anotace - Plzeňské sympozium

Transkript

anotace - Plzeňské sympozium
Člověk a stroj v české kultuře 19. století
Anotace
Tschuggmallovo divadlo automatů v českých zemích
Alice Dubská
Předvádění automatů, tj. mechanických figur s předem naprogramovanou sekvencí pohybů,
bylo oblíbeno již ve starověku. V českých zemích se rozšířilo ve 2. polovině 18. století a
kulminovalo v 1. polovině 19. století v produkcích řady zahraničních i domácích mechaniků.
Příspěvek se zaměří na jednoho z nejvýznamnějších představitelů divadla automatů,
Christiana Josefa Tschuggmalla (1785–1845), a jeho hostování v řadě českých měst v letech
1830–1844. Bude se zabývat také zkoumáním důvodů jeho popularity i srovnáním jeho
postupů a poetiky s loutkovým divadlem.
Od klasické ekonomie k ekonomickému nacionalismu
Jan Hájek
Příspěvek představí přehled hlavních proudů ekonomického myšlení, tak jak se měnilo v
průběhu industrializačního procesu. Důraz bude kladen především na vývoj v našich zemích,
tedy od doznívání merkantilismu v podobě některých kameralistických principů, přes liberální
ekonomii až k její výrazné modifikaci přednostním akcentováním „národních“ požadavků
a potřeb.
Člověk a stroj v českém literárním naturalismu
Aleš Haman
Příspěvek se bude zabývat stylovými rysy naturalismu ve vztahu člověka a strojového
mechanismu v románech J. K. Šlejhara Peklo a M. A. Šimáčka Duše továrny, s odkazy na
Zolův Germinal.
Superstroj 19. století a nová organizace času, prostoru a společnosti
Milan Hlavačka
Oním superstrojem 19. století je železnice. Železnice je víc než stroj. Je to moderní technický
a ekonomický ensemble. Poprvé tento „soubor“ oddělil od sebe dopravní cestu a dopravní
prostředek a poprvé také spojil v jedno vyspělou dělbu práce s mechanickým strojem, který se
odpoutal od přírody. Toto spojení přineslo nečekanou proměnu dosavadních představ o čase,
prostoru a ekonomické a společenské organizaci práce a života, ale také vymezilo limity
liberalismu vůbec.
Člověk a stroj v 19. století
Jan Hozák
Co je to stroj v 19. století? Nový mechanismus využívaný k pohonné síle a k výrobě? Nebo
podstatně širší fenomén provázaný s řadou technologií a pronikající do řady oborů a lidského
konání: výroby, dopravy, zemědělství, vojenství, komunikace, reprodukčních technik,
medicíny i zábavy. Tovární výroba svými důsledky proměnila města, krajinu a hlavně
společnost. Stroj se dostal i do kontextu estetického, vstoupil do prostředí výstav a muzeí, stal
se inspirací umělcům i podnětem k výzkumům a teoretickým reflexím ve společenských
vědách. Tyto souvislosti se příspěvek pokusí naznačit s důrazem na historické země české.
Herec a stroj
Alena Jakubcová
Móda šachových pseudostrojů, mechanických figur, mluvících strojků a automatů,
kombinujících prvky kouzelnictví, mechaniky, hydrauliky a magnetismu, byla doménou
zábavného i poučného loutkového a mechanického divadla. Příspěvek se soustředí na
frekvenci fenoménu stroje v dramatice a v hraném divadelním repertoáru v českých zemích na
přelomu 18. a 19. století, a to jako prvku šalby, parodie, metafory, alegorie, popř. groteskního
nebo hrozivého symbolu. Bude se věnovat dobovému herectví (teoretické úvahy a
proklamace) i kritickým ohlasům na výkony herců v konkrétních představeních.
Velkorysá síť vodních cest jako „všelék“ předlitavské společnosti
Ivan Jakubec
„Že vodní cesty nabízejí průmyslu velké přednosti vzhledem k surovinám, proto také ve
zlevnění produkce, pak při zasílání produktů na trh a pak také dají podnět k zakládání zcela
