukázka první a druhé súry.
Hadísy (další posvátné texty)
Takzvané Hadísy obsahují soubor učení, výroků a činů Mohameda. Hadísy slouţí
jako pomocné knihy k objasňování nejasných pasáţí Koránu.
Šaríja
Systém islámského náboţenského práva. Šaríja se zabývá běţnými záleţitostmi
ţivota včetně politiky, ekonomie, bankovnictví, obchodu, smluv, rodiny, sexuality,
hygieny a sociálních věcí. Šaríja není oficiální zákoník, je to spíše typ právního
systému, zaloţeného na islámských náboţenských textech.
Právní věda zabývající se výkladem šaríji se nazývá fiqh.
* SLOVNÍČEK: chalíf – nejvyšší představitel islámu
5) Náboţenské obřady a obřadní místa
Modlitby
Modlitba představuje jeden z pilířů islámu a je povaţována za základ náboţenství.
Kaţdý muslim, má povinnost konat modlitbu. Aby byla modlitba platná, musí být
muslim duševně zdravý a svéprávný, relativně zralý (dosáhl jiţ puberty), nepostiţený
váţnou nemocí. Ţeny nesmějí mít menstruaci nebo být v šestinedělí. Modlitby se
provádějí v mešitách.
„Abdest“ - rituál omývání. Tělo musí být očištěno a oděno a země pouţitá k
modlitbám musí být zbavena veškeré špíny a nečistoty. Postoj čelem směrem ke
Ka'abě v Mekce.
Posvátná místa islámu jsou Mekka (Ka'ba), Medina, Jeruzalém, Karbalá.
(Druhy a časové rozložení modliteb, půst a almužna viz příloha č.2)
6
6) Liturgie a symboly islámu
Základním symbolem islámu je měsíc s hvězdou.
Způsob muslimské modlitby:
1. člověk stojí směrem ke Ka'bě a zvedá obě dvě ruce k uším a začíná modlitbu
2. potichu nebo nahlas recituje súru otevírající korán
3. poté pronáší slova ,,Alláhu Akbar“ (Bůh je ze všech největší) a při těchto slovech
se klaní do pravého úhlu a dlaně pokládá na kolena
4. poté se pokládá na zem tak, ţe se dotýká země prsty na nohu, oběma koleny,
oběma rukama a čelem
5. modlitbu dokončuje v kleče s rukama na kolenou a se slovy ,, Alláhu Akbar“
Symboly islámu jsou v příloze č.3.
7) Současná funkce islámu a v ČR
Islám je v evropských zemích vnímán spíše negativně. Je to způsobeno především
tím, ţe mnoho lidí neví o islámu vůbec nic. Často se skloňuje pojem „islamizace
Evropy“ , ale málokterý člověk dokáţe vysvětlit, co znamenají pojmy jako Korán,
mešita, či v jakého boha muslimové vlastně věří. Poslední dobou koluje tvrzení, ţe
kaţdý muslim = terorista. To je ale leţ! Stejně jako nemůţete říct, ţe kaţdý Čech
krade, nebo ţe kaţdý Ital má rád pizzu. Tato tvrzení vznikají právě proto, ţe se
Evropané dostatečně nevzdělávají v základech islámu a netuší, jaký systém, ať uţ
náboţenský nebo politický, muslimové mají. Nemůţeme přece mluvit o něčem, co
neznáme či nechápeme.
Situace v České Republice je oproti dalším evropským zemím (např. Francie,
Německo) docela dobrá. Muslimové zde mají dvě mešity, a to v Praze a Brně. Ţádné
větší spory mezi jednotlivými větvemi islámu nebyly v ČR zaznamenány
8) Islám v Liberci
Hlavní muslimskou komunitu v Liberci tvoří studenti ubytovaní na kolejích TUL.
Centrem setkávání těchto lidí je malá modlitebna (foto viz příloha č.5) ve Starém
Harcově na kolejích v bloku E, kterou vede pan Azíz, který je zároveň imámem (tím,
co čte korán). Počet těchto studentů se pohybuje okolo 20 lidí, jsou v něm i ţeny. Do
modlitebny mohou přijít i muslimové z celého Libereckého kraje. Pan Azíz nám řekl,
ţe v Liberci nejsou konflikty mezi sunnity a šíity, protoţe všichni věří ve stejného
Boha. Místní modlitebna se šíitům naopak přizpůsobuje, mají k dispozici kámen,
který pouţívají při modlitbě. Studenti přijíţdějí z různých států, Turecka, Maroka,
Jemenu, Kazachstánu atd. Všichni tito lidé jsou rádi, ţe zde mají alespoň přátele,
kteří věří ve stejného Boha.
7
Ptaly jsme se 25 obyvatel Liberce ve věku od 13 do 70 let na 3 otázky ohledně
islámu. Výsledky ankety jsou v příloze č.4.
Některé odpovědi a reakce tázaných nás velmi překvapily. Především tím, kolik
procent lidí nezná jméno proroka islámu - Mohameda. Ohledně třetí otázky, která se
týkala muslimské modlitebny v Liberci, bychom byly samy překvapeny. Doposud
jsme netušily, ţe se v Liberci nějaká modlitebna nachází. Proto jsme také tuto otázku
pokládaly, protoţe nás velice zajímalo, kolik obyvatel o této modlitebně ví.
Zdroje:
ing. Azíz
Zaostřeno na Islám – Hammudah Abdalatni
Seznamte se…Islám - Ziauddin Sardar a Zafar Abbas Malik
Cesta k prameni – Iveta Kouřilová, Miloš Mendel, Štěpán Macháček a
Bronislav Ostřanský
Islám – Šajch Fadlulláh Chajrí
http://cs.wikipedia.org/wiki/Isl%C3%A1m
http://image3.examiner.com/images/blog/EXID10853/images/Islam_symbol.gif
http://www.iselinge.nl/Scholenplein/pabolessen/01022cgeloven/mekka.jpg
http://images.fanpop.com/images/image_uploads/Medina-islam172986_560_420.jpg
8
2. Křesťanství – katolická církev
1) Základní definice a rysy katolické církve
Katolická církev je dlouhodobě bezesporu jedna z nejdůleţitějších a nejrozšířenější
institucí evropské civilizace - svou efektivní hierarchií a globální působností
inspirovala podobu moderního správního aparátu, její teologické proudy formovaly
společenské představy o dobru a zlu, předsudky a tabuizovaná témata, po dlouhá
staletí zásadním způsobem ovlivňovala kulturu a tím vtiskla charakter prostoru, v
němţ se pohybujeme.
Katolictví či katolicismus z řeckého καθολικός katholikos obecný, univerzální < καθ῾
ὅ λοσ kath holú dohromady, obecně.
Hlavním rysem katolické církve je ''vyznání víry'' – víra v Boha, otce všemohoucího,
stvořitele nebe i země, v Jeţíše Krista, syna jeho jediného, jenţ se počal z ducha
svatého; narodil se z Marie Panny; trpěl pod Pontským Pilátem, ukřiţován umřel i
pohřben byl; sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých; vstoupil na nebesa, sedí
na pravici boha, Otce všemohoucího; odtud přijde soudit ţivé i mrtvé. Víra v ducha
svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých, odpuštění hříchů, vzkříšení
těla a ţivot věčný. (výtah z modlitby)
2) Historické kořeny katolické církve
Rozdělení křesťanství,
křesťanství, počínajícím
roznášejí víru do celého
Konstantin Veliký edikt
obce.
které známe dnes, mělo prvopočátky v jednotném
od Jeţíše Krista na začátku letopočtu, kdy jeho učedníci
světa a zakládají náboţenské obce. Roku 313 n. l. vydává
milánský, který toleruje křesťanství a uznává křesťanské
Postupem času se křesťanství rozděluje na západní a východní. Brzy mezi oběma
stranami začínají vznikat rozpory. V roce 1054 dochází k velkému schizmatu, které
označuje církevní rozkol mezi křesťanským Východem a Západem, který úplně
rozdělil církve, které přijaly závěry chalkedonského koncilu. Z východního
křesťanství vzniká pravoslavná církev. V 15. -16. století je velká reformace, která
rozděluje západní církev na katolickou církev a ostatní reformované církve. Tato
doba se povaţuje za počátek katolické církve. V roce 1545 se koná Tridenský koncil,
který má reagovat na vznik protestantství a definovat nauku katolické církve v
diskutovaných otázkách. Prosazují se v něm jedny z nejdůleţitějších reforem pro
katolickou církev, jako je sjednocení liturgie v římskokatolické církvi a omezení
rozdílné místní praxe; tím byla fixována podoba tzv. tridentské mše, která přetrvala v
uţívání římskokatolické církve aţ do obnovy liturgie po 2. vatikánském koncilu. Dále
učinil přítrţ zneuţívání církevní moci a zavedl disciplinární reformu, která zahrnovala
i odpustky, stav řádů, vzdělání kléru, rezidence biskupů.
V letech 1962-1965 zasedal druhý vatikánský koncil, na kterém se shromáţdilo víc
jak 2500 katolických biskupů, které svolal papeţ Jan XXIII. (1958-1963)
9
Cílem koncilu bylo reagovat na potřeby doby. Explicitně nedefinoval ţádnou novou
nauku či dogmata. Mezi nejvýraznější teologická vyjádření koncilu patří potvrzení
svátostné povahy biskupského svěcení.
Koncil měl výrazný vliv na obnovu liturgie v katolické církvi, která tímto koncilem
započala, a výrazný posun ve způsobu, jak se katolická církev sama chápe. Jednalo
se v něm např. o misijní činnosti církve, o sluţbě a ţivotě kněţí, o obnově řeholního
