zpětný odběr a obce - Mechanizace zemědělství

Transkript

zpětný odběr a obce - Mechanizace zemědělství
Odborný časopis pro veřejnou správu
2
ÚNOR 2010
98 KČ/4,48 EUR
téma:
téma:
kauza:
regionální operační
programy
zpětný odběr
a obce
soudní poplatky
tíží municipality
Měsíčník vydavatelství Economia
MO2_obalka1.indd 1
ModerniObec.cz
1/28/10 12:09:32 PM
MO000969
MO2_obalka2.indd 1
1/28/10 12:10:18 PM
Názor
Foto: archiv
zpětný odběr
elektrozařízení
na křižovatce
Mgr. JoSEF KLÍMA
starosta velešína
Jakmile by licence zpětného odběru byly zrušeny,
sběrné společnosti by se ocitly
bez prostředků
a přestaly by
sbírat. V každém
případě bychom
na to doplatili
my – obce.
únor 2010
MO2_01.indd 1
o
d roku 2007 má naše obec, stejně jako každá
jiná, možnost využívat k dopravě a recyklaci
elektroodpadu z našeho sběrného dvora a při
mobilních svozech kolektivní systémy. Tyto neziskové
společnosti, které založili výrobci a dovozci elektrozařízení, aby za ně plnily zákonnou povinnost, nám
ročně šetří peníze zajišťováním služeb, které jsme
dříve museli provádět na vlastní náklady. Konkrétně
v našem městě činí úspora 50 tisíc korun ročně. Za sebraný elektroodpad dokonce dostáváme 20 tisíc korun
ročně, o úspoře času z hlediska administrativy ani nemluvě. Za dva a půl roku se systém velmi ustálil a bezproblémově plní svůj účel. Teď se však zdá, že realita
z období před rokem 2007, které jsme již dokonale odvykli, se může plíživě vrátit zpět.
Nyní se totiž koná soudní proces mezi skupinou
výrobců a dovozců elektrozařízení na straně jedné
a Ministerstvem životního prostředí na straně druhé.
Tato pře může celý systém zpětného odběru elektrozařízení změnit. Její příčiny jsou přitom absurdní. Někteří výrobci a dovozci si stěžují, že v roce 2005 nebyli
účastníky řízení,v němž se rozhodovalo o tom, které
společnosti budou pověřeny zajišťováním sběru a recyklace elektroodpadu. Cílem žalující strany je dosáhnout opakování celého řízení, což by vedlo k přezkoumání stavu a rozdělení nových licencí. Vůbec ji přitom
nezajímá, že ničí fungující systém, který se v důsledku
jejího případného vítězství může totálně zhroutit. Při
vědomí, že rozhodnutí soudů v naší republice se dají
odhadovat jen velmi těžko, jsou obavy na místě.
Pokud tito výrobci a dovozci u soudu uspějí, může
nastat chaos. Přestanou totiž platit licence a nikdo
nebude přesně vědět, jaké jsou ve zpětném odběru
jeho povinnosti. Nemusíme si nic nalhávat: Výrobci
a dovozci nyní financují zpětný odběr elektroodpadu hlavně proto, aby naplnili literu zákona. Jakmile
by však licence byly zrušeny, nevěděli by, komu mají
za zajištění zpětného odběru platit, čímž by se sběrné
společnosti ocitly bez prostředků a přestaly by zpětný
odběr zajišťovat. V každém případě bychom na to doplatili my – obce.
Totální kolaps systému lze oddálit jediným způsobem. Soud musí poskytnout Ministerstvu životního
prostředí dost času, aby připravilo rozdělení nových
licencí, a do té doby ponechat přechodné období,
po něž bude zachován současný stav. Ovšem problémy by nepochybně pokračovaly i potom, kdyby ministerstvo udělilo licence jiným než stávajícím sběrným
společnostem.
Nově ustanovené systémy by totiž v první řadě musely začít uzavírat smlouvy s obcemi, dopravci a zpracovateli, tedy v podstatě začít stavět celou sběrnou síť
od začátku. Kolektivní systémy, s nimiž máme platné
smlouvy nyní, začaly s jejím vytvářením už v roce 2005
a ještě stále uzavírají nové smlouvy. Nová společnost
by rovněž musela uzavřít dohody s výrobci a dovozci
elektrozařízení, kteří dodávají systému finance. Vše
by se táhlo několik let, a obce by tak přišly o spoustu
peněz. Nezbývá než doufat, že soud, který záležitost
řeší, bude postupovat zejména v souladu se zdravým
rozumem a zachová dnešní stav, s nímž jsou všichni
spokojeni. Bude to dobré pro obce, naše občany i žin
votní prostředí.
Součástí předplatitelských výhod
je elektronické
zpravodajství
Newsletter měsíčníku Moderní obec
přináší
dvakrát měsíčně
aktuální zpravodajství
pro moderní veřejnou
správu
Přihlaste se
k zasílání ZDARMA
na adrese:
[email protected]
MO000975
1
1/28/10 11:43:23 AM
Obsah
n TiTulní sTrana
n pŘílOha speCiál: zpěTný Odběr a ObCe
Praha (Foto Dagmar Hofmanová)
Zpětný odběr elektrozařízení letos slaví páté výročí _ _ _ _ _ _ _ _ _ 23
n názOr
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 1
n spekTrum
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 3
n kauza
Vzkaz státu obcím: Svá práva musíte hájit, ale plaťte mi za to
(Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 6
n ekOnOmika
Zapamatujte si nový pojem ve zpětném odběru: Wintejnery
(Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 25
Elekroodpad spolu s bateriemi pod »jednou střechou«
(Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 26
Autovraky by se už neměly ztrácet ze systému (Ing. Jiří Valta) _ _ _ 28
Nakládání s bateriemi zpřísní ( RNDr. Petr Kratochvíl) _ _ _ _ _ _ _ _ 29
Otevřelo se Muzeum spotřebičů _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 30
Místní distribuční plynové sítě: Mají si je obce podržet? (Ivan Ryšavý) 8
Čeho se vyvarovat při zadávání veřejných zakázek
(JUDr. Vilém Podešva, LL.M., Mgr. Jan Strelička) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 10
Veřejné osvětlení: Tušení změny (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 11
n s p r áva a r O z v O j
Prostřednictvím Community policing k občanům
(PhDr. Miloš Charbuský, Ing. Jan Stejskal) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 31
Jak se znovu zapouštějí kořeny (PhDr. Jiřina Ondráčková) _ _ _ _ _ _ 32
n inFOrmaČní a kOmunikaČní TeChnOlOGie
Databáze Dobrápraxe aneb Obecní inspiromat (Jaroslav Winter) _ _ 12
Helpdesk pomáhá (Jaroslav Winter) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 13
Když je obec na svou školu pyšnáI (Jaroslava Štefflová) _ _ _ _ _ _ _ 34
Školství za Prahou kyne naděje (Ivan Ryšavý) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 35
Veřejná správa a internet /40 (Ing. Václav Koudele) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 13
n ŽivOTní prOsTŘedí
Webová rádia? Moderní forma komunikace i v obcích
(Václav Nekvapil) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 14
Tři ministři, obdobná koncepce _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 36
Když se »separovaný« odpad znovu třídí _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 36
n TÉma: reGiOnální OperaČní prOGramy
Příjemci dotací se přislíbených peněz dočkají _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 15
n manaGemenT
Jihovýchod: Prioritu mají integrované projekty
Soutěž CSR Award už v březnu (Ing. Luděk Wojnar) _ _ _ _ _ _ _ _ _ 37
(Mgr. Milena Marešová) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 16
Jihozápad: Letos vyhlásí pět nových výzev (Mgr. Adam Kotalík) _ _ 17
Moravskoslezsko: Významná změna v proplácení dotací
(Mgr. Michal Sobek) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 18
Severovýchod: Zlomový bude pro žadatele letošek
(PhDr. Miloš Charbuský, Ing. Jan Stejskal) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 19
Severozápad: Projekt lze uskutečnit v menších etapách
(Vojtěch Krump) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 20
Střední Čechy: Nová kritéria zohledňují regionální rozdíly
(Mgr. Veronika Pelíšková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 21
Střední Morava: Důraz na hospodárnější přístup
(Mgr. Renata Škrobálková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 22
Moderní obec – Měsíčník vydavatelství economia
n l e G i s l aT i va
Smlouva po provozu webu (Mgr. Jana Hladíková) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 39
Volby do zastupitelstev obcí: Odpovědí na nejčastější dotazy /1
(JUDr. Petr, Pospíšil, Mgr. Pavla Samková, JUDr. Miroslav Býma) _ _ _ 40
Závazná stanoviska (nejen) památkářů) (Mgr. David Slováček) _ _ _ 43
Exekuce a obce (Mgr. Lukáš Jícha) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 44
Ze Sbírky zákonů (Mgr. Jan Břeň) _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 45
n právní pOradna
n s e r v i s _
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 46
_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ 48
Uzávěrka tohoto čísla: 18. 1. 2010
Ročník XVI, číslo 2 • Vychází 4. 2. 2010 • Cena výtisku ve volném prodeji 98 Kč • Roční předplatné 1176 Kč • Adresa redakce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail: [email protected],
http://moderniobec.cz • Ředitelka divize odborného tisku: Ing. Sylvie Šmeráková • Šéfredaktorka: Mgr. Lýdia Stoupová, tel.: 233 071 408, e-mail: [email protected] • Zástupce šéfredaktorky: Mgr. Ivan Ryšavý, tel.: 233 071 407, fax: 233 072 711, e-mail: [email protected] • Grafická úprava: Libor Hofman, tel.: 233 071 411, e-mail: [email protected] • Manažer
inzerce: Petr Pfleger, mobil: 603 198 873, tel.: 233 071 403, fax: 233 072 010, e-mail: [email protected] • redakční rada: JUDr. Kateřina Černá, tajemnice MČ Praha 13; Mgr. Jana Hamplová,
advokátka; PaedDr. Václav Hartman, předseda regionální komise SMO ČR; Ing. Jan Horník, senátor, starosta Božího Daru; Ing. Sylva Kováčiková, starostka Bílovce; Ing. Zdeňka Škarková, ředitelka
RRA Vysočina; Mgr. Tomáš Úlehla, poslanec • Vydává: ECONOMIA a. s., IČO: 00499153, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Inzerce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Příjem inzerce: tel.: 233 071 788,
233 071 766, fax: 233 072 730 • Komerční přílohy: tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780 • distribuce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • Volný prodej: tel.: 233 071 110, fax: 233 072 001, e-mail: [email protected] • Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. • Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197; fax: 233 072 009, e-mail: [email protected], www.economia.cz •
Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 • objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009, e-mail: [email protected] • doručování předplatného provádí: Mediaservis, s. r. o., Česká
pošta, s. p. – střediska Postservis • Předplatné a distribuci v Slovenské republice zajišťují: L. K. Permanent, s. r. o., Magnet Press, Slovakia s. r. o. • Internetový online archiv: divize Nová média,
Dobrovského 25, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 142, e-mail: [email protected] • Internetová inzerce: divize Nová média, Dobrovského 25, 170 00 Praha 7, tel.: 233 074 163, e-mail: obchod@ihned.
cz • Tisk: Amos Typografické studio, Praha • Sazba a reprodukční část: Economia, a. s. Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 • MK ČR E 6995 • ISSN 1211-0507 • Poskytnutím autorského příspěvku autor
souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném anebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor
souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. •
© 2010 ECONOMIA, a. s.
2
MO2_02.indd 2
únor 2010
1/28/10 11:44:27 AM
Spektrum
Zájem návštěvníků o mezinárodní výstavu Infotherma byl značný.
Infotherma ve znamení
zelených dotací
Rekordních 360 vystavovatelů 17. ročníku mezinárodní výstavy Infotherma 2010
po čtyři dny ve třetím lednovém týdnu letošního roku představilo na ostravské Černé louce novinky ve vytápění, úsporách
energie a využívání obnovitelných zdrojů
v malých a středních objektech.
Zájem ze strany návštěvníků byl znač- ný.
Velkou pozornost věnovali kotlům, krbům,
plynovým spotřebičům, termoizolačním
oknům, tepelně-izolačním materiálům
a stavebním systémům. V hojné míře byli
zastoupeni také výrobci a dodavatelé tepelných čerpadel.
Řada vystavovatelů pojala letošní výstavu Infotherma jako výzvu programu Zelená
úsporám. Vysvětlovali návštěvníkům podmínky pro získání dotace z tohoto progra-
mu v oblasti obnovitelných zdrojů, zateplení rodinných domků i panelových domů.
A protože zelené dotace by měly významně
přispět ke zlepšení kvality ovzduší na Ostravsku, které je pod častou a oprávněnou
palbou kritiky zdejších obyvatel, není divu,
že o programu Zelená úsporám se hodně diskutovalo i na odborných diskusích
v rámci doprovodných seminářů. Například
o využívání solární energie, vytápění tepelnými čerpadly, nových kotlech na pelety,
biomasu, ale i moderních kotlech na tuhá
paliva. Zatímco na dřívějších výstavách Infotherma převažovaly kotle na plyn a elektřinu, letos byly z 50 % zastoupeny moderní
kotle na tuhá paliva. Jak nám řekli jejich
výrobci, reagují tak na zvýšenou poptávku
/mi/
spotřebitelů.
Od poloviny ledna do poloviny února se
letos poprvé v České republice koná Grand
Restaurant Festival 2010. Svátek jídla nese
podtitul »I obyčejný člověk může ochutnat
vysokou gastronomii«. Své umění předvádějí návštěvníkům šéfkuchaři čtrnácti
restaurací v Praze, které získaly nejlepší
hodnocení v žebříčku Maurerova výběru
Grand Restaurant 2010. Z mimopražských
restaurací se zapojila pouze jedna, a to
na Mělnicku.
Záměrem festivalu je otevřít luxusní restaurace veřejnosti. Hosté si mohou vybírat
ze tří vybraných menu (tradiční národní
jídlo – svíčkovou, mistrovský kousek šéfkuchaře, nejlepší jídlo od maminky). Restaurace nabízí tato jídla za festivalové ceny,
i když běžně patří k těm dražším.
V zahraničí jsou podobné akce velmi populární a těší se značné pozornosti jak do/es/
mácích občanů, tak turistů.
peníze na bezpečnou cestu do škol
dopravy chceme přispět ke zmírňování
negativních dopadů přebujelého automobilismu,« popisuje zaměření programu Radek Patrný z Nadace Partnerství.
Na úspěšné žadatele čeká vedle finanční
podpory síť vyškolených konzultantů, kteří
je celým projektem provedou. »Značná část
grantu je určena na zpracování odborné
dopravní studie. Ze získané podpory školy
také budují přístřešky na kola, organizují
soutěže s dopravní tematikou, tvoří školní
FOTO: ARCHIV
Nadace Partnerství vyhlásila 12. ledna čtvrtý ročník grantového programu Na zelenou. Uzávěrka příjmu žádostí je 5. března
2010. Na projekty bezpečných cest do školy letos rozdělí rekordních 900 tisíc korun.
O finanční podporu až do výše 90 tisíc korun přitom mohou žádat všechny školy či
školská zařízení.
»Snažíme se dětem vrátit možnost dostat
se každý den do školy zdravě, samostatně
a hlavně bezpečně. Podporou udržitelné
Základní škola v Meziboří J. A. Komenského 340 (okr. Most) získala v roce 2009 z grantového programu 63 tisíc korun. Na snímku žáci měří rychlost projíždějících aut. Stačilo jim
k tomu jen pásmo, vysílačky a stopky...
únor 2010
MO2_03_05.indd 3
plány mobility apod.,« upřesnil Radek Patrný.
Klíčovou roli hrají v projektech samotné děti. Zakreslují do připravených mapek
svou obvyklou cestu do školy a vyznačují
místa, kde se necítí bezpečně. Každá škola
pak vytvoří souhrnnou školní mapu. Na jejím základě vznikne odborná studie obsahující návrhy opatření, jak zvýšit dopravní
bezpečnost v okolí škol.
Dopravní studie poté slouží městu či obci
jako první stupeň projektové dokumentace
při realizaci náročnějších stavebních úprav.
Cílem školních projektů je, aby zastupitelstva měst a obcí uvolnila na konkrétní
řešení prostředky z městských a obecních
rozpočtů.
V předchozích třech letech uskutečnilo díky grantovému programu Na zelenou
projekt bezpečných cest do školy již 22
vzdělávacích zařízení, mezi něž byly rozděleny bezmála 2 miliony korun.
Generálním partnerem programu je již
čtvrtým rokem finanční skupina AXA, záštitu od roku 2008 poskytuje Ministerstvo
školství, mládeže a tělovýchovy.
Více informací o programu a projektech
najdete na adrese www.nadacepartnerstvi.
cz/nazelenou.
/rp/
3
1/28/10 11:50:47 AM
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV
FOTO: LIBUŠE MIARKOVÁ
každý mohl
ochutnat
Spektrum
› KUTNÁ HORA Studenti pěti škol mají oje-
komunálním odpadu a možnosti jeho řešení. V srpnu 2009 ho zahájil vstupní odborný
seminář pro učitele, v září na něj navázaly
přípravy na výběr vhodného řešení separace bioodpadů na jednotlivých školách.
Každá škola spolu s odborníky nejdříve
posoudila svou výchozí situaci, počet studentů, velikost pozemku, množství vyprodukovaného bioodpadu apod. Na základě
toho pro ně Ekodomov vymyslel řešení
kompostéru na míru, nakoupil materiál
a spolu se školou kompostér instaloval. Bioodpad se zpracovává přímo v místě vzniku,
což šetří školám náklady. Jsou také nezávislé na systému svozu odpadů v dané obci.
/ev/
dinělou možnost předvést své teoretické
znalosti o ekologicky odpovědném nakládání s bioodpady do praxe. Od občanského
sdružení Ekodomov dostali vybavení, které
umožňuje snadný sběr bioodpadu, sledování jeho přeměny v kompost a přínosu pro
životní prostředí. Snaha škol je nejen odpovědí na závazky vyplývající pro ČR z legislativy EU, ale může být příkladem dobré
praxe jak pro další školy, tak pro veřejné
instituce a firmy.
Projekt Bioodpad není odpad vznikl
v Ekodomově jako jedna z osvětových kampaní, které upozorňují na problém příliš vysokého podílu organické hmoty v směsném
FOTO: ARCHIV
projekt pěti škol: Bioodpad není odpad
Jednou ze škol, kde se projekt uskutečňuje, je Církevní gymnázium sv. Voršily
v Kutné Hoře.
V Bílovci sníh
šachy nezavál
Bezdomovci u počítačů
Kurz ovládání počítače má u bezdomovců
velký úspěch.
počítače, zdravovědě, astronomii či zeměpisu se mohou naučit vsetínští bezdomovci.
Rovněž znovu nabývají jak základy osobní
hygieny a první pomoci, tak pracovní návyky. Místní občanské sdružení Elim, které
provozuje azylový dům pro muže, pro ně
už druhým rokem pořádá vzdělávací kurzy
a naučné besedy.
»První tematické akce se uskutečnily již
loni a letos v nich pokračujeme. Probíhají
dvakrát měsíčně a zveme na ně zajímavé osobnosti,« vysvětlil ředitel azylového
domu Elim Jiří Růžička.
V letošním roce se opět uskuteční třicetihodinový kurz ovládání počítače, který měl
v minulosti u bezdomovců velký úspěch.
Azylový dům má finanční prostředky
na svůj provoz až do konce roku 2011, a to
díky tomu, že je financován z prostředků
Zlínského kraje, Evropského sociálního
fondu a státního rozpočtu ČR.
/sk/
Jižní město vstříc mladým
rodinám
4
MO2_03_05.indd 4
FOTO: DANA FOUČKOVÁ
›
PRAHA 11 Městská část má od počátku
ledna novou mateřskou školu se třemi třídami v Babákově ulici. »Jsme zřizovateli 16
mateřských škol pro 2012 dětí. V letošním
školním roce navštěvuje naše školky o 391
dětí více. A teď jsme otevřeli další pro 84
dětí,« popisuje situaci starosta Městské části
Praha 11 Dalibor Mlejnský. Jižní Město patří věkovým složením svých obyvatel mezi
mladší pražské městské části. »Snažíme se
vyjít maximálně vstříc mladým rodinám
a vytvořit zde příjemné místo pro život.
Vedle regenerace mateřských a základních
škol, budování dětských hřišť a sportovišť,
parku u Chodovské tvrze, nových hřišť a altánů v Centrálním parku nebo cyklostezek
organizujeme například ozdravné pobyty
Novou mateřskou školu si přišli prohlédnout rodiče s dětmi.
zdarma pro všechny děti z Jižního Města.
Respektive zdarma pro rodiče, protože poplatek v plné výši hradí městská část,« do/es/
dává starosta.
›
bÍlOVEC Již třetí rok po sobě vyznavači
královské hry zamířili na úvod nového roku
do bíloveckého Domu kultury, aby tam poměřili svou výkonnost na turnaji o Novoroční cenu města Bílovec v šachu. V tzv. rapid
turnaji se hrálo, jak uvedl rozhodčí Ladislav
Palovský, švýcarským stylem na devět kol,
přičemž každý z hráčů měl na svou hru patnáct minut.
FOTO: JIŘÍ VELKÝ
FOTO: ARCHIV
› VSETÍN Hospodaření s financemi, obsluze
Do bílovce na Novojičínsku se na už
tradiční šachový turnaj prodralo skrz
sněhovou kalamitu 49 hráčů.
Kladný vztah města Bílovec k šachové
hře se začal vytvářet počátkem tohoto desetiletí, kdy byla při rekonstrukci Slezského
náměstí na jeho ploše vybudována kamenná šachovnice. Navzdory sněhové kalamitě
do Bílovce dorazilo 49 hráčů, které pozdravila starostka Bílovce Ing. Sylva Kováčiková.
Prvenství nakonec patřilo Josefu Mudrákovi. Ačkoliv přijel až z Kroměříže, kde hraje
za místní kloub Slavia, Bílovec mu není cizí.
V tomto městě na severu Novojičínska totiž
žil pět let. Spolu s dalšími nejlepšími čtyřmi účastníky turnaje se vítěz podělil o 15
tisíc korun. Pořadatelé udělili také další
ceny – nejlepšímu hráči z Bílovce (Miroslav
Maňuch), nejlepšímu hráči ze Spartaku Bílovec (Dušan Smrek), nejstaršímu (František Slanina) a nejmladšímu (Filip Košťálek)
účastníkovi turnaje i nejlepšímu seniorovi
/sk/
(Karel Cyroň).
únor 2010
1/28/10 11:50:55 AM
Spektrum
› ŠlAPANICE Městská policie Šlapanice za-
hájila v polovině ledna provoz kamerového dohlížecího systému na území města.
Projekt začal vznikat již v roce 2008. Jeho
celková cena je 1,4 milionu korun, z toho
1,1 milionu je dotace z Ministerstva vnitra
a 300 tisíc korun poskytlo město Šlapanice. Celkem bylo nainstalováno 8 otočných
kamer s nočním viděním a optickým zoomem. Zaměřují se zejména na místa, kde
k vandalismu docházelo nejčastěji (například městský park), ale zároveň pokrývají
celé město tak, že Šlapanicemi by nemělo
projet auto, které by nezachytily. Pro strážníky má velký význam fakt, že kamery jsou
schopné až 54násobného zvětšení, což jim
umožňuje vidět detaily pohybujících se
osob. Strážníci, kteří budou záznam sledovat, se budou řídit zákonem č. 553/91 Sb.,
o obecní policii, § 24b a předpisy o ochraně osobních údajů. Kamerový systém je
k dispozici i státní policii a je kompatibilní
s kamerovým systémem v Brně. V současné době je propojení vzdušným vedením,
v budoucnu se přesune do země.
/ge/
FOTO: ARCHIV
pod dohledem kamer
O monitory pro sledování záznamu kamer
se zajímali (zleva) poslanec Mgr. David
Šeich a starosta města Šlapanice Ing. arch.
Jaroslav Klaška.
FOTO: POČÍTAČOVÁ VIzUALIzACE
Služby
sociální
prevence
Třem tisícům sociálně potřebných lidí zlepší podmínky života projekt Služby sociální
prevence v Libereckém kraji. Organizacím
zabývajícím se touto oblastí v následujících
třech letech kraj přidělí až 225 milionů.
»Startu samotného projektu předcházelo
pečlivé zmapování situace na území celého kraje. Zajímalo nás, které oblasti sociální péče jsou nejpotřebnější. Došli jsme
k závěru, že se zaměříme na služby sociální prevence a jejich dostupnost sociálně
vyloučeným. Chceme pomoci ohroženým
skupinám plně se zapojit do ekonomického, sociálního a kulturního života a dalším
umožnit návrat na trh práce,« vysvětluje
Pavel Petráček, krajský radní pro rezort sociálních věcí a menšin.
V rámci projektu bylo vybráno 9 cílových
skupin, například osoby bez přístřeší, se
zdravotním postižením nebo osoby, které
se vrátily z výkonu trestu, etnické menšiny
apod. Dotace bude čerpat z Evropského so/jo/
ciálního fondu v ČR.
Rekonstrukce hlavní budovu karvinské knihovny výrazně rozšíří, spojí ji s uvolněným
pavilonem vedlejší školy a celkově se komplex zmodernizuje.
knihovna poskytne lepší
služby a moderní zázemí
›
KARVINÁ Od února zde začíná rozsáhlá
modernizace regionální knihovny, která
potrvá rok. Náklady ve výši zhruba 100 milionů korun (80 milionů bude stát knihovna
a asi 20 milionů úpravy okolí včetně nové
zeleně a parkoviště) zaplatí z větší části dotace EU (92,5 % uznatelných nákladů projektu). Samozřejmostí budou kromě lepších služeb pro čtenáře nové multimediální
prostory, více možností připojení k interne-
tu (včetně připojení pro notebooky klientů), kinosál pro 70 diváků, v patře čítárna,
poslechová hudební místnost nebo velká
letní terasa. Dětem a mládeži bude sloužit
hlavně přestavěný pavilon základní školy,
kde najdou azyl i specializovaná oddělení
naučné literatury nebo studovna.
V okolí knihovny přibudou nové zelené
plochy, relaxační zóny a parkoviště.
/jo/
MO000950-21
Zákaz další výroby klasických stowattových
a výkonnějších žárovek se netýká pouze domácností. Zatím se sice nevztahuje na žárovky pro komerční využití, ale i tato výjimka bude mít omezenou platnost.
Výměna bude nutná také u semaforů,
v nichž žárovky postupně nahradí LED
světla. V tomto případě je třeba vyměnit
celou vložku a u některých typů kompletní
návěstidlo. U starších křižovatek se budou
únor 2010
MO2_03_05.indd 5
muset upravit či vyměnit i řadiče. Instalace LED semaforů může však být pro některou obec finančně náročná. »Připravili
jsme proto projekt spolufinancování prostřednictvím odložených splátek,« uvedl
obchodní ředitel pro silniční telematiku
Ing. Vladimír Ketner ze společnosti AŽD
Praha, která klasické semafory už několik
let nahrazuje LED technologií.
/ge/
FOTO: ARCHIV
Nové semafory s LeD světly
Středisko Rané péče poskytuje v libereckém kraji služby především rodinám
dětí s postižením nebo ohrožením vývoje
v oblasti zrakové, mentální a pohybové.
Devět milionů korun pomůže 500 podpořených osob na území celého kraje.
5
1/28/10 11:51:11 AM
Kauza
vzkaz státu obcím: svá práva
musíte hájit, ale plaťte mi za to
Ještě v loňském předjaří, kdy starostka Držovic na Prostějovsku Blanka Kolečkářová a mohelnická advokátka Mgr. Jana
Hamplová vydaly iniciativu Osvoboďme obce a města od povinnosti hradit soudní poplatky, se mohlo zdát že jde o okrajové téma. S čím dál napjatějšími rozpočty obcí a nutností radnic šetřit, kde se dá, je však tento problém stále palčivější.
O
bec Držovice (1300 obyvatel) vznikla 1. 7. 2006 po referendu, v němž se
občané rozhodli pro samostatnost
a oddělení obce od Prostějova. Jenže vedení nově vzniklé obce pojalo podezření, že
vyrovnání po tomto oddělení nebylo vůči
Držovicím spravedlivé. »Zákon totiž stanovil, že krajský úřad schválí pouze formu vyrovnání, ne však její obsah. Námi zadaný
nezávislý posudek vyčíslil rozdíl mezi provedeným vyrovnáním a tím, na co obec
podle našeho názoru nárok měla, v řádu až
desítek milionů. Obec po marné snaze řešit
věc mimosoudně podala žalobu, kdy žalovala nejprve částku 10 mil. Kč,« vysvětluje
starostka Držovic Blanka Kolečkářová.
jaK OdlOžit platbu vyšších
pOplatKů a zísKat větší jistOtu
Starostka však ještě upřesňuje: »Od začátku
sporu chce naše obec dospět k tomu, aby
soud určil znalecký ústav, který by částku určil přesně. Jako žalobce jsme povinni
uhradit soudní poplatek, jehož výše se odvíjí od hodnoty předmětu sporu. V případě
žalovaných 10 milionů byl soudní poplatek
v řádu statisíců. Obec však nemohla uvolnit
tak velkou částku, když navíc ani nebylo jis-
Soudní poplatky by měly
být řešeny i v návaznosti
na přípravu nového zákona o RUD a diskusi o portfoliu sdílených daní.
té, jak dlouho spor potrvá. Proto jsme snížili žalovanou částku, čímž se logicky snížil
i soudní poplatek. Avšak ve chvíli, kdy soud
dospěje k nařízení vypracování posudku
a ten určí přesnou částku, obec změní svůj
žalobní návrh na zjištěnou částku. Samozřejmě pak zaplatí i vyšší soudní poplatek,
ale soudní řízení už bude v určité fázi a obec
získá větší jistotu. Odložením platby vysokých poplatků tak obec ušetřila finance, ale
hlavně si zajistila možnost jejich použití (že
vůbec jsou a neodešly soudu).«
iniciativu už pOdpOřilO 350 sídel
Právě tato zkušenost s dosud neukončenou
kauzou vedla starostku Držovic Blanku Kolečkářovou, aby spolu s mohelnickou advo-
kátkou Mgr. Janou Hamplovou loni v březnu
vydaly iniciativu Osvoboďme obce a města
od povinnosti hradit soudní poplatky (celé
znění dokumentu včetně kontaktů na jeho
autorky najdete v elektronickém newsletteru Moderní obce č. 5/2009, který je ke stažení v archivu newsletterů na www.moderniobec.cz – viz odkaz v menu vlevo).
Třebaže uplynulý rok byl ekonomicky
i politicky neobyčejně náročný a autorky
iniciativy za sebou nemají žádný aparát,
který by tento dokument propagoval a šířil,
iniciativu svými podpisy podpořili představitelé už zhruba 350 obcí.
něKteré Obce již na sOudní
spOry rezignOvaly
Argumentaci ve prospěch osvobození obcí
a měst od povinnosti hradit soudní poplatky lze velmi zjednodušeně shrnout takto:
Obce – na rozdíl od většiny ostatních právnických osob – mají základ v právu veřejném, neboť vznikly na základě zákona jako
jednotky územní samosprávy, která plní
ve většině svých rolí veřejnoprávní funkce.
Případně podávanými žalobami obce neřeší soukromoprávní vztahy, ale plní povinnosti uložené jim státem, a to konkrétně
povinnosti nastavené zákonem č. 128/2000
Sb., o obcích (obecní zřízení). Z něho mj.
vyplývá, že obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku, chránit jej
před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat právo na náhradu škody, stejně jako
sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své
závazky, a zabezpečit, aby nedošlo k promlčení nebo zániku z nich vyplývajících práv
(viz též box).
Mají obce hradit soudní poplatky?
Argumenty PRO:
n Obce se odlišují od většiny ostatních právnických osob tím, že mají základ v právu veřejném,
tedy že vznikly na základě zákona jako jednotky
územní samosprávy, která plní ve většině svých
rolí veřejnoprávní funkce, tzn. takové funkce,
na kterých nelze tvořit zisk, anebo tento zisk by
sice tvořit šel, ale stát deklaruje, že na těchto činnostech vytvářet zisk odmítá a zapovídá z důvodu
sociálních a jiných (například školství, zdravotnictví, péče o životní prostředí apod.). Stát dokonce
na tuto činnost obcím přispívá z daňových výnosů.
Tyto výnosy však mají sloužit především k plnění veřejnoprávní role obce, nikoli k tomu, aby
například v podobě soudních poplatků pouze
změnily své veřejnoprávní určení a přesunuly se
zpět do státního rozpočtu. Tento přesun je neobhajitelný mimo jiné i proto, že obec podávanými
žalobami neřeší soukromoprávní vztahy, ale plní
opět povinnosti uložené jí státem, a to konkrétně
povinnosti nastavené zákonem o obcích číslo
128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
Z §38 zákona o obcích je zřejmé, že nezáleží
pouze na vůli obcí, zda budou či nebudou uplatňovat svoje práva, ale je to jejich zákonná povinnost
uložená jim »státem«, tedy zákonodárci. Za této
situace, a dále za situace, kdy obce stěží naplňují
veřejnoprávní potřeby svých občanů jako příslušníků
veřejnoprávní korporace, o které je povinna se
starat a zajišťovat jejich potřeby (viz §2 zákona
o obcích), je absurdní, aby obec hradila soudní
poplatky do rozpočtu státu.
n
Pochybnosti:
Návrh na osvobození obcí od hrazení soudního
poplatku by bylo třeba nejprve prozkoumat z hlediska systémového přístupu, tj. z pohledu ústavně
právně zaručeného práva na rovnost účastníků
soudního řízení, možnosti obce dožadovat se osvobození od hrazení soudního poplatku s ohledem
na její ekonomickou situaci (ačkoliv je zřejmé, že
prokázání této situace je nepoměrně obtížnější než
u jiných subjektů účastnících se soudního řízení),
zohlednění skutečnosti, že stejnou povinnost
n
starat se o majetek s péčí řádného hospodáře mají
i právnické osoby, resp. členové jejich statutárních
orgánů.
n Obec již nespravuje majetek státu (což bylo zřejmé za minulého režimu), nýbrž svůj vlastní a jako
vlastník by měla mít i povinnosti.
Argumenty PROTI:
Územní samosprávné celky, tedy obce a kraje,
už jsou osvobozeny od soudních poplatků v případech, kdy se spor týká výkonu státní správy, který je
na ně přenesen.
n Soudní poplatky v českém právním řádu plní
především preventivní a regulační funkci. Samy
o sobě i jejich regulační hladina tak představují
institut, který má regulovat nežádoucí společenské
jevy, tj. zabránit podávání šikanózních, neúčelných
a zbytečných žalob. Vracení soudních poplatků při
při zpětvzetí návrhu či uzavření smíru před meritorním rozhodnutím sporu (součástí předkládané novely zákona o soudních poplatcích) má za cíl posílit
motivaci účastníků ke snaze o smírné řešení sporu.
n
ZDROJ: INICIATIVA OSVOBOĎME OBCE A MĚSTA..., SVAZ MĚST A OBCÍ ČR, MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI ČR
6
MO2_06_07.indd 6
únor 2010
1/28/10 11:52:17 AM
Předseda Sdružení místních samospráv
(SMS) ČR, starosta městyse Osvětimany
na Uherskohradišťsku Ing. Josef Bartoněk
potvrzuje, že sdružení zná už několik případů, kdy obec kvůli vysokým soudním
poplatkům nakonec své nároky u soudu
nevznesla.
»Obce nebývají běžnými žalobci v soudních řízeních, v nichž by se domáhaly uhrazení velké částky. Ale protože soudní poplatek se hradí ve výši 4 % žalované částky, při
sporech o vysoké částky tak mohou činit
i statisíce, ba až 1 mil. Kč, což je horní hranice poplatku. Povinnost uplatňování práv
obce u větších sporů, zejména v případě
menších obcí, tedy může narazit na nedostatek financí. Dochází tím ke kontroverzi:
Na jedné straně stát ukládá obcím bránit
svá práva u soudu, na straně druhé mu obec
musí zaplatit poplatek za přístup k soudu.
Přitom u soukromých subjektů je soudní
postup právem, u obcí však povinností. Ale
kdyby obec – třeba kvůli vysokým soudním
poplatkům – rezignovala na hájení svých
práv, mohlo by to vyvolat otázky, zda svůj
majetek spravuje řádně s péčí dobrého hospodáře,« upozornil Ing. Josef Bartoněk.
Krize Obrací pOzOrnOst
i na výdaje Kvůli pOplatKům
Starosta Suché Lozi proto tvrdí: »Jakkoliv
hrazení soudních poplatků nepředstavuje
pro obce až tak běžný problém, v souvislosti s krizí jejich rozpočtů bude obce tížit
a zajímat stále víc.«
Mgr. Petr Gazdík upozorňuje na hrazení
soudních poplatků obcemi i v širších souvislostech. Říká: »Finanční hospodaření veřejnoprávních institucí se zobrazuje v tzv.
veřejném dluhu. Ten zahrnuje jak státní
rozpočet, tak mimorozpočtové fondy, ale
i výsledek hospodaření obcí, měst a krajů. Musí-li se obce na zaplacení vysokého
soudního poplatku zadlužit, pak stát sice
vykáže příjem ve státním rozpočtu, ale naproti tomu nezlepší svůj veřejný dluh, který
se zhorší závazkem obce.«
V Držovicích, odkud vzešla iniciativa
Osvoboďme obce a města od povinnosti
hradit soudní poplatky, najdete i kostel
zasvěcený Panně Marii Svatohorské.
FOTO: ARChIV
prOKázat nárOK na OsvObOzení
Od úhrady není snadné
Podle jeho slov Sdružení místních samospráv ČR již několika obcím doporučilo
požádat o osvobození od úhrady soudního
poplatku. »V těchto žádostech podle našich
zkušeností obce bývají úspěšné v polovině
případů,« uzavřel předseda SMS. (Pozn.
redakce: O prominutí soudního poplatku
požádala i obec Držovice, ale nebylo jí vyhověno.)
Že mnohé obce o možnosti žádat o osvobození od hrazení soudního poplatku ani
nevědí, potvrzuje rovněž starosta Suché
Lozi Mgr. Petr Gazdík, který je předsedou
hnutí Starostové a nezávislí a ve Zlínském
kraji vede kandidátku TOP 09 do letošních
parlamentních voleb. Jenže prokázat nárok
na osvobození bývá pro obec velmi složité,
byť obecní rozpočty teď krvácejí: Obci totiž přicházejí pravidelné příjmy, a proto by
musela prokázat, že většinu z nich »spolknou« mandatorní výdaje.
»Jakmile totiž soud vidí na výpise, že obec
má peníze, dokonce třeba i hodnotné jiné
majetky, od hrazení soudních poplatků ji
neosvobodí,« komentuje to Mgr. Petr Gazdík. »Při riziku hradit jak soudní poplatek,
tak náklady protistrany se pak mnohý starosta rozhodne věc raději nechat být. Pokud
však vím, stát se z placení těchto poplatků
osvobodil, osvobodil z této povinnosti také
státní fondy, dokonce i cizí státy. Vezmemeli v úvahu, co obce musí pro stát vykonávat
a že jejich majetek je majetkem veřejným,
pak je třeba od poplatkové povinnosti územní samosprávné celky osvobodit
také.«
FOTO: ARChIV
Kauza
Současný průtah obcí Držovice na trase Prostějov–Olomouc kopíruje v tomto úseku
někdejší tzv. císařskou silnici z roku 1728 spojující Vídeň – Brno – Prostějov – Olomouc
(a dále Slezsko a Polsko).
únor 2010
MO2_06_07.indd 7
téma, Které nezapadne
Ještě před rokem, kdy iniciativa starostky
Blanky Kolečkářové a advokátky Mgr. Jany
Hamplové vešla ve známost, se toto téma
snad zdálo jako okrajové. Nyní však, jistě
i kvůli stále napjatějším rozpočtům obcí,
nabývá na závažnosti. Svědčí o tom též fakt,
že iniciativu podporuje jak Sdružení místních samospráv, tak hnutí Starostové a nezávislí, jež si předsevzalo v dalším volebním
období usilovat o řešení tohoto problému.
I právník Mgr. Pavel Drahovzal z Kanceláře Svazu měst a obcí (SMO) ČR potvrzuje,
že o placení soudních poplatků obcemi je
nutno diskutovat. »Ovšem až po volbách,«
poznamenává. »Nyní by ukvapené, nedomyšlené řešení mohlo i zhoršit stávající
stav. Soudní poplatky, resp. jakékoliv výdaje
a příjmy obcí by se měly řešit také v návaznosti na přípravu nového zákona o rozpočtovém určení daní a doprovázející diskuse
o rozšíření portfolia sdílených daní.«
Mgr. Pavel Drahovzal se rovněž odvolává
na předběžné konzultace s odborníky z legislativní komise předsednictva SMO ČR.
Z nich vyplývá, že návrh je třeba prozkoumat z pohledu ústavně právně zaručeného
práva na rovnost účastníků soudního řízení, možnosti obce dožadovat se osvobození
od hrazení soudního poplatku s ohledem
na její ekonomickou situaci, stejně jako
zohlednění skutečnosti, že tutéž povinnost
starat se o majetek s péčí řádného hospodáře mají i právnické osoby, resp. členové
jejich statutárních orgánů. »V budoucnu se
touto záležitostí bude SMO zabývat komplexně a velmi podrobně, a to jak na úrovni
odborné, tak na úrovni věcné a praktické,«
n
uzavřel Mgr. Pavel Drahovzal.
ivan ryšavý
7
1/28/10 11:52:24 AM
Ekonomika
místní distribuční plynové sítě:
mají si je obce podržet?
n
ení přitom od věci vrátit se na samý
začátek minulého desetiletí krátkým historickým exkurzem v podání Ing. Miloslava Zaura, jednatele RWE
GasNet, s. r. o. Tehdy vláda ve snaze odstraňovat dědictví minulého režimu – a vypořádat se přitom i s devastovaným životním
prostředím, začala podporovat plošnou
plynofikaci obcí. Podporu na ni však neposkytla formou účelově vázaných prostředků plynárenským společnostem na trvalou
udržitelnost plynofikace ČR (ačkoliv o to
usilovaly), nýbrž přímo obcím, které se tak
staly gestory místních distribučních sítí.
Proč tolik stojíte o odkup sítí ve vlastnictví obcí?
Chci zdůraznit, že vždy jde o ryze dobrovolný obchodní vztah mezi obcí a distribuční plynárenskou společností. Žádná legislativa nám neumožňuje, abychom například
obec k odprodeji tohoto jejího majetku jakýmkoliv způsobem nutili. Starostové vědí,
že pokud místní síť zůstává ve vlastnictví
obce, obec ji nemůže odepisovat, a vytvářet
si tak zdroje pro její příští rekonstrukce či
nákladnější opravy. Ale ani v případě, provozujeme-li tuto síť ve vlastnictví obce jako
distribuční plynárenská firma, Energetický
regulační úřad (ERÚ) nám neuzná celou
n
řadu nákladů, které souvisejí s jejím provozem, neřkuli financování rekonstrukce,
neboť bychom vlastně investovali do cizího
majetku. Dát ruce pryč od těchto místních
sítí, které ještě zůstávají v majetku obcí, však
nemůžeme. Vznikne-li tam totiž jakýkoliv
problém, není to problém jen pro danou
obec. Ale také pro nás, protože společnosti
RWE tu jsou koneckonců proto, aby provozovaly a spravovaly distribuční síť a zabezpečovaly plynulé, ničím nerušené dodávky
plynu k zákazníkům. Proto samozřejmě obci, která se třeba kvůli povodni dostane se
svou místní sítí do problémů, pomůžeme,
a to případně i s komplexnějšími opravami.