nových průmyslů, nepodléhá žádným pochybám…“ (Bericht der Specialcommission des
Herrenhauses). Příspěvek přibližuje argumentaci diskutujících stran při projednávání zákona
č. 66 o vodních cestách v poslanecké a panské sněmovně na jaře 1901. Nerealizovaná síť
vodních cest spolu s technikou a technickými prostředky, měla zaručit všeobecný blahobyt
Předlitavska.
Příběh a smyčka. Kinematograf vs. kinetoskop
Ivan Klimeš
Dva druhy kinematografických aparátů (Lumièrův a Edisonův) z 90. let 19. století budou
uchopeny jako dva alternativní principy divácké situace, tj. kolektivního sdílení diváckého
zážitku a diváckého zážitku privátního (reprodukční stroj pro jednoho diváka). Odrazovým
můstkem bude Národopisná výstava českoslovanská, kde byl Edisonův aparát v tuzemsku
poprvé představen. Tisk na něj vůbec nereagoval.
Lidé a děla v Plzeňské Škodovce: Ing. Emil Škoda a jeho boj s konzervativním velením
rakousko-uherské armády
Vladislav Krátký
Příspěvek se týká ukončení užití bronzu ve výrobě dělových hlavní. Sleduje, co znamenala
první děla s ocelovými hlavněmi a jak se zvyšovala jejich technická úroveň. Vývoz děl za
hranice monarchie ovlivnil vysokou kvalifikaci českých dělníků a techniků. Dělovka plzeňské
Škodovky byla na své dějinné cestě spjata až do roku 1918 se službou habsburské monarchii a
podřízena jejím mocenským zájmům.
Zvukový záznam a počátky etnomuzikologie
Matěj Kratochvíl
Technologie zvukového záznamu začala hrát od konce 19. století významnou roli ve všech
sférách hudebního života. Je rovněž úzce spojena s formováním oboru, jenž je dnes
označován jako etnomuzikologie. Nejstarší dochované záznamy evropské i mimoevropské
tradiční hudby dnes slouží nejen jako dokument kultur, v nichž byly pořízeny, ale také
vypovídají o tom, jak tato technologie ovlivnila pohledy badatelů na hudbu.
Žena výtvarnice v souvislostech proměn industriálního světa
Diskusní příspěvek
Kateřina Kuthanová-Bednářová
Vznik uměleckoprůmyslových muzeí a škol umožňoval emancipující se ženě výtvarnici
vstup do sféry uměleckého vzdělání. Stává se designérkou strojové výroby (M. Kirschnerová,
české Němky), i když v uměleckořemeslné práci ctí tradiční výtvarné prameny (vliv Tyršové
na ruční řemeslnou výrobu). Rukodělná umělecká práce se rozvíjela v Ženském výrobním
spolku, ale také v ženské sekci Dürerbundu (H. Laukotová a další). Proti tomu stojí
Uměleckoprůmyslová škola jako jedna z prvních institucí, kde žena získává profesionální
umělecké vzdělání (A. Boudová) a své následné uplatnění nachází jako industriální učitelka.
Piepenhagenovy vzorníky: sériová výroba krajinomalby za účelem obchodní nabídky
Diskusní příspěvek
Šárka Leubnerová
Krajinářské vzorníky Augusta B. Piepenhagena (1791–1868) tvoří významnou, ale
specifickou část jeho tvorby. Piepenhagen své krajinomalby nabízel v Berlíně, Vídni, ale i
v Praze prostřednictvím olejem malovaných vzorníků, jejichž témata zpracovával do
zákazníkem určeného formátu. Tato ve své době v Čechách ojedinělá praxe mu přinesla četné
zakázky a z dnešního pohledu lze Piepenhagenovy sériové vzorníky vnímat jako ojedinělou
ukázku marketingové zdatnosti umělce první poloviny 19. století. Těchto vzorníků využívaly
také obě jeho dcery a později i žačky soukromé krajinářské školy Charlotty Piepenhagenové.
Vliv továrního způsobu výroby a sériové produkce na stavbu varhan a varhanářství v 19.
století
Petr Lyko
Referát pojednává o průniku továrního způsobu výroby do stavby varhan a o jeho dopadu na
konstrukční, zvukovou a obecně uměleckou stránku nástrojů. To bylo podmíněno vznikem