ţivota, o náboţenské svobodě nebo o vztahu církve k nekřesťanským náboţenstvím.
3) Historické mezníky ve vývoji katolické církve
Narození Jeţíše Krista
Ukřiţování Jeţíše Krista
313 n. l. – edikt milánský
11. století – velké schizma
15. - 16. století – reformace  vznik katolické církve
1545 - Tridentský koncil
1962 – 1965 – druhý Vatikánský koncil
4) Základní náboţenské texty
Bible (z řec. τὰ βιβλíα ta biblia knihy, svitky) je soubor knih, které křesťanství
povaţuje za posvátné a inspirované Bohem. Bible je označována téţ jako Písmo
svaté (lat. Scriptura sacra nebo Scriptura sancta) nebo krátce jen Písmo, některé
církve ji označují také jako Boží slovo. Lze se také setkat s označením Kniha knih.
(Viz. příloha, obr. 1)
První část Bible tvoří Starý zákon, který obsahuje soubor posvátných knih (tanach),
který křesťané převzali z judaismu. Tato část spisů je oběma náboţenstvím
společná, judaismus ji ovšem jako Bibli neoznačuje; v akademickém prostředí se
spisy společné judaismu i křesťanství označují jako hebrejská bible. Starý zákon byl
původně z velké části napsaný v hebrejštině, některé části aramejsky.
Druhá část Bible, Nový zákon, je specificky křesťanská a na Starý zákon navazuje;
podle víry všech křesťanských církví je vlastní obsah Nového zákona, totiţ zpráva o
Jeţíši Kristu, naplněním očekávání starozákonních spisů. Původním jazykem
Nového zákona je řečtina.
5) Náboţenské obřady a obřadní místa
Mezi nejdůleţitější obřady katolické církve patří mše svatá, coţ je slavení eucharistie.
K důleţitým obřadům, které ne vţdy musí probíhat během mše, patří sedm svátostí:
křest, svátost smíření, eucharistie, biřmování, manţelství, kněţství a pomazání
nemocných
Obřadním místem katolické církve je kostel (téţ chrám či chrám Páně). Kostel je
sakrální stavba, která slouţí křesťanům k bohosluţbě.
10
Původ kostelů: potřeba křesťanské architektury vyrostla z pravidelných setkání
prvních křesťanů v soukromých domech. V okamţiku, kdy velikost jednotlivého
společenství přerostla soukromé prostory, v nichţ se scházeli, začaly se stavět
budovy přímo určené k bohosluţbě. K velkému rozmachu bohosluţebných prostor
došlo posléze s ediktem milánským císaře Konstantina I. Velikého.
Architektonické typy kostelů: Běţným půdorysem kostela bývá kříţ. Toto rozloţení
vychází z klasického schématu římské baziliky, veřejného prostoru určeného buď k
audiencím, či obchodním záleţitostem. Tento typ kostela je charakteristický zvláště
pro samotné město Řím, které obsahuje mnoho starověkých kostelů - bazilik.(Viz.
obr. č. 2, 3)
6) Liturgie a symboly katolické církve
Ve smyslu veřejné sluţby převzaly pojem uţ starověké křesťanské církve a postupně
si budovaly i odpovídající ritus, tj. pravidla o místě a čase konání, o osobách, které
mohou nebo mají liturgii vykonávat a které se jí mohou nebo mají účastnit, o
potřebném oblečení (rouchu), náčiní a vybavení, o postupu bohosluţby, o textech,
zpěvu, hudbě a podobně.
Křesťanská liturgická shromáţdění – mše svatá se dělí do dvou hlavních skupin:
Bohosluţba slova, obsahující jen modlitby, zpěvy a čtení; sem patří i denní modlitba
církve neboli liturgie hodin, tj. společná modlitba breviáře.
Eucharistická bohosluţba, v západní liturgii mše, ve východní boţská liturgie,
zahrnující také eucharistickou oběť a hostinu.
Liturgie mše se odvíjí podle liturgického období a konkrétní slavnosti.
Velikonoce: koná se kříţová cesta. V kostele se poprvé zapaluje paškál vţdy na
velikonoční vigilii. Paškál je svícen, na kterém jsou písmena α -alfa a Ω omega symbolizují, ţe Kristus je začátek a konec. Na velikonoční vigilii se nejdřív začíná s
táborákem před kostelem. Velikonoční vigilie je v liturgickém kalendáři noc mezi
Bílou sobotu a nedělí Zmrtvýchvstání Páně, „noc nocí“ – noc, kdy vstal z mrtvých
Jeţíš Kristus.
Letnice: seslání Ducha svatého či svatodušní svátky (latinsky pentecostes, řecky
πεντεκοστή (ἡ μέρα) pentekosté (hémerá) padesátý den), označuje křesťanský
svátek slavený 50 dnů po Velikonocích a 10 dnů po Nanebevstoupení Páně. Svátek
letnic pochází z ţidovského svátku týdnů (Šavu'ot). Teologicky se tento svátek
vztahuje v ţidovství k předání Zákona na Sinaji a v křesťanství k seslání Ducha
Svatého na apoštoly po Jeţíšově zmrtvýchvstání.
Vánoce: Křesťanská tradice oslavující narození Jeţíše Krista. Slaví se od 25.
prosince do první neděle po 6. lednu. Jiţ ve 3. století někteří křesťanští teologové
uvádějí 25. prosinec jako datum Kristova narození, oslava tohoto narození je
doloţena poprvé v Římě roku 336. Všeobecně se Vánoce v církvi slaví od 7. století.
V ČR je však za vrchol Vánoc povaţován Štědrý den, 24. prosinec, coby předvečer
samotné slavnosti, do Vánoc je někdy zahrnována i doba adventní, která Vánocům
předchází.
Ryba: Křesťané mají obecně ve znaku rybu.
Beránek: symbol beránka byl velmi rozšířený jiţ v předkřesťanské tradici v celé
středomořské civilizaci, ovládané po tisíciletí pastevci. V hebrejské tradici
symbolizovaly ovce Izraelitu jako člena "boţího stáda", i ţidovský bůh je označován
11
za pastýře, který bere své ovce do náručí. V křesťanské církvi se beránek stal
symbolem boţího beránka, Krista a znázorňuje se s praporem vítězství
Kříţ: Symbol kříţe nevznikl s křesťanstvím, je mnohem starší, znali ho uţ staří
Egypťané, Číňané či Kréťané a jeho význam byl v různých kulturách i náboţenstvích
univerzální, byl spojen s problémem orientace v kosmu, v prostoru mezi nebem a
zemí a chápán jako propojení boţského (vertikální rameno) a lidského (horizontální
rameno)světa, stal se symbolem věčnosti.
Dnes je kříţ nejdůleţitějším symbolem křesťanství, protoţe Kristus byl odsouzen ke
smrti ukřiţováním. Kříţ má řadu podob, ve tvaru písmena T, X (tzv. kříţ sv. Ondřeje),
rovnoramenný kříţ řecký, klasický křesťanský kříţ s delší spodní částí označovaný
jako latinský.
7) Současná funkce katolické církve ve světě a v ČR
Katolická církev v České republice působí v řadě oblastí a činností. Kromě duchovní
sluţby se církev spolupodílí na zvyšování vzdělanosti a kulturnosti obyvatel nejen
skrze katecheze. Zejména pro mladé lidi poskytuje církev také mnoho mimoškolních
aktivit. Velkou pozornost věnuje církev péči o rodiny. Charitativní sluţba, péče o
seniory a nemocné patří jiţ od počátků církve k základním charakteristikám jejího
působení. Posláním církve je působit i ve světě, v misiích, a pečovat jak o cizince
ţijící v naší zemi, tak o Čechy, kteří bydlí v zahraničí. Kromě osobního kontaktu
oslovuje církev lidi také prostřednictvím médií.
Obecně katolická církev funguje jako sociální síť, která ''zachytává'' lidi v sociální
nouzi a poskytuje jim jídlo, oblečení apod.
Celá ČR se dělí na diecéze. To jsou větší správní celky, v jejichţ čele stojí biskup.
Liberec spadá pod Litoměřickou diecézi, jejíţ biskup je Jan Baxant. V čele celé české
církve je praţský arcibiskup Dominik Duka.
8) Katolická církev v Liberci
Katolická církev v Liberci se dělí na farnosti, které jsou např. ve Vratislavicích
(viz.obr.č.5), v Ruprechticích a v Rochlici. Další je farnost u kostela svatého Antonína
na Sokolovském náměstí (viz.obr.č.4). Naproti němu se nachází arciděkanství, ve
kterém působí bratři františkáni. Ti většinou dojíţdí z centra a spravují tyto malé
farnosti a konají zde i mše.
Ve městě jsme zjišťovali informovanost lidí o katolické církvi. Ptali jsme se na tři
otázky: 1) Znáte alespoň tři katolické kostely v Liberci a jeho okolí?
Na tuto otázku znalo odpověď 80% muţů (z 10 dotázaných) a 83% ţen (z 20
dotázaných) viz graf 1 a 2
2) Víte, jaký je rozdíl mezi katolíky a protestanty?
Tady znalo odpověď 70% muţů (z 10 dotázaných) a 90% ţen (z 20 dotázaných)
viz graf 3 a 4
3) Dokáţete vyjmenovat nějaké křesťanské svátky?
Na tuto otázku znalo odpověď 100% muţů (z 10 dotázaných) a 95% ţen (z 20
dotázaných) viz graf 5 a 6
12
3. Křesťanství – protestantská církev
1) Základní definice a rysy protestantské církve
Protestantství je jedním ze tří hlavních proudů křesťanství, který, na rozdíl od