Jenže pak obvykle nastává problém finančního vypořádání.
Na základě čeho se určují kupní ceny
místních distribučních sítí?
Metodika k tomu je stanovena vyhláškou
ERÚ č. 140/2009 Sb., s předchozím zkonzultováním se Svazem měst a obcí ČR. Jde
o klasickou metodu diskontovaného cash
flow, která se běžně používá k oceňování
podniků. My jsme za tuto metodiku vděční.
Díky ní totiž lze kupní cenu za plynárenský
majetek obcí stanovit tak, aby zatížení kvůli
distribučním poplatkům bylo pro všechny
odběratele v regionu spravedlivé.
n
Foto: archiv
Do roku 2020 by energetická skupina RWE v oblastech, kde
zajišťuje dodávky plynu prostřednictvím svých čtyř regionálních distribučních společností – RWE GasNet, SMP Net, JMP
Net a VČP Net, ráda od obcí odkoupila zhruba 5800 km stávajících plynovodů v rámci jejich místních distribučních sítí.
Ing. Miloslav Zaur: i když má obec novější
síť a zbavit se jí nechce, měla by vědět, že
přijde čas, kdy bude muset do jejích oprav
či rekonstrukce vložit značné částky.
Postupujete-li nyní jednotně podle
metodiky ERÚ, neměli byste tedy na vyšší
cenu, jak ji navrhuje obec, kývnout...
Taky na žádné takové nereálné ceny nepřistupujeme. Jinou věcí je, když se v dané
obci otevírá potenciál dalšího rozvoje opřený kupříkladu o solidní územní plán počítající s novou výstavbou, a obec už závazně
jedná s investory. Pak lze očekávaný vyšší
budoucí objem distribuce vložit do vzorce
výpočtu kupní ceny.
n
Ale třeba Mukařov navzdory jednotné
metodice vyjednal kupní cenu vyšší, než
k jaké dospělo minulé vedení obce.
Tento konkrétní případ neznám. Ale je
třeba vědět, že do roku 2007 regionální
plynárenské akciové společnosti plyn nejen prodávaly, ale také distribuovaly a kaž-
n
Jak odprodeje plynárenských zařízení obcí vidí SFŽP a Energetický regulační úřad
Státní fond životního prostředí ČR (SFŽP)
od roku 2004 uplatňuje pětiletou tzv. blokační
dobu. to znamená, že před uplynutím pěti let
od dokončení nemůže příjemce podpory bez souhlasu soudu převést věci pořízené s podporou fondu na jiného majitele. K převodu (například z obce
na distribuční plynárenskou společnost) v této
lhůtě vydá fond souhlas jen v případě, že mu bude
poměrná část podpory vrácena. U starších akcí byla
blokační lhůta zpravidla delší – 10 let. v těchto
případech je zkrácení na pět let podmíněno tím, že
odpovídající část výtěžku z prodeje bude použita
na opatření ke zlepšení životního prostředí.
SFŽP nestanovil žádná typová opatření, do nichž by
tato odpovídající část z výtěžku prodeje plynárenského zařízení obcí měla byt směrována. Každý
návrh obce je v tomto smyslu posuzován individuálně a konkrétní opatření jsou uvedena v dodatku
ke smlouvě o podpoře, kterým se převod povoluje.
Nejčastěji jde o rozšíření kanalizace, rekonstrukce
Čov, rozšíření plynového vedení, zateplení obecních
budov či péči o zeleň v obci.
n
takto získané finanční prostředky mohou být obcí
také použity jako její vlastní zdroje na opatření
v rámci operačního programu Životní prostředí. Uplynulo-li od dokončení akce 8 let a více,
zvláštní podmínky pro povolení převodu již nejsou
stanoveny. Fond v této věci postupuje podle Pokynu
Ministerstva životního prostředí Čr č. 6/2003 pro
vyřizování žádostí o převody majetku pořízeného
nebo zhodnoceného s finanční podporou SFŽP Čr.
Energetický regulační úřad (ErÚ) v roce
2008 inicioval jednání se zástupci plynárenských
distribučních společností a Svazu měst a obcí Čr
k problematice plynárenských zařízení ve vlastnictví
obcí. výsledkem jednání bylo vytvoření metodiky
stanovení ceny plynárenského zařízení v majetku
obce při jeho odprodeji distribuční společnosti.
Pravidla pro výpočet cen plynárenských zařízení
ve vlastnictví obcí při prodeji distribučním společnostem jsou stanovena vyhláškou č. 140/2009 Sb.
v ní je popsán způsob výpočtu ceny plynárenského
zařízení a parametry tohoto výpočtu. Pro výpočet
n
se používá metoda diskontovaných peněžních toků.
hodnoty jednotlivých parametrů jsou stanovovány ErÚ. Použití jednotné metodiky je závaznou
podmínkou pro uznání hodnoty zařízení v regulaci
pro všechny subjekty podnikající v distribuci plynu.
výsledná cena je ovlivněna zejména dosahovanou
výší odběrů z hodnoceného zařízení.
Pokud se obec rozhodne plynárenské zařízení
neodprodat a ponechat si je ve svém vlastnictví,
měla by se podrobně informovat o tom, co pro
ni vyplývá z rozhodnutí provozovat plynárenské
zařízení na základě vlastní licence. Musí zvážit, že
držení licence s sebou nese povinnosti vyplývající
z energetického zákona a dalších právních norem,
jako je například zajištění dodávky, umožnění připojení, zajištění oprav, rozvoje a údržby, vykazování
atd. – a v neposlední řadě také obnovy celého
zařízení do budoucna.
Pronajímání plynárenských zařízení není ze strany
ErÚ řešeno ani podporováno, a proto nejsou
v současné době vedena žádná jednání směřující
k vytvoření jednotné metodiky.
ZDroJ: SFŽP, ErÚ
8
MO2_08_09.indd 8
únor 2010
1/28/10 11:53:23 AM
Ekonomika
dá měla svou vlastní strategii, které sítě
a za kolik odkupovat. To se změnilo a teď
už je i tato strategie v rámci RWE jednotná
– proto možná někde místně mohlo dojít
i ke změně navrhované kupní ceny. Od 1.
1. 2007 se totiž z každé regionální akciové
společnosti včetně majetku vyčlenily distribuční firmy: V případě Jihomoravské plynárenské a. s. to byla JMP Net, s. r. o., u Severomoravské plynárenské a. s. pak SMP
Net, s. r. o., a u Východočeské plynárenské
VČP Net, s. r. o. Loni k 1. 10. fúzovaly Středočeská plynárenská a. s., Severočeská plynárenská a. s. a Západočeská plynárenská a.
s. do společnosti RWE Energie a. s., přičemž
jejich distribuční složky byly převedeny
do společnosti RWE GasNet, s. r. o. Distribuce plynu se tak dostala do zcela nového
gardu, neboť tyto čtyři nové distribuční
firmy v rámci RWE dosahují svých výnosů
výhradně z distribuce, a nikoliv z prodeje
plynu. Takže očekávání některých starostů,
že »bohatá« plynárenská firma může jejich
místní síť přeplatit, opravdu není na místě.
Jakými prioritami se při odkupu místních sítí od obcí řídíte?
Prioritu definujeme podle určité rizikovosti integrity distribuční soustavy. Takže
přednostně kupujeme vysokotlaké přípojky
a regulační stanice či distribuční sítě, které jsou zapojeny před našimi sítěmi. Přednostní zájem rovněž máme o velké obce
s rozsáhlými sítěmi, aby mohl být zabezpečen jejich řádný provoz a garantována
údržba, stejně jako obnova, k níž dříve či
později musí dojít.
n
n Takže na menší nebo odlehlejší obce
s menšími objemy odebraného plynu se
v odkupu vůbec nedostane?
Dostane, ale až později. U méně efektivních sítí však bude i kupní cena – v souladu
s uvedenou metodikou – nízká. Uvědomujeme si, že to může vést i k určitým problémům při jednáních s těmito obcemi. Jenže
kdyby si nějaká obec vynutila násobně vyšší kupní cenu, tak se toto zvýšení promítne
do vyššího distribučního poplatku a zapla-
únor 2010
MO2_08_09.indd 9
n celkem 30,456 mil. Kč činily konečné náklady na vybudování místní distribuční plynové soustavy v obci
Mukařov (okres Praha-východ) v letech 2002 až 2004. Původně vysoutěžená cena však zněla na 23,402
mil. Kč, čemu odpovídala i 50% dotace ze SFŽP (11,701 mil. Kč). Délka položeného potrubí včetně 549
domovních přípojek je 17 262 metrů. Při závěrečném hodnocení akce se však nakonec na plynovod připojily
jen necelé tři stovky domácností. Proto obec musela SFŽP vrátit zhruba milion korun. Šestnáctimilionový úvěr,
který obec přijala kvůli nutnosti podílet se na kofinancování plynovodu, obec splácí roční splátkou zhruba 1,9
mil. Kč až do roku 2016.
n Starosta Mukařova rudolf Semanský připomíná, že na odprodej plynárenského zařízení byla obec
oslovena společností StP Net, ovšem až poté, co odmítla akceptovat nevýhodné podmínky dodatku smlouvy,
který s plynárenskou společností uzavřela bývalá starostka obce bez rozhodnutí zastupitelstva. Mukařov je
v regionální distribuční soustavě »tranzitní obcí«, takže bez jejího souhlasu by nebylo možné na plynárenské
zařízení v jejím majetku napojovat další obce. Zatímco původní návrh společnosti StP Net na odkup plynárenského zařízení od obce zněl na 15 mil. Kč, po přibližně tříměsíčním jednání se obci podařilo dohodnout
cenu vyšší než 16 mil. Kč. Původní návrh kupní ceny byl stanoven na základě výpočtu znalce StP Net, přičemž
podle předložené kalkulace pro tuto společnost nebyla ani tak podstatná cena realizace, jako spíše rentabilita
provozu a množství odebíraného plynu.
n »Prodej distribuční soustavy byl jedinou cestou, jak ukončit vleklé spory kvůli zmíněnému nevýhodnému
dodatku smlouvy a jak získat výraznější finanční prostředky na projekty, které zastupitelstvo obce rozpracovalo,« podotýká starosta rudolf Semanský. »Prodeje nelitujeme, naopak dnes, v době propadů daňových příjmů,
je tato částka jakýmsi „polštářem“, díky němuž můžeme dokončovat rozpracované projekty.« Podle starostova
vyjádření peníze za prodané plynárenské zařízení mohou být využity pouze na ekologické projekty, což je
podmínka SFŽP, bez které by Mukařovští zařízení nemohli prodat v tzv. zkráceném termínu. Jedna z původních
podmínek smlouvy o úvěru se SFŽP totiž byla, že zařízení se nesmí prodat dříve než za deset let. Podle starosty
utržené peníze budou (a část už jich byla použita) věnovány na rozšíření čistírny odpadních vod, zateplení
budov v majetku obce, rekonstrukci úpravny vody, rekultivaci vodních nádrží a další podobné projekty.
Foto: rUDolF SEMaNSKý
n Hraje při určování ceny roli i to, jak vysoký podíl domácností plyn odebírá?
Roli hraje to, jaký objem plynu se tam
distribuuje. Jde-li o síť provozovanou více
let, samozřejmě jako kritérium bereme skutečný roční objem distribuovaného plynu.
To je klasické ocenění na základě analýzy
výnosů. Jde-li o novou síť, odhadujeme,
jak rychle se objem distribuovaného plynu
může dostat na projektové parametry. Patrně příliš nepřekvapím, uvedu-li výsledek
naší nedávné analýzy asi 45 obcí, kde jsme
zkoumali původní projekt jejich plynofikace
a skutečně dosažený objem distribuovaného plynu. U těchto obcí jsme se v průměru
v tomto směru dostali na zhruba 60 % projektových parametrů. Takže na vaši otázku
lze obecně odpovědět i takto: Ano, jestliže
se v obci udržuje širší povědomí nutnosti
péče o životní prostředí a ochranu ovzduší, netopí se tam například uhlím a plyn se
tam odebírá ve velkém objemu, jistě se to
zohlední v ceně námi odkupované sítě.
V Mukařově prodeje plynovodu nelitují
Také zde je v Mukařově položeno plynové potrubí. Jeho délka v obci je celkem 17,26 km.
tili by jej i odběratelé z okolních obcí, které
svou síť prodaly za řádnou, metodikou stanovenou cenu.
n Většina těchto sítí však vznikla s využitím dotací SFŽP – a ten jejich převod
po dobu pěti, resp. deseti let od vybudování blokuje či za předčasný prodej uděluje
sankce. Jak to brzdí proces odkupů?
Není to až takový problém. Než blokační podmínka skončí, uzavíráme s obcemi
smlouvy o budoucí smlouvě kupní a mezitím umíme provoz takové sítě zabezpečit
a zajistit i její opravy.
Jaké částky do odkupů investujete?
Všechny uvedené nové distribuční společnosti v rámci RWE od roku 2007 dosud
do odkupů od obcí vložily 1,852 mld. Kč.
Počítáme s tím, že i v dalších letech budeme investovat 600 až 700 mil. Kč ročně, abychom mohli zhruba do roku 2020 odkoupit
zbývajících 5800 km sítí v majetku obcí, což
tvoří asi 10 % celé distribuční soustavy, kterou nyní v rámci RWE na území ČR vlastnín
me. Ale s odkupem přebíráme i povinnosti.
Jen letos investice skupiny RWE do distribuce budou činit 2,7 mld. Kč. Odečteme-li
z této sumy finance na odkupy, zůstávají
na obnovu sítí, hlavně ve velkých městech,
kde se budovaly dříve, téměř dvě miliardy.
Ročně tak na celém území, kde RWE působí, máme na čtyři stovky staveb.
n A váš závěrečný vzkaz obcím, které ještě případný prodej jejich sítí čeká?
Nechci radit, ale i když dnes má obec
vcelku stále ještě novou síť a z nejrůznějších
důvodů ji prodat nechce, měla by vědět, že
– pravda, třeba až za horizontem i několika
příštích volebních období – nutně přijde
čas, kdy bude muset do jejích větších oprav
či celkové rekonstrukce vložit značné částky. Potřeba náhlé investice však může být
vyvolána i zcela nenadále, například v důsledku povodně nebo jiných událostí. Proto
je třeba odpovědně přemýšlet nad budoucn
ností obce i z tohoto pohledu.
ivan ryšavý
9
1/28/10 11:53:25 AM
Ekonomika
Čeho se vyvarovat při zadávání
veřejných zakázek
Na základě naší právní praxe jsme připravili analýzu deseti
nejčastějších chyb, kterých se dopouštějí zadavatelé veřejných
zakázek. Rozbor ukázal, že se při vypisování výběrových řízení
vyskytují tři typy chyb: nejasné zadání, diskriminační požadavky nebo umělé rozdělení nadlimitních zakázek.
Z
adavatelé si často neuvědomují, že
špatně připravené zadání veřejné
zakázky mohou účastníci snadno napadnout. V nejlepším případě to znamená
prodloužení výběrového řízení v řádu měsíců, v horším případě dochází až k pokutování ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).
nEJaSnoSTi V ZaDÁnÍ
1. Neurčitost a nejasnost zadávací dokumentace jako celku
Zadavatel zmatečně nastaví zadávací
podmínky a dodavatelé mají objektivní
problém připravit nabídku, která by tyto
podmínky splnila. Jde zejména o problémy,
jako jsou vnitřní nekonzistentnost zadávací
dokumentace, rozpory mezi jednotlivými
částmi zadávací dokumentace nebo přikládání »vzorů« čestných prohlášení týkajících
se kvalifikace, které ovšem neodpovídají
znění zákona. Podle našich zkušeností kvalitu výběrového řízení a přehlednost podmínek zvyšuje především to, když se přímo
k zadávací dokumentaci připojí závazný
vzor smlouvy na požadované plnění.
2. Špatné nastavení kvalifikačních předpokladů
Zadavatel pouze opíše zákon, aniž by
v zadávací dokumentaci stanovil minimální požadavky. Jde například o reference –
zadavatel neuvede, v jaké oblasti, v jakém
rozsahu a množství má uchazeč předkládat
osvědčení o poskytnutí referenčních zakázek. Obdobně u požadavků na doložení
členů realizačního týmu uchazeče zadavatel často nestanoví minimální požadovaný
počet. V zadávacích podmínkách sice specifikuje určité role členů týmu, ale tyto role
neodpovídají předmětu veřejné zakázky,
popřípadě neuvede minimální požadavky
na vzdělání či odbornou kvalifikaci těchto
členů.
3. Mlhavá hodnoticí kritéria
Uchazeč musí mít od momentu vyhlášení zadávacího řízení představu o tom, co
a jakým způsobem bude zadavatel hodnotit
v kategorii tzv. ekonomické výhodnosti nabídky. Zadavatel někdy nepopíše, jak bude
probíhat posuzování v rámci dílčích kritérií, jaké řešení a jaké nabízené parametry se
budou hodnotit jako výhodnější. Například
často uvádí jako dílčí hodnotící kritérium
technické řešení předmětu veřejné zakázky.
V zadávací dokumentaci nicméně nepopíše,
jaké nabízené technické řešení bude pova-
10
MO2_10_11.indd 10
Předá-li uchazeč nabídku
v členění jiném než požadovaném, nesmí to být důvodem pro jeho vyloučení.
žováno za vhodnější v porovnání s dalšími
návrhy. Stává se též, že špatně či nedostatečně uvede způsob, jakým bude jednotlivá
hodnotící kritéria hodnotit, popřípadě jak
bude při hodnocení postupovat. Zadavatel
je povinen nastavit hodnoticí kritéria tak,
aby uchazeči byli schopni předložit nabídky, které bude zadavatel následně schopen
vzájemně porovnávat. Rovněž často nezákonně nastaví jako hodnoticí kritérium
požadavek, který již uvedl jako kvalifikační
předpoklad.
4. Chybějící procentuální vyjádření subkritérií
V případě nastavení dílčích subkritérií
v rámci jednoho dílčího hodnoticího kritéria zadavatel nestanoví procentuální vyjádření těchto subkritérií. Nabídky pak nelze
hodnotit v souladu se zákonem. Zadavatel
stanoví obecné dílčí kritérium, které následně rozčlení do několika dílčích subkritérií. Těm však nepřiřadí konkrétní váhy.
DiSkRiminaČnÍ PoŽaDaVkY
5. Požadování konkrétního plnění
Zadavatel nastaví technické podmínky
tak, že nabídku může podat jenom jeden
dodavatel. Například poptává jeden jediný
produkt od jednoho výrobce v situaci, kdy
však na trhu existuje více srovnatelných
produktů.
Závažnou chybou taktéž je, když zadavatel v technických podmínkách zadávacího řízení uvede sice obecně popis plnění,
avšak fakticky tento popis odpovídá jednomu konkrétnímu výrobku jednoho dodavatele.
Tuto problematiku pečlivě sleduje Úřad
pro ochranu hospodářské soutěže. Zadavatel by měl technické podmínky vymezit tak,
aby uchazeči měli jasnou představu o plnění, které požaduje, avšak aby tento popis
plnění nevyvolával představu konkrétního
produktu.
6. Požadavek na závazné členění nabídek
Zadavatel nesprávně požaduje pod hroz-
bou vyloučení uchazeče, aby nabídka měla
konkrétní obsahové řazení či strukturu.
Uchazeči si pak mohou na tyto podmínky
stěžovat a mají velkou šanci uspět, protože
podobná ustanovení nemají oporu v zákoně. Předá-li uchazeč nabídku v členění
jiném než požadovaném, nesmí to být důvodem pro jeho vyloučení.
7. Příliš velký požadovaný obrat uchazečů
Zadavatel stanoví požadavky neodpovídající předpokládané hodnotě zadávané
veřejné zakázky. Z rozhodovací praxe Úřadu
pro ochranu hospodářské soutěže vyplývá,
že přípustné je požadovat dvojnásobek až
trojnásobek této hodnoty, zadavatel však
často trvá na obratu ještě mnohem vyšším
(častokrát i více než pětinásobném).
8. Požadavek doložení výše základního kapitálu
Zadavatel stanoví požadavek na doložení
výše základního kapitálu u uchazečů z řad
právnických osob. V rozporu se zákonem
si v zadávacích podmínkách vyhradí právo
nepřijmout nabídku uchazeče obchodní
společnosti, jejíž výše základního kapitálu
neodpovídá zadavatelem stanovené minimální výši. Výše základního kapitálu však
nic nevypovídá o ekonomických předpokladech uchazečů plnit veřejnou zakázku
a nastavení takového požadavku je v rozporu se zákonem.
9. Neoprávněné požadování kopií nabídky
Zadavatel nesprávně, opět pod hrozbou
vyloučení uchazeče, požaduje kromě originálu nabídky i neúměrný počet jejích kopií, například pro všechny členy hodnoticí
komise (až sedm kopií). Úřad pro ochranu
hospodářské soutěže dbá na to, aby uchazeči nebyli zadavatelem nepřiměřeně zatěžováni, což je podle výkladu ÚOHS i tento
případ.
Na druhou stranu není vyloučeno, aby
zadavatel požadoval předložení například
až dvou kopií (vždy je třeba mít na paměti
rozsah požadovaných dokumentů, a z toho
plynoucí rozsah a objem nabídky jako takové).
UmĚLÉ RoZDĚLoVÁnÍ
naDLimiTnÍCH ZakÁZEk
10. Dělení veřejné zakázky na části
Zadavatel nezákonně rozdělí předmět veřejné zakázky. Místo jedné nadlimitní veřejné zakázky realizuje několik samostatných
podlimitních řízení či zakázek malého rozsahu. Pro určení, zda bylo dělení zákonné či
nikoliv, je rozhodující, zda spolu taková plnění věcně (funkčně) a časově souvisí a zda
rozdělením dochází ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky stanovené
n
podle zákona.
ViLÉm PoDEŠVa
Jan STRELiČka
advokátní kancelář ROWAN LEGAL
únor 2010
1/28/10 11:54:33 AM
Ekonomika
Veřejné osvětlení: Tušení změny
V
elká očekávání jsou spojována s využitím LED technologií ve veřejném osvětlení. Praktické zkušenosti
s touto moderní technologií ve veřejném
osvětlení jsou však dosud poměrně malé.
Platí to i pro Prahu, kde LED diody zatím
pouze úspěšně nahradily žárovky v dopravních návěstidlech a skutečně přinesly
prokazatelné úspory elektrické energie.
Od loňského listopadu se proto ve vybraných lokalitách v Praze-Smíchově testují
LED svítidla předních světových výrobců
(vybíralo se mezi 23 firmami), určená pro
veřejné osvětlení.
možnosti využití LED svítidel pro osvětlování komunikací a pěších zón při dodržení
stávajících norem, což se zjišťovalo nejen
před vlastní instalací pomocí výpočetních
systémů, ale nyní se také podrobuje zevrubnému zkoumání v reálné aplikaci,«
připomíná Ing. Pavel Klega.
»Zatím je využití LED techniky ve veřejném osvětlení investičně, ale i energeticky
náročnější než klasické osvětlovací systémy,« říká dále náměstek pražského primátora a dodává: »Pokud někteří nekorektní
dodavatelé tvrdí, že se LED technologie
vyznačují nižšími provozními náklady, tak
neporovnávají rovnocenná řešení. Aby se
zajistilo stejně kvalitní osvětlení, ve většině
případů je zatím nutné nainstalovat vyšší
příkon. LED technologie se však neustále
vyvíjejí a v nedaleké budoucnosti se vyrovnají klasickým světelným zdrojům a dokonce je významně překonají. Právě proto
vznikl tento projekt. Chceme být v Praze
na budoucnost připraveni.«
V delším časovém úseku a v terénních,
nikoliv pouze laboratorních podmínkách
se proto nyní, za všech ročních období,
u LED svítidel, instalovaných na pražském
Smíchově, sleduje zejména pokles světelného toku v čase, spolehlivost svítidel, změna
barvy světla vlivem stárnutí i teplota LED
diod (s rostoucí teplotou totiž klesá i jejich
životnost).
FOtO: ARchiv
PRaHa CHCE býT PřiPRaVEna
Děje se tak v rámci pilotního projektu, který
podle náměstka primátora hlavního města
Prahy Ing. Pavla Klegy potrvá tři až čtyři
roky. »Prvořadým cílem projektu je prověřit
Bílá barva světla z LED svítidel se značně
liší od žluté, na jakou jsme zvyklí u běžných sodíkových systémů.
VYHoVĚT HYgiEnikům,
aRCHiTEkTům i PamÁTkÁřům
Společnost ELTODO-CITELIUM, s. r. o.,
v české metropoli už od roku 1999 na základě smlouvy s městem zajišťuje správu,
provoz, údržbu a obnovu veřejného a slavnostního osvětlení, veřejných a věžních
hodin a přípojek městského mobiliáře. Byla
Pilotní projekt využití LED svítidel ve veřejném osvětlení
Projekt byl zahájen 11. 11. 2009 v okolí křižovatky Anděl na pražském Smíchově, přičemž se v dalších
3 až 4 letech budou vyhodnocovat technické a světelné parametry celkem 87 instalovaných LED svítidel.
n Do projektu bylo vybráno 6 předních světových výrobců LED svítidel (Siteco, Philips, iGuzzini, indal,
LG innotek, MSc); odbornou garanci projektu zajišťuje společnost ELtODO-citELiUM, která svítidla
rovněž instalovala.
n Při zahájení projektu se v místě, kde pilotní projekt probíhá, uskutečnila anketa mezi občany. Z jejích
výsledků mj. vyplývá, že díky LED svítidlům:
viditelnost z pohledu řidiče se výrazně zlepšila (48,7 % respondentů), poněkud zlepšila (23,1 %), rozhodně nezlepšila (14,1), nezlepšila (2,6 %), neumím posoudit (11,5 %);
viditelnost z pohledu chodce se výrazně zlepšila (57,0 %), poněkud zlepšila (21,5 %), rozhodně nezlepšila (17,1 %), nezlepšila (2,5 %), neumím posoudit (1,9 %);
bílá barva nového osvětlení působí rozhodně příjemně (46,3 %), spíše příjemně (28,7 %), rozhodně
nepříjemně (5,5 %), spíše nepříjemně (9,1 %), neutrálně (2,4 %), neumím posoudit (2,4 %);
celkový vzhled okolí se rozhodně zlepšil (59,5 %), trochu zlepšil (22,8 %), rozhodně zhoršil (7,0 %),
trochu zhoršil (2,5 %), nezměnil se (6,3 %), neumím posoudit (2,5 %).
n
ZDROJ: MAGiStRÁt hL. M. PRAhY
únor 2010
MO2_10_11.indd 11
FOtO: ARchiv
Ještě alespoň tři roky se na pražském Smíchově budou na stožárech veřejného osvětlení prověřovat LED svítidla. Parametry udávané výrobci této moderní technologie totiž zatím často
vycházejí pouze z testů v laboratorních podmínkách.
Smíchov má prostory vhodné jak pro svítidla technického charakteru, tak pro svítidla řešená hlavně po výtvarné stránce.
proto vybrána k tomu, aby v rámci pilotního projektu nejen instalovala všech 87 LED
svítidel (a například rovněž z estetických
důvodů vyměnila 18 stožárů), ale stala se
i jeho odborným garantem.
Mluvčí společnosti PaedDr. Jan Rafaj vysvětluje, že nyní, něco málo přes dva měsíce od zahájení pilotního projektu, ještě
z něho nelze uvést žádné, byť třeba pouze
velmi předběžné výstupy. Na otázku, zda
přece jen neexistují některé typy veřejných
prostranství, kde by klasická sodíková svítidla měla být v budoucnosti ponechána
navzdory očekávanému masivnímu nástupu LED technologií do veřejného osvětlení, odpovídá: »V souvislosti se současným
rychlým rozvojem těchto moderních technologií věříme, že se dokážou přizpůsobit
všem požadavkům ze strany architektů, památkářů, hygieniků i servisních organizací.
Také tomu slouží pilotní projekt.«
VýmĚna bÍLÉ Za ŽLUToU nEVaDÍ
Na webu České společnosti pro osvětlování
(http://cso-lv.webnode.cz/) probíhá k pilotnímu projektu na pražském Smíchově
anketa a dozvíte se tam i o jejích průběžných výsledcích.
Také při spuštění projektu loni večer 11.
listopadu přítomní občané měli možnost
vyjádřit v dotaznících své první mínění
o LED osvětlení s bílou barvou světla. Celkem 55,6 % lidí tehdy uvedlo, že by svítidla
s LED technologií rozhodně upřednostnili
před původním sodíkovým osvětlením se
žlutým světlem. Zásadně proti novince bylo
n
pouze 6,5 % občanů.
iVan RYŠaVý
11
1/28/10 11:54:35 AM
Informační a komunIkační technologIe
databáze dobrápraxe
aneb obecní inspiromat
V
yhledání vhodného příkladu, který
by mohl sloužit jako inspirace tomu,
kdo se zabývá podobnou záležitostí,
je opravdu snadné. První orientaci hned
na vstupní stránce databáze (http://dobrapraxe.cz) nabízí přehledná mapa s výraznými hranicemi jednotlivých krajů a označením měst, která do databáze umístila
některá svá řešení.
jednotná struktura
Když si prohlédnete konkrétní řešení, zjistíte, že všechny záznamy mají stejnou strukturu. Kromě základních informací o řešiteli
záznamy odpovídají na otázky, čeho se podařilo v rámci každého konkrétního projektu dosáhnout, jak byly uskutečněné aktivity
dokumentovány, kolik činily jejich finanční
náklady a jak byl projekt financován.
Zvlášť užitečná a inspirativní je ta část,
která odpovídá na otázky, jaká doporučení nebo rady lze z uváděných řešení vyvodit a poskytnout ostatním obcím/městům
s podobným záměrem, s jakými riziky, překážkami a pozitivními okamžiky se tvůrci
setkali při realizaci i jakým způsobem probíhala komunikace s médii a jaké byly mediální výstupy. Do záznamu lze vložit také
různé přílohy typu dokumentů, fotografií,
obrázků, map a podobně.
Někdy záznam odpovídá na otázky stručně, jindy se autoři rozepíší podrobněji
a poskytnou námětů k inspiraci více. Kupříkladu město Kopřivnice vložilo do databáze projekt Aktivní zapojování veřejnosti
do oblastí plánování a rozhodování. V části
týkající se doporučení a inspirace pak nabízí hned sedm konkrétních bodů:
n Zapojit do propagace akce co nejvíce
subjektů ve městě (školy, školky, dětské zastupitelstvo, organizace).
n Pokud jde o akci většího charakteru,
oslovit při medializaci rádia.
n Jít za lidmi. Vždy se snažíme, abychom šli s jednáním my za lidmi – a ne oni
za námi na úřad (když se jedná o hřišti, jít
na to hřiště; když se jedná o sídliště, udělat
jednání někde na sídlišti...).
n Nabídnout něco více (hlídání dětí během jednání, doprovodné programy, losování cen apod.).
n Několik dní před akcí rozdávat v centru města nebo poblíž místa jednání letáčky
s pozvánkou.
12
MO2_12_13.indd 12
Mnohé projekty z databáze vás mohou navést
k tomu, abyste se sami
pokusili o podobné řešení.
n Mít vždy připravena pravidla diskuse, která si hned v úvodu jednání nechte
schválit přítomnými – výborná pomůcka
pro ošetření konfliktních situací.
n Vybavit prostory akce tematicky souvisejícími plakáty, mapami, informacemi
apod.
projekt ze zš V praze-lIbušI:
za málo penĚz hodnĚ muzIkY
Databáze může přinést užitek nejen tehdy,
když hledáte inspiraci pro řešení konkrétní
záležitosti, kterou se zabýváte. I pouhé seznámení s nejrůznějšími projekty se může
stát podnětem k tomu, abyste se o podobné
řešení, které vás dosud třeba ani nenapadlo,
pokusili také. Přitom provést mnohé nápady ani nevyžaduje hodně peněz. Jako třeba
projekt Bezpečná cesta do školy z pohledu
žákovského zastupitelstva, který uskutečnila Městská část Praha-Libuš.
Jak v Databázi Dobrápraxe uvádí stručná
anotace, žákovské zastupitelstvo Základní
školy v Meteorologické ulici v Praze-Libuši
předalo zástupcům Hlavního města Prahy,
městské části a dopravnímu odborníkovi
mapu s vyznačenými nebezpečnými místy,
která musejí žáci každodenně překonávat.
Tato mapa, kterou zpracovalo žákovské zastupitelstvo na základě dotazníků vyplněných žáky, bude sloužit jako podklad pro
vypracování dopravní studie s návrhy opatření na zvýšení bezpečnosti v okolí školy.
Škola tak ukončila první, důležitou část
projektu, na jejímž konci budou bezpečnější cesty nejen pro děti, ale i pro všechny
ostatní chodce a cyklisty v dané lokalitě.
Do provedení projektu se aktivně zapojili
členové žákovského zastupitelstva ve věku
od 12 do 15 let. Děti dokázaly, že i v tomto
svém věku zvládnou dobře zajistit přípravu,
uskutečnění a první vyhodnocení projektu. Při předání závěrečné právy první fáze
projektu zástupcům Magistrátu hl. města Prahy a MČ Praha-Libuš předvedly, že
Foto: archiv
Celkem 114 inovativních řešení lze nalézt v internetové
Databázi Dobrápraxe, kterou vytvořila Národní síť Zdravých
měst ČR (NSZM). Obsahuje vybrané příklady z devíti oblastí – veřejné správy, životního prostředí, zdraví, volného času,
sociální problematiky, vzdělávání, podnikání, zemědělství
a venkova a dopravy.
Žákovské zastupitelstvo v ZŠ Meteorologická
(na snímku) v pražské Libuši dodalo pro projekt
Bezpečná cesta do školy cenné podklady.
s nimi lze vést smysluplnou a konstruktivní
diskusi. Žíci si ověřili svoji schopnost jak
představit projekt před rodičovskou veřejností na třídních schůzkách, tak jej obhájit
před pracovní expertní skupinou složenou
z dospělých odborníků pro oblast dopravy.
Na uskutečnění projektu nebylo nutné vyčlenit vyšší finanční částku. Pouze se muselo zajistit technické zázemí, což aktivně
zabezpečila ZŠ Meteorologická. Veškeré
náklady představoval příspěvek 4000 korun
žákovskému zastupitelstvu na kancelářské
potřeby a na občerstvení při setkání se spolupracujícími organizacemi.
brno-noVý lískoVec: energIe
pod Veřejnou kontrolou
V jiné oblasti se finančně rovněž nenáročným projektem – on-line energetickým
manažerstvím – v Databázi Dobrápraxe
pochlubila Městská část Brno-Nový Lískovec. Přímo v internetovém prostředí (viz
http://nliskovec.calyx.cz/ap_energieNL/
Home.aspx) totiž lze sledovat spotřebu
energie v panelových domech a ve vybraných budovách ve vlastnictví statutárního
města Brna svěřených této městské části.
Energetické manažerství tohoto typu slouží
zejména k vyhodnocení provedených opatření k úsporám energie.
Autoři řešení uvádějí: »Pečlivé sledování
energie nemusí být ekonomicky náročné,
najděte způsob šitý vám na míru. Předávací
stanice či kotelny někdo pravidelně kontroluje, přitom zvládne i odečet energie a zapsat ho do tabulky programu (u nás 1x týdně). Program nemusí být složitý v množství
vkládaných dat. U většiny budov stačí dvě
hodnoty: vytápění a teplá voda. Pak už jen
někdo vloží průměrnou venkovní teplotu.
n
Dále program pracuje sám!«
jaroslaV wInter
únor 2010
1/28/10 11:55:30 AM
Informační a komunIkační technologIe
helpdesk pomáhá
Helpdesk je aplikace, která slouží pro sběr, správu a následné vyhodnocování řešení jakýchkoli uživatelských problémů
a požadavků. Městský úřad v Žatci získal cenu Ministerstva
vnitra za inovaci ve veřejné správě za použití helpdesku
ke komunikaci s občany v oblasti odpadového hospodářství.
š
lo o realizaci webového rozhraní na
adrese http://odpady.mesto-zatec.cz.
Na tomto uživatelsky jednoduchém
helpdesku může každý občan města, který se zaregistruje jménem a příjmením
a e-mailovou adresou, zadat podle přednastavených kritérií v elektronické podobě
podněty nebo stížnosti, týkající se odpadového hospodářství. Ty jsou podle svého
charakteru předány konkrétním řešitelům;
zadavatel pak obdrží zprávu, kdo a jak se
zabývá jeho podnětem a dále zda a kdy byl
jeho požadavk vyřešen. Občan je informován i o fázi vyřizování podnětu.
komunIkace občanů s radnIcí
je bezkolIzní a efektIVnĚjší
Vytvoření helpdesku bylo vyústěním snahy
o zavedení takového modelu v odpadovém
hospodářství města, který by při zachování
zákonnosti umožňoval reagovat na potřeby
občanů a nebrzdil komunikaci mezi obyvateli města a radnicí. Proto byl ve městě Žatec
schválen primární materiál ke komplexnímu systému nakládání s komunálním odpadem, přičemž kompetence v celé oblasti
odpadového hospodářství se následně přenesly na čtyři subjekty, konkrétně na odbor
životního prostředí a zemědělství, Městskou policii Žatec, Technické služby města
Žatec a svozovou firmu Marius Pedersen.
Bylo však třeba ještě zajistit bezkolizní
efektivní komunikaci občanů s těmito subjekty. »Taková komunikace musí být rychlá,
nezatěžující, nezatížená zbytečnými nebo
nepřijatelnými podmínkami a profesionální,« vysvětluje Ing. Martina Raganová, vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství městského úřadu.
Webové stránky helpdesku slouží nejen
k zadávání podnětů a žádostí, ale obsahují i množství informací, vztahujících se
k odpadovému hospodářství. Je možné si
odtud stáhnout příslušné zákony, vyhlášky,
metodické pokyny, informační letáky, návody, formuláře. Rubrika aktualit informuje
o dění v městě, v poslední době například
o schválení cen pro zabezpečení komplexního systému nakládání s komunálními
odpady města Žatce na rok 2010, o projektu
určeném pro žáky 1. stupně základních škol
na území města Žatec. Obsahem projektu
je tzv. Pracovní sešit Kontíka a Třídílka – žateckých popelnic. Další zpráva informuje
o rozmístění čtyř kontejnerů ve městě, které slouží veřejnosti k odkládání již nepotřebného textilu a ošacení.
K příručkám a nejnovějším aktualitám
má přístup kterýkoli návštěvník stránek, ale
únor 2010
MO2_12_13.indd 13
Je nutné, aby uživatel
helpdesku nebyl anonymní, a odpovědi na podněty
či stížnosti tak mohly být
směrovány na konkrétní
osobu a efektivně řešeny.
aby mohl vložit do aplikace nějaký podnět
nebo žádost, stížnost, tak se musí zaregistrovat. »K registraci jsme přistoupili proto,
že chceme na podněty, stížnosti či dotazy
tazatelů odpovídat cíleně. Proto je nutné,
aby uživatel nebyl anonymní, a odpovědi
na podněty nebo stížnosti tak mohly být
směrovány na konkrétní osobu a efektivně
řešeny,« vysvětluje Ing. Martina Raganová.
Pro ty, kdo dávají přednost telefonické komunikaci, je na webu uvedeno také číslo
»horké linky«.
»Občané častěji využívají telefon, případně osobní návštěvu přímo na úřadě,
někdy je však přesvědčíme k užití helpdesku,« uvádí dále vedoucí odboru životního
prostředí a zemědělství městského úřadu.
»Jeho výhodou je možnost kontaktu s vícero organizacemi z jednoho místa, tedy
z pohodlí domova, eventuálně z pracoviště. Díky helpdesku je občan „přesměrován“
přímo na kompetentní, místně příslušnou
osobu nebo organizaci. Když má občan nějaký problém, ne vždy totiž sám dopředu
umí vyhodnotit, která instituce mu s vyřešením dané záležitosti vypomůže.«
možností se nabízí ještĚ Více
Aplikaci vytvořili v Žatci tak, že použili
komerčně dodávaný produkt společnosti ADVICE, který s jejím svolením upravili
vlastními silami pro své potřeby. S možnostmi, které helpdesk poskytuje, jsou
spokojeni, jeho uživatelů postupně přibývá. Pravda, ne všem vyhovuje elektronická
komunikace, ale leckomu naopak tento
způsob ušetřil čas. Řešení svých podnětů či
dotazů hodnotili uživatelé aplikace výhradně známkou jedna nebo dvě.
Podobný helpdesk by se mohl použít
i pro jiné agendy, například pro veřejný dohled nad údržbou zeleně, ochranu zvířat
proti týrání a podobně. Žatečtí se rádi pon
dělí o své zkušenosti.
jaroslaV wInter
Veřejná správa
a internet /40
z
astavme se dnes u mapových služeb Portálu veřejné správy, provozovaných agenturou CENIA (Česká
informační agentura životního prostředí). Najdete je na adrese geoportal.cenia.cz. Těmto stránkám se někdy rovněž
říká »státní mapový portál«. Na úvodní
stránce najdete přehledovou mapu ČR.
Tlačítky v horním pruhu mapy lze zvětšovat či zmenšovat měřítko, zjišťovat informace o objektech v mapě (tlačítkem
»i«), případně měřit vzdálenosti nebo
hledat v mapě úřady. Vaši pozornost nasměruji hlavně na tlačítko »přizpůsobit
obrazovce« (vlevo vedle ikonky s obrázkem razítka). Proč? Na svých počítačích
totiž máte různé rozlišení a stisknutím
tohoto tlačítka získáte maximálně využitou pracovní plochu svého monitoru.
Levé menu nabízí i další operace. Třeba zadat do vyhledávání text, který se
vyskytuje v názvu na mapě hledaného
objektu. Zadám-li, řekněme, Manětín,
najdu 14 lokalit a 4 adresy. V lokalitách
jsou uvedeny části obce Manětín, katastrální území Manětín, správní území
obce Manětín, geomorfologický okrsek
Manětínská kotlina či geomorfologický
podcelek Manětínská vrchovina. V adresách se zobrazily ulice s názvem Manětínská v Kralovicích, Plasech a Plzni.
Kliknutím na každý z těchto odkazů se
přesunete na příslušný objekt na mapě.
Další funkcí je Vyhledání úřadu.
V mapě si vyberete místo či oblast a stisknutím ikony razítka v levém menu (rozbalí se po kliknutí na volbu Vyhledání
úřadu) se zobrazí všechny úřady, sídlící
ve zvoleném území, a to i takové, o nichž
jste možná zatím vůbec nikdy neslyšeli.
Další položky v menu Tematické úlohy
umožní zobrazit mapové služby na určité téma. Zvolím-li, dejme tomu, ze
zobrazených možností »Koupací vody«
a následně rok, zobrazí se mně na mapě
vodní plochy, které měly v daném roce
statut místa vhodného pro koupání.
V další položce v menu s názvem Vrstvy si vybírám, jaké mapové podklady
chci zobrazit. Zůstanu-li u zmíněných
»Koupacích vod«, mohu si určit, co má
být »podkladem« na mapě. Zda katastrální mapa, ortofotomapa nebo jiný
podklad. V dalším levém menu Legenda
se dozvíte, co který symbol na mapě znamená (například červené kolečko značí,
že voda je nevhodná ke koupání).
Tento portál by mohl být dobrým pomocníkem hlavně těm obcím, které nemají vlastní geografický informační sysn
tém.
VáclaV koudele
vedoucí odboru informatiky
Krajský úřad Plzeňského kraje
13
1/28/10 11:55:31 AM
Informační a komunIkační technologIe
obecní rádia na webu
Informace radnic šířené pouličními ampliony několikrát týdně patří neodmyslitelně ke koloritu našich vesnic a městeček.
Obecní rádio na internetu je však v ČR zatím ještě novinkou.
S
stvo vnitra) či politické strany, ale dosud tak
neučinila žádná obec. Některé mají vlastní
televizní vysílání nejčastěji na místním kabelovém okruhu, jeho provoz je však technicky i finančně velmi náročný. Naproti
tomu webový rozhlas je levný a efektivní.
Navíc představuje tradiční, léty prověřený
způsob, jak předávat informace.
JakÉ JSou VÝhoDY
Jaké jsou výhody obecního rádia po internetu? Především je dostupné kdykoli
a odkudkoli, máte-li přístup na světovou
informační síť. Rádio »vysílá« stále a šíření
informací není ovlivněno předem danými
vysílacími časy, povětrnostními podmínkami či dosahem amplionů. Na rozdíl od televize nevyžaduje vysokorychlostní připojení
k internetu, neboť jeho datová náročnost
(nejčastěji mp3) je podstatně nižší než
u obrazových formátů (mpeg či avi). Rozhlas zaměstnává pouze jeden smysl – sluch,
lze jej tedy poslouchat i jako »kulisu« při
jiné práci. Rozhlasové pořady na internetu
