Info bulletin SMO leden+únor 2012

Transkript

Info bulletin SMO leden+únor 2012
SVAZ MARGINÁLNÍCH OBLASTÍ SDRUŽUJE FARMÁŘE Z HORSKÝCH, PODHORSKÝCH A PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTÍ ČR, ZABÝVAJÍCÍ SE PŘEVÁŽNĚ
ŽIVOČIŠNOU VÝROBOU. ČLENY SMO ČI JEHO ČLENSKÝCH ORGANIZACÍ JE VÍCE NEŽ 950 ZEMĚDĚLSKÝCH FAREM.
leden-únor 2012 / č.45
Začalo projednávání
Společné zemědělské
politiky 2014-2020
ú v o d e m
Informační bulletin Svazu marginálních oblastí (SMO)
Na MZe začala úvodní jednání v rámci pracovních skupin ke Společné
zemědělské politice po roce 2013. Níže se věnujeme některým probíraným
závěrům.
Vážení přátelé,
v hlavním článku rozebíráme, co by se
mělo změnit ve Společné zemědělské politice pro období 2014-2020 a v souladu
s pobídkou ministerstva už se nevyhýbáme některým tabu.
Vracíme se ještě k supervizi, přestože už
problém začalo řešit vedení ministerstva
a napravovat alespoň nejkřiklavější přešlapy odpovědných úředníků.
Přinášíme též výsledky ankety Zemědělská perla roku, kterou tentokráte vyhrál
viceprezident Agrární komory ČR s postulátem „kráva jako kráva.“, který se u některých úředníků na MZe docela zabydlel.
Přetiskujeme analýzu ukazující, že většina biopotravin v ČR už je z domácí produkce (odhadem 54 %). V tomto ohledu
jsou na tom biopotraviny i přes složitější
prostředí obdobně jako běžné potraviny,
což lze pokládat za úspěch českých ekofarmářů a zpracovatelů biopotravin.
A jak je to s nutností navyšování výroby
potravin za každou cenu či falešným strachem o potravinovou soběstačnost, naznačuje zpráva Evropské komise o tom,
že polovina nezávadných potravin končí
v popelnicích.
Česká republika řeší problém s rostoucí výměrou zranitelných oblastí dusíkem (tzn.
oblastí, kde dusičnany ve spodních vodách překračují limity), ubýváním dobytka
v krajině a zvyšujícími se náklady na odbahňování rybníků. K tomu všemu nejvíce
přispívá špatné nastavení zemědělské
politiky ČR v prvním
pilíři, který disponuje největším množstvím peněz. Chyby v této kapitole lze jen
těžko napravit druhým pilířem.
První pilíř je kontraproduktivní
Základní chybou dosavadního prvního pilíře je fakt, že používá pouze zastaralé negativní motivace v podobě Cross Compliance
– např. absolutní zákaz rozorávání. Pozitivní motivaci první pilíř nezná - za kvalitní
osevní postup s dostatkem statkových hnojiv nebo stálou pastvinu tam, kde je úrodnost nízká a riziko eroze vysoké, nedostane
farmář ani korunu navíc.
Na důsledky poukazují napříč zemědělskými organizacemi šéf ASZ Stehlík (eroze),
šéf ČMSZP Burkoň (nesmyslná produkce
kvant za každou cenu), šéf AK Veleba (střídá se pouze obilí, řepka a kukuřice) nebo
šéf SMO Boleslav (nerespektování přírodních podmínek).
Z prvního pilíře se
dnes vyplácejí peníze prakticky za nic.
Není zde žádná podmínka chovu dobytka,
jako je tomu ve druhém pilíři a tyto peníze slouží i hospodářům, kteří bez dobytka hospodaří většinou na pronajaté orné
půdě za cenu eroze a znečišťování podzemních vod.
Paradoxní je, že první pilíř reálně nepřispívá k plnění podmínek, jejichž plnění je
nutné, aby vůbec tyto prostředky mohly
být farmářům vypláceny. Jedná se hlavně
o problém udržení stálých pastvin. Toto
za něj musí suplovat se svými omezenými možnostmi druhý pilíř. Důsledkem je
Ing. Milan Boleslav,
předseda Svazu marginálních oblastí
tel.: 737 284 225
pak to, že si někdo plní své závazky opět
na úkor někoho jiného.
S ohledem na velmi napjatou finanční
alokaci v celém druhém pilíři však bude
muset ve větší míře převzít svůj díl zodpovědnosti za plnění cílů SZP i první pilíř
a přiznat si, že přímé platby na nejziskovější komodity rostlinné výroby jako je například řepka a kukuřice jsou neudržitelné
a kontraproduktivní.
Problémy druhého pilíře
Stávající výše rozpočtu EZFRV na AEO
a LFA na úrovni 55 % (podíl osy 2 v PRV)
nebude v dalším programovacím období
stačit. Jednak jsou na zemědělce kladeny
stále další administrativní požadavky, ale
hlavně se rozevírají nůžky mezi ekonomikou hospodaření na orné půdě a ekonomikou hospodaření na TTP. Stejně tak se
rozevírají nůžky mezi ekonomikou v konvenčním zemědělství a ekonomikou v ekologickém zemědělství. Proto všude tam,
kde je to jen trochu možné, převládá konvenční hospodaření na orné půdě.
Uvedený problém se ještě zhorší po zohlednění požadavku EK, aby se LFA platby
vyplácely i na ornou půdu. Uvedené vychází ze správné logiky, že LFA platba má dorovnávat přírodní znevýhodnění a je jedno,
zda místní zemědělec hospodaří na travních
porostech či orné půdě. EK ale nepředpokládá, že ČR do LFA zahrnuje i kompletně
rozorané katastry, které tam vůbec nepatří,
protože jim žádná újma nevzniká.
ky plochy, jako je tomu obvyklé v úrodnějších oblastech. Tomu se nedá logicky
oponovat a lze tedy očekávat přesnější dovymezení LFA. Definovat méně příznivou
oblast pro zemědělství tam, kde se střídá
řepka s potravinářskou pšenicí a kukuřicí
do BPS (bioplynových stanic) a navyšovat
zde v dalším programovacím období platby na orné půdě na úkor TTP je zřejmý
nesmysl.
Při nezměněném rozsahu LFA by totiž došlo k poklesu LFA sazeb zhruba na polovinu (z cca 3000 na 1500 Kč/ha). Uvedené by mohlo napomoci změně vymezení,
protože logicky poklesne touha „dostat se
va (PRV) ve prospěch péče o krajinu. Toto
určitě nerada uslyší betonářská lobby, ale
je to fakt ověřitelný v terénu, kde po roztrhaných střechách z přelomu tisíciletí
najdete připomínky úspěchu investičních
programů (SAPARD, Zásady pro poskytování národních podpor, Operační program,
PRV) v podobě nových či opravených staveb.
Zemědělské subjekty by měly po dalších deset let investovat raději do nákupu vlastní zemědělské půdy a ne utrácet
za ambiciózní projekty svých funkcionářů.
Agroturistika – peníze vyhozené
z okna
Podle průběžné hodnotící zprávy PRV je situace u investic v rámci osy III ještě horší.