řady nových varhanářských firem, které začaly využívat výrobní technologie založené na
strojovém vybavení. Upřednostnění sériové výroby varhan mělo za následek citelnou
unifikaci produkce, ale také vznik řady technických inovací v oblasti konstrukce nástrojů.
Důležitou roli v tomto procesu hrálo nejen hledisko ekonomické, ale také proměna požadavků
na funkci varhan, nesená ve střední Evropě zejména rozvíjejícím se cecilianismem.
Panorama a techniky iluze
Pavla Machalíková
Panoramata se od konce 18. století stala oblíbenou masovou zábavou a podívanou. Také
Praha se poměrně záhy po zveřejnění vynálezu dočkala svého panoramatu a jeho publikace
(1805). Příspěvek se zaměří na prostředky inscenace panoramat a na techniky práce
s uměleckou iluzí, používané v tomto oboru.
Stroj – pohaněč uměleckého řemesla?
Jan Mergl
Střet uměleckořemeslné tvorby a strojové výroby přinášel v 19. století protikladné výsledky.
Běžná je představa, že proti výhodám, které nabízelo postupně zaváděné a stále se
zdokonalující strojové vybavení, stojí na opačné straně úpadek výtvarné kvality výrobků.
Stojí však za úvahu, platí-li to obecně a pro všechny obory užitého umění. Příspěvek bude
sledovat jak důležitou roli sehrál a nakolik závažnou vinu měl stroj na změnách v tradičních a
na vývoji nových uměleckořemeslných oborů v Čechách v průběhu 19. století.
Veršovaný úvodník Jana Nerudy
Dagmar Mocná
Souvztažnost Nerudovy publicistiky s jeho povídkovou tvorbou byla autorovými vykladači
podrobně zdokumentována a je obecně přijímána jako důležité specifikum jeho beletristické
produkce. Naproti tomu Nerudova poezie je od dob Šaldových vnímána jako ta část jeho
tvorby, jež zůstala žurnalistickou „pěnou dní“ nedotčena. Příspěvek na příkladu proslulé
básně Jen dál! (vzniknuvší na objednávku vedení Národních listů k uctění 25. výročí založení
tohoto významného deníku) poukáže na to, že tomu tak alespoň v některých, a to nikoli
nevýznamných případech nebylo. Uvedená skutečnost vzbuzuje obecnější otázku po vztahu
poezie a žurnalistiky v 19. století.
Mašinová práce. Psací stroj na psacím stole českých spisovatelů
Kateřina Piorecká
Psací stroj byl na počátku 90. let 19. století v českém prostředí novinkou, o čemž svědčí jak
popularizační články v denících i odborných časopisech, tak první satiry. Přes paralelní
existenci mnoha konkurenčních systémů se psací stroj postupně prosadil v administrativě
(včetně administrace nakladatelství a periodik), ve sféře tvůrčí ovšem velmi pomalu. Rukopis
byl považován za vyjádření osobnosti svého původce a byl ceněn zvláště v souvislosti
s literární tvorbou. Nicméně své příznivce si psací stroj mezi spisovateli našel. Neobešli se
bez něj Eliška Krásnohorská, Karel Matěj Čapek Chod nebo Václav Tille.
Tiskařská technologie – nové vyjadřovací a estetické možnosti
Pavel Pohlreich
Nové konstrukce tiskařských strojů a zavedení fotomechanické reprodukce umožnily během
19. století zpřístupnění výtvarného umění široké veřejnosti. Významně k tomu přispěli i čeští
vynálezci K. V. Klíč a J. Husník.
Průmyslové výstavy Vojty Náprstka
Milena Secká
Při návštěvě světové výstavy v Londýně v roce 1862 se česká delegace rozhodla založit
v Praze průmyslové muzeum a Vojta Náprstek byl pověřen nákupem prvních exponátů. Ty
byly koncem roku 1862 vystaveny na Střeleckém ostrově a setkaly se s velkým zájmem. Staly
se podnětem k napodobování, a tak roku 1863 zorganizoval Náprstek druhou výstavu, na níž
se již podíleli čeští výrobci, ale také američtí Češi jako dárci. Muzeum Náprstek plánoval