se dají snadno stáhnout do mobilního telefonu a přehrát si cestou do práce, v autě či
v autobuse.
Obec si může nechat vyrobit vlastní USB
disky, na které si mohou ti občané, kteří nemají internet, v infocentrech, na radnici či
v knihovně nechat nahrát relaci a pouštět si
ji doma na svém stolním počítači nebo hifi
věži.
Z hlediska vysílatele – radnice, přináší
internetové rádio i další výhody. Na rozdíl
od pouličních tlampačů nevysílá »živě«,
pořady lze tak kvalitně předem namluvit
(»předtočit«) a chyba hlasatele se během
na co SI DÁt PoZor
Samotný obsah vysílání internetového rádia
závisí na radnici. Neměly by chybět praktické informace o životě města, novinkách
v místní dopravě, kultuře či sportu a samozřejmě přístupnou formou zpracované
aktuality ze zasedání zastupitelstva či rady.
Doporučit lze rovněž pravidelné rozhovory
se starostou města či tajemníkem, místním
duchovním či jinou autoritou nebo slavným rodákem apod. Lidé mají také rádi
ankety na ulici, různé soutěže či kvízy. Vyhnout bychom se naopak měli přejímání
informací o celostátní politice či sportu,
které posluchači denně nalézají v celoplošné televizi či tisku. Pozor také na doslovné
předčítání článků z radničního zpravodaje
nebo webových stránek. Psané slovo a slovo mluvené jsou dva odlišné žánry, proto
si »rozhlasáci« psaný text vždy upravují tzv.
do pusy.
Stoletý dědeček rozhlas rozhodně není
vyčerpán. Naopak, ze světové informační
sítě čerpá nových sil. Obecní či městské
rádio na internetu, bude-li kvalitně zpracováno, zláká nové, mladší a aktivnější posluchače, kteří se zajímají o život města, ale
n
nebaví je pročítat úřední desku.
VÁclaV nekVaPIl
výkonný ředitel
Asociace pro komunikaci ve veřejném sektoru
MO000963
tarosta či jím pověřená osoba obvykle
v předem známých časech oznamuje občanům důležité události města,
například svoz komunálního odpadu, výluky v dodávkách energií či chystané kulturní
nebo sportovní události apod. Vysílací relace
zpravidla nepřesahují deset minut, spíše jsou
kratší a několikrát za sebou se opakují. Technická stránka takto šířeného zvuku je limitována, respektive často deformována kvalitou
reproduktorů i jejich umístěním v ulici, kde
se o členitý reliéf může zvuk rozbíjet, a posluchači zachycují jen jeho zlomky.
Na rozdíl od profesionálního rozhlasového vysílání fungují obecní rozhlasy na podobném principu jako někdejší tzv. rozhlas
po drátě – nelze je naladit na vlastních přijímačích, ale jejich šíření vyžaduje buď pevné nebo bezdrátové napojení reproduktorů
sloužících výhradně tomuto jedinému účelu (například systém ROR).
Médium rozhlasu se svojí stoletou historií
a osvědčenými žánry pokročilo za posledních dvacet let výrazně kupředu. Pozemní vysílání s omezeným počtem volných
kmitočtů již není výhradním prostředím
pro jeho šíření. Začíná digitální revoluce,
která nyní u nás probíhá v televizním éteru, a rozhlas se stále více přesouvá na internet. Jeho neomezená kapacita otevírá
nebývalé možnosti také pro obce a města,
která chtějí zlepšit komunikaci s veřejností. Právě obecní rozhlas, nemá-li zhynout
a »zrezivět« s tlampači na nárožích, se musí
přesunout na internetovou síť.
Obecní rádio na webu je v ČR zatím novinkou. Rozhlas po internetu začaly provozovat některé instituce (například Minister-
sekundy nerozléhá po celé obci. Internetové rádio je nejčastěji řešeno jako vložený rámeček (frame) na hlavní stránce obecního,
respektive městského úřadu. Radnice může
ale dát svolení s jeho umístěním i na webové stránky například místní školy (studenti
mohou natáčet vlastní reportáže), muzea
(ředitel může zvát na novou výstavu) či
knihkupectví (knihkupec může doporučovat nové knihy). Tím, že vtáhne do přípravy
rádia další místní instituce, má možnost
rozšířit tematický záběr vysílání. Obohatí
jej a získá mu nové posluchače i přispěvatele. Prodejem reklamy ve vysílacím čase si
rádio může na sebe i částečně vydělat.
14
MO2_14.indd 14
únor 2010
1/28/10 11:56:18 AM
Téma
Foto: archiv
regionální operační programy
Příjemci dotací z ROP
se přislíbených peněz dočkají
Č
erpání dotací z Evropského fondu
pro regionální rozvoj v regionech
soudržnosti je na letošní rok zajištěno. Svým podpisem to 14. ledna v Brně
stvrdili ministr pro místní rozvoj i zástupci
regionálních rad (viz snímek – zleva Martin
Tesařík (předseda Regionální rady Střední
Morava), Stanislav Eichler (místopředseda
Regionální rady Severovýchod), Rostislav
Vondruška (ministr pro místní rozvoj), Marian Lebiedzik (místopředseda Regionální rady Moravskoslezsko), Michal Hašek
(předseda Regionální rady Jihovýchod), Milada Emmerová (předsedkyně Regionální
rady Jihozápad), Jiří Šulc (předseda Regionální rady Severozápad).
Garantem dotací pro sedm regionálních
operačních programů (ROP) je Ministerstvo
pro místní rozvoj (MMR). Jak uvedl ministr
Rostislav Vondruška, poskytnutí státních
prostředků je nezbytnou podmínkou pro
rychlé a bezproblémové čerpání evropských
dotací. »Přestože se nacházíme v nelehké
ekonomické situaci, je třeba dále budovat
silniční infrastrukturu, podporovat rozvoj
cestovního ruchu či pomáhat sociálně znevýhodněným. Schválených téměř 29 miliard
korun významně pomůže vyrovnat pokles
únor 2010
MO2_15_22.indd 15
Dotace Ministerstva
pro místní rozvoj pro regionální operační programy
na rok 2010 – podíl EU + SR
(v mld. Kč)
Ministerstvo poskytuje dotaci ve výši 92,5 %
celkových finančních prostředků určených na realizaci programu, a to v členění 85 % Evropská
unie a 7,5 % státní rozpočet České republiky (Sr).
Jednotlivé řídicí orgány roP musí následně zajistit
dalších 7,5 % prostředků z vlastních zdrojů, aby
byla splněna podmínka národního spolufinancování ve výši 15 %.
ROP Střední Čechy
ROP Jihozápad
ROP Severozápad
ROP Jihovýchod
ROP Severovýchod
ROP Moravskoslezsko
ROP Střední Morava
Celkem ROP
2 521 426 000
3 782 377 000
5 332 353 000
4 000 000 000
5 238 634 000
3 807 608 000
4 210 300 000
28 892 698 000
ZDroJ: MMr
investic v regionech,« doplnil Michal Hašek,
předseda Asociace krajů ČR, předseda Regionální rady Jihovýchod a hejtman Jihomoravského kraje.
Prostředky budou použity na financování
projektů, které již dříve schválily jednotlivé
regionální rady. Příjemci se proto nemusí obávat, že se nedočkají peněz, které jim
byly přislíbeny. Regionální rady financují
projekty až do výše 92,5 % celkových způsobilých výdajů. Evropský příspěvek činí maximálně 85 %, prostředky ze státního rozpočtu představují 7,5 %. Spolufinancování
českých příjemců dotací je 7,5 %. Po certifikaci výdajů Evropskou komisí dotace
nejdříve poskytuje zálohově Ministerstvo
financí ČR, a to ve výši 92,5 %. Žádosti se
posuzují na základě přísných kritérií a měřitelnosti dopadů investice.
Nejvíce prostředků získá (viz rámeček)
ROP Severovýchod (kraje Liberecký, Královéhradecký, Ústecký) – 5,24 miliardy korun.
Nejméně pak ROP Střední Čechy (Středočeský kraj) – 2,52 miliardy korun. Rozdílná
výše částek je dána mj. také různě zvoleným tempem při čerpání dotací v daných
regionech soudržnosti.
/sk/
15
1/28/10 11:57:45 AM
Téma
regionální operační programy
Jihovýchod: Prioritu mají
integrované projekty
700 milionů pomáhají stavět nemocnice
a zařizovat je moderní zdravotnickou technikou. Do sociální oblasti směřuje 200 milionů korun – do center sociálních služeb,
stacionářů, chráněného bydlení a penzionů. Další prostředky města a obce využívají
na úpravu veřejných prostranství, náměstí,
parků a dětských hřišť, dále na regeneraci
historických center a městských památkových rezervací.
Dotace ROP Jihovýchod přispějí rovněž
ke vzniku téměř 500 nových pracovních
míst v obouc krajích – Jihomoravském i Vysočina.
V letošním roce budou příjemcům proplaceny dotace ve výši téměř čtyř miliard
korun.
Regionální operační program Jihovýchod skončil třetí rok své
existence úspěšnou bilancí. Výše dotací proplacených příjemcům překročila tři miliardy korun. Dokončeno je 128 projektů a další 272 projekty se uskutečňují. Smluvně vázány jsou
dotace dosahující téměř 11 miliard korun. V současné době
je tak rozdělena polovina finančních prostředků ROP Jihovýchod na rozpočtové období 2007–2013.
R
Na CO JDE NEJVÍC PENĚZ
Z proplacených tří miliard putoval největší
objem dotací – 1,8 miliardy korun – do oblasti dopravy, téměř 700 milionů korun
do rozvoje měst a obcí a přes 330 milionů
do cestovního ruchu. Projekty technické
pomoci zahrnující publicitu programu
a jeho projektů, vzdělávání, služby příjemcům a chod úřadu získaly 194 milionů
korun.
Prostředky z ROP Jihovýchod spolufinancují především dopravní obslužnost a infrastrukturu. Jsou to projekty, v rámci kterých
se v krajích Jihomoravský a Vysočina postaví či zmodernizuje více než 300 kilometrů
silnic II. a III. třídy, 54 mostů, 16 zklidňujících průtahů obcemi, 7 nových okružních
křižovatek, 5 silničních obchvatů obcí,
na 10 záchytných parkovišť a 10 přestupních terminálů. Na Vysočině byly například
dokončeny mosty ve Stropešíně a v Humpolci, obchvaty v Bohdalově a v Oslavičce.
Motoristé využívají také zmodernizovaný
úsek silnice mezi obcemi Brtnice a Zašovice. V Brně jezdí 9 nízkopodlažních tramvají a Jihlava nakupuje 23 nízkopodlažních
trolejbusů. Integrovaný dopravní systém
v regionu bude moci využívat moderní naváděcí, informační a dispečerské systémy.
Vzniká rovněž na 40 kilometrů nových
cyklostezek. Například v září 2009 byla dokončena frekventovaná cyklostezka z Městské části Brno-Obřany do Bílovic nad Svitavou, která je součástí tzv. Jantarové stezky
z Vídně do Krakova.
Rozvoj cestovního ruchu v regionu Jihovýchod může počítat s více než jednou miliardou korun pro 120 schválených projektů.
Dotace pomáhají zvýšit ubytovací kapacitu
regionu o více než 2000 lůžek, díky moder-
16
MO2_15_22.indd 16
Foto: archiv
egionální rada Jihovýchod během
tří let vyhlásila 26 výzev, vyhodnotila 1126 podaných projektových žádostí požadujících dotace ve výši téměř 25
miliard korun a vybrala z nich 425 nejkvalitnějších projektů, kterým schválila téměř
11 miliard korun. »Dotace z ROP podporují
především integrované projekty, ne ostrůvky v moři. Jedině takové projekty přinášejí
regionu do budoucna přidanou hodnotu,«
uvedla Mgr. Marta Sargánková, ředitelka
Úřadu Regionální rady Jihovýchod.
Dětská hřiště v Měříně (v okrese Žďár nad
Sázavou) získala dotaci dva miliony.
nizaci zvýšilo na 45 ubytovacích zařízení
svou certifikaci. Možnosti kongresové turistiky rozšířilo 5 nových zařízení a vzniklo
9 turistických informačních center. Rekonstrukce se dočká 18 památkových objektů
a téměř 100 objektů turistické infrastruktury. K zajímavým projektům v této oblasti
patří například zrekonstruovaná Alexandrova rozhledna v Babicích nad Svitavou
či rodinný penzion Kaplanka vybudovaný
ze středověkého domu v historickém jádru
Znojma.
Rozvíjí se moderní forma turistiky, tzv.
hippoturistika. Vznikne přes 84 kilometrů
hippostezek a stezek pro pěší. Dokončeny
jsou nové naučné stezky v Kunštátě k jeskyni Blanických rytířů, ve Velkých Bílovicích
nejrozsáhlejšími vinicemi v Česku a Židlochovičtí otevřeli v přírodním parku Výhon
turistický okruh s novou rozhlednou Akátová věž. Na Vysočině je nová naučná stezka v Bystřici nad Pernštejnem, Počátkách,
Starém Městě v Telči. Byly také zpřístupněny například zříceniny hradu Zubštejn či
Knoflíkářské muzeum v Žirovnici. Více než
122 milionů korun podpoří marketing cestovního ruchu a více než 20 významných
kulturních akcí, například Noc kostelů.
Na 177 projektů rozvoje měst a obcí půjdou 4,6 miliardy korun – nejvíce peněz požadují samosprávy na výstavbu kulturních
či sportovních zařízení. Přes 80 vzdělávacích zařízení se modernizuje a vybavuje novými učebními pomůckami. Dotace ve výši
NOVé VÝZVY
V únoru a březnu budou známy schválené
projekty ze dvou výzev v oblasti cestovního
ruchu, uzavřených na podzim roku 2009.
U obou poptávka po dotacích dvojnásobně převyšuje možnosti ROP Jihovýchod.
V zatím poslední výzvě, ukončené v lednu
letošního roku a určené na velké projekty se
strategickým významem pro cestovní ruch
regionu, požaduje 12 projektů 1,6 miliardy
korun.
Regionální rada vyhlásí letos další dvě
výzvy v cestovním ruchu se stomilionovou
alokací, především zaměřené na zpřístupnění širokopásmových komunikačních sítí
veřejnosti v oblastech s prokazatelným selháním trhu.
SYSTém PROPLÁCENÍ
Složitá ekonomická situace ovlivňuje možnosti měst a obcí předfinancovat své projekty dotované Evropskou unií. Aby samosprávy nemusely omezovat své rozvojové
aktivity a mohly i nadále čerpat dotace,
plánuje regionální rada nový systém proplácení velkých projektů. Ten umožní přesun plateb na účty příjemců v horizontu
několika dnů.
»Peníze z evropských fondů významně
přispívají lidem, kteří chtějí a umí udělat
něco dobrého pro svoji obec, město, kraj
nebo firmu. Je proto důležité využít beze
zbytku všechny finanční prostředky, které
jsou pro regiony k dispozici v letech 2007–
2013. Prioritou kraje Vysočina je pokračovat
v investicích do silniční sítě, krajských zdravotnických zařízení nebo do modernizace
škol,« konstatoval MUDr. Jiří Běhounek,
místopředseda Regionální rady Jihovýchod
a hejtman kraje Vysočina.
Více informací o výzvách, projektech
apod. naleznete na www.jihovychod.cz. n
mILENa maREŠOVÁ
oddělení publicity a technické pomoci
Úřadu regionální rady
regionu soudržnosti Jihovýchod
únor 2010
1/28/10 11:57:51 AM
regionální operační programy
Téma
V uplynulém roce bylo možné poprvé ve větší míře vidět
výsledky, které peníze z Evropské unie do regionu Jihozápad
přinášejí. Postupně byly dokončovány projekty, které uspěly
se žádostmi o dotace v prvních výzvách. Navíc bylo vyhlášeno
šest výzev nových. S přibývajícím časem se bude počet projektů uskutečněných za výrazného přispění evropských fondů
nadále zvyšovat.
K
romě vypsání nových výzev přinesl rok 2009 také vyhodnocení páté
výzvy, která se svým rozsahem řadí
mezi ty velké. Týkala se devíti oblastí podpory a bylo na ni alokováno téměř 3,8 miliardy korun. Zájem žadatelů byl tradičně
enormní a na Úřadu Regionální rady Jihozápad se sešlo celkem 670 žádostí v celkovém objemu přesahujícím 12 miliard korun. Možnosti programu však stačily pouze
na uspokojení 177 z nich, tj. přibližně každého čtvrtého žadatele.
K 31. prosinci 2009 proplatil ROP Jihozápad příjemcům v krajích Jihočeský a Plzeňský
za první dva roky své existence již téměř 2 miliardy korun. Evropské peníze tak podpořily
celkem 148 již uskutečněných projektů – 80
v Jihočeském kraji, 68 v Plzeňském kraji.
Projekt Skiareálu Lipno, který byl podpořen z ROP Jihozápad více než 88 miliony
korun, získal prestižní ocenění v soutěži
Top Invest – Nejlepší investice roku 2008.
ceňuje zejména proces zadávání veřejných
zakázek. Nejzávažnějšími odhalenými nedostatky byla podezření na neoprávněné
dělení, nebo sloučení zakázky, podezření,
že pochybení ovlivnilo, nebo by mohlo
ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, nebo
podezření na nesprávně stanovenou předpokládanou hodnotu zakázky. Na základě
výsledků auditů připravil úřad regionální
rady několik seminářů pro příjemce dotací,
které se věnovaly odhaleným nedostatkům
včetně zadávání veřejných zakázek.
V prioritní ose 2 Stabilizace a rozvoj měst
a obcí byla úspěšná rekonstrukce víceúčelové haly ve Vodňanech podpořená ROP Jihozápad částkou téměř 1,5 milionu korun,
nebo revitalizace pěti herních ploch v Sušici, která čerpala dotaci téměř 5,4 milionu
korun.
V prioritní ose 3 Rozvoj cestovního ruchu
se uskutečnil projekt modernizace zimního
skiareálu v Lipně nad Vltavou. Z ROP získal více než 88 milionů korun. Projekt byl
oceněn v soutěži TOP Invest jako Nejlepší
investice roku 2008. Dalším významným
projektem v oblasti cestovního ruchu jsou
Africké a asijské expozice Zoologické a botanické zahrady města Plzně s dotací ve výši
téměř 125 milionů korun.
VÝZNamNé PROJEKTY
K významným projektům Jihočeského kraje
uskutečněných v prioritní ose 1 Dostupnost
center patří například rekonstrukce horní
části Žižkova náměstí v Trhových Svinech,
na kterou ROP Jihozápad přispěl částkou
přesahující 5 milionů korun. V Plzeňském
kraji se k takovým projektům řadí vybudování zcela nového přestupního terminálu
mezi autobusovou a železniční dopravou
v Konstantinových Lázních. Tento projekt
získal dotaci více než 2,5 milionu korun.
Foto: archiv
CO ODHaLILY aUDITY
Úřad regionální rady v rámci své kontrolní činnosti uskutečnil v roce 2009 několik
auditů souvisejících s realizací projektů
podpořených z ROP Jihozápad. Ty mimo
jiné ukázaly, že řada příjemců dotací pod-
Foto: archiv
Jihozápad: Letos vyhlásí
pět nových výzev
Město Sušice uspělo s projektem rekonstrukce herních ploch, který ROP Jihozápad podpořil částkou ve výši téměř 5,4 milionu korun. Dominantou hřiště u gymnázia se stala
pirátská loď Černá Perla Sušice.
únor 2010
MO2_15_22.indd 17
VÝZVY LETOŠNÍHO ROKU
ROP Jihozápad vyhlásí v letošním roce pět
nových výzev: První dvě (11. a 12. výzva) již
v únoru. Jedenáctá výzva je plánovaná jako
poslední tzv. velká, ve které bude rozděleno zhruba 2,5 miliardy korun. Žádosti bude
možné předkládat v oblastech podpory 1.1
Modernizace regionální silniční sítě, 1.5
Rozvoj místních komunikací, 2.4 Rozvoj
infrastruktury základního, středního a vyššího odborného školství a 3.1 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu. 12. výzva bude
vyhrazena oblasti podpory 1.4 Rozvoj regionálních letišť a je v ní alokováno téměř 500
milionů korun. Další dvě výzvy se předpokládají v květnu, respektive červnu. Žadatelé budou moci žádat o podporu na projekty
v oblasti 2.2 Rozvojové projekty spádových
center (alokace 123 mil. Kč) a v oblasti 3.1C
Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu
v rámci projektů Integrovaných plánů rozvoje území.
Poslední v letošním roce bude 15. výzva
k synergickým projektům Integrovaného
operačního programu s předpokládanou
n
výší alokace 40 milionů korun.
aDam KOTaLÍK
Úřad regionální rady
regionu soudržnosti Jihozápad
17
1/28/10 11:57:57 AM
Téma
regionální operační programy
moravskoslezsko: Významná
změna v proplácení dotací
Schválené projekty podpořené dotací přibližně 6,3 miliardy
korun, přes 3,5 miliardy korun v aktuálně hodnocených a vyhlášených výzvách k předkládání projektů a další nejméně
3,1 miliardy korun, s jejichž uvolněním se počítá letos.
Taková je dosavadní bilance Regionálního operačního
programu Moravskoslezsko i s výhledem na letošní rok.
Z
PŘÍSLIB DO BUDOUCNa
Dominují zejména podpořené projekty
Moravskoslezského kraje a velkých měst.
S několikamilionovým příspěvkem mohou
počítat desítky měst a obcí, škol a školských zařízení, dalších nejen veřejných,
ale i neziskových a podnikatelských subjektů. Dotace z ROP Moravskoslezsko jsou
ale stále především příslibem budoucího
rozvoje. V aktuálně hodnocených nebo vyhlášených výzvách k předkládání projektů
»visí« další přibližně 3,5 miliardy korun.
Plán výzev k předkládání projektů na rok
2010 předpokládá uvolnění 3,1 miliardy korun. Plán výzev a informace o podpořených
a uskutečněných projektech jsou k dispozici na www.dobra-rada.cz.
ZmĚNa V PROPLÁCENÍ DOTaCÍ
I letošní rok přinese jednu významnou
změnu pro příjemce dotací z ROP Moravskoslezsko. Půjde o zavedení tzv. modifikovaného modelu plateb do praxe.
Zatímco nyní se zpětně (a průběžně) proplácejí skutečně uhrazené výdaje v rámci
projektu, nový způsob proplácení naopak
umožní profinancovat dosud nezaplacené
faktury přímo dodavatelům. Příjemcům
dotací, kteří dosud museli počítat s vlastními zdroji nebo úvěry v plné výši a platit
často nemalé úroky, tak na financování
projektu podle nového modelu postačí
mnohem méně vlastních zdrojů. Zároveň
ušetří na úrocích z bankovních úvěrů.
Dokladování se uskuteční stejným způsobem jako dosud. Příjemce pouze nebude
muset uhradit faktury před předložením
žádosti o platbu. Kontrolovat se budou vystavené neproplacené faktury, které regionální rada uhradí prostřednictvím banky
a speciálního účtu přímo dodavatelům.
Konečná výše spolufinancování bude stanovena na základě výsledků provedené
kontroly. Využití nového modelu je dobrovolné. Předpokladem je však mj. zejména
kvalitní příprava žádostí o platbu ze strany
příjemce.
UHÁJENÁ aLOKaCE 2007
Rok 2009 v souvislosti s evropskými dotacemi pro náš region přinesl také dvě další
zajímavé zprávy. Tou první jsou Evropskou
komisí certifikované a nazpět proplacené
peníze za ROP Moravskoslezsko ve výši 26,9
milionu eur. Druhou potěšující novinkou je
zjištění, že se podařilo uhájit celou alokaci
pro rok 2007, která má být podle pravidla
N+3 proplacena a certifikována do konce
roku 2010.
»Získání alokace pro rok 2007 není samozřejmostí, ostatně se netýká všech operačních programů v ČR. U některých naopak
hrozí, že budou prostředky vracet, pokud se
Foto: viZUaLiZacE
ROP Moravskoslezsko lze v letech
2007–2013 využít přibližně 20 miliard korun výhradně pro rozvoj kraje.
Cílem je efektivně investovat tyto peníze
do rozvojových projektů v dopravě a dostupnosti veřejných služeb, cestovním ruchu nebo ve vybavenosti měst a venkova.
Nakolik se investované prostředky daří
v celém regionu zhodnotit, je zatím možné
sledovat u 268 záměrů podpořených částkou 6,3 miliardy korun. U schválených projektů s celkovými náklady více než 10 milionů korun je důležitým ukazatelem také
míra ekonomického vnitřního výnosového
procenta.
»Konkrétní výsledky jsou viditelné zejména na 1,5 miliardy proplacených dotací
za ukončené projekty nebo jejich částí. »Jde
například o uspořený čas jízdou na modernizovaných a rekonstruovaných silnicích
a celkově bezpečnější cestování po kraji.
Do dopravní infrastruktury zatím směřuje
nejvíce evropských peněz. Je to dále téměř
200 nových pracovních míst, která vznikla
nebo se vytvoří v souvislosti s ubytovacími
kapacitami a atraktivitami cestovního ruchu. Žádanou oblastí je rovněž vzdělávání
a modernizace výuky ve školách a školských zařízeních. Užitek z podpořených záměrů má přibližně 6500 dětí, které navštěvují nové nebo kvalitněji vybavené školky
a školy,« konstatoval David Sventek, ředitel
Úřadu Regionální rady Moravskoslezsko.
však pravidlo N+3 nezměkčí na celoevropské úrovni, což je velmi pravděpodobné.
V případě ROP Moravskoslezsko se na dobrém výsledku podepsala výborná připravenost programu i schopnost regionu, místních organizací a lidí peníze získat a využít.
Jelikož se program nepotýká s výraznými
výkyvy a dotace jsou uvolňovány postupně,
neočekávám problém ani v příštích letech.
Rozhodně je naším cílem využít každou
korunu, kterou má region k dispozici,«
zdůrazňuje ředitel Úřadu regionální rady
regionu soudržnosti Moravskoslezsko Ing.
David Sventek, MBA.
Komplexní revitalizace terminálu Ostrava-Svinov usnadní a zpříjemní cestování a přestup
několika tisícům lidí denně.
18
MO2_15_22.indd 18
TERmINÁL SVINOV PROKOUKNE
Tato změna by se mohla týkat například nedávno schváleného projektu – rekonstrukce a modernizace přestupního terminálu
Ostrava-Svinov, která zahrnuje schodišťovou věž, výtahy a eskalátory v objektu Svinovských mostů, tramvajové a autobusové
zastávky, i zvelebení navazujících ulic Bílovecká a Peterkova. Město Ostrava může
získat na uskutečnění projektu až 568 milionů korun z regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Celkové náklady
převyšují 621 milionů korun. Komplexní
revitalizace přednádražního prostoru by
n
měla skončit do konce roku 2011.
mICHaL SOBEK
manažer vnější komunikace
Úřadu regionální rady Moravskoslezsko
únor 2010
1/28/10 11:58:04 AM
regionální operační programy
Téma
Severovýchod: Zlomový bude
pro žadatele letošek
V
minulém roce bylo v regionu soudržnosti Severovýchod schváleno
157 projektů s celkovou dotací více
než 3,7 miliardy korun ze strukturálních
fondů EU. Dále byly schváleny tři Integrované plány rozvoje měst (IPRM) s dotací
dosahující téměř 1,5 miliardy korun.
Ředitel Úřadu regionální rady regionu
soudržnosti Severovýchod Mgr. Zdeněk
Semorád současně podtrhuje, že další významné dotace plynuly na rozvoj regionálních silnic a měst. To umožnilo, aby již
ke konci roku 2009 byly prostřednictvím
ROP Severovýchod vyplaceny z evropských
fondů příjemcům dotace více než 2,5 miliardy korun.
NEJVÍCE ČERPaL
KRÁLOVéHRaDECKÝ KRaJ
Z hlediska čerpání finančních prostředků
se ROP Severovýchod zařadil k nejúspěšnějším ze všech operačních programů
v ČR. Přitom byly jisté rozdíly mezi příslušnými kraji v tom, jak využily možnosti
získat regionální evropské dotace. Nejvíce
jich obdržel Královéhradecký kraj. Zbývající dva kraje – Pardubický a Liberecký – jich
čerpaly poněkud méně. Podle Mgr. Semoráda to však nebylo způsobeno tím, že by
v těchto krajích žadatelé nepřipravili kvalitní projekty.
»Na vině byla kombinace několika faktorů. Jedním z nich byla menší etapizace
projektů, což vede k tomu, že se proplácení
projektů uskutečňuje později, zato ve větších částkách. Dalším faktorem byl opožděný start realizace některých projektů,«
vysvětlil příčiny ředitel Semorád.
IPRm: TŘI PROJEKTY
Stejně jako v dalších regionech soudržnosti jsou specifickou kapitolou Integrované
plány rozvoje měst. V rámci regionu soudržnosti Severovýchod byly schváleny tři:
Hradec Králové, Liberec a Pardubice. Lze
konstatovat, že kvalita jejich zpracování
byla velmi dobrá. Nicméně Mgr. Zdeněk
Semorád upozorňuje, že realizační část vykazuje u všech tří měst určité zpoždění. To
sice není takového charakteru, aby ohrožovalo plynulost čerpání celého ROP Severovýchod, přesto je vedení regionu soudržnosti rozhodnuto všechna zmíněná města
žádat, aby se na rychlost a kvalitu čerpání
dotací v rámci IPRM zaměřila intenzivněji,
než tomu bylo doposud.
NOVÝ POSTUP BODOVÁNÍ
Vedle úspěšných projektů byly v uplynulém roce i takové, jejichž předkladatelé neuspěli. Důvody byly různé. »Nejčastěji měli
problémy s dokládáním povinných příloh,
které byly neúplné. Dále projekt mnohdy obsahoval aktivity, které nebylo možné
z ROP Severovýchod financovat, případně
by jejich financování v požadované výši zakládalo nedovolenou veřejnou podporu,«
doplnil důvody Mgr. Zdeněk Semorád.
Obecně lze konstatovat, že administrace
projektových žádostí probíhá již víceméně
standardním postupem. Vzhledem k tomu
nejsou v regionu soudržnosti Severovýchod
zaznamenávány žádné zvláštní problémy.
Pozitivní ale je, že pro objektivitu hodnocení
byl zaveden postup, kdy každou jednotlivou
žádost bodují tři na sobě nezávislí hodnotitelé, případně skupiny hodnotitelů.
Doporučení Mgr. Zdeňka Semoráda žadatelům, kteří se letos
chystají podat žádosti o dotace:
Konzultovat s úřadem regionální rady projekt již ve stadiu projektového záměru a zajistit mu dostatečnou
podporu ostatních regionálních aktérů.
n Zjistit si všechny podmínky programu pro realizaci projektu studiem pokynů pro žadatele a příjemce jejich
příloh.
n Stanovit si realistický harmonogram přípravy projektu a nenechávat jeho předložení na poslední termín
výzvy.
n reálně odhadnout také harmonogram realizace a rozpočet projektu. Do rozpočtu projektu zahrnout pouze
nezbytně nutné výdaje, nesnažit se rozpočet »nafukovat«.
n rozhodnout, zdali na přípravu a zejména realizaci projektu vystačím s vlastními silami nebo si najmu
externí firmu. v takovém případě dbát především na dobré reference od subjektů, které s takovou firmou již
úspěšně spolupracovaly.
n
únor 2010
MO2_15_22.indd 19
Foto: archiv
Před dvěma dva roky, když jsme v Moderní obci poprvé informovali o přístupu různých subjektů k čerpání finančních
prostředků z Regionálního operačního programu Severovýchod, bylo třeba psát projekty a žádat o financování jednotlivých záměrů v rámci jednotlivých výzev. Podobně tomu bylo
i v roce 2009, kdy regionální rada vyhlásila pět výzev.
Nejčastěji měli žadatelé problémy s dokládáním povinných příloh, které byly
neúplné, říká Mgr. Zdeněk Semorád.
OBCE JSOU VELmI aKTIVNÍ
Dané konstatování platí rovněž pro žádosti, podávané obcemi. Mgr. Semorád přitom
zdůrazňuje, jak právě ty jsou velmi aktivní
v předkládání žádostí o dotace. Navíc připomíná, že kvalita jejich projektů je velmi
dobrá. Tím spíše ho mrzí, že alokace důležitých oblastí podpory stejně jako celého
ROP Severovýchod je nedostatečná, proto
nelze některým – byť poměrně kvalitním –
projektům dotaci přiznat.
Současná hospodářská situace staví však
nejen obce do nové situace. »Zlomový bude
pro žadatele letošní rok. Již v minulém roce
jsme se snažili postupy, které by reagovaly
na ztíženou ekonomickou situaci, připravit a také uskutečnit. Jednalo se především
o možnost etapizace projektů a tedy jejich
častějšího proplácení (z tříměsíční periody
na dvouměsíční),« upozorňuje předseda
Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod a hejtman Pardubického kraje
Mgr. Radko Martínek.
Dále byla dána možnost podat žádost
o platbu ještě před uhrazením faktur dodavatelům s tím, že příjemce je může zaplatit
až ve chvíli, kdy bude vědět výsledek kontroly žádosti o platbu.
LETOS DESET KOL
Pro letošní rok byl schválen plán výzev již
v září 2009. Na jeho základě by mělo být
letos vyhlášeno nebo ukončeno 10 kol výzev s pravděpodobnou alokací zhruba pět
miliard korun. Souhrnný počet podaných
žádostí lze samozřejmě jen stěží dopředu
odhadnout.
»Naše odhady jsou velmi hrubé. Určitě počítáme s číslem přesahujícím dvě stě
žádostí o podporu, spíše dvě stě padesát,«
n
uzavírá Mgr. Zdeněk Semorád.
mILOŠ CHaRBUSKÝ
JaN STEJSKaL
19
1/28/10 11:58:08 AM
Téma
regionální operační programy
Severozápad: Projekt lze
uskutečnit v menších etapách
Modernizace silnic, rozvoj měst a obcí, rekonstrukce škol
nebo ústavů sociální péče, nové přístroje pro nemocnice či
všestranná podpora rozvoje cestovního ruchu – to jsou jen
některá z témat, která řeší projekty podpořené z Regionálního
operačního programu Severozápad.
V
loňském roce regionální rada schválila poskytnutí dotací pro více než
100 projektů za přibližně 4 miliardy
korun. Jsou tak rozděleny asi dvě třetiny
prostředků, které jsou pro kraje Ústecký
a Karlovarský do roku 2013 v ROP k dispozici. Uvedl to místopředseda Regionální rady
regionu soudržnosti Severozápad a náměstek karlovarského primátora Bc. Tomáš
Hybner. Regionální operační program má
tak v současné době více než 200 projektů
ve fázi realizace. Dosud bylo mezi žadatele rozděleno více než 13 miliard korun.
Nejvíce prostředků směřovalo do rozvoje
a revitalizace měst a na podporu projektů
modernizace a rekonstrukce krajských silnic II. a III. třídy. »Dotace z regionálního
operačního programu začínají být v obou
krajích vidět, rozběhla se díky nim řada
akcí, které města a obce z vlastních zdrojů
Foto: archiv
ÚSPĚŠNé PROJEKTY
Na sklonku roku 2009 ROP Severozápad
také překonal pomyslnou hranici první
miliardy korun proplácené realizátorům
již dokončených projektů. Mezi úspěšně projekty patří například modernizace
karlovarského letiště, přestavba bývalé základní školy v Habartově na infocentrum
a muzeum četnické historie, modernizace
karlovarského hotelu Spa Resort Sanssouci, pořízení nového přístrojového vybavení
pro nemocnice v Ústeckém kraji, vytvoření
cizojazyčných webových stránek Karlovarského kraje nebo výstavba nového parkoviště pod horou Říp. »ROP Severozápad je
zaměřen především na podporu velkých
investičních akcí. Proto předpokládám, že
počet dokončených projektů a objem proplacených dotací rychle poroste především
v příštím roce, kdy budou finišovat akce
schválené v roce 2008. Čeká nás tedy nejen
další výběr záměrů, které by měly být podpořeny, ale také hodně práce s kontrolou
využití dotací u již dokončených projektů,«
poznamenal Bc. Tomáš Hybner.
Úspěšný projekt v Habartově – infocentrum a muzeum četnické historie.
DVĚ VLNY PŘIJÍmÁNÍ PROJEKTŮ
Možnost získat evropské peníze z ROP Severozápad mají žadatelé i letos. Celkem je
k rozdělení připraveno 3,5 miliardy korun.
»První letošní výzva byla vyhlášena v polovině ledna. Statutární města v jejím rámci
mohou do ROP předkládat své integrované
plány rozvoje,« uvedl Hybner.
Plán výzev pro rok 2010, který schválil
výbor regionální rady, počítá s přijímáním
Plán výzev k předkládání projektů do ROP Severozápad
v roce 2010
1.3 – infrastruktura v oblasti lidských zdrojů
1.2 – Podpora revitalizace a regenerace středních a malých měst
2.1 – Budování kapacity pro místní rozvoj, informovanost a osvěta veřejnosti
4.1 – Budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury Čr
(řízená výzva s ioP)
4.2 – Zlepšování kvality a nabídky ubytovacích a stravovacích zařízení
2.2 – investice pro zlepšení fyzické infrastruktury obcí
3.2 – rozvoj dopravní obslužnosti regionu
4.1 – Budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury Čr
duben – červen
duben – červen
duben – červen
duben – červen
duben – červen
květen – červenec
září – listopad
září – listopad
Foto: archiv
léta odkládaly. Navíc investice podpořené
z ROP v době ekonomického propadu částečně tlumí dopady krize v regionu a pomáhají brzdit růst nezaměstnanosti,« dodal
Bc. Tomáš Hybner.
Dosud bylo mezi žadatele rozděleno více
než 13 miliard korun, uvedl Bc. Tomáš
Hybner.
projektů ve dvou hlavních vlnách. Od dubna do června bude možné podávat projekty sledující například rozvoj infrastruktury
v oblasti lidských zdrojů, revitalizaci a regeneraci středních a malých měst, budování
kapacity pro místní rozvoj, informovanost
a osvětu veřejnosti, rozvoj infrastruktury
cestovního ruchu nebo zlepšování kvality a nabídky ubytovacích a stravovacích
zařízení. V květnu se počítá s vyhlášením
výzvy pro projekty ke zlepšení fyzické infrastruktury obcí. Na podzim, konkrétně
od září do listopadu, bude možné předkládat projekty, které řeší dopravní obslužnost
regionu a budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu.
RYCHLEJŠÍ PROPLÁCENÍ
Regionální operační program zavedl od letošního roku změnu v proplácení dotací
za realizované projekty. Týká se rozdělování projektů do etap a jejich následného
proplácení. »Příjemci si mohou rozdělit
realizaci projektu na menší časové nebo
finanční části, tzv. etapy, a žádat o jejich
proplacení. Tato změna by měla pomoci
například menším obcím či městům, které
obtížně shánějí prostředky na předfinancování projektu,« uzavírá Bc. Tomáš Hybner.
Podrobné informace o výzvách i další novinky o Regionálním operačním programu
Severozápad mohou zájemci o dotace najít
n
na www.nuts2severozapad.cz.
VOJTĚCH KRUmP
vedoucí oddělení komunikace a publicity
Úřadu regionální rady
regionu soudržnosti Severozápad
ZDroJ: roP SEvEroZÁPaD
20
MO2_15_22.indd 20
únor 2010
1/28/10 11:58:17 AM
regionální operační programy
Téma
Střední Čechy: Nová kritéria
zohledňují regionální rozdíly
Přibližně 14,5 miliardy korun z evropských dotací, to je částka, která má pomoci středním Čechám v oblastech, jako jsou
cestovní ruch, integrovaný rozvoj území a doprava. S touto
vizí vstupoval ROP Střední Čechy do povědomí občanů, starostů, podnikatelů a dalších subjektů v tomto regionu.
V
poločase rozdělování dotací z EU
je skóre ROP Střední Čechy velice
příznivé. Do konce roku 2009 bylo
vyhlášeno 43 výzev, zaregistrováno 944 projektů, smlouvy byly uzavřeny u 230 projektů, zatím bylo finálně proplaceno 38 projektů. K 31. 12. 2009 byly schváleny projekty
za více než 4,1 miliardy korun a proplaceny
včetně zdrojů žadatelů, do současné doby
více než 2 miliardy korun.
strany úřadu regionální rady či kontrolních
orgánů EU.
Od poloviny roku 2009 se aplikuje nová
verze hodnoticích kritérií. Hlavními změnami v systému hodnocení projektů je zvýšený
tlak na hospodárnost rozpočtu, potřebnost
a důležitost projektu. Kritéria umožňují
podpořit pouze investice do takové infrastruktury, která v daném území chybí nebo
je ve značně nevyhovujícím stavu. Podstatně menší význam mají kritéria, která nehodnotí věcnou stránku projektu, ale pouze
»technické« okolnosti (například personální
zabezpečení projektu). Navíc byla přidána
nová skupina kritérií – snižování regionálních disparit.To znamená, že budou zvýhodněny ty projekty, které se uskuteční v »méně
rozvinutých« částech regionu. Od zavedení
nových kritérií si řídicí orgán slibuje úsporu
finančních prostředků, které bude možné
využít i pro další projekty.
CO UKÁZaLO ŠETŘENÍ
V průběhu roku 2009 uskutečnil Úřad regionální rady Střední Čechy dotazníkové
šetření mezi obcemi ve středních Čechách
v kategorii nad 500 obyvatel, aby celkově zmapoval Středočeský kraj ve vztahu
k možnostem, které regionální operační
program nabízí. Zjišťoval se stav infrastruktury a majetku ve vlastnictví obcí a jejich
investiční potřeby.
Výsledky šetření poukazují na skutečnost, že prioritními oblastmi pro obce
a města jak v kategorii do 5000 obyvatel,
tak nad 5000 obyvatel jsou oblasti školství,
volnočasových aktivit a fyzické revitalizace.
Velký zájem je rovněž o financování místních komunikací a oblast zdravotnictví.
Foto: archiv
NOVINKY ROKU 2009
Rok 2009 se pro ROP Střední Čechy vyznačoval zejména zjednodušováním procesu
čerpání finančních prostředků pro žadatele
a také snahou usnadnit příjemcům v době
ekonomické krize předfinancování projektů
z vlastních prostředků. Jedním z nejvstřícnějších kroků bylo zavedení modifikovaného režimu ex-ante plateb. Toto opatření
v praxi znamená, že příjemce dotace obdrží
z úřadu regionální rady na účet peníze ještě
před datem splatnosti jednotlivých faktur
(na rozdíl od režimu ex-post). Velkou výhodou nového systému je, že většina příjemců
si nebude muset brát úvěry od bankovních
ústavů, a ušetří tak prostředky na bankovních a jiných poplatcích. Zároveň se čerpání z fondů EU zrychlí.
Dalším opatřením je v tomto ohledu personální posílení oddělení Administrace projektů a Realizace projektů a plateb. Cílem je
co nejvíce zkrátit lhůtu administrace projektů, nejlépe na dobu 3–4 měsíců.
Novinkou loňského roku bylo také zřízení
zvláštního oddělení, které pomáhá žadatelům s kontrolou zadávacích dokumentací
na výběr dodavatele staveb. Předejde se tak
problémům při pozdějších kontrolách ze
VYJEDNÁVÁNÍ O REVIZI ROP
Také v souvislosti s tímto šetřením zahájilo
v minulém roce vedení úřadu vyjednávání
s Evropskou komisí o revizi ROP Střední
Čechy spočívající v realokaci finančních
prostředků z prioritní osy 2 – Cestovní ruch
do prioritní osy 3 – Integrovaný rozvoj území. Celkem jde o zhruba 994 milionů korun.
Hlavním důvodem je obrovský převis poptávky v prioritní ose 3 po dotacích do školství, zdravotnictví, sociální infrastruktury,
volnočasových aktivit a městských center,
přičemž právě v těchto oblastech je finančních prostředků nedostatek. Současně se
úřad snaží o zrušení omezení podpory
místních komunikací v oblasti podpory 1.1,
respektive rozšíření této podpory určené
na výstavbu, modernizaci a rekonstrukci
místních komunikací bez omezení jejich
účelu (nyní pouze k průmyslových areálům). Další důležitou změnou, která se již
uplatní v budoucích výzvách, je rozšíření
podporovaných typů zařízení v prioritní
ose 3 – Integrovaný rozvoj území v oblasti