Například v rámci podpory cestovního ruchu se průměrná obsazenost nově vytvořených a investičně dotovaných lůžek pro
agroturistiku pohybuje na úrovni 2,5 %.
To samo o sobě velmi vypovídá o plýtvání prostředky, resp. nepotřebě takovýchto
investic.
Zavedení 50% kofinancování i u obcí
Dále se ukazuje, že je nutno zavést spolufinancování i u obcí, protože 80-100%
kofinancování, kdy investor nemusí vložit
žádné vlastní prostředky či jen naprosté
minimum, vede k nehospodárnému nakládání s veřejnými prostředky. Pokud
není ochota žadatele testována povinností
přidat vlastní prostředky alespoň ve výši
50 % investice, pak se zhoršuje alokace
ekonomických zdrojů.
Mimochodem rozšířit podpory v LFA i na ornou půdu v podmínkách zákazu rozorávání
stávajících TTP neznamená nic jiného než
odsun financí od farmářů, kteří motivaci
k zatravnění chápali jako smysluplný krok
ze strany Mze a přechod na novou kvalitu svého působení v krajině, k farmářům,
kteří šli proti politice MZe a proti životnímu
prostředí.
ČR vede i úrodné oblasti jako LFA
Porovnání ekonomiky v LFA a mimo LFA
je velmi závislé na výběrovém souboru
porovnávaných podniků, protože stávající
vymezení LFA je velmi široké. Takto široké
vymezení LFA si již v dalším programovacím období nebudeme moci dovolit, protože Evropská komise nám nedovolí platbu
pouze na TTP, což byl pro ČR základní vymezovací nástroj.
Evropská komise chce pravý opak: vymezte si LFA pouze tam, kde přírodní znevýhodnění nebylo překonáno a zemědělci
zde nedosahují takových příjmů z jednot-
do LFA“ při srovnání uvedené částky s pětitisícovou SAPS platbou. Navíc při nutném
poklesu investičních peněz dojde i ke ztrátě druhé motivace, kterou doposud bylo
desetiprocentní vylepšení dotace, pokud
se podnik nacházel v LFA.
Už není potřeba tolik investovat
Je nutno souhlasit s ministerstvem, že je
potřeba začít odbourávat některá tabu.
Tak, jak doposud byly investice svaté, tak
je potřeba uznat, že většina zemědělských
staveb už byla postavena či zrekonstruována a po investičním boomu je potřeba
se postarat spíše o ekonomiku provozu.
Zvláště při klesajících stavech dobytka
není potřeba nadále investovat další významné prostředky do zemědělských staveb. Zákonitě by totiž dále a dále klesala
efektivita investic, protože by přicházely
na řadu zbytečnější a zbytečnější stavby,
které se za posledních deset let investičních programů nedokázaly uplatnit.
Logicky proto musí dojít ke snížení objemu
investiční osy I Programu rozvoje venko-
Na ministerstvu zemědělství bohužel dnes
zaznívají argumenty o převisech žádostí
obcí. Převisy jsou snadno pochopitelné –
při nulovém požadavku na vlastní zdroje
budou požadavky obcí vždy téměř nekonečné. Argumentovat převisem žádostí
za takto nastavených podmínek je proto
zcela nesmyslné.
Pro začátek by stačilo, aby i obce stejně
jako doposud zemědělci musely doložit
50 % vlastních prostředků – tím se odliší
samoúčelné „investice pro investice“ či pomníčky od skutečně potřebných investic,
které slouží dostatečnému počtu obyvatel.
Jen tak se přestanou stavět předražené
kanalizace s nákladem 84 tis. Kč/obyvatele přispívající navíc svým negativním dílem
k urychlení odvodu vody z krajiny, namísto
perspektivního lokálního vyčištění a zužitkování vody.
Je potřeba si uvědomit, že obec je jako
podnik. Vynakládá prostředky na to, aby
v ní chtělo žít co nejvíce lidí, z nichž bude
mít následně příjem. Veřejný charakter
obce není bohužel žádnou garancí hospodárnosti.
Sporný příspěvek ÚZEI
Ministerstvo se bohužel zatím nemůže moc
opřít o výstupy z ÚZEI. Tento ústav by měl
zásobovat ministerstvo moderními a nezaujatými analýzami. Nehledě na kvalitu
a predikci do budoucna chybí výstupům
ÚZEI ale to nejpodstatnější – tj. porovnatelnost ekonomik jednotlivých komodit
mezi sebou.
V realitě (v krajině) je zatím zřejmé, že
z hlediska vyváženosti rostlinné a živočišné výroby a vyváženosti v rámci osevních
postupů je nutné podpořit chov skotu vůči
rostlinné výrobě a obnovitelným zdrojům
energie. V tomto smyslu neplní ÚZEI svoji
informační funkci.
K čemu je úředníkovi na ministerstvu zemědělství údaj o tom, že rentabilita jedné
komodity je 10% a druhé komodity 20%?
K čemu jsou analýzy vycházející z přesvědčení typického pro marxistickou ekonomii, že pouze práce je zdrojem hodnot
– viz neustálé přepočítávání přidané hodnoty, zisku, či dotace na člověka?
Z obdobného ranku jsou aktuální teorie
ÚZEI o nadbytečných hektarech velmi připomínající teorie o společensky nutném
množství práce, či teorii nadhodnoty.
Důležitá je přepočtená ziskovost na jednotku plochy, protože dotace se vyplácejí
na hektary a ministerský úředník potřebuje vědět, kolik připadá na hektar. Když
např. ekonomové Svazu marginálních oblastí dopočítali celkové dotace na bioplynové stanice až na jednotku plochy, zjistilo
se, že činí 60 tisíc Kč, což bylo překvapením i pro ty nejotrlejší výzkumníky a ekonomy!
Největší smysl by však dávaly propočty
produkce pozitivních externalit na hektar
a obdobně negativních externalit na hektar, tzn. benefitů či škod pro životní prostředí vyplývajících z jednotlivých druhů
zemědělského hospodaření. Určitě by to
napomohlo k uvědomění si, jakou hodnotu má draze vyráběná elektrická energie
z kukuřice u zdroje pitné vody pro Prahu,
který je takto zanášen pesticidy a dusičnany. Takovými propočty se však ÚZEI bohužel nezabývá.
Věříme, že díky výměně vedení ÚZEI v nedávně době se výstupy výrazně změní tak,
aby byly v praxi využitelné, budou více
odpovídat realitě a napomohou vysvětlit,
proč všude, kde je to jen trochu možné,
převládá orná půda na travními porosty
a obdobně dojné krávy nad masnými.
Příslib změn?
Pozitivním krokem ministra Bendla obecně
by mohlo být spojení prvního a druhého
pilíře pod stejného náměstka. Nebude se