katolictví, klade větší důraz na Evangelia, Boţí milost, autoritu Písma (Bible) a
význam osobní víry v Boha.
Základní rysy protestantství:
1) Vychází z Bible.
2) Protestanti věří, ţe člověka můţe spasit pouze víra v Boha.
3) Papeţ se těší úctě, ale není uznávána autorita jeho úřadu.
4) Předmětem uctívání je jedině Bůh a modlitbami se věřící obrací pouze na něho.
Panna Marie, Jeţíšova matka a světci se těší úctě, ale uţ nejsou povaţováni za
prostředníky mezi Bohem a lidmi.
5) Kult spočívá na svátosti přijímání podobojí a četbě Bible.
6) Místo uctívání, chrám (kostel), je vybaven velmi prostě, bez ozdob.
7) Pastoři se vybírají z obce věřících (kaţdý věřící dostal vysvěcení na kněze při křtu,
proto můţe vykonávat funkci pastora).
8) Nemá náboţenské centrum.
9) Neuznává mnišství.
2) Historické kořeny protestantské církve
Ještě před vznikem protestantství se křesťané rozdělili roku 1054. Kvůli neshodám
v názorech se definitivně odtrhli pravoslavní. K dalším neshodám v církvi došlo
v 16. století. Tyto neshody vyvrcholily roku 1517 uveřejněním 95 tezí původně
katolickým kazatelem Martinem Lutherem, který se snaţil o reformaci
(znovuobnovení) katolické církve. V těchto tezích hlavně kritizoval zneuţívání
odpustků v katolické církvi. Za to byl Luther roku 1521 exkomunikován (vyloučen
z církve) papeţem Lvem X. Po vyloučení z církve zaloţili Luther a jeho příznivci nový
křesťanský směr, luteránství, které patří mezi protestantské církve. V této době byl
vztah mezi katolickou a protestantskou církví víceméně nepřátelský.
3) Historické mezníky ve vývoji protestantských církví
V 16. století dochází k řadě dalších protestantských reformací a v této době také
mnoho lidí přechází od katolíků k protestantům. V 16. století vznikly tři
nejvýznamnější protestantské směry: luteránství, kalvinismus a anglikánství.
Roku 1530 vychází Augsburské vyznání víry, které je základním spisem luteránů.
Roku 1534 je luteránství navíc podpořeno přeloţením Bible do němčiny Martinem
Lutherem, čímţ se vytváří větší prostor pro seznámení se s křesťanstvím (respektive
s luteránstvím).
V roce 1566 vyšlo Helvetské vyznání víry, které se stalo základním spisem
kalvinismu. Tento druhý významný protestantský směr byl zaloţen Janem Kalvínem
a Ulrichem Zwinglim ve Francii.
13
V roce 1534 nastaly rozpory mezi anglickým králem Jindřichem VIII. a římským
papeţem Klementem II., které souviselo s tím, ţe se chtěl král rozvést. V roce 1571
bylo vydáno ve 39 článcích Anglické vyznání víry, základní spis anglikánství.
Anglikánská církev zachovala většinu tradic a pravidel katolické církve. Nejvyšším
představitelem církve uţ ale nebyl nadále papeţ, ale anglický král. Anglikánská
církev tedy není čistě protestantskou církví. Od anglikánské církve se později
oddělila řada protestantských směrů působících především v USA. Těmi byli a jsou
např. puritáni, kvakeři, baptisté, adventisté, kongregacionalisté nebo letniční.
4) Základní náboţenské texty protestantských církví
Základním náboţenským textem protestantů a i ostatních křesťanů je Bible, coţ je
soubor knih, který je křesťanstvím povaţován za posvátný a inspirovaný bohem.
Bible se dělí na Starý a Nový zákon. Starý zákon zahrnuje pět knih Mojţíšových
(Pentateuch), historické spisy, mudroslovné knihy a prorocké knihy. Nový zákon
obsahuje čtyři evangelia (zprávy o ţivotě Jeţíše Krista) a zachycuje počátky
křesťanství. Poslední částí Nového zákona a celé Bible je Zjevení Janovo (poslední
soud). Viz příloha č. 1
Protestanti neuznávají jako součást Starého zákona takzvané deuterokanonické
spisy, které povaţují za součást Starého zákona katolíci a pravoslavní.
K Bibli se odvolával především Martin Luther, který řekl, ţe jedině s pomocí Bible a
osobní víry je moţné dosáhnout očištění od hříchu.
5) Náboţenské obřady a obřadní místa protestantských církví
Protestanti zachovali zejména svátky týkající se Jeţíšova ţivota, kterými jsou
Vánoce, Velikonoce, nanebevstoupení Páně a svatodušní svátky (Letnice). Dále
například slaví 31. října jako svátek reformace a kaţdou neděli slouţí mši, kterou řídí
pastor. Protestantská liturgie (tradice) je oproti katolické liturgii uvolněnější, coţ
znamená, ţe protestanti nemají tak pevně danou liturgii jako katolíci.
Pro protestanty jsou nejdůleţitějším svátkem Velikonoce, protoţe se jedná o oslavu
zmrtvýchvstání Jeţíše Krista, které je pro protestanty a i pro všechny ostatní
křesťany hlavním bodem jejich víry.
O Vánocích, kterým ještě předchází čtyřtýdenní advent, se slaví Kristovo narození.
Svátek nanebevstoupení je dalším velikým křesťanským svátkem. Oslavuje
nanebevstoupení Jeţíše Krista čtyřicet dní po jeho vzkříšení.
Ve svatodušní den se slaví sestoupení Jeţíšem slíbeného Ducha svatého na
apoštoly. Duch svatý obdařil apoštoly darem učit všechny lidi světa víře v jejich
rodném jazyce. Ve stejný den se podle Bible nechalo pokřtít 3 000 učedníků ze
všech koutů světa.
Pro protestanty je manţelství osobní volbou dvou snoubenců. Obřad se odehrává
pouze v kostele a je zde i stvrzen. Snoubenci musejí splňovat stejné podmínky jako u
občanského sňatku a jeden z nich musí být pokřtěn.
Křest je pro protestanty jediný obřad povaţovaný za svátost. V křesťanství
představuje očištění od hříchů a sjednocení věřícího s Kristem v jeho smrti a
vzkříšení. Jediná podmínka k přijetí ke křtu je, ţe věřící musí věřit v to, v co věří
14
církev provádějící křest. Nezletilí jsou pokřtěni pouze v případě, ţe se jejich rodiče
zaručí, ţe dítě povedou k dodrţování desatera a k víře. V závislosti na tradici v té
dané církvi je křtěný pokropený, politý nebo je úplně ponořen do vody.
Protestantský oltář je jednoduchý, nezdobený, nebo se v kostele vůbec nevyskytuje.
Ztratil pro reformované církve význam, protoţe to je součást liturgie, kterou oni
neuznávají. Kazatelna, stojící v těsné blízkosti oltáře, má pro protestanty mnohem
větší cenu, protoţe je lidem Kristus nablízku při kázání a modlitbách. Viz příloha č.2
6) Liturgie a symboly protestantských církví
Protestantská liturgie je velmi podobná té katolické. Jelikoţ protestantské církve
kladou největší důraz na Bibli, tak nekladou na liturgii takový důraz jako katolíci.
Kříţ je základním symbolem protestantů a křesťanů celkově. U protestantů je kříţ
zobrazován bez ukřiţovaného Jeţíše Krista. Souvisí to s jeho zmrtvýchvstáním.
Druhý symbol protestantů je kalich jako nádoba na víno, které symbolizuje Kristovu
krev. Původ tohoto symbolu je v obřadu přijímání podobojí, kdy protestantští věřící
přijímají chléb (tělo) i víno (krev), zatímco katoličtí věřící přijímají pouze chléb a víno
přijímá pouze kněz.
Dříve se jako symbol křesťanství pouţívala ryba. Tento symbol však není výhradně
protestantský, ale váţe se k ranému křesťanství. Tento symbol slouţil prvním
křesťanům jako poznávací znamení. Symbol ryby se pouţíval proto, ţe řecký výraz
pro rybu „Ichthys“ jsou první písmena slov „Iésús Christós, Theú Huiós, Sótér“ neboli
Jeţíš Kristus, Boţí Syn, Spasitel. Viz příloha č.3
7) Současná funkce protestantských církví ve světě a v ČR
Protestantské církve jsou ve světě a v České republice významné tím, ţe provozují
řadu humanitárních a charitativních organizací. Mezi nejvýznamnější a nejznámější
patří Armáda spásy a ADRA.
Armáda spásy je křesťanská organizace a zároveň náboţenské hnutí
zaloţené v roce 1865 v Británii. Armáda spásy dnes působí po celém světě
včetně České republiky. Tato organizace provozuje azylové domy a noclehárny
pro bezdomovce a lidi ve špatné sociální situaci, domovy důchodců, komunitní
centra pro mládeţ a také poskytuje vězeňskou péči.
ADRA neboli Adventistická organizace pro pomoc a rozvoj je humanitární a
charitativní organizace zaloţená v roce 1956 v USA církví Adventistů sedmého
dne. ADRA rovněţ působí po celém světě včetně České republiky.
Vedle humanitárních a charitativních organizací provozují protestantské církve také
sociální ústavy (např. sirotčince), nemocnice a jiná zdravotnická zařízení, školy atd.