sociální integrace, o domovy pro seniory.
V létě 2009 byl v Dobřichovicích otevřen zrekonstruovaný park za 19 milionů korun. Město
získalo na tento projekt dotaci z ROP Střední Čechy ve výši 92,5 % způsobilých nákladů.
únor 2010
MO2_15_22.indd 21
JaRNÍ a PODZImNÍ KOLa
V letošním roce jsou připravena dvě kola
výzev (15. 4.–15. 6.; 15. 10. –15. 12.). V jarním
kole hodlá regionální rada mezi žadatele
rozdělit 1,5 miliardy korun téměř ve všech
oblastech podpory. Nejvíce peněz je alokováno na oblast zdravotnictví – celkem
450 milionů korun, o které mohou žádat
jak města a obce do 5000 obyvatel, tak nad
5000 obyvatel. Druhá nejvyšší částka, 380
milionů korun, bude směřovat do rekonstrukcí silnic II. a III. třídy. Na jaře budou
moci města a obce zažádat také o dotaci
na revitalizaci center, kde je vyčleněno 250
milionů korun. V rámci oblastí podpory 3.2
a 3.3 budou podpořeny rovněž volnočasové
aktivity, a to částkou 120 milionů korun. Výzvy budou vyhlášeny i v oblasti cestovního
ruchu, konkrétně na cyklostezky (150 milionů korun), veřejnou infrastrukturu a služby cestovního ruchu (100 milionů korun)
a propagaci a řízení turistických destinací
(10 milionů korun). Harmonogram výzev
včetně alokací na II. pololetí letošního roku
bude zveřejněn v průběhu jara na webových stránkách ROP.
ROP Střední Čechy není lékem na všechno, co v současné době trápí Středočeský
kraj. Nicméně prostředky, které má k dispozici, se snaží cíleně směřovat do méně
rozvinutých částí kraje a na nejpotřebnější
projekty. V poločase programu se dá tušit,
n
že jde po správné cestě.
VERONIKa PELÍŠKOVÁ
vedoucí oddělení technické pomoci a publicity
Úřadu regionální rady
regionu soudržnosti Střední Čechy
21
1/28/10 11:58:22 AM
Téma
regionální operační programy
Střední morava:
Důraz na hospodárnější přístup
S novým rokem Regionální operační program regionu soudržnosti Střední Morava hlásí první výsledky – dvě stovky
ukončených projektů v krajích Olomoucký a Zlínský v celkové
hodnotě 1,7 miliardy korun.
aBSORPČNÍ KaPaCITa REGIONU
Výsledky prvního kola vyhlášených výzev
rozkryly potřeby žadatelů v jednotlivých
oblastech podpory. »Velkým překvapením
pro nás byla absorpční kapacita projektů
na venkově, která osminásobně převyšovala stanovené možnosti. Obdobná situace
panovala ve městech,« řekl předseda regionální rady a hejtman Olomouckého kraje
Ing. Martin Tesařík. Naopak oblast podpory
rozvoje integrovaného dopravního systému
(přestupní terminály a zastávky) se setkala
s minimálním zájmem. Úřad regionální
ROP Střední Morava v číslech
(v Kč)
18
17,7 mld. Kč
16
14
12
10
7,5 mld. Kč
8
6
3,2 mld. Kč
4
2
0
2007–2013 schváleno
projektů
propláceno
příjemcům
ZDroJ: roP StŘEDNÍ Morava
22
MO2_15_22.indd 22
rady začal hledat způsob, jak zefektivnit
přípravu projektů u jednotlivých oblastí
a podoblastí podpory. Výsledkem je návrh
nového modelu administrace a hodnocení
projektů, který klade důraz na hospodárnější přístup projektů.
SRÁŽKa S REaLITOU
Realizace 450 projektů přinesla i první nesrovnalosti. »Nejvíce jsme jich zaznamenali
při kontrolách veřejných zakázek. Příjemci
často nepostupují podle zákona či námi vydaného metodického pokynu, pro který se
zavázali ve smlouvě o poskytnutí dotace,«
vysvětloval ředitel Úřadu Regionální rady
Střední Morava Ing. Ivan Matulík. Právě veřejné zakázky jsou terčem mnoha kontrol.
»Každý projekt může být zkontrolován přímo Evropskou komisí a zakázky jsou obecně největším problémem,« doplnil Matulík.
Další problémovou oblastí byla uznatelnost
a neuznatelnost výdajů projektu. »Úřad
kontroluje každou žádost o platbu z hlediska hospodárnosti a proplácení výdajů.
Nelze proplatit výdaj metodikou označený
jako neuznatelný. Tady mnohdy s příjemci
vedeme diskuse,« dodal Matulík.
DaLŠÍ PENÍZE PRO REGION
Pro letošní rok střední Morava disponuje
4,2 miliardami korun určenými na projekty
financované z ROP Střední Morava. »Právě
tolik peněz potřebujeme na dofinancování projektů, které byly schváleny v letech
2008 a 2009. Jejich realizace skončí letos,«
uvedl Ing. Martin Tesařík. Kromě toho budou v souladu s harmonogramem vyhlášeny v průběhu celého roku tři výzvy za přibližně tři miliardy korun. Půjde například
o projekty se zaměřením na silnice, tramvaje, trolejbusy, cyklostezky, revitalizaci
území ve městech i na venkově, či rozvoj
cestovního ruchu na území Luhačovicka,
Rožnovska a Horního Vsacka. Výzvy jsou
plánovány na leden, červen a srpen.
JaKé JSOU NOVINKY
V letošním roce úřad regionální rady připravuje změnu systému proplácení dotací.
»V jistém ohledu je to reakce na stávající
ekonomickou situaci, kdy se města a obce
potýkají s nedostatkem financí a banky
jsou opatrné při sjednávání úvěrů na předfinancování projektů,« odůvodnil změnu
hejtman Tesařík. Nově příjemci nebudou
muset své projekty předfinancovat a teprve
poté žádat o proplacení výdajů, ale na pro-
Foto: archiv
D
o konce roku 2009 bylo z ROP Střední Morava schváleno 450 projektů
za přibližně 7,5 miliardy korun.
Z těchto peněz bylo už proplaceno 3,2 miliardy. V lednu letošního roku bylo již ukončeno 210 projektů, které začaly postupně
sloužit veřejnosti. Mezi finančně nejnáročnější uskutečněné projekty v Olomouckém
kraji patří modernizace přednádražního
prostoru v Přerově (100 milionů), revitalizace centrálního náměstí v Uničově (62
milionů), relax centrum Kolštejn v Branné
na Jesenicku (24,3 milionu) nebo revitalizace areálu staré nemocnice v Prostějově
(23,6 milionu). Ve Zlínském kraji největší
dosavadní investicí bylo vybudování koupaliště ve Velkých Karlovicích (38 milionů),
zlínské sportovně zábavní centrum Eurogalaxie (23,7 milionu) nebo lyžařský areál
Kohútka (55,6 milionu).
První rozhledna na Hané vznikla v Přáslavicích. Jmenuje se Božka, měří 21 m a je
v nadmořské výšce 320 metrů. Přáslavičtí
na rozhlednu dostali 4,3 milionu z ROP
Střední Morava.
jektový účet banky složí pouze svůj finanční podíl, úřad na stejný účet pošle peníze
z regionálního operačního programu. Bude
to pak banka, která dodavateli uhradí jeho
náklady na projekt. »Předpokládáme, že
nový systém proplácení dotací může začít
fungovat od května letošního roku,« dodal
Tesařík.
Pro implementaci ROP Střední Morava je
důležitý fakt, že podpisem 450 smluv o poskytnutí dotace bylo vytvořeno zázemí pro
vznik 550 nových pracovních míst. Týká
se to zejména oblasti cestovního ruchu.
Ovšem nejen noví návštěvníci regionu, ale
celkově jeho větší konkurenceschopnost
může zlepšit kvalitu života jak v Olomoucn
kém, tak Zlínském kraji.
RENaTa ŠKROBÁLKOVÁ
komunikace a publicita programu
Úřad regionální rady
regionu soudržnosti Střední Morava
únor 2010
1/28/10 11:58:40 AM
zpětný odběr a obce
Příloha
Filustrační oto: archiv
SPOLEČNÁ PŘÍLOHA ČASOPISŮ MODERNÍ OBEC A ODPADY č. 2/2010
Nezisková společnost ASEKOL, která organizuje sběr a recyklaci vysloužilých elektrozařízení, předala loni v říjnu k recyklaci už miliontý
televizor. Z vybraných televizorů bylo recyklací vytěženo a při výrobě znovu použito i 3690 tun železa, 1960 tun mědi a 240 tun hliníku.
zpětný odběr elektrozařízení
letos slaví páté výročí
Letos v srpnu uplyne pět let od doby, kdy byl v ČR zahájen
systematický sběr a recyklace elektroodpadu. Bez zbytečného
patosu lze říci, že se etabloval velmi úspěšně. Zpětný odběr vysloužilých elektrozařízení nejenže značně pomohl životnímu
prostředí, ale představuje i významný přínos obcím.
h
istorie zpětného odběru vysloužilých elektrozařízení v ČR se začala
psát už v únoru 2003, kdy vstoupila v platnost direktiva Evropské komise
2002/96/EC. Direktiva byla transponována
do legislativy členských zemí s platností
od 13. 8. 2005, přičemž stanovila, že o elektroodpad se musí postarat výrobci a dovozci elektrozařízení. Na jejím základě měly
členské státy rovněž povinnost zajistit, aby
každý občan v roce 2008 průměrně odevzdal alespoň 4 kg elektroodpadu.
Na rozdíl od starých členských států EU,
kde sběr elektroodpadu organizovaně probíhal již dříve, se u nás začínalo od nuly.
Výrobci a dovozci elektrozařízení založili
několik kolektivních systémů, které začaly
systematicky budovat sběrnou síť a ve veřejnosti vytvářet povědomí o nutnosti třídění. Bylo třeba uzavřít smlouvy se zpracovateli, dopravci i provozovateli sběrných míst.
Zejména však s obcemi, jejichž sběrné dvory a mobilní svozy představují nejvýznamnější kanál celé sítě: Pochází z nich 88 % sebraného elektroodpadu. Vše s cílem splnit
kvótu Evropské komise, protože v opačném
případě by naší zemi hrozily sankce.
únor 2010
MO2_23_30.indd 23
základem je sběrná síť
»Hustá sběrná síť je zásadním předpokladem úspěchu. Je dokázáno, že lidé budou
třídit tím spíše, čím blíže mají na sběrné
místo. Vybudování kvalitní sběrné sítě tedy
bylo absolutní prioritou. Důležité také bylo
zajistit, aby lidé mohli na sběrných dvorech
odevzdávat elektroodpad zdarma, což zvýšilo jejich motivaci ke třídění,« vysvětluje
Jan Vrba z kolektivního systému ASEKOL.
Během prvního roku působení systému
tak vzniklo zhruba 2500 sběrných míst.
O rok později už jejich počet překročil 4000,
přičemž stále šlo o sběrné dvory, mobilní
svozy a poslední prodejce a servisy elektrozařízení. Poměrně zásadní krok učinil
kolektivní systém ASEKOL v roce 2008,
kdy začal sběrnou síť posilovat o nádoby na drobná elektrozařízení. Ta totiž lidé
házejí do popelnice nejčastěji. Na ulicích
se objevily i první stacionární kontejnery,
na obecních úřadech a ve firmách E-boxy
a ve školách speciální nádoby v rámci projektu Recyklohraní. Na počátku roku 2009
tak měli občané k dispozici už přes 9300
sběrných míst, což je nesrovnatelně více
než třeba v ekologicky vyspělém Rakousku.
V současné době mohou občané třídit
vysloužilé spotřebiče na zhruba 11 tisících
sběrných místech. »Příliš mnoho potenciálu pro další zvyšování jejich počtu už u nás
není. Máme smlouvy s drtivou většinou
provozovatelů sběrných dvorů a mobilních svozů, tedy hlavními třídicími kanály.
Vzniknou-li další, zaměří se spíše na drobnější elektrozařízení,« říká Jan Vrba.
osvěta a výsledky sběru
Růst sběrné sítě byl provázán s řadou
osvětových kampaní. Jan Vrba vypočítává:
»Kromě letáků, reklam a soutěží pořádáme
zábavně-vzdělávací akce. Po školách jsme
jezdili se zvířecími maskoty Asíkem a Batem a využíváme i interaktivní kamion Svět
recyklace, který simuluje běžnou českou
domácnost. Děti soutěží v rámci sběrového
programu Recyklohraní. V Praze na Andělu
jsme třikrát stavěli Šrotozemšťana, sochu
z elektroodpadu přineseného občany. Nyní
od ledna do začátku dubna pořádáme na letišti v pražské Ruzyni výstavu historických
elektrozařízení – Muzeum spotřebičů.«
V roce 2005 se v ČR k recyklaci neodevzdal
téměř žádný elektroodpad. Díky rozšíření
sběrné sítě a dobře cílené osvětě se však situace rychle změnila. Zatímco v roce 2006
ještě každý Čech průměrně odevzdal pouze 1,7 kg elektroodpadu, o rok později už
2,4 kg. V důležitém roce 2008 se Češi dokázali zmobilizovat a překonat čtyřkilogramovou hranici. Výsledek 4,3 kg elektroodpadu
na osobu byl nejlepším ve střední Evropě.
›
23
1/28/10 12:01:17 PM
Příloha
zpětný odběr a obce
Sběr elektroodpadu v ČR 2005–2009 (v tunách)
60 000
Způsoby sběru elektroodpadu
56 000
50 000
oddělený sběr 4 %
jiné 1 %
poslední prodejci 7 %
43 857
40 000
mobilní svozy
10 %
30 000
25 011
17 174
20 000
10 000
930
2005
2006
› Loňská data sice ještě nejsou známa, ale
předpokládá se, že každý Čech průměrně
odevzdal přes 5 kg elektroodpadu.
Jenže třeba ve Švédsku, kde je tradice
zpětného odběru mnohem delší, se sbírá
téměř čtyřikrát tolik. »Srovnání se zeměmi
ze Západu lehce zkresluje i rozdílná kupní
síla. Když nakoupíte méně elektrozařízení,
logicky se jich také méně zbavíte. Pro nás
je nejdůležitější, že výsledky naší práce jsou
nezpochybnitelné,« připomíná Jan Vrba.
sPoluPráce s obcemi
Smlouvy o zajišťování zpětného odběru
elektrozařízení uzavřené v roce 2005 přinesly obcím řadu výhod. Zatímco do roku
2005 musely zajišťovat svoz a recyklaci
elektroodpadu z vlastních zdrojů, v momentě podpisu dohody tyto povinnosti
včetně finančních nákladů převzaly kolektivní systémy. Obce jsou navíc podporovány finančními příspěvky na provozování
sběrných dvorů a mobilních svozů i penězi
za nashromážděná elektrozařízení. Během
své činnosti kolektivní systémy už obcím
za svoz a ekologické zpracování elektroodpadu ušetřily více než 750 milionů korun.
Letos bude zahájeno už třetí kolo grantového řízení Fondu ASEKOL, který slouží
na podporu modernizace sběrných dvorů,
zvýšení objemu sebraných elektrozařízení,
osvětě občanů v recyklační problematice,
ale i výzkumu nových možností vedoucích
ke zlepšení třídění a sběru elektroodpadu.
V minulých dvou ročnících Fond ASEKOL
2007
2008
sběrné dvory 78 %
2009 (odhad)
e-box: řešení Pro sběr drobných
elektrozařízení
Na adrese http://e-box.ebox.cz/ mohou
i letos firmy, obchody či obecní úřady žádat ASEKOL o bezplatnou instalaci E-boxu.
Od roku 2008 jich ASEKOL v zájmu zvýšení
výtěžnosti malých elektrozařízení distribuoval už přes 2000. E-boxy už od počátku
vyvolaly velký zájem, zejména ze strany
obecních úřadů, kde jich je instalováno
přes 80 %. Tyto nádoby však najdete i v hypermarketech, Dopravním podniku hl. m.
Prahy, České televizi nebo ve společnostech
RWE Transgas a Office Depot aj.
E-box patří výhradně do interiéru budov.
S rozměry 40x40x100 cm je určen pro sběr
drobných nefunkčních elektrozařízení typu
nefunkčních kalkulaček, telefonů, drobného počítačového vybavení, walkmanů,
discmanů, mp3 přehrávačů apod.
Oblíbený E-box měří 40x40x100 cm a je
určen výhradně do interiérů.
Milníky zpětného odběru elektrozařízení v ČR
13. srpna 2005: v platnost vstupuje novela zákona o odpadech, podle níž se o elektroodpad musí postarat výrobci a dovozci elektrozařízení.
n Říjen 2005: uskutečněny první svozy elektroodpadu ze sběrných dvorů.
n 4. září 2006: Zahájen projekt ekologické výchovy ve školách hrátky s asíkem a Batem.
n 9. srpna 2007: v Jílovišti byl představen první stacionární kontejner na drobný elektroodpad.
n 15. února 2008: i. ročník Grantového řízení z Fondu asEKol.
n 3. března 2008: Představen E-box.
n 1. září 2008: Zahájen školní program recyklohraní.
n 24. září 2008: na sběrném dvoře Zakrytá představen první E-domek.
n 1. ledna 2009: česká republika splnila nařízení Evropské komise, aby v roce 2008 každý občan průměrně
odevzdal více než 4 kg elektroodpadu.
n Březen 2009: v systému zpětného odběru sebrána stotisící tuna elektroodpadu.
n Červen 2009: vybudováno desetitisící sběrné místo.
n 26. října 2009: K recyklaci předán miliontý televizor.
n
ZDroJ: asEKol
24
MO2_23_30.indd 24
Dosavadní výsledky svozů jsou poměrně
optimistické. »Od počátku distribuce E-boxů v červnu 2008 jsme dosud odebrali téměř
20 tun drobných vyřazených spotřebičů,
které by jinak nejspíše skončily v popelnici.
Neustálým rozšiřováním sítě E-boxů objem
sběru samozřejmě měsíc od měsíce vzrůstá,« uzavřel Jan Vrba.
/sk/
podpořil žadatele téměř sedmi miliony korun. V rámci plnění grantů Fondu ASEKOL
byly ve 42 sběrných dvorech instalovány
speciální přístřešky pro ochranu elektrozařízení před krádežemi a vlivy počasí – tzv. Edomky. Další ASEKOL instaloval do zhruba
poloviny brněnských sběrných dvorů a také
na místa v Libereckém a Královéhradeckém
kraji. »Pracujeme na tom, abychom E-domky postupně dodali do všech sběrných dvorů. Kvůli omezeným finančním možnostem
jsme zažádali o dotaci u Evropské unie. Věřím, že nakonec svého cíle dosáhneme,«
říká Jan Vrba.
Foto: archiv
0
Česká stopa v zahraničí
naše kolektivní systémy se neomezují jen
na oblast české republiky, ale podílejí se na rozvoji
zpětného odběru elektroodpadu v celé Evropě.
Děje se tak v rámci organizace WEEE Forum, jejímž
členem jsou kromě společnosti asEKol i dva další
systémy.
n asEKol například inicioval vytvoření pracovní
skupiny pro recyklaci skla z crt obrazovek, které
po nástupu lcD a plazem ztrácejí odbyt. Protože
obrazovkové sklo obsahuje vysoké procento olova,
stává se jeho využití celosvětovým problémem.
n
ZDroJ: asEKol
únor 2010
1/28/10 12:01:22 PM
zpětný odběr a obce
Příloha
zapamatujte si nový pojem
ve zpětném odběru: Wintejnery
Společnost ELEKTROWIN, provozovatel kolektivního systému
zpětného odběru domácích elektrospotřebičů, loni vybrala na
400 tisíc lednic (meziroční nárůst 18 %), 150 tisíc velkých spotřebičů (55 %) či 850 tisíc malých spotřebičů a nářadí (88 %).
Od roku 2005 se postarala o recyklaci či ekologickou likvidaci
více než 75 tisíc tun vysloužilého elektrozařízení.
l
Zmínil jste i zkvalitňování vašich služeb. Chystáte v nich letos nějaké novinky?
Tou zásadní bude zavedení nového systému sběru prostřednictvím výměnných
velkoobjemových kontejnerů – Wintejnerů.
První z nich, vždy jeden na sběr chladicích
zařízení a jeden (dělený) na sběr ostatních
velkých i malých elektrospotřebičů, začneme v obcích, jež odpověděly kladně na naši
nabídku a s nimiž jsme na umístění wintejnerů sepsali smlouvu, rozmisťovat už koncem února. Od těchto kontejnerů o obsahu
40, resp. 35 m3, si slibujeme, že dál zefektivní a zkvalitní zpětný odběr. Nejenže se
urychlí a zjednoduší vykládka a nakládka
spotřebičů formou pouhé výměny prázdného kontejneru za naplněný, ale také
v nich bude nasbíraný elektrodpad lépe
zabezpečen proti různým nenechavcům.
A protože obsluhu sběrných dvorů často
n Nepovede hospodářská recese k utlumení některých vašich osvětových činností či »osekání« motivačních programů?
Možná až paradoxně nám recese trochu
pomohla. Jak totiž výkupní ceny kovového
šrotu loni klesaly, snižovala se u překupníků, kteří se na vysloužilých elektrospotřebičích přiživují, ochota za ně a jejich »vykuchané« části platit. Pravda, nastal i šťastný
souběh s novou legislativou, podle níž ne-
O velkokapacitní výměnné kontejnery –
Wintejnery (na snímku) – se zatím přihlásilo už na 150 obcí z celé České republiky.
únor 2010
MO2_23_30.indd 25
Foto: archiv
n
Ekoshow Zatočte s elektroodpadem se
loni uskutečnila v 80 místech po celé ČR
a bylo při ní vybráno 65 tun elektrošrotu.
Foto: archiv
n Znamená to, že síť zpětného odběru už
nebudete dále rozšiřovat?
Rozhodně budeme pokračovat v jejím
zahušťování a chceme se pochopitelně věnovat i dalšímu zvyšování kvality našich
služeb. Chci zdůraznit, že jsme připraveni
uzavřít smlouvu o zpětném odběru s každou
obcí, která se na nás obrátí a bude vyhovovat našim podmínkám. A nemusí to být jen
obec, která provozuje vlastní sběrný dvůr
v rámci svého systému odpadového hospodářství, přičemž tento dvůr je oplocen, má
zpevněný povrch a splňuje další náležitosti
podle stavebního zákona. I menší obec bez
sběrného dvora může do našeho systému
vstoupit, vytvoří-li sběrné místo například
v garáži obecního úřadu. Takové prostory
– u škol v menších sídlech to často bývají nevyužívané uhelny – nevyžadují žádné
speciální povolení a mohou začít fungovat
takřka ihned, aniž by obec nebo škola musely vést o vybraných elektrospotřebičích
jakoukoliv evidenci.
tvoří ženy, senioři nebo lidé se změněnou
pracovní schopností, má každá ze smluvních obcí zároveň možnost získat v rámci
našeho motivačního programu finance
na ruční vysokozdvižný vozík pro manipulaci se spotřebiči uvnitř kontejnerů.
Foto: archiv
etos ELEKTROWIN vstoupí do pátého roku své činnosti, přičemž už stihl vybudovat tak hustou síť zpětného
odběru, že pokrývá více než 92 % obyvatel
České republiky. Tuto síť tvoří, jak připomíná Ing. Roman Tvrzník, generální ředitel
společnosti ELEKTROWIN, na 7500 míst
zpětného odběru ve sběrných dvorech
obcí, u posledních prodejců, v autorizovaných servisech i na dalších místech.
Ing. Roman Tvrzník, generální ředitel
společnosti ELEKTROWIN: Také letos jsme
připraveni uzavřít smlouvu o zpětném odběru s každou obcí, která se na nás obrátí.
smí být elektrošrot vykupován od fyzických
osob, navíc platba musí probíhat výhradně
na účet a vykoupený šrot nelze ze sběrny
ani ihned odvézt. Rád bych připomněl, že
ELEKTROWIN jako vůbec první kolektivní
systém v nových členských zemích EU zavedl ve vztazích se smluvními zpracovateli
tzv. indexaci cen komodit: Ceny za zpracování se odvíjejí od reálných tržních cen
komodit na londýnské burze. Pokud ceny
stoupají, ELEKTROWIN platí zpracovateli
méně – a naopak.
To jsou však mechanismy, které se vůbec
nepromítají do našeho vztahu s obcemi,
protože systém zpětného odběru je hrazen
z recyklačních příspěvků. Chci proto potvrdit, že zůstane zachován náš motivační
program, který nyní pouze uzpůsobujeme,
aby mohl reagovat i na zavedení Wintejnerů. Nemění se ani naše osvětové programy, z nichž připomínám například velmi
úspěšné CD se články o zpětném odběru
i inzeráty, které lze využít v tiskovinách
obcí, přičemž za jejich zveřejnění obec ještě dostane zaplaceno. Pokračujeme v projektu Ukliďme si svět pro základní a střední
školy, stejně jako v mobilním informačním
centru Zatočte s elektroopadem. Rozhodně
neomezíme ani svoz elektroopadu v rámci
projektu Putující kontejner. Je určen hlavně pro menší sídla, jež nemají sběrný dvůr
nebo je pro jejich občany špatně dostupný.
Loni obsáhl na 350 obcí s celkem čtvrtmilionem obyvatel. Pokračovat bude i akce
Hurá do ZOO, kdy lze starý elektrospotřebič
n
vyměnit za volnou vstupenku.
ivan ryšavý
25
1/28/10 12:01:25 PM
Příloha
zpětný odběr a obce
elektroodpad spolu s bateriemi
pod »jednou střechou«
r
EMA Systém tak reaguje na novelu
zákona č. 297/2009 Sb., o odpadech,
která mj. zakazuje dovážet a prodávat některé druhy baterií (výjimku mají
například knoflíkové články) s obsahem
nebezpečných látek, jako třeba rtuti. Povinnou osobou, která musí zajistit zpětný
odběr, však není pouze ten, kdo baterie či
akumulátory uvádí na trh, nýbrž i ten, kdo
na něj umisťuje elektrospotřebiče, které baterie nebo akumulátory obsahují. V tomto
smyslu je povinnou osobou asi 60 % klientů
společnosti REMA Systém. Novela zavádí
i povinnost výrobců zajistit v každé obci
nad 1500 obyvatel sběrné místo pro zpětný
odběr, ať už v místní elektroprodejně, nebo
třeba na obecním úřadě či jiné instituci,
ve škole apod.
komPlexní služba, nikoliv zisk
»Proto nabízíme klientům možnost využít
synergické efekty našeho už plně osvědčeného systému zpětného odběru elektroodpadu a nově vytvářeného systému zpětného odběru baterií tak, aby klienti plnili
obě podmínky zákona a měli pro elektrospotřebiče i baterie zajištěný zpětný odběr
takříkajíc pod jednou střechou,« vysvětluje
Mgr. Miloš Polák z REMA Battery.
Vůbec přitom nejde o »byznys«: Čím více
kolektivní systém vybere baterií, tím více
platí za jejich ekologickou likvidaci. Přes
80 % přenosných baterií, které se v ČR takto seberou, jsou totiž tzv. baterie primární
(hlavně alkalické a zinkouhlíkové), které
nelze dobíjet a jejichž recyklace se »sama
nezaplatí«. Proto kolektivní systém musí
uhradit jejich materiálové využití z recyklačních příspěvků vybraných od povinných
osob, tedy výrobců a dovozců, kteří jako
první uvádějí baterie a akumulátory na trh.
obce jsou důležitým Partnerem
REMA Battery už letos chce zpětně odebrat
nejméně pětinu z celkové hmotnosti baterií, které její klienti loni uvedli na trh. Velmi
přitom spoléhá na spolupráci s municipalitami. Zvyšování počtu sběrných míst, kam
lze odkládat baterie, je totiž dobrou zprávou hlavně pro občany a obce, v nichž se
tak bude lépe dařit životnímu prostředí.
»Má-li obec vlastní sběrný dvůr, může
s námi uzavřít smlouvu o tom, že z něho
budeme odvážet k recyklaci baterie a aku-
Co je dobré vědět o bateriích a akumulátorech
Jak je rozčleňujeme (v souladu s novelou zákona č. 297/2009 Sb., o odpadech)?
n Přenosné: Jsou to baterie, knoflíkový článek, napájecí sada či akumulátor, které jsou hermeticky uzavřeny
a mohou být ručně přenášeny, pokud nejsou zároveň průmyslovou baterií nebo akumulátorem nebo automobilovou baterií nebo akumulátorem.
n Průmyslové baterie nebo akumulátory: Do této skupiny patří baterie nebo akumulátory určené výlučně
k průmyslovému či profesionálnímu použití nebo používané v jakémkoliv druhu elektrických vozidel.
n Automobilové baterie: Jde o baterie či akumulátory používané pro startéry, osvětlení nebo zapalovací
systémy motorových vozidel a dále o a baterie nebo akumulátory používané ke stejným účelům v jiných výrobcích, pokud zároveň nejsou průmyslovou baterií či akumulátorem.
Raději primární (klasické) baterie, nebo sekundární (nabíjecí) baterie?
rozhodujete-li se při nákupu nové baterie podle elektromotorického napětí, mohlo by se zdát, že ekologičtější nabíjecí baterie 1,2 v jsou na tom o něco hůře než baterie klasické 1,5 v. Zdání však klame: hlavně
v přístrojích, které vyžadující větší výkon, se totiž nabíjecí baterie opravdu vyplatí. i když alkalické baterie mají
voltáž 1,5 v, jakmile se začnou vybíjet, voltáž pozvolna klesá na méně než 1,0 v. naopak niMh baterie zůstávají na hodnotě okolo 1,2 v po většinu doby svého užívání. nabíjecí baterie lze opakovaně použít a zamezit
vzniku odpadu. navíc ty s vysokou kapacitou i déle vydrží než klasické baterie.
n nejrozšířenějším mýtem o nabíjecích tužkových bateriích je, že se mají před nabitím nechat zcela vybít (tzv.
hluboké vybíjení), jinak se prý kvůli tzv. paměťovému efektu jejich životnost snižuje. to však mohlo platit dříve,
kdy se používaly jiné nabíječky a výhradně ni-cd akumulátory. Kapacita některých článků v baterii totiž časem
klesá pomaleji, jiných zase rychleji. Při hlubokém vybíjení klesá napětí článků s menší kapacitou rychleji a v určitém okamžiku napětí jednoho z článku klesne na nulu, zatímco ostatní články ještě napětí mají. v tu chvíli
stále protéká proud stejným směrem, takže se jím vybitý článek začne nabíjet, ale na opačnou polaritu. Přitom
ńastávají uvnitř článku chemické změny a jeho kapacita se rychle snižuje. Při příštím hlubokém vybíjení se tak
tento článek ocitne na nule mnohem dříve, poškozuje se stále více a nakonec o svou kapacitu zcela přijde.
Foto: archiv
Nezisková společnost REMA Systém, zabývající se zpětným
odběrem elektroodpadu, na sklonku loňského roku rozšířila
záběr své činnosti. Prostřednictvím své nově založené společnosti REMA Battery přebírá formou zpětného odběru k recyklaci či ekologické likvidaci už i baterie a akumulátory.
Do těchto kontejnerů s logem REMA Systém lze vhazovat i takové opotřebované
drobné elektrospotřebiče, které obsahují
baterii nebo akumulátor.
mulátory všeho druhu,« říká Mgr. Miloš
Polák. »Obcím jsme také připraveni poskytnout kartonové sběrné boxy pro zhruba
až 20 kg přenosných, zejména tužkových
baterií. Tyto schránky mohou být umístěny na radnicích, ve školách, v prodejnách
apod. Nabízíme i kontejnery pro vysloužilé
drobné elektrospotřebiče, ať už obsahují
baterie či nikoliv. Odvoz naplněných boxů
se velmi jednoduše objednává přes internet
– a hlavně služba je naprosto zdarma.« n
ivan ryšavý
Foto: archiv
n
Zdarma dodávat kartonové sběrné boxy
pro baterie a zdarma je naplněné také odvážet nabízí REMA Battery všem, kdo s ní
uzavřou smlouvu o zpětném odběru.
ZDroJ: rEMa BattErY
26
MO2_23_30.indd 26
únor 2010
1/28/10 12:01:33 PM
MO000967
únor 2010
MO2_23_30.indd 27
zpětný odběr a obce
Příloha
27
1/28/10 12:01:35 PM
Příloha
zpětný odběr a obce
autovraky by se už neměly
ztrácet ze systému
Procentuální zastoupení
značek v systému MA ISOH
Informační systém pro sledování toku vybraných autovraků MA ISOH završil první rok svého fungování. Byl tento rok
pro něj úspěšný?
o
ficiálně byl systém spuštěn prvního
ledna roku 2009 a první přijaté autovraky do něj byly ohlášeny o pět
dní později. Systém slouží k plnění ohlašovacích povinností příjemců a zpracovatelů
autovraků (podle vyhlášky č. 352/2008 Sb.,
o nakládání s autovraky). Využívá jednoduché komunikace prostřednictvím on-line webových služeb a uživatelé se mohou
do systému připojit pomocí zdarma distribuovaného softwaru, případně pomocí
běžně dostupných komerčních produktů,
které pracují s datovým standardem Ministerstva životního prostředí.
opel 5
V současné době je do systému zapojeno celkem 537
provozoven pro nakládání
s autovraky. Aktivních, jež
za posledních 30 kalendářních dní uskutečnily příjem
alespoň jednoho autovraku,
je v systému 357.
ostatní 10
Peugeot 5
vW 3
citroën 2
vaZ 2
Mazda, seat, nissan,
trabant, avia, hyundai,
Mitsibishi, toyota, Daewoo,
audi, Wartburg, BMW – po 1
ZDroJ: cEnia
vozidlo je sice stále vedeno v Centrálním
registru vozidel, avšak fyzicky již z nejrůznějších důvodů neexistuje.
Od začátku roku 2009 začala být vymáhána platba zákonného pojištění odpovědnosti za provoz vozidla na pozemních
komunikacích od všech majitelů vozidel,
která jsou v registru evidována. Proto
ve druhé polovině roku 2008 a také loni výrazně vzrostl počet odhlášených vozidel.
V současné době by všichni opozdilci
měli mít vozidla odhlášená, a proto je nutné zrušit možnost odhlášení vozidla prostřednictvím čestného prohlášení. Pak by
byla jedinou možností ekologická likvidace s odhlášením autovraku přes systém MA
ISOH, což mohou provést jen zařízení, která
mají povolení k provozu od krajského úřadu
a splňují požadované technické podmínky.
V současné době je do systému zapojeno
celkem 537 provozoven pro nakládání s autovraky. Aktivních, jež za posledních 30 kalendářních dní uskutečnily příjem alespoň
jednoho autovraku, je v systému 357.
kde jsou ty autovraky?
Za rok 2009 bylo do systému MA ISOH nahlášeno celkem 155 547 přijatých autovraků. Poslední autovrak roku 2009 byl do systému ohlášen 31. 12. 2009 v 19.11 zařízením
umístěným na území Plzeňského kraje.
Počet přijatých autovraků ohlašovaných
do MA ISOH (155 547 kusů) se výrazně liší
od počtu vyřazených vozidel z Centrálního
registru vozidel. Podle portálu sda-cia.cz to
bylo vloni 251 753 ks. Rozdíl v obou údajích
je značný – 61,19 %. Tento rozdíl je způsoben možností odhlášení vozidla prostřednictvím čestného »Prohlášení o zániku využití osobního automobilu« podle zákona
o provozu na pozemních komunikacích (§
13 odst. 2, zák. č. 56/2001 Sb.). Toto prohlášení se využívá zejména v přpadech, kdy
Odhlášení vozidla z evidence by mělo být napříště možné už jen přes systém MA ISOH.
28
MO2_23_30.indd 28
Ford 8
Fiat 6
Foto: archiv
Pravost Potvrzení lze ověřit
Přístup do systému získá každý provozovatel zařízení ke sběru a zpracování autovraků, který má platné povolení k provozu
od krajského úřadu. Pro distribuci přístupových údajů byly využity přepážky Czech
Pointu, kde uživatel po předložení identifikačních údajů a kontrole v databázi
platných povolení získá uživatelské jméno
a heslo.
Potvrzení o přijatém autovraku (kategorie M1 a N1) vystaví systém až po odeslání
dat o autovraku do jeho databáze. Kromě
toho systém vygeneruje unikátní identifikační kód, jehož prostřednictvím úřady
dopravně správních agend obcí budou
kontrolovat pravost potvrzení při odhlašování automobilu z Centrálního registru vozidel. Ověřit platnost potvrzení však může
kdokoliv. Na adrese /autovraky.mzp.cz/
webklient/ je k tomu možné použít jeden
ze tří identifikátorů ověřovaného autovraku: identifikační kód potvrzení, registrační
značku vozidla nebo VIN kód.
Škoda 47
užitečné informace
Informace z MA ISOH jsou užitečné při
kontrolní činnosti České inspekce životního prostředí. Krajské úřady je využívají pro
vyhodnocení povinností vycházejících ze
zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, a slouží také Ministerstvu životního
prostředí. Nově budou rovněž využity Státním fondem životního prostředí při posuzování žádostí v rámci Programu na podporu systému nakládání s autovraky. Proces
elektronického ohlašování je navíc prvním
krokem k postupné elektronizaci ohlašovacích agend, které se postupně zpracovávají,
a které v letošním roce představuje Informační systém pro plnění ohlašovacích povinností (ISPOP).
Systém MA ISOH provozuje CENIA, Česká informační agentura životního prostředí
n
pro Ministerstvo životního prostředí.
jiří valta
cEnia, česká informační agentura
životního prostředí
únor 2010
1/28/10 12:01:44 PM
zpětný odběr a obce
Příloha
Tak jsme se konečně dočkali! Česká republika jako jeden
z posledních členských států Evropské unie zavedla novelou
zákona č. 297/2009 Sb., o odpadech do svého právního řádu
nové požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady
č. 2006/66/ES, o bateriích a akumulátorech.
v
ýrobci, poslední prodejci a kolektivní systémy v současné době provádějí nezbytná opatření, aby se těmto
požadavkům přizpůsobili. Situaci jim komplikuje skutečnost, že ani po několika měsících není vydána příslušná prováděcí vyhláška, od které všichni očekávají nezbytné
návody, jak správně plnit právní povinnosti
a jak po novém nakládat s bateriemi a akumulátory.
MO000966
není baterie jako baterie
Zásadní změnou je nové členění elektrochemických zdrojů do tří hlavních skupin
– na automobilové, průmyslové a přenosné baterie nebo akumulátory. Jde o jakousi
obdobu členění elektrozařízení do deseti
skupin. Podle toho, do jaké skupiny daná
baterie nebo akumulátor náleží, se řídí další nakládání s ní (viz box na další straně).
Pro »odpadářskou« veřejnost je asi nejdůležitější informací to, že sběr průmyslo-
únor 2010
MO2_23_30.indd 29
vých baterií a akumulátorů se bude vždy
provádět v režimu nakládání s odpady. Naopak pokud se sběr automobilových nebo
přenosných baterií zajišťuje na základě
smlouvy s výrobcem, vždy půjde o zpětný
odběr použitých výrobků bez ohledu na to,
zda baterie jsou odebírány od spotřebitelů
nebo od jiných konečných uživatelů (firmy,
organizace, úřady apod.).
k čemu je kolektivní systém?
Organizace ECOBAT po svém sedmiletém
působení v oblasti zpětného odběru baterií v rámci tzv. dobrovolné dohody získala
dne 16. 12. 2009 od Ministerstva životního
prostředí oprávnění k provozování kolektivního systému, což bylo jedním z nových
požadavků novely zákona č. 297/2009 Sb.
ECOBAT nyní může na základě tohoto
oprávnění zastupovat výrobce a dovozce
přenosných baterií a zajišťovat jejich zpětný odběr.
ilustrační Foto: archiv
nakládání s bateriemi zpřísní
Sběr průmyslových baterií a akumulátorů
se bude nyní bude nově provádět v režimu nakládání s odpady.
Oprávnění se vztahuje jen na skupinu
přenosných baterií a stejné omezení bude
platit pro případné další kolektivní systémy. Omezení má zabránit spekulativnímu
zakládání kolektivních systémů za účelem
neoprávněných zisků v segmentu průmyslových baterií, kde vztah výrobce a uživatele
může bez problému fungovat na »business
to business« principu, ale i v segmentu automobilových baterií, v němž se v ČR dosahuje velmi vysoké míry sběru i materiálového využití díky velmi solidním výkupním
cenám v Kovohutích Příbram.
Velké množství firem uvádí na tuzemský trh elektrická a elektronická zařízení,
›
29
1/28/10 12:01:47 PM
zpětný odběr a obce
› která obsahují zabudované akumulátory
(akumulátorové vysavače, holicí strojky
atd.), vložené baterie nebo akumulátory
(notebooky, mobilní telefony atd.) nebo
přiložené »monočlánky« (nabíječky, dálkové ovladače). Také na všechny tyto
akumulátory a baterie se vztahují povinnosti zpětného odběru, a proto bylo nutné najít řešení, které by nezatížilo výrobce nadměrnou administrativou, dvojím
zpoplatňováním jejich výrobků a na druhé straně předešlo zmatkům při provozování několika sběrných sítí. Proto je
potěšitelné, že koncem roku 2009 došlo
k uzavření smluv o spolupráci mezi kolektivními systémy ASEKOL, Elektrowin
a Retela na jedné straně a organizací
ECOBAT na straně druhé. Tato smlouva
Nakládání se třemi
hlavními skupinami
elektrochemických zdrojů
Automobilové baterie
n nepoužívá se kadmium
n režim zpětného odběru použitých baterií
n pouze individuální nebo solidární zpětný odběr
n povinná místa zpětného odběru ve všech obcích, kde jsou prodávány baterie
Průmyslové baterie
neplatí zákaz obsahu kadmia
n režim odděleného sběru odpadních baterií
n pouze individuální nebo solidární zpětný odběr
n dostupnost míst odděleného sběru není
stanovena
n
Přenosné baterie
platí zákaz obsahu kadmia (s výjimkami)
n režim zpětného odběru použitých baterií
n možnost zapojení do kolektivního systému
zpětného odběru
n povinná místa zpětného odběru v obcích nad
1500 obyvatel a ve většině typů prodejen
s bateriemi
n
umožňuje výrobcům plnit svoje ohlašovací povinnosti o bateriích zjednodušeným způsobem společně s vykazovaným elektrozařízením. Na druhé straně
ECOBAT integruje do systému zpětného
odběru poslední prodejce i zpracovatele
a další subjekty zapojené do výše uvedených kolektivních systémů.
jak daleko leží cíle?
Ve všech členských zemích EU musí být
v roce 2012 dosaženo minimální účinnosti
sběru přenosných baterií na úrovni 25 %
z množství baterií uvedených na trh. Díky
výraznému nárůstu množství zpětně odebraných baterií v posledních dvou letech
a také zásluhou úspěšného školního programu Recyklohraní (ECOBAT) se České
republice v loňském roce posunul sběr
na úroveň 15 %. Proto se domníváme, že
dosažení cíle pro rok 2012 je v ČR reálné.
V roce 2016 by však měl zpětný odběr dosáhnout až 45 %, což považujeme za nesmírně ambiciózní cíl, k jehož dosažení
bude nutné zvážit i některé zásadní změny
v oblasti prodeje baterií.
Spolupráce společnosti
ECOBAT s obcemi
a svozovými firmami
EcoBat zareagoval na nové legislativní podmínky
zpětného odběru a připravil novou koncepci spolupráce s obcemi a svozovými firmami. v rámci této
spolupráce se bude důsledně uplatňovat princip
zpětného odběru použitých výrobků a zvýší se
nároky na důslednější evidenci materiálových toků
až ke konečným uživatelům.
na druhé straně EcoBat zavádí pro obce a svozové
firmy odměny, které by těmto jeho partnerům, měly
kompenzovat náklady na místní svozy, skladování
nashromážděných baterií a evidenci převzatých
baterií. nové smlouvy jsou připraveny na vyžádání
od začátku roku 2010 nebo u regionálních zástupců, kteří zastupují kolektivní organizace EcoBat
a asEKol.
ZDroJ: EcoBat
ZDroJ: EcoBat
Foto: archiv
Příloha
Úspěšný program Recyklohraní pro děti
zvýšil odběr baterií.
Druhým významným cílem je dosáhnout
nejpozději v roce 2011 při recyklaci baterií
a akumulátorů minimálních účinností 75 %
u NiCd akumulátorů, 65 % u Pb akumulátorů a 50 % pro ostatní typy baterií. V současné době nelze posoudit, do jaké míry jsou
tyto cíle chimérou či splnitelné, neboť řada
zpracovatelů takový parametr při své činnosti dosud nesledovala. Je potěšitelné, že
v Kovohutích Příbram se intenzivně pracuje
na dobudování zpracovatelské technologie
pro recyklaci baterií s obsahem zinku a že
vývoz ostatních typů baterií ke zpracování
do zahraničí je každým rokem administrativně i cenově méně náročný. K posouzení
účinnosti jednotlivých technologií však dosud chybí závazná metodika jak na úrovni
n
EU, tak v České republice.
Petr kratochvíl
EcoBat, s. r. o.
otevřelo se muzeum spotřebičů
30
MO2_23_30.indd 30
Foto: archiv
n
ápad založit toto muzeum (více informací o něm najdete
