STR ´ A ˇ ZN ´ AV ˇ E ˇ Z

8´ ˇ
´ ˇ ˇ
STRAZNAVEZ
´
´
´ ´
´
HL ASAJIC I JEHOVOVO KR ALOVSTV I
ˇ
PROC JE ´TOLIK
UTRPENI?
ˇ ´
KDY SKONC I?
´ ˇ ´
1 . Z A R I 201 3
8´ ˇ
´
ˇ ˇ
STRAZNAVEZ
´
´ ´
´
´
HL ASAJIC I JEHOVOVO KR ALOVSTV I
Vol. 134, No. 17
Semimonthly
CZECH
ˇ
´ ˇ ´ ˇ ˇ
TENTO CASOPIS, Strazna vez,
ˇ ´ ˇ´ ˇ
prinası cest Jehovovi Bohu,
´
´
´
panovnıkovi celeho vesmıru.
ˇ ˇ
´
Utesuje lidi dobrou zpravou o tom,
ˇ
ˇ´
´
´
´
ze Bozı nebeske kralovstvı brzy
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ´
odstranı veskerou spatnost a pretvorı
´
´ ˇ
´ ˇ
´
zemi v raj. Sve ctenare take vede
´ˇ
ˇ´ˇ
ˇ
´
k vıre v Jezıse Krista — v to, ze dıky
´
ˇ
ˇ ˇ ´
jeho smrti mame nadeji na vecny
ˇ
´ ´
´
ˇ
zivot a ze nynı vladne jako kral
ˇ´
´
´
ˇ
Bozıho kralovstvı. Tento casopis je
´ ´
ˇ ˇ ˇ
vydavan nepretrzite od roku 1879.
´
ˇ
ˇ´
Je nepoliticky a pevne se drzı Bible
jako autority.
´
´
ˇ´
Mate zajem o dalsı
informace nebo
´
o bezplatne studium
Bible?
ˇ
´
Navstivte stranky
www.jw.org
ˇ
nebo napiste
ˇ´
ˇ
na prıslusnou adresu.
ˇ
´
CESKA REPUBLIKA:
´
ˇ
´
ˇ
Nabozenska spolecnost
ˇ
´
Svedkove Jehovovi
PO BOX 90
198 00 Praha 9
SLOVENSKO:
´
ˇ
´
ˇ
Nabozenska spolocnos
Jehovovi svedkovia
P. O. Box 2
830 04 Bratislava 34
´
´
Uplny seznam adres najdete
na www.jw.org /contact.
˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙˙
(
´ ´
´
Vych az ı ve 209 jazyc ıch,
´
´
´
˚
v celkovem n akladu 44 978 000 v ytisku.
SEPTEMBER 1, 2013
´ ´
HLAVNI T EMA
ˇ
´
Proc je tolik utrpenı?
ˇ´
Kdy skoncı?
ˇ ´
ˇ
˚
Tolik zmarenych zivotu . . . 3
´
ˇ
Proc je tolik utrpenı? 4
´
Konec utrpenı je na dosah! 6
ˇ ´ ˇ ´
DAL S I CL ANKY
´
ˇ
´
Chud ı, a presto bohatı 8
´
ˇ ´
ˇ ´
ˇ
Maj ı dnesnı jazyky pocatek v dobe
´
´ ˇ ˇ
stavby babylonske veze? 10
ˇ´
Poznejte Bozı osobnost –
˚
´
´
„Buh miluje radostneho d arce“ 13
ˇ ˇ ˇ
ˇ
Pre ctete si s d etmi –
˚
˚ ˇ
´
Buh muze cıtit bolest –
˚ ˇ
ˇ
Jak mu muzeme d elat radost 14
ˇ
´
´
Odpovedi na biblicke otazky 16
(s
´
VICE ONLINE www.jw.org
ˇ
´
´
´
´ ´
CAST
ˇ E OT
˚ AZKY T YKAJ
´ ICI SE
SVEDKU JEHOVOV YCH –
ˇ ˇ
´
Jak je vase cinnost financovana?
´
ˇ
´
´
(Najdete pod O NAS ˛ CASTE OTAZKY)
r
´ ˇ
Tato publikace nenı urcena k prodeji.
´
´
ˇ
´
´
Je poskytovana v ramci celosvetove biblicke
ˇ ´
´ ˇ
´
´
vzdelavacı cinnosti, ktera je podporovana
´
´
dobrovolnymi dary. Pokud nenı uvedeno jinak,
´
´
ˇ
´
´
jsou biblicke citaty prevzaty ze Svateho Pısma —
ˇ
´
ˇ
´
Prekladu noveho sveta (se studijnımi
´
poznamkami).
´ ´ ´
Tisk a vydavanı: Wachtturm Bibelund Traktat-Gesellschaft der Zeugen Jehovas,
ˇ
´
e. V., Selters/Taunus. Odpovedny redaktor:
Ramon Templeton, Selters/Taunus.
5 2013 Watch Tower Bible and Tract Society
ˇ
´
of Pennsylvania. Vsechna prava vyhrazena.
Printed in Germany.
8´ ˇ
ˇ
˚
´
CASOPIS´ SI V RUZN
˚ ˇ YCH
´ FORMATECH MUZETE
STAHNOUT Z INTERNETU
´
ˇ ˇ
STRAZNAVEZ
´
´
´ ´
´
HL ASAJIC I JEHOVOVO KR ALOVSTV I
ˇ
PROC JE ´TOLIK
UTRPENI?
ˇ ´
KDY SKONC I?
´ ˇ ´
1 . Z A R I 201 3
´ ´
HLAVN I T EMA
ˇ ´
ˇ
˚
Tolik zmarenych zivotu . . .
´
ˇ ˇ
´ ´
Noelle byla roztomila holcicka, ktera rada kreslila.
´
ˇ
Jednoho letnıho vecera se vydala do zahrady za domem
´
´
ˇ
´
a spadla do bazenu. Utopila se dva tydny pred svymi
ˇ
´
ctvrtymi narozeninami.
´
Charlotte, Daniel, Olivia a Josephine. To jsou jmena
ˇ
ˇ ´
ˇ
ˇ
´
nekolika z 20 detı ve veku sesti a sedmi let, ktere byly
ˇ
´ ˇ
14. prosince 2012 zastreleny v jedne skole v Conˇ ´
´
´
necticutu. Obetı bylo celkem 26. Na vzpomınkove boˇ ˇ
ˇ ˇ
´
ˇ
ˇ ´
hosluzbe prezident Obama precetl jmena vsech detı
´
ˇ ˚ ˇ
´
a zarmoucenym posluchacum rekl: „Tyto tragedie
´
ˇ
musı skoncit.“
´
´
ˇ
ˇ
Osmnactileta Bano se v roce 1996 prestehovala
´
´ ˇ´
´ ´ ˇ´
se svou rodinou z Iraku do Norska. Jejı pratele jı rıkali
´ˇ
´ ˇ
ˇ
ˇ
Slunıcko. Je smutne, ze byla mezi 77 obemi, jejichz
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
zivot ukoncil 22. cervence 2011 extremista, kter y se
´
´
ˇ
pak chvastal: „Rad bych se omluvil . . . , ze jsem jich
´
nezabil vıc.“
´
´
´
´
ˇ
´
´
Podobne srdcervoucı zpravy neustale prichazejı
´
ˇ
ˇ
´
z celeho sveta. Predstavte si, kolik zarmutku a bo˚
´
´
ˇ
´ ˇ ´
lesti pusobı dopravnı nehody, zlociny, valcenı, teˇ´
´
ˇ´
´
rorismus, prırodnı katastrofy a dalsı tragedie. To´
ˇ
˚
ˇ
´
´
lik nevinnych zivotu je zmareno a tolik lidı trpı –
ˇ
ˇ
´ ˇ ´
ˇ
˚
ˇ
a pritom se casto zda, ze uplne bezduvodne.
ˇ
ˇ´
´
ˇ ´
´ ˇ
Nekterı lide z toho obvinujı Boha a tvrdı, ze se
˚
´ ´
´
ˇ
´ ˇ
ˇ
o lidi vubec nezajıma. Jinı dospeli k zaveru, ze
˚
ˇ
´
´
ˇ ´
Buh sice nase utrpenı vidı, ale rozhodl se do denı
ˇ´ ˇ´
´ ˇ
´
na zemi nezasahovat. A dalsı rıkajı, ze takove tra´
ˇ
ˇ
´
ˇ
´
gedie jsou predurceny osudem. Zda se, ze nazo˚
ˇ ´ ˇ
˚ ˇ
´
ru je nekonecna rada. Kde muzeme najıt spoleh´ ´
´
´ ´
ˇ
´
´
live a uspokojujıcı vysvetlenı? V nasledujıcıch
ˇ ´ ´
ˇ
´
ˇ´ˇ
clancıch budeme odpovedi na otazky, co je prıci´
ˇ
nou utrpenı a jak bude ukonceno, hledat v Boˇ´
ˇ
zım Slove, Bibli.
´ ˇ ´
1. ZARI 2013
3
ˇ
´
Proc je tolik utrpenı?