Význam protestantských a i jiných církví v této oblasti však není v České republice
tak velký jako v západním světě. Je to způsobeno především několik desítek let
trvajícím komunistickým reţimem u nás.
15
8. Protestantské církve v Liberci
Bylo dotázáno 20 respondentů ve věkovém rozmezí od 15 do 81 let, přičemţ kaţdý
dostal tři otázky:
1.
Znáte rozdíl mezi katolickou a protestantskou vírou?
2.
Víte kdo byl Martin Luther?
3.
Znáte v Liberci nějaké protestantské církve?
Graf viz příloha č.5
Zdroje:
KNIHY:
Bible Svatá
Malá encyklopedie evangelických církví – P. Filipi a spol., str. 57
Křesťanství od A do Z – P. Petrosillo, str. 53
Klíč k náboženství – C.Boelle, Ch. Chmela, N Rastestter – str. 97
Velké náboženské postavy – str. 24
2000 let křesťanství – G.Sternberg
Postavy/Atributy/Symboly – Hynek Rulíšek
INTERNET:
http://www.hamri.cz/soubory/Bible_synopticka_155x215_1_450x618.jpg
http://www.dobrikov.cz/view.php?cisloclanku=2007122003
http://www.worldphotopage.com/Nemecko/Drazdany/Drazdany-Frauenkirche
Barokni-protestantsky-kostel.html
http://cs.wikipedia.org/wiki/Arm%C3%A1da_sp%C3%A1sy
http://www.armadaspasy.cz/staticke.php?wh=co_delame
http://cs.wikipedia.org/wiki/ADRA
http://www.adra.cz/adra/cz/kdo-jsme/
http://cs.wikipedia.org/wiki/Bible
http://cs.wikipedia.org/wiki/Star%C3%BD_z%C3%A1kon
http://cs.wikipedia.org/wiki/Nov%C3%BD_z%C3%A1kon
http://cs.wikipedia.org/wiki/Zjeven%C3%AD_Janovo
http://cs.wikipedia.org/wiki/Deuterokanonick%C3%BD_spis
http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1noce
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sv%C3%A1tek_Nanebevstoupen%C3%AD_P%C3%A1
%C4%9B
http://cs.wikipedia.org/wiki/Letnice
http://cs.wikipedia.org/wiki/K%C5%99est
http://cs.wikipedia.org/wiki/Ichthys
http://cs.wikipedia.org/wiki/Martin_Luther
http://cs.wikipedia.org/wiki/Protestantstv%C3%AD
16
4. Judaismus
1) Základní definice a rysy judaismu
Judaismus je termín, který označuje zhruba od 19. století náboţenství ţidovského
národa (Izraele). Do konce 18. století se především v křesťanském prostředí
pouţívaly pro tuto víru obraty jako např.: „izraelitská víra“, „židovská víra“ či
„Mojžíšská víra“. Ţidé své náboţenství označovali (a označují) jako emuna (víra)
nebo dat (náboţenství).
Judaismus je náboţenství, ale ţidovství je kultura a náboţenství izraelského
národa. Zahrnuje historii, jazyk – hebrejštinu, zemi, liturgii, filozofii, umění, soubor
etických zásad, náboţenských praktik apod.
Judaismus je základ mnoha náboţenství včetně dvou nejrozšířenějších: křesťanství
a islámu a je nejstarší monoteistické náboţenství na světě.
2) Historické kořeny judaismu
Ţidovská víra je pravděpodobně nejstarší monoteistické náboţenství celého světa.
Její počátky sahají aţ do 2. tis. př. n. l. Rozvíjela se mezi hebrejskými kmeny (na
Blízkém východě a v severní Africe). Díky tomu je označována jako tzv. etnické
náboţenství, coţ znamená, ţe většina příslušníků jednoho národa vyznává stejnou
víru.
Ţidé věří v to, ţe Bůh uzavřel smlouvu s praotcem Hebrejců Abrahamem o tom, ţe
se ţidé stali bohem vyvoleným národem. Na oplátku slíbili, ţe budou poslouchat a
šířit boţí zákony. Podle Tóry (Pentateuch = pět knih Mojţíšových) existovali tři předci
ţidů: Abraham, Izák a Jákob. Jákob je po vyhraném boji nad boţí silou přejmenován
na Izraele a zplodí 12 synů, z nichţ povstalo 12 ţidovských kmenů, které se jednotně
nazývaly Izraelem. Jeden z dvanácti synů, Josef, odvedl ţidy do Egypta. Zpočátku se
jim zde vedlo dobře, ale po čase se jejich postavení zhoršovalo, Egypťané je
nenáviděli a z mnohých se stali otroci. O jejich útrapách pojednává druhá kniha
Exodus. Mojţíš s Hospodinovou pomocí ţidy z Egypta vyvedl. Na hoře Sinaj dostal
od Boha Desatero boţích přikázání uloţených v arše úmluvy. Ţidy je tento okamţik
povaţován za úplný vznik judaismu.
Vědecká teorie uţ není tak květnatá, jako ta předkládaná Biblí. Pro naprostou většinu
údajů obsaţených v Tóře neexistuje hmatatelný důkaz. Součastní odborníci tvrdí, ţe
na území dnešního Izraele začaly někdy kolem 15. – 14. stol. př. n. l. pronikat
hebrejské kmeny, které po několika desítkách let vytvořily kmenové společenství
zvané Izrael. K exodu došlo s největší pravděpodobností za vlády Ramesse II.
3) Historické mezníky ve vývoji judaismu
2. tis. př. n. l. - vznik judaismu
15. - 14. stol. př. n. l. - vznik Izraele
1208 př. n. l. - nejstarší mimobiblická zmínka o Izraeli (z Egypta)
1 000 př. n. l. - začíná kult jediného Boha
70 n. l. - zánik starověkého judského státu (jediný přeţivší farizeové)
15. 9. 1935 – Norimberské zákony – první definice ţida
1939 -1945 – šoa
1948 – vznik samostatného státu Izrael; zákon o návratu (kaţdý, kdo má alespoň
jednoho ţidovského prarodiče, je povaţován za Ţida)
17
4) Základní náboţenské texty
Tanach (Starý zákon): Je psán hebrejsky a skládá se ze tří částí. První částí je Tóra,
ve které je pět knih Chamiša chumšaj Tora (“pět pětin Tóry“). Další jsou Proroci.
Proroctví, názory na ţivot ţidů. Nejmladší část Tanachu jsou Spisy. Jsou
nejrůznějšího charakteru od modliteb a poezie aţ ke knihám výpravným. Píše se na
svitek, který se při čtení odmotává. Staré Tóry se pohřbívají a nahrazují se novými.
Talmud se skládá ze dvou knih. První je Mišna, sbírka právnických textů. Druhá je
Gemara, která diskutuje o Mišně.
Je to základní dílo judaistické paměti. Popisuje literaturu, práva, medicínu,
astronomii, problémy společnosti a vysvětluje, jak dodrţovat ţidovské zákony a jak
jim rozumět. Hovoří stejně k srdci a k rozumu. Tvořilo ho okolo 3500 autorů.
5) Náboţenské obřady a obřadní místa
Synagoga je ţidovská modlitebna, slouţící kromě místa pro bohosluţby i jako místo
setkávání, společenského nebo náboţenského studia. Komplex synagogy dnes
často zahrnuje další zařízení, slouţící ţidovské obci. Součástí synagogy bývá i rabín.
Občas modlitební místnosti plní i funkci studovny. V hlavním sále se konají
bohosluţby.
V ortodoxních synagogách je ţenám vyhrazen oddělený prostor za stěnou hlavního
sálu či galerie v patře. Mnohé moderní synagogy se vnitřním uspořádáním blíţí
křesťanským kostelům. Synagoga je vyzdobena ornamentálními malbami, mozaikou,
závěsy nebo vitráţemi. Zpodobnění lidí se v synagogách nevyskytují.
Na východní stěně je Aron ha-Kodeš neboli svatostánek. V něm jsou uloţeny svitky
Tóry. Podle tradičního uspořádání bývá uprostřed synagogy vyvýšené místo, které se
nazývá buď bima nebo almemor (podium). Na tomto pódiu je pult, který se pouţívá
ke čtení modliteb a Tóry.
Manţelství je smlouvou, která má jako hlavní záměr zajistit pokračování rodové linie
muţe. Muţ můţe porušit pouze cizí manţelství, ţena pouze manţelství vlastní. Starý
zákon nezná závazek monogamie a manţelství je rozlučitelné. Celibát je Starému
zákonu cizí.
Ketuba je ţidovská svatební smlouva, která se uţívá jiţ po tisíciletí. Byla a stále je
důleţitým dokladem ţidovského manţelství.
Judaismus odmítá kremaci a pohřby se konají pouze do země. Mají se přitom
uskutečnit co nejdříve – nejlépe ještě v den smrti.
Hřbitov se hebrejsky řekne bejt almin (dům věčnosti). V tomto označení se odráţí
víra ve vzkříšení mrtvých v čele s Mesiášem.
Tělo je oblečeno do rubáše (kitlu).
Rabín pronese krátkou modlitbu a závěr obřadu tvoří Kadiš – modlitba za zemřelé.
6) Liturgie a symboly judaismu
Davidova hvězda je bezesporu nejznámější znak ţidovství. Symbolizuje souhvězdí,
pod kterým se čeká na Mesiáše, a také šest pracovních dní a střed znamená šabat.
18
Sedmiramenný svícen se nazývá menora. Sedm ramen svícnu odkazuje k sedmi
dnům stvoření. Menora také symbolizuje hořící keř, který uviděl Mojţíš na hoře Sinaj.
Jarmulka neboli kipa je ţidovská muţská pokrývka hlavy. Bible tvrdí, ţe člověk by
měl mít zakrytou hlavu, aby nestál před Bohem nahý.
Obřízka je viditelným znamením smlouvy mezi Abrahamem a Hospodinem. Provádí
se osmý den po narození.
Svátky
Veselý svátek Purim připomíná osvobození ţidů dívkou Ester. Je pořádán karneval.
Lidé chodí po městě s řehtačkami, aby zahnali zlé duchy.