nejen jako galerii, ale spíše jako vzdělávací centrum. Příspěvek se bude zabývat tímto prvním
pokusem o systematické shromažďování a prezentaci technických vynálezů a objevů.
Železné a litinové prefabrikáty architekta Ludwiga Förstera
Jitka Sedlářová
Do dějin technických inovací na Moravě se architekt Ludwig Förster zapsal v roce 1824 při
rekonstrukci zámku a výstavbě ovčince na panství brněnského velkoobchodníka Johanna
Herringa v Habrovanech. Železnými traverzami, které nakupoval jako řezané železo
v blanenských železárnách, nahradil tradiční dřevěné stropní a střešní konstrukce. Roku 1828
se stal vedoucím tamní umělecké dílny a kromě prefabrikované výroby železných křížů
navrhl během následujících tří let také dva vídeňské domy nesené litinovými sloupy a
zdobené vlysy v dórském a iónském stylu.
Norma technické vzdělanosti v rakouské monarchii a její překračování: Karel Václav Zenger
Milada Sekyrková
Nejvyšší technické vzdělání v češtině nabízela v českých zemích dlouho pouze pražská
polytechnika. Mezi mimořádné osobnosti, působící na této škole ve 2. polovině 19. století
patřil Karel Václav Zenger (1830–1908). Nejen že předával studentům sumu vědomostí, která
překračovala hranice tehdejšího standardu v českých zemích, protože díky svým mimořádným
jazykovým znalostem byl seznámen s pokroky technických věd daleko za hranicemi
habsburské monarchie, ale i proto, že jeho učební metody lákaly na jeho přednášky značný
počet studentů. Příspěvek bude věnován primárně Zengerovým učebním metodám a ohlasu
jeho práce mezi veřejností i odborníky.
Stereofotografie - 3 D 19. století
Pavel Scheufler
Stereofotografie vytvářené od roku 1851 měly zásadní význam pro proměnu fotografie v
komunikační prostředek, neboť jejich prohlížení se stalo oblíbenou domácí zábavou. Daleko
výrazněji než fotografické vizitky, patentované v roce 1854, upevňovaly povědomí o zrodu
nové vizuální kultury, založené na šíření informací fotografickým obrazem. Náměty
stereofotografií se nevyhnuly žádné z lidských činností. Tomu výrazně napomohla
konstrukce stereoaparátů, které ukazují, jak stroj proměnil vnímání prostoru. Stereofotografie
byla prvním fotografickým prostředkem tvořeným pro masovou spotřebu.
Osvětlení Národního divadla a počátky divadelní fotografie
Taťána Součková – Pavel Scheufler
V počátcích fotografie se herci fotografovali v ateliérech fotografů, kde se světelná situace
vytvářela pomocí závěsů, vzácně i s využitím zrcadel. Využívání elektrického osvětlení,
známého třeba z Nadarova ateliéru v Paříži, není v českých zemích pro prvních pět desetiletí
fotografie prokázáno, ale bylo využito po požáru v nové budově Národního divadla, dříve
zařízené pro plynové osvětlení. Patrně první fotografie z jeviště pochází z 15. 4. 1883 a v
Prozatímním divadle pro ni byly nainstalovány čtyři Křižíkovy lampy. Nově vznikajícímu
žánru divadelní fotografie dlouho konkuroval zvyk fotografovat herce v ateliérech.
Strojírenské výkresy 19. století ve sbírkách Archivu Národního technického muzea
Hynek Stříteský
Strojírenské výkresy vzniklé v průběhu 19. století představují nenahraditelný obrazový
prostředek zachycující stav techniky a dobovou industriální praxi. Lze je považovat nejen za
ukázky technické tvorby, ale také za doklad estetického cítění 19. století. Příspěvek se pokusí
strojírenské výkresy interpretovat jako významné historické prameny a na jejich základě se
bude zabývat podobou tehdejších parních strojů, zařízení pro textilní či strojírenský průmysl,
strojů používaných v dolech apod.
Mediální variety české modernity
Kateřina Svatoňová