proto snad už opakovat tak typické dělání
naschválů z minulosti, kdy komoditní náměstek šel prostřednictvím přímých plateb
proti agroenvironmentálním platbám či
LFA. Vedlo to i k tak absurdním situacím,
že travní porosty byly jediné, na které se
nevztahovala podpora TopUp. Takže příspěvek LFA na travní porosty byl „gumován“ přímými platbami (podporami TopUp)
na ornou půdu. Obdobně samotné aktuální zvyšování SAPS platby přispívá k ještě
vyšší devalvaci a nevýznamnosti agroenvironmentálních plateb či LFA plateb. Výsledkem je, že v ČR je stále nadprůměrné
zornění se všemi negativními důsledky.
Dále se na MZe z podnětu ABK naštěstí již
rozběhly práce na změně Cross Compliance. U obou změn je však potřeba vyčkat,
zda nakonec povedou k nějakým reálným
výsledkům.
V řádně uspořádaném státním systému výkonu státní služby závisí postup
do vyšších funkcí primárně na počtu
let strávených ve službě. Vedoucími
úřadů jsou obvykle starší lidé, kteří
vědí, že za několik let půjdou do důchodu. Tím, že strávili větší část života
v podřízených pozicích, ztratili ráznost
a iniciativu. Vyhýbají se inovacím a
zdokonalování. Na každý plán reformy
se dívají jako na narušení jejich klidu.
Jejich strnulý konzervatismus maří
všechny snahy ministra přizpůsobit
práci změněným podmínkám. Na ministra nahlížejí jako na nezkušeného
laika. Ve všech zemích s trvalou byrokracií lidé říkávají: “Vlády přicházejí
a odcházejí, ale byrokracie zůstává.“
Převzato z:
Byrokracie,1944
Ludwig von Mises
Pokud se k výše uvedeným finančně motivačním a represivním nástrojům přidají i racionálnější výstupy ÚZEI a selský rozum, pak by zde mohla být naděje
na obecné zlepšení stavu české krajiny
a zemědělství. Povinností zemědělců je
totiž péče o krajinu a trvale udržitelná
produkce potravin zohledňující specifika
jednotlivých regionů. Základním pravidlem poskytování jakýchkoli podpor je
povinnost, aby nejenom neškodily životnímu prostředí, ale aby mu pomáhaly. Je
to i v zájmu zemědělců, protože jim musí
záležet na uchování půdní úrodnosti.
Supervize
V roce 2011 ministerstvo zemědělství v tichosti odstartovalo jednu ze svých monstrózních administrativních akcí z hlediska nesmyslného obtěžování zemědělců - tzv. Supervizi.
Důvodem spuštění této akce bylo pravděpodobně co nejpodrobnější uvedení zákresů v LPIS do souladu s fyzickým stavem
parcel, a to i přesto, že tento cíl zajišťují
periodicky probíhající mimořádné aktualizace. Supervize nemá přitom logickou
oporu v evropské legislativě a jde i nad
rámec legislativních ustanovení a proti přijatému mechanismu četnosti kontrol a výběru kontrolovaných firem, neboť představuje prakticky stoprocentní lustrování
pozemků všech hospodařících farmářů.
tých „křížkujících“ brigádníků se nelze divit tomu, že takových „omylů“ je převážná
většina a nejsou žádnou výjimkou takové
kuriozity, jako případ, kdy pracovník SZIFu
společně s farmářem při výjezdu do terénu nalezl na poli jako označenou „nesrovnalost“ např. „kolo“ listů vzrostlého křenu.
Dalším nešvarem je označování neposekaných pásů na trvalých travních porostech
za nesrovnalost. Jedná se přitom o relevantní nadstavbový management, který je
součástí každoroční žádosti o dotace.
Dle našich informací příslušný odbor ministerstva najal a zaučil na tuto práci většinou studenty – brigádníky vybavené
technikou s velkým rozlišením a patřičnou
motivací, kteří dostali za úkol označit křížkem jakoukoliv i domnělou nesrovnalost
v LPIS včetně nesouladů zákresů bloků
s údaji v katastru nemovitosti.
I v tomto případě pracovník územního
pracoviště SZIFu stráví spoustu zbytečného času, aby věc uvedl na správnou míru.
Křížkující supervizoři také neváhají označit
jako nesrovnalost kdejaký keř na louce či
pastvině a tím jej fakticky navrhnout na likvidaci, přestože se další úředníci snaží
tyto keře vnutit farmářům do péče coby
krajinný prvek.
Výsledkem tohoto počínání jsou desetitisíce zakreslených křížků, z nichž na každý se
pracovníci SZIF z územních pracovišť musí
„proklikat“, projednat jeho opodstatněnost
s dotyčným farmářem a v případě pochybností, kterých je řada, vyrazit do terénu.
Aby toho nebylo málo, tito úředníci musí
v případech, že zamítnou tento „mylný křížek“, vše patřičně odůvodnit, popř. doložit
místním šetřením s příslušnou fotografií.
Při malé či žádné terénní zkušenosti naja-
Zemědělská
perla
Supervize odstartovaná v létě 2011 přitom
zasáhla i farmáře, kteří jen několik měsíců
předtím absolvovali mimořádnou aktualizaci. Vzhledem k tomu, že s ukončením
supervize se počítá v některých případech
až v roce 2013, na tyto farmáře v roce následujícím bude hned čekat opět mimořádná aktualizace.
Netřeba asi více komentovat zlou vůli danou načasováním supervizí do kontrol-
ního období. Odhalení a řešení nesouladů v kontrolním období bude mít zřejmě
za následek nutnost podat změnovou žádost. U mimořádných aktualizací se přitom
drobné nesoulady, resp. zpřesňování řeší
tolerovaným snížením obhospodařované
výměry v závazku.
Je asi zbytečné připomínat, o kolik času taková akce připraví farmáře, kteří už beztak
trpí přebujelou administrativou státního
aparátu. Nadměrná administrativní a kontrolní zátěž českých zemědělců už dosáhla
takového rozsahu, že ji lze bez problému
považovat za jeden z faktorů omezujících
konkurenceschopnost. Sedláci, namísto
přemýšlení o inovacích na svých farmách,
otráveně vyplňují stohy papírů evidujících
kdeco a studují čím dál složitější předpisy
a metodiky. A nejde o žádnou nadsázku podněty zavalená Antibyrokratická komise
je toho dokladem.
Závěrem je možno říci, že zmíněná supervize není ničím jiným, než jedním z příkladů snahy státní byrokracie o stále dokonalejší kontrolu všeho a na všech úrovních
lidského počínání. Těžko říci, co bude následovat příště. Lze jen doufat, že zvyšující