ˇ
´
K tomu, abychom pochopili, proc je tolik utrpenı
ˇ
ˇ´
´
a proc se lidem nedarı ho odstranit, musıme zjistit,
´
ˇ ´ ˇ´ ˇ
´
jake jsou jeho skutecne prıciny. Ty jsou sice rozmanite
´
˚ ˇ
´
ˇ ˇ ´
ˇ
´
a komplexnı, ale muzeme byt vdecnı za to, ze nam
´ ´
ˇ ´
Bible pomaha je rozpoznat. V tomto clanku budeme
ˇ
ˇ
´
´
˚
uvazovat o peti zakladnıch duvodech. Prozkoumejte,
´
ˇ´
´ ´
´ ˇ´ ˇ
jak nam Bozı Slovo pomaha pochopit prave prıciny
´ ˇ ´
´
tohoto zavazneho problemu. (2. Timoteovi 3:16)
ˇ
´
´
˛ SPATNE VL ADY
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
„Kdyz panuje nekdo nicemny, lid vzdycha.“
ˇ´
´
(Prıslovı 29:2)
ˇ
´
´
˚
ˇ´
´
V dejinach bylo mnoho diktatoru, kterı vladˇ
˚
´
´
li zeleznou rukou a zpusobili svym poddanym
´
´
ˇ
ˇ
´
nepopsatelne utrpenı. To samozrejme neplatı
ˇ
´ ´
ˇ
ˇ´
´
ˇ´ ´
o vsech vladcıch. Nekterı majı ty nejlepsı umysˇ
´
ly. Jakmile se ale dostanou k moci, casto zjistı,
ˇ
´ ´
ˇ
´
ze jejich usilı je mareno intrikami a politickym
ˇ ´
ˇ
ˇ´
souperenım. Nebo svou moc zacnou zneuzıvat
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
k osobnımu prospechu a ke skode ostatnıch. By´
´
ˇ ´
ˇ ´
valy americky ministr zahranicnıch vecı Henry
´
ˇ
´
Kissinger prohlasil: „Dejiny jsou zpravou o sna´
´
´
´
hach, ktere selhaly, a ambicıch, ktere se nikdy
ˇ
neuskutecnily.“
´
ˇ
´
´ ˇ´
V Bibli je take uvedeno: „Muzi, ktery kracı,
ˇ´
ˇ´
˚
´ ˇ
ani nepatrı, aby rıdil svuj krok.“ (Jeremjas 10:23)
´
´
´
´
Nedokonalı lide nemajı moudrost a prozıravost
ˇ
´
ˇ
ˇ
´ ´ ˇ
potrebne k tomu, aby meli vsechny sve zalezi´
ˇ´
tosti pod kontrolou. Pokud lide nemohou rıdit
4
´ ˇ ´ ˇ ˇ
STR AZNA VEZ
´
ˇ´
´ ´
´
vlastnı kroky, jak by mohli rıdit cely narod? Chaˇ
´ ´
´ ˇ
´
pete tedy, proc lidske vlady nedokazou utrpenı
ˇ ˇ
ˇ
´ˇ
odstranit? Vetsinou je to tak, ze jsou spıs jeho
ˇ´ˇ
prıcinou.
ˇ ´ ´
ˇ
´
˛ FALESNE NABOZENSTV I
ˇ
´ ˇ
„Podle toho vsichni poznajı, ze jste moji
ˇ
´
´
´
ucednıci, budete-li mıt mezi sebou lasku.“
(Jan 13:35)
´ ˇ ˇ ´ ˇ
´ ˇ
´ ´
Nabozenstı predstavitele vsech vyznanı a deno´ ´ ˇ
´
ˇ
ˇ
minacı kazou o lasce a jednote. Skutecnost je ale
´ ˇ
´
ˇ ˇ´ ´
´
ˇ ´
takova, ze svym spoluverıcım nedokazali vstıpit
´
ˇ ˇ
ˇ
lasku dostatecne silnou k tomu, aby prekonala
ˇ
´ ˇ
´
ˇ
´ ´
predsudky. Nabozenstvı nejenze nepomaha roz´
´
ˇ
ˇ
´ ´
ˇ
vıjet lasku, ale casto prispıva k nejednote, fana˚
´
´
´
tismu a konfliktum mezi narody a narodnostnı´
´ ˇ
mi skupinami. V zaveru sve knihy Christianity
ˇ
´
ˇ
´ ´
and the World Religions (Kresanstvı a svetova naˇ
´
¨
ˇ
bozenstvı) teolog Hans Kung napsal: „Temi nejˇ ˇ ˇ´
ˇ ˇ´
´
fanatictejsımi a nejkrutejsımi politickymi boji
´
ˇ ´
ˇ
´
jsou ty, ktere jsou ovlivnovany, podnecovany
ˇ ´
´ ˇ
´
a ospravedlnovany nabozenstvım.“
´
´ ˇ
´
´
ˇ ˇ
Duchovnı mnoha nabozenstvı navıc otevrene
´ ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
tolerujı predmanzelsky sex, manzelskou neveru
´ ´
´ ´
´
´
ˇ´
a homosexualnı jednanı. To ma za nasledek sıˇ ´
´
ˇ ´ ˇ
´
renı nemocı, potraty, nechtena tehotenstvı a roz´
´
ˇ
´ ˇ
ˇ
´
vracena manzelstvı ci rodiny, coz vede k nevy´
´
´
slovne bolesti a trapenı.
´
˛ LIDSKA NEDOKONALOST
´
A SOBECKE TOUHY
ˇ ´
ˇ
´
ˇ
ˇ
´
„Kazdy je . . . zkousen tım, ze je pritahovan
´ ´
´
ˇ
a lakan svou vlastnı touhou. Kdyz se pak touha
´ ˇ´
stane plodnou, porodı hrıch.“ (Jakub 1:14, 15)
ˇ
ˇ
´
Vsichni jsme zdedili nedokonalost, a proto mame
ˇ
´
sklon delat chyby a musıme bojovat proti touze
ˇ
ˇ
˚
´ ˇ
cinit „to, co [chce] telo“. (Efezanum 2:3) Obzvlas
ˇ ˇ ´
ˇ ˇ
ˇ
´ ˇ´ ˇ
´
tezke to je, kdyz clovek ma prılezitost nespravˇ
´
nou touhu uspokojit. Kdyz se takove touze pod´
˚ ˇ
´
ˇ ´
volı, dopad muze byt nicivy.
ˇ
Spisovatel P. D. Mehta napsal: „Hodne utrpe´
˚
ˇ´ ˇ ´
´
´
nı je dusledkem nası zadostivosti, neovladane
ˇ
´
ˇ´
honby za pozitky a zabavou, nası chamtivosti
ˇ ´
´
´
a ctizadostivosti.“ Touha po drogach, hazardnım
´
ˇ´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
hranı, sexu a dalsıch vecech znicila zivot uz
´ ˇ ´
ˇ ˚
˚
mnoha „vazenym obcanum“ a zpusobila velkou
´
ˇ´
˚
ˇ´
bolest jejich rodinam, pratelum a dalsım lidem.
ˇ
´
Kdyz vezmeme v uvahu nedokonalou povahu
ˇ
ˇ
´
´
´
´
cloveka, musıme souhlasit s tımto biblickym vy´
´
ˇ
ˇ
rokem: „Vıme . . . , ze vsechno tvorstvo nad
ˇ ´ ale
´ ´
ˇ
spolu stena a je spolu v bolesti az dosud.“ (Rıma˚
num 8:22)
´
´ ´
˛ ZLE DUCHOVNI SILY
ˇ
˚
´
Bible odhaluje, ze Satan je „buh tohoto systemu
ˇ ´
ˇ
´
ˇ´
´
´
vecı“ a ze ho podporujı dalsı mocnı duchove,
´
ˇ´ ´ ´
˚
kter ym se rıka demoni. (2. Korinanum 4:4;
´
Zjevenı 12:9)
´
ˇ
´
Jak Satan, tak i demoni aktivne usilujı o to, aby
´
ˇ
ovladali a klamali lidi. Apostol Pavel to potvrdil,
ˇ ˇ
´
´
ˇ
kdyz rekl: „Nezapasıme proti krvi a telu, ale pro´ ´
´
ˇ
´ ˚
ti vladam, proti autoritam, proti svetovladcum
´
ˇ
´
´
´
teto tmy, proti nicemnym duchovnım silam v ne´
´
˚
beskych mıstech.“ (Efezanum 6:12)
´
´
ˇ ˇ ´
ˇ
´ ´
Demoni majı potesenı z toho, ze lidi trapı,
´ ˇ
´
´ ´
ˇ
ˇ´
nicmene to nenı jejich hlavnı cıl. Predevsım
ˇ je
ˇ ´
´
ˇˇ´
chtejı odvratit od nejvyssıho Boha Jehovy. (Zalm
ˇ
˚
´
ˇ´ ´
83:18) K prostredkum, ktere pouzıvajı k tomu,
´
ˇ´
aby lidi klamali a ovladali, patrı astrologie, maˇ
ˇ
´
ˇ ˇ ˇ ´
´
gie, carodejnictvı a vestenı. Proto nas Jehova
ˇ
ˇ
ˇ
´ ´
ˇ
pred temito vecmi varuje a nabızı ochranu vsem,
´
˚
´
kdo se Satanovi a demonum postavı. (Jakub 4:7)
ˇ
´
˛ ZIJEME „V POSLEDNICH DNECH“
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ ˇ
Pred asi dvema tisıci lety Bible predpovedela:
ˇ
ˇ
´
´
„Vez . . . , ze v poslednıch dnech tu budou kriticke
ˇ
ˇ
ˇ ˇ ´
casy, s nimiz bude tezke se vyrovnat.“
´ ˇ´ ´
ˇ
ˇ
´
´
Dale rıka, proc tyto casy budou kriticke: „Lide
ˇ
totiz budou milovat sami sebe, budou milovat
´
´
´ ˇ ´
ˇ
penıze, budou sebejistı, domyslivı, . . . bez priro´ ´
ˇ´
´
´
ˇ
zene naklonnosti, neprıstupnı jakekoli dohode,
ˇ
´ ´ ´
´
´
pomlouvaci, bez sebeovladanı, surovı, bez lasky
´
´
´
´ ´
k dobru, zradci, svehlavı, nadutı pychou, budou
´ˇ
ˇ
ˇ
spıse milovat rozkose nez milovat Boha.“ Skuˇ
ˇ ˇ
´
ˇ
tecnost, ze zijeme „v poslednıch dnech“, je urci´
ˇ ´
´
˚
ˇ
te vyznamnym duvodem, proc dnes vidıme to´
lik utrpenı. (2. Timoteovi 3:1–4)
ˇ
´ ˇ ´
´
Kdyz jsme rozebrali zmınene faktory, nenı
´
ˇ
´
´ ˇ
ˇ
snad jasne, proc lide nedokazou navzdory vsem
´
´
˚
´
dobrym umyslum utrpenı odstranit? Kam se te˚ ˇ
´
´
dy muzeme obratit o pomoc? Musıme ji hleˇ
ˇ
´ ´
ˇ
dat
Stvoritele, ktery slıbil, ze „[rozbije]
ˇ ´ u naseho
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
Dablova dıla“ i dıla tech, kdo se k nemu pripoji´
´ ´ ˇ ´
´
li. (1. Jana 3:8) Nasledujıcı clanek se bude zaby´
˚
ˇ ´
ˇ
ˇ´ˇ
vat otazkou, co Buh udela, aby vsechny prıciny
´
utrpenı odstranil.