Mediálněarcheologický příspěvek se zaměří na prostředí české modernity, ohraničené dvěma
zásadními událostmi konce století pořádanými v Praze – Všeobecnou zemskou výstavou
(1891) a Výstavou architektury a inženýrství (1898). Přiblíží pozici návštěvníka, který se
v tomto prostoru setkává s různorodými varietami materiálních obrazů (dioráma, panorama,
stereoskopická panoramata), ale i imateriálními obrazy vytvářenými neviditelnými paprsky a
energiemi (rentgenové obrazy, kinetické obrazy iniciované obřím magnetem, ale zejména
obraz světelné fontány a elektrické osvětlení). Cílem je ukázat nově se rodící dynamický
vztah mezi člověkem (a jeho viděním a vnímáním) a médiem.
Rozvoj hracích strojů na přelomu 19. a 20. století
Antonín Švejda
Vedle hudebních nástrojů sestrojil člověk ke svému potěšení i hrací stroj, který mohl ovládat i
ten, kdo neměl hudební nadání. Hrací stroje (automaty) se rozvíjely dlouhou dobu, největšího
rozmachu dosáhly v 19. a na počátku 20. století. Tehdy se staly fenoménem doby: na jedné
straně se rozšířila jejich sériová výroba, na druhé straně hrací stroje vytvářely kolorit tehdejší
zábavy. I dnes probíhá renesance hracích strojů, jak ve sběratelství, tak i v organizaci
festivalů.
Umělecký průmysl v pojetí Rudolfa von Eitelbergera
Radim Vondráček
V souvislosti s teoretickými postoji Rudolfa Eitelbergera (1817–1885), prvního řádného
profesora dějin umění na Vídeňské univerzitě a zakladatele Rakouského muzea pro umění a
průmysl, se příspěvek zaměří na střet dobových estetických norem s masovou strojovou
výrobou a na rozporuplnost vztahu uměnovědné teorie k procesům industrializace v užitém
umění.
Černoši a automobil
Tomáš Winter
Jedním z tradičních témat české karikatury 30. let 20. století, jehož kořeny sahají do konce 19.
století, je nerovný vztah člověka a automobilu. Jeho variantou je ilustrace A. Hoffmeistera
Černoši a automobil (1930). Automobil se specifickým způsobem uplatnil v souvislosti se
strojem a strojovou výrobou v historii Náprstkova muzea, v jehož koncepci stály moderní
stroje a rukodělné výrobky původních mimoevropských společenství proti sobě a nakonec se
z původního „muzea pokroku“ stalo muzeum asijských, afrických a amerických kultur.
Jedním z epilogů opozice primitivního a civilizovaného byla cesta do Afriky a Jižní Ameriky,
na niž vyrazili v roce 1947 J. Hanzelka a M. Zikmund legendárním automobilem Tatra 87.
Polní tiskárny
Michael Wögerbauer
Doba kolem roku 1780 je dobou přelomu i v dějinách knižní kultury, a to od její přísné
regulace za pozdní vlády Marie Terezie až k liberalizaci za Josefa II. V 70. letech 18. století
se proto neprivilegovaní tiskaři pokoušeli využít šance v oblastech, které zatím žádný
konkurent neobsadil. To je i případ Franze Augustina Höchenbergera, který využil válečného
tažení tzv. bramborové války proto, aby pomocí své mobilní „polní tiskárny“ na voze žádal o
privilegium „vojenského knihtiskaře“. Příspěvek se věnuje kontextualizaci Höchenbergerova
vynálezu (podle Josefa Dobrovského) v době „druhé revoluce medií“.
Stroj v zahradách
Ondřej Zatloukal
Příspěvek bude rozdělen do dvou částí. V první bude nastíněn historický vývoj využití
techniky a strojů v zahradní kultuře – zvl. v období novověku – spolu s polaritou
mechanistického a nemechanistického chápání světa a vzniku „moderní“ vědy. Druhá část
bude věnována modelovému objektu areálu Arcibiskupského zámku a zahrad v Kroměříži a
tamního využití technických vymožeností v utváření dvou vrcholných příkladů zahradního
umění – Květné a Podzámecké zahrady.