na www.muzeumspotrebicu.cz) vzešel ze soutěže pro obecní sběrné dvory O nejstarší sebraný elektrospotřebič připravenou kolektivním systémem ASEKOL. Do soutěže se přijala téměř
stovka spotřebičů, z nichž nejstarší je promítačka z roku 1900.
»Překvapilo nás, kolik krásných kousků se nám při soutěži sešlo
a přišlo nám líto nechat je zrecyklovat,« vysvětluje vznik Muzea
spotřebičů Hana Ansorgová ze společnosti ASEKOL. »Důležité však
je uvědomit si, že pokud by se jejich majitelé nezachovali ekologicky a nedonesli je na sběrný dvůr, historické exponáty by skončily na skládce. Na počátku výstavy tedy stojí zodpovědné chování
k přírodě, které ve společnosti ASEKOL podporujeme,« dodává.
Muzeum spotřebičů je interaktivní výstava mapující vývoj elektrických zařízení od počátku minulého století do současnosti.
Tvoří ji devět panelů zaměřených na gramofony, rádia, magnetofony, přenosné přehrávače, telefony, televizory a počítače. Součástí
expozice je i socha Šrotozemšťana, která byla předloni postavena
z elektroodpadu na pražském Andělu. Exponáty jsou až do 5. dubna
/jhm/
vystaveny v prostorách Terminálu 2 Letiště Praha.
Nejzajímavější spotřebiče byly zrestaurovány a datovány díky
Technickému muzeu v Brně. Na snímku je panel s historickými
telefony, které jsou též k vidění na letišti v pražské Ruzyni.
únor 2010
1/28/10 12:01:53 PM
Správa a rozvoj
V současnosti se ukazuje, že jedním z aktuálních úkolů obecních policií je předcházení kriminalitě. Pardubice jako jedny
z 50 měst přímo zařazených do projektu Ministerstva vnitra
Strategie prevence kriminality 2008–2011 proto vypracovaly
samostatný program Community policing. Ze svého rozpočtu
na něj uvolnily zhruba 200 tisíc korun, dalších 75 tisíc získaly
jako dotaci od Ministerstva vnitra.
a
utorem pardubického projektu je
velitel jednoho z okrsků městské
policie Mgr. Miroslav Šíma. »V nedávném sociologickém šetření jsme zjistili, že až 60 % lidí z našeho okrsku se nikdy
nesetkalo osobně se strážníkem a nemá ani
představu o tom, co děláme,« vysvětluje
důvody, které ho vedly ke zpracování projektu. Na jedné straně je to zjištění dosti potěšující, neboť z něho vyplývá, že významná
část občanů nikdy nepotřebovala asistenci
městské policie. Na druhé straně je však neznalost obsahu práce městských strážníků
naléhavou výzvou ke změně.
Tím spíše je zapotřebí, aby se v každé jednotlivé lokalitě neřešily až následky vzniklých problémů, ale jejich příčiny. Na to sama
městská policie, byť by byla sebe početnější
a vybavena tou nejlepší technikou, ovšem
nestačí. V této souvislosti zdůrazňuje, že
do řešení často i názorově konfliktních situací je nejvhodnější zapojit všechny důležité
subjekty, kterých se týkají. Nelze tedy opomíjet stanoviska občanů, zvláště když mají
například formu petic. Stejně tak bude nutné brát v potaz postoje v místě působících
zájmových organizací, spolků, sportovních
klubů a podobně.
NEBUDE To SNaDNÉ
Cestu, jak jí dosáhnout, ukazuje uvedený projekt. Pardubická městská policie ho
uskuteční v průběhu tří let v jednom ze
svých čtyř obvodů. Jak zdůrazňuje Ing. Petr
Kvaš, velitel městské policie, bude přitom
zapotřebí překonat stav, kdy »v naší práci převažuje represe nad prevencí«. Sám
za sebe by považoval za úspěch, »kdyby obě
složky byly v rovnováze«.
Dosažení zmíněného stavu nebude jistě
snadné. Předpokladem bude, aby strážníci nepřicházeli do kontaktu jenom s lidmi,
vůči nimž je nutno použít represivní prostředky. Musí za své přijmout vědomí, že je
zapotřebí obracet se rovněž na ty občany,
kteří neporušují zákony a dosud od nich
nepotřebovali poskytnutí jakékoliv pomoci.
Proto již v průběhu roku 2009 okrskáři, kteří
nejvíce přicházejí do styku s veřejností, absolvovali kurz komunikačních dovedností,
aby věděli, jak postupovat.
Při svých kontaktech s občany by měli
nejen oni, ale i další strážníci prokázat, že
jsou více partnery a pomocníky slušným
lidem než složkou řešící ex post již vzniklé
konflikty. To je názor ředitele Městské policie Pardubice, který k němu ještě dodává:
»Strážníci musí do budoucna zjišťovat problémy a potřeby těchto lidí, více spolupracovat s příslušnou samosprávou, domovy
pro seniory, školami, sdruženími vlastníků
nemovitostí a podobně.« Jen tak lze změnit
mezi občany dosti rozšířené mínění, kdy
podle slov Ing. Petra Kvaše je dnes právě
i městská policie brána jako vysloveně represivní orgán, který má možnost si dodržování práva vynutit.
oDEzva U STráŽNÍKŮ
Ředitel městské policie si je vědom, že žádoucí úspěch schváleného projektu bude
především záviset na tom, jak se k němu
veřejnost i jednotliví strážníci postaví. Proto jsme se ho zeptali, s jakou odezvou se
zásady projektu setkaly v řadách strážníků
a po jejich publikování v místním tisku též
mezi veřejností. »Samozřejmě, že nové věci
nejsou vždy vítány s nadšením. Platí to pro
naše občany a úplně stejně pro naše zaměstnance.« I proto se bude projekt nejdříve realizovat na menším území. Až později
se zvolená metodika uplatní v celém městě.
»Nový styl nemusí všem strážníkům vyhovat, takže se zpočátku budu spoléhat spíše
než na nařizování na jejich spontánní aktivitu,« dodává.
únor 2010
MO2_31.indd 31
KoMUNIKaCE Na »ULICI«
Ze schváleného projektu přitom vyplývá, že
základní úroveň komunikace musí probíhat
přímo na »ulici«, tedy v konkrétním místě. Předností »zkušební« lokality je přitom
skutečnost, že v ní proběhla privatizace
bytů do společenství vlastníků bytů. Právě
ti se již delší dobu z nejrůznějších důvodů
obracejí na městskou policii, takže bude
využívat i jejich podněty. Vycházet může
také z předchozích kontaktů s místní samosprávou, které až dosud byly bezproblémové. V obou případech bude vyhledávání
kontaktů a zpracování informací jedním ze
základních úkolů okrskového strážníka.
Samotná pardubická městská policie má
již zkušenosti, jak navazovat kontakty s různými věkovými kategoriemi obyvatelstva.
Například ucelený systém školení v základ-
Foto: archiv
prostřednictvím Community
policing k občanům
Ucelený systém školení včetně dopravní
výchovy městské policie v základních
školách má již dlouhodobé trvání.
ních školách má již dlouhodobé trvání. Samozřejmostí je rovněž dopravní výchova
na vlastním dopravním hřišti. Jako dlouhodobé partnerství se navíc v mnoha školách
uskutečňuje program zvyšování právního
vědomí žáků.
NEzapoMÍNá SE Na SENIorY
V posledních letech bylo ve vztahu k seniorům vypracováno několik projektů. Velmi
oceňovaným je projekt Signál v tísni, v jehož rámci je chráněno více než 40 osob.
V poslední době je zároveň až nečekaně
úspěšná přednášková činnost, probíhající
zejména v prostorách městské policie. Zástupce ředitele městské policie Pavel Čejka
k tomu ještě doplňuje, že se v rámci projektu Community policing v případě získané
důvěry uskuteční podpůrné programy, kdy
senioři budou moci získat osobní alarmy,
sousedskou výpomoc a bezpečnostní řetízky na dveře.
Teprve průběžné vyhodnocování výsledků projektu Community policing ukáže,
jaké přináší konkrétní výsledky. Nesporně
půjde také o to, aby se v jeho závěrečném
roce 2011 potvrdila důvěra veřejnosti.
Již dnes proto městská policie nabízí občanům, aby se na ni obraceli se svými problémy prostřednictvím nově zřízené e-mailové adresy [email protected].
Jistě by bylo přínosné, kdyby se co nejdříve
naplnilo též předsevzetí Ing. Petra Kvaše
a základním měřítkem pro hodnocení práce městské policie nebyly již statistiky o počtu vyřešených přestupků, ale spokojenost
občanů.
Tu by měl prokázat sociologický průzkum, který se na celém území města
uskuteční na začátku zmiňovaného projektu a poté v jeho závěrečné fázi. Zaměří se
právě na otázky související s pocity bezpečí občanů. Bude jistě zadostiučiněním pro
Městskou policii v Pardubicích, když pozin
tivní posun bude co největší.
MILoŠ CHarBUSKÝ
jaN STEjSKaL
31
1/28/10 12:02:55 PM
Správa a rozvoj
jak se znovu zapouštějí kořeny
Slezský Krnov má pohnutou historii. O zapouštění kořenů
v tomto kdysi výhradně sudetském městě, o čilých kontaktech
se sousedním Polskem a také o soutěži Město stromů jsme
hovořili s jeho starostkou Renatou Ramazanovou.
n Navštěvují původní obyvatelé Krnova
své bývalé domovy?
Navštěvují, a naše vztahy jsou velmi živé.
Dvakrát za rok, v červnu a v září, k nám
přijíždí autobus plný těchto původních
krnovských rodáků. Červnové setkání má
turistický rámec, zářijové je věnováno spíše
kultuře a historii. Nejsem si vědoma toho,
že by taková tradice a tak pravidelný a trvalý vztah existoval v některém jiném městě
naší země. U nás vůči sudetským Němcům
stále přetrvává jakási ostražitost. Je ale zbytečné obviňovat z důsledků druhé světové
války lidi, kteří byli tenkrát dětmi. Tato setkání bývají připomínána i v německém
tisku.
n Tato
setkání pořádá město?
Město ve spolupráci s krajanským spolkem sudetských Němců.
Krnov je dnes český, ale bylo by určitě
vhodné zmínit jeho jednu poměrně významnou národnostní menšinu, konkrétně Řeky.
Ti přišli v hojném počtu do Krnova v roce
1949. Ještě v 60. letech 20. století byl Krnov
tvořen skoro z jedné třetiny řeckým obyvatelstvem. Po roce 1974, kdy se v Řecku změnil
režim, se jich mnoho vrátilo do své původní
vlasti. Dnes u nás žije asi 450 osob, které se
hlásí k řecké národnosti. Přesný počet je těžké odhadnout, protože za ta desetiletí je tu
spousta smíšených manželství a záleží jen
na lidech, ke které národnosti se cítí blíže.
n
n Je tato národnostní menšina obohacením život města?
Zcela určitě. Od samého začátku to bylo
zajímavé setkávání kultur – styl života,
víra, kuchyně, styl oblékání a mnoho dalších věcí jsou dost odlišné. Každoročně
se u nás konají hojně navštěvované Řecké
32
MO2_32_35.indd 32
Daří se totéž i v cestovním ruchu?
Máme nyní velký společný projekt
s powiaty, které by se daly přirovnat k našim okresům. Jsem přesvědčena o tom, že
Slezsko je dosud nepoznanou turistickou
destinací s mnoha zajímavými kulturními
památkami, protože po celou jeho historii
se tu potkávaly a mísily nejrůznější vlivy –
německý, polský, český, židovský. Důsledkem byl vznik specifické podoby jednotlivých výtvarných slohů. Už jsme dokončili
jeden projekt, mapování aktuálního stavu
služeb a turistických nabídek, a nedávno
jsme podali další projekt, zaměřený na management a marketing. Nazvali jsme ho
Slezsko bez hranic, protože nyní je doba,
která nám umožňuje vnímat česko-polskou
hranici skutečně jen jako pomyslnou čáru
na mapě, vracet se ke společným kořenům
a společné historii tohoto území. Na mnoha zahraničních návštěvách jsem si ověřila,
že je pro ně nesmírně atraktivní poznávat
jak českou, tak polskou stranu.
n
Foto: archiv
n Při letošním předávání Žezla stromů
městu Havířovu jste hovořila o tom, že
v Krnově nyní žije čtvrtá česká generace.
Znamená to, že po druhé světové válce se
tu začínalo zcela znova?
V roce 1930 se 97 % občanů Krnova přihlásilo k německé národnosti. Důsledek byl
ten, že po roce 1945 musela naprostá většina obyvatel město opustit. Noví obyvatelé
Krnova, kteří sem přicházeli z nejrůznějších
koutů republiky, neměli k tomuto území
žádný vztah. Ze svého dětství si pamatuji,
že k Sudetům, k tomuto území, dosídlenému až po roce 1945, jsme měli nesmírně
odtažitý vztah daný i tím, jaká tehdy panovala ideologie a jak byla traktována historie.
Ty odlesky přežívají dodnes.
Město ji koupilo po roce 2008, kdy jako podnik Karnola zkrachovala. Na polské straně
se stavěla tvůrčí dílna, u nás se rekonstruoval jeden z jejích objektů, který ve svém
nitru uchovává vzorkovnu. To jsou technicky funkční stroje, na nichž se vyráběly
vzorky a zkoušely se pro budoucí produkci.
Součástí vzorkovny je úplný archiv vzorků
produkce, a to od roku 1862. Je to technicky
nesmírně zajímavá sbírka.
Kromě toho máme řadu tzv. měkkých
projektů, například dětskou česko-polskou
televizi. Děti v Głubczycích mají své studio,
děti v Krnově rovněž. Vytvářejí především
dokumenty o životě v obou městech, své
pořady si navzájem předávají a zpřístupňují je prostřednictvím internetové televize
všem zájemcům.
S polskými městy úzce spolupracujeme
od roku 1990 bez ohledu na to, zda existovaly nějaké fondy či programy, uvedla
Renata Ramazanová.
dny. Jsem velmi ráda, že se vždy těší značné
pozornosti i řeckého velvyslanectví v České republice. Na letošní rok připravujeme
k Řeckým dnům velkou doprovodnou výstavu ze sbírek řeckých muzeí, věnovanou
antické a byzantské době. Uskuteční se pod
záštitou velvyslance Řecké republiky v ČR
a řeckého ministra zahraničí. Posléze bude
putovat po republice a na závěr se představí
v Náprstkově muzeu v Praze.
n Jistě máte i čilé kontakty se sousedními
Poláky.
Krnov leží na samé hranici s Polskem.
Proto Poláky celkem logicky považujeme
za svého nejbližšího partnera ke spolupráci. Díky tomu jsme byli i mnohokrát oceněni v nejrůznějších evropských programech
jako nejaktivnější realizátor česko-polských
programů. Není to jen důsledek přílišné aktivity, ale přímo nutnosti.
n Jak probíhá přeshraniční spolupráce
v rámci evropského programu Česká republika – Polsko?
S polskými městy úzce spolupracujeme
od roku 1990 bez ohledu na to, zda existovaly nějaké fondy či programy. Ale nynější
možnosti programu využíváme rovněž velmi široce. Třeba teď budujeme s městem
Głubczyce kanalizaci na obou stranách
hranice podél Opavice. S městem Prudnik
jsme opět spolupracovali na opravě Larischovy továrny, což je nejstarší textilní
továrna v Krnově, která vznikla v roce 1862.
Dorozumíte se bez tlumočníků?
Jako děti jsme se dívaly na polskou televizi, která byla mimochodem mnohem
zajímavější než ta naše, polština kolem nás
zněla stále, takže jsme ji nikdy nevnímali
jako cizí jazyk. Opačně totéž platí pro Poláky. Ve vnitrozemí je to trochu obtížnější, ale
i tam se dorozumíme bez tlumočníků.
n
n Jste v pořadí třetím držitelem titulu
Město stromů. Jak soutěž probíhala?
Tato soutěž je zajímavá tím, že jejím cílem je usilovat o zapojení co největšího
počtu občanů do tvorby veřejného prostoru, jako míst k setkávání v běžném životě.
Nejde jen o zeleň, byť je velkým a pro občany zajímavým tématem. Pro náš projekt
a s ním spojenou kampaň jsme zvolili jako
téma pohnutou historii Krnova a uplatnili ji
na zeleň – s tím, že když sázíme stromy, zapouštíme kořeny a staráme se o to, aby byla
opět navázána přerušená historická kontinuita. Do kampaně bylo možné zapojit
i letité akce, ať už je to soutěž o nejkrásnější
balkon, zahradu, předzahrádku, či poznávací soutěže o přírodě pro děti.
únor 2010
1/28/10 12:03:34 PM
Správa a rozvoj
n Titul Město stromů je jistě úspěchem,
ale vy jste získali i stříbrné ocenění v evropské soutěži Entente florale.
Popravdě řečeno, kdybychom věděli, co
vše tahle soutěž obnáší, opravdu nevím,
jestli bychom se do ní odvážili přihlásit.
Zahraniční partneři začínali s přípravou
na Entente florale tak tři roky předem, zatímco my jsme na to měli pár měsíců. Ale
říkali jsme si, že to zkusíme, abychom získali na své snažení i jiný pohled, aby někdo
»zvenčí« zhodnotil, zda to děláme dobře
nebo špatně. A také proto, abychom posílili lokální patriotismus, který u nás velmi
potřebujeme. To jsou ony kořeny, ona vazba na místo, které je sice takříkajíc na konci světa, ale je překrásné. Rovněž jsme si
uvědomovali, že u nás lidé za posledních
dvacet let udělali nesmírně mnoho, že se
jim podařilo ze špinavé, zanedbané šedi vytvořit výstavní město, a je proto třeba, aby
na ně byli náležitě hrdí.
Foto: archiv
n Přijali občané tuto soutěž hned od začátku, brali ji jako svou?
Setkala se s velkým zájmem obyvatel,
od nejstarších po ty nejmladší. Díky sponzorovi bylo možné nakoupit potřebné stromy a pořádat jejich společnou výsadbu.
Za rok jsme jich vysázeli na 1300. Občany
to skutečně oslovilo. Na společné výsadby
stromů často přišli rodiče s dětmi, prarodiče s vnoučaty. Pro děti to bude vzpomínka
na celý život a také motivace k tomu, aby
tuto zeleň chránily.
Občané Krnova vysázeli za rok kolem1300 stromů.
A zvládli jste to velmi úspěšně.
Rozhodnutí padlo loni v lednu, přičemž
jsme věděli, že už 6. srpna k nám do Krnova přijede mezinárodní komise architektů,
které bude zajímat jak veřejný prostor, tak
péče o památky, zapojení veřejnosti do života města a do rozhodovacích procesů,
práce s nejrůznějšími generacemi občanů, rozsah a kvalita sociálních služeb. Že
to bude komplexní pohled na město jako
na organismus. Bylo nutné vymyslet projekt, trasu, která by odpovídala na hodnocené otázky, vydat k tomu publikaci s fotografiemi, přeložit ji do angličtiny. Stovky
věcí to byly.
n
Co porota nejvíc ocenila?
Především architekturu Krnova, a to, že
je skutečně zeleným městem. Líbil se jim
způsob jeho rekonstrukce, jeho barevnost.
Sudety bývaly okrové nebo šedivé. U nás
na severu nebývá počasí pěkné. Proto, když
jsme v 90. letech 20. století město obnovovali, chtěli jsme, aby mu i při chmurném
počasí zůstala svěžest. Zvolili jsme dvoubarevné fasády, které sice památkáři kritizují,
ale porotě se nesmírně líbily. Když jsme pak
v září v Cardiffu ve Velké Británii přebírali
n
stříbrné ocenění, byl to krásný pocit.
n
jIŘINa oNDráČKová
MO000961
únor 2010
MO2_32_35.indd 33
33
1/28/10 12:03:40 PM
Správa a rozvoj
Vyplatí se obci péče o školu? Názory se objevují ve dvou rovinách. Jedna praví, že bezproblémová je pouze ta obec, která
školu nemá. Ubudou jí starosti a ještě zbudou peníze na mnohé, co potřebuje dát do pořádku. Ale bez školy obec jen přežívá – oponuje protistrana. Mezi zastánci tohoto stanoviska jsou
bezesporu Chanovice. Zastupitelstvo se dokonce rozhodlo, že
bude až do výše 100 tisíc korun ročně dotovat stipendia pro
žáky své základní školy, kterou navštěvuje něco málo přes
stovku dětí.
STIpENDIa NESpaDLa z NEBE
Nápad na stipendia pro úspěšné žáky vzešel
z pedagogické rady. Úspěšný se tu ale nerovná jen žák se samými jedničkami. »Program je zaměřen na to, aby děti celoročně
pracovaly,« vysvětluje starosta. »Nejen aby
se snažily co nejlépe učit, ale také aby se
účastnily zájmových kroužků, vědomostních, uměleckých i sportovních olympiád
a soutěží. V optimálním případě může dítě
získat až 1500 Kč za školní rok. Na takovou
částku nedosáhne každý, ale určitá moti-
34
MO2_32_35.indd 34
Foto: autorka
p
od Chanovice patří šest obcí (Chanovice, Černice, Defurovy Lažany,
Dobrotice, Holkovice a Újezd u Chanovic), dohromady tam žije 700 obyvatel.
Opečovávaná vesnice leží v půvabném, ale
skoro zapomenutém koutu Čech. Všude je
od nás daleko – říkají místní. Snad proto, že
se obec rozkládá na rozhraní dvou krajů –
Jihočeského a Plzeňského a tří okresů – Klatovy, Strakonice a Plzeň-jih.
»Počet obyvatel u nás zhruba 15 let neklesá, ale některé vesnice stárnou. Zvlášť
v posledních dvou třech letech cítíme úbytek žactva,« vysvětluje starosta Chanovic
Petr Klásek. Statistika říká, že v celém Plzeňském kraji se průměrný úbytek žáků pohybuje kolem 15 %. Ani výhled pro nejbližší
léta zatím moc optimisticky nevypadá.
»Život na vesnici je pořád jiný než
ve městě. Dopravní obslužnost, služby,
kulturní vyžití, možnost zaměstnání a konečně i výše výdělku se značně liší. Přitom vybavení venkova souvisí s financemi,
kterých přichází do malých obcí mnohem
méně než do měst. Daně platíme stejné,
ale občan Chanovic je v rámci koeficientů
pouze jednou šestinou toho, co občan Plzně, a jednou sedminou, co občan Prahy.
A tak mladí odcházejí do měst, na venkov
se třeba jen na část roku stěhují senioři,
kteří tu mají chalupu nebo chatu.« Protože
se s tím místní nechtějí smířit, rozhodli se
své školáky podpořit poněkud netradiční
cestou. »O kvantitu nám ale nejde v první
řadě, podstatná je kvalita,« upozorňuje Petr
Klásek. Proto také nešli stejnou cestou jako
zastupitelstva, která odměňují každé dítě,
které se do obecní školy zapíše.
Život na vesnici je pořád jiný než ve městě, říká Petr Klásek.
vace tu je. Zejména když jsme stanovili, že
odměnu může získat jen žák, který neměl
v celém školním roce výraznější kázeňské
prohřešky.«
Kritéria pro udílení stipendií jsou zveřejněna na webových stránkách školy. Kdo
má zájem, snadno zjistí, jakou odměnu
a za co může dítě získat – od prvňáčků až
po deváťáky. Odměny budou žákům předány v závěru školního roku. Scénář se teprve
připravuje, ale už teď je jasné, že bude mít
slavnostní ráz. »Projekt běží prvním rokem,
je tedy víceméně zkušební. Na konci školního roku ho s učiteli vyhodnotíme a uvidíme, jestli se dočká nějakých změn.«
Stipendia, na kterých se zastupitelstvo
shodlo bez problémů, tu ale nespadla
z nebe. Obec se o své školy pečlivě stará. Učitelé to oplácejí tím, že se začleňují
do života obce. A ten je tu opravdu bohatý. »Nechceme, aby si lidé zvykali na to, že
něco zajímavého se může dít jen ve městě,«
komentuje Petr Klásek dlouhý výčet akcí,
které se uskutečnily v roce 2009. »To byl jen
plán, v průběhu roku přibyly další.«
Mimochodem – první akcí roku 2010 byl
2. ledna pěší pochod k uctění a zachování
přírody a života v Pošumaví. Na co jsou ale
místní hrdí snad nejvíc, je jediný skanzen
v Plzeňském kraji, který v Chanovicích postupně vzniká. A také na tradici Dne řemesel, který se ve spolupráci s Vlastivědným
muzeem Dr. Hostaše v Klatovech a s místními spolky koná vždy první sobotu v červenci v zámeckém areálu. »Pořádáme ho
Foto: autorka
Když je obec
na svou školu pyšná
Nápad na stipendia pro úspěšné žáky
vzešel z pedagogické rady.
už sedm let, naposledy se ho zúčastnilo
více než 4000 návštěvníků.« Už samotný zámecký areál stojí za návštěvu. Před pár lety
tu byly ruiny hospodářských stavení, dnes
je v restaurovaných budovách výstavní síň
lidových řemesel, koncertní sál. Panská stodola se změnila v tělocvičnu a dvůr v dětské
hřiště.
Že místní spolek Panoráma vydává časopis, už vás vlastně ani nepřekvapí. Právě on
inicioval před dvěma lety stavbu rozhledny
na nedalekém kopci Chlum a sehnal pro ni
podstatnou část finančních prostředků. Letos by měla být dokončena.
Obec provozuje i školní linku. Autobus
pro 25 osob ráno sváží do školy děti z okolních obcí, po vyučování je ve dvou termínech rozváží domů. »Do některých vesniček běžný autobus vůbec nejezdí, lidé toho
našeho rádi využívají. Nehledě k tomu, že si
děti mohou přispat. Kdyby jezdily do školy
do města, musely by vstávat už v šest. Když
uvážíte, co všechno obec na své bedra bere,
je to vlastně „jenom“ třešinka na dortu. Velice důležitá.«
pŘIrozENÉ SETKáváNÍ
Jak si obec své školy váží, dokazuje i speciální pohlednice, kterou vydala ZŠ a MŠ
Chanovice, přečtete si u snímků všech tří
budov – mateřské školy, 1. stupně základní
školy, který sídlí v historické školní budově,
a 2. stupně, který »bydlí« v prvním patře
na zámku. Původní tvrz ze 13. století byla
v 18. století přestavěna na zámek. Dnes
na dálku svítí opravenou fasádou, i střecha
je nová. V přízemí je muzeum. O prázdninách učitelé nejzachovalejší historické
místnosti v 1. poschodí vyklidí a škola se
promění ve výstavní síň.
»Žijeme tu dohromady jako jeden celek. Obec, škola, dospělí, děti. Přirozené
prolínání, setkávání lidí je hodně důležité.
I proto k nám jezdí stále víc návštěvníků,«
říká starosta. Je na něm znát, jak je pyšný
na obec, kde žije odmalička, i na školu, kten
rou jako žák před léty navštěvoval.
jaroSLava ŠTEFFLová
únor 2010
1/28/10 12:03:46 PM
Správa a rozvoj
Školství za prahou kyne naděje
T
místnost pro družinu, šatny a zázemí pro
učitele. Kapacita ZŠ by se tak zvedla na 100
žáků. Rekonstrukce by však přišla na zhruba 10 mil. Kč, které by obec horkotěžko dávala dohromady. Nyní čeká na to, jak uspěje
se svou žádostí o dotaci z krajského Fondu
rozvoje obcí a měst (FROM).
chýNě: pŘÍKLaD za mNohÉ jINÉ
Tyto trendy se nevyhnuly ani Chýni, obci
hned za západním okrajem Prahy. Jak poznamenává její starostka Ing. Věra Kovářová, za posledních šest let se počet obyvatel
Chýně zvýšil z 649 na 1534, přičemž podle
odhadu nejméně dalších 500 lidí v obci sice
bydlí, ale místo trvalého pobytu si ponechalo v Praze. Místní mateřská škola se 44
dětmi ve dvou odděleních praská ve švech,
ale stejně nestačí. I to je jeden z důvodů,
proč se někteří rodiče k trvalému pobytu
v obci nepřihlásí. Oficiální bydliště v Praze
jim totiž dává alespoň jakousi naději, že
své dítě umístí v některé z mateřských škol
v metropoli. Ovšem už i hlavní město začíná s kapacitami svých »školek« pociťovat
nemalé problémy...
Chýně má z dřívějška pouze jedinou, 145
let starou budovu základní školy bez tělocvičny. Jsou v ní dvě třídy (1. až 5. ročník)
pro celkem 39 žáků. Ostatní žáci z Chýně
dojíždějí do škol v okolních obcích a v Praze. Starostka však už dnes ví, že od školního
roku 2013/2014 bude potřebovat pro každý
ročník dvě třídy. Přechodným řešením má
být rekonstrukce budovy současné školy,
během níž vzniknou další tři učebny plus
Kraj NESLožIL rucE Do KLÍNa
»Právě takové komplikace obcí v prstenci
kolem Prahy, tedy v okresech Praha-východ a Praha-západ, přiměly vedení kraje,
aby podnikl vlastní kroky k jejich řešení,«
říká PhDr. Marcel Chládek, MBA, náměstek středočeského hejtmana pro oblast
regionálního rozvoje a evropské integrace
a zároveň senátor za volební obvod Louny.
Pravda, kraj není zřizovatelem ani mateřských, ani základních škol. Nenese také
gesci za kvalitu a materiální zajištění výuky, která v nich probíhá. »Jenže jde o problémy, které musí řešit obce na našem
území,« poznamenává náměstek, »a my
jim v tom chceme pomoci.«
Foto: rudolF semanský
ak třeba k loňskému 30. září bylo v celých středních Čechách evidováno 4486
nevyřízených žádostí o umístění dětí
do mateřských škol (o rok předtím 3750).
Z tohoto počtu bylo v okrese Praha-východ
1128 (v předchozím roce 724) a v okrese Praha-západ 1004 zamítnutých žádostí (1609).
V Mukařově (okr. Praha-východ) si rozšířili
kapacitu místní ZŠ o čtyři třídy formou
přístavby z modulových obytných buněk.
Stavba v ceně 6 mil. Kč byla spolufinancována okolními obcemi a trvala jen dva
a půl měsíce. Teplo je tam i nyní v zimě.
únor 2010
MO2_32_35.indd 35
zELENá pro SpáDovÉ ŠKoLy
Proto se už sešel jak s ministryní školství
PhDr. Miroslavou Kopicovou, tak s náměstkem ministra financí Ing. Bohdanem Hejdukem. S šéfkou rezortu školství se dohodl,
že ve spolupráci s jejím úřadem bude vypracován metodický materiál pro vytipování spádových mateřských a základních škol
ve středních Čechách. »Kraj může ohledně
mateřských a základních škol pouze doporučovat, ale myslíme si, že hlavně prstenci okolo Prahy by institut spádových škol
hodně pomohl,« říká PhDr. Marcel Chládek
a má za to, že 10 až 12 škol tohoto typu by
tam mělo být zřízeno vždy po dohodě několika obcí. Nepřihlíželo by se přitom pouze k velikosti sídla, v němž by spádová škola
stála, ale také k dopravní obslužnosti. »Kromě toho by okolní obce v takové škole měly
formou vyjednaných kvót zaručena místa
pro své děti.«
Náměstek hejtmana jednal na obou ministerstvech i o možnosti vytvořit zvláštní
rozpočtovou kapitolu, z níž by se podporovala řešení nestandardních, často velmi
extrémních situací v českém školství. Ať už
by šlo o neutěšený stav školství v prstenci okolo Prahy, či třeba o pomoc školám
po povodních. »To však bude námětem až
pro novou vládu,« podotýká PhDr. Marcel
Chládek.
Foto: archiv
Jen v roce 2007 se počet obyvatel Středočeského kraje zvýšil
o 26 573. Zatímco však přírůstek přirozenou cestou činil 2069
osob, přistěhováním to bylo 24 504 lidí, zejména mladších věkových kategorií. Nejvyšší kladnou migraci přitom dlouhodobě
zaznamenávají okresy Praha-východ (v roce 2007 meziroční
přírůstek stěhováním o 56 %) a Praha-západ (19 %). To tam vyvolává i značný tlak na kapacity mateřských a základních škol.
PhDr. Marcel Chládek: »Jakmile z Bruselu
na jaře dostaneme kladnou odpověď –
a jinou ani nečekáme, vyhlásíme v ROP
výzvu na rekonstrukce a výstavbu škol.«
pomůžE From a paTrNě I rop
Některé kroky však kraj může učinit sám
a hned. »Požádali jsme Evropskou komisi o povolení přealokovat část finančních
prostředků v Regionálním operačním programu (ROP) Střední Čechy ve prospěch
rekonstrukcí i výstavby mateřských a základních škol, přičemž jsme naopak omezili stomilionové a ještě dražší projekty typu
rekonstrukcí náměstí apod.« (Více informací o ROP Střední Čechy je v tomto čísle
Moderní obce na str. 21 – pozn. redakce.)
PhDr. Marcel Chládek zdůrazňuje, že příslušná výzva z ROP by se samozřejmě netýkala jen obcí kolem Prahy, ale platila by pro
celý kraj.
Pro rekonstrukce a výstavbu mateřských
i základních škol obcím nabízí už teď pomoc středočeský Fond rozvoje obcí a měst
(FROM). »Každoročně v něm rozdělujeme
půl miliardy korun. Letos to dokonce bude
550 milionů včetně Programu obnovy venkova, pochopitelně určených nejen na školy,« konstatuje náměstek.
Další možností, jak rychle a vcelku levně
zvýšit kapacity škol v okolí Prahy, je zvolit
montované objekty, dřevostavby nebo jiné
netradiční stavební technologie. Na prosincovém setkání vedení kraje se starosty
bylo několik takových technologií představeno a slovo dostali i zástupci obcí, kde už
podobné stavby slouží. Je tomu tak rovněž
v Mukařově, kde z modulových buněk nákladem 6 mil. Kč během necelého čtvrt roku
vybudovali přístavbu ke stávající škole, jejíž
kapacita se tak rozšířila o čtyři třídy. Jak vysvětlil starosta Rudolf Semanský, obec k tomuto řešení sáhla poté, co neuspěla ve snaze získat dotaci na zděnou stavbu. »Zatím
se toto řešení osvědčilo,« potvrdil starosta
a připojil, že ani v letošních mrazech v nových třídách, vytápěných teplovodním kanálem z hlavní budovy ZŠ, nebyla zima. n
IvaN ryŠavý
35
1/28/10 12:03:50 PM
Životní prostředí
Když se »separovaný«
odpad znovu třídí
n
ové chrášťanské třídicí centrum,
jehož výstavba stála 110 milionů
korun, zpracovává papír, fólie, nápojový karton a plechovky od nápojů. Auta
s odpadem jezdí do areálu několikrát denně, přičemž vozy Pražských služeb, a. s.,
stlačí při nakládání odpad lisem v poměru
1:6. Každý sběrný vůz se také dvakrát zváží,
aby se zaznamenaly přesné údaje o přivezeném materiálu. Ze sběrných vozů se tzv.
separovaný odpad vyloží na určené místo
v jedné z hal areálu. Takzvaný proto, že lidé
často do kontejnerů na tříděný odpad hodí
to, co jim přijde pod ruku. Do nádob na papír se dostanou plastové fólie, papíry znečištěné od oleje a podobně, které je nutno
ručně vybrat. Jen tak může vzniknout kvalitní surovina, kterou Pražské služby dále
prodávají.
Vytříděný odpad se dopraví na lis, který
surovinu slisuje do balíku v poměru 1:50.
Balíky se dále prodávají odběratelům (papírny) k dalšímu zpracování – recyklaci.
Zbytek odpadu po vytřídění putuje na energetické zpracování do spalovny v Male-
šicích. Získané teplo využívají pražské
domácnosti. »Nejžádanější a také cenově
nejvýhodnější je směs papíru, která obsahuje podíl různých druhů papíru – noviny,
časopisy, kancelářský papír apod.,« vysvětluje Petr Zvejška, ředitel závodu Odvoz a recyklace odpadu Pražských služeb.
Slisované balíky papíru a plastů se skladují ve speciální hale, odkud je denně odvážejí kamiony. Na jeden se vejde až 24 tun
vytříděného odpadu. »Produkt prodáváme
v ČR i do okolních zemí, často do Německa,«
upřesňuje ředitel. Denně ve dvou směnách
třídicí linka připraví 78 tun suroviny. »Obě
linky – v Chrášťanech i na Jarově – zpracují ročně okolo 50 tisíc tun papíru. Pokud je
na jednu tunu nového papíru potřeba 17
vzrostlých stromů, ročně zachráníme zhruba 860 tisíc stromů,« uvedl Patrik Roman,
generální ředitel Pražských služeb.
Největším problémem měst je špatně vytříděný odpad. »Například Pražané ročně
pohodí mimo nádob na odpad tolik věcí,
že by zaplnily Mariánské náměstí v Praze
do výšky až 30 metrů. Takového odpadu
FOTO: EVA VÍTKOVÁ
Hlavní město má už dvě třídicí linky odpadu, kam se vozí separovaný odpad z kontejnerů na tříděný odpad. První pracuje
už devět let v ulici Pod Šancemi na Jarově, druhá – v Chrášťanech u Prahy je v provozu od prosince 2009.
Slisované balíky se váží a jsou připraveny
k odvozu.
(starý nábytek, koberce, zbytky umakartových jader z paneláků a mnoho dalších
věcí) je ročně zhruba 7–10 tisíc tun,« upozornil Patrik Roman. Další separaci odpadu
platí hlavní město ze svého rozpočtu, což je
ročně okolo 250 milionů korun.
Praha proto na konci roku 2009 zahájila informační kampaň, jak odpad správně
třídit. Pomocí komiksu na samolepkách,
vylepených na separačních nádobách objasňuje cestu odpadu od jeho vyhození až
po recyklaci. Lidé si tak snáze představí, co
se děje například s PET lahví poté, co ji vhodí do žluté popelnice. Zároveň byla na adrese www.cistapraha.cz spuštěna interaktivní
mapa Prahy, kde si občané mohou nalézt
nejbližší separační stanoviště.
/ev/
tři ministři, obdobná koncepce
n
a Ministerstvu životního prostředí
(MŽP) se během jednoho roku vystřídali ve funkci tři ministři. Rozjezd současného ministra, Jana Dusíka,
mohl být přesto zcela plynulý a navázat
na dosavadní priority ministerstva, jak je
formuloval i jeho předchůdce, Ladislav
Miko. V politické sféře totiž nenastaly takové změny, které by směřování ministerstva
nějak zásadně pozměňovaly. Připomeňme,
že Jan Dusík předtím pracoval na MŽP jako
náměstek.
Do konce volebního období v letošním
květnu se nechystají větší změny. Legislativní proces probíhá kontinuálně, ministr chce pokračovat v některých oblastech
vlastními návrhy. Vláda projedná materiál,
který umožní zadávat environmentálně
šetrné veřejné zakázky u veřejných budov.
Pokud bude návrh přijat, nařízení vlády
stanoví městům a obcím a všem veřejným
institucím, že musí od roku 2011 realizovat
všechny novostavby a zásadní rekonstrukce budov pouze v nízkoenergetickém standardu. Ministr Dusík chce tak předběhnout
EU, kde se naplnění předpisů ohledně níz-
36
MO2_36.indd 36
koenergetického a pasivního stavění čeká
v nejbližších letech.
S Ministerstvem průmyslu a obchodu připravuje samostatnou novelu, která
by měla zákon o podpoře obnovitelných
zdrojů rozšířit o výrobu tepla z těchto zdrojů. Zvládnout chce také projednání novely zákona o zemědělském půdním fondu
v Parlamentu. Slibuje si od toho zpomalení
současného trendu – zastavování krajiny
na úkor půdního fondu. Zákon o ochraně ovzduší zvyšuje další novelou podíl biopaliv v dopravě s účinností od letošního
1. dubna. Měly by se zvýšit podíly biosložky
v benzinu i v naftě, s tím, že nemusí jít nutně o přimíchávání do běžného paliva, ale
o rozvoj směsí s vysokým podílem biosložky, nebo i o stoprocentní biopaliva.
»Ještě v tomto volebním období chceme
také prosadit euronovelu českého zákona
o odpadech,« řekl Jan Dusík. »Podporu recyklace a prevenci vzniku odpadu zaručí
nový zákon o odpadech a také aktualizovaný Plán odpadového hospodářství ČR.
V rámci přípravy evropské legislativy o obchodování s environmentálními produkty
bude MŽP prosazovat snížení DPH na recyklované materiály.«
Ministr chce maximálně urychlit výstavbu čistíren odpadních vod, aby se předešlo
sporu s Evropskou komisí kvůli neplnění
směrnice. Ke schválení je připraveno pět
velkých regionálních projektů, bude se
sledovat postup posledních několika obcí
v ČR, které se svými projekty opožďují. Jednou z priorit nového ministra je zejména
snížení počtu sporů s Evropskou komisí.
Pokračovat v jednání s obcemi a kraji
o způsobu rozvoje regionu a ochrany v Národním parku Šumava patřilo také mezi
ministrovy záměry – tato jednání již zahájil počátkem ledna. S představiteli tamních obcí a krajů jednal o společné dohodě
o spolupráci mezi MŽP, Správou NP Šumava
a šumavskými obcemi (Vize Šumava 2020).
V ochraně přírody ministerstvo a Správa
NP Šumava navrhují stabilizovat na minimálně 10 let rozlohu bezzásahových území
na současných 21 % s výhledovým rozšířením o 9 % oblastí, která jsou dnes v přechodovém režimu.
/ge/
únor 2010
1/28/10 12:04:27 PM
ManageMent
Již příští měsíc do svého druhého ročníku vstoupí soutěž CSR
Award. Soutěž je zatím spojována hlavně s účastníky ze soukromého sektoru. Jenže snaha dostát závazkům, vyplývajícím
ze společenské odpovědnosti firem (Corporate Social Responsibility – CSR), je vlastní i stále většímu počtu subjektů veřejné
správy, které do soutěže rovněž vstupují.
J
ak poznamenává Luděk Pfeifer ze společnosti M.C.TRITON, která je největší
českou společností v oblasti manažerského poradenství a vzdělávání a stala se
i vyhlašovatelem soutěže CSR Award, společenská odpovědnost firem« zůstává v české
kotlině stále poněkud neznámým pojmem.
ani pouhá charita, ani líbivé
»odpustky«
»Znamená totiž převzít na sebe dobrovolný
závazek chovat se v rámci svého fungování odpovědně ke společnosti i k prostředí,
ve kterém podnikám. Principy odpovědného podnikání však často bývají zaměňovány za charitu, někdy se dokonce vnímají jen
jako líbivé „odpustky“. Přitom reálná odpovědnost podnikatele k zákazníkům, zaměstnancům, životnímu prostředí a dalším
dotčeným subjektům je tou nejpřirozenější
filozofií dlouhodobě poctivého podnikání,«
vysvětluje Luděk Pfeifer.
Podle jeho slov tak koncept CSR přináší
dlouhodobé konkurenční výhody, jako například posílení věrnosti ke značce a vyšší
spokojenost zákazníků, větší přitažlivost
pro investory, zvýšení atraktivity pro kvalitní zaměstnance, posílení firemní image
a mnohé další.
Po loňské úspěšné premiéře soutěže se
společnost M.C.TRITON rozhodla uspořádat její druhý ročník ve spolupráci se společností Fleishman-Hillard, největší mezinárodní firmou v oblasti public relations
a public affairs. Její ředitel Radek Maršík
říká: »Soutěž bude oficiálně vyhlášena letos
v březnu, kdy se do ní také začnou přijímat
přihlášky. Proti předchozímu ročníku se
nyní mění název ocenění na Cena za CSR/
CSR Award. V uplynulém roce se přihlásily
téměř dvě desítky subjektů nejen z komerční, nýbrž také z veřejné sféry. Podle dosavadních prvních signálů je zájem o druhý
ročník soutěže obrovský. Proto očekáváme
ještě větší účast.«
kvalita a Férovost
na prvníM MístĚ
V uplynulém roce nejdůležitějším vstupním
kritériem do soutěže byla kvalita a férovost
nabízených služeb a produktů. Aktivity
a přístupy v oblasti společenské odpovědnosti firem byly různé. Například banky se
soustředily na finanční podporu veřejně
prospěšných projektů, zvyšování finanční
gramotnosti klientů, výchovu podnikatelů,
poskytování výhodných produktů podporujících ekologické hospodaření, provoúnor 2010
MO2_37.indd 37
zování poradny při finanční tísni, programy pro ženy na mateřské dovolené nebo
na outsourcing back-office banky do chráněné dílny apod.
Výrobní firmy se zase obvykle snažily dosáhnout souladu mezi svým ekonomickým
prospěchem, sociální angažovaností a vnímáním potřeb životního prostředí. Společnosti v oblasti IT propojovaly CSR aktivity
s využitím vlastních nejmodernějších technologií, aby umožnily co největšímu množství lidí přístup k internetu a zvýšily počítačovou gramotnost. Podporovaly však také
modernizaci vzdělávacích systémů a aktivity ke zvýšení bezpečnosti dětí na internetu.
Mobilní operátoři do své nabídky například
zahrnuli speciální mobilní telefony pro lidi