´ ˇ ´
1. ZARI 2013
5
´
Konec utrpenı
je na dosah!
ˇ
ˇ ˇ
ˇ ˇ
ˇ ´
´
Predstavte si, ze zijete ve svete, kde neexistuje zadna
ˇ
´
ˇ´
´
ˇ
zlocinnost, valky, nemoci ani prırodnı katastrofy. Predˇ
ˇ ´ ´
´
stavte si, ze se kazde rano probouzıte bez obav z diskri´
ˇ ´
´ ˚ ˇ
´ ´
minace, utlaku nebo financnıch problemu. Pripada vam,
ˇ
ˇ´ ˇ
´
´
ˇ
ze je to prılis krasne, nez aby to byla pravda? Faktem je,
ˇ ˇ ´
´ ˇ
ˇ
ˇ ´
´
ˇ ´
ze zadny clovek ani zadna lidmi vytvorena organizace
´
´
˚
ˇ
ˇ
´
nemohou takove podmınky zajistit. Buh vsak slıbil, ze
ˇ
ˇ´ ˇ
´
´ ˇ
ˇ ˇ
ˇ
vsechny prıciny lidskeho utrpenı, vcetne tech, o nichz
´
ˇ
´ ˇ ´
´ ˇ
ˇ
byla zmınka v predchozım clanku, odstranı. Vsimnete si,
´
ˇ´
jake sliby obsahuje Bozı Slovo, Bible.
´
´
˛ U MOCI BUDE DOBRA VL ADA
´ ˚
ˇ´ ´
´
´
´
„Nebesky Buh [zrıdı] kralovstvı, ktere nebude
ˇ
´
´
ˇ
nikdy zniceno. A kralovstvı nebude preneseno
ˇ ´
´
´
´
ˇ´ ˇ
na zadny jiny lid. Rozdrtı a ukoncı vsechna tato
´
´
´
ˇ ´ ˇ
kralovstvı a samo bude stat na neurcite casy.“
(Daniel 2:44)
ˇ´ ´
´
´ ´
´
Bozı kralovstvı je nebeska vlada. Bohem vybrany
´
ˇ´ˇ
´ ˇ
´
panovnık Jezıs Kristus nahradı vsechny lidske
´
´
ˇ´ ˚
ˇ
panovnıky a zajistı, aby se Bozı vule dela nejen
´
ˇ
v nebi, ale take na zemi. (Matous 6:9, 10) Ta´
ˇ ´
to vlada nebude nahrazena zadnou jinou lidskou
´
ˇ
ˇ ˇ ´
´
´
ˇ
vladou, protoze je „vecnym kralovstvım naseho
´
´
ˇ´ˇ
´
ˇ
Pana a Zachrance Jezıse Krista“. Tım bude zajisˇ
´
´
ten trvaly pokoj a mır. (2. Petra 1:11)
ˇ ˇ ´
´
ˇ ´
˛ ´NEBUDE
UZ ´ Z ADN E FALESNE
ˇ
NABOZENSTVI
´
´
ˇ ˇ
ˇ
„Sam Satan se stale promenuje v andela
ˇ
´
´ˇ
´
ˇ
svetla. Nenı tudız nic velikeho, jestlize se jeho
6
´ ˇ ´ ˇ ˇ
STR AZNA VEZ
ˇ
´
´
´
ˇ ˇ ´
ˇ
´
sluzebnıci take stale promenujı ve sluzebnıky
spravedlnosti. Ale jejich konec bude podle jejich
˚
˚
skutku.“ (2. Korinanum 11:14, 15)
ˇ ´
ˇ
ˇ ´ ´ ˇ
´
Bude odhaleno, ze falesne nabozenstvı je Dab´
´
ˇ
ˇ
lovym dılem, a bude ze zeme odstraneno. Skonˇ´ ˇ
´ ˇ
´
cı vsechny formy nabozenskeho fanatismu a kr´ ´ ´
´
ˇ
veprolevanı. Dıky tomu bude vsechny, kdo
´ ˇ ´
´
milujı „ziveho a praveho Boha“, spojovat „jedna
´
´
vıra“ a budou jej uctıvat „duchem a pravdou“.
´
Vysledkem bude pokoj a jednota. (1. Tesaloniˇ ˚
˚
canum 1:9; Efezanum 4:5; Jan 4:23)
´ ˇ
´
˛ LIDE UZ NEBUDOU NEDOKONAL I
´
˚
ˇ
ˇ
„Sam Buh bude s nimi. A setre jim kazdou slzu
ˇ´
ˇ
ˇ
´
z ocı a smrt jiz nebude a nebude jiz ani truchlenı
ˇ
ˇ´ ˇ ˇ ´ ˇ
ani krik ani bolest. Drıvejsı veci pominuly.“
´
(Zjevenı 21:3, 4)
˚
ˇ ´
ˇ
´
´
Jehova Buh to umoznı prostrednictvım sveho
ˇ´ˇ
´
ˇ
˚ ˇ
Syna Jezıse, ktery za lidstvo obetoval svuj zivot.
ˇ´ˇ ´
´
´
´
(Jan 3:16) Pod Jezısovym vedenım lide dosahˇ ˇ ´
´
´
nou dokonalosti. Nebude uz zadne utrpenı, proˇ
´
˚
ˇ
ˇ
toze „sam Buh bude s nimi“ a „setre jim kazˇ´
´
´
dou slzu z ocı“. Lidska nedokonalost i utrpenı
ˇ ´
´
budou brzy vecı minulosti. „Spravedlivı budou
´ ˇ ´
ˇ
vlastnit
zemi a budou na nı prebyvat navzdy.“
ˇ
(Zalm 37:29)
´
´
´
˛ ZL
˚ I DUCHOVE ZTRATI
SVUJ VLIV
ˇ´ˇ
„[Jezıs Kristus se] zmocnil . . . draka, prahada,
ˇ ´
´
´
kter y je Dabel a Satan, a spoutal ho na tisıc let.
ˇ
ˇ
A uvrhl ho do propasti a zavrel ji a zapecetil ji
´
ˇ
´ ˇ
´ ´
nad nım, aby jiz nezavadel na scestı narody.“
´
(Zjevenı 20:2, 3)
ˇ
´
´ ´
ˇ
Az budou Satan a demoni svazani a uvrzeni do
´
ˇ
„propasti“, neboli stavu naproste necinnosti,
ˇ
´
ˇ
prestanou mıt na zemi vliv. Nebudou
uz nijak za´
´ ˇ
´ ˇ ´
ˇ ˇ
sahovat do lidskych zalezitostı. Zıt ve svete, kde
˚
´
nebudou pusobit Satan a demoni, bude opravdu
´ ´
krasne.
ˇ ´
´
˛ SKON CI „POSLEDN I DNY“
´
ˇ
´
ˇ´ˇ
„Poslednı dny“ budou ukonceny tım, co Jezıs
ˇ
´
ˇ ´
´
oznacil jako „velke souzenı“. Prohlasil: „Potom
´
ˇ ´
´
ˇ ´
bude velke souzenı, jake nenastalo od pocatku
ˇ
ˇ
´ ˇ
sveta az dosud, ano jake jiz nikdy nenastane.“
ˇ
(Matous 24:21)
ˇ ´
´
ˇ
Toto souzenı bude velke v tom smyslu, ze dojde
´
´
ˇ ˇ
´ ´
k nebyvalym tezkostem. Ty vyvrcholı „valkou ve´
ˇ
´
´
´ˇ
likeho dne Boha Vsemohoucıho“, znamou spıse
´
´
jako „Armagedon“. (Zjevenı 16:14, 16, poznamˇ
ka pod carou)
ˇ
´
ˇ ˇ´ ˇ
Vsichni, kdo milujı spravedlnost, se tesı, az
ˇ ´
´
ˇ ´
ˇ´
´
tento zkazeny system vecı skoncı. Podıvejme se
ˇ
´
ˇ ´
´
ˇ
na nekolik z mnoha dobrych vecı, ktere je ceka´
´
ˇ´
´
´
jı pod vladou Bozıho kralovstvı.
˚
ˇ ´
ˇ ˇ ´
BUH UDEL A JESTE VIC
´
´
ˇ
ˇ ˇ
´ ´
Do pokojneho noveho sveta prezije „velky zaˇ´
ˇ´ ´ ˇ
´ ´
´
stup“. Bozı Slovo rıka, ze „velky zastup“ lidı, kte´
ˇ´
´
ˇ ´
ˇ
ry nelze secıst, „[vyjde] z velkeho souzenı“ a preˇ
´
´
ˇ
´
zije do spravedliveho noveho sveta. (Zjevenı 7:9,
´
ˇ ´ ˇ´ˇ
10, 14; 2. Petra 3:13) Zachranu jim umoznı Jezıs
ˇ´
´
´ ´ ´ ˇ´
ˇ
Kristus, „Bozı Beranek, ktery snıma hrıch sveta“.
(Jan 1:29)
´ ˇ
ˇ
ˇ ´ ´
Velk y uzitek prinese pou covan ı od Boha.