Jom Kippur se nazývá dnem vyznání hříchů a smíření. Odpouštějí se hříchy a křivdy,
lidé se usmiřují se svými blízkými. Obvykle drţí 24 hodin půst. Kněz v synagoze je
oblečen v bílém rouchu a vykonává smírčí obřady za hříchy Izraele.
Pesach se slaví osm dní v březnu jako připomínka odchodu ţidů z Egypta.
Na svátek Šavuot se děkuje za sklizeň.
Roš ha-šana je Nový rok. Slaví se na počátku podzimu.
Chanuka je obdoba křesťanského slavení Vánoc. Připomíná znovuposvěcení
jeruzalémského chrámu poté, co ho Řekové zneuctili postavením sochy Dia.
Chanukový osmiramenný svícen drejdl hořící osm dní se zapaluje na počest bratří
Makabejských, kteří se vzbouřili proti Řekům a vyhnali je.
Modlitby
Kaţdá modlitba má své místo v jedné z částí dne. Modlitby jsou sloţeny
z nejrůznějších částí, úryvků, ţalmů a jiných menších modliteb ze Starého zákona.
Ma’ariv je večerní modlitba. Vzhledem k tomu, ţe den v judaismu začíná soumrakem,
jedná se o první modlitbu dne. Šacharit je ranní modlitba. Společně s ní byla
ustanovena i kaţdodenní ranní oběť v jeruzalémském chrámu. Později se od obětí
upustilo a podle Talmudu je nahradily právě modlitby Šacharit.
Jídlo
Ortodoxní ţidé dodrţují i celou řadu zásad a pravidel týkajících se jídla. Čisté a
povolené jídlo se nazývá Košer. Trejfle je tzv. špinavé jídlo. Jedná se o krev a jídla
krví ochucená, vepřové maso, škeble nebo kombinace masa a mléčných výrobků.
Zapečená směs vařeného hrachu, fazolí nebo krup se jmenuje šoulet a je to tradiční
ţidovské jídlo.
7) Současná funkce judaismu ve světě a v ČR
V současnosti je judaismus jediné náboţenství ţidovského národa. Dodnes jsou ţidé
rozmístěni po celém světě. Od konce římských dob aţ do 20. stol ţili v tzv. diaspoře.
Původním ţidovským jazykem je hebrejština, vzhledem k roztroušení ţidů se ovšem
pomalu vytratila z běţného ţivota a nyní je uţ pouţívána pouze při bohosluţbách.
Kulturní tradice si ţidé naštěstí zachovali a dodrţují je stále. Roku 1948 byl zaloţen
na území bývalého britského mandátu Palestina ţidovský stát se jménem Izrael. Zde
se hovoří moderní hebrejštinou (tzv. ivrit). V několika vlnách se sem přistěhovalo
velké mnoţství ţidů z celého světa, nejvíce hned po zaloţení v roce 1948, kvůli
otřesným záţitkům z druhé světové války. Poslední takovou vlnou v České republice
bylo vystěhování sovětských ţidů po roce 1989. Zájem o judaismus v dnešní době
projevují hlavně potomci ţidů. Často jsou v synagogách pořádány akce všeho druhu
pro veřejnost. Přednášky, prohlídky a besedy nejsou ničím výjimečným.
19
Bohuţel, i po událostech minulého století se ţidé v našem civilizovaném světě
setkávají s antisemitskými útoky. Naštěstí se v moderním světě téměř podařilo
vymýtit diskriminaci, kterou ţidé zaţívali např. za komunismu, o druhé světové válce
nemluvě. Rozpory mezi ţidy a křesťany a muslimy pravděpodobně nemají konce,
ačkoliv jsou spolu tato náboţenství spjatá, jelikoţ křesťanství a islám vycházejí právě
z judaismu. Je zaráţející, ţe zrovna ţidovská víra bývá lidmi jiného vyznání
napadána tak často, ačkoliv se jedná o víru usilující o spravedlivý a mírumilovný
rodinný ţivot.
8) Judaismus v Liberci
Do Liberce ţidé poprvé přicházejí pravděpodobně v 15. století. V této době byl
Liberec střediskem rozvíjejícího se textilního průmyslu, který se stal vítaným místem
pro ţidovské řemeslníky a obchodníky. Po dlouhé roky měli problém s křesťanskými
obchodníky, měli povolený jen krátkodobý pobyt v Liberci a křesťané je nesměli
ubytovávat. Od roku 1861 se ţidé do Liberce stěhovali a roku 1863 zaloţili ţidovský
náboţenský spolek. Do roku 1864 byl ţidovský hřbitov jen v Turnově, a proto si
liberečtí ţidé zaloţili svůj hřbitov v dnešních Pavlovicích. 1887-89 byla postavena
synagoga, která byla ráno po Křišťálové noci vypálena.
Roku 1930 bylo v Liberci zaregistrovaných 1392 ţidovských osob. Po druhé světové
válce zbylo 37 starousedlíků a 182 vojáků ze zahraničí.
9.11.2000 byla otevřena nová synagoga „Stavba smíření“ u liberecké knihovny, tedy
symbolicky při 62. výročí jejího vypálení. Budova je pojata velmi moderně a má
trojúhelníkový půdorys, jako část Davidovy hvězdy. V dnešní synagoze je umístěna
tóra, která je značně poničená ohněm. Zachovala se z původní synagogy.
V dnešní ţidovské obci je registrováno 67 osob z Liberce, Varnsdorfu, Jablonného
v Podještědí a Šluknovského výběţku.
Liberecká synagoga pořádá bohosluţby, přednášky o judaismu, prohlídky synagogy,
výstavy.
Po rozhovoru s Leou Adamovou jsme se dozvěděli, ţe i v dnešní době se setkávají
s antisemitskými útoky.
20
5. Hinduismus a buddhismus
1) Základní definice a rysy hinduismu a buddhismu
Hinduismus:
vznik pravděpodobně ve 2. tisíciletí př.n.l.
polyteistické náboţenství s filozofií; mnoho bohů – nejdůleţitější je Brahma
(=stvořitel), Višnu (= udrţovatel) a Šiva (= ničitel) (viz příloha č.1); dohromady
nazýváni Trimúrti
uznávání védských tradic
vše ovládá karma
cílem je konečné duchovní vysvobození z koloběhu ţivota a smrti (mókša)
mnoho variant o stvoření světa (např. ţe svět stvořil bůh Brahma) (viz.příloha
č. 3)
pět ţivlů: oheň, vzduch, voda, země, prostor („akáša“)
víra v reinkarnaci (= po smrti se duše znovu narodí do nového těla) „karmanový zákon“
svět netrvá věčně, ale je periodicky ničen a znovu tvořen
čas je cyklický - postupně čtyři věky (viz.příloha č. 4)
lidé rozděleni do čtyř varen:
1. bráhmani - kněţí (jako jediní mohou provádět tradiční védské rituály) –
„Zklidnění, sebevláda a pokání, čistota, snášenlivost a přímost, poznání a
náboţenské přesvědčení tvoří činy bráhmanů a rodí z jejich podstaty.“
2. kšatrijové - válečníci, panovníci - „Chrabrost a ţivotnost, vytrvalost a
obratnost, neochvějnost v boji, štědrost a svrchovanost patří k činům kšatrijů
zrozeným z jejich podstaty.“
3. vaišjové - obchodníci, zemědělci a řemeslníci - „Obdělávání polí, chov dobytka
a obchod patří k činům vaišjů zrozeným z jejich podstaty.“
4. šúdrové - sluţebníci ostatních varen - „A činností šúdry, zrozenou z jeho
podstaty, je sluţba.“
+ nedotknutelní-nejníţe postavené obyvatelstvo
varny se dále rozdělují podle povolání na kasty (kasta hrnčířů, kasta
hudebníků atd.)
Buddhismus:
označován za neteistické náboţenství
vychází z hinduismu
základ vytvořil pravděpodobně princ Gautama Siddhártha (Buddha
=,,probuzený“) v 5.století př.n.l. v severovýchodní Indii (viz.příloha č.2)
spousta boţstev = bytostí ţijících na jiných úrovních existencí, kteří jsou ale
smrtelní jako lidé, jen je převyšují svou dlouhověkostí, krásou a schopnostmi
cílem je dosáhnutí nirvány = stavu, kdy jsou všechny touhy a ţádostivosti
potlačeny
čtyři základní myšlenky:
1. existuje utrpení
3. utrpení je moţno ukončit
2. existuje příčina utrpení
4. cesta vedoucí k zániku utrpení
21
hledání hodnot, které natrvalo překonají utrpení a smrt
čtyři směry:
1. Malá cesta - „hínajáma“
3. Diamantová cesta - „vadţrajáma“
2. Velká cesta - „mahájáma“
4. Učení starších - „théravádá“
pět pravidel: nezabíjet, nekrást, zdrţet se nesprávného sexuálního ţivota,
nelhat, zdrţet se zneuţívání omamných prostředků
2) Historické kořeny a mezníky ve vývoji hinduismu a buddhismu
Hinduismus:
Okolo 2. tis. př. n. l. se hinduismus postupně vyvinul z původního védského
náboţenství. O pět set let později dochází k úpadku nejvyšší společenské vrstvy
bráhmanů, coţ má od 8. stol. př. n. l. za následek vznik mnoha „heretických“ hnutí různých duchovních škol hledajících mókšu (=vysvobození) jinak neţ skrze
bráhmanské obřady. V době šramanského hnutí (okolo 6. stol.př.n.l.) vznikají
Upanišady, které umoţňují dosáhnout vysvobození také díky poznání či moudrosti.
Za vlády císaře Ašóky (3.stol. př. n. l.) dochází k velikému rozšíření buddhismu.
Okolo přelomu letopočtu ale hinduismus nabírá novou sílu a znovu se šíří. Je to
mimo jiné i díky Bhagavadgitě, která nabízí cestu k vysvobození pomocí uctívání
boţstva. Tak vzniká klasický hinduismus.
V moderních dějinách je velice důleţitý Mahátma Gándhí, který byl duchovním