s postižením a seniory a učili děti bezpečně užívat mobilní telefony. Výrobci alkoholických nápojů zase varovali veřejnost
před nezodpovědným pitím, omezili výdaje
energie při výrobě, recyklovali, eliminovali
spotřebu a dále využívali CO2 atd.
veřeJná správa Má v aplikaci
csr nepřeberné MoŽnosti
Velmi všestranné byly aktivity v oblasti společenské odpovědnosti u subjektů veřejné
správy: Počínaje call centrem provozovaným 24 hodin denně pomocí Skype přes
fungování úřadu i jednu sobotu v měsíci až
třeba po možnost občanů objednat se předem na radnici na konkrétní hodinu. Jako
inovativní lze hodnotit účast »řadových«
občanů v komisích schvalujících projekty
ve výběrových řízeních, stejně jako službu
Pojízdný úřad, která je určena občanům
nad 80 let.
Cena za CSR/CSR Award
Soutěž si klade za cíl poskytnout firmám i subjektům veřejné správy příležitost vzájemně sdílet své
zkušenosti a best practice s touto tematikou. Soutěž
má podporovat systematický, strategický a dlouhodobý přístup jejích účastníků ke společenské odpovědnosti, nikoliv tedy pouze náhodné a jednorázové
charitativní aktivity. Posláním soutěže je prosazovat
koncept CSR v kontextu Zelené knihy Evropské unie
z roku 2001.
Společenská odpovědnost však má právo na obdiv,
jen pokud splňuje dva základní principy:
n Tvrdá práce pro zákazníky;
n Etika v hlavním předmětu podnikání.
Více informací o chystané soutěži bude zveřejněno
na www.csraward.cz.
FOTO: aRChIV
soutěž csr award už v březnu
Slavnostní vyhlášení výsledků soutěže
CSR Award se loni konalo v kavárně pražského Jedličkova ústavu TA KAVÁRNA.
M.c.triton Jde ve společenské
odpovĚdnosti FireM příkladeM
A jak je vnímána společenská odpovědnost
M.C.TRITON? Je postavena jak na celkové
podnikatelské filozofii, tak na specifických
nástrojích jejího posilování.
Podnikatelská filozofie charakterizuje
celkový přístup k hlavnímu předmětu podnikání. Jím je manažerské a podnikatelské
poradenství, vzdělávání a profesní rozvoj,
služby manažerů na dobu určitou. Důraz se
klade na dlouhodobý a vyvážený růst klientů jako na hlavní poslání a kritérium užitku
služeb.
Prvním konkrétním způsobem posilování společenské odpovědnosti je profilování cílových zákaznických skupin. Služby
M.C.TRITON jsou určeny nejen velké korporátní klientele, ale programově se orientují rovněž na malé a střední firmy, a právě tak na veřejný sektor. Sledují tak záměr
podpořit malé a střední domácí podnikatele a posílit jejich konkurenceschopnost
často i v celoevropském měřítku, stejně
jako zvyšovat kvalitu veřejné služby. Tento
záměr podporuje i konstrukce cen – sdílení
podnikatelského rizika s malými a středními klienty, pro veřejný sektor pak nižší
marže.
Druhým způsobem je rozvoj produktové strategie. Jejím hlavním motivem jsou
»chytrá řešení rychle implementovaná
do praxe« s důrazem na praktickou hodnotu a rychlou návratnost investic vložených
do služeb.
Také ve svých inovačních programech
M.C.TRITON pamatuje na služby s rozměrem společenského přínosu. Příkladem je
uvedení na český a slovenský trh produktu
Safe Health Care, snižujícího rizika v poskytování léčebné a ošetřovatelské péče, nebo
práce s konceptem Investors in People,
podporujícího dlouhodobou a systémovou
péči o lidské zdroje.
Třetím způsobem je aktivní členství zástupců společnosti v organizacích podpon
rujících etiku v podnikání.
ludĚk WoJnar
Business Development Manager
M.C.TRITON
37
1/28/10 12:05:19 PM
L e g i s L at i va
Aktuální
publikace pro
města a obce
O
MO000962
d 1. ledna 2010 došlo v oblasti veřejných financí k rozsáhlé reformě
a zavedení účetnictví státu. Miroslav Máče, autor publikace Účetnictví pro
územní samosprávné celky, příspěvkové organizace a organizační složky státu
2010, chce pomoci s aplikací nových pravidel v každodenní práci, a to v souladu
s novou vyhláškou č. 410/2009 Sb. (ruší
vyhlášku č. 505/2002 Sb.), kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991
Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky
(územní samosprávné celky, svazky obcí,
příspěvkové organizace, státní fondy podle
rozpočtových pravidel a organizační složky
státu). Na mnoha praktických příkladech
vysvětluje novou rozpočtovou skladbu, specifika daně z příjmů i zákona o DPH, bilanci
i finanční analýzu. Publikace z nakladatelství GRADA Publishing bude sloužit účetním ve veřejném sektoru, programátorům
účetních systémů, studentům vysokých
škol a vedoucím pracovníkům ve veřejném
sektoru. Více informací na www.grada.cz.
Kód knihy je 03906.
38
MO2_38_39.indd 38
Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních
smlouvách a koncesním řízení i jejich prováděcí předpisy doznaly od svého posledního vydání řadu podstatných změn. Součástí publikace Veřejné zakázky, Koncesní
předpisy 2010 – ÚZ č. 763 je také věcný rejstřík k zákonu o veřejných zakázkách. Publikace obsahuje dvanáct předpisů v aktuálním znění, všechny novelizované pasáže
jsou zvýrazněny tučně (podle stavu k 11. 1.
2010). Více informací můžete najít na www.
ver.sagit.cz. Kód knihy je 03977.
Obě publikace si můžete písemně objednat na adrese ECONOMIA, a. s., VTÚ
Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, e-mail:
[email protected], nebo
na internetové adrese http//knihy.ihned.
cz, kde vám zařídí jejích zaslání na dobírku přímo z nakladatelství. Členové ECONOMIA Benefitklubu, kteří u publikace
uvedou na objednávce číslo své klubové
karty a kód knihy, obdrží 30% slevu.
únor 2010
1/28/10 12:06:02 PM
L e g i s L at i va
Smlouva
o provozu webu
W
ebové stránky firem a institucí
jsou často klíčovým nástrojem
pro komunikaci s veřejností, případně obchodním kanálem. Porucha webu
tak může způsobit nemalé škody. Z tohoto důvodu je doporučeno smluvně zajistit
podmínky jeho provozu.
S ohledem na charakter těchto služeb je
smlouva o provozování webu typem smlouvy, který není upraven obchodním zákoníkem – tzv. smlouvou nepojmenovanou,
uzavíranou podle ustanovení § 269 odst. 2
obchodního zákoníku. Při uzavírání takové
smlouvy je třeba klást důraz na dostatečné
vymezení předmětů závazků obou účastníků, neboť obsah celé smlouvy si určují sami
účastníci. Není-li účastníky smlouvy v určité otázce nic smluveno, mohou se na jejich
právní vztah užít analogicky zákonná ustanovení, která upravují závazkový právní
vztah obsahem a účelem nejbližší. Písemná
forma smlouvy je s ohledem na právní jistotu smluvních stran doporučeníhodná.
OBsaH sMLOUvY
Smlouva o provozování webu obvykle obsahuje:
n Základní práva a povinnosti smluvních
stran;
n Vymezení dostupnosti služeb a stanovení reakčních lhůt provozovatele webu;
n Stanovení odměny za provoz webu a platebních podmínek;
n Úpravu vzájemné komunikace smluvních stran (například pro případ hlášení
výpadku);
n Stanovení doby trvání poskytování služeb;
n Sankce pro případ nedodržení smluvních povinností a odpovědnost za škodu;
n Úpravu autorských práv;
n Zánik smlouvy.
tí na stanovení případné slevy z odměny
za provozování webu pro případ porušení
stanovené dostupnosti v daném časovém
období. Úprava reakčních lhůt na možné
výpadky v provozu webu by měla odpovídat
reálným potřebám uživatele.
Je zřejmé, že vyšší úroveň dostupnosti webu a okamžitá reakce provozovatele
na výpadek zvyšují náklady provozovatele, a tedy i odměnu placenou uživatelem
za provoz webu.
PRÁva a POviNNOsti UŽivateLe
Smlouva specifikuje práva uživatele využívat služby provozovatele v souladu s právními předpisy a smlouvou o provozování
webu, především tedy právo užívat web
a další související služby.
Dále smlouva upravuje odpovědnost
uživatele za informace a materiály, které
uchovává, prezentuje nebo přenáší prostřednictvím svého webu. S tím je spojená
i úprava odpovědnosti uživatele za případnou škodu vzniklou poskytovateli nebo
třetím osobám v důsledku porušení této
povinnosti.
aUtORsKÁ PRÁva
Smlouva o provozování webu se rovněž věnuje autorskému právu k materiálu (texty,
obrázky apod.), který byl vložen do webu
uživatele, jakož i autorská práva k originálnímu designu webu.
DOstUPNOst sLUŽeB a staNOveNÍ
ReaKČNÍCH LHŮt
Smlouva stanoví maximální možný výpadek (tzv. dostupnost) jednotlivých služeb
(například nefunkčnost či nedostupnost
webu) a lhůty, ve kterých je provozovatel
povinen výpadek vyřešit.
Dostupnost služeb se obvykle vymezuje
procentuálně (například max. počet hodin výpadku za rok provozu) s návaznos-
ODMĚNa Za PROvOZOvÁNÍ WeBU
Odměna za provozování webu (cena) je
obvykle paušální za určité časové období
a závisí na rozsahu poskytovaných služeb,
úrovni dostupnosti webu (viz výše) a reakčních lhůtách provozovatele.
sMLUvNÍ POKUtY, ODPOvĚDNOst
Za ŠKODU
Pro případ porušení povinností vyplývajících ze smlouvy je vhodné stanovit smluvní
pokuty, jejichž výše by měla odrážet význam konkrétní porušené povinnosti. Pro
případ výpadku je možné sjednat například
slevu z odměny za provoz webu.
Zcela konkrétním způsobem je doporu- čeno upravit podmínky odpovědnosti
provozovatele za škodu, která by mohla uživateli vzniknout například v důsledku výpadku provozu webu, vadné funkce webu,
ztráty dat apod. Výše odpovědnosti provozovatele za škodu je ve většině případů
v praxi omezována částkou zaplacenou uživatelem provozovateli za konkrétní službu
v daném časovém období.
Obdobným způsobem se upravuje případná odpovědnost uživatele za škodu
způsobenou provozovateli v důsledku porušení smluvních povinností uživatelem.
ZÁNiK sMLOUvY
Klíčovou součástí smlouvy jsou podmínky
zániku smlouvy (uplynutím doby, odstoupením od smlouvy, výpovědí atd.) a také
práva a povinnosti smluvních stran s touto skutečností spojených. V případě zániku smlouvy je vhodné upravit mimo jiné
povinnost provozovatele předat uživateli
veškeré informace a podklady potřebné
pro zajištění provozu webu jiným provozovatelem.
V rámci přípravy smlouvy je rovněž
vhodné věnovat pozornost otázce ochrany
osobních údajů, zachovávání mlčenlivosti
n
a úpravě řešení vzájemných sporů.
JaNa HLaDÍKOvÁ
právní poradkyně společnosti ANTEE
MO000948-11
PRÁva a POviNNOsti
PROvOZOvateLe
Provozovatel se zavazuje zajistit bezproblémový provoz:
n Webu uživatele (vlastníka webu) na technických prostředcích provozovatele (tzn.
zajištění nepřetržitého provozu webu a zajištění přístupu účastníků sítě Internet
k webu);
n Publikačního systému pro tvorbu, údržbu a provoz webu (pokud je součástí poskytovaných služeb);
n Domény;
n E-mailových schránek.
Často také provozovatel poskytuje technickou podporu, například dostupnost
pracovníků provozovatele pro řešení případných dotazů uživatele a pro hlášení
problémů, aktualizaci obsahu webu atd.
S uvedenými povinnostmi provozovatele
mohou souviset i další služby, například:
n Poskytování pravidelných zpráv o provozu webu (například návštěvnost, stav řešení
požadavků uživatele);
n Zajištění souladu provozovaného webu
s aktuální právní úpravou (nebo alespoň
informace o změnách právního řádu) atd.
Odpovědnost provozovatele za obsah
webu se řídí zákonem č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti,
v platném znění.
Mezi základní práva provozovatele sjednávaná ve smlouvě patří:
n Krátkodobě přerušit nebo omezit poskytování služeb, zejména z důvodu nutných
oprav a údržby systému (provozovatel by
měl informovat uživatele v dostatečném časovém předstihu; maximální doba výpadku
bývá upravena prostřednictvím sjednání
tzv. dostupnosti služeb);
n Omezit nebo pozastavit poskytování služeb z důvodu:
– vyšší moci (požár, povodeň apod.),
– poruchy zařízení jiných dodavatelů
(například výpadky energie, telekomunikačního spojení atd.),
– na straně třetích osob, pokud takovým
skutečnostem nelze zabránit;
n Za stanovených podmínek bez uvedení
důvodu a bez jakéhokoli upozornění ukončit poskytování služby (například pokud je
obsah webu v rozporu s právními předpisy, dobrými mravy, poškozuje dobré jméno
provozovatele webu nebo jeho pověst, šíří
nástroje či prostředky ohrožující bezpečnost internetu, souvisí s tematikou drog,
hazardních her, extrémismu, je pornografický nebo jinak sexuálně orientovaný, je
v rozporu s autorskými a jinými právy třetích osob apod.).
únor 2010
MO2_38_39.indd 39
39
1/28/10 12:06:07 PM
L e g I s L AT I VA
Volby do
zastupitelstev
obcí: Odpovědi
na nejčastější
dotazy /1
O
organizaci a přípravě voleb do zastupitelstev obcí, o úkolech jednotlivých volebních orgánů a vzniku
a zániku mandátu členů zastupitelstev se
hojně diskutuje, zejména ve volebním roce.
Proto jsme připravili článek, který vyjde
ve dvou dílech. Pokusíme se v něm zodpovědět snad nejčastější dotazy zástupců
obcí. V tomto smyslu poněkud opomíjíme
úpravu voleb do zastupitelstev krajů, pouze
na závěr upozorníme na specifika krajských
voleb.
Problematiku vzniku a zániku mandátu
člena zastupitelstva obce (dále též jen zastupitelstvo) komplexně upravuje zákon
číslo 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o volbách). Úprava obsažená v zákoně
číslo 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen
zákon o obcích), je v tomto směru jen minimalistická, zákon o obcích víceméně pouze
podtrhuje, případně doplňuje ustanovení
zákona o volbách.
VZNIK MANDÁTU
Mandát člena zastupitelstva vzniká zvolením (§ 55 odst. 1 zákona o volbách, § 69
odst. 1 zákona o obcích). Ke zvolení při tom
dochází ukončením hlasování, tzn. ve 14
hodin druhého dne hlasování. O zvolení členem zastupitelstva vydá registrační
úřad1) osvědčení o zvolení, a to nejpozději
do ustavujícího zasedání zastupitelstva.
Ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva svolává dosavadní starosta
po uplynutí lhůty pro podání návrhu soudu na neplatnost voleb nebo neplatnost
hlasování tak, aby se konalo do 15 dnů ode
dne uplynutí této lhůty, a jestliže byl návrh
na neplatnost voleb nebo na neplatnost
hlasování podán, do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí soudu o posledním
z podaných návrhů, pokud žádnému z podaných návrhů nebylo vyhověno (viz § 91
zákona o obcích).
Za zmínku stojí otázka počtu mandátů, tj.
členů zastupitelstva, volených v dané obci.
Rozpětí dané zákonem o obcích je od min.
5 členů až po max. 55 členů zastupitelstva.2)
Počet členů stanoví na každé volební období samo zastupitelstvo nejpozději do 85
dnů přede dnem voleb do zastupitelstev
v obcích, a to s přihlédnutím zejména k počtu obyvatel a velikosti územního obvodu.3)
Vedle těchto kritérií, výslovně daných zákonem, by však zastupitelstvo mělo přihlédnout ještě k další skutečnosti, a to zda chce,
40
MO2_40_45.indd 40
nebo nechce v obci zřizovat radu obce (dále
jen rada). Podle § 99 zákona o obcích se totiž rada nevolí v obcích, kde má zastupitelstvo méně než 15 členů.
ZÁNIK MANDÁTU
Zatímco úprava vzniku mandátu je poměrně skromná, ve vztahu k zániku mandátu
je mnohem rozsáhlejší a z hlediska praxe
podstatně složitější a zajímavější. Všechny
důvody pro zánik mandátu a způsoby jeho
zániku komplexně upravuje § 55 zákona
o volbách.
Zatímco úprava vzniku mandátu je poměrně
skromná, ve vztahu k zániku mandátu je mnohem
rozsáhlejší a z hlediska
praxe podstatně složitější
a zajímavější.
Důvody pro zánik mandátu – celkem jich
je osm – můžeme rozdělit do několika kategorií:
A. Podle způsobu zániku mandátu:
1. důvody, které vedou k zániku mandátu
automaticky: odmítnutí složení slibu, rezignace, úmrtí, konání voleb, sloučení/připojení obce,
2. důvody, pro které by měl zánik mandátu
vyslovit příslušný orgán: odsouzení, ztráta
volitelnosti, neslučitelnost.
B. Podle závislosti na osobě člena zastupitelstva:
1. důvody subjektivní (na osobě člena zastupitelstva závislé): odmítnutí složení slibu,
rezignace, odsouzení, ztráta volitelnosti,
neslučitelnost,
2. důvody objektivní (na osobě člena zastupitelstva nezávislé): úmrtí, konání voleb,
sloučení/připojení obce.4)
DŮVODY ZÁNIKU MANDÁTU
PODROBNĚJI
A. K zániku mandátu dochází automaticky,
tzn. není zapotřebí žádného dalšího úkonu:
1. Odmítnutí složení slibu, respektive složení slibu s výhradou (§ 55 odst. 2 písm.
a) zákona o volbách): Práv a povinností se
člen zastupitelstva ujímá složením slibu5).
Slib se podle § 69 odst. 2 zákona o obcích
skládá na prvním zasedání zastupitelstva,
kterého se nově zvolený člen zastupitelstva
účastní. Slib se skládá pronesením slova
slibuji a stvrzuje následným podpisem.
Odmítnutí složení slibu, respektive jeho
složení s výhradou, je důvodem pro zánik
mandátu.
2. Rezignace (§ 55 odst. 2 písm. b) zákona o volbách): K zániku mandátu dochází
dnem, kdy starosta obdrží písemnou rezignaci na mandát člena zastupitelstva. V praxi
se často den, kdy starosta rezignaci fakticky
obdrží, liší ode dne, kdy člen zastupitelstva
rezignaci doručil například na podatelnu
obecního úřadu. Doporučujeme proto, aby
starosta na obdržené rezignaci vedle podacího razítka vždy uvedl datum, kdy rezignaci skutečně obdržel, a připojil svůj podpis.
Speciální pravidlo týkající se rezignace
na mandát člena zastupitelstva platí pro
starostu – ten rezignaci podává na zasedání zastupitelstva a mandát mu zaniká tímto
dnem. Tato skutečnost by měla být uvedena v zápise ze zasedání zastupitelstva, zastupitelstvo tuto informaci může vzít také
usnesením na vědomí. Jak pro rezignaci
starosty, tak pro rezignaci »řadového« člena
zastupitelstva platí, že podanou rezignaci
nelze vzít zpět.
Je třeba zmínit, že v praxi se poměrně
často zaměňuje rezignace na mandát člena
zastupitelstva s prostou rezignací na funkci
vykonávanou členem zastupitelstva, například na funkci starosty, předsedy výboru
apod.
Výše uvedená pravidla, tzn. doručení písemné rezignace starostovi, respektive rezignace starosty na zastupitelstvu, a určení
dne účinnosti rezignace, zákon stanovuje
pouze pro rezignaci na samotný mandát;
ostatní případy rezignace zákon neřeší.
K rezignaci na jednotlivé funkce vykonávané členem zastupitelstva tak může dojít
písemně, nebo ústně. Setkali jsme se s případy, kdy člen zastupitelstva ve svém oznámení o rezignaci přímo určil den, od kterého chce rezignovat. Například v rezignaci
doručené obecnímu úřadu dne 15. 3. oznámil, že k poslednímu dni měsíce rezignuje
na funkci předsedy finančního výboru. Zákon takovému postupu podle našeho názoru nebrání.
V této souvislosti je vhodné připomenout, že podle § 3 odst. 2 nařízení vlády
č. 37/2003 Sb., o odměnách za funkci členů
zastupitelstev, ve znění pozdějších předpisů, měsíční odměna nepřísluší ode dne následujícího po dni, kdy člen zastupitelstva
rezignoval na funkci, za jejíž výkon byla
odměna vyplácena. Je tedy otázkou, jak se
v případě »odkládané« účinnosti rezignace na funkci vykonávanou členem zastupitelstva s tímto ustanovením vypořádat
a od kdy odměnu za výkon dané funkce
nevyplácet. Podle našeho právního názoru
by rozhodným okamžikem mělo být až faktické ukončení výkonu dané funkce, nikoli
doručení rezignace, tedy ve výše zmíněném
případě by odměna za funkci předsedy finančního výboru nepříslušela ode dne 1. 4.
daného roku.
3. Úmrtí člena zastupitelstva (§ 55 odst. 2
písm. c) zákona o volbách): Dalším důvodem, pro který dochází k zániku mandátu
a kterému není třeba se více věnovat, je
úmrtí člena zastupitelstva.
4. Konání voleb do zastupitelstva (§ 55
odst. 2 písm. d) zákona o volbách): K zániku mandátu dochází dnem voleb do zastupitelstva, rozumějme prvním dnem konaných voleb.
Dlouho se vedly diskuse týkající se toho,
zda je zánik mandátu spojen s počátkem
prvního dne voleb (0.00 hodin) nebo až
s koncem tohoto dne (24.00 hodin), tj. zda
ještě v průběhu tohoto dne člen zastupiúnor 2010
1/28/10 11:46:51 AM
L e g I s L AT I VA
telstva může vykonávat svoji funkci a činit
úkony, které mu příslušejí, například přijímání prohlášení o uzavření manželství,
podepisování smluv apod. S přihlédnutím
k obecným pravidlům pro běh lhůt a ust.
§ 67 zákona o volbách, upravujícímu běh
lhůt spojených s prováděním úkonů podle
tohoto zákona, se ustálil názor, že k zániku
mandátu dochází uplynutím onoho prvního dne voleb, tedy v čase 24.00.6)
K zániku mandátu dochází u všech členů zastupitelstva, někteří z členů zastupitelstva však vykonávají své pravomoci
i po tomto termínu, a to až do zvolení
nové rady, respektive nového starosty. Jde
o starostu, místostarostu (místostarosty),
případně člena zastupitelstva pověřeného
výkonem funkce starosty, a další členy rady
(§ 102a, § 107 zákona o obcích). Výkon pravomocí v tzv. mezivolebním období však
nelze směšovat s trváním mandátu.
5. Sloučení/připojení obce k jiné obci (§ 55
odst. 2 písm. e) zákona o volbách): K zániku
mandátu dochází u všech členů zastupitelstva dnem sloučení/připojení. Vznik takové
»nové obce« je důvodem pro vypsání nových voleb. Podle zákona o obcích ke sloučení/připojení může dojít pouze k počátku
kalendářního roku.
B. Důvody, pro které by měl zánik mandátu vyslovit příslušný orgán (zastupitelstvo/ředitel krajského úřadu):
1. Odsouzení k nepodmíněnému trestu
odnětí svobody (§ 55 odst. 3 písm. a) zákona o volbách): Pro tento důvod zániku
mandátu je podstatné, že rozsudek soudu,
kterým se ukládá nepodmíněný trest odnětí
svobody, musí být v právní moci. Samotné
vedení trestního stíhání nemá na mandát
člena zastupitelstva vliv.7) Aplikuje se tady
ústavní předpoklad (presumpce) neviny.
Omezení osobní svobody z důvodu výkonu
trestu odnětí svobody je rovněž překážkou
výkonu aktivního volebního práva, tzn.
práva občana volit do zastupitelstva obce.
2. Ztráta volitelnosti (§ 55 odst. 3 písm. b)
zákona o volbách): Podmínky volitelnosti
stanovuje § 5 zákona o volbách:
n volič (státní občan České republiky8),
občan obce, 18 let, trvalý pobyt na území
obce),
n u kterého není překážka ve výkonu volebního práva – zákonem stanovené omezení osobní svobody, zbavení způsobilosti
k právním úkonům, příp. výkon vojenské
služby.
Nejtypičtějším důvodem ztráty volitelnosti je v praxi zánik trvalého pobytu
na území dané obce. Trvalý pobyt lze považovat za standardní podmínku k nabytí volebního práva a jeho výkonu (na samosprávě územního společenství se mají podílet
pouze ti, kteří do tohoto společenství patří).
Ztráta trvalého pobytu na území obce je tak
důvodem pro zánik mandátu člena zastupitelstva, u kterého tato skutečnost nastala.
Pro posouzení ztráty volitelnosti z tohoto
důvodu není podstatné, jak dlouho tento důvod trval ani to, zda fakticky dotyčný
člen v době konání zasedání zastupitelstva,
které mělo rozhodovat o zániku mandátu,
již měl trvalý pobyt na území obce obnoven
(viz ÚS IV. 420/2000, ASPI JUD32170CZ).
únor 2010
MO2_40_45.indd 41
3. Neslučitelnost funkcí (§ 55 odst. 3 písm.
c) zákona o volbách): Podle § 5 odst. 2 a 3
zákona o volbách je funkce člena zastupitelstva obce neslučitelná s funkcí vykonávanou zaměstnancem této obce zařazeným
do obecního úřadu, a s funkcí vykonávanou zaměstnancem zařazeným do pověřeného obecního, krajského nebo finančního úřadu, (dále jen zaměstnanec) pokud
přímo vykonává státní správu vztahující se
k územní působnosti obce, nebo jde o zaměstnance jmenovaného starostou, primátorem, hejtmanem nebo radou kraje/obce.
Neslučitelnost funkcí
může nastat kdykoli v průběhu výkonu funkce člena
zastupitelstva, tato otázka
je však aktuální zejména
v roce, kdy se konají volby
do zastupitelstev obcí.
Ve výčtu úřadů, zařazení do nichž zakládá
neslučitelnost, nejsou uvedeny obecní úřady obcí s rozšířenou působností, tedy řečeno jinak – volební zákon otázku neslučitelnosti funkce člena zastupitelstva s funkcí
vykonávanou zaměstnancem zařazeným
do obecního úřadu obce s rozšířenou působností neupravuje. S ohledem na výše
uvedené jsme toho právního názoru, že
v případě člena zastupitelstva, který je zaměstnancem obce s rozšířenou působností
zařazeným do obecního úřadu, neslučitelnost funkcí nenastává. Pokud však obecní
úřad obce s rozšířenou působností vykonává současně i působnost pověřeného
obecního úřadu ve vztahu k obci, členem
jejíhož zastupitelstva zaměstnanec obce
s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu je, a současně je splněna výše
citovaná podmínka výkonu státní správy
ve vztahu k území dané obce, pak podle našeho názoru neslučitelnost funkcí nastává.
n Poznámka k neslučitelnosti s funkcí
zaměstnance zařazeného do krajského
úřadu: Neslučitelnost bezesporu nastává
u zaměstnance jmenovaného hejtmanem
nebo radou kraje a u zaměstnance, který
vykonává přímo státní správu vztahující
se k územní působnosti příslušné obce.
Neslučitelnost však může nastat také u zaměstnance, který dosud vykonával věci
(činnosti) spadající do samostatné působnosti. Například podle zákona č. 420/2004
Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných
svazků obcí, ve znění pozdějších předpisů, může být zaměstnanec určen dočasně
nebo trvale do týmu k provedení přezkumu hospodaření příslušné obce za odvětví, do kterého je pracovně zařazen; podle
zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní
zřízení), ve znění pozdějších předpisů,
může být zaměstnanec také členem skupiny k provedení kontroly výkonu přenesené
působnosti svěřené orgánům obcí v rámci
odvětví, do kterého je zařazen. Časově nelze
odhadnout, jak dlouho by činnost v rámci
takového týmu/skupiny vykonával. Vzhledem k tomu, že přezkum hospodaření obce
i kontrolu provádí krajský úřad v přenesené
působnosti, mohla by u něj neslučitelnost
funkcí nastat. Rovněž poskytování odborné a metodické pomoci obcím je výkonem
přenesené působnosti kraje.
S ohledem na výše uvedené se z důvodu
možné neslučitelnosti funkcí obecně nedoporučuje, aby zaměstnanci kraje zařazení
do krajského úřadu zastávali funkci člena
zastupitelstva obce na území daného kraje
(znamenalo by to s ohledem na výše uvedené trvale sledovat obsah jejich pracovních
úkolů).
Podle našeho názoru lze neslučitelnost
funkcí vyloučit jen u zaměstnanců vykonávajících na krajském úřadu ryze technické
profese (například údržbář, řidič, pracovník rozmnožovny).
Funkce člena zastupitelstva obce je dále,
podle § 5 odst. 4 zákona o volbách, neslučitelná s výkonem státní služby podle služebního zákona (zákon č. 218/2002 Sb.)
– účinnost zákona však byla opakovaně odkládána, v současné době je stanovena k 1.
1. 2012.
Nutno zdůraznit, že případná neslučitelnost funkce člena zastupitelstva s výkonem
jiné funkce (zaměstnání) nemá podle zákona o volbách vliv na pracovněprávní poměr,
který by důvod této neslučitelnosti zakládal. To znamená, že neslučitelnost funkcí
neřeší zaměstnavatel člena zastupitelstva,
ale s neslučitelností se musí vypořádat zastupitelstvo, jehož je členem.
Neslučitelnost funkcí je důvodem pro
zánik mandátu člena zastupitelstva. K zániku mandátu nedochází automaticky (ze
zákona), ale až po vyslovení zastupitelstva,
nedojde-li v mezidobí k zániku mandátu jiným zákonem stanoveným způsobem. Zastupitelstvo by mělo zánik mandátu vyslovit na svém nejbližším zasedání po dni, kdy
ke vzniku neslučitelnosti došlo, resp. kdy se
zastupitelstvo o neslučitelnosti dozvědělo.
Neslučitelnost funkcí může nastat kdykoli v průběhu výkonu funkce člena zastupitelstva, tato otázka je však aktuální zejména
v roce, kdy se konají volby do zastupitelstev
obcí. Pro tyto případy zná zákon o volbách
speciální ustanovení, podle kterého nastane-li neslučitelnost dnem zvolení členem
zastupitelstva, nevysloví zastupitelstvo zánik mandátu na ustavujícím zasedání, ale
umožní takto zvolenému členu zastupitelstva, aby do 3 dnů po ustavujícím zasedání
učinil právní úkon směřující ke skončení
pracovního poměru. Teprve v případě, že
člen zastupitelstva nepředloží do 3 měsíců
po ustavujícím zasedání starostovi doklad
o tom, že důvod neslučitelnosti funkcí pominul, postupuje zastupitelstvo výše uvedeným způsobem, tzn. rozhoduje o vyslovení zániku mandátu člena zastupitelstva.
Ne zcela vyjasněno je, co je třeba rozumět
úkonem směřujícím ke skončení pracovního poměru. Přes řadu protichůdných názorů a stanovisek se domníváme, že zákonný
požadavek skončení pracovního poměru,
›
41
1/28/10 11:46:52 AM
L e g I s L AT I VA
› bude naplněn i v případě, že k odstranění
překážky výkonu státní správy dojde nejen
ukončením pracovního poměru, ale rovněž »dlouhodobým« uvolněním pro výkon
funkce člena zastupitelstva. V případě vzniku neslučitelnosti z důvodu výkonu »jmenované« funkce však není možné tuto překážku odstranit jinak než rezignací na tuto
funkci.9)
Vedle ust. § 5 zákona o volbách upravujícího neslučitelnost funkcí existuje řada
dalších právních předpisů, které stanoví
překážku současného výkonu více funkcí.10)
V těchto případech se však zákon o volbách
neaplikuje a neslučitelnost funkcí se neřeší
na úrovni zastupitelstva, ale postupuje se
v intencích zvláštních předpisů, které překážku výkonu stanoví, tzn. řeší se na úrovni
pracovního poměru.
n Ještě jedna poznámka: Velmi zajímavá situace nastala v roce 2005, po přijetí
kontroverzního zákona č. 96/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti
některých funkcí (zákon o střetu zájmů),
ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon nabyl účinnosti 1. 3. 2005, k 23. 6. 2005
však byl nálezem Ústavního soudu sp. zn.
Pl. ÚS 13/05 zrušen, a to, stručně řečeno,
z důvodu vadného legislativního procesu.
Tato novela zavedla v průběhu volebního
období další důvod neslučitelnosti funkcí
členů zastupitelstev obcí, a to s funkcí statutárního orgánu příspěvkové organizace
obce, osoby oprávněné jednat za organizační složku obce a strážníka obecní policie této obce.
Novela byla terčem kritiky a okamžitě napadena ústavní žalobou, ale jako platnou
a účinnou součást právního řádu ji obce realizovaly. Do doby zrušení novely tak v řadě
obcí docházelo na jejím základě k vyslovování zániku mandátů členů zastupitelstev
kvůli nově konstituované neslučitelnosti
n
funkcí.11)
Poznámky
1) Viz § 21 zákona o volbách – registračním úřadem
je obecní úřad v obcích, kde jsou zřízeny alespoň
2 odbory; pro ostatní obce je registračním úřadem
pověřený obecní úřad.
2) Do 500 obyvatel – 5 až 15 členů; nad 500 do 3000
obyvatel – 7 až 15 členů; nad 3000 do 10 000 obyvatel – 11 až 25 členů; nad 10 000 do 50 000 obyvatel –
15 až 35 členů; nad 50 000 do 150 000 obyvatel – 25
až 45 členů; nad 150 000 obyvatel – 35 až 55 členů.
3) Viz § 67 a 68 zákona o obcích. Neurčí-li zastupitelstvo jinak, volí se počet členů zastupitelstva podle
počtu členů zastupitelstva obce v končícím volebním období.
4) JUDr. Petr Samčík, Zánik mandátu člena zastupitelstva obce, Veřejná správa č. 20/2008.
5) Text slibu stanoví § 69 odst. 2 zákona o obcích: »Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest
a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu obce a jejích občanů a řídit se Ústavou České republiky a zákony České republiky.«
6) Srov. ASPI, Informace o tom, kdy zaniká mandát
člena zastupitelstva obce, LIT25131CZ, autor: Svaz
měst a obcí ČR; Vedral, Josef, rok: 2002.
7) Zahájení trestního stíhání však může mít vliv
na případné vyplácení odměny při skončení
funkčního období. Odsouzení za úmyslný trestný
čin spáchaný v průběhu funkčního období má
za následek, že členovi zastupitelstva odměna
při skončení funkčního období nenáleží. V případě, že trestní stíhání pro takový trestný čin
není ukončeno, odměna se nevyplatí a vyčká se
výsledků tohoto trestního řízení – v případě odsouzení odměna nenáleží, v případě zproštění
se odměna vyplatí. V této souvislosti poznámka
k možnosti, respektive nemožnosti uložení trestu zákazu výkonu činnosti spočívajícího v zákazu
výkonu funkce člena zastupitelstva všech územních samosprávných celků: výkon funkce člena
zastupitelstva nevyhovuje ani jednomu z kritérií
obsažených v ustanovení § 50 odst. 1 trestního
zákona a navíc by takovým rozhodnutím bylo zasaženo do právních předpisů upravujících vznik
a zánik mandátu členů zastupitelstev územně
samosprávných celků a znamenalo by vlastně
odnětí pasivního volebního práva (viz rozsudek
Nejvyššího soudu České republiky 4 Tz 167/2006,
ASPI JUD 38746CZ).
8) Případně státní občan jiného státu, jemuž právo
volit přiznává mezinárodní úmluva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv.
9) Obdobný názor publikovalo rovněž Ministerstvo
vnitra (viz stanovisko odboru všeobecné správy ze
dne 4. 2. 2003, zdroj: webové stránky Ministerstva
vnitra). Na druhou stranu se lze setkat i s názory
opačnými, upřednostňujícími rovné postavení
členů zastupitelstev: »…slovní spojení ,skončení
pracovního poměru‘ obsažené v § 55 odst. 6 zákona o volbách by mělo při uvedeném výkladu jiný
obsah podle toho, zda by šlo o ,uvolněného‘ nebo
,neuvolněného‘ člena zastupitelstva – v případě
,neuvolněného‘ člena zastupitelstva by šlo vždy jen
o skončení pracovního poměru, v případě ,uvolněného‘ člena zastupitelstva by mohlo případně
jít ,jen‘ o uvolnění pro výkon veřejné funkce s tím,
že jeho pracovní poměr trvá dál…« (viz JUDr. Josef
Vedral, Ph.D., Veřejná správa č. 43/2007, K otázce
neslučitelnosti funkce člena obecního zastupitelstva, Příloha, str. VII).
10) Viz například § 21 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů,
§ 74 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích,
přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích),
ve znění pozdějších předpisů.
11) Ústavní soud se na základě podané ústavní stížnosti vyjadřoval k zákonnosti usnesení zastupitelstva, respektive rozhodnutí krajského soudu
o vyslovení zániku mandátu člena zastupitelstva
na základě citovaného zákona č. 96/2005 Sb.,
a svým nálezem č. III. ÚS 361/05 ze dne 24. 11.
2005, v ASPI pod JUD33502CZ, rozhodl o zrušení jak usnesení krajského soudu, tak příslušného usnesení zastupitelstva obce, neboť jimi byl
porušen čl. 21 odst. 4 Listiny, podle kterého mají
občané za rovných podmínek přístup k voleným
a jiným veřejným funkcím.
PeTR POsPÍŠIL
PAVLA sAMKOVÁ
MIROsLAV BÝMA
OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Moderní obec
na 12 měsíců za cenu 1176 Kč (včetně DPH)
Předplatné se automaticky prodlužuje dokud není zrušeno.
ADRESA
KÓD:
2507
OBJEDNAVATELE:
ZPŮSOB
PLATBY:
FAKTURA
PLATEBNÍ KARTA
SIPO
NÁZEV ORGANIZACE:
SLOŽENKA
spoj. č.
PŘÍJMENÍ:
JMÉNO:
TITUL:
ÚDAJE
ULICE , Č. P.:
OBEC:
PSČ:
PROFESE:
PRO FAKTURACI:
IČ:
DIČ:
Č. ÚČTU:
ADRESA
PRO DORUČOVÁNÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele,nevyplňovat)
NÁZEV ORGANIZACE:
VYPLŇTE
PŘÍJMENÍ:
JMÉNO:
KONTAKT:
TITUL:
ULICE , Č. P.:
OBEC:
Vyplněný lístek odešlete na adresu:
ECONOMIA a. s., oddělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7.
Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022,
internet – http://www.economia.cz a http://www.economia.cz/mo
42
MO2_40_45.indd 42
PSČ:
RAZÍTKO/PODPIS:
Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpracovávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, společností ECONOMIA a.s. se sídlem Praha 7, 170 55, Dobrovského 25, jako správcem, k nabízení výrobků a služeb správce, k průzkumu trhu,
analýz, organizování dalších akcí, zasílání informací prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických prostředků.
Tento souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním obchodních sdělení elektronickou poštou ANO NE
únor 2010
1/28/10 11:46:54 AM
L e g I s L AT I VA
Závazná
stanoviska
(nejen)
památkářů
děpodobně vztáhnout na všechna další závazná stanoviska jiných dotčených orgánů
(ochrany přírody, ochrany veřejného zdraví
apod.).
ZÁVAZNÉ sTANOVIsKO Z POHLeDU
ÚŘADU
Podle § 149 odst. 1 nového správního řádu
je závazné stanovisko »úkon učiněný správním orgánem na základě zákona, který není
samostatným rozhodnutím ve správním
řízení a jehož obsah je závazný pro výrokovou část rozhodnutí správního orgánu«.
Pro řízení vedená podle nového stavebního zákona je v jeho § 4 odst. 2 stanoveno,
že »orgány územního plánování a stavební
úřady postupují ve vzájemné součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné
zájmy...«, přičemž »dotčené orgány vydávají pro vydání rozhodnutí podle stavebního zákona závazná stanoviska na základě
zvláštních právních předpisů, která nejsou
samostatným rozhodnutím ve správním
řízení, nestanoví-li tyto zvláštní právní
předpisy jinak«.
Správní řád závazné stanovisko nekonstruuje jako samostatné správní rozhodnutí, ale naopak zdůrazňuje, že se o samostatné rozhodnutí nejedná. Nelze se tak proti
němu samostatně odvolat a jeho obsah lze
napadat v odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu. Ustanovení § 149 odst. 4
správního řádu pak počítá s mechanismem
vyřešení odvolacích námitek směřujících
proti závaznému stanovisku (odvolací stavební úřad vyžádá potvrzení nebo změnu
závazného stanoviska od dotčeného orgánu nadřízeného prvoinstančnímu dotčenému orgánu, který stanovisko vydal). Vedle
toho však správní řád v § 149 odst. 5 a 6 počítá s možným samostatným přezkumem
zákonnosti závazného stanoviska, který
na podnět, či z vlastní iniciativy činí nadřízený dotčený orgán (například v případě
památkářů krajský úřad jako nadřízený orgán státní památkové péče). Ani tento přezkum zákonnosti však nenasvědčuje povaze závazného stanoviska jako správního
únor 2010
MO2_40_45.indd 43
ilustrační Foto: dagmar hoFmanová
D
ne 13. 8. 2009 vydal Nejvyšší správní
soud rozsudek (č. j. 7 As 43/2009-52,
www.nssoud.cz), který by měl zajímat nejen orgány státní památkové péče,
ale také všechny další správní úřady, které
jsou dotčenými orgány v řízeních podle
stavebního zákona a hájí jednotlivé veřejné zájmy vydáváním závazných stanovisek
podle § 149 správního řádu a § 4 odst. 2 stavebního zákona. Zatímco pro památkáře je
tento judikát zajímavý také samotnou podstatou případu, kterou soud řešil (přípustnost výměny dřevěných oken za plastová),
pro všechny dotčené orgány vydávající závazná stanoviska je důležitá jeho obecná
část vyjadřující se k procesní povaze těchto
stanovisek obecně.
Závazné stanovisko památkářů není
samostatným rozhodnutím podle § 67
správního řádu.
rozhodnutí, a to je tak nadále třeba chápat
jako úkon podle části čtvrté správního řádu
a nikoliv jako správní rozhodnutí podle § 67
správního řádu.
sPRÁVNÍ ROZHODNUTÍ Z POHLeDU
sPRÁVNÍHO sOUDU
Již z dřívější judikatury Nejvyššího správního soudu (NSS) (usnesení rozšířeného
senátu NSS ze dne 21. 10. 2008, č. j. 8 As
47/2005, č. 1764/2009 Sb. NSS) je známo,
že Nejvyšší správní soud posuzuje otázku,
co je rozhodnutím správního orgánu, velmi
široce. Nevychází totiž ze správního řádu
(tehdy ještě starého správního řádu), ale
z definice ve »vlastním« procesním předpisu, zákoně č. 150/2002 soudním řádu
správním, ve znění pozdějších předpisů,
konkrétně z § 65 (ve vazbě na § 70 a § 75
odst. 2). Správním rozhodnutím (přesněji
rozhodnutím správního orgánu), které je
přezkoumatelné správními soudy, je každý akt veřejné správy, který se negativně
projevil v právní sféře žalobce. Z tohoto
důvodu se soud nakonec přiklonil k praxi
přezkoumávat na základě samostatných
žalob i závazná stanoviska. Tato praxe se
týkala řízení vedených podle starého správního řádu (zákon č. 71/1967 Sb.).
V úvodu citovaný nejnovější judikát č. j.
7 As 43/2009-52 ale v nastoupeném trendu pokračuje. Uvádí, že přijaté závěry platí