´
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
O novem svete je predpovezeno: „Zeme jiste
ˇ
´ ´
´ ˇ
bude naplnena poznanım Jehovy.“ (Izajas 11:9)
ˇ ´ ´
ˇ
K tomuto poucovanı budou patrit pokyny pro to,
´
´
ˇ´
ˇ´
aby lide dokazali zıt v souladu mezi sebou a s prı˚
´
ˇ
´
˚
rodou. Buh nas ujisuje: „Ja, Jehova, jsem tvuj
˚
ˇ
ˇ
´
ˇ
Buh, Ten, kdo te vyucuje k tvemu prospechu,
˚
´ ˇ ˇ
ˇ
ˇ
Ten, kdo pusobı, ze slapes cestou, kterou bys mel
´ ˇ
chodit.“ (Izajas 48:17)
´
ˇ´ˇ
ˇ
ˇ´ˇ
Mrtvı budou vzkrıseni. Kdyz byl Jezıs na zemi,
ˇ´
´
ˇ´
vzkrısil sveho prıtele Lazara. (Jan 11:1, 5, 38–44)
´
´
ˇ ˇ´
ˇ ´
Tım ukazal, co v mnohem vetsım rozsahu udela
´
ˇ´
´
´
za vlady Bozıho kralovstvı. (Jan 5:28, 29)
ˇ
Pokoj a spravedlnost budou panovat navzdy.
´
´ ´ ˇ ´
Pod Kristovou vladou bude bezpravı vecı minu´
ˇ´ˇ
ˇ
´ ˇ ˇ´
´
losti. Jak to vıme? Jezıs totiz dokaze cıst v srdcıch
´
ˇ´
lidı a tuto schopnost bude pouzıvat, aby soudil
´
´
mezi spravedlivymi a nespravedlivymi. Ti, kdo
´ ´
ˇ
´
´ ˇ
´
nebudou
odmıtnou sve spatne jednanı zmenit,
ˇ
ˇ´
´
ˇ ˇ ˇ´
moct v Bozım novem svete zıt. (Zalm 37:9, 10;
´ ˇ
ˇ
Izajas 11:3, 4; 65:20; Matous 9:4)
ˇ
ˇ
Uvazovali jsme jen o nekolika z mnoha biblic´
´
´
´
´
kych proroctvı, ktera poukazujı na nadhernou
ˇ
´ ˇ ´
ˇ
´
dobu, jez ma prijıt. Az bude nad zemı panovat
ˇ´
´
´
´
Bozı kralovstv
ı, bude na nı trvale „hojnost poˇ
ˇ
ˇ´ˇ
koje“. (Zalm 37:11, 29) Vsechny prıciny bolesti
´
´
ˇ ´
ˇ
a utrpenı, ktere suzujı lidstvo, budou odstrane´
ˇ ˇ´ ´
˚
´
´ ´
ny. Buh nam dava sve slovo, kdyz rıka: „Pohle,
ˇ ´
ˇ
ˇ
´
ˇ
cinım vsechny veci nove. . . . Tato slova jsou ver´
´
´
na a prava.“ (Zjevenı 21:5) ˇ
´ ˇ ´
1. ZARI 2013
7
ˇ
´ ˇ ´ ˇ
ZIVOTN I P R IB EH
´
ˇ
´
Chudı, a presto bohatı
´ ´
VYPRAVI ALEXANDR URSU
˚
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ ´
ˇ
Muj dedecek a tatınek zili v nedostavenem dome
ˇ
´
´ ˇ ´
ˇ ´
v Kouzanech, chude vesnici v severnı casti dnesnıho
Moldavska. Tam jsem se v prosinci 1939 narodil.
ˇ
´
ˇ ´
ˇ
´
Deda a tata se pocatkem 30. let stali svedky Jehovovymi.
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
Kdyz si maminka uvedomila, ze deda zna Bibli lepe nez
´
ˇ
ˇ
´
vesnicky knez, stala se svedkem take.
ˇ
ˇ
ˇ
´
V dobe, kdy mi byly tri roky, byli deda, stryc a ta´
˚
´ ´
tınek za svuj politicky neutralnı postoj deporto´
´
´
˚
ˇ ˇ
´
vani do pracovnıch taboru. Prezil to jenom tata.
ˇ ´
´
ˇ
´ ´
Po skoncenı druhe svetove valky se v roce 1947
´
ˇ
´ ˇ´
˚
ˇ
vratil s poranenou paterı domu. Mel sice podlo´
´
´
˚
´
mene zdravı, ale jeho vıra zustala silna.
´ ˇ ˇ
ˇ ´
NAS ZIVOT SE DRAMATICKY M ENI
ˇ
ˇ
ˇ
Kdyz mi bylo devet, byla nase rodina spolu
ˇ´
´
ˇ
˚
se stovkami dalsıch moldavsk
ych svedku Jehovo´
ˇ
ˇ ˇ
´
ˇ
vych vypovezena na Sibir. Sesteho cervence 1949
´
ˇ´ ˚
´
ˇ
ˇ ´
nas nahnali do dobytcaku. Za 12 dnı nepretrzite
´
´ ˇ
ˇ
˚
jızdy urazil nas vlak pres 6 400 kilometru a zastaˇ
´
ˇ´
ˇ
ˇ ˇ
ˇ´
vil az na nadrazı v Lebjaze. Tam uz cekali prıˇ ´
´
´
ˇ
´
´
slusnıci mıstnı policie. Rozdelili nas do malych
´
ˇ
´
´
skupin a hned nas rozvezli po sirokem okolı. Naˇ
´
´
ˇ´
´
se skupinka byla ubytovana v male nepouzıvane
ˇ
ˇ
´
´
skole. Byli jsme vycerpanı a skleslı. Pak si jedna
ˇ´
ˇˇ´ ´
ˇ
´ ˇ
starsı spoluverıcı zacala pobrukovat pısen, kteˇ
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
´ ´
rou svedkove slozili behem druhe svetove valky.
´
ˇ
ˇ ˇ
´
´
Za chvıli jsme vsichni spolecne s nı z celeho srd´
ce zpıvali tato slova:
˚
´
„Tolik bratr u je daleko ve vyhnanstvı,
´
na sever i na vychod je odvezli.
ˇ´ ´
´
´
Za Bozı dılo jsou odsouzeni k utrapam,
´ˇ´
´ˇ
ani tvarı v tvar smrti se nevzdali.“
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
Po nejake dobe jsme meli moznost kazdou neˇ
ˇ ´
´
´ ˇ ˇ ´
´
deli navstıvit biblicke shromazdenı, ktere se ko-
8
´ ˇ ´ ˇ ˇ
STR AZNA VEZ
´
ˇ´
ˇ
Na nadrazı v Dzankoji
asi v roce 1974
´ ˇ
´
´
˚
nalo na mıste vzd
naˇ alenem asi 13 ´ kilometru od
ˇ
´
seho domova. Casto jsme vychazeli brzo rano za
ˇ
ˇ
´ ´
ˇ
´
ˇ
tmy a sli snehem, ktery nam sahal az po pas, priˇ
ˇ
ˇ ˚
´
cemz bylo 40 stupnu pod nulou. Do mıstnosti o 19
ˇ
ˇ ´
´
ˇ
´
ctverecnıch metrech se nas natesnalo padesat neˇ ˇ ´
´
´
ˇ
bo jeste vıc. Na uvod jsme zazpıvali jednu, dve
ˇ ´ ˇ
ˇ
´ ˇ
nebo tri pısne. Nekdo pronesl procıtenou modlit´
´ ´
bu a pak jsme rozebırali biblicke otazky. To trva´
ˇ
´ ´
lo asi hodinu. Zase jsme zazpıvali nekolik pısnı
ˇ´
´
´
a potom jsme mluvili o dalsıch biblickych otaz´
´
´ ˇ
ˇ ´
kach. Tyto chvıle nesmırne posilovaly nasi vıru!
´
NOVE OKOLNOSTI
´ ˇ
´ ˇ ˇ´
V roce 1960 dostali vyhnanı svedkove vetsı svoˇ
´
´
bodu. I kdyz jsme byli chudı, mohl jsem se podıvat do Moldavska a tam jsem se setkal s Ninou,
´ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
jejız rodice a prarodice byli take svedky Jehovo´
ˇ
ˇ
vymi. Zanedlouho jsme se vzali a prestehovali
´
ˇ
´
zpatky na Sibir. Tam se nam v roce 1964 narodila dcera Dina a v roce 1966 syn Viktor. O dva
ˇ
ˇ
ˇ
roky pozdeji jsme se prestehovali na Ukrajinu,
´
ˇ ˇ ˇ
´
ˇ´
do maleho domku ve meste Dzankoj, ktere lezı
´
ˇ
˚
na Krymskem poloostrove asi 160 kilometru od
Jalty.
ˇ
ˇ
˚
´
Na Krymu byla cinnost svedku Jehovovych za´ ´
ˇ
´
ˇ
´
´
kazana, stejne jako v celem Sovetskem svazu. Zaˇ ´
ˇ´ ˇ
kaz ale nebyl uplatnovan prısne ani jsme nebyli
ˇ
´
´
ˇ
ˇ´
ˇ
´
´
aktivne pronasledovani. Nekterı svedkove v teto
ˇ
´
situaci zacali ztracet svou horlivost pro biblickou
ˇ
ˇ ˇ
´
ˇ
pravdu. Usoudili, ze kdyz predtım na Sibiri tolik
ˇ
´
ˇ´
ˇ
ˇ
´
vytrpeli, nynı je v poradku, ze hodne pracujı, aby
ˇ
ˇ
´ ´
ˇ
si zajistili urcitou zivotnı uroven.
´
´
ˇ
po intenzivnıch modlitbach rozhodli, ze jim buˇ´
ˇ
dou rıkat: „I tak prijete!“
ˇ
ˇ´
´
´
Pokracovali jsme v prıpravach a v modlitbach.
ˇ
´
ˇ
´
´
ˇ ´ˇ ˇ
Oddelenı dopravy zacalo vıtat delegaty prijızde´ ´
ˇ´ ´
ˇ
´
´ ˇ
jıcı z mnoha castı Sovˇ etskeho svazu a odvazet je
´
´ ´
´
´
´
na mısta ubytovanı. Clenove sjezdoveho vyboru
ˇ ´ ´
´
´
kazde rano odchazeli, aby se setkali se zastupci
ˇ
ˇ ´
ˇ
ˇ´
mesta. A kazdy vecer se vraceli s neporızenou.