se tlak na úspory veřejných financí zasáhne i toto kontrolní bujení a že zeštíhlení
rozpočtu Mze nastartuje racionální přístup
i v této oblasti.
Zemědělská perla roku 2011
VÝSLEDKY
2011
Po loňském úspěšném ročníku vyhlásil Svaz marginálních oblastí i druhý ročník
soutěže Zemědělská perla. Díky tomu mohly být oceněny nejkurióznější výroky
roku 2011 a tentokrát bylo nominováno 11 pozoruhodných výroků.
Zkraje je potřeba ještě uvést, že praktický
smysl ankety Zemědělská perla se ukázal
hned v prvním ročníku, protože medializací napomohl ministerstvu zemědělství
korigovat některé přešlapy Centrálního pracoviště registrů ohledně evidence
LPIS. Připomeňme, že před rokem přišlo
toto ministerské pracoviště hned s několika nesmyslnými požadavky: úředníci
začali vyžadovat písemná potvrzení ústních dohod a v přestavbě českého právního řádu pokračovali svým neuznáváním
dohod o směně bloků mezi samotnými
zemědělci. Vše pochopitelně s odkazem
na údajnou oporu v legislativě. Po našem
upozornění a právní analýze bylo zjištěno,
že úředníci postupují chybně a nyní je už
zřejmé, že vedení ministerstva vyvíjí snahu ty nejhorší prohřešky napravovat, tzn.
dohody mezi zemědělci budou respektovány a bude i nadále stačit prohlášení s výjimkou případů, kdy dojde ke sporu – tam
se rozběhne klasické řízení s kompletním
dokládáním právních důvodů užívání a to
je naprosto v pořádku. Podstatné je, že
zemědělci nebudou zbytečně zatěžování
nesmyslnými požadavky tam, kde vztahy
fungují.
Nekončící práce
Byrokracie ale nespí a tak i přes výše zmíněné dílčí úspěchy dokázali někteří úředníci MZe vymyslet další byrokratické nesmysly. I to je důvodem, proč je anketa
Zemědělská perla roku potřebná.
Např. zmíněné Centrální pracoviště registrů vymyslelo akci s „křížkováním“, když
platilo brigádníky za klikání myší, aby
od stolu na monitoru pokrývali farmy desetitisíci křížků a přidělávali v drtivé většině případů nesmyslně práci okresním
agenturám a hlavně zemědělcům samotným. I za tyto počiny si vysloužili pracovníci centrálního pracoviště registrů znovu
nominace za minulý rok.
A cenu za rok 2011 získává …
Vítězem za rok 2011 se však nestal úředník Ministerstva zemědělství, ale úředník
Agrární komory ČR Ing. Bohumil Belada,
který komoru zastupuje při rozhodujících
jednáních na ministerstvu zemědělství.
Ocenění získal za svůj výrok „kráva jako
kráva“, kterým zcela přesvědčil své kolegy z ministerstva zemědělství, že mléčné
krávy mají mít stejnou podporu jako krávy masné. I to je důkazem, jakou sílu má
konstatování tohoto nejvlivnějšího zástupce Agrární komory. Na váze tomuto výroku
přidal i fakt, že ho pronesl v době, kdy byl
zároveň poradcem ministra zemědělství
Fuksy. Gratulujeme!
Na druhém místě se umístil ředitel odboru
Centrálního pracoviště registrů
Ing. Tobolka s kreativním přístupem
k interpretaci právních posudků v neprospěch zemědělců.
Třetí místo obsadil prezident Agrární
komory ČR Ing. Veleba s pozoruhodným popřením matematické podstaty procent.
A podobně jako loni uvádíme i bramborovou medaili, kterou si za jedno ze svých
expresivních, ale poučných vyjádření vysloužil majitel Agrofertu Ing. Babiš.
1. místo (54 hlasů):
„Kráva jako kráva.“ – Ing. Bohumil
Belada, poradce ministra a viceprezidenta Agrární komory na jednání kulatého stolu k problematice živočišné
výroby dne 31. 3. 2011, když obhajoval, proč požaduje stejnou podporu na dojnici a masnou krávu.
Komentář: Pan Belada pravděpodobně
zapomněl, že masná kráva dá za rok jedno
tele a dojnice dá za rok jedno tele + padesát pět tisíc korun za mléko. Jestli měl ministr Fuksa i takto odborně zdatné porad-
ce, pak se nelze divit, že se ministerstvo
jako čert kříže bálo čísel a rozhodování dle
ekonomických podkladů.
2. místo (32 hlasů):
„Po MZe je požadována úprava metodiky pro AZV, která by připouštěla
směny pozemků nedoložené právními
důvody užívání. Metodika však není
nadřazena zákonu o zemědělství,
který takový postup nepřipouští.“ –
Ing. Gustav Tobolka, ředitel odboru
Centrálního pracoviště registrů, jeho opětné odmítnutí souhlasných prohlášení
ve vyjádření, které zaslal Antibyrokratické komisi na základě
právního stanoviska Abbot Legal, 25. 11. 2011
X
„Tzv. souhlasné prohlášení
může být, dle našeho názoru,
právním důvodem pro užívání zemědělské půdy.“ – závěr právního
stanoviska zpracované advokátní kanceláří Abbot Legal pro Ministerstvo zemědělství, 19. 5. 2011
Komentář: Někoho potěší pěkný fotbalový zápas, někoho pěkný film a někoho
baví škodit zemědělcům, i kdyby měl násilím všechny právní posudky překroutit.
Pro jasnost ocitujeme z právního stanoviska více: „Dohoda uživatelů půdních bloků
či dílů půdních bloků o vzájemné výměně
těchto půdních bloků, resp. dílů půdních
bloků je právním důvodem pro užívání
předmětné zemědělské půdy.“ A ocitujeme i ze zápisu ABK: „Vyjádření Ing. Tobolky zaslané ABK 25. 11. 2011 je
nepravdivé a neodpovídá právnímu
posudku, který jasně konstatuje, že
„Dohoda uživatelů půdních bloků ...
je právním důvodem pro užívání …“
a tudíž je možno tyto dohody (souhlasná prohlášení) akceptovat i po termínu 28. 2. 2012, do kterého umožňoval
jejich akceptaci dopis náměstka ministra
zemědělství Mgr. Romana Bočka, MBA
z 30.3.2011.“ Možná je ale za vším jen
ten prostý fakt, že Ministerstvo zemědělství neví co s penězi a tak si dává z dlouhé
chvíle zhotovit právní posudky, které pak
ani nečte.
3. místo (30 hlasů):
„Podstata rozdílu mezi zemědělstvím
v západní Evropě a Spojenými státy
spočívá ve velikosti farem. To znamená, že Američané využívají zákonů ekonomie a podporují to. Evropští
politici se upnuli v podstatě na idealizaci (která do jisté míry představuje anachronismus) malé rodinné
farmy. Doba je ale jinde. Nyní
zde vzniká vakuum a otázka
je, co s tím. Možná, že to je
také jedna z příčin, proč je