nadále, i pro řízení vedená podle nového
správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb.).
Proto považuje závazné stanovisko podle § 149 správního řádu za »rozhodnutí«
ve smyslu soudního řádu správního, které je samostatně u soudu napadnutelné
a soudně přezkoumatelné.
Jak jsem již uvedl, jednalo se v daném
případě o závazné stanovisko orgánu státní
památkové péče. Tento závěr lze však prav-
sTŘeT DVOJÍHO POHLeDU
Čtenář si nyní jistě klade otázku, jak jde dohromady právní úprava obsažená ve správním řádu, stavebním zákoně a řadě odvětvových právních předpisů s názorem
Nejvyššího správního soudu na povahu
závazného stanoviska jakožto rozhodnutí.
Znamená to, že NSS tvrdí navzdory platné právní úpravě, že závazné stanovisko je
samostatným rozhodnutím ve smyslu § 67
správního řádu, že v řízení o něm bude stanovován standardní okruh účastníků podle
§ 27 správního řádu, nebo že je proti němu
přípustné samostatné odvolání podle § 81
správního řádu? Domnívám se, že nikoliv.
Je třeba si uvědomit, že jde o střetávání
dvou úhlů pohledu na stejný objekt – závazné stanovisko. Na jedné straně stojí pohled
správních úřadů vázaných správním řádem a dalšími správně právními předpisy,
které musí závazné stanovisko chápat jako
úkon, který není samostatným rozhodnutím, nevede se o něm zvláštní správní řízení se samostatným okruhem účastníků,
nelze se proti němu účinně odvolat apod.
Na straně druhé pak pohled správních
soudů vázaných soudním řádem správním, který jim ukládá (podle výkladu NSS)
posuzovat závazná stanoviska jako rozhodnutí a přezkoumávat je.
Tento dualismus může patrně v praxi
úspěšně fungovat. Správní úřady budou
nadále konat podle správního řádu a vnímat závazná stanoviska jako nesamostatné
podklady do správních řízení (například
pro stavební řízení), správní soudy však
budou k žalobám tato závazná stanoviska
samostatně přezkoumávat. Zajímavá bude
pouze aplikace § 68 písm. a) soudního řádu
správního ukládající žalobci vyčerpání řádných opravných prostředků před podáním
správní žaloby. Osobně se domnívám, že
vzhledem k tomu, že proti závaznému stanovisku se podle nového správního řádu
není možné samostatně odvolat (odvolání
by měla být patrně usnesením podle § 92
odst. 1 správního řádu zamítána jako nepřípustná), lze se žalobou obrátit na správní soud ihned po vydání závazného stanoviska dotčeným orgánem státní správy prvé
instance. Vyčerpání řádných opravných
prostředků tedy není třeba, neboť žádné takové prostředky podle správního řádu neexistují. Mám tedy zato, že i po vydání výše
uvedeného soudního rozhodnutí budou
orgány státní památkové péče při postupu
podle § 14 odst. 1 až 3 zákona o státní památkové péči vydávat na základě žádosti
oprávněných osob (vlastníka, správce, uživatele) závazná stanoviska, která nebudou
samostatným rozhodnutím podle správního řádu. Památkáři (ani ostatní dotčené
orgány) tak nejsou tímto judikátem nuceni
vést jakási »malá« správní řízení se všemi
formálními požadavky správního řádu. n
DAVID sLOVÁČeK
Kancelář veřejného ochránce práv
43
1/28/10 11:46:57 AM
L e g I s L AT I VA
Exekuce a obce
O
bec jako základní územní samosprávné společenství občanů vymezené hranicí území obce má
vlastní majetek, hospodaří podle vlastního
rozpočtu a jako veřejnoprávní korporace
může vystupovat v právních vztazích, přičemž nese odpovědnost za závazky plynoucí z těchto vztahů. Majetek obce musí
být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze
zákonem vymezené působnosti a obec je
povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku.
Zákon přikazuje obci svůj majetek chránit před neoprávněnými zásahy a včas
uplatňovat právo na náhradu škody a právo
na vydání bezdůvodného obohacení. Obec
je povinna trvale sledovat, zda dlužníci včas
plní své závazky, zabezpečit, aby nedošlo
k promlčení nebo zániku z nich plynoucích
práv. Nepřekvapuje tedy, že čas od času
musí obec vymáhat pohledávky i prostřednictvím nuceného výkonu rozhodnutí.
DVA TYPY POHLeDÁVeK
U obce jako veřejnoprávní korporace existují dva typy pohledávek – ty, které může
vymáhat sama svými orgány v postavení
správce daně (poplatky a pokuty), a ty, kde
má postavení soukromoprávního subjektu
a vymáhá je výhradně prostřednictvím soudu či exekutora.
n Rozhodnutí orgánu obce ukládající
povinnost k peněžitému plnění: Do této skupiny spadají nedoplatky na místních poplatcích a pokuty uložené orgánem
územního samosprávného celku nebo jiným správním orgánem.
Právní úpravu místních poplatků obsahuje zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích. Poplatky stanovuje obec v samostatné
působnosti obecně závaznou vyhláškou,
ve které stanoví zákonem náležitosti pro
jejich výběr. Řízení o poplatcích pak vykonává obecní úřad v přenesené působnosti.
Řídí se zvláštním zákonem, neboť poplatky
jsou svou povahou místní daní, a proto se
na ně vztahují předpisy o daňové exekuci.1)
Nebudou-li poplatky zaplaceny (odvedeny) včas nebo ve správné výši, vyměří
obec poplatek platebním výměrem. Vydaný platební výměr, který nabyl právní moci
a stal se vykonatelným, je exekučním titulem.2) Předmětem exekuce jsou nejčastěji
nedoplatky za svoz komunálního odpadu
následované poplatky ze psů, neboť jejich
poplatníkem je v obci téměř každý občan.
Příkaz o uložení pokuty, pokutový blok
nebo rozhodnutí o uložení pokuty, ať již jde
o pokutu za delikt či pokutu pořádkovou,
uložené orgánem územního samosprávného celku či jiného správního orgánu podle
přestupkového nebo jiného zákona v blokovém nebo správním řízení, jsou exekučními tituly a povinnost jimi uloženou lze
vymáhat exekucí.
K tomu, aby obecní úřad mohl provést
sám exekuci na peněžité plnění, musí být
podle správního řádu exekučním správním
44
MO2_40_45.indd 44
orgánem. Tím je, je-li současně správním
orgánem, který rozhodnutí vydal, nebo jeli takovým správním orgánem jiný orgán
územního samosprávného celku. Při vymáhání peněžitého plnění postupuje jako
správce daně3), přičemž o provedení exekuce může požádat též soud nebo soudního
exekutora.4)
Obec je povinna trvale
sledovat, zda dlužníci včas
plní své závazky, zabezpečit, aby nedošlo k promlčení nebo zániku z nich
vyplývajících práv.
DAŇOVÁ eXeKUCe
Zákon o správě daní a poplatků správci daně
ukládá před započetím exekuce ještě splnit
povinnost tzv. kvalifikované výzvy. V případě, že daňový dlužník nezaplatí splatný
daňový nedoplatek, vyzve ho správce daně,
aby daňový nedoplatek zaplatil v náhradní
lhůtě, nejméně osmidenní, a upozorní ho,
že po uplynutí této náhradní lhůty přikročí
bez dalšího k vymáhání daňového nedoplatku. Proti výzvě se lze odvolat ve lhůtě
patnácti dnů. Odvolání nemá odkladný
účinek. Vymáhání lze zahájit i bez výzvy,
pokud hrozí nebezpečí, že účel vymáhání
bude zmařen, nepřistoupí-li se k vymáhání
neprodleně.5)
Daňová exekuce se provádí vydáním
exekučního příkazu, kterým je zvolen konkrétní způsob provedení exekuce.6) Exekuční příkaz se doručuje daňovému dlužníkovi
a dalším osobám, kterým jsou exekučním
příkazem ukládány povinnosti. Všechny tyto osoby mohou proti němu podat
do patnácti dnů námitky, o nichž rozhodne
správce daně, který exekuci nařídil. Pro výkon daňové exekuce se použije přiměřeně
občanského soudního řádu.
VÝHODY A NeVÝHODY eXeKUCe
Výhodou daňové exekuce, ale i exekuce
na nepeněžité plnění prováděné přímo orgánem obce je skutečnost, že obec sama
dává občanům najevo svou schopnost autoritativně z pozice orgánu veřejné moci
v místě vymoci pořádek a plnění závazků.
V případě nebezpečí z prodlení je lepší
zvolit daňovou exekuci, neboť nařízení exekuce soudem často trvá měsíce, přestože
zákon soudu nařizuje rozhodnout o návrhu
do patnácti dnů.
Nevýhodou daňové exekuce je, že se
v ní nevyplatí vymáhat nízké peněžité pohledávky, ačkoliv náklady daňové exekuce provedené oprávněně ze zákona hradí
dlužník. Zákon o správě daní a poplatků
v § 73a stanoví, že náhrada nákladů za výkon zabavení činí 2 % vymáhaného nedoplatku, nejméně však 200 Kč. Bylo-li pro týž
nedoplatek vykonáno zabavení několika
samostatnými úkony, nebo bylo-li zabave-
ní opakováno, náhrada nákladů za výkon
zabavení téhož nedoplatku se počítá jenom
jednou. Na rozdíl od exekuce prováděné
podle exekučního řádu či výkonu rozhodnutí soudem zákon nezohledňuje náhradu skutečných hotových výdajů spojených
s vymáháním.
Jeden můj kolega vykonávající činnost
komunálního právníka mi sdělil, že od daňové exekuce jejich magistrát před lety pro
neekonomičnost upustil. Na vymožení pohledávky v částce 200 Kč bylo totiž při provedení exekuce prodejem movitých věcí
zapotřebí dohlížejícího právníka, dále dvou
pracovníků, kteří prováděli samotné zabavení věcí v terénu za asistence dvou přidělených strážníků městské policie. A nezřídka bylo nutno k otevření bytu přivolat
ještě zámečníka. Vynaložené hotové výdaje
ve výši až šesti tisíc korun podle výše uvedeného ustanovení zákona hradil dlužník
jen do výše 200 Kč, zbytek musel být hrazen
z rozpočtu obce.
Naproti tomu, obrátí-li se obec po splnění povinnosti kvalifikované výzvy rovnou
na soudního exekutora, nemá s vymáháním větší administrativní zátěž než na dopis s kvalifikovanou výzvou a na podání návrhu na nařízení exekuce u exekutora, který
lze učinit i elektronicky a k jeho sepsání lze
využít služeb advokáta či exekutora.
Soudní exekutor je ze zákona oprávněn
provádět exekuci na území celé České republiky. K dispozici má více způsobů uskutečnění exekuce než správce daně a náklady oprávněně nařízené exekuce, ve které
dojde k vymožení plnění, hradí ze zákona
v plné výši dlužník. V případě, že exekuce
bude zastavena pro nemajetnost dlužníka,
dává nově od 1. 11. 2009 zákon exekutorovi
a oprávněnému možnost předem upravit
otázku hrazení nákladů exekuce na základě
zásady smluvní volnosti.7)
Správce daně při podání návrhu na nařízení exekuce u exekutora má stále povinnost volit takové prostředky, které daňové
subjekty co nejméně zatěžují. Neznamená
to, že se nemůže obrátit na exekutora, neboť zákon mu tuto možnost výslovně dává
a s ohledem na břemeno nákladů daňové
exekuce dokonce přikazuje. Dlužník bude
mít povinnost zaplatit v jednom exekučním
řízení provedeném soudním exekutorem
na nákladech exekuce přinejmenším 7735
korun. Je v souladu se zásadami daňového
řízení, aby pro dvě malé pohledávky v řádu
stokorun, které jsou v témže okamžiku vykonatelné, byl podán jeden společný návrh
na nařízení exekuce namísto dvou.
CIVILNÍ POHLeDÁVKY
n Pohledávky z obchodního styku, náhrady škod, půjčky občanům, nájemné
a bezdůvodné obohacení: U civilních pohledávek obec nemá postavení subjektu
veřejného práva a v režimu soukromého
práva jsou si obec a dlužník vždy rovni.
Jakmile obec bude disponovat vykonatelným exekučním titulem, může se s návrhem na výkon v něm uložené povinnosti
obrátit na soud nebo soudního exekutora.
Doporučuji dát přednost exekutorovi, neboť výkon rozhodnutí soudem je zdlouhaúnor 2010
1/28/10 11:46:58 AM
L e g I s L AT I VA
vý a omezuje se jen na jeden z možných
způsobů vymožení práva, který navíc
musí zvolit věřitel již v podaném návrhu.
Na rozdíl od soudu exekutor sám rozhoduje o způsobu provedení exekuce, přičemž
je může kombinovat. K vymožení pohledávky je motivován ziskem, jeho odměna
se počítá z toho, co vymůže, a efektivita
vymáhání je tak vyšší.
KRITÉRIA PRO VOLBU eXeKUTORA
V kvalitě jednotlivých exekutorů jsou velké
rozdíly. Zeptejte se starostů z okolí či advokátů, s kým jsou dlouhodobě spokojeni.
Exekutorských úřadů je u nás 120. Jejich
činnost má povahu podnikání. Panuje mezi
nimi hospodářská soutěž, neboť mohou
vyvíjet činnost na území celé ČR. Klienty si
udrží ten exekutor, s nímž jsou jeho klienti
spokojeni. Často nejde o ten nejbližší úřad.
Dobrý exekutor je s to vymáhat pohledávky na druhém konci republiky stejně dobře
jako ve svém domovském okrese. Kritériem pro to, abyste si zvolili exekutora, není
jen jeho procentuální úspěšnost při vymáhání pohledávek. Volte i podle toho, jak je
s vámi jako s věřitelem ochoten a schopen
komunikovat v konkrétních kauzách, jak
rychle dokáže zpracovávat exekuční agendu. V konečném důsledku zvažte i smluvní
podmínky toho kterého exekutora, neboť
přibližně polovina exekucí je zastavována
n
pro nemajetnost dlužníka.
Poznámky
1) zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.
2) Exekuční titul je listina, která obsahuje vykonatelnou povinnost a lze na základě ní nařídit a provést
exekuci k jejímu vymožení. Výčet exekučních titulů
je uveden v § 40 zákona č. 120/2001 Sb. (exekuční
řád), obdobně pak v § 274 zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, pro daňovou exekuci jsou pak
exekuční tituly úžeji vyjmenovány v § 73 odst. 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.
3) § 1 odst. 4. zákona č. 337/1992 Sb. Správní orgán, soud nebo jiný státní orgán, věcně příslušný
ke správě placení platební povinnosti, je považován za správce daně.
4) § 73 odst. 3 zák. č. 337/1992 Sb.
5) Lze si představit situaci, kdy správci daně z jeho
úřední činnosti je známo, že dlužník hodlá zcizit
majetek anebo si zažádal o zrušení trvalého pobytu ve správním obvodu obce nebo v ČR vůbec
a jiný než neprodlený výkon by vedl ke zmaření
účelu exekuce.
6) Exekuční příkaz v daňové exekuci může znít na:
a) přikázání pohledávky na peněžní prostředky daňových dlužníků na účtech vedených u bank a spořitelních a úvěrních družstev nebo jiné pohledávky,
b) srážku ze mzdy, jiné odměny za závislou činnost
nebo náhrady za pracovní příjem, důchody, sociální a nemocenské dávky, stipendia apod., přičemž
pohledávky na poplatcích mají při exekuci povahu
přednostní pohledávky,
c) prodej movitých věcí,
d) prodej nemovitostí – ten s ohledem na zpravidla
velmi malou výši vymáhaného plnění nebude příliš častý.
7) § 89 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, v platném znění.
LUKÁŠ JÍCHA
Exekutorský úřad Přerov Judr. tomáše vrány
únor 2010
MO2_40_45.indd 45
ZE SBÍRKY ZÁKONŮ
Uvádíme přehled vybraných právních
předpisů a dalších aktů státních orgánů
publikovaných ve Sbírce zákonů (od částky
84/2009 do částky 98/2009).
Částka 84 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 31. srpna 2009.
vyhláška č. 276/2009 sb., o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech
celostátního hrubého výnosu daně z přidané
hodnoty a daní z příjmů
Účinnost od 1. září 2009
Částka 87 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 3. září 2009.
Zákon č. 280/2009 sb., daňový řád
Zákon upravuje postup správců daní, práva
a povinnosti daňových subjektů a třetích osob,
které jim vznikají při správě daní. správa daně je
postup, jehož cílem je správné zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady. Základem
pro správné zjištění a stanovení daně je daňové
přiznání, hlášení nebo vyúčtování a dodatečné
daňové přiznání, následné hlášení nebo dodatečné vyúčtování podané daňovým subjektem.
Předmětem správy daní jsou daně, které jsou
příjmem veřejného rozpočtu, nebo snížením
příjmu veřejného rozpočtu. veřejným rozpočtem
se pro účely tohoto zákona rozumí státní rozpočet, státní finanční aktiva nebo rezervní fond
organizační složky státu, rozpočet územního
samosprávného celku, rozpočet státního fondu
nebo národní fond, rozpočet Evropské unie,
nebo rozpočet, o němž to stanoví zákon.
daní se pro účely tohoto zákona rozumí peněžité plnění, které zákon označuje jako daň, clo
nebo poplatek, peněžité plnění, pokud zákon
stanoví, že se při jeho správě postupuje podle
tohoto zákona, peněžité plnění v rámci dělené
správy. daň zahrnuje rovněž daňový odpočet,
daňovou ztrátu nebo jiný způsob zdanění a příslušenství daně. Příslušenstvím daně jsou úroky,
penále, pokuty a náklady řízení, jsou-li ukládány
nebo vznikají-li podle daňového zákona.
Účinnost od 1. ledna 2011
Částka 89 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 4. září 2009.
Zákon č. 284/2009 sb., o platebním styku
Zákon upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat platební služby a vydávat
elektronické peníze, včetně činnosti těchto osob
v zahraničí, účast v platebních systémech a vznik
a provozování platebních systémů s neodvolatelností zúčtování, práva a povinnosti poskytovatelů platebních služeb a uživatelů platebních
služeb, práva a povinnosti vydavatelů elektronických peněz a držitelů elektronických peněz.
Účinnost od 1. listopadu 2009
Částka 90 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 4. září 2009.
Zákon č. 296/2009 sb., o sčítání lidu, domů
a bytů v roce 2011
Zákon upravuje přípravu a provedení sčítání lidu,
domů a bytů v roce 2011 v čr a podmínky pro
poskytování údajů z tohoto sčítání. rozhodným
okamžikem pro zjišťování údajů podle tohoto
zákona je půlnoc z pátku 25. března na sobotu
26. března 2011. sčítání podléhá každá fyzická
osoba, která má v rozhodný okamžik trvalý
pobyt nebo povolený přechodný pobyt na území
čr, každá další fyzická osoba, která je na území
čr v rozhodný okamžik přítomna, a nemá zde
trvalý nebo povolený přechodný pobyt, každý
dům, i neobydlený, každý byt, i neobydlený.
sčítání nepodléhají cizinci požívající diplomatické
výsady a imunity, jakož i domy a byty ve vlastnictví jiných států, které se nacházejí na území čr
a slouží k diplomatickým účelům.
Účinnost od 19. září 2009
Částka 98 Sbírky zákonů, která byla rozeslána dne 11. září 2009.
nález Ústavního soudu ze dne 10. září 2009
ve věci návrhu na zrušení ústavního zákona číslo
195/2009 sb., o zkrácení pátého volebního
období Poslanecké sněmovny (publikovaný pod
č. 318/2009 sb.)
Ústavní soud (Ús) návrhu vyhověl.
vybrané právní věty nálezu: Ústavní zákon ad
hoc (pro jedinečný případ) není ani doplněním,
ani změnou Ústavy. obsahově může nabýt dvou
podob – buď jde o časově omezené suspendování Ústavy anebo věcnou, resp. osobní výjimku
z obecné platnosti ústavní úpravy.
doplnění Ústavy lze charakterizovat tím, že se
u něj doplňované ústavní ustanovení nemění,
přičemž doplňované a doplňující ustanovení
nejsou rozporná. Změna Ústavy znamená zrušení, resp. částečné zrušení určitého ústavního
ustanovení a případně (nikoli nutně) zakotvení
ustanovení nového. Prolomením Ústavy se Ústava neruší, přičemž prolomené (v posuzovaném
případě suspendované) ustanovení a ustanovení
prolamující (v daném případě suspendující) jsou
rozporná.
Ústavní zákon č. 195/2009 sb. je ústavním
zákonem pouze formou, ne ale svým obsahem.
obsahem je individuálním právním aktem
týkajícím se nikoli obecně vymezeného okruhu
adresátů a situací, nýbrž konkrétně určeného
subjektu (Poslanecké sněmovny zvolené v roce
2006) a konkrétní situace (skončení jejího
volebního období dnem voleb, jež se mají konat
do 15. 10. 2009, a zkrácení lhůt podle zákona
o volbách do Parlamentu čr a podle soudního řádu správního pouze pro tento případ).
originární ústavodárce v čl. 9 odst. 2 Ústavy
u principů zásadně identifikujících ústavní
systém čr postavil na stejnou úroveň princip
demokratický a princip právního státu. Jak plyne
z judikatury Ús, porušení principu obecnosti
zákona spadá do rámce nepřípustného narušení
právního státu. Případnými výjimkami jsou buď
případy přijetí aktu aplikace práva ve formě
zákona (kupř. zákona o státním rozpočtu), dále
případy výslovného zmocnění k vydání zákona
ad hoc (kupř. ústavních zákonů vydaných dle
čl. 11 a čl. 100 odst. 3 Ústavy) anebo zákony
ad hoc, pro jejichž přijetí vypovídají výjimečné
důvody splňující podmínky testu proporcionality
(kupř. »výčtové« restituční zákony).
Mgr. JAN BŘeŇ
právník
45
1/28/10 11:46:59 AM
Právní Poradna
Cizí dlažba
na obecním pozemku
n Obec je vlastníkem pozemku, na němž
se nalézá účelová komunikace, jejíž část
zpevňuje kamenná drť. Slouží pro tři
domy jako připojovací cesta k místní asfaltové komunikaci. V sousedství účelové
komunikace však koupil pozemek nový
majitel a chce ji užívat k příjezdu na svůj
pozemek. Při geodetickém zaměření silnice jsme zjistili, že majitel jednoho z domů
bez vědomí obce část účelové komunikace zakryl betonovou dlažbou, čímž se
její průjezdní profil zúžil natolik, že tudy
projede sotva osobní auto. Vlastník domu
si stěžuje, že vozidla ničí jeho dlažbu
(na obecním pozemku). Navrhovali jsme
mu, že dlažbu podbetonujeme, aby nedocházelo při pojezdu k jejímu borcení. Na to
ale nepřistoupil. Podle informace pověřeného obecního úřadu nemůžeme dlažbu
z obecního pozemku odstranit, protože
zde leží již řadu let. Máme nějakou šanci
na odstranění cizí dlažby z naší účelové
komunikace?
Odstranění cizí dlažby, cizí stavby nebo
cizí věci z pozemku může vlastník pozemku
řešit především dohodou, jak se o to obec
také snažila. Vlastníka dlažby je možno rovněž upozornit, že pokud k dohodě nedojde,
má obec jako každý jiný vlastník právo se
zásahu do vlastnictví bránit. Možností je
několik, jejich použití závisí na konkrétní
situaci.
Například: Brání-li se vlastník zásahu okamžitě, je obrana možná v rámci správního
řízení o zásahu do pokojného stavu podle
§ 5 občanského zákoníku (OZ). V ostatních
případech potom v rámci správního řízení
o odstranění stavby podle § 129 a následují-
Zřizovací listina obce
n Při jednání o zřízení účtu požádal peněžní ústav o předložení »zřizovací listiny
obce« a dokladu o sídle. Jak máme na tuto
žádost reagovat?
S požadavky o předložení »zřizovací listiny obce/města« jsem se setkal již na počátku obnoveného obecního zřízení. Řada
peněžních ústavů při zřizování účtů obcí
a měst požadovala doklady o jejich vzniku,
doklad prokazující jejich právní subjektivitu a kdo je oprávněn za obec/město jednat.
Takové požadavky se vyskytují ještě i dnes,
a to jak na úrovni obcí a měst, tak krajů.
To, že se ČR člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky,
a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky, stanoví čl. 99 Ústavy
ČR. Zákon o obcích v § 2 odst. 1 uvádí, že
obec je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek, v právních vztazích vystupuje
svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. V § 18 občanského
zákoníku (OZ) je pak uvedeno, že jednotky územní samosprávy jsou právnickými
osobami a jako takové jsou způsobilé mít
46
MO2_46_47.indd 46
cích stavebního zákona, nebo v rámci soudních řízení, a to podle § 135c občanského
zákoníku, jedná-li se o cizí nemovitou stavbu s pevnými základy na pozemku, nebo
podle § 126 odst. 1 občanského zákoníku,
jedná-li se o jinou než nemovitou stavbu
nebo o jiný zásah. Podmínkou odstranění
cizí dlažby z obecní účelové komunikace
výše uvedenými způsoby je, že dlažba není
součástí ani příslušenstvím k pozemku a že
nedošlo k vydržení práv k pozemku.
Konkrétně to znamená následující: Stanovisko pověřeného obecního úřadu, že
nelze odstranit dlažbu z cizího pozemku,
protože tam leží již řadu let, vyplývá zřejmě
z pokusu o řešení věci podle § 5 OZ. Podle
něj je možno sice řešit zřejmé zásahy do pokojného stavu, jenže ne kdykoliv, ale pouze
okamžitě, když lze prokázat pokojný stav
(účelová komunikace částečně zpevněná
drtí) i zřejmý zásah do něj (položení dlažby),
tj. než vznikne nový pokojný stav (účelová
komunikace částečně zpevněná drtí, částečně zakrytá dlažbou). Jakmile proti osobě, která se dopustila zásahu do pokojného
stavu, obec včas nepodá žádost o nápravu
podle § 5 občanského zákoníku, a ustálí se
nový pokojný stav, není ochrana pokojného
stavu, který existoval dávno před zásahem,
možná.
Pokud je pokládka dlažby stavbou nebo
terénní úpravou, která vyžaduje stavební povolení nebo ohlášení či jiné opatření
ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, a vyhlášky č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, lze
postupovat při odstranění stavby podle §
129 a následujících stavebního zákona. Posouzení a rozhodování přísluší speciálnímu
stavebnímu úřadu (například odboru dopravy a silničního hospodářství obecního
úřadu obce s rozšířenou působností).
V úvahu přichází ještě řešení občanskoprávní. Žalobu na odstranění stavby
podle § 135c OZ v uvedeném případě zřejmě podat nelze, protože tento způsob vypořádání se týká pouze nemovitostí. Položená
dlažba patrně není nemovitost spojená se
zemí pevnými základy.
Když není možné použít žalobu na odstranění nemovité stavby § 135c občanského zákoníku, lze u movitých věcí na cizím
pozemku postupovat podle § 126 odst. 1
OZ. Jedná-li se o stavbu, je možné podat žalobu na odstranění stavby, jedná-li se o jinou movitou věc, než je stavba, lze podat
žalobu na vyklizení pozemku.
Důležité je, zda ten, kdo položil dlažbu na účelovou komunikaci, věděl, že jde
o pozemek obce, respektive že dlažbu pokládá na cizí pozemek. Z dotazu vyplývá, že
hranice obecního pozemku vyšla najevo až
po geodetickém zaměření. V takovém případě je potřeba řešit, zda měl ten, kdo položil dlažbu, oprávněný důvod, právní titul,
se 10 let se zřetelem ke všem okolnostem
domnívat, že dlažbu pokládá na vlastní pozemek. Pokud dlažbu položil na pozemek
neoprávněně, je povinen podle § 131 OZ
vydat pozemek vlastníkovi a oddělit dlažbu,
kterou pozemek zhodnotil, od pozemku.
Pro úplnost: Žalobu na odstranění stavby nebo na vyklizení pozemku nelze podat, jestliže je věc součástí nebo příslušenstvím pozemku, protože vlastník pozemku
vlastní pozemek i s jeho součástmi a příslušenstvím.
práva a povinnosti. Seznam obcí uvádí vyhláška Ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.,
o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy,
ve znění pozdějších předpisů. Přehled krajů
je v ústavním zákoně č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných
celků, ve znění ústavního zákona číslo
176/2001 Sb.
Z toho vyplývá, že obec jako veřejnoprávní korporace je zřízena zákonem. Mělo by
stačit napsat to v příslušné žádosti a co se
týče názvu obce i s případným odkazem
na vyhlášku č. 564/2002 Sb. V případě pochybností, zda je obec právnickou osobou,
je nutno uvést § 18 občanského zákoníku.
Uvádět by se mělo sídlo orgánů obce,
zpravidla adresa budovy, ve které sídlí obecní úřad. Podle mého právního názoru patří
rozhodování o sídle orgánů obce (obecního úřadu) mezi ostatní záležitosti patřící
do samostatné působnosti obce. Pokud si
rozhodnutí o sídle orgánů obce (obecního
úřadu) nevyhradí zastupitelstvo, přísluší o něm rozhodnout radě obce, která tak
učiní usnesením (může také pro tyto účely
v usnesení jen konstatovat, že sídlo obce
je na adrese...). Sídlo kraje určuje ústavní
zákon č. 347/1997 Sb., zastupitelstvo kraje
nebo rada kraje by usnesením měly stanovit konkrétní adresu – zpravidla adresu
krajského úřadu.
Dále peněžní ústavy požadují doklad
o přidělení identifikačního čísla ekonomického subjektu (IČ), doklad o volbě starosty zastupitelstvem obce a určený seznam
fyzických osob, které budou zřizovat účet
a disponentů na podpisových vzorech.
Rada obce by usnesením měla rozhodnout o zřízení a vedení bankovního účtu
obce u konkrétního peněžního ústavu; svěřit starostovi oprávnění uzavření smlouvy
o zřízení a vedení účtu obce u vybraného
peněžního ústavu; zřídit dispoziční práva ke zřízenému účtu pro konkrétní osoby (včetně těch, které budou zajišťovat případný bezhotovostní platební styk a budou
disponovat pro tento účet elektronickým
podpisem).
JUdr. Eva ŠroMová
právnička
JUdr. MIroSLav BÝMa,
Ph.d.
právník
únor 2010
1/28/10 12:07:27 PM
Právní Poradna
Sociální fond obce
n Chtěli bychom zřídit sociální fond, ze
kterého bychom zaměstnancům poskytovali různé příspěvky (na stravné, ošatné apod.). Zvažujeme i možnost půjček
na bydlení apod. Jak bychom měli postupovat?
Problematika zřizování peněžních fondů obce, stejně jako poskytování půjček
obcí, spadá do samostatné působnosti
obce. Podle § 84 odst. 2 písm. c) zákona
č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení),
ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o obcích), je zastupitelstvu obce vyhrazeno zřizovat trvalé a dočasné peněžní
fondy obce.
Peněžní fondy územních samosprávných
celků, tj. obce a kraje, upravuje také § 5 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 250/2000
Sb.). Podle odst. 1 tohoto ustanovení může územní samosprávný celek zřizovat peněžní fondy, a to pro konkrétní účely anebo
bez účelového určení. Paragraf 6 zákona č.
250/2000 Sb. dále stanoví, že tvorba
a
použití peněžních fondů jsou obsahem
rozpočtu územního samosprávného celku,
pokud tento zákon nestanoví jinak. Údaje o tvorbě a použití fondů jsou podle usta-
Obecně prospěšné
práce u obcí
n Nový trestní zákoník č. 40/2009 Sb.,
s účinností od 1. ledna přináší změny
v oblasti tzv. obecně prospěšných prací.
Jde o druh trestu podle § 62 až 65 tohoto
zákona. Jaká je při tom úloha obce jako
účastníka tohoto vztahu a jaké podmínky
musí vytvořit obecní úřad pro tento druh
práce?
I když práce podle rozhodnutí soudu
není dobrovolná, přesto může obcím pomoci. Soud smí tento trest uložit ve výměře
od 50 do 300 hodin (do 1. 1. 2010 to bylo 400
hodin) náležející v povinnosti odsouzeného provést v tomto rozsahu práce k obecně
prospěšným účelům. Snížení horní hranice počtu hodin je odůvodněno snahou
přiblížit délku ukládaných trestů obecně
prospěšných prací výměře ve vyspělých evropských zemích.
Práce spočívají například v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných
činnostech ve prospěch obcí nebo státních
či jiných obecně prospěšných institucí, které se zabývají vzděláním, vědou, kulturou,
školstvím, humanitární pomocí, ochranou
zdraví a životního prostředí, sociální, tělovýchovnou a sportovní činností apod.
novení § 17 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb.
obsaženy v závěrečném účtu o ročním hospodaření územního samosprávného celku.
Rozhodování o zřízení peněžních fondů je
tedy svěřeno zastupitelstvu obce, jde o jeho
vyhrazenou pravomoc.
Je žádoucí rovněž upravit podmínky,
pravidla čerpání tohoto fondu, například
ve statutu fondu. Stanovení podmínek čerpání prostředků fondu není součástí zřizovacího procesu, není vyhrazeno žádnému z orgánů obce. Pokud si zastupitelstvo
obce rozhodování o schválení »pravidel«
tvorby a čerpání fondu nevyhradí, s ohledem na ustanovení § 102 odst. 3 zákona
o obcích, podle kterého rada obce zabezpečuje rozhodování ostatních záležitostí
patřících do samostatné působnosti obce,
nevyhrazených jinému orgánu, může o jejich schválení rozhodnout rada obce.
V pravidlech upravujících čerpání prostředků fondu lze stanovit bližší podrobnosti tohoto čerpání, způsob vyplácení aj.
Stanovená pravidla čerpání prostředků
z fondu musí respektovat platnou právní
úpravu. Z hlediska hospodaření s prostředky vloženými do fondu je nutné vždy postupovat v souladu se zastupitelstvem schváleným rozpočtem obce.
Sociální fondy obcí jsou jakousi obdobou fondu kulturních a sociálních potřeb,
který podle § 29 zákona č. 250/2000 Sb. vyV zimním období je vhodnou prací například úklid zasněžených chodníků, které
spravuje obec. Práce nesmí sloužit k výdělečným účelům odsouzeného. To je základní rozdíl od veřejně prospěšných prací
podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, za něž uchazeči o zaměstnání obdrží
odměnu.
Při ukládání trestu obecně prospěšných
prací přihlédne soud ke stanovisku pachatele, k možnosti uložení tohoto trestu a zdravotní způsobilosti odsouzeného
občana. Trest soud neuloží, je-li pachatel
zdravotně nezpůsobilý k soustavnému výkonu práce. Rozhoduje posudek lékaře.
Tento druh trestu soud může uložit jen tehdy, jestliže horní hranice trestu za přečin
spáchaný pachatelem nepřevyšuje 5 let.
Odsouzený je povinen tento trest vykonat
osobně a bezplatně ve svém volném čase
nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy
soud nařídil výkon tohoto trestu.
Druh obecně prospěšné práce a místo
jeho výkonu v rámci uloženého trestu určuje soud nařízením jeho výkonu. Většinou
jde o práce ve prospěch obcí, které také výkon trestu realizují a organizují. Odsouzený
nesmí stanovené podmínky trestu svévolně měnit. Pokud tak učiní a vykoná práce
v rozporu s rozhodnutím soudu (například
pro jiný než určený obecní úřad), nelze takto vykonané práce pokládat za výkon nařízeného trestu obecně prospěšných prací.
tvářejí příspěvkové organizace územních
samosprávných celků. V praxi jsou zpravidla ze sociálních fondů zřízených obcí zaměstnancům obce poskytovány příspěvky
na stravování nebo ošacení, ale například
také příspěvky na penzijní a životní pojištění, na pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli
apod.
Pokud jde o případné poskytování půjček z peněžních fondů vytvořených obcí,
je třeba zejména podtrhnout ustanovení §
85 písm. j) zákona o obcích. Podle něho je
rozhodování o uzavření smlouvy o přijetí
i poskytnutí půjčky vyhrazeno zastupitelstvu obce – jde o vyhrazenou kompetenci
zastupitelstva, kterou nelze převést na jiný
orgán obce. Pravidla týkající se čerpání
prostředků fondu tak mohou podle mého
názoru stanovit pouze určitá kritéria poskytování půjček (například jejich maximální
výši, účel půjčky apod.). O vlastním uzavření smlouvy o půjčce by však mělo vždy
rozhodovat zastupitelstvo obce.
Mgr. PavLa SaMKová
právnička
Odsouzený je povinen podle rozhodnutí soudu vykonat obecně prospěšné práce
ve stanovené době, nejpozději do jednoho
roku ode dne, kdy soud nařídil výkonu trestu. Stanovenou dobou se rozumí konkrétní
a časové vymezení (harmonogram) provádění výkonu tohoto trestu příslušným
obecním úřadem v rámci projednání podmínek jeho výkonu s odsouzeným. Při vymezení této doby postupuje přitom obecní
úřad tak, aby odsouzený mohl vykonat uložený trest v uvedené lhůtě. Podmínky výkonu trestu musí odsouzený projednat v termínu stanoveném probačním úředníkem
pověřeným kontrolou nad výkonem trestu
na obecním úřadě, u něhož má vykonávat
obecně prospěšné práce. Bližší podrobnosti uvádí novelizovaný trestní řád (zákon číslo 141/1961 Sb.) v § 336 a 337.
Obec při provádění obecně prospěšných
prací spolupracuje s probačním úředníkem, který kontroluje plnění trestu. Sděluje
mu například požadavky na uskutečnění
těchto prací, průběh a plnění trestu na pracích ve prospěch obce apod.
JUdr. LadISLav JoUZa
právník
Máte dotaz? Chcete poradit?
napište nám na e-mail: [email protected]
únor 2010
MO2_46_47.indd 47
47
1/28/10 12:07:29 PM
ServiS
KALENDÁRIUM
n 4.–7. 2. Praha, Výstaviště
HOLIDAY WORLD
19. středoevropský veletrh cestovního
ruchu.
Více na www.holidayworld.cz.
n 19. 2. Praha 1, K CENTRUM
Hospodaření příspěvkových organizací veřejné správy
Seminář k dopadům změn předpisů
úpravujících finanční hospodaření
(účinné v roce 2009) z hlediska daně
z příjmů a další souvislosti.
Více informací na www.vox.cz.
n 25.–28. 2. Praha, PVA Letňany
Moderní vytápění
5. mezinárodní veletrh moderního
vytápění a úspor energií.
Podrobnosti na
www.modernivytapeni.cz.
n 26. 2. Liberec, grandhotel Zlatý lev
VI. setkání starostů a místostarostů
Libereckého kraje
Podrobnější informace na www.regionservis.cz.
n 23.–24. 3. Praha 6, Masarykova kolej
Obnova památek 2010
Konference s doprovodnou výstavou
a exkurzemi pořádaná s NPÚ, ICOMOS
a FA ČVUT se zaměří na novostavby
v historických částech městských sídel
a pokusí se nastínit cesty k souznění
tradičního a soudobého stavitelství.
Přednášky doplní ukázky zdařilých
realizací i projektů.
Více na www.studioaxis.cz.
SEZNAM INZERENTŮ
FIRMA
TEL.
FAX
STR.
567 311 772
-
5, 48
ve veřejném sektoru
-
-
14
REMA Systém, a.s.
-
-
27
ECOBAT s.r.o.
233 332 787-90
-
29
ConPro, s.r.o.
222 310 084
-
33
ANTEE, s.r.o.
-
-
39
ČSOB, a.s.
800 300 300
-
2. obálka
TRIADA, spol.s r.o.
284 001 284 284 818 027 3. obálka
Webhouse, s.r.o.
Asociace pro komunikaci
ASEKOL s.r.o.
48
MO2_48.indd 48
-
-
4. obálka
Na prvním společném zasedání se sešli 21. ledna v zámečku ve Starých Čívicích
na okraji Pardubic členové rad měst Pardubice, Hradec Králové a Chrudim. Diskutovali
mj. o plánu odpadového hospodářství, cyklostezce spojující všechna tři města, dopravní infrastruktuře zhruba čtvrtmilionové aglomerace či zásobování obyvatel pitnou vodou. Tématem, na němž se zástupci tří samospráv bez výhrad shodli, byl společný postup proti záměru znovu spustit do provozu spalovnu nebezpečných odpadů v Rybitví
u Pardubic. »Ačkoli spalovna neleží v těsné blízkosti Hradce Králové, kolegy z Pardubic
a Chrudimi v boji proti spalovně jednoznačně podporujeme,« uvedl hradecký primátor
/sk/
Otakar Divíšek.
Česká dopravní
stavba
Šestého ledna byla v Martinickém paláci
vyhlášena celostátní soutěž Česká dopravní stavba 2009, kterou pro Ministerstvo dopravy a Státní fond dopravní infrastruktury
zajišťuje společnost TOP EXPO CZ. »Je potřeba prezentovat rostoucí kvalitu dopravní infrastruktury a propagovat schopnosti
našich projektantů a stavbařů, především
jejich připravenost stavět kvalitně,« uvedl
ministr dopravy Gustav Slamečka. Letošní novinkou soutěže je kategorie – samostatné stavební objekty, ve které se budou
hodnotit i letištní budovy. Zájemci mohou
do soutěže přihlásit třeba »jen« dopravní
technologii, která byla použita při výstavbě konkrétní dopravní stavby. Přihlášky lze
posílat do 31. března. Vyhlášení výsledků
soutěže se uskuteční 25. května. Další informace najdete na www.top-expo.cz.
/sk/
Aktualizované
formuláře
Výlučně prostřednictvím aktualizovaných
formulářů (Oznámení o zadání zakázky
a Oznámení o zadání zakázky – veřejné
služby) lze od 23. ledna uveřejnit oznámení
výsledků zadávacího řízení v Informačním
systému o veřejných zakázkách (ISVZ).
V nových formulářích je doplněno odůvodnění zadání zakázky bez předchozího
zveřejnění oznámení o zakázce v úředním
věstníku Evropské unie. Staré formuláře
proto ISVZ odmítá a zadavatele upozorňuje na nutnost aktualizace. U doručených
neaktuálních formulářů v listinné podobě,
zadavatele kontaktuje operátor informačního systému. Podrobné informace, vzory
formulářů, metodické pokyny a validační
pravidla pro vyplnění jsou na adrese www.
isvzus.cz/usisvz/.
/ev/
Dva veletrhy
společně
Vodohospodářský a ekologický veletrh
WATENVI se uskuteční 25.–27. 5 společně s veletrhem investičních příležitostí,
rozvoje regionů, komunálních technologií
a služeb URBIS INVEST. Budou prezentovat vodohospodářství, zpracování a využití odpadů, environmentální technologie,
komunální techniku a další obory. Díky
synergickému propojení nabídky vystavovatelů a odborných akcí, které se uskuteční na obou veletrzích, to bude bezpochyby
jedno z největších setkání představitelů
státní správy, krajů, měst a obcí se zástupci
komerční sféry, investory, podnikateli z ČR
/ge/
i ze zahraničí.
MO000950-21
n 18. 2. Praha 6, hotel Diplomat
TECH DATA FORUM 2010
Setkání výrobců a prodejců výpočetní
a komunikační techniky.
Více se dozvíte na www.techdata.cz.
FOTO: archiv
n 11.– 14. 2. Praha, Výstaviště
PRAGOTHERM
37. roční mezinárodního veletrhu
vytápění, technického zařízení budov,
úspor energie a ekologie.
Další informace na www.incheba.cz.
únor 2010
1/28/10 12:08:43 PM
MO000951
MO2_obalka3.indd 1
1/28/10 12:11:13 PM
MO000957-2
MO2_obalka4.indd 1
1/28/10 12:11:52 PM