ˇ ´ ´ ´
´
´
VZRUSUJIC I VYVOJ UDALOSTI
ˇ ˇ
ˇ
ODPOVED NA NASE MODLITBY
´ ´
´
ˇ
ˇ ˇ
Dvacateho sedmeho brezna 1991 byla nase cin´
´
ˇ´
ˇ
´
´
nost na uzemı tehdejsıho Sovetskeho svazu zaˇ
´
ˇ ˇ
´
´
konne uznana. Okam zit e bylo napl anovano
´ ˇ ´
´
˚
´
sedm zvlastnıch dvoudennıch sjezdu, na ktere
´
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
byli pozvani svedkove z cele zeme. My jsme meli
ˇ ´
ˇ
ˇ
´ ˇ
navstıvit sjezd v Odese na Ukrajine, ktery mel zaˇ´
ˇ
ˇ ´
ˇ´
cıt 24. srpna. Prijel jsem tam o mesıc drıv, abych
ˇ´
´
´
pomohl s prıpravami velkeho fotbaloveho stadiˇ
onu, kde se mel sjezd konat.
´
ˇ
ˇ
´
Pracovali jsme od rana do noci a casto prespavaˇ ´
ˇ´
ˇ
ˇ
li na lavickach prımo na stadionu. Nase spoluveˇ´ ´
´
´
ˇ
´
rıcı po skupinach uklızely prilehly park. Odvezlo
se asi 70 tun odpadu. Ti, kdo pracovali v ubytova´
ˇ
´
ˇ ´
ˇ
cım oddelenı, procesavali mesto a hledali ubyto´ ´
ˇ ´
´
´ ˚
vanı pro ocekavanych 15 000 delegatu. Pak najedˇ ˇ ˇ
´ ´
´
nou prisla sokujıcı zprava.
´ ´
´
ˇ
´ ˇ
Devatenacteho srpna, pouhych pet dnı pred
ˇ´
ˇ
´
zacatkem sjezdu, byl sovetsky prezident Michail
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
Gorbacov zadrzen ´ behem sve dovolene na Jalte,
´
ˇ
´
´ ´
nedaleko od nas. Urednı souhlas ke konanı sjezˇ
´
ˇ
´
du byl zrusen. Delegati zacali volat do sjezdove
´ ˇ
´
ˇ
kancelare a ptali se: „Co mame delat s rezervova´
´
´
ˇ
nymi mısty v autobusech a vlacıch?“ Spolukres´
ˇ´
ˇ
ane, kterı meli organizaci sjezdu na starost, se
ˇ ˇ
ˇ´
Ctyri generace nası rodiny
ˇ
ˇ
´
Ve ctvrtek 22. srpna – dva dny pred planova´
ˇ´
ˇ
´
´
´
nym zacatkem – se clenove sjezdoveho vyboru
´
´
ˇ
vratili s dobrou zpravou: Sjezd byl povolen! Kdyz
´
´
´ ´ ˇ
´
jsme pak zpıvali uvodnı pısen a naslouchali uvod´
ˇ
ˇ
nı modlitbe, meli jsme nepopsatelnou radost.
ˇ ´
˚
V sobotu po skoncenı programu jsme zustali na
ˇ
Sjezd v Odese v roce 1991
ˇ
´
stadionu dlouho do vecera, povıdali si a obnovo´ ˇ´
´
ˇ
´
´
vali stara pratelstvı. Byli tu kresane s vırou tak
ˇ
´
ˇ
ˇ ˇ ˇ´
ˇ ´
silnou, ze obstala i v tech nejtezsıch zkouskach.
ˇ
´
Behem 22 let, ktera od tohoto sjezdu uplynula,
´
´
jsme mohli sledovat obrovsky rozmach. Po cele
ˇ
´ ˚
´
´
Ukrajine se postavilo mnoho salu Kralovstvı a poˇ
ˇ
´
´
´
cet tech, kdo oznamujı biblicke poselstvı, vzrostl
´
ˇ
od roku 1991 z 25 000 na vıc nez 150 000.
ˇ
´
´
DUCHOVNE JSME STALE BOHAT I
ˇ
ˇ ˇ
ˇ´ ˇ
ˇ ˇ ˇ
Nase rodina jeste porad zije ve meste Dzankoj,
´ ´
ˇ
ˇ
ktere ma dnes asi 40 000 obyvatel. Ackoli v dobe
ˇ
ˇ´
ˇ
naseho prıjezdu ze Sibire v roce 1968 zde bylo jen
ˇ
ˇ
˚
´
ˇ
nekolik rodin svedku Jehovovych, v soucasnosti
ˇ
˚
je tu sest sboru.
´
ˇ´
I moje rodina se rozrostla. Dnes nas slouzı Jeˇ ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
hovovi ctyri generace – ja s manzelkou, nase deti,
ˇ
ˇ
ˇ ´
jejich deti a deti jejich detı. ˇ
´ ˇ ´
1. ZARI 2013
9
´
ˇ ´
ˇ ´
ˇ
Majı dnesnı jazyky pocatek v dobe stavby
´
´ ˇ ˇ
babylonske veze?
´
´
ˇ
ˇ
„Jehova [ je] odtamtud rozptylil po celem povrchu zeme, a oni postupne
ˇ ´ ˇ
´
´
ˇ
zanechali stavenı mesta. Proto se nazyvalo Babel, protoze tam Jehova
´
´
ˇ
ˇ
zmatl jazyk cele zeme.“ 1. Mojzˇ ı´ sova
11:8, 9
´
´
PRAVDU k teto udalosti, kterou popisuje
ˇ
´
´
ˇ
Bible, doslo? Stalo se v jedne chvıli to, ze li´
ˇ
˚
´
ˇ
´ ´
de zacali mluvit ruznymi jazyky? Nekdo poklada
´
ˇ´
biblickou zpravu o tom, jak jazyky vznikly a sıˇ
ˇ ˇ
´
rily se, za smesnou. Jeden spisovatel prohlasil:
´
´
´ ˇ ˇ
ˇ´
ˇ ˇ
ˇ
„Mytus o babylonske vezi patrı urcite k tem nejˇ ˇ´
ˇ´ ˇ ˚
´
absurdnejsım prıbehum, jake se kdy tradovaly.“
´ ˇ
´
´
´
Dokonce i jisty zidovsky rabın tuto zpravu oznaˇ
´
ˇ
˚
´
˚
cil za „naivnı pokus vysvetlit puvod narodu“.
ˇ
´
´
´
Proc lide biblickou zpravu o Babelu neboli
´ ˇ
´
ˇ ˇ ˇ ˇ
ˇ
Babylone zavrhujı? Strucne receno proto, ze je
ˇ ´
˚
v rozporu s urcitymi teoriemi o vzniku jazyku.
ˇ
ˇ´
´
ˇ´
´ ´ ˇ
Nekterı odbornıci se naprıklad domnıvajı, ze ja´
´
zykove skupiny se neobjevily nahle, ale postupˇ
´
ne se vyvinuly z jednoho „prajazyka“. Jinı znalci
ˇ
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
˚
´
˚
jsou presvedceni, ze nekolik puvodnıch jazyku
´
´
ˇ
ˇ
se vyvıjelo nezavisle na sobe, a to tak, ze se z ne-
O
10
´ ˇ ´ ˇ ˇ
STR AZNA VEZ
´
˚
ˇ
ˇ
artikulovanych zvuku postupne stal plne rozvi´
ˇ´
´
ˇ
´ ´
nuty jazyk. Tyto a dalsı vzajemne si odporujıcı
ˇ
´
´
´
teorie vedly k tomu, ze mnozı souhlası s nazo´
´
rem profesora W. T. Fitche, kter y ve sve knize
The Evolution of Language (Evoluce jazyka) na´
ˇ
ˇ ˇ ´
ˇ
psal: „Dosud nemame zcela presvedcive vysvet´
lenı.“
´
´
Co o vzniku a vyvoji lidskeho jazyka zjistili ar´
´
´
´
´
cheologove a vyzkumnı pracovnıci? Potvrzujı jeˇ
ˇ
ˇ ´
´
jich objevy nekterou z predlozenych teoriı? Nebo
´ ˇ
´
´
ˇ´
podporujı verohodnost biblicke zpravy? Nejdrıv
´
ˇ
ˇ´ ´
se podıvejme podrobneji na to, co rıka Bible.
ˇ
KDE A KDY K TOMU DOSLO?
´ ´ ˇ
´
˚
´
´
Bible uvadı, ze ke
zmatenı jazyku a rozptylenı
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
lidı doslo „v zemi Sinar“, ktera byla pozdeji oznaˇ ´
´
ˇ´ˇ
covana jako Babylonie. (1. Mojzısova 11:2) Kdy se
ˇ
to stalo? Podle Bible „byla zeme [„obyvatelstvo ze-
ˇ
´
ˇ
ˇ
me,“ poznamka pod carou] rozdelena“ ve dnech
´
ˇ
Pelega, ktery se narodil asi 250 let pred Abraha´
´
ˇ
ˇ
mem. K udalostem v Babelu tedy zjevne doslo asi
ˇ
ˇ´ˇ
pred 4 200 lety. (1. Mojzısova 10:25; 11:18–26)
ˇ
ˇ´
´ ˇ ˇ
´ ˇ
´
Nekterı badatele prisli s teoriı, ze novodobe ja´
´
˚
´
´
zyky pochazejı z jednoho puvodnıho, jakehosi
´
´
ˇ
prajazyka, kterym podle nich lide mluvili pred
´
´
´ ˇ
ˇ ´
100 000 lety.1 Jinı odbornıci tvrdı, ze dnesnı jazyˇ´
´
ˇ
´
´
ky jsou prıbuzne s nekolika zakladnımi jazyky,
´
ˇ
´
ˇ
kterymi se mluvilo pred vıce nez 6 000 lety. Jak
´
´
˚
´
ale lingviste mohou sledovat vyvoj jazyku, ktere
ˇ
´
´ˇ
ˇ
uz zanikly? „Je to komplikovane,“ pıse se v ca´
˚
sopise The Economist. „Na rozdıl od biologu lin´
´ ˇ ´
´
´
gviste nemajı zadne fosilie, kter
ˇ e by jim pomoh´
´ ´ ˇ
ly nahlednout do minulosti.“ Casopis dodava, ze
´
´
´ ´
ˇ ´
jeden odbornık, ktery se zabyva evolucnı lingvis´ ´
´
´ ˇ ˚
´
tikou, dochazı ke svym zaverum pomocı „mate´
´
ˇ ˚
ˇ ´
matickych vypoctu zalozenych na odhadech“.