současná reforma SZP navržená tak, jak je. Pokud dá
malý farmář z 30 ha farmy
7 % půdy do klidu, tak se ho
to moc nedotkne.“ – Ing. JanVeleba,
president AK ČR, 4. 11. 2011
Komentář: A člověk by si už málem myslel, že 7 % je 7 % bez ohledu na velikost,
tzn. malého i velkého farmáře se 7 % dotkne stejně. Uvedené vyjádření trochu
evokuje dětskou hádanku srovnávající
váhu kila peří a kila železa.
4. místo (19 hlasů):
„V životě jsem nepotkal takového
lháře jako je p. Rada.“ – Ing. Andrej
Babiš, vlastník skupiny Agrofert, diskuze
na ihned.cz, 7. 6. 2011.
Komentář: Zmíněný pan Rada z Agrodružstva Jevišovice patří stejně jako pan
Babiš k hlavním iniciátorům a signatářům
tzv. Iniciativy producentů. Jsme rádi, že
nám tímto pan Babiš význam a důvěryhodnost Iniciativy producentů na příkladu
svého kolegy osvětlil.
Většina biopotravin už je z domácí produkce
Český trh s biopotravinami v roce 2010 zůstal na hodnotách předchozího roku, pro rok 2011 se očekává mírný nárůst
spotřeby.
Celkový obrat biopotravin včetně vývozu
dosáhl v roce 2010 přibližně 2,1 miliardy korun. V České republice utratili spotřebitelé v roce 2010 za biopotraviny 1,6
miliardy korun, což je srovnatelné s revidovanými údaji pro rok 2009. Průměrná
roční spotřeba na obyvatele zůstává pod
hranicí 200 Kč a podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů stagnuje
okolo 0,7 %. Vyplývá to z dnes zveřejněné zprávy Ústavu zemědělské ekonomiky
a informací (ÚZEI).
Po výrazném nárůstu trhu biopotravin v letech 2005-2008 došlo
v posledních letech
ke stagnaci maloobchodního obratu. Hlavním důvodem ke stagnaci maloobchodního
obratu v roce 2010 je
především
snižování
cen biopotravin v průběhu roku. Ke snížení došlo jednak díky
nižším cenám surovin
na světových trzích,
jednak v důsledku snižování maloobchodních
cen zejména v maloobchodních řetězcích
jako reakce na menší
poptávku ze strany zákazníků, kteří se v důsledku
ekonomické
krize vrátili k nákupu
konvenčních potravin.
Celkový objem prodaných biopotravin tak nakonec mohl být
v roce 2010 mírně vyšší než v roce 2009.
Pro roky 2011 a 2012 je očekáván mírný
nárůst spotřeby. Celkový obrat s biopotravinami českých subjektů včetně vývozu
dosáhl v roce 2010 přibližně 2,1 mld. Kč.
Z toho obrat v maloobchodě činil 1,5 mld.
Kč, ve veřejném stravování přes 11 mil. Kč
a téměř 60 mil. Kč dosáhl obrat přímého
prodeje. Celkem se tedy na českém trhu
prodalo v roce 2010 biopotravin za 1,6
mld. Kč, což je srovnatelné s revidovanými údaji pro rok 2009.
Významně vzrostl export biopotravin, kdy
české společnosti vyvezly do zahraničí biopotraviny za přibližně 505 mil. Kč. Mezi
největší exportéry patřily, stejně jako
v roce 2009, firmy RACIO, s.r.o., Sonnentor, s.r.o. FRUJO, a.s. a PRO-BIO, obchodní
společnost s r.o.
Podíl biopotravin z dovozu na celkovém domácím maloobchodním obratu nelze jednoznačně stanovit z důvodu nedostupnosti
dat. Objem dovozu finálních biopotravin
(tj. bez zahrnutí dovozu bioproduktů a biopotravin určených k dalšímu zpracování)
je odhadován ve výši 46 % maloobchodního obratu v ČR. Hlavními dovozci v roce
2010 byly firmy Hipp Czech s.r.o., Fair Trade Centrum, s.r.o., Excellent Plzeň, s.r.o.
a SUNFOOD VM s.r.o. Významný podíl dovozu realizují také přímo maloobchodní řetězce, především dm drogerie markt s.r.o.
Struktura hlavních kategorií biopotravin
je dlouhodobě stabilní. V roce 2010 se
na maloobchodním obratu nejvíce podílely
„Ostatní zpracované potraviny“ (33 % podílu, přičemž polovinu tvoří hotové pokrmy typu dětských výživ). Druhou příčku si
udržuje kategorie „Mléko a mléčné výrobky“ (25 %), následovaná kategorií „Ovoce
a zelenina“ (11 %, zahrnující ovocné a ze-
leninové šťávy). Z pohledu vývoje došlo
k největšímu nárůstu u kategorie „Mlýnské
a škrobárenské výrobky“.
Mírně stoupá počet výrobců biopotravin
Ke konci roku 2011 bylo registrováno 422 výrobců biopotravin, respektive
646 výrobních provozoven (včetně 197
provozoven řetězce BILLA, spol. s r.o.).
Oproti konci roku 2010, kdy bylo registrováno 404 výrobců (resp. 618 provozoven)
vzrostl počet výrobců biopotravin o 4,5 %,
přičemž v průběhu roku 2011 začalo nově
s výrobou biopotravin 73 firem a 55 svoji činnost skončilo (nejčastěji se jednalo
o faremní zpracování).
K nejčastěji zpracovávaným bioproduktům
patří, dle převažující činnosti českých výrobců, zpracování masa, zpracování mléka
a mléčných výrobků, zpracování zeleniny
a ovoce a výroba pekařských, cukrářských
a jiných moučných výrobků. Velmi významný je také počet registrovaných výrobců vína (77 výrobců).
Celkový obrat výroby biopotravin dosáhl
v roce 2010 ve velkoobchodních cenách
1,2 mld. Kč (obdobně jako v roce 2009),
přičemž čeští výrobci vyvezli biopotraviny
za přibližně 407 mil. Kč (35 % celkového
obratu výroby; v roce 2009 to bylo 352
mil. Kč, tedy 30 %). Nejvíce biopotravin
směřovalo do Rakouska (téměř 40 %).
Na českém trhu využívali výrobci k prodeji
biopotravin nejčastěji maloobchodní řetězce (49 %), prodejny zdravé výživy a biopotravin (27 %) a velkoobchody (12 %).
Do výroby biopotravin se postupně pouští nejen „bio specialisté“, ale také střední
a velké potravinářské firmy. Z průzkumu
ÚZEI mezi výrobci totiž vyplývá, že u více
jak poloviny (51 %) aktivních výrobců se
podíl biopotravin podílí na jejich celkovém obratu méně než 5 %. Naopak vyšší
než 90 % podíl biopotravin na jejich
celkovém
obratu
uvedlo 21 % výrobců, kteří však realizují zhruba 43 %
celkového obratu
výroby biopotravin
v ČR.
Odhad
dalšího
vývoje spotřeby
biopotravin
Po výrazném nárůstu trhu biopotravin
v
letech
2005-2008
došlo
v posledních letech ke stagnaci
obratu.
Podobný
vývoj s pozvolným
mírným nárůstem
spotřeby je očekáván i pro roky 2011
a 2012. V příštích letech se očekává nárůst
obratu distribuovaných finálních biopotravin, a to jak růst objemu vyvážených biopotravin, tak objem jejich dovozu.