Podobné dokumenty

obce a péče o památky - Mechanizace zemědělství

obce a péče o památky - Mechanizace zemědělství http://moderniobec.cz • Ředitelka divize odborného tisku: Ing. Sylvie Šmeráková • Šéfredaktorka: Mgr. Lýdia Stoupová, tel.: 233 071 408, e-mail: [email protected] • Zástupce šéfredaktorky:...

Více

12/2011 - Kulturní noviny

12/2011 - Kulturní noviny Janu Vaňhovou, hejtmanku Ústeckého kraje, o tom, že uložil České inspekci životního prostředí důkladně monitorovat situaci na lokalitě lagun Ostramo i na skládce společnosti Celio, a. s. (…) Pokud ...

Více

„významných společenských skupin“ (Major Groups)

„významných společenských skupin“ (Major Groups) které se přímo dotýkají spolupráce s občanskou společností, a následně potom přistoupila k jejich postupné konkretizaci v českých podmínkách. Požadavky českých „významných společenských skupin“ na ...

Více

novÉ MoŽnoSTI LÉČBY DĚLoŽnÍHo MYoMU

novÉ MoŽnoSTI LÉČBY DĚLoŽnÍHo MYoMU myomu je nutné aplikovat do žíly kontrastní látku. V případě, že je pacientka ze vzdáleného místa, lze akceptovat i MR vyšetření pánve z jiného pracoviště, které však musí být provedeno přesně dle ...

Více