´
ˇ
´
„Lingvisticke fosilie“ vsak existujı. O co se jed´
´
˚
´
˚
na a co odhalujı o puvodu lidskych jazyku? The
ˇ
New Encyclopædia Britannica vysvetluje: „Nejstarˇ´ ´
´ ´
´
´
sı pısemne zaznamy, jedine lingvisticke fosilie,
ˇ
ˇ
ˇ
´
jez asi clovek kdy bude mıt, jsou jen 4 000 nebo
´
´
5 000 let stare.“ Kde archeologove tyto „lingvis´
´
´
ticke fosilie“ neboli zaznamy psaneho jazyka naˇ
´
´
´ ˇ
ˇ ´
sli?
amii, v mıste starovekeho
ˇ V dolnı Mezopot
´
´
Sinaru.2 Dostupne hmatatelne doklady jsou te´
dy v souladu s fakty uvedenymi v Bibli.
˚
´
˚
´
˚
ˇ
´
RUZNE JAZYKY, RUZN Y ZPUSOB MYSLENI
´ˇ ˇ
˚
´
´
V Bibli se pıse, ze Buh lidem v Babelu zmatl jaˇ
zyk, „aby jeden nenaslouchal [„nerozumel“, poˇ
´
´ ˇ
´
1 Teorie o vzniku jazyka obvykle p´ redpokladajı, ze lide se vy˚
´
´
´
´
vinuli z tvoru podobnych opicım. Uvahu o takovych tvrzenıch
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
ˇ ˇ
najdete na stranach 27 az 29 v brozure Vznik zivota – Pet otazek,
´
´
ˇ
ˇ
´
ktere stojı za odpove. Vydali ji svedkove Jehovovi.
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
2 V blızkosti Sinaru archeologove objevili nekolik stupnovi´
´
´
ˇ ˇ´
ˇ´ ´ ˇ
´
tych chramovych vezı ve tvaru pyramid. Bible rıka, ze stavitele
´
ˇ´
´
ˇ
v Babelu nepouzıvali kamen, ale cihly a jako malta jim slouzila
´
ˇ
ˇ´ˇ
zivice. (1. Mojzısova 11:3, 4) Podle dıla The New Encyclopædia Bri´
´
´ ´
˚
tannica byl v Mezopotamii kamen „vzacny nebo se vubec nevy´
ˇ
skytoval“, zatımco zivice byl dostatek.
ˇ ´
Hlin
´ en
´ a tabulka
´
s klınovym
´ pısmem
ˇ ´
datovana do tretıho
´
´ ˇ
tisıciletı pr. n. l.,´
nalezena
´
v Mezopotamii
Erich Lessing/Art
Resource, NY
´
ˇ
´
ˇ´
znamka pod carou] jazyku druheho“. (1. Mojzıˇ
´
ˇ
ˇ ´
sova 11:7) Vysledkem bylo, ze delnıci „zanechali
ˇ ´
ˇ
ˇ
´
´
stavenı mesta“ a rozesli se „po celem zemskem
ˇ´ˇ
ˇ´
povrchu“. (1. Mojzısova 11:8, 9) Bible tedy nerı´ ˇ
˚
ˇ
´
˚
ka, ze puvod vsech novodobych jazyku lze vysleˇ
dovat az k jednomu prajazyku. Popisuje naopak,
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
ze se nahle objevilo nekolik zjevne plne rozvinu´
´
˚
ˇ
ˇ ´
´
´
tych novych jazyku, z nichz kazdy dokazal vyjadˇ
ˇ ´
´
˚
ˇ
ˇ
rit celou skalu lidskych pocitu a myslenek a pri´
ˇ
ˇ
ˇ ´
tom se od ostatnıch lisil natolik, ze bylo mozne
ˇ
´
oznacit ho za samostatny jazyk.
ˇ ´
´
´
A co dnesnı jazykove skupiny? Jsou si v zasaˇ
´
ˇ ´
´
de podobne, nebo jsou odlisne? Lera Boroditska,
´
´ ´ ´
´
ktera se zabyva vyzkumem kognitivnıch proce˚
ˇ
´
ˇ´
su, napsala: „Kdyz se lingviste snazı proniknout
ˇ
˚
ˇ
´
ˇ
ˇ ˇ
hloubeji do jazyku sveta (kter ych je priblizne
ˇ
´
´
7 000 a z nichz byl analyzovan jen zlomek), setka´
ˇ
´
ˇ
´
´
ˇ
vajı se s nescetnymi nepredvıdanymi odlisnost´
´
mi.“ Ano, jazyky a dialekty jedne jazykove rodiny,
ˇ´
ˇ
ˇ
´
naprıklad finstina a estonstina, jsou si podobne,
´
´
ˇ
ˇ´
ˇ
´
ˇ´
ale zasadne se lisı od tech, ktere patrı k jine jazy´
ˇ
ˇ´
ˇ ˇ
ˇ
kove rodine, naprıklad od cestiny a slovenstiny.
´
˚
´
´
´
Jazyky formujı zpusob, jak lide vnımajı a po´
ˇ
ˇ
´
pisujı svet kolem sebe – barvy, mnozstvı, poloˇ
´
ˇ´
ˇ
hu a smer. V jednom jazyce lide naprıklad rek´
´ ˇ
´
nou: „Na prave ruce mas brouka.“ V jinem jazyce
´
´
ˇ
´ ˇ
se ale rekne: „Na jihozapadnı ruce mas brouka.“
´ ˇ ´
1. ZARI 2013
11
´ ˇ
´
´
LEGENDY, KTERE´ PRIPOMINAJI
BIBLICKOU ZPRAVU
´
´
ˇ
ˇ´
´
´
Takove rozdıly jsou prinejmensım matoucı. Nenı
ˇ
´
´
divu, ze stavitele v Babelu nebyli schopni ve
´
ˇ
svem projektu pokracovat.
´
NEARTIKULOVAN
E ZVUKY,
ˇ
´
NEBO PLNE ROZVINUT Y JAZYK?
´
˚
´
´
Jaky byl puvodnı jazyk lidstva? Z Bible vyply´ ˇ
ˇ
´ ˇ
ˇ
´
´
va, ze kdyz prvnı clovek Adam pojmenovaval zvıˇ
´ ´ ´
´
´ ˇ
´
rata a letajıcı tvory, dokazal vytvaret nova slova.
ˇ´ˇ
´
´
´
(1. Mojzısova 2:20) Take poetickymi vyrazy vy´ ˇ
´
ˇ
ˇ
jadril city ke sve manzelce. Eva zase jasne popsa˚
ˇ ´
´
´ ´
la, co jim Buh prikazal a jake to bude mıt nasledˇ
ˇ´ˇ
ky, kdyz ho neposlechnou. (1. Mojzısova 2:23;
´
ˇ ˇ
3:1–3) Prvnı jazyk tedy lidem umoznoval, aby velˇ
´
ˇ ´ ´
mi dobre komunikovali a ve svem vyjadrovanı
´
projevovali napaditost.
´
˚
´
˚
ˇ
´
Zmatenı jazyku v Babelu zpusobilo, ze lide ne´
´ ´
mohli tak snadno spojit sve intelektualnı schop´ ´
´ ˇ
´
nosti a fyzicke sıly. Nicmene jazyky, ktere vznikˇ
´
´
ly, byly stejne jako prvnı jazyk zcela rozvinute.
ˇ
ˇ
´
´
´
ˇ
Behem nekolika staletı lide postavili velka mes´
´
ˇ
ta, vybudovali mocne armady a zacali v me´
´
ˇˇ´
ˇ´ˇ
zinarodnım merıtku obchodovat. (1. Mojzısova
´
ˇ
13:12; 14:1–11; 37:25) Byl by takovy pokrok moz´
ˇ
´
´ ´
ny, kdyby nemeli rozsahlou slovnı zasobu a uce˚
´
lenou gramatiku? Podle Bible se ani puvodnı lidˇ
´
´
´
´
sky jazyk, ani nove jazyky neskladaly z nejakych
´
˚
ˇ
ˇ
neartikulovanych zvuku, ale byly jiz plne rozvi´
nute.
´ ˇ
´ ´
´
Tento zaver podporuje i novodoby vyzkum. Dı´ ´
lo The Cambridge Encyclopedia of Language uvadı:
ˇ
ˇ ´
´
„Ukazuje se, ze kazda kultura, ktera byla zkou´
´
mana, bez ohledu na to, jak ‚primitivnı‘ byla,
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
mela plne rozvinuty jazyk, jenz byl svou slozitos´
´
´
´
tı srovnatelny s jazyky takzvanych civilizovanych
´
˚
ˇ
narodu.“ Podobne i Steven Pinker, profesor Har´
´
´ˇ
vardovy univerzity, v jedne sve knize pıse: „Ne´
´
existuje nic takoveho jako jazyk doby kamenne.“
´
ˇ
ˇ
´
(Jazykovy instinkt, prelozila Marketa Hofmeiste´
rova)
12
´ ˇ ´ ˇ ˇ
STR AZNA VEZ
ˇ´ ˇ
´
´ ˇ ´ ˇ´
ˇ ´
Podle prıbehu, kter y vypravejı prıslusnıci jed´
ˇ
ˇ
noho horskeho kmene v Barme, „kdysi zili
ˇ
´
´
´
vsichni lide v jedne velke vesnici a mluvili
´
ˇ
ˇ
´ ˇ ˇ
jednım jazykem“. Pri stavbe velke veze si li´
ˇ
˚ ´
˚
de „postupne osvojili ruzne zvyklosti, zpuso´ ´
ˇ
by jednanı i mluvy a [nakonec] se rozesli do
˚ ´
˚
ˇ
´
ruznych koutu zeme“. Podobne legendy ko´
´
´
lujı mezi domorodci v Africe, vychodnı Asii,
ˇ´
´
v Mexiku a na dalsıch mıstech.