Přispět by k tomu měla i stále trvající podpora státu ve formě dotací či zvýhodnění
poskytovaných pro ekologické zemědělce
a výrobce v rámci Programu rozvoje venkova na roky 2007-2013 a dále nový „Akční
plán ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2011-2015“ schválený na konci
roku 2010. Cílem tohoto Akčního plánu je
kromě dosažení 15% podílu ekologicky obhospodařované půdy na celkové zemědělské
půdě ČR také navýšení podílu biopotravin
na celkové spotřebě potravin na 3 % a zvýšení podílu českých biopotravin na 60 %.
Zpráva vychází z údajů získaných v rámci
výzkumu trhu biopotravin, který je prováděn
Ústavem zemědělské ekonomiky a informací
(ÚZEI) z pověření MZe ČR od roku 2009.
Zdroj:
www.bio-info.cz
autor Ing. Andrea Hrabalová, ÚZEI, kráceno (Pozn.: Tuto zprávu zpracoval Ústav
zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI)
ve spolupráci s agenturou Green marketing za finanční podpory MZe ČR.)
Názor z praxe
Dovolujeme si přetisknout jeden z únorových e-mailů od členů Svazu marginálních oblastí.
Vážení!
Předem Vás mohu ujistit, že mi velmi záleží na českém zemědělství a na jeho prestiži. Moje prababička říkala: „Česká země, to
je zahrádka“. Pocházela z jižních Čech z místa poblíž rakouských
hranic a několik let pracovala pro místní sedláky. Možná proto
jsem se dala na toto povolání. Po všech těch zvratech a převratech mě velmi děsí, kam zemědělská politika míří. Pečlivě jsem si
pročetla výroky těch, kteří jsou takříkajíc „u vesla“ - no vůbec se
nedivím, jakýma očima na nás pohlíží zemědělská eurokomise.
Mám pocit, že malé rodinné farmy jsou v tomto ovzduší odsouzeny plánovaně k záhubě. V podstatě už nemá smysl investovat
do čehokoliv, snad jedině do oněch kontroverzních bioplynek.
Vše je svázané a omotané tisíci předpisy, vyhláškami a metodikami, jeden sám člověk se v tom stěží orientuje a mám pocit, že
v principu jde o to všechno náležitě prodražit a z rozpočtu země
odsávat peníze za kontroly a kontroly těch kontrol. Spousta toho
je naprostá blbost, je to, jako by si někdo schválně koupil shnilé
zelí, snědl ho a pak se zlobil, že mu je špatně. Na to nikdo nepotřebuje metodiku, ani vyhlášku, k tomu stačí obyčejný selský
rozum. Jsem ráda, že SMO sdružuje zemědělce nejen velké, ale
i malé, hlavně v podhorách, které jsou velmi specifickou oblastí.
Proto postoje, které zaujímáte vůči ostatním zemědělským organizacím, mi hovoří z duše. Myslím si však, že byste mohli ještě i popřemýšlet o zákonu, který zde v různých obměnách platí
od dob Marie Terezie. Ano, jde o plemenářský zákon. Víte, když
má zemědělec dvacet a víc kusů jakéhokoliv hospodářského zvířete, pak už se mu uznaný plemeník skutečně vyplatí, ale malý
zemědělec, který má tři krávy - ovšem kdesi daleko na kopci představte si tu manipulaci při inseminaci, když jste na to úplně
sám, zejména dopoledne - pak nákup plemenného býka jej jaksi
zruinuje. Známý zemědělec má dvě prasnice a nutí ho k nákupu
plemenného kance. Atd...
V minulém čísle Zemědělce vyšel článek, jak si zemědělci kupují
plemenné býky v zahraničí, protože tam vyjdou levněji. Takže
nejde o šlechtění, ale o dodržení zákona a zbytečně neutratit. Vidím to tak, že pokud zemědělec nebude mít z donucených investic žádné výhody, jeho konkurenceschopnost se okamžitě ocitá
na nule. Nemůže se vypracovat k oněm dvaceti kusům čehokoliv,
je to pro něho nedosažitelný cíl. Možná by se měly oddělit velké
chovy od těch malých a stanovit jakási početní hranice pro nákup
plemenného býka, kance ... i tak to, myslím, poněkud narušuje
zákon o osobním vlastnictví.
Chápu, že je třeba vyrábět potraviny zdravé a je třeba toto přísně kontrolovat, ale zejména do Čech se vozí ten nejhorší kšunt,
který lidé musí jíst, a přitom jsou na oba případy tytéž zákony.
Zajímá se někdo o jalovici z Argentiny, jestli ji zplodil plemenný
býk, či nikoliv? Nebo možná právě proto je levnější. Nezavání to
zde vlastně možností určitého podvodu? Podvodu na celém tomto
systému? Velmi bych stála o názor ostatních členů SMO, zejména
těch, kteří nejsou vyhranění na jednu komoditu, mají hospodářská zvířata, ale jen málo kusů.
Protože doufám, že nenastane doba, kdy budeme nakupovat
z donucení plemenného kohouta.
S pozdravem Pánková Ivana
Polovina potravin v Evropské unii končí v popelnicích
V domácnostech, supermarketech a restauracích zemí sedmadvacítky se podle odhadů Evropské komise vyhazuje až 50
procent nezávadných potravin. Evropský parlament proto dnes přijal usnesení, v němž navrhuje opatření na omezení
plýtvání a vyzývá Evropskou komisi a Radu, aby vyhlásily rok 2013 Evropským rokem boje proti plýtvání potravinami.
EK odhaduje, že pokud se proti
plýtvání nezakročí, vzroste do
roku 2020 potravinový odpad
v unijních zemích na 126 milionů tun ze současných 89 milionů, což je přibližně 179 kilogramů na obyvatele. Skutečné
množství vyhozených potravin
je přitom ještě vyšší, protože
odhad nebere v potaz například
plýtvání v zemědělství na úrovni
produkce.
Evropský parlament, podle něhož zbytečné vyhazování potravin představuje nejen ekonomický, ale také etický problém,
proto dnes EK vyzval, aby navrhla opatření, díky nimž se
plýtvání potravinami sníží na
polovinu do roku 2025. Konkrétní cíle pro jednotlivé země
by podle představ parlamentu měly být
vypracovány do roku 2014.
Podle evropských zákonodárců je nutné
omezit plýtvání v celém potravinovém
řetězci od zemědělce až ke spotřebiteli.
Příkladem by přitom podle poslanců měly
jít unijní instituce, v nichž mají být přijata
nutná opatření, aby se snížilo velké množství potravin, které se ve zdejších jídelnách každý den vyhazuje.
Europoslanci dále navrhují například zavedení ekonomických pobídek směřujících k
omezení plýtvání, podporu kampaní, které