vůdcem v indickém hnutí za nezávislost. Dnes je důleţitou osobností Dalajláma,který
ţije v Tibetu.
Buddhismus:
Buddhismus vychází z hinduismu a jeho zakladatelem je Siddhártha Gautama, který
se stal Buddhou.
Buddha se narodil okolo roku 560 př.n.l. jako princ v severovýchodní Indii. Otec ho
drţel v paláci, aby ho uchránil před krutou realitou ţivota. V šestnácti letech se
oţenil. Po narození syna Ráhula poprvé opustil palác a setkal se s utrpením ţivota:
stářím, nemocemi a smrtí. Uvědomil si pomíjivost světa a odešel z paláce, aby nalezl
pravé poznání. Věnoval se meditaci, ţil v krajní chudobě. Po tři noci se věnoval
meditaci pod stromem bodhi, kde prošel třemi etapami osvícení. Na konci třetí noci
došel k pochopení čtyř ušlechtilých pravd. Tak se stal Buddhou (= osvíceným). Po
zbytek svého ţivota pomáhal ostatním lidem dosáhnout osvícení. Jiţ za Buddhova
ţivota se buddhismus dostává do Střední Asie, Číny, Koreie, Japonska a Vietnamu.
Po Buddhově smrti probíhalo tzv. štěpení do škol. V této době probíhaly buddhistické
koncily. První se konal ihned po Buddhově smrti. Byla zde utříděna nauka pro další
generace. Druhý proběhl o sto let později, řešilo se nedodrţování řádových pravidel
mnichy. Část z nich se odtrhla a vytvořili školu nazývající se théraváda. Třetí koncil
se konal okolo roku 250 př.n.l a řešilo se, jak rozpoznat, jestli člověk dosáhl nirvány.
Přibliţně v roce 140 př.n.l vzniká další škola s názvem vátsiputríja.
Za vlády krále Ašoky byly vysílány misie, mezi nejúspěšnější patřila např. na Cejlon.
V 1. stol.př.n.l. vzniká nový myšlenkový směr, jehoţ stoupenci se nazývají mahájána.
Od 4. do 6.stol. bylo zakládáno mnoho buddhistických center. Úpadek nastal po
nájezdu muslimů roku 1193, kteří zničili významnou univerzitu v Nálandě. Mniši se
přesouvají na jih na Srí Lanku a také na sever do Himalájí.
22
4) Základní náboţenské texty
Hinduismus:
Védy – nejstarší známé texty, vznik 1200 aţ 900 př. Kr.
- většinou ve verších nebo v rytmické próze
- čtyři základní védská díla: Rgvéga – obsahuje hymnická velebení, pouţívaná
při přinášení obětí bohům, 1028 veršů; Sámavéda – malý počet původních
veršů, podobná Rgvéze; Jadžurvéda – podrobnosti obřadů prováděných
védskými kněţími a Atharvavéda – soubory zaříkání a kouzel
- pustaka = kniha obsahující védy
Purány - nejrozsáhlejší texty, starověká vyprávění ve verších
- sepsány okolo 450 aţ 1000 n.l.
- rozděleny na: Vájupurána (350 n.l.), Bhágavatapurána (10.stol.n.l.) a
Kalkipurána (18.stol.n.l.)
- pojednávají hlavně o činnosti bohyň a bohů
Buddhismus:
Tipitaka - první texty aţ v 1. stol. př. Kr. -předtím se „vyučovalo“ pouze ústně
Čtyři vznešené pravdy - vyslovil Buddha Šákjamuni po svém osvícení
(viz Základní definice a rysy hinduismu)
(Ukázka viz příloha č. 5)
5) Náboţenské obřady a obřadní místa
Hinduismus:
Védské obřady – oheň pročišťuje a vynáší obětinu k nebesům
- vyţaduje postavení posvátného obětního oltáře, který se po oběti zboří
- soukromá záleţitost rodiny, významná nebo veřejná událost
Koupání v posvátných řekách (např. Ganga)
Púdţa – rituál zaloţený na oběti, odvozený z véd
Svátky:
- Holi – lidé se navzájem myjí ve vodě (v Ganze) a pomalovávají se barevným
pudrem
- Díválí – svátek světel
- Dţanmaštami – oslava narození boha Kršny
obřadní místa jsou chrámy – např. Angkor Vat (větší neţ Vatikán), příroda...
Buddhismus:
rituál – menší role, podstatou víry je Dharma (zákon a cesta k osvícení)
- objekt uctění – socha nebo obraz Buddhy
- obětiny: květiny, rýţe, ovoce, kadidlo, drahokamy a voda
ranní rituál – mniši obcházejí domy a „ţebrají“ o jídlo do svých misek – jediné
jídlo dne,
zajišťuje obţivu, jediný zdroj obţivy
23
náboţenské tantrické tance tibetského buddhismu:
- v klášterech, původ v 8. stol.n.l.
- vystupují zde maskované postavy Buddhů, démonů, ochránců nauky i
legendárních lidských hrdinů
- barevné pestré kostýmy
Lumbiní – místo narození Buddhy, leţí v předhůří Himaláje v Nepálu
Bódhgaja – místo kde Buddha dosáhl osvícení, na západním břehu
Nairaňdţany
6) Liturgie a symboly
Hinduismus:
boţstva mají celou řadu atributů, které odráţejí jejich charakter a vlastnosti,
rozpoznáváme je díky fyzickým vlastnostem nebo skutkům, např.:
- Šiva Natahádţa – zachycen v taneční póze, obklopuje ho plamenný kruh
- Ráma/Parašurám – v ruce luk nebo sekyru
- Kálí – představuje síly zkázy; její atributy: hák, lebka, luk, nůţ ...
- Ganéša – bůh se sloní hlavou, přátelský, syn Šiva, atributy: růţenec, květy,
mangový plod
- Višnu – čtyři ruce, často drţí kyj gadu (autorita), abhajamudra (pravá ruka
zvednuta
dlaní ven, vyjadřuje důvěru nebo uklidnění), mušle (spirálový tvar – zdroj
stvoření);
čtyři hlavní symboly Višny: čakra, gada, brahma a šankha
Buddhismus:
vadžra – původ nejasný, spjata s blesky a trojzubcovým znakem → ve védách
zbraň, démant - nezničitelný element schopný ničit; pouţívá se zejména ve
spojení s magickými rituály; drţí se v pravé ruce (pravá strana je v buddhismu
i hinduismu váţenou stranou)
triratna - „tři klenoty“, symbolizuje Buddhu, dharmu a sanghu (obec
následovníků zaloţená Buddhou), kreslí se jako trojúhelník (trikóna)
ghanta – zvoneček, představuje tajemství zvuku, zastupuje pomíjivost nebo
moudrost
lotos padma – symbolizuje rodinu buddhů, příslib spásy
mudry – gesta rukou
mandala – magický kruh – diagram na kusu papíru, kaţdodenní symbolická
obětina, geometrický plán na postavení chrámu
symbolické vzorce – i geometrické
modlitební mlýnek – buddhistická modlitební pomůcka, točí se a tím mají
vysílat modlitby do celého světa (viz příloha č.7)
24
7) Současná funkce hinduismu a buddhismu
Hinduismus:
Svět:
- přes 800 mil. hinduistů (85% v Indii, Nepál 90% – jediná země světa, kde je
hinduismus státním náboţenstvím, Bhútán 25%, Bangladéš, Pákistán, Srí
Lanka 15%, Guyana, Rádţi a Bali). ejvětší hinduistické komunity v Evropě
jsou ve Velké Británii (přes 1,2 mil. hinduistů) a Nizozemku (160 000
hinduistů)
- mnoho lidí, kteří se zabývají zdravím a svou fyzickou stránkou, se zabývá
jógou, která má v hinduismu kořeny
- evropský pohled – snaha o zařazení hinduismu jako jednotného náboţenství
(zakladatel, jasně stanovené učení…) mezi světová náboţenství
Česká Republika - k tomuto náboţenství se hlásí 767 lidí a 294 lidí k hnutí
Hare Kršna
- Česká hinduistická náboţenská společnost (centra např. v Praze, Opavě a
Frýdku)
Buddhismus:
Svět:
- k západní civilizaci se buddhismus nejvíce dostával díky misionářům a
misijním cestám
- v západním světě jsou nejvíce populární buddhistické školy Zenu, Rinzai a
Soto
- v Evropě, Americe a Africe spíše náboţenství menšin
- významnou osobností buddhismu, pohybující se v politice, je Dalajláma
(pro buddhisty je náboţenským vůdcem)
Česká Republika:
- hlavně příslušníci vietnamské menšiny
- v lednu roku 2008 byl postaven ve Varnsdorfu první buddhistický chrám
celkem 46 center (údaj z října roku 2008)
- směr vadţrajány - vedeno 17. Karmapou Trinleyem Thejem Dodrţem a lamy
Ole Nydahlem
- velmi rozšířena je jóga
8) Hinduismus a buddhismus v Liberci
Hinduismus:
V Liberci ţádné hinduistické centrum není.
Buddhismus:
V Liberci se nachází pouze jedno buddhistické centrum a to Centrum buddhismu
Diamantové cesty linie Karma Kagju Liberec. Je pod duchovním vedením 17. Gjalwy
Karmapy Thaje Dordţeho a sídlí v Dunaji (Soukenné nám. 121, 460 01, Liberec 4).
Pro veřejnost je centrum otevřeno kaţdé pondělí a čtvrtek od 19:30 a kaţdé první
pondělí v měsíci se koná úvodní přednáška.
25
Anketa:
Lidem jsme poloţili tři otázky:
1) Je v Liberci buddhistické společenství? Pokud ano – kde?
2) Je v Liberci hinduistické společenství? Pokud ano – kde?
3) Jak souvisí hinduismus s buddhismem?
A takto nám odpověděli:
1) 55% … ano, ale neví kde
27% … ano, v Dunaji
16% … ne
2) 77% … ne
23% … ano
3) 5% … odpověď a) … mají stejné bohy (např. zvířata)
39% … odpověď b) … buddhismus vychází z hinduismu
16% … odpověď c) … hinduismus vychází z buddhismu
39% … odpověď d) … nesouvisí
Správné odpovědi: 1) – ano – v Dunaji; 2) – ne; 3) – b)
Zdroje:
KNIHY:
Tajemný svět Asie – Michael Jordán
Bhagavadghita – přeložil Rudolf Janíček
Hinduismus – přeložil Jan Filipský
Raný indický buddhismus – přeložil Jan Filipský
Světová náboženství – přeložil Ing. Antonín Dočkalem
Nároženství světa – Annett Hausten, Jürgen Kehnscherper a Wolfgang Mochmann
Světová Náboženství – Michael Keene
INTERNET:
www.cs.wikipedia.org/wiki/Hinduismus#Historie
www.cs.wikipedia.org/wiki/Buddhismus
www.cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bjiny_buddhismu
www.protibet.org/o-tibetu-cham-tantricke-tance.php
www.dingir.cz/dingir/1998_4/clanky/D1998_4_08.html
26
Přílohy
27
1. Islám
č. 1
28
č.2
Druhy modliteb:
1. Povinné modlitby (fard), které zahrnují pět povinných modliteb, účast na
shromáţdění v pátek odpoledne a pohřební modlitbu.
2. Dobrovolné modlitby (wadţfţib a sunna), které zahrnují modlitby doprovázející
povinné modlitby a shromáţdění u příleţitosti dvou velkých svátků (Íd)
3. Nepovinné modlitby, které zahrnují veškeré nepovinné modlitby v kteroukoli
denní nebo noční hodinu.
Časové rozloţení modliteb:
1. Časná ranní modlitba (salátu-l-fardţ), kterou lze konak kdykoli po rozbřesku a
před východem slunce.
2. Polední modlitba (salátu-z-zuhr), kterou lze konat od okamţiku, kdy slunce
začne sestupovat ze zenitu, aţ do okamţiku, kdy je na poloviční cestě k
západu
3. Odpolední modlitba (salátu-l'asr), kterou lze konat hned po vypršení období
polední modlitby aţ do západu slunce.
4. Modlitba při západu slunce (salátu-l-maghrib). Tato modlitba začíná hned po
západu slunce a končí, jakmile na nebi zmizí červánky.
5. Večerní modlitba (salát-l-'aša), která je konána hned po zmizení červánků na
západě.
Páteční modlitba (salát-l-dţumu'a)
Páteční modlitba je povinná pro kaţdého muslima, který má vykonat ostatní modlitby.
Bohosluţba připadá na kaţdý pátek a je zvlášť důleţitá. Bůh muslimům tento den
označil za den pro kolektivní vyznávání víry
Půst (saum)
Půst znamená naprosté odmítání potravin, nápojů, intimního styku a kouření od
rozbřesku do soumraku během celého měsíce ramadánu.
Doba drţení půstu:
Doba půstu začíná před rozbřeskem a končí okamţitě po západu slunce. Existují
přesné kalendáře, které člověku pomohou najít přesné časy. Půst je povinný pro
kaţdého zdravého muslima. Kromě ramadánu jsou i další období, kdy se půst podle
Tradic proroka Mohameda doporučuje. Patří mezi ně např. kaţdé pondělí a čtvrtek,
několik dní ve dvou měsících předcházejících ramadánu, šest dní po ramadánu.
Ramadán můţe trvat 29 nebo 30 dní v závislosti na poloze měsíce.
Kdo se musí postit?
Duševně a fyzicky zdravý, plnoletí a ti co dosáhli věku pohlavního a rozumového
dospívání, musí být ve svém trvalém bydlišti nebo rodném městě a musí si být jisti,
ţe jim půst nezpůsobí ţádnou škodu
29
Výjimky:
Muţi a ţeny, kteří jsou příliš staří a slabí. Těhotné ţeny, ţeny během menstruace
nebo šestinedělí.
Almuţny (zakát)
Zakát není jen forma dobročinnosti nebo darování almuţen nebo daň. Jde spíše o
povinnost nařízenou Bohem a vykonávanou muslimy v zájmu společnosti jako celku.
Doslovný význam slova zakát je čistota. Technický význam slova určuje výroční výši
naturálií nebo peněz, které kaţdý muslim musí rozdělit mezi oprávněné příjemce.
Kaţdý musí odevzdat zakát ve výši 2,5%.
Mezi náleţité příjemce zakátu patří např. chudí, potřební muslimové, váleční zajatci,
zadluţení, poutníci.
Pouť (Hadţdţ)
Posledním pilířem je hadţdţ nebo-li pouť do Mekky. Vykonání poutě je povinné pro
kaţdého muslima přinejmenším jednou za ţivot, který je však duševně finančně a
fyzicky k pouti způsobilí. Finančním zabezpečením se myslí, ţe daný jedinec by měl
mít aţ do konce hadţdţe dost prostředků na úhradu vlastních výdajů, na
zabezpečení osob na něm závislých.
č.3 – Symbol islámu, Ka’ba v Mekce, Mešita v Medině
30
č.4
31
č.5 – Modlitebna v Harcově
32
2.Křesťanství – katolická církev
č.1
č.2 - Kostel románského slohu - rotunda sv. Jiří na Řípu
33
č.3 - Kostel v Police (Polsko)
č.4 - Kostel svatého Antonína (Liberec)
č.5 - Katolická fara ve Vratislavicích
34
Č.6 - Kostel Nejsvětější trojice ve Vratislavicích
35
3. Křesťanství – protestantská církev
č.1
č.2
36
č.3
č.4
č.5
16
14
12
10
ano
ne
8
6
4
2
0
otázka 1
otázka 2
37
otázka 3
4. Judaismus
č.1 – Liberecká synagoga
č.2 - Menora v liberecké synagoze
38
č.3 - Bývalá liberecká synagoga
č. 4 – Vypálení liberecké synagogy po Křišťálové noci
39
č. 5 – Původní Tóra v liberecké synagoze
č. 6 – Tóra
40
č. 7 – Izraelská vlajka
č. 8 – Znak Izraele
41
č. 9 – Ţidovská jarmulka
č. 10 – Davidova hvězda z druhé světové války
42
č. 11 – Čtení z tóry
č. 12 – Menora
43
č. 13 – Ţidovský hřbitov ve Starých Pavlovicích
Příloha č. 14 – Anketa
Dne 17.3. 2010 jsme v Liberci uskutečnily anketu na téma judaismus. Zaměřily jsme
se především na informovanost mladých lidí o judaismu v Liberci, ale i ve světových
dějinách. Odpovědi nám poskytlo celkem 40 osob. Věkový průměr byl okolo dvaceti
let.
Ptaly jsme se na otázky:
1. Co je to judaismus?
Na tuto otázku nám 27% lidí odpovědělo, ţe neví. 73% vědělo, ţe judaismus,
je jedno ze světových náboţenství.
2. Kde se nachází Liberecká synagoga?
A) V Lidových sadech
B) u Liberecké knihovny C) u ţidovského
hřbitova v Pavlovicích
60% lidí vědělo, ţe synagoga leţí u Liberecké knihovny a ostatních 40%
hádalo jiné moţnosti.
3.
Jaký je symbol judaismu?
A) Davidova hvězda B) pěticípá hvězda C) Adamova hvězda
44
Tato otázka byla nejúspěšnější, kdy 87% odpovědělo dobře, ţe symbol
judaismu je Davidova hvězda. Pouhých 13% odpovědělo špatně.
4. Co byl nebo je holocaust?
70% dotázaných nám dokázalo odpovědět, ţe holocaust bylo vyvraţďování
ţidů za druhé světové války.
Perličky mezi odpověďmi: Na otázku co je to Judaismus, nám jeden chlapec
odpověděl, ţe je to uctívání Buddhy.
Závěr:
K našemu zklamání jsou o tomto tématu mladí lidé málo informovaní. Ţádný
dotázaný neodpověděl na všechny otázky jistě. Dle našeho názoru je potřeba mladé
lidi více informovat o holocaustu.
45
5. Hinduismus a buddhismus
Příloha č. 1 - bůh Šiva
Příloha č.2 - Socha sedícího Gautama Buddhy
(převzato z
http://mantiqaltayr.files.wordpress.com/2009/
07/shiva.jpg)
(převzato z http://www.messagefrommasters.com
/Life_of_Masters/Buddha/Gautam_Buddha.html)
46
Příloha č. 3 - Bůh Brahma
Příloha č. 6 - bůh Ganéša )
(převzato z
(převzato z
http://www.artoflegendindia.com/images/ima http://www.svetmysli.net/sm.exe?lng=cz&pg=16
ges_big/pbaaf001_brahma_the_creator.jpg)
Příloha č. 4
1. Krta-juga (trvá 4000 let)
2. Tretá-juga (3000 let)
3. Dvápara-juga (2000 let)
4. Kali-juga (1000 let)
- mezi nimi 400 let soumraku předchozího věku a poté 400 let svítání následujícího
věku
- kaţdý další-postupně upadají mravy, sniţuje se inteligence a délka ţivota
- souhrnným názvem se dohromady všechny čtyři věky nazývají 1 kalpa a po uplynutí
kalpy nastáva tzv. mahápralaja („velké rozplynutí“)
- 2 kalpy = 1 Brahmův den (1den a 1 noc)
- Brahma - ţije 100 let a poté umíra, ale kosmický cyklus pak začne znovu
Příloha č. 5
Ukázka buddhistického textu
I bohové závidí mudrcům, pohrouženým
v meditaci, kteří se těší klidu, jenž pochází
z odříkání, kteří mají jasné uvědomění
a jsou zcela probuzeni. ...
Vyhnout se konání zla, pěstovat dobro,
očišťovat svou mysl - to je poselství Probuzených.
Nejvyšší ukázkou trpělivosti je schopnost
47
odpustit. Probuzení praví, že tím nejvyšším je vykoupení.
Ten, kdo škodí a ubližuje druhým, není poutníkem na cestě k němu.
Nemluvit urážlivě, neubližovat,
ovládat sama sebe podle mravních zásad,
být střídmý v jídle, prodlévat v samotě
a tříbit si mysl meditací - to je poselství Probuzených. ...
Kdo však si zvolí za útočiště Probuzeného,
jeho učení a obec jeho dokonalých žáků,
prohlédne v dokonalé moudrosti čtyři vznešené pravdy:
o utrpení, o tom, jak vzniká utrpení,
o překonání utrpení a o vznešené osmidílné stezce,
vedoucí k zanechání utrpení.
(převzato z knihy Dhammapadam, cesta k pravdě; "verše" 181, 183-185, 190-191,
z překladu prof. Karla Wernera, Odeon, Praha 1992)
48