ˇ´ ˇ
ˇ´ˇ
Kdyby si tento prıbeh vymyslel Mojzıs, he´
´
´
´ ˇ
brejsky pisatel prvnı biblicke knihy, kter y zil
ˇ
´
´
˚
nekolik stoletı po zmatenı jazyku, vyskytova´
´
´
´
ly by se zmınky o teto udalosti v legendach
´
´
´
˚
´
vzdalenych narodu a jazykovych skupin?
ˇ
´
To je velmi nepravdepodobne. Existence
ˇ
´ ˚
ˇ
techto legend a mytu je tedy dokladem vero´
´
hodnosti biblicke zpravy.
JAZYK BUDOUCNOSTI
ˇ
´
´
Kdyz vezmeme v uvahu mısto a dobu vzniku
´
´
´
´
´
„lingvistickych fosiliı“, zasadnı rozdıly mezi jazy´
ˇ
ˇ
´
kovymi skupinami a skutecnost, ze starobyle jaˇ
´
´
zyky byly plne rozvinute, co z toho logicky vyply´
´
ˇ
´ ˇ
ˇ
´
´
va? Mnozı dospeli k zaveru, ze biblicka zprava
´
ˇ
´
o tom, co se stalo v Babelu, je zcela verohodna.
´ˇ ˇ
´
˚
´
V Bibli se pıse, ze v Babelu Jehova Buh zmatl
˚
ˇ
ˇ
lidem jazyk kvuli tomu, ze se proti nemu vzbouˇ
ˇ´ˇ
´
ˇ
ˇ ´
rili. (1. Mojzısova 11:4–7) Slıbil vsak: „Zmenım
ˇ
´
´
˚
ˇ ´
narodum jazyk na cisty, aby vsichni vzyvali Je´
ˇ
hovovo jmeno, aby mu slouzili rameno vedle ra´ ˇ
ˇ ´
mena.“ (Sefanjas 3:9) Tento „cisty jazyk“, pravda
ˇ´
ˇ
´
ˇ
z Bozıho Slova, dnes sblizuje lidi z celeho sveta.
´ ˇ ´
ˇ
˚
Je tedy rozumne ocekavat, ze v budoucnosti Buh
ˇ ˇ ´
´
´
ˇ
´
jeste vıc sjednotı lidstvo tım, ze mu da jeden spoˇ ´
´
´
´
lecny jazyk a odstranı tak nasledky zmatenı ja˚
ˇ
ˇ
´
ˇ
zyku, k nemuz v Babelu doslo. ˇ
ˇ ´
POZNEJTE BOZ I OSOBNOST
˚
´
´
„Buh miluje radostneho darce“
´ ´
ˇ ˇ ´
ˇ ˇ
´
Za jaky darek jste opravdu vdecnı? Vetsina z nas
ˇ ´
ˇ
´
ˇ
nepochybne rada prijme darek od nekoho, kdo
´ ´
´
dava z lasky, a ne z pocitu povinnosti. Pokud jde
´ ´ ´
ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ´
´
o davanı, na pohnutce hodne zalezı. Zalezı na nı
´
ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ´
´
nam, a co je jeste dulezitejsı, zalezı na nı Bohu.
ˇ
´
´
Uvazujme v teto souvislosti o inspirovanych sloˇ
´
vech apostola Pavla zaznamenanych v 2. Korin˚
anum 9:7.
ˇ
ˇ
ˇ
Proc Pavel tato slova napsal? Protoze chtel po´ ˇ
ˇ
vzbudit korintske kresany k tomu, aby podporili
´ ´
´
humanitarnı pomoc organizovanou pro judejske
ˇ ˇ´ ´
ˇ´
ˇ
spoluverıcı, kterı byli v nouzi. Snazil se Korina´ ´ ´
ˇ
ny k davanı nutit? Ne, naopak napsal: „A kaz´
´
´ ˇ
´
dy jedna, prave jak se rozhodl ve svem srdci, ne
´
´
˚
s nechutı nebo z donucenı, nebo Buh miluje ra´
´
´
´
dostneho darce.“ Podıvejme se na tuto vybıdku
ˇ
podrobneji.
´ ˇ
´
´
„Prave jak se rozhodl ve svem srdci.“ Pravy
ˇ
´ ´
ˇ
ˇ
´
kresan dava proto, ze si to predsevzal „ve svem
´ ˇ
ˇ
srdci,“ uvedl Pavel. Takovy kresan nevenuje poˇ ´
ˇ ˇ´ ´
trebam spoluverıcıch jen chvilkovou pozornost.
´
ˇ
ˇ
˚
Slovo, ktere je prelozeno jako „rozhodl se“, v pu´
ˇ
´
´ ´
vodnım jazyce „obsahuje myslenku planovanı,“
ˇ´ ´
ˇ
ˇ
rıka jeden znalec Bible. Kresan tedy uvazuje
´
ˇ
ˇ ˇ´ ´
´
o tom, jake potreby jeho spoluverıcı majı, a klade
´
ˇ
˚ ˇ
ˇ
si otazku, co pro ne muze udelat. (1. Jana 3:17)
´
´
ˇ´ ´
„Ne s nechutı nebo z donucenı.“ Pavel si vsıma
˚
˚ ´ ´ ´
´
´
ˇ
dvou zpusobu davanı, ktere mezi pravymi kres´ ´
´
´
any nemajı mısto – neochotneho a nuceneho.
ˇ
´ ´
ˇ
ˇ ´
´
Recky vyraz prelozeny jako „s nechutı“ doslova
´
´
znamena „ze smutku (nebo ze zarmutku)“. Ten,
´ ´
´
´
ˇ
ˇ
´
´ ´ ´
kdo dava s nechutı, zdrahave, je pri svem davanı
´
ˇ
´ ˇ
ˇ´
´
ˇ
„smutny z pomyslenı, ze se loucı se svymi peneˇ
´
zi,“ vysvetluje jedna odborna publikace. Ten, kdo
´ ´
ˇ
´ ´ ´
ˇ ´
dava nucene, se do toho cıtı byt dotlaceny. Koho
´
ˇ ˇ´ ´
ˇ
´ ´
z nas opravdu tesı darek od nekoho, kdo ho dava
ˇ
neochotne nebo z pocitu povinnosti?
˚
´
´
ˇ
„Buh miluje radostneho darce.“ Jestlize se
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
kresan rozhodne neco dat, mel by to udelat s raˇ ˇ ´
´ ˇ´ ´
ˇ ˇ
´ ´
dostı, rıka Pavel. Stestı vlastne prichazı jako vedˇ´
ˇ ˇ
ˇ
´ ´
´ ´
lejsı produkt toho, kdyz clovek dava ze spravne
´ ´
pohnutky. (Skutky 20:35) Radostny darce svou
ˇ ˇ
´ ´ ´
´
radost tezko skryva. Vyraz „radostny“ proto velmi
ˇ
ˇ ´
dobre popisuje jak jeho vnitrnı pocit, tak to, jak se
˚
„Buh . . . miluje toho,
´ ´ ´
kdo dava rad.“
ˇ
´
´
´
projevuje navenek. Videt radostneho darce nas
ˇ
´
ˇ
zahreje u srdce. A zahreje to u srdce i Boha. Jiny
ˇ
ˇ´ ´
˚
´ ´
preklad Bible rıka: „Buh . . . miluje toho, kdo dava
´
rad.“ (Slovo na cestu)
´
ˇ
´
Tato inspirovana slova apostola Pavla jsou za´
ˇ
ˇ
´ ˇ
´
sadou, podle ktere by se meli kresane pri svem
´ ´ ´ ˇ´
ˇ ´ ´
ˇ
´
ˇ
davanı rıdit. A uz davame neco ze sveho casu,
ˇ
´
energie nebo majetku, delejme to ze svobodne
˚
ˇ
´
ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ´
vule a proto, ze nas opravdu tesı byt stedrı k dru´ ˇ
ˇ
ˇ
´
hym, zvlas k tem, kdo jsou v nouzi. Kdyz bude´
´
˚
ˇ
ˇ
ˇ
me davat tımto zpusobem, prispeje to k nasemu
ˇ ˇ ´
´
´
´ ´
ˇ´ ˇ
´
stestı a take si tım zıskame prızen Boha, ktery
´
´
„miluje radostneho darce“. ˇ
ˇ
´ ˇ
´
´ ˇ ´
DOPORUCENE CTENI BIBLE NA ZARI:
˚
1. a 2. Korinanum
ˇ ˇ ˇ
ˇ
P RE CT ETE SI S D ETMI
˚
˚ ˇ
Buh
´ muze
cıtit bolest
˚ ˇ
JAK
ˇ MU MUZEME
DELAT RADOST
ˇ
ˇ
´ˇ
ˇ
Uz ti nekdo ublızil tak, ze ses rozplakal? – 1 To
ˇ ´
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
se asi stalo kazdemu z nas. Nekdy ale clovek plaˇ
ˇ
ˇ
´ ˇ
´
ˇ
ce proste proto, ze je smutny. Treba o nas neˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
˚ ˇ
kdo rekne neco, co nenı pravda. To cloveka muze
´
ˇ
ˇ
ˇ´
taky bolet, vi? – I Boha bolı, kdyz se o nem rı´ ˇ
ˇ
´
´ ˇ
kajı lzi. Neco si o tom povıme a ukazeme si, jak
˚ ˇ
˚
muzeme Bohu pusobit radost, a ne bolest.