budou veřejnost informovat o jeho důsledcích, nebo změnu pravidel pro veřejné zakázky, tak aby zvýhodňovala dodavatele,
kteří přerozdělují zbytky jídla potřebným
občanům.
Zdroj: www.E15.cz, 19.1.2012
Oblastí zranitelných dusíkem přibývá
Níže přetiskujeme výsledky aktuální redefinice oblastí s nadlimitním množstvím dusičnanů ve spodních vodách. Bohužel je více katastrů mezi oblasti znečištěné zařazováno, než vyřazováno. Z hlediska investičně-zemědělského je paradoxně tento vývoj příznivý, protože je možno při zařazení do znečištěné oblasti získat body navíc.
PŘEHLED ZRANITELNÝCH OBLASTÍ ZAŘAZENÝCH K 1. 7. 2012
Okres/ název katastrálního území/ kód katastrálního území
BENEŠOV
Čakov
Čeňovice
Červený Újezd u Miličína
Dalovy
Heřmaničky
Horní Borek
Chocerady
Ješetice
Kozmice u Benešova
Křečovice u Neveklova
Křešice u Divišova
Lbosín
Ostředek
Střezimíř
Stupčice
Tatouňovice
Teplýšovice
Třemošnice
Vestec u Mezna
Vlkov u Čakova
618276
619531
621153
624624
638587
621161
652024
659134
671851
675547
679593
679607
716294
757624
693855
618284
766429
770710
798428
618292
BLANSKO
Kozárov
671517
BŘECLAV
Bavory
Bulhary
Dolní Dunajovice
Klentnice
Mikulov na Moravě
Nejdek u Lednice
Perná
601209
616168
628964
666149
694193
679836
719242
BRNO - VENKOV
Dolní Loučky
Horní Loučky
Kaly
Střemchoví
629669
643416
662321
629677
BRUNTÁL
Bohušov
Dolní Povelice
Karlov u Bohušova
Nová Ves u Bohušova
Sádek u Dívčího Hradu
606618
630021
606626
606651
626155
ČESKÁ LÍPA
Blíževedly
605662
DĚČÍN
Malšovice
Stará Bohyně
691348
691364
HAVLÍČKŮV BROD
Bojiště
Dolní Město
Kouty u Bojiště
Lipnice nad Sázavou
Mstislavice
Veliká
606936
629740
606944
684198
606952
606961
HODONÍN
Hodonín
Lužice u Hodonína
Mikulčice
Ratíškovice
Rohatec
Strážnice na Moravě
Vracov
640417
689343
694142
739901
740381
756652
785172
HRADEC KRÁLOVÉ
Bříza u Všestar
Dolní Neděliště
Hradec Králové
Malšova Lhota
Malšovice u Hradce Králové
Piletice
Plácky
787400
702226
646873
691305
646997
726541
721204
Plotiště nad Labem
Pouchov
Předměřice nad Labem
Rosnice u Všestar
Rozběřice
Rusek
Skalička nad Labem
Slezské Předměstí
Světí
Svobodné Dvory
Věkoše
Všestary
721930
726559
734292
787418
742228
743674
748013
646971
787426
761125
726583
787434
JIČÍN
Běchary
Budčeves
Cholenice
Nečas
Vršce
601462
615188
652334
615196
786608
JINDŘICHŮV HRADEC
Bednáreček
Bořetín u Strmilova
Budkov u Střížovic
Doňov
Kunžak
Palupín
Radouňka
Strmilov
Studnice u Lodhéřova
Újezdec u Kardašovy Řečice
Záhoří
Zahrádky
Zdešov
601357
608165
758094
631027
677531
717509
738689
756962
758477
721701
721727
790249
792365
KLADNO
Jarpice
Šlapanice v Čechách
657646
762784
KOLÍN
Dobré Pole u Vitic
Kbel u Ratboře
Kouřim
Vitice
Zibohlavy
Ždánice u Kouřimi
782785
739685
671215
782831
738751
794953
KROMĚŘÍŽ
Bařice
Bílany
Karolín u Sulimova
Kvasice
Nová Dědina
Skaštice
Střížovice u Kvasic
Sulimov
Těšnovice
Trávník
601047
604038
759473
678180
705039
748226
758132
759481
766798
766810
KUTNÁ HORA
Čenovice
Čestín
Ježovice
Kácov
Kasanice
Kněž u Čestína
Losiny
Makolusky
Mirošovice u Rataj nad Sázavou
Mitrov u Uhlířských Janovic
Opatovice II
Podveky
Polipsy
Rataje nad Sázavou
Řendějov
Soběšín
Staré Nespeřice
Vlková
Vranice
Zbizuby
Zderadinky
Zderadiny
623385
623393
716901
661635
623407
623415
720267
791539
739669
696251
696269
716928
623431
739677
745120
716936
720305
791547
791555
791563
661627
661651
LITOMĚŘICE
Lhotka nad Labem
Litochovice nad Labem
Malé Žernoseky
Prackovice nad Labem
681431
685411
690589
726958
OLOMOUC
Bouzov
Březina
Hvozdečko
Javoříčko
Kadeřín
Kovářov u Bouzova
Střemeníčko
Veselíčko
608696
688665
608718
688673
672025
671487
757501
688690
PELHŘIMOV
Křepiny
Proseč u Humpolce
Řečice u Humpolce
Vlčetín
744867
733156
744859
783625
PLZEŇ - JIH
Nebílovy
704075
PLZEŇ - MĚSTO
Štěnovický Borek
624055
PLZEŇ - SEVER
Dolany u Stříbra
Pňovany
Vysoká Libyně
722812
722804
788074
PRAHA
Řepy
Sobín
Zličín
729701
793256
793264
PRAHA - VÝCHOD
Brník
Hradové Střimelice
Kostelní Střimelice
Krymlov
Nučice
Oleška
Ondřejov u Prahy
Prusice
Vlkančice
Výžerky
710148
757675
757683
710172
708101
710181
711276
708127
783943
708135
PRAHA - ZÁPAD
Hostivice
Slapy nad Vltavou
645834
749613
PŘEROV
Radslavice u Přerova
738816
PŘÍBRAM
Kňovice
Osečany
Radíč
Velběhy
667153
712701
737674
712728
PROSTĚJOV
Kladky
Ludmírov
Milkov na Moravě
Ponikev
Vojtěchov u Konice
664928
688461
688479
725650
650277
ROKYCANY
Hlohovice
Těškov
639443
641324
ŠUMPERK
Postřelmov
Rovensko
726176
742058
SVITAVY
Bělá nad Svitavou
Borušov
Dětřichov u Moravské Třebové
Lavičné
Mladějov na Moravě
Prklišov
Radišov
Rychnov na Moravě
Staré Město u Moravské Třebové
601683
608041
626074
679259
696927
608050
754471
744093
754480
Stašov
Třebařov
755320
769355
TÁBOR
Přehořov u Soběslavi
Řípec
734519
745766
TACHOV
Bezděkov u Damnova
Damnov
Jemnice u Tisové
Lhota u Tachova
Ostrov u Tachova
Tisová u Tachova
Vítovice u Pavlovic
624705
624713
767204
715964
715972
767221
718530
TŘEBÍČ
Častotice
Hartvíkovice
Kojatín
Kozlany
Okarec
Pozďatín
Pyšel
Smrk na Moravě
Stropešín
Studenec u Třebíče
Třesov
Vícenice u Náměště nad Oslavou
790214
637459
751219
671592
709450
726842
737003
751227
624535
758299
637467
781487
UHERSKÉ HRADIŠTĚ
Chylice
Kvačice
Nedakonice
716189
773115
702145
ÚSTÍ NAD LABEM
Podlešín u Stebna
Stebno u Dubic
755401
755419
ÚSTÍ NAD ORLICÍ
Květná u Lukové
689017
VYŠKOV
Bohdalice
Hlubočany
Chvalkovice
Kozlany u Vyškova
Kučerov
Lysovice
Nové Hvězdlice
Pavlovice
Rostěnice
Staré Hvězdlice
Zvonovice
606031
639486
655171
671606
676896
689670
650145
606057
741396
650153
741400
ŽĎÁR NAD SÁZAVOU
Kundratice u Rozsoch
Radostín u Vojnova Městce
Rozsochy
Ruda u Velkého Meziříčí
Záblatí u Osové Bítýšky
742422
738379
742431
743194
789208
Svaz marginálních oblastí
Horní Police čp. 1, 471 06 Česká Lípa, tel/fax: 487 861 368
předseda Ing. Milan Boleslav
Internet: www.lfa.cz, email: [email protected]