Podobné dokumenty

Zpravodaj - WebZdarma.cz

Zpravodaj - WebZdarma.cz Mohamed. Vyznavač křesťanství, naproti tomu, půjde při podobném činu přímo proti příkazu Krista (milujte své nepřátele), jeho osobnímu příkladu a celému etosu pro křesťana závazného Nového zákona. ...

Více

nápadník technika není věda Pozor, vyletí peříčko!

nápadník technika není věda Pozor, vyletí peříčko! RAW). Používejte jen takovou citlivost (ISO), která nešumí (podle modelu a výrobce). U většiny levných fotoaparátů do 10 000 Kč to bývá

Více

Kognitivní kontrarevoluce? - Filosofie dnes

Kognitivní kontrarevoluce? - Filosofie dnes tak věda „vnucuje“8 – já mám ale pocit, že věda sama je v tom dost nevině. Ta buduje určitý obraz světa, takový obraz, jaký jí vychází z metod, se kterými ona pracuje a které mají většinou co dělat...

Více

S Davidem Vodrá1kou o Pra1ské muzejní noci

S Davidem Vodrá1kou o Pra1ské muzejní noci připravily celou řadu speciálních programů. V brožurce je poznáte podle symbolu pana Kostičky, který bude Vaším průvodcem po Pražské muzejní noci 2010. Některé z těchto programů byly zahrnuty do DĚ...

Více

Závod o dobytí Marsu

Závod o dobytí Marsu moduly měly být sestaveny v NASA a pak část převezena do Ruska a Evropy pro urychlení vypouštění. Devět jich měly vynést americké lodě Sagoth, čtyři vylepšené ruské sojuzy a dva evropskou soukromou...

Více

fakta a mýty o znásilnění

fakta a mýty o znásilnění Je zjevné, že i samotný souhlas je velice komplexní záležitostí, kterou nelze redukovat na pouhé „ano“ či „ne“: „Nikdo nemůže dát smysluplný souhlas, pokud byly proti ní/němu např. použity explicit...

Více

article.download - Ústav státu a práva AV ČR

article.download - Ústav státu a práva AV ČR V úvodu knihy nechybí vymezení základních práv pacienta. Herring nenabízí uzavřený výčet práv, ale pojednává spíše o okruzích práv: právo na autonomii (rozhodování o své tělesné a duševní integritě...

Více

ORL číslo 4 - Otevřený Rozšalovávací List

ORL číslo 4 - Otevřený Rozšalovávací List Táňa Fischerová - O Prezidentství, duchovnosti a životě..............................................................2 Můj život skeptika a vědecký důkaz boha - docent Miloslav Král...................

Více

HistTechniky - Pavel Scheufler

HistTechniky - Pavel Scheufler Della Porta ve spisu Magia naturalis (1568) detailně popsal jev a funkci camery obscury. Od konce 16. století se použití camery obscury doporučovalo v řadě děl jako důležité pomůcky pro malíře, pro...

Více