´
ˇ
ˇ
ˇ´ ´ ˇ
ˇ
ˇ´
Bible rıka, ze nekterı lide o sobe tvrdili, ze Boha
´
ˇ
ˇ
˚
milujı, a pritom mu „ublizovali“. „Pusobili [mu] bo´ ˇ
˚ ˇ
˚
lest.“ Je jasne, ze nikdo nemuze Jehovovi zpusoˇ ´
ˇ ˇ
´
´
bit zranenı. Je totiz vsemohoucı. Podıvejme se teˇ
´
ˇ
ˇ ´
ˇ´ ´
dy, proc ho bolı, kdyz nedelame to, co rıka.
´
´
´
ˇ
˚
Prvnı dva lide, ktere Jehova vytvoril, mu zpusoˇ ´
ˇ
´
´
bili mnoho bolesti. Ze zacatku zili v raji, kteremu
ˇ´
´
se rıkalo „zahrada Eden“. Jak se ti dva lide jmeˇ´
˚
ˇ
ˇ
novali? – Ano, nejdrıv Buh vytvoril Adama a o neˇ
´
ˇ´
˚
co pozdeji Evu. Podıvejme se, cım Jehovovi zpusobili bolest.
ˇ
Jehova jim rekl, aby se o zahradu Eden starali.
ˇ
´ ˇ
´ ´ ˇ
˚ ˇ
ˇ´
´
Rekl jim take, ze majı mıt deti a muzou zıt v raji
ˇ´
ˇ
ˇ
ˇ
a nikdy neumrıt. Nez ale Adam a Eva meli deˇ
´
´ˇ
ti, stalo se neco hrozneho. Vıs, co to bylo? – Jeˇ
den andel Adama a Evu navedl, aby se proti Bohu
ˇ
´
ˇ
vzbourili. Podıvejme se, jak k tomu doslo.
ˇ
˚
ˇ
Ten andel zpusobil, ze to vypadalo, jako by jeˇ
ˇ
´
den had mluvil. Eve se to, co slysela, lıbilo. Had
ˇ ˇ
ˇ
˚ ˇ
´
˚
ˇ
totiz rekl, ze Eva muze byt „jako Buh“. Proto ude´ ˇ
´ˇ
lala, co jı rekl. Vıs, co to bylo? –
´
Eva jedla ovoce ze stromu, o kterem Jehova
ˇ
ˇ
ˇ ´
ˇ ´
ˇ ˚
Adamovi rekl, ze z nej jıst nesmejı. Nez Buh stvoˇ
ˇ ´
´ ˇ
ˇ
´
´ ˇ
1 Pokud ctete tento clanek s dıtetem, pomlcka vas upozornı, ze
´
´
ˇ
´ ˇ
mu mate dat moznost, aby se vyjadrilo.
14
´ ˇ ´ ˇ ˇ
STR AZNA VEZ
ˇ
ˇ
ˇ ´
ril Evu, rekl Adamovi: „Z kazdeho stromu zahrady
´ˇ
´
´
smıs do sytosti jıst. Ale pokud jde o strom pozna´
´
ˇ
´
´
ˇ
nı dobreho a spatneho, z toho jıst nebudes, neˇ
´ˇ
ˇ ˇ
ˇ ˇ
bo v den, kdy z neho pojıs, urcite zemres.“
´
ˇ´
Eva tento zakaz znala. Ale porad se na ten
´
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
strom dıvala a videla, ze „je dobry k jıdlu a ze
ˇ ˇ´
ˇ
´
ˇ
ˇ
´
je necım touzebnym pro oci . . . Tak si zacala brat
ˇ
ˇ
´
z jeho ovoce a jedla je.“ Pozdeji dala nejake Adaˇ
´
´ˇ
ˇ
ˇ
movi a „on je zacal jıst“. Co myslıs, proc to udeˇ
´
ˇ
lal? – Bylo to proto, ze Evu miloval vıc nez Jehovu.
ˇ ´
ˇ
´
ˇ
Chtel vıc delat radost jı nez Bohu. Ale poslouchat
˚ ˇ ˇ ˇ´
ˇ
Jehovu je dulezitejsı nez poslouchat kohokoli ji´
neho.
ˇ ˇ
´
ˇ
Pojme se jeste vratit k tomu, jak bylo moz´ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
˚ ˇ
ˇ
ne, ze had mluvil. Stejne jako clovek muze delat,
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
ze mluvı loutka, nekdo tehdy delal, ze mluvı had.
ˇ
Kdo to byl? – Ve skutecnosti mluvil „prahad, kteˇ
´
´ ´
´
r y je nazyvan Dabel a Satan“.
´ˇ
˚ ˇ ˇ
ˇ
Vıs, jak muzes Jehovovi delat radost? – Tak,
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ze se vzdycky budes snazit ho poslouchat. Satan
ˇ´ ´ ˇ
´ ˇ
ˇ ´
ˇ
ˇ
´
ˇ
rıka, ze dokaze kazdeho cloveka navest, aby de´
´ ´
lal to, co chce on. Jehova nas proto vybızı: „Bu
´
˚
´
moudr y, muj synu [nebo dcero], a rozradostni me
´
ˇ
´
ˇ
srdce, abych mohl dat odpove tomu, kter y me
popichuje.“ Satan Jehovu popichuje, neboli se
´ ´ ˇ ´ ´ ˇ
˚ ˇ
mu posmıva. Rıka, ze muze od Jehovy kohokoli
´
ˇ
´
ˇ
odvratit. Delej tedy Jehovovi radost tım, ze ho buˇ
ˇ
ˇ
des poslouchat a slouzit mu. Budes se o to opravˇ
du snazit? – ˇ
ˇ ˇ ˇ
PRECTETE SI V BIBLI
ˇ
Zalm 78:40, 41
ˇ´ˇ
1. Mojzısova 1:26–28;
2:15–17; 3:1–6
´
ˇ´
´
Zjevenı 12:9; Prıslovı 27:11
´ ˇ ´
1. ZARI 2013
15
ˇ
´
´
ODPOV EDI NA BIBLICK E OTAZKY
´ ˇ
´
ˇ
´
Jak mıt sastne manzelstvı?
´
ˇ ˇ
´
ˇ
´
Biblicke rady, jak vytvorit sastne manzelstvı, jsou
´
ˇ
´
´
˚
ˇ
prakticke, protoze pochazejı od Puvodce manzel´
´
ˇ´
´
stvı, Jehovy Boha. Bible nas ucı, jak rozvıjet vlast´
´
ˇ
´ ˇ
´
nosti, dıky kter ym bude manzelstvı sastne, a va´
ˇ
´
ˇ´ ˇ´ ´
ruje nas pred postoji, ktere tento vztah nicı. Ucı nas
ˇ
ˇ
ˇ ˇ ´
ˇ
´
i dobre komunikovat, coz ke stestı v manzelstvı
´ ˇ
´ ´
ˇ ˇ ˇ
˚
take prispıva. (Prectete si Kolosanum 3:8–10,
12–14.)
ˇ ´
ˇ
ˇ
´
Manzele a manzelky by si meli jeden druhe´ ˇ
ˇ
ˇ
ho vazit a podle toho spolu jednat. Kdyz manzel
ˇ
´
˚
i manzelka budou plnit ulohu, kterou jim Buh dal,
ˇ
´
˚ ˇ
´ ˇ
´
ˇ ˇ ˇ
jejich manzelstvı muze byt sastne. (Prectete si
˚
Kolosanum 3:18, 19.)
´
Jak dosahnout toho,
ˇ
´
ˇ
aby manzelstvı vydrzelo?
ˇ ˇ ´
ˇ
˚
Manzelstı partneri spolu zustanou, pokud jeden
´
´ ˚
´
ˇ´
´
druheho milujı. Buh nas ucı, jak lasku projevovat.
ˇ´ˇ
´
ˇ´
Jehova a jeho Syn Jezıs jsou dokonalym prıkladem
´ ´
ˇ ˇ ˇ
nesobecke lasky. (Prectete si 1. Jana 4:7, 8, 19.)
ˇ ´
ˇ
´ˇ ´
Pokud manzele a manzelky pohlızejı na manˇ
´
ˇ´ ´ ´
zelstvı jako na usporadanı od Boha, nerozejdou
˚
ˇ
ˇ
´
´
se. Buh vytvoril manzelstvı jako trvaly svazek mezi
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
muzem a zenou, aby rodina nezila v nejistote.
ˇ
´
˚ ˇ
´
´
´
ˇ
˚
Manzelstvı muze byt trvale i dıky tomu, ze Buh
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
stvoril muze a zeny tak, aby se doplnovali jak po
´
ˇ
´
´
ˇ
´
´
strance telesne, tak citove. Vytvoril je take ke sve´
mu obrazu, tedy se schopnostı napodobovat jeho
´
ˇ ˇ ˇ
ˇ´ˇ
lasku. (Prectete si 1. Mojzısovu 1:27; 2:18, 24.)
p
Bible online
´ asi
v 50 jazycıch
ˇ
Navstivte
www.jw.org
ˇ ˇ
nebo ´ nactete
QR kod
wp13 09/01-B
130530
s
ˇ
´
Toto
ˇ ´ i ˇpredchozı
cısla casopisu ˇ ´
zdarma ke stazenı
´
´
Vıce informacı najdete
´
ve 14. kapitole teto
knihy,
kterou
vydali
ˇ
´
svedkove Jehovovi.
ˇ ´
Je ke stazenı
na www.jw.org
CO BIBLE
doopravdy
ˇ ´ ´
RIKA?
ˇ
ˇ ´
´
ODPOV
EDI NA DALSI BIBLICKE
´
OTAZKY NAJDETE NA INTERNETU
n
o
´
˚
Jak
ˇ y zp
´ usob
´
ˇ komunikace
ˇ ´
ˇ
´
prispıva ke stestı v manzelstvı?