Podobné dokumenty

Program rozvoje venkova a příčiny stagnace

Program rozvoje venkova a příčiny stagnace i zdroje. Jakkoli je nutné šetření podložit důkazovým materiálem, studie se chce vyhnout kopírování stovek tabulek, formulářů, žádostí a právních nařízení, které by ji učinily nudnou a nesrozumitel...

Více

tábor rozbor udržitelného rozvoje území

tábor rozbor udržitelného rozvoje území Indikátory pro hodnocení vyváženosti územních podmínek pro příznivé životní prostředí – Z, pro hospodářský rozvoj – H a pro soudržnost společenství obyvatel – S byly vybrány s cílem v maximálně mož...

Více

ZMĚNA č. 6 - Městys Kácov

ZMĚNA č. 6 - Městys Kácov ploch výroby a služeb (čl. 15, 17 PÚR ČR). Tento rozvoj je svázán s nutným rozvojem resp. vybudováním technické infrastruktury (voda, kanalizace, částečně doprava – čl. 20, 24, 25 a 28 PÚR ČR).

Více

místní zpravodaj obcí Bříza, Chlum, Lípa, Rosnice

místní zpravodaj obcí Bříza, Chlum, Lípa, Rosnice Nadcházející rok je jako každý na svém začátku knihou nepopsanou, která má však svůj předchozí díl. Přeji nám všem, abychom si do nových kapitol roku 2016 přenesli jen to nejlepší z nás, abychom do...

Více

Roční ZpRáva 2014 - Ústav zemědělské ekonomiky a informací

Roční ZpRáva 2014 - Ústav zemědělské ekonomiky a informací Z rozboru čerpání mzdových prostředků vyplývá, že ústavu byl stanoven po změnách limit mzdových nákladů na částku 63.371 tis. Kč, z toho na platy zaměstnanců 60.505 tis. Kč a na OON 2.866 tis. Kč.

Více