Podobné dokumenty

Prohlédnout - ZŠ Štáflova

Prohlédnout - ZŠ Štáflova Rádi hrajete hry? Tak si představte život jako hru. Rozdělte si ji na čtyři etapy: dětství, mládí, dospělost a stáří. Jako každej se narodíte, začnete růst a růst, až vás šoupnou do školky jako do...

Více

Vliv cvičení jógy v prevenci a léčbě metabolického syndromu

Vliv cvičení jógy v prevenci a léčbě metabolického syndromu nedostatkem tělesné aktivity [15]. Pravidelná systematická pohybová aktivita vede k ekonomizaci srdeční práce, projevující se nižší hodnotou srdeční frekvence a krevního tlaku při zatížení. Výsledk...

Více

Středoškolská odborná činnost 2006/2006 Islám

Středoškolská odborná činnost 2006/2006 Islám dostalo prostřednictvím archanděla Gabriela (arabsky Džibril). Sám Mohamed tvrdil, že Korán, stejně jako Bible a Tóra je obrazem dokonalého nestvořeného slova Božího, tzv.

Více

Silvestrovský běh okolo 3 přehrad

Silvestrovský běh okolo 3 přehrad Silvestrovský běh okolo 3 přehrad www.silvestrovskybeh.cz

Více

Slovníček k nahlédnutí (stáhnutí) / Dictionary to insight

Slovníček k nahlédnutí (stáhnutí) / Dictionary to insight θρόμβωση τρομπέτα τύραννος τυρανόσαυρος ουρολόγος ουτοπία οίνος ξενοφοβία ζωοφιλία

Více